Svitavy – 26. září
Sluníčko se na svitavské obloze snaží ze všech sil. Stíny se prodlužují a jemu se ukrutně nechce za obzor. Ale což, v září už dny nemohou být tak dlouhé jako v létě. A co s nenačatým večerem? V muzeu vrcholí Motosalón derniérou, která motoristickým fandům slibuje skvělý zážitek.

 

Derniéra má skvělý náboj

Svitavští muzejníci si dlouho lámali hlavu, jaký program pro slavnostní závěr Motosalónu zvolit. Během čtyř měsíců konání výstavy oslovili veřejnost, zda by mohli jejich sbírky a vědomosti doplnit. Překvapil je Stanislav Sýkora, jehož otec Pavel před půl stoletím zvěčnil závody ve městě na filmový kotouč.

A právě zhruba půlhodinový film byl hlavním bodem programu akce, jež se uzavřela v neděli devětadvacátého. Ještě předtím však ředitel muzea Hynek Stříteský spolu s kurátorkou výstavy Monikou Němcovou poděkovali květinami a dárky trojici osobností, bez nichž by Svitavský motosalón neměl ten správný šmrnc.

Marcela Pokorná se zasloužila nejen o reklamní kampaň, ale zapůjčila celou řadu exponátů. Martin Macášek zapůjčil svou malou guzzi do dětské části výstavy. Kolik malých návštěvníků si na ní na pozadí velkoplošné fotografie náměstí hrálo na skutečné závodníky a pak si šlo stoupnout na stupně vítězů, spočítat nelze.

 

Skvělý průvodce expozicí

Oceněné osobnosti byly vskutku tři, ačkoliv počty vás nematou, pakliže jste doposud dospěli k výsledku dvě. Jaromír Škývara si dával na čas, protože jeho paní leží v nemocnici. Jeho entrée bylo dokonale stylové, jak se na bývalého silničního závodníka sluší a patří.

Skútr zaparkoval kdesi v sousedství. Sám usedl do první řady a svou vystajlovanou přilbu si položil vedle sebe. Rázem ho bylo plno. Vyprávěl zážitek za zážitkem s rutinou televizního baviče. Provázel rovněž po exponátech, které pro výstavu zapůjčil.

Precizně provedené modely silničních závodních motocyklů v měřítku 1:6. A také čtyřválcová pětistovka Honda, kterou v polovině sedmdesátých let upravil italský dealer japonského giganta pro klubové závody. A Jaromír Škývara si ji zakoupil.

 

O padesát let nazpět

Konečně se na velkoplošné obrazovce začal odvíjet zhruba půlhodinový záznam. Vedle silničního okruhu ulicemi města nabídl pohled na tři závody mistrovství republiky jednotlivců, které se na zaniklém stadiónu U tabačky jely za sebou. Pravda v trošku přehozeném pořadí. 1971, 1973 a 1972. A to včetně přípravy, kdy svitavské ulice brázdila oktávie s amplióny na střeše.

Před diváky se objevily známé plochodrážní tváře. Jiří Štancl, Václav Verner, Milan Špinka. Miroslav Rosůlek s tehdy módními kotletami a jeho slánský kolega Zdeněk Majstr, jenž by jako z oka vypadl zpěvákovi Václavu Neckářovi. Evžen Erban, Jan Klokočka. Antonín Kasper v obleku i se svým synkem, který se zapsal do dějin Cihelny.

Plácek, kde se původně hrál fotbal, naposledy hostil plochou dráhu v srpnu třiasedmdesátého. Město vyhradilo svůj pozemek stavbě koupaliště, ale jak to za komunistů chodilo, léta se nic nedělo. Nicméně díky ploché dráze pokračuje svitavský motoristický příběh dál.