AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slaný – 5. července
Takřka po roce se pražský rutinér Bohumil Brhel vrátil na místo činu v českém šampionátu dvojic. Z loňského Divišova si odvezl zranění, letos ve Slaném triumfoval společně s Adrianem Rymelem a Matějem Kůsem, jenž ovšem z pozice náhradníka ani jednou do boje nezasáhl. Jediným zádrhelem na pražské cestě k titulu se stalo vyloučení Bohumila Brhela z úvodní rozjížďky za překročení dvouminutového limitu. Tím pádem je v celkové klasifikaci skupiny přeskočil tým PRO TEC. Ten se v semifinále vypořádal s párem AK Slaný, zatímco pražský Olymp vyřadil miletické SOND PO. Ve finále posléze triumfoval Bohumil Brhel před Sebastianem Ulamkem. Ale Adrian Rymel udržel v šachu Miroslava Fencla a přidal tak klíčový bod ke zlatu. Třetí příčka nakonec patří AK Slaný, který v malém finále porazil Filipa Šiteru a Věroslava Kollerta.
Juniorské překvapení
Filip Šitera a Věroslav Kollert spolu řádí v šampionátu juniorských družstev jako černá ruka. Ovládli jej až natolik, že jeho dlouhodobá otázka zní, zda je vůbec někdo v devíti závodech dokáže sestřelit z nejvyššího stupínku. Ovšem jejich společná účast v mistrovství dospěláckých párů zrála pomaleji. Nicméně dlouhá jednání, v nichž měli nakonec vrch samotní závodníci se setkala s úspěchem.
A Filip Šitera s Věroslavem Kollertem ve vestách s logem miletické společnosti SOND PO mohli začít úřadovat ve skupině A. Hned na úvod se rázně vypořádali s Pardubicemi, aby je vzápětí očekával Liberec. Jenže Věroslav Kollert v duelu s týmem, jehož měl být původně členem, najel do pásky.
Přestože startoval s patnáctimetrovým handicapem, ještě během úvodního kola stihnul překonat Guglielma Franchettiho. V čele jezdil Robert Mikolajczak, úspěšnější polovina liberecké cizinecké legie. Nicméně neměl to vůbec jednoduché, protože Filip Šitera jej zasypával kobercovým náletem svých útoků.
Na protilehlé rovince třetího kola se plzeňskému junioru naskytla konečně kýžená příležitost. A než by vedoucí Polák řekl švec, už se díval na osmičku na zádech Filipa Šitery. Díky patálii s páskou se však do čela skupiny posunuli slánští Pawel Staszek a Jiří Štancl. Ti totiž na úvod bez velkých cavyků vyřešili Josefa France s Pavlem Ondrašíkem. V rozjížďce s číslem sedm je sice po startu objel Hynek Štichauer, ale jeho vláda skončila přetrženým řetězem na úvod druhého okruhu.
Utkání Slaného a Miletic ve třinácté jízdě tedy mělo podtext boje o vítězství ve skupině. Filip Šitera s Věroslavem Kollertem si dobře spočítali, že druhý s třetím berou víc bodů než vítěz. A tak zatímco Pawel Staszek vyhrál ve stylu start – cíl, pohlídali si Jiřího Štancla.
„Nemají vůbec žádnou úctu ke starším,“ žertoval Jiří Štancl, který se celá čtyři kola snažil prolomit hráz miletického páru. „Úplně mě zamazali cejchou.“ Vítězství Miletic nad Slaným 5:4 vyrovnalo bodové zisky obou rivalů ve skupině.
„Dobře se jede,“ bylo vše, co magazín speedwayA-Z vypáčil z nebývale málomluvného Filipa Šitery. „I na Slaňáky!“ Svým slovům pak společně s Věroslavem Kollertem dostál také v rozjížďce s číslem sedmnáct. V první zatáčce jim sice život komplikoval Pavel Ondrašík, který se mezi ně vklínil, ovšem od výjezdu hráli Filip Šitera s Věroslavem Kollertem zase sólo.
Ve své podstatě tak rozhodli o svém triumfu ve skupině. Slaňáci jeli v devatenácté jízdě proti Liberci a start nejlépe vyšel Robertu Mikolajczakovi. Pawel Staszek mu však v prvním oblouku dokázal vedení sebrat. I kdyby se mu to ovšem nepovedlo, na postupu Slaného ze druhého místa ve skupině by už to nemohlo vůbec nic změnit.
Favorité pouze na papíře
Smělé počínání dvojic SOND PO a Slaného učinilo ze skupiny A jejich výlučnou záležitost. Přitom však letmý pohled do startovní listiny odhaloval více favoritů. Z nich byl papírově nejsilnější pár pražské Markéty.
Původně to bylo být trio, nicméně Luboš Tomíček nebyl stále zdravotně v pořádku po svém pádu v Oxfordu z poloviny června. Josef Franc a Pavel Ondrašík se tak pustili do boje osamoceně. Hned na úvod však podlehli vysoko a jednoznačně 2:7 Slanému.
Další bod jim sebral v rozjížďce s číslem pět Robert Mikolajczak. Jednička libereckého GRS navíc po celou dobu proháněla vedoucího Josefa France. Pět bodů z duelu s Pardubicemi posléze drželo pražské naděje pouze v teoretické rovině. Jenže Filip Šitera s Věroslavem Kollertem neponechali vůbec nic náhodě.
Naproti tomu týmy Pardubic a Liberce byly především o jedné silné individualitě. Vodu kalil zejména Hynek Štichauer. V rozjížďce s číslem tři se sice miletičtí junioři dostali před něho, ale v první zatáčce sedmé jízdy dokázal pardubický junior objet oba Slaňáky.
Jeho vedení však trvalo pouze přesně jedno kolo. Potom mu prasknul řetěz. „Vlítnul jsem do díry,“ popisoval osudové okamžiky Hynek Štichauer. „Ohnul jsem si kolo a jak to napnulo, prasknul mi řetěz. Ohnul mi i rozetu a ještě rozbil televizní kameru, co jsem tam měl.“
Vítězný záměr dotáhl Hynek Štichauer do konce až v jedenácté jízdě. Po nejlepším startu ho sice zbavil Josef Franc vedení, avšak už ve druhém oblouku jel v čele opět pardubický junior. Na závěr oběma Pardubákům uletěl Robert Mikolajczak, nicméně Guglielmo Franchetti zůstal opět bez bodu. Při stejném bodovém zisku pak právě lepší výsledek vzájemné jízdy zvýhodnil v konečném součtu Pardubice.
Bitva titánů
Skupina B měla ve startovní listině dva týmy, jejichž aspirace byly mnohem větší než jen pouhý postup. Pražský Olymp nastoupil ve složení Bohumil Brhel, Adrian Rymel a náhradník Matěj Kůs. PRO TEC vyslal do boje Sebastiana Ulamka s Miroslavem Fenclem, jenž loni přišel o zlato vinou prasklého řetězu slánského závodníka pár metrů před cílem semifinálové jízdy. Vedle nich se v depu objevil také Zdeněk Schneiderwind v roli náhradníka.
„PRO TEC je jedním z mých sponzorů,“ vysvětloval úřadující český mistr dlouhých drah svou přítomnost. „Účast tady proto pokládám za svou povinnost. Ani si nepamatuju, kdy jsem jel naposledy na krátký. Kdyby byl čas, připravil bych se ještě líp…“
Aby diváci viděli první souboj těchto titánů, museli si hodně pospíšit. PRO TEC narazil na Olymp už v rozjížďce s číslem dvě. Nebyl to však šastný okamžik. Bohumil Brhel se rovnal u pásky tak dlouho, až rozhodčímu Pavlu Váňovi povolily nervy. Vyloučený Pražan putoval předčasně do depa a publikum bylo ochuzeno o jednu z třešinek na dortu.
Osamocený Adrian Rymel však statečně hájil pražskou věc. Po vylétnutí pásky se zavěsil za Sebastiana Ulamka a nepustil před sebe Miroslava Fencla. Postaral se tak o unikát, protože PRO TEC už v základní části nikdo jiný o body neobral.
Sebastian Ulamek s Miroslavem Fenclem v šesté jízdě hladce rozdrtili tým Digifoto Rudná. V rozjížďce s číslem dvanáct přišly na řadu Březolupy. A nakonec i Pardubice. Ve všech případech se slánští borci ujímali vlády takřka současně s vylétnutím pásky.
V otázce bodového mamonu nezůstávali pozadu ani Pražané. V osmé jízdě se jim sice připletl do cesty Martin Málek, avšak Adrian Rymel se už na protilehlé rovince zařadil za záda Bohumila Brhela. Sedm bodů dodalo potřebnou pohodu.
„V klidu, co se budeme stresovat,“ odpověděl vzápětí Adrian Rymel na otázku magazínu speedwayA-Z, zda úvodní diskvalifikace Bohumila Brhela může zkřížit pražské postupové plány. „Jsou to sice závody, ale klíčovou jízdu máme už za sebou. Jasně, kdyby tam byl Bobo, bylo by bodů víc. Na postup zatím je, ovšem nesmí se už nic vysrat.“
Slova Adriana Rymela se ukázala jako prorocká. Pražský Olymp šel jednoznačně za postupem. Ve čtrnácté jízdě hravě brali sedm bodů za porážku Pardubic. V závěrečné sérii je mohli ohrozit pouze Antonín Galliani s Jakubem Hejralem. Museli by ovšem zvítězit v poměru 7:2.
Určitě jim sluší ke cti, že se o porážku silného soupeře pokusili. Avšak Bohumil Brhel jezdil první od startu až do cíle. A Adrian Rymel se jako blesk v první zatáčce přehnal okolo obou závodníků Digifota, kteří se za vedoucím Pražanem seřadili.
Leadeři zbytku světa
V béčku se tedy hrálo podle taktovky PRO TECu a Olympu, zatímco Březolupy, Pardubice a Digifoto Rudná závodili o pomyslnou poctu šampiónů zbytku startovní listiny. Vrch si přitom rychle vzali Antonín Galliani a Jakub Hejral z Digifoto Rudná, který postavil Pavel Fišer, vedoucí fotograf magazínu speedwayA-Z.
Zpočátku je sice převálcovali Pražané, ale oni si z nich evidentně vzali příklad. Už v rozjížďce s číslem deset brilantně odvedli Pardubáky. Jejich vítězné minitažení pokračovalo také v duelu s Březolupy. Do čela se zpočátku dostal Vladimír Višváder, ovšem už po pár metrech jej střídal Antonín Galliani. A Jakub Hejral se za záda svého kolegy dostal spodní stranou první zatáčky.
O ambicích Antonína Gallianiho a Jakuba Hejrala na postup už byla řeč, stejně i o výsledku jejich heroického úsilí. Ze třetí příčky je však nikdo nemohl vystrnadit. Pardubičtí Jaroslav Petrák a Roman Andrusiv sice na úvod porazili Březolupy 5:4, nicméně pak už byli v zásadě jen kořistí pro ostatní soupeře.
Něco podobného platilo konec konců i pro Březolupy, v jejichž sestavě se nakonec na přání samotného klubu neobjevil Martin Gavenda. Martin Málek sice vyhrál rozjížďku s číslem čtyři, jenže v kombinaci s Pardubáky na dalších místech šlo vlastně o prohru.
„Závod bez bodů už ani nepamatuju,“ povzdechl si Vladimír Višváder nad posledním místem ve skupině. „Navíc v jízdě s Pražákama jsem dostal takovou cejchu, až mi zmodral palec u ruky. A bolest šla až k srdci.“
Drama vyvolených
SOND PO Miletice, AK Slaný, PRO TEC Team a PSK Olymp Praha. Pouze čtyři týmy z deseti mohly pokračovat v nadstavbové části, na jejímž konci stály stupně vítězů. Jejich vzájemný rozstřel zahájily semifinálové jízdy, v nichž se střetnul vítěz skupiny s druhým z té druhé.
Duel Slaného s Mileticemi ovládl Bohumil Brhel, triumfující ve stylu start – cíl. Filip Šitera s Věroslavem Kollertem se však soustředili především na Adriana Rymela. Dobře věděli, že druhé a třetí místo znamená celkové vítězství. Jenže to si uvědomoval i Adrian Rymel.
Na protilehlé rovince udeřil a rázem se ocitnul mezi miletickými juniory. Filip Šitera jej sice před sebe nepustil, avšak Adrian Rymel držel pro změnu v šachu Věroslava Kollerta. Protože až do cíle nedošlo v tomto rozložení sil ke změně, Pražanům se otevřely brány finále.
Na ně vzápětí rázně zabušil také PRO TEC. Miroslav Fencl sice zabrnkal na nervy svým příznivcům, když se od tikajících hodin u pásky vracel k depu seřídit si spojku. Avšak start jej společně se Sebastianem Ulamkem katapultoval do čela.
Pawel Staszek s Jiřím Štanclem však osnovali protiofenzívu. Jenže všechny jejich pokusy byly marné. Až na protilehlé rovince druhého kola Pawel Staszek proniknul na druhé místo. Ovšem to na postup do finále bylo málo a samotnému úřadujícímu mistrovi bylo jasné, že dny jeho vlády v českém šampionátu dvojic jsou sečteny. A to tím spíše, vzdoroval-li vedoucí Sebastian Ulamek nájezdům svého krajana jako žulová skála.
Slánský boj o pódium však ještě nebyl definitivně ztracen. Malé finále přineslo repete duelu ze skupiny A. Tentokrát však za delší konec pily tahali Slaňáci. Pawel Staszek perfektně odstartoval a Jiří Štancl se dostal v první zatáčce před Věroslava Kollerta.
Zezadu se však dral Filip Šitera. Rychle minul svého kolegu a začal útočit na konkurenty. A vskutku se mu v nájezdu do posledního kola podařilo překonat Jiřího Štancla. Jenže Pawel Staszek byl v nedohlednu a stupně vítězů ještě dále.
Velké finále nabídlo divákům duel Olympu s PRO TECem, který ve druhé jízdě přervala diskvalifikace Bohumila Brhela. A právě fenomenální pražský rutinér si ho vychutnal nejlépe ze všech.
Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu a vedení už nepustil z rukou. Sebastian Ulamek brzy poznal marnost svého počínání, když se Bohumila Brhela pokoušel dostihnout. Navíc měl PRO TEC skvělou nástupní platformu, protože Miroslav Fencl se po startu držel zadního kola svého paráka.
Bojovník Adrian Rymel však rychle nastoupil na cestu, která vedla ke zlatu. Už v první zatáčce měl Miroslava Fencla takřka na lopatě, ale Slaňák nabyl vrchu. Leč na protilehlé rovince byl Adrian Rymel důraznější a dostal se na třetí místo. A tyhle dva body nakonec korunovaly pražský Olymp na mistra.
Vedle závodníků a vedení klubu měl ze zlata nepochybnou radost ještě jeden muž. Vladimír Vopat oblékl oba pražské týmy do vest s logem květinového studia Bellis. Olympané se mu nakonec odvděčili zlatem, které se stalo skvělým dárkem paní Vopatové ke kulatým narozeninám.
Hlasy z depa
„Dnes to začalo trošku složitěji, jak jsem byl vyloučenej,“ komentoval pražský titul Bohumil Brhel. „Měl jsem problémy se spojkou. Pak se mi dařily starty. Takže spokojenost, myslím, že to bylo dobrý.“ Bohumil Brhel se dostal mezi pět borců, z nichž jeden dostane divokou kartu na pražskou velkou cenu. „Divoká karta mi byla nabídnuta,“ připustil. „Ale je to věc nadřízených. Nikam se necpu. Tenhle rok bych si to rád zkusil. Pokud to vyjde, budu rád, pokud ne, žádnej problém.“ Vedle domácího titulu v soutěži dvojic se hodně cení také primát mezi jednotlivci… „Titul v Březolupech si zkusím,“ slíbil Bohumil Brhel. „Začínal jsem tam.“
„Kluci závodili na dobrý úrovni,“ nešetřil Adrian Rymel komplimenty na adresu svého kolegy i soupeřů. „Závody se mi hodně líbily. Když to budou takhle dělat všude, bude to v české ploché dráze dobrý.“ A co vedle libereckého semifinále šampionátu jednotlivců čeká Adriana Rymela v nejbližší době. „Nic,“ odtušil. „Půjdu se opalovat. Polsko je na nic. Jsme poslední, takže šetří a nezvou mě. Měl jsem taky nabídku z Anglie z Berwicku a z Redcaru. Ale řekl jsem ne. Ozvali se i z Ipswiche…“
„Dnes jsem se moc nenadřel,“ komentoval s úsměvem svůj přínos k titulu nenasazený náhradník Matěj Kůs. „Ale nebavilo by mě dělat dál jen náhradníka.“
„Dráha celkem šla,“ říkal Miroslav Fencl. „Loni jsem byl zklamanej kvůli tomu prasklýmu řetězu a tak jsem pomýšlel ještě vejš. Hlavně jsem se soustředil na start.“ Červenec ovšem Miroslavu Fenclovi nedává mnoho závodních příležitostí. „Zejtra Liberec a pak volno,“ komentuje svůj program na nejbližší dny. „Ani v Polsku není nic. Zatím ne. Budu tedy čekat na nabídku.“
„Dobrý,“ smál se Jiří Štancl. „Je tam spokojenost. Konečně na bedně! Už mi to jede, teď se na tom ještě srovnat. Jednou mě junioři zamazali cejchou, vůbec neměli úctu ke starším (smích). Bejt třetí v mistrovství republiky dvojic je překvapení. Ale tady mi to jde a Pawel taky něco udělal.“ Slánský závodník měl původně v Čechách absolvovat pouze extraligu. Co tedy stálo za jeho účastí v mistrovství párů? „Měl jsem jet za Pavla Fišera,“ odpověděl. „Pak mě ale volal Milan Mach. Měl jsem špatný extraligy, tak jsme aspoň vyjezdili to třetí místo.“ Slaný je v extralize prozatím na třetím místě. „V září uvidím, jestli budu fungovat,“ řekl Jiří Štancl na témě své potenciální účasti v zářijové druhé půli vyšší divize. „Extraliga je nabitější, ale páry dnes měla taky dobrou úroveň. Ale na to vedro byla rozbitá dráha.“ V souvislosti s vyjádřením Bohumila Brhela, že ve světovém poháru družstev nastoupí pouze ve Švédsku, se nabízí spekulace nad debutem Jiřího Štancla v nároďáku. „Řekl jsem, že nepojedu,“ má v tomto ohledu slánský závodník. „I kdyby byla nabídka. Přenechám to mladším.“
„Na semifinále a finále neukropili dráhu,“ viděl Filip Šitera příčinu čtvrtého místa dvojice SOND PO Miletice. „Nešlo odstartovat. Zezačátku závodu to přechcávali, pak nechávali suchý místa. Hlavně na startu. Dráha byla sice děravá, ale dobrá. Dalo se i předjíždět.“ Čtvrté místo suverénních leaderů šampionátu juniorských družstev bylo úspěchem, nicméně stupně vítězů nebyly zas až tolik daleko. „Už jen postoupit ze skupiny byl úspěch,“ komentoval toto téma Filip Šitera. „To je ten bodovej systém. Snažil jsem se a teď jsme s Věroušem spokojený.“
„Špatný, byli jsme až čtvrtý,“ smutnil Věroslav Kollert. „Na bednu to byl kousek. To ten můj zkurvenej start v poslední jízdě. Dráha byla děravá. Bylo to hodně rozbitý.“ V šampionátu dvojic ovšem Věroslav Kollert zaznamenal svůj životní výsledek. „Řekl bych, že bejt čtvrtej je neúspěch,“ nenechal se mšenský závodník přeladit na optimistickou notu. „Ale v juniorskejch družstvech si to vynahradíme. To by bylo špatný kdyby ne.“
„První dva byli favoriti,“ komentoval Antonín Galliani výsledek skupiny B. „Ale mohli jsme ještě něco zkusit.“ K postupu do finálové části by ovšem s Jakubem Hejralem potřebovali porazit pražský Olymp… „Měl jsem mít těžší převod,“ zpytoval své svědomí Antonín Galliani. „A jet lajnu. Snad někdy příště.“
„Nevím,“ krčil rameny také Jakub Hejral. „Asi špatná volba motoru. Do dneška byl nejlepší, ale teď mě všichni potkávali. Navíc dělám blbosti a měním nastavení. Možná jsem měl radši skočit na druhou motorku.“
„Asi jsem se za těch pět let nenaučil startovat,“ sypal si Hynek Štichauer popel na hlavu. „To byla hrůza a děs. Ale měl jsem rychlou motorku. Hlavně teď musí jet zejtra a v pátek.“
Skupina A : | ||
1. SOND-PO Speedway Miletice | 25 | |
Věroslav Kollert | 4 2 3 3 | 12(1) |
Filip Šitera | 3 4 2 4 | 13(2) |
2. AK Slaný | 24 | |
Pawel Staszek, PL | 4 4 4 4 | 16 |
Jiří Štancl | 3 3 0 2 | 8(2) |
3. AK Markéta Praha | 15 | |
Josef Franc | 2 4 3 0 | 9 |
Pavel Ondrašík | 0 2 2 2 | 6(1) |
4. ZP Pardubice | 13 | |
Hynek Štichauer | 2 E 4 3 | 9 |
Pavel Fuksa | 0 2 0 2 | 4(1) |
5. GRS Liberec | 13 | |
Robert Mikolajczak, PL | 3 3 4 3 | 13 |
Guglielmo Franchetti, I | 0 0 0 0 | 0 |
Skupina B: | ||
1. PRO TEC team | 27 | |
Sebastian Ulamek, PL | 4 4 3 3 | 14(2) |
Miroslav Fencl | 2 3 4 4 | 13(1) |
Zdeněk Schneiderwind | DNR | |
2. PSK Olymp Praha | 24 | |
Bohumil Brhel | M 4 4 4 | 12 |
Adrian Rymel | 3 3 3 3 | 12(3) |
Matěj Kůs | DNR | |
3. Digi Foto Rudná | 18 | |
Jakub Hejral | 2 3 3 F | 8 |
Antonín Galliani | 0 4 4 2 | 10 |
4. ZP Pardubice 2 | 11 | |
Jaroslav Petrák | 3 2 2 0 | 7 |
Roman Andrusiv | 2 0 F 2 | 4 |
5. AK Mitas Březolupy | 10 | |
Martin Málek | 4 2 2 2 | 10 |
Vladimír Višváder | 0 R 0 E | 0 |
Finálová skupina: | ||||
SMF1 | SMF2 | MF | FIN | |
1. PSK Olymp Praha | 6 | 6 | ||
Bohumil Brhel | 4 | 4 | ||
Adrian Rymel | 2 | 2 | ||
Matěj Kůs | – | – | ||
2. PRO TEC team | 6 | 3 | ||
Sebastian Ulamek, PL | 4 | 3 | ||
Miroslav Fencl | 2 | 0 | ||
Zdeněk Schneiderwind | – | – | ||
3. AK Slaný | 3 | 6 | ||
Pawel Staszek, PL | 0 | 4 | ||
Jiří Štancl | 3 | 2 | ||
4. SOND PO Speedway Miletice | 3 | 3 | ||
Věroslav Kollert | 0 | 0 | ||
Filip Šitera | 3 | 3 |
Vložené jízdy 125 ccm:
1 | Eduard Krčmář, Tomáš Habada, Roman Čejka (pád z prvního místa) |
2 | Eduard Krčmář, Roman Čejka, Tomáš Habada |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)