AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 5. října
Excelentní start vynesl do čela velkého finále dnešní Zlaté přilby města Pardubice Chrise Holdera. Už na výjezdu z úvodní zatáčky měl pětimetrový náskok. Fredrik Lindgren jej však už ve druhé zatáčce zlikvidoval. Narazil však na tuhý Australanův odpor a navíc sám musel dávat pozor na Juricu Pavlice za svými zády. Chris Holder proto v poklidu ukrajoval kola, aby po sto třech a půl sekundy projel vítězně cílem. Nejlépe umístěným Čechem byl Josef Franc. Po povedeném startu jej objel Hans N. Andersen a Pražan se vzápětí ocitnul až na čtvrté pozici. Timo Lahti se ovšem rychle ocitnul za jeho zády a když Chris Harris zůstal na sklonku druhého okruhu stát, protnul metu jako druhý. Mezi dvanáct nejlepších se probil rovněž Aleš Dryml, který ovšem předčasně opustil závodiště, aby se na palubě malé cessny vypravil do polského Ostrowa. Blízko semifinále měl Eduard Krčmář, jenž stejně jako loni nadchnul svítkovské publikum svou bojovností. Při bodové rovnosti s Hansem N. Andersenem ovšem vypadl na pomocná kritéria.
Tribuny tleskají Čechům
Zlatá přilba na palubě červeného vozu Bugatti dorazila do Svítkova v doprovodu dvou aerovek a kordónu čtyřtaktních motocyklů Jawa 500 OHC. Po celé své cestě od AFI paláce budila zaslouženou pozornost. Z centra pozornosti logicky nezmizela ani ve Svítkově. Po slavnostním nástupu si hověla na čestném místě u pódia a šestatřicet závodníků mělo v boji o ni prozatím vyrovnané šance.
Jako první učinil rozhodující krok k jejímu zisku Josef Franc. Pražský závodník triumfoval v úvodní rozjížďce první čtvrtfinálové skupiny ve stylu start – cíl. Patrick Hougaard sice v prvním oblouku objel Tobiase Busche, avšak Josef Franc si s ním hravě poradil. Dán navíc ve druhém okruhu klesl zpátky za Němce.
V rozjížďce s číslem pět ovšem už dánský borec nezaváhal a bez větších patálií se natáhl pro pět bodů. Druhým místem své čtvrtfinálové ambice posílil Norbert Kosciuch. Josef Franc ani jednoho z nich z pátého místečka na startovním roštu nestihl. Na protilehlé rovince se stal obětí Tobiase Busche.
Na Pražana dotíral rovněž Dakota North, který prve odsunul za svá záda Norberta Magosiho. Ani jeden z nich však už neměl šanci na postup. Zatímco vyřazení závodníci rychle vyklízeli depo, Maďar vydržel celý dnešní program se zájmem sledovat až do konce.
Tobias Busch si jako jediný mohl dopřát luxus vynechání rozjížďky s číslem devět. Stébla čtvrtfinálové naděje se chytil již málem utopený Norbert Kosciuch. Polský borec, jenž se po mšenské rezignaci na extraligu uchytil právě v Pardubicích, poslal předčasně do šaten Tobiase Busche. Josef Franc pojistil skok do další úrovně solidním druhým místem.
Potlesk tribun po úvodním vítězství Josefa France ještě rezonoval v ozvěně, když se svítkovské tribuny rozbouřily na počet Eduarda Krčmáře. Slánský junior však v posledních sekundách před startem rozjížďky s číslem dvě prožíval poněkud krušné chvíle.
Sotva se spustil dolů z kopečka od boxů, musel odstavit motocykl vinou popraskaných šteftů na kole. Zdeněk Holub, který se dnes musel spolu s Jakubem Růžičkou spokojit jen s úlohou Slaňákova mechanika, promptně přistavil rezervní stroj. „Blbě,“ reagoval se smíchem na kousavé otázky, jak se mu jelo. „Musel jsem tu motorku odevzdat.“
Její majitel všechny zaskočil raketovým startem. Když jej na konci protilehlé rovinky pozdravil aplaus tribun, kde si lidé uvědomili, že k nim jede jako první český závodník, mohl se chlubit již bratru pětimetrovým náskokem na Christiana Hefenbrocka a Karola Zabika.
Stejné pořadí přinesla rovněž rozjížďka s číslem šest. Nicméně Eduard Krčmář si svých pět bodů musel tentokrát tvrdě vybojovat. Po vylétnutí pásky šel do čela Christian Hefenbrock. Slánský závodník od mantinelu nestihnul více než třetí místo na začátku protilehlé rovinky. Karol Zabik však za jeho záda putoval již ve druhé zatáčce.
Eduard Krčmář se však nespokojil s pouhou čtyřbodovou jistotou a pořád proháněl Christiana Hefenbrocka. Klíčovou část své ofenzívy si naplánoval do poslední zatáčky. V ní bleskově zlomil motocykl pod Němce. A když projížděl cílem podruhé jako vítěz, stadión explodoval nadšením.
V rozjížďce s číslem deset už nepřijel Christian Hefenbrock. Eduard Krčmář, by s deseti body již svou skupinu suverénně vyhrál, se však rozhodl otestovat druhý motocykl. Přímo na ovále si nechal ještě seřídit spojku. A pak v prvním ovále objel Karola Zabika. Nicolas Vicentin mezitím poodjel a triumfem na poslední se zachránil na úkor Poláka, jemuž na čtvrtfinále nestačila ani trojice třetích míst.
První dva čeští zástupci musí předčasně balit
Zatímco ze dvou úvodních vylučovacích skupin oba nominovaní Češi postoupili, třetí přinesla našim 
barvám první ztráty. Přitom na jejím počátku byli domácí příznivci opět nadšení. Rozjížďku s číslem tři bylo třeba dvakrát opakovat. Nejprve Nicolas Covatti zmizel v depu, když předčasně najel do pásky. Záhy jej stejný směrem následoval Andrej Kobrin za spektakulární highsider v první zatáčce.
Teprve napotřetí se Michele Castagna mohl ujmout vedení. Hynek Štichauer se v první zatáčce nedokázal před něj probít. Přes oba se posunul Pontus Aspgren a pevně se usadil v čele. Pardubičan však nedal Italovi chvilku klidu. Ve třetím okruhu již jel v nebezpečné vzdálenosti, aby se v zatáčce u depa posunul na druhé místo.
V sedmé jízdě Hynek Štichauer sdílel osud svých kolegů, kteří stanuli až u mantinelu. Přesto v úvodním výjezdu podjel Michele Castagnu, aby na protilehlé rovince byl třetí za Nicolasem Covattim a opět nedostižitelným Pontusem Aspgrenem. Ten s deseti body u svého jména mohl třetí jízdu skupiny vynechat, zato Martin Málek měl plnou hlavu starostí.
Nejprve se totiž nemohl odlepit ze čtvrtého místa a nyní zůstal stát kvůli defektu motoru. „Už na lize v Praze se mi nezdála cívka,“ vysvětloval. „A teď to přestalo házet jiskru.“ V rozjížďce s číslem jedenáct musel kvůli postupu zvítězit. Se zeleným povlakem přilby však šlo o nadlidský úkol. A březolupský závodník při jeho plnění za sebou nechal jen druhého náhradníka Jana Holuba.
Body jako sůl potřeboval i Nicolas Covatti. Stál ještě až za Martinem Málkem, přesto vystřelil dopředu jako raketa. Pětka za triumf ve stylu start – cíl mu otevřela semifinálové brány. Andrej Kobrin a Michele Castagna se už snažili marně. Hynek Štichauer dorazil do cíle až za nimi, ale sedm bodů nakonec představoval dostatečný počet.
Čtvrtá kvalifikační skupina měla ve svém středu jediného českého zástupce. Filip Šitera, který se teprve ve čtvrtek při pražské první lize vrátil v závodním tempu do sedla po čtyřměsíční přestávce, ovšem přehnanými ambicemi okolo sebe nemával.
Přesto v rozjížďce s číslem čtyři odpálil ze čtvrté dráhy hned za Kevinem Wölbertem! Aleksander Čonda si něco takového nechal líbit jen krátce. Navíc se mšenský závodník pochopitelně nestačil dostat do optimální fyzické formy, takže v poslední zatáčce před cílem podlehl Timo Lahtimu.
Start osmé jízdy zastihl Filipa Šiteru opět za vedoucím Kevinem Wölbertem, na něhož se sápal vnějškem první zatáčky. Jenže za nimi upadl Stanislaw Burza. Rozhodčí Wojciech Grodzki rozblikal červená světla, ale svého krajana nevyloučil. Při repete byl Filip Šitera ještě rychlejší a ukázal všem záda.
Ještě v úvodním oblouku ho ovšem podjel Timo Lahti. Finova příkladu posléze následoval také Kevin Wölbert a ve druhém kole i Stanislaw Burza. Vyrovnanost zdobila letošní Zlatou přilbu již od úvodních fází, takže na startu dvanácté jízdy chyběl pouze Kevin Wölbert.
Filip Šitera opět kalil vodu, když vyrazil hned za Timo Lahtim. Nakonec se ovšem propadl na chvost a neprojel cílem. „Zastavilo se to, ještě nevím proč,“ neměl jasno o povaze své závady. Timo Lahti se stal vítězem skupiny. Vedle Kevina Wölberta šel dál ještě Aleksander Čonda, který teď skončil hned za finským borcem.
Hlasy z depa po vylučovacích skupinách
„Nejhorší umístění za poslední léta,“ komentoval Martin Málek své vyřazení. „Defekt, v Praze se mi už nezdála cívka. Přestalo to házet jiskru. Teď naladit a zítra na mistráku v Praze uvidíme.“
„Starty dobrý, ale to bylo všechno,“ bilancoval Filip Šitera své účinkové ve druhém závodě po čtyřměsíční jezdecké přestávce. „Síla je vidět, že chybí, ale pocit je dobrej‘. Ale ještě se to v poslední jízdě zastavilo, tak nevím. Já jsem prostě jel, že pojedu a uvidím. Kluci maj‘ dva, tři závody v tejdnu, já na tom čtyři měsíce neseděl. A zejtra v Praze bedna, půjdu si na ni ale stoupnout před závodem.“
Vítězství je nejlepší recept na postup
Dvanáct postupujících z vylučovacích skupin postoupilo do čtvrtfinále, kde je očekával stejný počet přímo nasazených borců. Kdo se s kým utká, je ve větší části dílem osudu, nebo chcete-li umístění v nejnižším levelu a losování čtvrtfinálových skupin. Proto se v té první sešla hned trojice českých závodníků, jelikož kvalifikované Josefa France a Hynka Štichauera doplnil nasazený Tomáš Suchánek.
Jak potvrdily nejbližší minuty, ani jeden z nich to neměl přehnaně jednoduché. Josef Franc sice mohl rychlostí své reakce na let pásky konkurovat mezikontinentální střele, jenže na protilehlé rovince přiletěl Jurica Pavlic zprava a Adrian Miedzinski zleva.
Pražan se záhy propadl na třetí místo, jež uhájil před Tomášem Suchánkem. Hynek Štichauer vyšel bodově naprázdno, přičemž ani on sám nevěřil, že by z páté startovací dráhy měl větší naděje. „Od prken je to daleko a věděl jsem, že se mi tenhle výsledek bude škrtat,“ svěřoval se.
V sedmnácté jízdě se ale situace zkomplikovala nejen jemu, ale i ostatním Čechům. Adrian Miedzinski tentokrát odvedl Juricu Pavlice, takže oba měli po devíti bodech. Jenže za nimi protnul 
metu Christian Hefenbrock. A Češi se v pořadí Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek a Josef Franc seřadili až za ním.
Rozjížďka s číslem jednadvacet tudíž byla německo – české kdo s koho, protože k poslednímu místu v semifinále vedla jediná cesta přes vítězství. Situace byla o to těžší, jelikož se Jurica Pavlic rozhodl vyjet na ovál ještě jednou. Ze čtveřice tonoucích se nejdelšího spásného stébla chytil Hynek Štichauer.
Z červeného startovního postu snad ani nemohl odstartovat lépe. Jenže Josef Franc věděl, že jakákoliv jiná umístění než vítězství nabízejí maximálně odchod do sprch. V prvním oblouku zaútočil vnějškem. Zdálo se, že se dostane dopředu, však ve výjezdu vyjel moc ven. Hynek Štichauer uhlídal vedení, avšak už na konci prvního okruhu se musel dívat na Pražanova záda.
Tím pádem vypadl stejně jako Tomáš Suchánek. „Teď jsem skočil na druhou motorku, ale stejně to nestačilo,“ odtušil smutně. Druhá čtvrtfinálová skupina viděla v akci Aleše Drymla, jenž více než kdokoliv jiný sledoval ciferník hodin. Na pardubickém letišti postávala malá cessna, která jej měla dopravit poblíž polského Ostrowa, aby se mohl zapojit do večerního druholigového finále.
Jeho vítěznou cestu v rozjížďce s číslem čtrnáct přerušil Nicolas Vicentin. Na protilehlé rovince se cpal vehementně dopředu. Neměl ale dost místa, upadl a byl diskvalifikován. Aleš Dryml se však i při repete prezentoval nesmírně povedeným startem. Za sebou měl Anderse Thomsena, jenž na poslední chvíli zalepil díru po Rune Holtovi. Musel však závodit s motocyklem Lasse Bjerreho a v kombinéze Nike Lunny!
Ve druhé zatáčce jej ovšem podjel Norbert Kosciuch. Polák si svůj další osud poměrně zkomplikoval, když upadl v prvním oblouku osmnácté jízdy. Sanitka jej odvezla na úpatí svahu do depa, kde z ní vyskočil bez zranění nicméně s diskvalifikací. Při repete Timo Lahti a Chris Harris připravili Anderse Thomsena o vedení již v první zatáčce.
Aleš Dryml nezlepšil pochmurnou pověst zeleného povlaku a přibyl do cíle čtvrtý před Nicolasem Vicentinem, který jako jediný z celé šestice mohl na semifinále již zapomenout. Rozjížďka s číslem dvaadvacet tudíž nenabídla prostor ani jednomu z dvojice náhradníků. Dopředu pronikl Timo Lahti, který před sebe nepustil Aleše Drymla. Do semifinále šli oba a doprovodil je Chris Harris. Úhelným kamenem jeho postupu se stalo, že před sebe nepustil ani Anderse Thomsena, ani Norberta Kosciucha.
Juniorské elitě naší země chyběl kousíček
Než se Fredrik Lindgren vydal na slavnostní nástup, labužnicky si vychutnával čokoládovou tyčinku Mars. Po startu patnácté jízdy, první ve čtvrtfinálové skupině tři, se mu však Václav Milík rozhodl naservírovat hořké mandle. Po startu jej v prvním oblouku totiž vyvezl na mantinel i s Grzegorzem Walaskem.
Nicméně pět bodů rozhodně netřímal v hrsti ještě ani náhodou. Na konci prvního kola vedl Grzegorz Walasek. Václav Milík reagoval bezprostředně a v první zatáčce druhého kola se do čela vrátil. Ve druhém oblouku však už jel druhý a navíc měl Fredrika Lindgrena za svými zády.
Švéd si svůj rozhodující útok schoval do poslední zatáčky. Namířil si to do ní po její spodní straně. A naremploval Václava Milíka takovým způsobem, že jej stačil minout ještě Pontus Aspgren.
„Chtěl jsem zaútočit na Walaska a Lindgren toho využil,“ popisoval pardubický závodník situaci.
Později měl litovat toho, co mu ovšem v danou chvíli velelo závodnické srdce. V rozjížďce s číslem devatenáct totiž Fredrik Lindgren již v prvních metrech vystřídal ve vedení Grzegorze Walaska. Václav Milík ve druhé zatáčce stačil podjet Patricka Hougaarda a před posledním vystoupením skupiny mu mohl postupové plány zkřížit Pontus Aspgren, podruhé třetí.
V třiadvacáté jízdě nechyběli ani jistí semifinalisté Grzegorz Walasek a Fredrik Lindgren. Kevin Wölbert doposud nezískal ani jeden bod, avšak tentokrát triumfoval stylem start – cíl. Fredrik Lindgren za ním zaostal jen o malinkatý kousíček. Václav Milík sice skončil před Fredrikem Aspgrenem, nicméně předloňský vítěz Zlaté stuhy dal dohromady o jeden bod více.
Stejným minimálním rozdílem vypadl i Eduard Krčmář ze čtvrté čtvrtfinálové skupiny. „Bylo to daleko, od prken jsem vůbec neodjel,“ zdůvodňoval, proč v rozjížďce s číslem šestnáct přivezl jediný bod. Jenže do cíle za sebou nepřivedl nikoho menšího než Hanse N. Andersena.
Na čele úřadoval bezkonkurenční Chris Holder. Lasse Bjerre se probil na druhé místo, když za sebou postupně nechal Nicolase Covattiho a Aleksandera Čondu. Ve dvacáté jízdě zopakoval Chris Holder svůj famózní start. Z mely za jeho zadní pneumatikou na protilehlou rovinku nejdříve vyjel Eduard Krčmář.
Chris Holder se stal jasným vítězem skupiny s ve čtyřiadvacáté jízdě uvolnil své místo náhradníkovi Jaroslavu Petrákovi. Eduard Krčmář měl v té chvíli pět bodů, Lasse Bjerre sedm, Aleksander Čonda čtyři a Nicolas Covatti s Hansem N. Andersenem po dvou. Na ovále se mohlo stát cokoliv.
První start byl letmý a podruhé se Lasse Bjerre chytil do pásky kšiltem své přilby. Až 
napotřetí klaplo všechno, jak má. Skvěle odstartoval Hans N. Andersen, za něhož se zařadil Lasse Bjerre. Eduard Krčmář byl třetí. Snažil se, seč mohl, nicméně cestu k jednomu jedinému bodu potřebnému pro semifinále si otevřít už nedokázal.
Hlasy z depa po čtvrtfinálových skupinách
„Je to škoda, ale to je prostě Zlatá přilba,“ meditoval Hynek Štichauer. „První jízdu jsem vypustil, od prken je to daleko, věděl jsem, že se škrtne. Druhá už byla lepší, ale potřeboval bych, aby závody začaly až teď. Celý září jsem stál, proto jsem chtěl jet vylučovaly. Nakonec jsem postoupil, semifinále mi uteklo o bod, ale zejtra jsou v Praze taky závody.“
„Špatný, ten plán bude až na příští rok,“ reagoval Tomáš Suchánek na připomínku o svých ambiciózních záměrech útočit na finálové brány. „Jak je to tvrdý, nemoh‘ jsem to dopasovat. Na poslední jízdu jsem skočil na druhou motorku. Bylo to lepší, ale stejně to nestačilo.“
„Na hovno,“ odtušil Václav Milík. „Na dnešek jsem měl půjčenej‘ motor. Cejtil jsem se líp. Na to, abych vyhrál zlatou přilbu, je dost času. Ale v tý první jízdě jsem se na to měl vyprdnout a byl bych v semifinále. Chtěl jsem zaútočit na Walaska, Lindgren toho využil.“
„Škoda, o bod, snažil jsem se,“ smutnil Eduard Krčmář. „Ale jo, jsem spokojenej‘. Zazávodil jsem si, škoda že jsem nešel ještě dál. V první jízdě to bylo daleko, od prken jsem vůbec neodjel. Škoda, příští rok…“
Z dvanácti je jedenáct
Chris Holder protáhl svou čtvrtfinálovou sérii i do semifinále. v pětadvacáté jízdě byl po startu vpředu Josef Franc. Nicméně australský exmistr světa vyjel na protilehlou rovinku jako první. A před Pražana se napáskovali ještě Jurica Pavlic a Grzegorz Walasek.
Aleš Dryml na konci třetího kola pronikl před pátého Hans N. Andersena. Rozjížďka s číslem sedmadvacet tudíž měla rozhodnout o jeho dalším bytí či nebytí v závodě všech závodů nejen obrazně, ale i doslova.
Po vylétnutí pásky zůstal vzadu a nakonec neinkasoval ani jeden bod. V té chvíli v jeho myšlenkách dostal přednost polský Ostrow. „Chtěl bych se omluvit divákům,“ roznášel místní rozhlas slova jeho vysvětlení, proč své depo opouští předčasně. „Nepojedu, protože už nemám šance na velký finále. Je asi desetiminutovej‘ skluz a já potřebuju rychle na letiště. Večer jedeme v Polsku důležitej‘ závod. A protože tady už nemůžu jet velký finále, Zlatá přilba už pro mě nemá takovej‘ smysl jako na začátku.“
Naopak Jurica Pavlic se v sedmadvacáté jízdě stal prvním jihoslovanským závodníkem, který se v novodobé historii Zlaté přilby dostal do finále. Při vylétnutí pásky byl nejpohotovější Grzegorz Walasek. Sápali se po něm Josef Franc a Hans N. Andersen. Dopředu se dostal Dán, avšak to již vedl Jurica Pavlic.
Když Josef Franc klesl ve čtvrtém okruhu na páté místo za Grzegorze Walaska, ještě nemuselo být všechno ztraceno. Propustka do velkého finále v devětadvacáté jízdě však nebyla zadarmo. Nestála nic míň než pět bodů. Na rošt nepřijel Jurica Pavlic, avšak Chris Holder s osmi body ano.
Za nejdelší konec provazu však zatáhl Grzegorz Walasek, jenž řešil stejnou rovnici jako Josef Franc. Australan se mezitím vypořádal s Hansem N. Andersenem a pak už Polákovi nedopřál vteřinku klidu. Jenže vítěz trofeje z roku 2012 jej před sebe nepustil jen tak. A když ano, tak jen na chvilku. V předposlední zatáčce však stejně musel kapitulovat.
Sedm bodů mu na postup do velkého finále po boku Chrise Holdera a Juricy Pavlice stejně stačilo, zatímco Hansi N. Andersenovi nikoliv. Josef Franc byl v cíli opět až čtvrtý a stejně jako v loňském roce se mohl chystat na malé finále.
Pontus Aspgren patřil již k překvapením Zlaté stuhy, kterou vyhrál při svém debutu. Nyní zaskočil mnohé, když se ujal vedení ve druhé semifinálové skupině. V šestadvacáté jízdě před sebe nikoho nepustil ani na sebekratší okamžik. Za něho se přes Timo Lahtiho a Fredrika Lindgrena probil Adrian Miedzinski. Stačilo však lehké přetočení v poslední zatáčce a Polák se propadl na třetí příčku.
Svou chybičku ovšem napravil již ob jednu jízdu později. Nyní to byl on, kdo se natáhl pro pět bod. Musel však předčit Fredrika Lindgrena, jehož lavinu útoků zastavila až šachovnicová vlajka 
v rukou Jaroslava Kocka. Fredrik Lindgren ve třicáté jízdě přiletěl do nájezdu do druhé zatáčky jako druhý a vedoucí Lasse Bjerre jel hned za ním. Tím přišel o postup do velkého finále, protože Pontusi Aspgrenovi stačilo dojet až čtvrtý za Adrianem Miedzinskim. Při rovnosti bodů bylo jeho úvodní vítězstvím trumfem, který Lasse Bjerre nedokázal vyrovnat.
Bez Aleše Drymla, který kdesi v oblacích mířil do Polska, přijelo na start malého finále jen pět závodníků. Prim jim chtěl udávat Josef Franc, avšak v úvodním oblouku musel vedení odevzdat Hansi N. Andersenovi. Na protilehlé rovince se před Pražana posunuli rovněž Chris Harris a Timo Lahti. Finovi to Josef Franc vrátil spodem druhé zatáčky, která se ve druhém okruhu stala osudná Chrisi Harrisovi. Angličan v ní zůstal stát s defektem a Josefu Francovi se otevřela cesta k prozatím nejlepšímu umístění ve Zlaté přilbě vůbec.
Bráno měřítky boje o vítězství, velké finále nebylo dramatické vůbec. Chris Holder už z první zatáčky vyjel s pětimetrovým náskokem. Ve druhém oblouku jej sice Fredrik Lindgren dotáhl, nicméně záhy začal mít starosti s Juricou Pavlicem. Australan mezi tím ujel a diváci se předjížděcího manévru za šest kol nedočkali. Neviděli ani wheelie vítěze na nové Jawě, kterou dostal při vyhlášení. „Ta blbá spojka nešla, proto se mi to nepodařilo,“ smál se šastný Chris Holder, po Ryanu Sullivanovi, Leighu Adamsovi, Jasonu Crumpovi a Darcy Wardovi již pátý australský vítěz závodu všech závodů.
Hlasy z depa
„Jsem velmi šastný,“ neskrýval Chris Holder radostí nad ziskem krásné trofeje. „Na konci stálo štěstí na mojí straně. Udělal jsem start a konečně se mi podařilo zlatou přilbu vyhrát. Její systém je těžký, proto jsem strašně rád, že se mi to podařilo.“
„Jsem šastný, že jsem druhý,“ netajil se Fredrik Lindgren. „Byl to dobrý závod, přijela spousta špičkových jezdců. Druhý jsem už v minulosti byl, teď už mi chybí jen zlatá přilba.“
„Včera jsem měl špatný mítink ve Švédsku,“ svěřoval se Jurica Pavlic. „Tady nebyl takový velký tlak. Skončil jsem třetí, jsem rád, že jsem přijel. Ráno jsem se probudil s předsevzetím dát tomu všechno, co budu moct.“
„Je to obrovský úspěch,“ ocenil Josef Franc svůj prozatím životní výsledek v závodu všech závodů. „Kupředu, zpátky ni krok! Jak to letos stojí za hovno, líbilo se mi to. Zejtra na Markétě v tom musím pokračovat. Motorky jsou rychlý, super. Měl jsem pořád zelený pozice a ty tady byly dnes nejhorší. Tvrdý, i když můj poslední start ze zelený byl nejlepší. Vylepšil jsem si svou přilbovou bilanci, jsem rád.“
| 1. vylučovací skupina |
|
|
| 1. Josef Franc, CZ |
5 2 4 |
9 |
| 2. Norbert Kosciuch, PL |
1 4 5 |
9 |
| 3. Patrick Hougaard, DK |
3 5 – |
8 |
| 4. Tobias Busch, D |
4 3 2 |
7 |
| 5. Dakota North, AUS |
0 1 3 |
4 |
| 6. Norbert Magosi, H |
0 1 3 |
4 |
| res Jan Holub, CZ |
– – 0 |
0 |
| |
| 2. vylučovací skupina |
|
|
| 1. Eduard Krčmář, CZ |
5 5 4 |
10 |
| 2. Christian Hefenbrock, D |
4 4 – |
8 |
| 3. Nicolas Vicentin, I |
2 0 5 |
7 |
| 4. Karol Zabik, PL |
3 3 3 |
6 |
| 5. Matic Voldrih, SLO |
1 2 2 |
4 |
| 6. Fritz Wallner, A |
0 1 1 |
2 |
| res Jaroslav Petrák, CZ |
– – 1 |
1 |
| |
| 3. vylučovací skupina |
|
|
| 1. Pontus Aspgren, S |
5 5 – |
10 |
| 2. Nicolas Covatti, RA |
T 4 5 |
9 |
| 3. Hynek Štichauer, CZ |
4 3 2 |
7 |
| 4. Michele Castagna, I |
3 2 3 |
6 |
| 5. Andrej Kobrin, UA |
X 1 4 |
5 |
| 6. Martin Málek, CZ |
2 E 1 |
3 |
| res Jaroslav Petrák, CZ |
1 – – |
1 |
| res Jan Holub, CZ |
– – 0 |
0 |
| |
| 4. vylučovací skupina |
|
|
| 1. Timo Lahti, FIN |
3 5 5 |
10 |
| 2. Kevin Wölbert, D |
5 4 – |
9 |
| 3. Aleksander Čonda, SLO |
4 1 4 |
8 |
| 4. Stanislaw Burza, PL |
1 3 3 |
6 |
| 5. Filip Šitera, CZ |
2 2 E |
4 |
| 6. Gino Manzares, USA |
E 0 2 |
2 |
| res Jaroslav Petrák, CZ |
– – 1 |
1 |
| |
| |
| 1. čtvrtinálová skupina |
|
|
| 1. Jurica Pavlic, CRO |
5 4 3 |
9 |
| 2. Adrian Miedzinski, PL |
4 5 – |
9 |
| 3. Josef Franc, CZ |
3 0 5 |
8 |
| 4. Hynek Štichauer, CZ |
0 2 4 |
6 |
| 5. Christian Hefenbrock, D |
1 3 1 |
5 |
| 6. Tomáš Suchánek, CZ |
2 1 2 |
4 |
| res Jan Holub, CZ |
– – 0 |
0 |
| |
| 2. čtvrtfinálová skupina |
|
|
| 1. Timo Lahti, FIN |
2 5 5 |
10 |
| 2. Aleš Dryml, CZ |
5 2 4 |
9 |
| 3. Chris Harris, GB |
1 4 3 |
7 |
| 4. Anders Thomsen, DK |
3 3 2 |
6 |
| 5. Norbert Kosciuch, PL |
4 X 1 |
5 |
| 6. Nicolas Vicentin, I |
X 1 0 |
1 |
| |
| 3. čtvrtfinálová skupina |
|
  |
;
| 1. Fredrik Lindgren, S |
4 5 4 |
9 |
| 2. Grzegorz Walasek, PL |
5 4 1 |
9 |
| 3. Pontus Aspgren, S |
3 3 2 |
6 |
| 4. Kevin Wölbert, D |
0 0 5 |
5 |
| 5. Václav Milík, CZ |
2 2 3 |
5 |
| 6. Patrick Hougaard, DK |
1 1 0 |
2 |
| |
| 4. čtvrtfinálová skupina |
|
|
| 1. Chris Holder, AUS |
5 5 – |
10 |
| 2. Lasse Bjerre, DK |
4 3 4 |
8 |
| 3. Hans N. Andersen, DK |
0 2 5 |
7 |
| 4. Eduard Krčmář, CZ |
1 4 3 |
7 |
| 5. Aleksander Čonda, SLO |
3 1 0 |
4 |
| 6. Nicolas Covatti, I |
2 0 2 |
4 |
| res Jaroslav Petrák, CZ |
– – 1 |
1 |
| |
| |
| 1. semifinálová skupina |
|
|
| 1. Chris Holder, AUS |
5 3 5 |
10 |
| 2. Jurica Pavlic, CRO |
4 5 – |
9 |
| 3. Grzegorz Walasek, PL |
3 2 4 |
7 |
| 4. Hans N. Andersen, DK |
0 4 3 |
7 |
| 5. Josef Franc, CZ |
2 1 2 |
4 |
| 6. Aleš Dryml, CZ |
1 0 – |
1 |
| |
| 2. semifinálová skupina |
|
|
| 1. Fredrik Lindgren, S |
4 4 5 |
9 |
| 2. Adrian Miedzinski, PL |
3 5 3 |
8 |
| 3. Pontus Aspgren, S |
5 2 2 |
7 |
| 4. Lasse Bjerre, DK |
0 3 4 |
7 |
| 5. Timo Lahti, FIN |
2 E 0 |
2 |
| 6. Chris Harris, GB |
1 1 1 |
2 |
| |
| |
| malé finále |
|
|
| 1. Hans N. Andersen, DK |
|
|
| 2. Josef Franc, CZ |
|
|
| 3. Timo Lahti, FIN |
|
|
| 4. Lasse Bjerre, DK |
|
|
| 5. Chris Harris, GB |
|
E |
| 6. Aleš Dryml, CZ |
|
NS |
| |
| |
| velké finále: |
|
|
| 1. Chris Holder, AUS |
|
|
| 2. Fredrik Lindgren, S |
|
|
| 3. Jurica Pavlic, CRO |
|
|
| 4. Adrian Miedzinski, PL |
|
|
| 5. Grzegorz Walasek, PL |
|
|
| 6. Pontus Aspgren, S |
|
|
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Michal Kohout a Petr Makušev
