Baltské moře – 30. ledna
Kostky byly vrženy včera okolo osmé hodiny večerní. Dorazil k němu mechanik Radim Lamberský a po hodině se spolu vypravili pro tátu Radka. Další zastávka přišla v Osečné. Přece jen Martin Běhal nemůže scházet. Dnes ráno o půl osmé nepřekročili legendární Rubikon, ale vypluli na vlny Baltského moře. Ono to ovšem vyjde na stejno. Stejně jako Caesara před staletími čeká klíčový krok rovněž Lukáše Hutlu. Uspět v kvalifikaci ledařského mistrovství světa.

 

Řetěz v pytlíku

Není třeba si lhát do vlastní kapsy. Přeloučský ledař patří mezi účastníky sobotního závodu v Örnsköldsviku mezi favority. Skvěle se rozjel zkraje měsíce ve švédských závodech, což korunoval minulý víkend vítězstvím v rakouském St. Johannu. Ve volném závodě jej o jediný triumf připravil Luca Bauer v rozjížďce s číslem jedna.

„Byly problémy s elektrikou,“ vysvětluje Lukáš Hutla. „Pak jsme to vyladili a bylo to dobrý. S tím složením jezdců ve startovní listině se výsledek dal čekat. Bylo to jako na pouti, nahoru a dolů. Půjčil jsem si od Vaška Milíka padesát osmičku rozetu. On teď jezdí ty mrňavý, velký mu zbyly. Zkrátil jsem kvůli tomu řetěz. Dám si ho v dílně do pytlíku a fixem si na něj napíšu St. Johann.“

V Rakousku se u startovní pásky s Lukou Bauerem již neobjevil. Němec s italskou licencí měl dle rozpisu jiné rozjížďky. Vyhrál druhé semifinále než český borec. A do finále vinou mechanických trablů vůbec neodstartoval.

„Asi přidřel motor,“ popisuje jeho problémy český závodník, který finálové jízdě dominoval. „Pak ho v depu zkusil nastartovat. A chytil.“

 

Únorové jaro

Nyní je však v ohnisku jeho pozornosti světový šampionát. „V pátek má bejt trénink,“ uvažuje. „Koupil jsem v Pardubicích novej řetěz, mám čtyři nový gumy. Přezuju si přední kolo, ať se vytahá.“

Jenže únor se maskuje za březen také ve Švédsku. „V noci hlásí mínus dva, mínus tři,“ komentuje Lukáš Hutla meteorologickou předpověď. „A ve dne kolem nuly. Myslím, že nás na dráhu pustí až v sobotu, abychom před první jízdou objeli dvě kola.“