Archiv pro štítek: 2014 EXL PHA PCE

Pardubice si rýsují cestu do finále extraligového play-off

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 12. června
Že při snížení počtu extraligových týmů mají všichni tři účastníci vyšší české ligy předem zaručenou účast v play-off, bylo jasné již od prosince. Nicméně, že se Pardubice jednou nohou dostanou do finále již po dvou závodech, netušil tehdy nikdo. V dnešním duelu v Praze je dostali do čela průběžné klasifikace Václav Milík a Hynek Štichauer již v rozjížďce s číslem jedna, v níž přivedli do cíle Josefa France se Zdeňkem Holubem. Markéta kontrovala remízou a další prohru 1:5 oplatila v rozjížďce s číslem čtyři stejnou mincí. Přesto se její ztráta prohlubovala, a když dosáhla deseti bodů, Tomáš Topinka nechal v sedmé jízdě stát Zdeňka Holuba a vystřídal jej Tomaszem Chrzanowskim v roli žolíka. Jenže polský borec v minulosti spojovaný se Slaným, nebyl dost rychlý, takže se propadl za Josefa France. Ten nedokázal zbavit vedení pardubického Norberta Kosciucha, navíc v obavě z Aleše Drymla útočícího ze čtvrté příčky, před sebe nemohl pustit ani svého kolegu jedoucí pro dvojitou bodovou porci. Od té doby to šlo s domácími z kopce, navíc v rozjížďce s číslem deset spadl Martin Gavenda. Pardubicím nesebraly dva body do tabulky incidenty z třinácté a čtrnácté jízdy, kdy se Aleš Dryml a pak i Patryk Dudek neodlepili ze startovního roštu.

Skalp úřadujícího mistra světa odložil pražského žolíka
Kdeže včerejší sněhy byly dnes v podvečer! Pakliže dnes někdo vzhlédl k obloze, maximálně aby doprovodil některé z dopravních letadel nasazujících na přistání na ruzyňském letišti. Ani stopa po mracích s deštěm, v němž se utopila již dvě extraligová klání. A konec konců i v tom třetím, včera ve Slaném, se spekulovalo s myšlenkou případného ukončení po půlce závodu, kdyby si to náhodou Svatý Petr u nebeské brány se srážkami nerozmyslel.

Trénink přinesl starosti Hynku Štichauerovi, který se vracel do depa pěšky s trucujícím zapalováním. V sedle druhého motocyklu otevřel spolu s Václavem Milíkem skóre maximálním triumfem 5:1 v rozjížďce s číslem jedna. Cesta k němu však nebyla jednoduchá.

Václav Milík měl za sebou v prvních metrech Josefa France. Hynek Štichauer ustrážil Zdeňka Holuba a mezi první a druhou zatáčkou se zleva sápal po Pražanovi před sebou. Ve druhém oblouku přišla jeho chvíle, když Josefa France vyvezl a do druhého okruhu proburácel již za zády Václava Milíka.

Vzápětí si svoje vlastní sólo zahrál Tomáš Suchánek. Jeho bezprostředním svědkem se stal Martin Gavenda, zatímco Ondřej Smetana v úvodní zatáčce objel o dvaadvacet let staršího Jaroslava Petráka. Obrat ve vývoji situace nepřinesla ani rozjížďka s číslem tři. Matěj Kůs ještě v prvním nájezdu vyháněl Norberta Kosciucha. Mezitím je ovšem objel Aleš Dryml a Pražan nestačil říct ani švec a měl před svým předním kolem i Norberta Kosciucha.

Skóre 5:13 pro Pražany nepůsobilo vůbec lichotivě. Tomasz Chrzanowski, debutující v pražských barvách, v první zatáčce objel Patryka Dudka a vzal přitom s sebou Martina Gavendu jako na provázku. I když měl Patryk Dudek k odvetě blízko, zejména v nájezdu do druhé zatáčky druhého kola, Moravan se mohl chlubit skalpem úřadujícího juniorského mistra světa.

„Nevadí mi, že skončil třetí,“ usmíval se Lubomír Vozár, „Snížil si average.“ Navíc pražské vítězství srazilo pardubický náskok na čtyři body, a pakliže Tomáš Topinka plánoval užití taktické rezervy, mohl na něj rovnou zapomenout. Nicméně všeho dočasu.

Tomáš Suchánek a Aleš Dryml v páté jízdě rozložili Zdeňka Holuba a Ondřeje Smetanu doslova na prvočinitele. Vzápětí Matěj Kůs perfektně reagoval na let pásky, avšak do první zatáčky se jako první rovnal Václav Milík. Hynek Štichauer už v prvním výjezdu podjel Martina Gavendu. Na světelné tabuli ještě nestačily naskočit digitální číslovky 13 a 23 a Tomáš Topinka už pádil mobilizovat žolíka pro rozjížďku s číslem sedm.

Porážka vlastního pomalého žolíka
Volba pražského kouče padla na Tomasze Chrzanowskeho. Dopředu ovšem letěl Norbert Kosciuch, zatímco Tomasz Chrzanowski se v první zatáčce nedostal dál než na druhou příčku. Josef Franc cítil větší šance, proto se na konci prvního kola přesunul před svého kolegu obdařeného žolíkem.

Jenže ani on neuspěl ve svých pokusech sebrat Norbertu Kosciuchovi vedení. Od konce druhého kola měl proto oči spíše vzadu, aby svého dvojnásobně bodujícího paráka pustil před sebe. Ovšem toho trápil Aleš Dryml. A jak Josef Franc zpomaloval, vystavoval se stále většímu riziku, že je pardubický kapitán jedním tahem přenese přes ně oba na druhou příčku.

Nezbylo mu než dotáhnout svůj zápis do historie až do konce. Ještě nikdy se nestalo, že by závodník protnul metu před svým vlastním žolíkem. Celá pražská část depa byla v té chvíli na nohou a za statistickou raritu mu logicky nikdo netleskal. „Nemoh‘ jsem ho pustit,“ upozorňoval na Polákovu pomalost. „Dvě kola jsem se po něm díval a hledal, kde je!“

Už v této době se rýsoval druhý pardubický triumf během pouhých čtyřiadvaceti hodin. Patryk Dudek vyhrál osmou jízdu stylem start – cíl před Matějem Kůsem. Svou troškou do mlýna přispěl i Jaroslav Petrák, když v první zatáčce objel Michala Škurlu.

V rozjížďce s číslem devět se Tomasz Chrzanowski odvděčil za zpackaného žolíka, když jako první a jak se později ukázalo dnes i jediný, porazil Václava Milíka. „Čekal jsem, že pojede venek, ale jel lajnu,“ líčil Václav Milík, jenž polského borce ve výjezdu z prvního oblouku nestihl. Hynek Štichauer přitom držel v šachu Martina Gavendu.

Nerozhodný výsledek ponechal odstup mezi oběma družstvy na jedenácti bodech. A Tomáš Topinka stále odmítal připustit, že je utkání prohrané, a hledal cestu k obratu. Pro rozjížďku s číslem deset přisoudil Ondřeji Smetanovi úlohu diváka a nahradil jej Martinem Gavendou.

Bouře ve sklenici vody nemůže skóre otočit
Martin Gavenda se vrátil z deváté jízdy a čas na přípravu měl cenu luxusního zboží. Bratr Aleš ho pod tikajícími sekundami časového limitu tlačil po depu. Kopeček logicky vynechali a Martin Gavenda dorazil k pásce, když na digitální časomíře zablikla dvacítka ve společnosti dvou nul v levém sloupci.

Start neměl špatný. Patryk Dudek vyvážel Josefa France, když ovšem Martin Gavenda před ním upadl. Polský borec v pardubických službách se mu naštěstí stačil vyhnout. Moravan naštěstí vstal, ale byl diskvalifikován. „Vůbec nevím, co se tam stalo,“ říkal v depu. „Matně si vzpomínám, točí se mi hlava…“

Při repete se Patryk Dudek dostal dopředu sám, zatímco Josef Franc v první zatáčce předčil Tomáše Suchánka. Další akce čekala Josefa France hned vzápětí, protože jím Tomáš Topinka nahradil otřeseného Martin Gavendu. Nyní mu vyšel dokonale start, aby poté vodil Tomáše Suchánka.

Pardubičan se však nechtěl vzdát a ve čtvrtém okruhu nastrojil nečekaný útok spodní stranou první zatáčky, jímž se ale Pražan nenechal zaskočit. Ondřej Smetana před sebe nepustil Jaroslava Petráka. Pražský triumf 4:2 jen kosmeticky upravil skóre na 28:39, ale jinak byl jen bouří ve sklenici vody.

V rozjížďce s číslem dvanáct udeřili Norbert Kosciuch a Hynek Štichauer a jako jeden muž uštědřili zdrcující prohru Tomaszi Chrzanowskemu a Michalu Škurlovi. Aleš Dryml se kvůli blíže nespecifikované poruše svého motocyklu do třinácté jízdy ani nerozjel. Václav Milík však zajistil remízu a s ní spojené vítězství Pardubic, když ještě během úvodního okruhu zpacifikoval útočné tendence Matěje Kůse.

Historie se opakovala rovněž ve čtrnácté jízdě. Tentokrát se od startu vůbec neodlepil Patryk Dudek. Tomasz Chrzanowski a Josef Franc odvedli Norberta Kosciucha, nicméně body do tabulky již byly rozdány. V tomto duchu se nesla i rozjížďka s číslem patnáct. Josef Franc a Matěj Kůs jezdili celá čtyři kola před Tomášem Suchánkem a Jaroslavem Petrákem.

Hlasy z depa
„Daří se,“ uvědomoval si Václav Milík. „Mám dobrý motory, mám dobrý spojky. A všechno jde líp. Dneska dobrý, akorát mě štve ten Polák. Posral jsem to sám, myslel jsem, že pojede venek, ale jel lajnu. Hlavně, aby se dařilo zejtra na Evropě. A možná ještě líp, jsem doma.“

„Škoda třetí jízdy,“ litoval Tomáš Suchánek. „Nestíhali jsme, měl jsem blbou vůli a neodjel. Škoda, že to opakovali, předtím jsem odjel, pak mě Pepíček podjel.“

„Dobrý, vyhráli jsme a jsem spokojenej‘,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „V tréninku jsem měl problémy se zapalováním a víc jsem si zaběhal, než si zajezdil. Vrátil jsem se pak na druhou motorku. A byl jsem rád, že vím, čím to bylo. Zatím to vypadá, že pojedeme rovnou finále. Na jednu stranu je to špatně. Je to samozřejmě dobrý, ale já mám závodů málo, pro mě by bylo lepší jet semifinále. Ale strategie klubu je taková, musí se to tak brát.“

„Pardubickej‘ tým udělal, co musel,“ konstatoval Aleš Dryml. „Dva závody vyhrál s velkým přehledem. A velkou kontrolou nad výsledkem.“

„Ty vole jako extraligu v Praze,“ povytáhl Josef Franc obočí nad otázkou magazínu speedwayA-Z, jak viděl dnešní závod. „Výhoda domácího prostředí. Líbilo se mi to, škoda, že jsem neměl o dva, tři body víc. Doháním svou formu a jsem spokojenej‘.“

„Byly to těžký závody,“ nezastíral Matěj Kůs. „Nepočítali jsme, že Pardubice se takhle postaví k závodění. Byl jsem rychlej‘, ale nemoh‘ jsem odstartovat. Jednou se spálila spojku a celej‘ závod jsem bojovat se zapalování. Po závodech jsem z toho vypustil zajímavý věci, v patnáctý jízdě to přestávalo jet. Tomáš mi seděl za zadním kolem a já makal, aby mě nepředjel, protože byl rychlejší.“

1. ZP Pardubice     49
Václav Milík 3 3 2 3   11
Hynek Štichauer 2 1 1 2   6(3)
Norbert Kosciuch, PL 2 3 3 1   9(1)
Aleš Dryml 3 2 0 E   5(1)
Patryk Dudek, PL 1 3 3 E   7
Tomáš Suchánek 3 3 1 2 1 10
Jaroslav Petrák 0 0 1 0 0 1
 
2. AK Markéta Praha     42
Josef Franc 1 2 2 3 2 3 13(1)
Zdeněk Holub 0 1 – 1   2(1)
Matěj Kůs 1 2 2 2 2 9(1)
Michal Škurla 0 – 0 0   0
Tomasz Chrzanowski, PL 3 2* 3 1 3   12(1)
Martin Gavenda 2 2 0 0 X –   4(1)
Ondřej Smetana 1 0 – 1   2(1)

Aktuální tabulka základní části extraligy:

  závody bilance skóre odvety bonus tabulkové body
1. Pardubice 2 2-0-0 98:83     4
2. Praha 1 0-0-1 42:49     0
3. Slaný 1 0-0-1 41:49     0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov

Extraliga dohání zpoždění zaviněné dešti

Praha – 12. června
Dnes večer se česká extraliga dostane do svého pravidelného jízdního řádu. Na Markétě se uskuteční utkání proti Pardubicím, jímž měla česká vyšší soutěž po půlce dubna startovat. Za téměř dva měsíce jsme toho na oválech zažili hodně. Změny v sestavách jsou patrně zejména na domácích, kteří jsou v celkovém součtu average svého týmu o více než bod za svými hosty. Jenže na bodové průměry se na ploché dráze nehraje, v čemž se Tomáš Topinka shoduje s Lubomírem Vozárem.

Již není třeba testovat před SGP
„Myslím si, že jsme slabší,“ uvažuje Tomáš Topinka, zatímco se za volantem svého automobilu proplétá nástrahami české metropole směrem k břevnovskému stadiónu. „Ale je na našich klukách, aby podali lepší výkon než v posledních letech. Určitě maj‘ na to, aby dělali víc než šest, osm bodů v extralize.“

Pražský kouč se bude muset obejít bez Filipa Šitery. O jeho zdravotním stavu dorážejí ze střešovické nemocnice stále lepší a lepší zprávy. Po úterním probuzení z umělého spánku se sice podvědomě pral se všemi hadičkami a trubičkami připojenými k jeho tělu, avšak včera ráno si už sám vyčistil zuby. A dnes by se mělo rozhodnout, jestli bude z jednotky ARO přemístěn na pokoj jednotky intenzivní péče.

„Byl jsem u něj v nemocnici,“ říká Tomáš Topinka. „Byl slaboučkej‘, ale vypadal dobře. Bohužel se mu to stalo, když se zase rozjížděl. Myslím si, že letos začal závodit líp. A jeho výkonnost by šla ještě nahoru a začal by bodovat jako před pěti lety.“

Kromě nešastného pádu Filipa Šitery je dalším faktorem ovlivňujícím pražské složení skutečnost, že česká velká cena je již za námi. Není důvod testovat různé kandidáty na startovní čísla šestnáct až osmnáct a nepřijede ani Nicki Pedersen.

„Není potřeba na tuhle fázi,“ připomíná Tomáš Topinka, že bochník extraligového chleba ještě nevykynul, natož pak aby došlo k jeho lámání. „V dubnu byl větší důvod z Nickiho strany. Chtěl se svézt na Markétě před Grand Prix. Chtěl jsem Vadima Tarasenka, ale ten nemohl, proto mě napad‘ Tomasz Chrzanowski. Český dráhy zná, výkonnost měl dobrou, aby dvanáct bodů vytvořil. Záleží, jak mu to sedne.“

Nahlášené sestavy dávají jasně najevo, že nás opět čeká vyrovnané klání. „Vyhraje ten lepší,“ filozofuje pražský manažer. „Myslím si, že by to mohly bejt‘ vyrovnaný závody. Pardubice včera ve Slaným nepředvedly nic světobornýho. Je to dobrej‘ tým, ale jet proti pěti závodníkům a vyhrát o osm bodů není zrovna šlágr.“

Average nejsou rozhodující
Naproti tomu pardubická sestava je konstantní. Oproti dubnu učinil Lubomír Vozár jedinou změnu, když po skončení kariéry Reného Vidnera místo něho na startovní číslo čtrnáct nasadil nestárnoucího Jaroslava Petráka. Sedmička Pardubičanů si dnes na Markétě vyfasuje přesně stejné vesty, které oblékla včera ve Slaném.

„Nic moc,“ není Lubomír Vozár spokojený, by se včera porážkou slánského Cereas vydal na čelo průběžné extraligové tabulky. „Na to, že měli pět jezdců, byl hrozně velký problém vyhrát.“

Důvodem, proč se včera Pardubice od Slaného příliš neodpoutaly, byla samozřejmě i strategie, nedat do rukou Milana Macha rozbušku k sudu se strategickým střelným prachem. Slánský kouč mohl použít taktickou rezervu až v rozjížďce s číslem čtrnáct, na jejímž startovním roštu ovšem měl Piotra Swiderskeho a Sebastiana Ulamka.

„Žolíka bychom nedopustili,“ připouští Lubomír Vozár. „Ale Milan to moh‘ udělat, aby měl ztrátu šest bodů, a dát taktika.“

Pardubický kouč ovšem věří, že po dnešním večeru pozici tabulkového leadera neopustí. „Včera mě tvrdě zklamal Norbert Kosciuch,“ svěřuje se. „Doufám, že dneska pojede líp, a že výsledek bude lepší.“

Jeho tým své hostitele převyšuje o více než bod v součtu average. „Na bodový průměry se nehraje,“ připomíná Lubomír Vozár. „A pražský kluci umí doma zajet. Uvidíme, hlavně aby nepršelo a závod se odjel.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

    oficiální average
PSK Olymp Praha: 1 Josef Franc 2,08
  2 Zdeněk Holub 1,09
  3 Matěj Kůs 1,56
  4 Michal Škurla 1,28
  5 Tomasz Chrzanowski, PL 2,00
  6 Martin Gavenda 0,63
  7 Ondřej Smetana 0,95
  součet average: 9,59
 
ZP Pardubice: 8 Václav Milík 2,00
  9 Hynek Štichauer 1,42
  10 Norbert Kosciuch, PL 1,70
  11 Aleš Dryml 1,57
  12 Patryk Dudek, PL 2,00
  13 Tomáš Suchánek 1,41
  14 Jaroslav Petrák 0,60
  součet average: 10,70

Foto: a Michal Kohout a Miroslav Horáček

Druhý výjezd zavádí Pardubičany na Markétu

Praha – 10. června
O čtyřiadvacet hodin po zítřejší extralize ve Slaném se Pardubice vypraví do Prahy k duelu, jímž měla vyšší česká soutěž na sklonku dubna začínat. Pakliže vše proběhne dle plánu, Lubomír Vozár přivede na nástup stejnou sestavu jako do Slaného. Tomáš Topinka se bude muset obejít bez vážně zraněného Filipa Šitery. Okolnosti pro návrat Nicki Pedersena nenastaly, nicméně pražskou vestu oblékne Tomasz Chrzanowski, v české extralize dříve spojený se Slaným.

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK Markéta Praha: 1 Josef Franc, 2 Zdeněk Holub, 3 Matěj Kůs, 4 Michal Škurla, 5 Tomasz Chrzanowski (PL), 6 Martin Gavenda, 7 Ondřej Smetana
 
ZP Pardubice: 8 Václav Milík, 9 Hynek Štichauer, 10 Norbert Kosciuch (PL), 11 Aleš Dryml, 12 Patryk Dudek (PL), 13 Tomáš Suchánek, 14 Jaroslav Petrák

Foto: Miroslav Horáček

V červnu půjdeme na extraligu dvakrát

Praha – 25. dubna
Mistrovské stopětadvacítky, tisková konference s Nicki Pedersenem a drama slibující extraligové klání mezi Markétou a Zlatou přilbou mělo rámovat skvělé pražské úterý. Kdyby ovšem nepřišel d隝, na nějž plochodrážníci pokaždé koukají skrz prsty. Extraligový duel byl proto odvolán a na základě dnešní dohody obou klubů našel náhradní termín ve čtvrtek 12. června. V té chvíli by už Pardubičané měli mít za sebou výjezd do Slaného, zatímco na Pražany čeká cesta stejným směrem ob týden po novém datu původně otvíracího duelu.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Nicki Pedersen cílí na svůj čtvrtý titul individuálního mistra světa

Praha – 22. dubna
Po zrušení extraligového závodu se předevčírem největší atrakcí na Markétě rázem stala přítomnost trojnásobného individuálního mistra světa Nickiho Pedersena. Pomalu se stává pravidlem, že pražské plochodrážně tiskovky přinášejí buď zásadní správy jako v případě smlouvy Emila Sajfutdinova s Jawou či ohlášení konce kariery Lukášem Drymlem, anebo v uvozovkách jen rozhovor s mistrem světa spojený s podepsáním kontraktu na účast v české extralize. Příště to muže troufnout snad jen návštěva Ivana Maugera.

Nikdy nepodceňuj žádného soupeře
Nicki Pedersen byl ve skvěle náladě už pří vstupu do salonku. Na rozdíl od části pozvaných přišel včas. Není se co divit, že pak po celou dobu měl naprosto profesionální přístup. Později prozradil, že je velice dobře odpočatý, jelikož stačil dorazit do Prahy už před pondělní půlnoci a dobře se vyspat v nejmenovaném hotelu na pražském letišti.

Předcházející nedělní match Nickiho nového polského tymu Unia Leszno na hostování u gorzowské Stali mu dal méně důvodů ke spokojenosti. Sice Nicki Pedersen nasbíral nejvíce, jedenáct bodů pro Býky, ale moc to neovlivnilo výsledek celého zapasu, v němž Gorzow triumfoval 57:33. Nicméně je to teprve začátek sezóny a domácí tým byl beztak jasným favoritem. Nicki se rozpovídal o nedávném Speedway Grand Prix Nového Zélandu a bylo vidět, že se opravdu těší na další pokračovaní seriálu.

Pak byla na řadě oficiální tiskovka a nešlo jinak, než začít nadcházející extraligou. Nicki Pedersen prohlásil, že je velmi důležité vyhrát první souboj doma na Markétě, a teprve poté bude přemýšlet na sobotní Grand Prix v Bydhošti. „Nejbližší start, je vždy ten nejdůležitější a nikdy nelze nic nedocenit,“ byl opravdu přesvědčivým, i když dopodrobna vysvětloval, že nic a nikoho nelze podcenit, jde li o plochou dráhu.

Logicky tedy přišla otázka na soupeře z Pardubic. „Plochodrážník,“ odpověděl Nicki Pedersen, „musí být zdravě sebevědomý, jinak nemůže nikoho porazit a vůbec nemá co pohledávat na startu závodu. Zároveň, nesmi zapomínat, že zbývající trojice na pásce je tam za stejným účelem – vyhrát. I zdánlivému outsiderovi se může podařit vypálit na začátku a pak ani čtyři kola nemusí stačit na vymazání i hodně malé výhody. Poláci Dudek a Kosciuch jsou pokaždé nebezpeční. Václavu Milíkovi se poslední dobu daří a je pořád na vzestupech, což v kombinaci s jeho mládím a s ním související dravostí a ambicemi z něj dělá nebezpečného soupeře. Ani zbytek týmu Pardubic nejsou žádní nahodilí jezdci, je mezi nimi třeba Aleš Dryml.“

Bylo znát, že Nicki Pedersen si domácí úkol připravil a velmi dobře věděl, do jakých půjde soubojů. Je velkou škodou, že se závod nakonec neodjel a nemohli jsme zjistit, kolik z toho, co říkal, se také naplní.

Bod navíc má v boji o světový titul větší váhu než vítězství v jedné SGP
Další otázky navazovaly. Názor na nastupující mladou generaci, úspěch Martina Smolinskeho v úvodním Grand Prix sezóny a odchod Lukáše Drymla z plochodrážních bojiš.
Začneme od konce.

„Nikdy jsem ani v nejmenším nezažil to, co vedlo Lukáše k ukončení závodní kariery, a to nedostatek motivace a únavu s ploché dráhy,“ vyjádřil se Nicki Pedersen. „Ten sport nelze provozovat bez plného nasazení. Bude-li chybět motivace, je určitě namístě to celé nechat. Mně se to zatím nikdy ani v nejmenším nestalo a přijde-li únava ze závodění, asi přišel čas odejít. Já takové myšlenky nemám a nikdy jsem nepochyboval o tom, co chci dělat i nadále.“

A co Smolinskeho novozélandský triumf? „Nenechte se mýlit!“ upozornil Nicki Pedersen. „Je to velice dobře připravený závodník a na začátku sezony mu vyšlo vše, co mu vyjit muselo. Jezdil výborně celý večer. Vyšel mu zejména úvod Grand Prix a také později zůstal zcela soustředěný. Ve finále jsem udělal všechno správně, jel jsem dobrou stopu a hlídal jsem si pozici.“

Jenže v cíli byl dříve Němec. „Ano,“ zněla odpověď Nickiho Pedersena na přímou otázku. „Martin Smolinski mě překvapil, ale jeho úspěch nebyl náhodný a vůbec nezasloužený. Na Novém Zélandu jsem se ocitl v protikladných rolích vítěze s nejvíce získaných bodů a logicky i vedení v tabulce po první Grand Prix, a prvního poraženého v poli, což je nevděčná druha pozice na pódiu. Neodcházel jsem nespokojený, ale byl jsem přece jen poražen.“

O bojovnosti mluvil i v odpovědi na otázku o nastupující mládeže. „Mám pověst závodníka, co zápasí na samé hraně přípustné tvrdosti, a jsem si vědom, že soupeří si často myslí, že jí také překračují,“ rozhovořil se. „Věřím, že tomu není tak, prostě nikdy od soubojů neustupuji. A mladým to často taktéž přísluší. Nemám jim to za zlé, já byl vždycky stejný. Na rozdíl od současné mladé hvězdné elity ale já vždy měl úctu ke starším mistrům, Ne strach, ani ne respekt, ve smyslu abych někomu něco daroval na trati, ale prostě přirozenou úctu, k tomu co dokázali na oválech a v přípravě na každý jeden start, bez rozdílu co měli za sebou ve své dosavadní kariéře. Dnes to už není, není tomu tak v případu našich nástupců, kteří snad ani neznají velké jména i té nedávné minulosti.“

Nebylo patrně, zda to schvaluje nebo lituje. Bylo to spíš takové konstatování faktů a další důkaz perfektní znalostí poměrů. Často se stalo, že vítěz pražské Speedway Grand Prix nakonec vyhrál i cely seriál. V posledních letech tomu snad nebylo jen v případě Emila Sajfutdinova. Co bude lepší, relativní psychologická výhoda takového osudového triumfu, které málem předurčuje mistra světa, anebo třeba podobně výsledku z Nového Zélandů prohra ve finále ale celkově větší počet bodů než případný vítěz?

„Body mají vždy přednost, cílem je vždy titul,“ neváhal Nicki Pedersen ani chvíli na tak trochu žertovně položenou otázku. „Nechápejte to nesprávně, vítězství je pokaždé velmi, velmi důležité a je to ten nejlepší bonus na závěr každého jakéhokoliv mítinku. Jedná-li se o titul mistra světa, je to pokaždé to, co mám jako hlavní a jediný cíl. Za bod navíc dokážu oželet celkové prvenství v jednotlivém Grand Prix. Je to pokaždé ale zdrojem obrovské satisfakce.“

Fanoušek formule 1
Sleduje Nicki Pedersen další sporty a pokud ano, komu fandí? „Mám rád formule 1 a divám se v televizi pokaždé, kdy to jde. Strašně rád bych fandil dánskému pilotovi, ale dánská vlajka zatím na tratích F1 není, tak se zájmem sledují počínaní Hamiltona. Je to skvělý pilot a letos může vyhrát.“

Tato odpověď nahrála na další otázku, kam pozve letos svůj tým, když po předchozím vyhraném titulu je pozval za odměnu na závěrečnou MotoGP. „Určitě je rád vezmu na Grand Prix formule 1 do Abu Dhabí,“ odpověděl Nicki Pedersen. A zase neupřesnil, zda by to bylo jen v případě svého čtvrtého triumfu. Je ale naprosto jasné, že ten titul určitě má velkou váhu a zůstává cílem číslo jedna další sezóny neúnavného Dána.

O Nickim Pedersenovi a jeho bojovných kouscích na dráze si můžete myslet svoje. Určitě to není ani věčně rozesmátý Greg Hancock, ani elegantně dominující Tony Rickardsson, budeme-li ho srovnávat s někým, s kým hodně bojoval nebo nadále bojuje na dráze.
Je to ale velmi inteligentní a cílevědomý závodník a v klidném zákulisí před závodem velice příjemným společníkem. Na pásce se mění v bojovníka, aby se pousmál dokonce i nad sebou samým, bude-li třeba přistižen při malé lsti na cestě k dalšímu bodu.

Jak trefně poznamenal šéf pražského Markéty Petr Ondrašík, bude to velká posila pro klub. O to větší škoda, že jsme ho neviděli v úterý dělat, to co umí nejlépe – závodit na ploché dráze. Snad se brzy dočkáme – věřme, že nejpozději posledního května na SGP. Takže nezapomeňte, že znovu můžeme Fandit společně, protože lístky jsou už v prodějí. A proč ne i Nickimu?!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Extraliga ještě neodstartovala

Tento článek obsahuje 19 000. publikovanou fotografii magazínu speedwayA-Z

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 22. dubna
Sotva okolo čtvrt na šest pročísl oblohu nad pražskou Markétou první dlouhý a oslnivě bílý blesk, všichni přítomní úvodnímu duelu české extraligu mu věnovali jen málo pozornosti. Horší bylo ovšem d隝, který se záhy spustil a přerušil probíhající trénink. Ten pokračoval až o půl sedmé, avšak Jaroslav Petrák s Václavem Milíkem přirovnávali jízdu po mokré ovále k saním. Záhy vysvitlo sluníčko, avšak kapky deště nepřestaly padat a vytvořily velkorysý oblouk dvojité duhy. Pořadatelé odsávali vodu, na ovál vyjel i Tomáš Topinka za volantem grejdru, avšak závodníkům se na ovál moc nechtělo. O půl osmé patřil d隝 minulosti a jury rozhodla, že po úpravě oválu umožní druhý trénink. V duchu regulí vyjeli první Pražané, a když se do problémů dostal i samotný Nicki Pedersen, pardubičtí závodníci odmítli opustit boxy. V té chvíli bylo jasné, že je s mítinkem definitivní ámen, což bylo oficiálně potvrzeno záhy po osmé.

Praha zažívala dnes odpoledne nadělení a mnohde napadané kroupy připomínaly spíše hromádky sněhu. V tomto ohledu pražská Markéta okolo osmnácté hodiny připomínala ráj. Mraky totiž odešly jinam stejně jako blesky rozčesávající oblohu. Pokračování tréninku o půl sedmé vzbudilo naději.

„Jako sáně, je to v prdeli,“ nechal se slyšet Jaroslav Petrák, sotva v depu odložil přilbu. „Po startu tě to podrží. Možná bys tam dostal cejchu, ale v nájezdu to bude v prdeli. A to si Nicki ze mě ještě dělá prdel, že jsem kokot, že tam lezu.“

Nicki Pedersen totiž vedle obou Poláků a Aleše Drymla patřil k největším kritikům snahy pořadatelů mítink přece jen uskutečnit. „Rozsvite červená světla,“ křičel při sledování, kterak Jaroslav Petrák a Václav Milík krouží svá tréninková kolečka po rozbahněné dráze.

Jenže VIP akce společnosti Fuchs Oil na střeše hlavní tribuny přilákala mnoho potenciálních sponzorů, od nichž si pořadatelé slibovali další spolupráci. A ke všemu dnešní závod měl ledacos napovědět, koho navrhnout na divokou kartu pro SGP České republiky.

A vykukující sluníčko vlévalo do žil optimismus. Jenže jeho paprsky se brzy začaly lámat v kapkách padajícího deště. Dopadaly i na grejdr, s nímž Tomáš Topinka zamířil na ovál. „Nejdřív musí přestat pršet,“ volal na něho Nicki Pedersen. „Vím, o čem mluvím, nikdo se nenapadal tolik, co já.“

Pak se jeho pohled střetnul s Lukášem Drymlem. „A ty,“ dodal. Krátce po čtvrt na osm vystřídal grejdr traktor a konečně přestalo pršet. O dvacet minut hlásil rozhlas verdikt jury, že po úpravě se bude opakovat trénink, protože podmínky na ovále se drasticky změnily.

Deset minut před osmou se ve vratech depa zjevili Filip Šitera, Michal Škurla a Nicki Pedersen. „To nemá smysl,“ rozhodil Aleš Dryml rukama, když pozoroval přetočení se Nicki Pedersena. Na ovále se mezitím dostala další skupina pražských závodníků.

„Tak tak jsem projel první zatáčkou,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Když to dáš na lajnu, jde to, ale jak to dáš na venek…“ Velká ručička poskočila k dvanáctce, zatímco jeho menší sestřička setrvávala na osmičce. A ovál opět patřil traktoru a jury svolala rozpravu.

„Abys stihnul to letadlo v deset ráno,“ žertoval Václav Milík starší na úkor svého syna, jenž se už loučil s večerním spojem z pražské Ruzyně do britského Birminghamu. Jenže to už mítinku zvonil umíráček. „Nejedeme,“ zůstával Aleš Dryml neoblomný nad možností vyjet na trénink. A tak nezbylo než začít hledat náhradní termín.

„Jezdil jsem na horších drahách, ale byly širší,“ konstatoval Nicki Pedersen, jehož bylo možné spatřit ještě za tmy u stánku, kde si dopřával opečenou klobásku.

AK Markéta Praha: 1 Josef Franc, 2 Michal Škurla, 3 Matěj Kůs, 4 Roman Čejka (Slaný), 5 Nicki Pedersen (DK), 6 Filip Šitera, 7 Ondřej Smetana
 
ZP Pardubice: 8 Václav Milík, 9 Hynek Štichauer R-R, 10 Norbert Kosciuch (PL), 11 Aleš Dryml, 12 Patryk Dudek (PL), 13 Tomáš Suchánek, 14 Jaroslav Petrák

Foto: Pavel FIšer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)