Přelouč – 11. ledna
Příchod nového roku jej zastihnul ve Švédsku. Před trojicí závodů švédského superpoháru si bylo třeba zatrénovat. Všechno klaplo ještě lépe, než si plánoval, protože průběžné druhé místo v seriálu je skvělé, ale přece jenom nečekané. Nicméně Lukáš Hutla na vavřínech nespí. Už jen proto, že se má na sever vrátit zase v příštím týdnu.
Třídenní záhul
Třikrát ve třináct. Od soboty do pondělí. Tři závody totiž startovaly úderem jedné hodiny po obědě. Nejprve v Östersundu, kdy za dvacetistupňového mrazu Lukáš Hutla rozehrál své skóre nulou z rozjížďky s číslem jedna. Následovala ale smršť trojek.
„Začal jsem nulou,“ souhlasí český závodník. „Pak jsem vyhrával, ale na přímý postup do finále to nestačilo. Jel jsem poslední šanci, ale Heikki Huusko mě v cíli porazil o čtvrt motorky. Druhý den ve Strömsundu jsem taky začal nulou. Dvanáct bodů ovšem stačilo na finále.“
A v něm Lukáš Hutla dorazil do cíle jako první a pódium neměl daleko ani v pondělí v Örnsköldsviku. „To jsem nulu na začátek neměl,“ směje se. „Ale ve finále jsem dvakrát vymet‘ díru po startu. Ale jinak dobrý, obě motorky jedou.“
Není čas zahálet
Prodloužený víkend byl opravdu náročný. „V pondělí toho měli všichni už plný brejle,“ souhlasí Lukáš Hutla. „Fyzičku jsem měl nahnanou už z Čech, to byl základ. Pak jsme trénovali ve Švédsku. Pondělí, úterý, středa pauze, čtvrtek trénink a v pátek zase volno. Říkal jsem si, ať tam ty tři dny přežiju bez zranění. Jel jsem udělat co nejlepší výsledek, ale že budu druhej, to jsem nečekal.“
Martin Haarahiltunen je před ním o dva body, Maxi Koivula ztrácí jeden, Heikki Huusko už pět bodů. „Obě moje motorky jsou konkurenceschopný,“ uznává Lukáš Hutla, přičemž dodává, že rozhodně v přípravě nepolevuje. „Přijeli jsme ze Švédska, dva dny jsem byl v práci. Včera v posilce, dnes hokej, v neděli hokejbal. V pondělí posilka, pak voraz, v pátek zase letíme do Švédska, beru přítelkyni, tátu a sponzora.“
Co na to vy, pane Únor?
Mimo Ruska, které je od svého napadení Ukrajiny mimo světové dění v motocyklovém sportu, je totiž Švédsko pupkem ledařského světa. „V Gävle mám vlek,“ plánuje Lukáš Hutla. „Přivezou mi ho do Avesty, kde se v pátek jedou dvojice.“
Ledařský kolotoč začne nanovo. „V Avestě je dráha kolem dokola, moc rovinka tam není,“ říká přeloučský ledař. „Má se oteplit, ale ledu je tam dost, není to na rybníku, takže vodou vymetou.“
V sobotu a v neděli vyvrcholí super pohár v Gävle a v Böllnasu. „Pak bude Sant Johann,“ svěřuje se Lukáš Hutla. „Proto mám jednu motorku tady, měl bych v Rakousku jet, ale nikdo mi to ještě nepotvrdil. Potom ve čtvrtek zase letím do Švédska na svět. V lednu mám sedm závodů, ale únor bude plonkovej. Bylo by super, kdyby zamrzlo u nás.“