AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 6. října
Na startovním roštu rozjížďky s číslem sedmnáct dnešního prvního finále šampionátu republiky jednotlivců stanul Václav Milík v pozici jediného neporaženého borce se skalpy Tomáše Suchánka, Josefa France i Matěje Kůse. Od vítězství jej dělil jen kousíček. Avšak z pozice od mantinelu nestihl oba pražské juniory a upadl. K repete přijel Pardubičan se zablácenou kombinézou a přilbou, ale především s motocyklem nedopasovaným na aktuální stav dráhy. Do čela vystřelil Zdeněk Holub, toužící si spravit chu po odepsání motoru v jedenácté jízdě. Nicméně pardubický plochodrážník s ním svedl fantastickou bitvu, ve třetím kole mu definitivně sebral vedení a s patnácti body vyhrál nejen dnešní mítink, ale vlastně i polovinu celého finále. Do Březolup v sobotu přijede s náskokem třech bodů, protože Josef Franc se užuž chystal mlsat sladké kremrole, jenže rozhodčí Karel Voborník mu je znepříjemnil odporným rybím tukem. Nejenže jej napomenul na kolečko v protisměru dvacáté jízdy, ale především jej diskvalifikoval za pád v první zatáčce, zatímco předtím byl za podobný incident milosrdný nejen ve zmiňovaném případě Václava Milíka, ale i Eduarda Krčmáře. Tomáš Suchánek, na jehož úkor si v závěru o sto procent vylepšil své konto Martin Málek, se rázem s Matějem Kůsem rozjížděl o druhé místo. Nakonec je jednoznačně sebral závodník domácího klubu.
Václav Milík se ujal vedení
Emoce včerejší Zlaté přilby nestačily ještě vychladnout. A český termínový kalendář již servíroval další vybranou pochoutku. První finále šampionátu jednotlivců nešetřilo ambicemi určit půlmistra, který bude v sobotu v Březolupech na nejkratší cestě k titulu. Navíc velká část účastníků dnešního závodu si po včerejší účasti v pardubickém závodě všech závodů hodlala spravit chu. Vždy s uspokojením svůj výkon kvitoval jen Josef Franc, o jehož touze vybojovat vedle svým způsobem náhradního titulu v podniku ČSMS rovněž zlato z autoklubáckého mistrovství, byl popsán již nejeden řádek.
Za jeho ziskem dnes rozhodně nevyrazil tempem plíživého slimáka. Rozjížďku s číslem jedna, v níž diváky bavil prakticky jen Roman Čejka svým marným tlakem na třetího Michala Škurlu, opanoval ve stylu start – cíl. A podobně si počínal také po první přestávce, během níž se oválu dostalo delšího bránování. V osmé jízdě odpálil jako střela a se soupeři se viděl zase až v depu.
Po dvou sériích mu mohl konkurovat jedině Václav Milík. Loňský vicemistr a při neúčasti obhájce titulu Aleše Drymla de facto aktuální muž číslo jedna ve třetí jízdě záhy zmizel z dohledu Filipa Šitery. Mšenský závodník pokračoval ve svém obdivuhodném comebacku a odsunul za svá záda Martina Gavendu a Patrika Mikela. Radost mu však zkalila sedmá jízda, z níž se vrátil s jedním bodem, ale pěšky. Svému mechanikovi Romanu Dolečkovi přivedl motocykl se zadřeným motorem.
Ale zpátky k Václavu Milíkovi. Tomu totiž rozlosování přihrálo na start šesté jízdy Tomáše Suchánka a Jana Holuba, kteří své skóre dnes na Markétě otevřeli vítězstvím. Pardubičan v rozjížďce s číslem tři v první zatáčce objel Matěje Kůse, čemuž Eduard Krčmář se Zdeňkem Holubem mohli pouze přihlížet. Jan Holub zase svým rychlým startem ve čtvrté jízdě zaskočil Hynka Štichauera a Martina Málka. Hynek Štichauer si na svoje vlastní startovní manévry stěžoval, navíc v rozjížďce s číslem osm přišel o dva body kuriózním způsobem. „Natáhla mě díra a já si vytáh‘ chcípák,“ líčil své extempore z druhé zatáčky, jehož okamžitě využili Martina Gavenda a Zdeněk Holub.
Václav Milík však byl prost veškerých patálií. V oné šesté jízdě opět odstartoval nejrychleji ze všech. Tomáš Suchánek po venku úvodního oblouku stačil předčit pouze Romana Čejku, jenž po dvou nulách rozhodně nevěřil, že jej čeká ještě povedený večer.
Markéta, kde obvyklé nepříliš početné divácké řady zhoustly přílivem anglických, německých a polských návštěvníků prodlouženého pardubického víkendu, ovšem očekávala duel obou neporažených o hrot průběžné klasifikace v rozjížďce s číslem dvanáct.
Start vyšel lépe Josefu Francovi. Jenže ten se musel bránit nájezdu Matěje Kůse, který tušil cestu dopředu vnějškem úvodní zatáčky. Josef Franc mu v tom úspěšně zabránil, leč Václav Milík už ve výjezdu nechal oba Pražany za svými zády.
Josef Franc odmítal ztratit více než jeden bod
Po třech sériích jízd se Václav Milík mohl těšit neotřesitelnému vedení. Josef Franc, jehož až do dvanácté jízdy s nikým neprohrál, mohl vedle Pardubičanových devíti bodů položit osm vlastních. Na stejnou hodnotu se dostal i Tomáš Suchánek. V rozjížďce s číslem devět odstartoval jako první, nicméně Hynek Štichauer se evidentně rozhodl, že si své bodové konto rozšíří právě na jeho úkor.
Na protilehlé rovince se vskutku dostal před svého staršího klubového kolegu. Jenže ten si něco takového rozhodně nechtěl nechat líbit. Okamžitě přešel do protiútoku, aby se ve druhém okruhu po spodní straně vrátil zpátky.
Třetí pětina dnešního závodu posílila rovněž aspirace Eduarda Krčmáře a Jana Holuba. Slánský junior se po úvodní jedničce vydal na cestu vítězství. V první zatáčce rozjížďky s číslem pět vzal z jedné vody na čisto Martina Málka a Michala Škurlu. Jan Holub zase úřadoval v jedenácté jízdě, v níž ambiciózního Michala Dudka hlídal jako oko v hlavě.
Po třetí úpravě pražské dráhy přišla také rozhodující chvíle Matěje Kůse, který se trefil do optimálního set-upu. Jana Holuba to stálo bod, Michala Škurlu dva a Martina Gavendu hned tři. Pořadí na absolutním čele však zůstávalo stále stejné. Václav Milík na svůj čtvrtý triumf musel odstartovat hned dvakrát. Karel Voborník totiž musel v rozjížďce s číslem patnáct rozsvěcovat červená světla.
„Nebylo tam místo,“ vysvětloval Eduard Krčmář. „Duda mi vzal přední kolo, ale to se stává.“ Michal Dudek vzal svého mladšího kolegu na tandemu do depa a k repete se vrátili všichni čtyři. Václav Milík nezaváhal ani tentokrát. Zatímco Michal Dudek nakonec neviděl cíl vinou prasklého primárního řetězu, Hynek Štichauer se usadil před Eduardem Krčmářem. Slaňák v poslední zatáčce nasadil mohutný předjížděcí manévr po vnějšku, nicméně Pardubičan v něm četl jako v otevřené knize.
Josef Franc zůstával v těsném závěsu Václava Milíka. V rozjížďce s číslem šestnáct učinil důležitý krok, když se v průběžné klasifikaci zbavil doprovodu Tomáše Suchánka. A to prakticky hned s letem pásky, po němž se usadil ve vedení. „Zkoušel jsem to, ale nešlo to,“ vnímal jejich duel Tomáš Suchánek.
Revoluce bodově strádajícího proletariátu šampionátu zdramatizovala závěr
První finále mistrovství republiky bylo parádní tečkou za pěti dny vyplněnými plochodrážním závoděním. A co mohlo být lepším důkazem o vyrovnanosti závodu než fakt, že vítěznou dráhu vedoucím borcům zkřížili závodníci, kteří už po šestnácti jízdách mohli upírat své naděje maximálně k sobotní březolupské odvetě? Jako kupříkladu Zdeněk Holub.
Loni musel na vyvrcholení šampionátu jednotlivců rezignovat kvůli zranění nohy z test matche proti polským juniorům. Letos dostal od VV SPD divokou kartu, avšak dnes měl po osmi jízdách v kolonce u svého jména pouhopouhý jeden jediný bod. A mělo být hůř!
Jeho spolužáci z dopravní průmyslovky by mohli porovnat, jestli se ve škole hlásí stejně vehementně jako na startovním roštu jedenácté jízdy. Vzápětí se otočil jako na obrtlíku, aby se vrátil v sedle druhého motocyklu. Ten po vylétnutí pásky poskočil dopředu, ale to bylo všechno.
„Zkoušeli jsme druhou motorku,“ vysvětloval, co se to vlastně stalo. „Jestli bude lepší od startu, pořád se to zvedá. Pak jsem pustil spojku a ještě před tím tam byl ten zvuk…“ V rozjížďce s číslem čtrnáct už ztrojnásobil svůj bodový zisk, aby se v sedmnácté jízdě neváhal pustit do křížku s Václavem Milíkem. A doposud neporažený leader závodu skončil v první zatáčce na zemi.
„Holoubek mně nenechal místo, hnal se na venek,“ viděl incident Václav Milík. Neměl však mnoho času na filozofické úvahy, jelikož Karel Voborník také tentokrát ctil úzus první zatáčky. Pardubičan se zablácenou levou polovinou své pestrobarevné kombinézy a přilby stanul v sedle druhého motocyklu u pásky právě včas.
Michal Škurla vedl jen krátce, než jej v první zatáčce vystřídal Zdeněk Holub. Václav Milík se na protilehlé rovince posunul na druhou příčku. A se vzpomínkou, že vychytané nastavení je v motorce odstavené v depu, se ihned pustil do stíhání vedoucího Pražana. Ve druhé zatáčce druhého kola se dostal moc ven a Václav Milík jeho chybu okamžitě ztrestal.
Nicméně sám hned v dalším oblouku předvedl to samé. Zdeněk Holub se vrátil dopředu a Václav Milík ho musel opět předjíždět. Sotva projel cílem, s patnácti body se stal neotřesitelným vítězem dnešního klání. Nicméně boj o další stupínky také zkomplikovali závodníci z nižší poloviny výsledkové tabulky.
Revoluci bodově strádajících začal již prakticky Roman Čejka ve čtrnácté jízdě. Nejprve jej sice zastavila červená světla, jelikož páska se na své pravé straně nezvedla. Napodruhé však slánský závodník nepoznal hořkost porážky. A než na něho Zdeněk Holub stačil zaútočit, musel se sám bránit Filipovi Šiterovi.
V osmnácté jízdě Roman Čejka odsoudil Hynka Štichauera k třetí příčce. Jako vítěz projel pod šachovnicovou vlajkou Matěj Kůs. A počítal, jak počítal, vycházelo mu celkové čtvrté místo. Jenže přišla rozjížďka s číslem devatenáct. „Nějaký den blbec, málo jsem se vyspal,“ říkal Martin Málek, jemuž dealerský den v Jawě sebral čas na přípravu Jawy, takže šampionát rozehrál s jediným GM.
Dvě nuly z předchozích sérií byly rychle zapomenuty, když Martin Málek v první zatáčce minul Michala Dudka a poté až do cíle odrážel Tomáše Suchánka. Pardubičan zkusil poslední nájezd v závěrečném zatáčce, ale nakonec se musel smiřovat s druhou prohrou a stejným bodovým ziskem jako Matěj Kůs.
Rozhodující kamínek do mozaiky obsazení pódia musel v rozjížďce s číslem dvacet přiložit Josef Franc. Pražan přijel k roštu, objel ho zleva po trávě a projel si kolečko v protisměru. Karel Voborník mu udělil napomenutí, nicméně mnohem horší byla diskvalifikace za pád v první zatáčce.
„Neměl jsem, kam jet,“ argumentoval marně. V repete si triumf připsal Eduard Krčmář, který s ním srovnal před Březolupy krok. Matěj Kůs a Tomáš Suchánek se tím pádem nerozjížděli o třetí, nýbrž o druhé místo. Domácí borec měl navrch již od vylétnutí pásky.
Hlasy z depa
„Bylo to dobrý až do poslední jízdy,“ vyprávěl Václav Milík. „Holoubek mě nenechal místo, hnal se na venek. Pustil jsem motorku, bolí mě noha, chyt‘ jsem se za něco. Na opakovačku nebyla dopasovaná motorka. Venek už ve druhým výjezdu nejel, zkoušel jsem to na špičku a čekal, až Holoubek vyskáče. Zadařilo se, jsem spokojenej‘.“
„Dneska dobrý závody,“ pochvaloval si Matěj Kůs. „Začal jsem hůř, dráha byla hodně zbránovaná. A jak pojedu dnešní závody, se rozhodlo po třetí jízdě. Rozhodl jsem se správným směrem v nastavení. Děkuju mechanikovi Jirkovi, sponzorům a rodičům.“
„Dobré‘ začátek, ale jak se změnila dráha, nešlo to,“ líčil Tomáš Suchánek. „Celou sezónu mám problém na tvrdým. Když je hlubina, letí to jako svi. Lepší než loni, uvidíme v Březolupech, nic není ztracený. Tři body ztráty, to je nic. Jeden defekt nebo pád, jak se o tom přesvědčil Pepča. Škoda toho Málka, to mě mrzí nejvíc. Zkoušel jsem to každou jízdu, jak na Pepíčka, tak i tady.“
„Jel jsem ze čtyřky a odjel jsem z ní,“ nemohl se Josef Franc dotknout své diskvalifikace v rozjížďce s číslem dvacet. „Neměl jsem, kam jet. Rozhodnutí rozhodčího hodnotím negativně, měl rozhodovat férově. Vencu sestřelili, ale Eda šel sám. V Březolupech se budu snažit, nechci nic vzdávat, jsou to závody.“
„Dobrý až na dvě jízdy,“ podmiňoval Eduard Krčmář svou spokojenost. „To jsem neodjel. Nenaladil jsem motorku, ale nechci to na to svádět. Zatáhnu v Březolupech, doufám, že bude bedna.“
„Dobrý, dobrý,“ liboval si Jan Holub. „Ale radost mi zkazila poslední jízda. Byl jsem tam první, když Pepe padnul. Škoda, moh‘ bejt‘ rozjezd. Všechno vycházelo, dráha byla pěkná. Topas má u mě malý bezvýznamný plus. V Březolupech uvidíme, budu se snažit, co to půjde. Dráha tam bejvá taková závodivá. Bylo by dobrý něco dokázat po tom, co jsem zatím v seniorech vytvářel.“
„Špatný starty,“ vystihl podstatu svých potíží Hynek Štichauer. „Nemůžu se s tím srovnat. Asi jsem moc chtěl a dělal harakiri. V tý druhý jízdě mě natáhla díra a já si vytáh‘ chcípák. Dal jsem ho zpátky, ale byla z toho nula. Dvojka by byla lepší…“
„To byla jediná jízda, co se mi trošku povedla,“ vracel se Zdeněk Holub ke svému duelu s Václavem Milíkem. „Netrápí mě, že jsem to neudržel, jako ty čtyři předchozí jízdy.“
| 1. Václav Milík, Pardubice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Matěj Kůs, Praha | 2 3 1 3 3 | 12+3 |
| 3. Tomáš Suchánek, Pardubice | 3 2 3 2 2 | 12+2 |
| 4. Josef Franc, Praha | 3 3 2 3 X | 11 |
| 5. Eduard Krčmář, Slaný | 1 3 3 1 3 | 11 |
| 6. Jan Holub, Mšeno | 3 1 3 2 2 | 11 |
| 7. Roman Čejka, Slaný | 0 0 2 3 2 | 7 |
| 8. Hynek Štichauer, Pardubice | 2 0 2 2 1 | 7 |
| 9. Michal Dudek, Slaný | 2 2 2 E 1 | 7 |
| 10. Martin Málek, Březolupy | 1 2 0 0 3 | 6 |
| 11. Zdeněk Holub, Praha | 0 1 E 2 2 | 5 |
| 12. Filip Šitera, Mšeno | 2 1 R 1 1 | 5 |
| 13. Michal Škurla, Praha | 1 1 1 1 1 | 5 |
| 14. Martin Gavenda, Praha | 1 2 1 0 0 | 4 |
| 15. Jaroslav Petrák, Pardubice | 0 0 0 1 0 | 1 |
| 16. Patrik Mikel, Březolupy | 0 0 1 0 0 | 1 |
| res Ondřej Smetana, Praha | DNR | |
| res Michal Klein, Mšeno | DNR |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout
