AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 24. září
Mistrem republiky jednotlivců se včera večer ve Mšeně stal pardubický Lukáš Dryml. Na své spanilé jízdě neztratil ani jeden bod. Svého největšího rivala Josefa France porazil nejen v rozjížďce s číslem dvacet, ale nakonec i ve finále. Pražan se tak stal vicemistrem. O největší překvapení závodu se postaral Zdeněk SImota. Plzeňský junior po vlažnějším úvodu nakonec vyřadil Antonína Švába z finále. A posléze předjel Aleše Drymla, aby si na stupně vítězů přišel pro bronz.
Festival zisků a ztrát
By je šampionát republiky jednotlivců oficiálně dvoustupňovou soutěží složenou ze semifinále a finále, na cestě k mistrovskému titulu jsou ve své podstatě tři schůdky. Aspirant na korunu šampióna se samozřejmě musí kvalifikovat do finálového závodu. Posléze v něm sbírá bod po bodu. Má-li jich nakonec dost, čeká jej finálová rozjížďka. A společně s ní i trojice stejně ambiciózních soupeřů.
Rčení, že každý bod může mít doslova cenu zlata, je za těchto podmínek naprosto reálné. Jako první se o tom přesvědčil Marián Jirout. V rozjížďce s číslem jedna se mu ještě v první zatáčce doslova rozsypal řetěz. Bratři Kalinovi v roli mechanika, resp. manažera nad tím mohli jen udiveně kroutit hlavou.
Dalším smolařem se stal o pár vteřin později Pavel Ondrašík. Jezdil třetí za Tomášem Suchánkem a vedoucím Alešem Drymlem, který svého klubového kolegu odvedl už po vylétnutí pásky. Pražský jezdec najednou v posledním kole na začátku protilehlé rovinky seskočil ze svého motocyklu a poklusem se vydal zachránit poslední přidělovaný bod.
To se mu povedlo, ovšem jeho černočerné smůly ještě nebyl konec. „Motor,“ krčil rameny nad příčinou svého odstoupení. To však ještě netušil, že ani druhý stroj mu nepojede. Svou třetí rozjížďku tedy absolvoval v sedle motocyklu Josefa France. Když ani tentokrát nezískal bod, rezignoval a ponechal prostor pro náhradníka Hynka Štichauera.
Se svým motocyklem nebyl spokojen ani Lukáš Dryml. Před svým úvodním vystoupení v rozjížďce s číslem dvě se vracel z roštu do depa. A na dráhu se vrátil na jiné motorce. Výměna se evidentně vyplatila, protože už po vylétnutí pásky ukázal výfuk juniorskému triu Zdeněk Simota, Martin Málek a Luboš Tomíček.
Mezi favority se vzápětí zařadil i Miroslav Fencl. Jeho start ve třetí jízdě by se do plochodrážních učebnic hodil spíše jako odstrašující příklad. Nicméně slánský borec využil rychlého venku. A v první zatáčce se z posledního místa přenesl do vedení dřív, než byste řekli švec. Zatímco Filip Šitera dotíral na Patrika Linharta tak dlouho, až se mu ho ve výjezdu ze první zatáčky třetího kola konečně podařilo předjet, Miroslav Fencl měl v čele klid.
Tím však přehled aktiv Miroslava Fencla skončil. Zní to neuvěřitelně, ale slánský borec už za celý večer přidal pouze jediný bod za porážku Pavla Ondrašíka. Pak skončil třikrát poslední. „Dneska za mnou ani nechoď,“ vrčel na mě, kdykoliv jsem se přiblížil s blokem a tužkou v ruce a otazníky v očích.
Rozjížďka s číslem čtyři svedla na start čtveřici Pražanů. Josef Franc, Antonín Šváb, Adrian Rymel a Richard Wolff ji vnímali jako nesmírně klíčovou. A to tím spíše, že předloni prakticky totožné aranžmá rozhodovalo o finalistech. Nervozita na startovním roštu by se dala snad krájet. Antonín Šváb se od pásky vracel, Josef Franc zase hrabal jako zoufalý zavalený horník.
Nakonec to byl právě Josef Franc, který se po vylétnutí pásky usadil v čele. Antonín Šváb hned za ním. A permanentně útočil. Kutnohorský rodák však měl oči asi i vzadu, takže všechny nájezdy svého klubového kolegy odvracel. Svůj poslední útok si Antonín Šváb načasoval do poslední zatáčky. Ve výjezdu byl zvnějšku pekelně rychlý. Avšak ne tolik, aby dosáhl na tři body.
Dva neporazitelní
Jako první z vítězů rozjížděk první série se dočkal porážky Aleš Dryml. V šesté jízdě mu nedal šanci Josef Franc, triumfující ve stylu start – cíl. Pardubický borec za sebou nejprve v první zatáčce nechal Zdeňka Simotu, aby pak oba dva tvrdě dotírali na vedoucího Pražana. Jenže ten dvojitý tlak mistrovsky ustál.
Další dlaždici na chodníček vedoucí do finálové jízdy si Josef Franc položil v rozjížďce s číslem jedenáct. Marián Jirout sice předvedl ukázkový startovní manévr, jenže Josef Franc byl v úvodním výjezdu z pravé strany rychlejší.
V počtu devíti bodů po třech startech mohl Josefu Francovi konkurovat pouze Lukáš Dryml. Ten v rozjížďce s číslem pět ještě před nájezdem do první zatáčky minul Antonína Švába. Na něho doráželi rovněž Antonín Galliani a Tomáš Suchánek, nicméně Antonín Šváb je oba razantně poslal do patřičných mezí.
Třetí vystoupení Lukáše Drymla se neslo ve stejném duchu jako obě předchozí. Pardubák nyní odstartoval na svého bratra Aleše. A potvrdil, že stejně jako Josef Franc směřuje jednoznačně do finálové jízdy. Třetím horkým aspirantem byl samozřejmě Aleš Dryml, by prohrál s oběma suverény.
Zato nad čtvrtým finalistou se neustále vznášel otazník. Podnik na své oblíbené dráze skvěle rozjel Filip Šitera. V rozjížďce s číslem tři vytrvale atakoval Patrika Linharta, až jej na počátku třetího kola překonal. Sedmá jízda mu pak už přinesla vítězství. V prvním oblouku se díky ráznému útoku rychle dostal před Martina Málka a Mariána Jirouta.
Jenže v rozjížďce s číslem devět narazil Filip Šitera na trojlístek, jehož ambice na finálovou účast byly stejně vysoké. Zdeněk Simota měl na svém kontě tři body stejně jako Tomáš Suchánek. A Adrian Rymel se mohl pochlubit pouze jediným bodem navíc, když po vlažném začátku hladce triumfoval v osmé jízdě.
A tak devátá jízda měla v otázce finálového obsazení ledacos napovědět. Zpočátku hrálo vše do karet Adrianu Rymelovi. Už po vylétnutí pásky se usadil v čele. Zato za ním to 
jen vřelo. Filip Šitera v první zatáčce překonal Tomáše Suchánka a pustil se ihned i do Zdeňka Simoty. Plzeňský junior mu však nedal šanci. A když se zbavil útoků svého klubového kolegy, začal sám dotírat na vedoucího Adriana Rymela.
V poslední zatáčce vsadil vše na jednu kartu. Zvolil vnější stopu a na výjezdu se dostal na stejnou úroveň jako Adrian Rymel. Raketové zrychlení na cílové rovince katapultovalo Zdeňka Simotu ke třem bodům. Zatímco Tomáš Suchánek díky své nule už ztratil definitivně šanci obhájit své loňské čtvrté místo, jeho soupeři z deváté jízdy se stále drželi ve hře. Zdeněk Simota, Adrian Rymel a Filip Šitera totiž ve svých třech účinkováních nasbírali šest bodů.
Antonín Šváb však na tom byl ještě lépe. Po úvodních prohrách s Josefem Francem a Lukášem Drymlem zvítězil v rozjížďce s číslem dvanáct, aniž by někdy pustil vedení z rukou. Martin Málek, který si po tréninku máknul díky výměně prasklé příruby karburátoru, naráz v první zatáčce objel Patrika Linharta a Pavla Ondrašíka. Jenže to už byl Antonín Šváb dávno v trapu.
Po svých třech pětinách si tedy české finále zachovávalo stále patřičnou gradaci. Teoretickou naději na titul si totiž stále chovala téměř polovina účastníků. Z okruhu hlavních favoritů však už vypadnul také Richard Wolff. Po pondělním pádu v britské lize sice zkoušel bolesti jako pes, nicméně závodnické srdce jej hnalo do boje i s ortézou.
„Mezi jízdami si musím dávat obstřiky,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „Já to tušil, že je to blbý, když to v tom červenci uplavalo. Je to blbej závěr sezóny. Možná mě ještě někde přemluvěj´, ale jinak je to letos konec.“ Navzdory handicapu vyšel bodově naprázdno pouze v nabité úvodní jízdě. V rozjížďce s číslem sedm nakonec totiž udolal třetího Martina Málka.
Magická noc
Od čtvrté série už začínalo jít do tuhého. Jako první si v rozjížďce s číslem třináct zajistil finálovou účast Josef Franc. Nejlépe sice odstartoval Martin Málek, ovšem Pražan nebyl z prvního výjezdu k zadržení. Jeho otec se před závodem vsadil, že získá-li titul, půjde domů do Kutné Hory pěšky.
Vzápětí zhasly naděje na start mezi nejlepší čtyřkou pro Filipa Šiteru a Adriana Rymela. Plzeňský junior narazil ve čtrnácté jízdě na Aleše Drymla a Antonína Švába. Na pohyb pásky nejrychleji reagoval Antonín Šváb. Jenže pardubický závodník to ještě v prvním nájezdu vrazil pod něj. Filip Šitera se snažil, avšak předjet se mu nepodařilo. Sedm bodů po čtyřech pětinách bylo přece jen málo. Nicméně ani Aleš Dryml s deseti a Antonín Šváb s devíti nebyli ještě za vodou.
Adrian Rymel v patnácté jízdě nejlépe odstartoval. V tlačenici první zatáčky se však dobře orientoval Marián Jirout. By mu zatraceně chyběly body ztracené vinou přetrženého řetězu, rozhodně nehodlal hrát druhé housle. Lukáš Dryml jel mezitím třetí, nicméně se už šikoval k útoku.
Ve druhé zatáčce předjel Adriana Rymela, který tak už podruhé během večera končil s jedničkou. A vzápětí se Lukáš Dryml dral i na svého vedoucího klubového kolegu. Ve druhém kole jej v zatáčce u depa čistě podjel, aby jeho bodová bilance stále zůstávala na maximální možné úrovni.
Do ofenzívy se pustil i Zdeněk Simota. Neměl to však nikterak jednoduché. Antonín Galliani se blýsknul skvělým startem, které tak dobře umí. Plzeňák musel na své cestě vpřed doslova ve druhé zatáčce vystrkat Richarda Wolffa ze druhé příčky. Teprve poté se hnal za vedoucím Pražanem. První zatáčky třetího kola jej pak vynesla do čela.
Po šestnácti odjetých jízdách měli Josef Franc a Lukáš Dryml už jasnou finálovou účast. Dvanáct bodů by jim nakonec stačilo už samo o sobě. Na zbývající dvě místečka si 
dělali čáku Aleš Dryml s deseti body a devítibodoví Antonín Šváb a Zdeněk Simota.
Aleš Dryml vše vyřešil elegantně. Skvěle odstartoval v osmnácté jízdě a nepřipustil sebemenší pochyby, že by mu měl tři body někdo sebrat. Antonín Šváb se Zdeňkem Simotou na sebe narazili v rozjížďce s číslem devatenáct. Od startu vyrazil jako první Antonín Šváb. Jenže v prvním výjezdu kolem něj přeletěl Marián Jirout.
Netrvalo ani celé kolo a Antonín Šváb byl zpátky v čele. Zdeněk Simota se jej však držel jako klíště. V první zatáčce druhého kola zvolil průjezd od venku dovnitř a ve výjezdu jel první. Antonín Šváb se snažil zvrátit vývoj věcí zpátky ve svůj prospěch, leč Zdeněk Simota neudělal chybičku.
Když projížděl cílovou metou, ozval se z VIP tribuny hurónský řev jeho příznivců, který dokonce na pár vteřin umlčel i motocykly. V tomto ohledu měl vrch závodníkův otec. Ten vyměnil svou tradiční modrou pracovní kombinézu za slušivé sáčko a nyní už věděl, že se jako do tanečních nevyšňořil zbytečně.
O čtveřici finalistů tak bylo rozhodnuto. Ovšem Lukáše Drymla a Josefa France čekala ještě generálka před rozhodujícím klání. Měli totiž společně změřit své síly ještě v rozjížďce s číslem dvacet. Ani tady nepoznal Lukáš Dryml hořkost porážky. A prozradil ledacos o svých šancích na finálovou rozjížďku, protože vodil pole závodníků od startu až do cíle.
Nutno ovšem vzít v úvahu, že Josef Franc měl plnou hlavu starostí s Filipem Šiterou. Ten ho totiž ve výjezdu z první zatáčky objel. Nicméně netrvalo dlouho a ještě na protilehlé rovince byl Pražan zpátky druhý. Avšak Filip Šitera jej i nadále vytrvale pronásledoval. Aby se ho zbavil, musel ho Josef Franc tvrdě zavřít.
Nicméně všechny předchozí boje byly rázem zapomenuty, protože přišla finálová jízda. „Dneska se to nejede na dvacet rozjížděk, ale jen na tuhle jednu, která rozhodne,“ uvědomoval si před startem Lukáš Dryml při rozhovoru se spíkrem Miloslavem Čmejlou. Všechny předcházející body byly anulovány a mistrem se tak mohl stát kdokoliv z čtveřice účastníků.
„Už je třeba, aby ve mně něco chytlo,“ přál si Josef Franc. V tomhle nezůstával pozadu ani Zdeněk Simota: „Když se mi povede start, myslím, že bych tam moh´ bejt.“ Ovšem na startovní manévr se hodlal soustředit také Aleš Dryml. „Doufám, že dobře odstartuju,“ říkal.
Právě staršímu Drymlovi se však jeho přání nevyplnilo. Kdosi z přihlížejících mu zaclonil výhled na zelené světlo. A tak Aleš Dryml opouštěl startovní rošt po vylétnutí pásky až jako poslední. Nicméně v nájezdu do první zatáčky vyhnal Zdeňka Simotu a usadil se na třetí příčce.
Vedl Josef Franc, nicméně ještě během úvodního kola jej na čele vystřídal Lukáš Dryml. Za necelou minutu to pak byl právě on, kdo usedl na mistrovský trůn po Bohumilu Brhelovi. Josef Franc nakonec skončil druhý. Zato na třetí příčku si dělal čáku Zdeněk Simota.
A proto útočil ze všech sil na Aleše Drymla, aby se mu pomstil za úvodní předjetí. V zatáčce u depa se ve třetím kole skutečně protáhl na třetí místo. A tak jsme se dočkali zajímavého obsazení stupňů vítězů také ze statistického úhlu pohledu. Lukáš Dryml, Josef Franc i Zdeněk Simota dosáhli svých životních výsledků v mistrovství republiky jednotlivců. A navíc nikdy předtím ještě na bedně nestanuli.
Hlasy z depa
„Dnes v noci se mi zdál o těhle závodech děsnej sen,“ říkal bezprostředně po svém triumfu Lukáš Dryml. „Ale závodilo se pěkně. Dráha byla perfektně připravená a atmosféra skvělá. Přitom jsem šel do něčeho, co jsem neznal. Motor mi totiž přijel až včera. Jel však dobře.“ A s jakou taktikou nastupoval novopečený mistr republiky do finále? „Šel jsem s tím, že do finále musím,“ odpověděl. „Věděl jsem, že tenhle závod bude právě o týhle jízdě. Tam byla nervozita asi největší.“ Po nabitém programu čeká na Lukáše Drymla poměrně volnější období. „Možná jsem v pohodě až moc,“ komentoval toto téma pardubický závodník. „Jsem zvyklej závodit několikrát závodit. Teď mám tejden volno až do Zlatý přilby. Nevím, jestli to není špatně. Mám totiž moc času o všem přemejšlet.“ Oslavu mistrovského titulu si však Lukáš Dryml nechá až na pozdější dobu. „Nejlepší oslava bude až na konci sezóny,“ smál se. „Až se to všechno sesumíruje. Teď přijdou běžný dny.“
„Trénoval jsem včera na první lize,“ svěřil se vicemistr Josef Franc. „Vše jsem si odzkoušel. A od první až do poslední jízdy bylo všechno v pořádku. A to brko ze Švédska jsem měl pouze v tréninku. Všechny rozjížďky byly těžký.“ Pražského závodníka čeká nabitý program. „Zítra mám britskou ligu v Newcastle proti Berwicku,“ svěřil se. „Ve středu budu v Kopřivnici a pak mě čeká Zlatá přilba a Tomíčkův memoriál.“
„Nedařily se mi starty,“ přiznal se Zdeněk Simota. „Musel jsem hodně předjíždět, ale povedlo se to.“ Po špatném začátku se nakonec plzeňský junior probojoval do finále. „Zezačátku jsem musel měnit převod a trysku,“ vysvětlil důvody počáteční bodové ztráty. „Přeladil jsem se a šlo to. Ta poslední rozjížďka před finále byla nejtěžší. Věděl jsem, že musím vyhrát.“ Cestování mezi Anglií a Českou republikou se pro Zdeňka Simotu stalo už běžným jevem. „Teď se zase vracím do Anglie,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „V sobotu pojedu v Pardubicích mistrovství světa. Pak nevím, jestli budu na Přilbě.“
„Všelijaký,“ definoval své pocity po závodech Aleš Dryml. „Do finále to bylo v pohodě. Ztratil jsem jen dva body. Před startem finálový jízdy mi prasknul šteft u spojky. Začalo to klouzat a ve dvou posledních kolech jsem se cejtil pomalej. Na startu navíc někdo stál u zelenýho světla a já ho neviděl. Tak zas příští rok. Pořád se dá co zlepšovat a ještě je pár důležitejch závodů.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
| 1. Lukáš Dryml, Pardubice |
3 3 3 3 3 |
15 |
1. |
| 2. Josef Franc, Olymp Praha |
3 3 3 3 2 |
14 |
2. |
| 3. Zdeněk Simota, Plzeň |
2 1 3 3 3 |
12 |
3. |
| 4. Aleš Dryml, Pardubice |
3 2 2 3 3 |
12 |
4. |
| 5. Antonín Šváb, Mšeno |
2 2 3 2 2 |
11 |
|
| 6. Adrian Rymel, Olymp Praha |
1 3 2 1 2 |
9 |
|
| 7. Tomáš Suchánek, Pardubice |
2 1 0 2 3 |
8 |
|
| 8. Filip Šitera, Plzeň |
2 3 1 1 1 |
8 |
|
| 9. Marián Jirout, Pardubice |
E 2 2 2 1 |
7 |
|
| 10. Richard Wolff, Olymp Praha |
0 1 1 1 2 |
5 |
|
| 11. Miroslav Fencl, Slaný |
3 1 0 0 0 |
4 |
|
| 12. Martin Málek, Březolupy |
1 0 2 1 0 |
4 |
|
| 13. Luboš Tomíček, Olymp Praha |
0 2 1 0 0 |
3 |
|
| 14. Antonín Galliani, Markéta Praha |
0 0 0 2 1 |
3 |
|
| 15. Patrik Linhart, Slaný |
1 0 1 0 1 |
3 |
|
| 16. Pavel Ondrašík, Olymp Praha |
1 0 0 – – |
1 |
|
| 17. Hynek Štichauer, Pardubice |
0 0 |
0 |
|
| 18. Karel Průša, Mšeno |
|
DNR |
|
