Pardubice – 14. října
Po nule z rozjížďky s číslem jedna měl Aleš Dryml ve včerejším finále české extraligy na pražské Markétě co napravovat. A vskutku se v šesté jízdě dostal rychle dopředu, avšak nakonec upadl ve druhé zatáčce. Nakonec se naštěstí postavil, avšak zbytku závodu už jenom přihlížel.

„Až nám začne týct do bot, skočím na motorku,“ nechal se slyšet, sotva se posadil na betonové schody tribunky v depu. Pardubice si však na svůj šestnáctibodový náskok ze středečního prvního finále nenechali sáhnout.

Nebyl tedy důvod, proč by jejich kapitán zasahoval do boje. Atmosféru stupňů vítězů si nenechal ujít. Před odchodem na antidopingovou zkoušku, která kromě něho čekala ještě Chrise Harrise, Josefa France a Zdeňka Holuba doufal, že bolesti v hrudním koši jsou způsobeny pouze naraženým žebrem.

Dnešní lékařské vyšetření ovšem bohužel jeho soukromou diagnózu vyvrátilo. „Obavy se potvrdily,“ svěřil se. „Nebyla to jen naraženina, ale mám zlomený žebro.“

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení.

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 13. října
Filozofické úvahy, zda jde překonat středeční ztrátu šestnácti bodů z pardubického Svítkova, utnuli Troy Batchelor a Matějem Kůsem. V rozjížďce s číslem jedna přivezli vítězství 5:1 na úkor Chrise Harrise a Aleše Drymla. Vzápětí prošel Zdeněk Holub prvním ze svých třech dnešních pádů, nicméně Pražané si stále udržovali vrch. V šesté jízdě přišly Pardubice o Aleše Drymla, jehož při pádu trefil motocykl, takže kapitán hostů sledoval zbytek finále z tribunky v depu s nadějemi, že bolest hrudníku neindikuje žádnou frakturu. Zpočátku hlubší povrch tvrdnul a mítink byl poměrně divoký. Sotva se v rozjížďce s číslem dvanáct poroučel k zemi Martin Gavenda, za vyrovnaného stavu utkání došla ke svému vyřešení otázka letošního mistra. Remíze při opakovačce totiž udržela vzájemný odstup obou celků na šestnácti bodech, což Pražané ve třech zbývajících jízdách nemohli překonat. Po pádu Josefa France v rozjížďce s číslem dvanáct poskočily Pardubice do čela dnešního klání, avšak Troy Batchelor a Peter Kildemand ve dvou posledních jízdách zajistili remízu. Ironií osudu zůstává, že pražský Olymp v letošní extralize prohrál jediné utkání minulou středu ve Svítkově a právě tato prohra ho stála zlato. Zato pardubický titul zapadá do jejich letošní úspěšné bilance.

Praha vyráží gumovat šestnáctibodové manko
Velká hodinová ručička se blížila ke dvanáctce ve své rutinní šedesátiminutové honičce za svojí menší sestřičkou, která se držela jedničky. Před branami pražské Markéty se srocoval dav, který si musel připadat jako na výletě na Šumavě někdy před třiceti lety. Pevně zamčená vstupní brána stadiónu byla totiž neprostupná jako tehdejší železná opona. Naštěstí sluneční paprsky ostře kontrastovaly s pátečním nekonečným deštěm. Avšak hodinu před slavnostním nástupem i tato překážka konečně padla a návštěvníkům odvety extraligového finále nestálo již nic v cestě.

Mezitím depo žilo svým obvyklým předzávodním ruchem, i když u vidiny mistrovského titulu byla jeho atmosféra přece jen upjatější než obvykle. Díky středečnímu masakru ve Svítkově nezačínalo utkání dvojicí nul u skóre obou soupeřů, avšak Tomáš Topinka musel pracovat s hodnotou mínus šestnáct.

Aleš Dryml a Matej Žagar si přestávku mezi Pardubicemi a dneškem proložili dvojicí odložených duelů britské Elite League. A byl to právě Slovinec, k němuž směřovala celá řada pohledů. Včera v Eastbourne totiž po pádu závod nedokončil, nicméně žádné zranění nedával nikterak najevo. Při svém extraligovém debutu však otazníky vzbuzoval i Chris Harris, který nahradil Patryka Dudka. Nicméně pochybnosti nebyly na místě. „Měřili jsme mu o tréninku časy a po Žagarovi je měl nejrychlejší,“ ozvalo se z pražského tábora.

Po nástupu, v němž měla vrch pardubická část publika, začala ostrá akce. Matěj Kůs se ovšem svým letmým startem v rozjížďce s číslem jedna postaral o rozsvícení červených světel. Opakování procedury však přineslo naprosto stejné pořadí. Dopředu letěl Matěj Kůs s Troyem Batchelorem. Útoky Chrise Harrise postrádaly průraznější munici, zatímco Aleš Dryml rozehrál dnešek nulou.

Všem blesklo hlavou, že tři další stejné výsledky vyrovnají stav finálové série. Jenže první metry rozjížďky s číslem dvě podobné kalkuly rázně smazaly. Vpředu se usadili Václav Milík a Hynek Štichauer. Zdeněk Holub neskrýval útočné ambice, jenže jeho nájezd ve druhé zatáčce skončil takřka v nafukovací bariéře.

Přesto útočil i nadále, avšak jeho příběh neměl nyní očekávaný happy end. Ve třetím okruhu upadl v první zatáčce a za ním jedoucí Martin Gavenda raději také. Pražský junior však nakonec přece jenom svému klubu pomohl, by jinak než měl v úmyslu. Václav Milík vyhrál opakovačku stylem start – cíl, avšak Martin Gavenda se v nájezdu do první zatáčky natlačil před Hynka Štichauera.

Praha si tím pádem ponechala vedení, v němž setrvala o dva body. A po vítězné třetí jízdě jej o stejnou hodnotu i navýšila. Matěj Kůs nahrazující Richarda Wolffa vystřelil dopředu současně s letem pásky vstříc prosluněné obloze. Josef Franc byl hned za ním, avšak Tomáš Suchánek a Chris Harris se cpali dopředu vnějškem první zatáčky. Předjetí se ale povedlo jen Tomáši Suchánkovi, který na protilehlou rovinku vyjel jako druhý.

Úspěch pražské stíhačky má stále nižší vyhlídky
Před startem čtvrté jízdy Matej Žagar objel po trávníku startovní pásku a v klidném tempu si dopřál jedno tréninkové kolečko navíc. Po startu se usadil za Václavem Milíkem, jemuž hluboká dráha šla náramně k duhu. Jenže Peter Kildemand překypoval útočnými choutkami a vskutku se v závěrečném okruhu dočkal korunovace své snahy. V první zatáčce se spodem protáhl na druhé místo.

Duel se vrátil zpátky k dvoubodové převaze Pražanů, kteří ještě nepřestali pomýšlet na zvrat v celkové klasifikaci. Po startu rozjížďky s číslem pět vyrazili dopředu Zdeněk Holub a Matěj Kůs. Avšak jejich spanilá jízda skončila kolizí hned v první zatáčce. Pražský junior střelhbitě vyskočil na nohy, ale pro jeho kolegu musela dorazit sanitka. Naštěstí i Matěj Kůs vstal a do depa se vrátil po svých.

Vzápětí odvedl Hynka Štichauera s Tomášem Suchánkem a postaral se o nerozhodný výsledek. Ani rozjížďka s číslem šest se neobešla bez pádu. Aleš Dryml byl v první zatáčce rychlejší a spolu s Chrisem Harrisem za zády za sebou nechali Josefa France. V dalším oblouku však pardubický kapitán skončil v nafukovací bariéře.

„Byl to takovej‘ samočinnej‘ pád,“ přemítal, sotva se vrátil do svého boxu, naštěstí po svých. „Přelít‘ jsem, chytla mě kolej a spad‘ jsem.“ Opakování se muselo obejít bez něho a domácí hráli první housle. Josef Franc se Zdeňkem Holubem záhy ukázali své výfuky Chrisu Harrisovi. Jenže Angličan nesložil zbraně předčasně a v první zatáčce třetího kola sebral svůj vlastní skalp z poličky úspěchů pražského juniora.

V rozjížďce s číslem sedm se Václav Milík dočkal třetího jednoznačného triumfu v řadě. Troy Batchelor v první zatáčce podjel Tomáše Suchánka a zařadil se za Matěje Kůse. Remíza zakonzervovala pražské vedení na čtyřech bodech, avšak s přibývajícím počtem jízd šance natáhnout svou převahu o dalších dvanáct bodů logicky adekvátně klesala. A ke všemu v rozjížďce číslem osm hosté udeřili naplno.

Matej Žagar vystřelil dopředu tak přesvědčivě, že Tomáš Topinka pojal podezření na letmý start. Jeho telefonickou reklamaci však Pavel Kubeš na věži vyvrátil, že se Slovinec prostě perfektně trefil do okamžiku startu. Václav Milík mezitím slavil úspěch v přetahované se Zdeňkem Holubem o druhé místo. Pražský junior se ale na začátku druhého kola opět ocitl na zemi a Josef Franc byl až příliš daleko vzadu, aby pardubický tandem dohonil a ohrozil.

Utkání se vyrovnalo čtyřiadvaceti body na kontech obou protivníků. Aleš Dryml ztěžka došel na schody betonové tribunky depa. „Až nám začne týct do bot, skočím zase na motorku,“ potvrdil domněnku, že z dnešního závodu odstupuje. „Motorka mě přimáčkla k mantinelu a doufám, že žebra, co mě bolej‘, jsou jen naražená.“

Svého kapitána v rozjížďce s číslem devět zastoupil Václav Milík, který při svém pátém dnešním výjezdu na ovál potkal svého prvního přemožitele. Jízda byla předčasně zastavena, jelikož Pavel Kubeš vyhodnotil start jako letmý. Peter Kildemand využil přestávky, aby zmizel ve svém depu. Do první zatáčky se posléze řítil vedle Václava Milíka, aby ovšem na protilehlou rovinku vyjel dřív. Martin Gavenda odsoudil Chrise Harrise k druhé nule a Praha se vrátila o dva body do čela. Avšak čas na zvrat v součtu obou finálových duelů se jí povážlivě krátil.

Od remízy přes remízu k remíze a pardubickému titulu
Na světelné tabuli stále oranžově svítily číslice 28 a 26, když se Matej Žagar nechal trošku vycukat od Zdeňka Holuba a ocitl se polapený v pásce. Po startu nikdo nedokázal zpochybnit vládu Troye Batchelora. V úvodním nájezdu Zdeněk Holub objel Hynka Štichauera. Svůj vstup na scénu si však připravoval Matej Žagar.

Rychle dohnal zpoždění, které mu dodala trestná čára, a ve druhém kole se odpoutal od svého klubového kolegy a udeřil na Zdeňka Holuba. Ve třetím okruhu protáhl nájezd do druhé zatáčky, jejíž spodní stranou se posléze zmocnil dvou bodů.

V rozjížďce s číslem jedenáct se Zdeněk Holub středem prvního oblouku nedostal před vedoucího Hynka Štichauera. Záhy se však musel vypořádávat s Václavem Milíkem, jenž se dral dopředu. Padubičan slavil úspěch ve třetím kole, kdy v úvodním oblouku podjel Zdeňka Holuba. Pět pardubických bodů rázem dostalo duel opět na nerozhodný stav 33:33.

Peter Kildemand v rozjížďce s číslem dvanáct předvedl elegantní start z pozice u mantinelu, avšak Matej Žagar ho na čele vystřídal vnitřkem první zatáčky. Kvůli pádu Martina Gavendy ve výjezdu z druhé zatáčky opět blikala červená světla. Moravan po delší chvilce vstal na nohy a bez újmy došel do boxů. „Nemohl jsem s tím nic dělat,“ líčil, zatímco boj o extraligový trůn v ten moment skončil.

Po jeho diskvalifikaci bylo totiž jasné, že ve čtyřech zbývajících rozjížďkách Pražané nemohou inkasovat čtyři triumfy v maximální výši 5:1, jimiž by vyrovnali svou středeční ztrátu a vynutili si rozjezd o zlatou medaili. Ani remíza, kterou garantoval Peter Kildemand již prakticky při vylétnutí pásky, nemohla na tomto faktu nic zvrátit.

A ke všemu Pardubičané nezměnili na svých plánech dobýt pražskou Markétu vůbec nic, ani jako čerství mistři republiky. Chris Harris mířil v rozjížďce s číslem třináct k jasnému triumfu, když Josef Franc šel ve druhém oblouku rovnou do nafukovací bariéry. Jeho kotrmelec vypadal děsivě, nicméně pražský borec se zaplapánbůh obešel bez zdravotní asistence.

„Prostě jsem nezatočil,“ nechal se slyšet. „To k tomu patří, ale jsem úplně v pohodě.“ Opakovaná jízda viděla jednoznačné sólo Chrise Harrise a Tomáš Suchánka, jemuž Matěj Kůs nedokázal čelit. „Pět jízdě je dlouhá pauze,“ připomínal, že od rozjížďky s číslem sedm, kdy byl v akci naposledy, uběhla již pořádně dlouhá doba. „A dráha mezitím ztvrdla.“

Na čtyřbodové převaze Pardubic nezměnila nic ani čtrnáctá jízda, protože Matej Žagar zvítězil stylem start – cíl a Peter Kildemand s Troyem Batchelorem byli schopní obrat o body pouze Tomáše Suchánka. Oba pražští cizinci si ovšem všechno vynahradili v rozjížďce s číslem patnáct, kde nedali Václavu Milíkovi s Chrisem Harrisem ani náznak šance.

Duel skončil remízou, jež samozřejmě neměla dostatečný potenciál sestřelit Pardubičany z mistrovského trůnu. Pražanům zůstala útěcha, že během celé letošní kampaně prohráli jediný závod. A sice středeční úvodní finále, které je ovšem stálo titul. Přesto však připravili okázalé vyhlášení nejen svým závodníkům, ale také jejich přemožitelům. Definitivní tečku za letošním ročníkem však udělala až dopingová kontrola, k níž se dostavili Josef Franc, Zdeněk Holub, Chris Harris a Aleš Dryml.

Hlasy z depa
„Výborný, akorát mě sere ta Plzeň, moh‘ bych mít všechny tři tituly,“ vyprávěl Václav Milík. „V depu jsme udělali pár změn a všechny byly dobrý. Tvrdla dráha, dávali jsme menší převody. Sedm jízd na hluboký dráze byla dobrá posilka (smích). Ta zadní zatáčka byla ostrá. Máme titul a moje pocity jsou jedině ty nejlepší. Jen v poslední jízdě jsem si vybral na hovno místo na startu. Odskočili mně v první zatáčce a už jsem nestíhal. Jsou to už nějaký jezdci, záleželo na startu a první zatáčce.“

„Bylo to dobrý,“ pochvaloval si Hynek Štichauer. „Jsem spokojenej‘ a ani nevím, co říct. Je to práce za celou sezónu a pak je to dobrý. Po pěti letech jsme vyhráli titul. Chtěl bych poděkovat celýmu týmu, mechanikům i vedení, že se nám to podařilo. Jsem na to pyšnej‘. Paráda, jsem rád.“

„Dobře,“ odpovídal Tomáš Suchánek na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak viděl dnešní závod. „Sice jsem moh‘ udělat o pár bodíčků víc i na to, jaká byla dráha. Byla tady nejhorší za celou sezónu. Hlavně první zatáčka, od lajny tam dva tři metry široký. Vypadá to, že tady budeme vždycky plichtovat. Titul máme po pěti letech, určitě spokojenost. Aspoň nějakej‘ titul letos mám, když ne v tom mistráku. Po vítězství v Pardubicích nám to dneska stačilo jen si je uhlídat. A jak je vidět, hlídali jsme to dobře.“

„Dobrý,“ odtušil Aleš Dryml. „Spokojenost s výsledkem, ale dráha nebyla v pořádku. O tom svědčí hodně pádů. Ten můj byl samočinnej‘. Přelít‘ jsem, chytla mě kolej a spad‘ jsem. Motorka mě přimáčkla k mantinelu. Doufám, že se potvrdí, že mám jen naražená žebra. Tenhle systém extraligy ukázal, že nemůžou vyhrávat jen dva lidi. Musí táhnout celej‘ tým jako v Pardubicích, kde jsme Prahu roznesli na kopytech. Dneska jsme měli díky pardubickejm‘ fanouškům domácí prostředí, za což jim děkujeme!“

„Bojovali jsme do konce a nevyšlo to,“ říkal Matěj Kůs. „Příští rok budeme mistři zase my, dorůstá nám mládež. Dráha byla závodivá, to mi sedělo. Ale po sedmý jízdě jsem měl dlouhou pauzu a mezitím to ztvrdlo.“

„Je to škoda,“ pokrčil rameny Josef Franc nad otázkou, že pražskému Olympu nevyšla odveta za středeční Pardubice. „Nejlepší vyhrává, tím to je. Je mi líto, že rozhodčí zahaproval s jedním nebo dvěma rozhodnutíma. U něčeho jsem byl a bylo to ostrý. To jediný mě štve. Měl jsem dovézt víc bodů, ale to se stane. Pád k tomu patří. Dráha byla náročná, všichni jsme se s ní snažili vyrovnat.“

„Trošku jsem bojoval s dráhou,“ připouštěl Martin Gavenda. „Čekal jsem trošku lepší výsledek. Jsem celý, jednou mi to ujelo, ale bylo to v pohodě. Podruhý jsem s tím prostě nemohl nic dělat.“

„Jsem pobitej‘,“ povzdechl si Zdeněk Holub. „Nevím, co mám dělat. Na konci sezóny mám špatný období. Musím asi začít cvičit, není to ono. Dráha mi nesedla. A za ty svý body přímo já sám ani nemůžu.“

1.-2. PSK Olymp Praha			45
Troy Batchelor, AUS	3 1 3 1	3	11(2)
Matěj Kůs	2 3 3 2 1		11(1)
Josef Franc	1 3 1 X		5
Richard Wolff	– – – –		R-R
Peter Kildemand, DK	2 3 3 2	2	12(1)
Martin Gavenda	2 0 1 0 X		3
Zdeněk Holub	X X 1 F 1 1		3
1.-2. ZP Pardubice			45
Chris Harris, GB	1 0 2 0 3	0	6
Aleš Dryml	0 X – –		0
Lukáš Dryml	– – – –		R-R
Tomáš Suchánek	2 1 0 2 0		5(2)
Matej Žagar, SLO	1 3 2 2 3		11
Hynek Štichauer	1 2 0 3 1		7(1)
Václav Milík	3 3 3 2 2 2	1	16(2)

Celkové skóre finále extraligy:

Pardubice vs. Praha

99:83

mistrem republiky se staly Pardubice

Celkové pořadí extraligy po finálové části:

1. Pardubice

2. Praha

3. Slaný

4. Mšeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Tento článek obsahuje 18 000. publikovanou fotografii magazínu speedwayA-Z

Praha – 12. října
Loni před odvetou českého extraligového finále nastupovaly Pardubice před svým domácím publikem se ztrátou deseti bodů na pražský Olymp. Letos se změnilo nejen pořadí finálových dějiš. Naše vyšší ligová soutěž končí zítra po obědě na pražské Markétě, ale pořádající tým bude stát před úkolem snížit svůj odstup od svých hostů. Pardubický šestnáctibodový náskok vypadá na papíře luxusně, avšak během zítřejších patnácti rozjížděk se může stát cokoliv.

Tým se musí změnit sám zvnitřku, nikoliv personálně zvenčí
„Hlavně, a se umoudří počasí,“ připomíná Tomáš Topinka, že na pražskou Markétu nechodí jen lízat sladkou smetanu v roli týmového kouče. Dnešek plánuje strávit za volantem traktoru při úpravě dráhy, na níž dlouhé deště předcházejících dnů napáchaly mnoho škod. „Chcalo tu od čtvrtka od šesti večer do včerejška, ale dnes by se to mělo umoudřit.“

Středeční večer Pražany zaskočil. Během prvního finále na pardubické dráze se jim povedlo jen málo. Prakticky jen částečně žolíkový útok, protože další vítězství přišla až v rozjížďkách s čísly třináct a patnáct. Hlavně maximální triumf Josefa France a Petera Kildemanda v poslední jízdě dne má pozitivní dopad i na zítřejší odvetu. Před ním totiž Olymp ztrácel dvacet bodů, a pakliže by Matej Žagar a Patryk Dudek dokázali zopakovat své předchozí velké sólo, nastupovali by Pražané zítra úderem čtrnácté hodiny se zápornou bilancí čtyřiadvaceti bodů.

Nicméně i šestnáctibodový odstup vypadá na první pohled strašlivě. Jenže na jeho likvidaci stačí čtyřikrát vyhrát 5:1. Takovým záměrům by však spíše odpovídala jezdecká změna a skutečnost, že se Olymp objeví na své dráze v nezměněném složení, by mohla evokovat ručník v ringu.

„Proč bych házel ručník do ringu?!“ odmítá Tomáš Topinka rázně veškeré hypotézy podobného charakteru. „V Pardubicích to mohlo bejt‘ taky o padesát bodů a klidně i pro druhou stranu. Prohra nebyla tím, jak byl tým postavenej‘. Musí bodovat všech šest závodníků, ne pouze čtyři.“

Na druhou stranu Olymp by mohl měnit pouze zahraniční posily nebo mezi juniory, případně se vrátit ke své typické filozofii dvou juniorů na šestce a sedmičce. „Nemám koho jiného postavit,“ probírá pražský kouč své možnosti. „Prohru v Pardubicích nezavinili cizinci. Za tím si stojím a nebudu je měnit. Není důvod. Troy a Peter mohli jet o malinko líp, to je pravda. Ale i kdyby nakrásně jeli, výsledek by se nezměnil.“

A tak Pražanům nezbývá nic jiného, než zítra porazit Pardubice alespoň o sedmnáct bodů. „Jsou to závody,“ komentuje Tomáš Topinka své vyhlídky. „Šestnáct bodů je dost, ale jdeme závodit! Je to sport, může se stát cokoliv. Kdyby to bylo jasný předem, mohli jsme si to rovnou napsat a nemusel vůbec jezdit.“

Do patnácti bodů prohrát povoleno
Lubomír Vozár si prošel stejné počty jako jeho pražský protějšek, by ve svém případě kalkuloval s kladnými znaménky namísto záporných. I když díky průběhu středečního večera vykročil k prvnímu extraligovému titulu po pěti letech pravou nohou, je mu jasné, že se konečné účty budou skládat až zítra odpoledne.

„Každej‘ závod je jinej‘,“ souhlasí a připomíná letitou pravdu. „Uvidíme, jestli nakonec neudělaj‘ přece jenom nějakou změnu.“ V duchu reglementů může totiž manažer modifikovat složení svého družstva i po oficiální uzávěrce osmačtyřiceti hodin před plánovaným začátkem.

Sám však svou vítěznou sestavu musel modifikovat. Patryk Dudek jede zítra Pohár fair-play, jímž chce jeho Zielona Gora svým fanouškům kompenzovat zpackané finále polské extraligy, z něhož management Toruně po zranění Tomasze Golloba ve skandinávské SGP vycouval. Protože na dráhu úřadujícího polského šampióna dorazí Czestochowa, nemohli Pardubičané kalkulovat ani s Rune Holtou.

Ani další možnosti nedávaly příliš velké naděje na úspěšné řešení. „Je hodně závodů v Anglii a v Polsku,“ krčí rameny Lubomír Vozár. „Chtěli jsme Scotta Nichollse, ale má Anglii. A Joonas Kylmäkorpi je zraněnej‘.“

Z mozaiky jednotlivých faktorů se nakonec složilo jméno Chrise Harrise, s nímž se klub během včerejšího dopoledne dohodl. Krátce po obědě jej Lubomír Vozár nahlásil ve svém týmu pod startovním číslem osm. Tomáš Topinka nezůstal dlouho pozadu, takže přesně šest minut před jednou byla oficiální startovní listina zítřejšího finále zveřejněna.

Pardubice zůstávají u stejné filozofie. „Je to osvědčená koncepce,“ říká východočeský kouč. Starosti mu dělal pouze Hynek Štichauer, nicméně lékařské zranění neukázalo vážnější následky, které by si pardubický závodník měl odnést ze svého hrozivého pádu při středeční rozjížďce s číslem devět. „Hynek je dobrej‘, byl na cétéčku, naštěstí nemá nic zlomenýho, pád to byl těžkej‘.“

Zítra už zůstane na šestici jeho závodníků, aby promluvili svými výkony na ovále. „Uvidíme,“ komentuje Lubomír Vozár své vyhlídky. „Vyhraje ten lepší, my nesmíme prohrát o sedmnáct bodů. Do patnácti bodů je to povolené (smích).“

Oficiálně nahlášené sestavy:

		oficiální average
PSK Olymp Praha:	1 Troy Batchelor, AUS	2,44
	2 Matěj Kůs	1,82
	3 Josef Franc	2,23
	4 Richard Wolff (R-R)	1,00
	5 Peter Kildemand, DK	2,75
	6 Martin Gavenda	0,88
	7 Zdeněk Holub	1,50
	součet average:	12,62
ZP Pardubice:	8 Chris Harris, GB	2,00
	9 Aleš Dryml	1,96
	10 Lukáš Dryml (R-R)	2,00
	11 Tomáš Suchánek	1,83
	12 Matej Žagar, SLO	2,52
	13 Hynek Štichauer	1,76
	14 Václav Milík	2,18
	součet average:	14,25

Východisko k titulu:
Aby Praha obhájila loňský titul, musí porazit své hosty alespoň o sedmnáct bodů. Vítězství o šestnáct bodů přinese rozjezd, jakýkoliv jiný výsledek poprvé od roku 2008 posadí na trůn Pardubice.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Praha – 11. října
I když Tomáš Topinka připouštěl, že uvažuje o změnách pro nedělní odvetu českého extraligového finále, nakonec v jeho strategických plánech převážila idea nastoupit před domácím publikem s navlas stejnou sestavou a koncepcí jako ve středu. Zato Lubomír Vozár byl nucen hledat náhradu za Patryka Dudka, kterou našel v osobě Chrise Harrise.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha:	1 Troy Batchelor (AUS), 2 Matěj Kůs, 3 Josef Franc, 4 Richard Wolff (R-R), 5 Peter Kildemand (DK), 6 Martin Gavenda, 7 Zdeněk Holub
ZP Pardubice:	8 Chris Harris (GB), 9 Aleš Dryml, 10 Lukáš Dryml (R-R), 11 Tomáš Suchánek, 12 Matej Žagar (SLO), 13 Hynek Štichauer, 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout

Praha – 10. října
Takový masakr ambicí pražského Olympu včera v pardubickém Svítkově očekával asi jen málokdo. Domácí triumfovali v devíti jízdách a dvakrát jejich závodníci zajeli do boxů s remízou. Kromě šesté jízdy, v níž si Peter Kildemand na svou přilbu navlékl zelený žolíkovský povlak, hosté zvítězili až v rozjížďkách s čísly třináct a patnáct. Nebýt jich, nastupovali k nedělní odvetě s mnohem větší ztrátou než je současných šestnáct bodů. Oba manažeři ovšem nepokládají letošní extraligové finále za ukončenou záležitost.

„Nebylo to úplně podle plánu, to ti můžu říct,“ komentoval Tomáš Topinka včerejší vysokou prohru. „Nemůžeš závodit ve čtyřech, když jsou oni v šesti. Pardubice byly lepší, nedá se svítit.“

Na druhou stranu šestnáct bodů ztráty představuje čtyři výhry v poměru 5:1. „Ztráta není neřešitelná, ale oni jsou vyrovnaný,“ souhlasí pražský kouč, který neplánuje na nedělní odvetu žádné razantní změny.

„Myslím, že nezměníme ani strategii, ani obsazení,“ svěřuje se. „Ještě přemejšlím, ale zásadní změna, která by nám pomohla, že všech šest našich závodníků musí bodovat.“

Naproti tomu Lubomír Vozár musí svou sestavu změnit, protože Patryka Dudka čeká v neděli volný závod Pohár fair-play, jímž Zielona Gora hodlá kompenzovat zpackané finále extraligy, v němž Toruň hodila ručník do ringu.

„Ještě není jistý, kdo pojede, na sto procent to bude zítra dopoledne,“ říká pardubický kouč, který se nechce předčasně stylizovat do role vítěze. „Ještě nejsme mistři. Je to zrádné, záleží, koho budou mít.“

Foto: Wojta Zavřel a Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 9. října
První finálový duel české extraligy začal nečekaně. Než se Pražané na ovále svého soupeře rozkoukali, ztráceli rovnou osm bodů, když v úvodních třech jízdách pouze Josef Franc a Martin Gavenda skončili druzí a Troy Batchelor až třetí. První výjezd Petera Kildemanda na dráhu přinesl remízu, avšak vzápětí Aleš Dryml s Tomášem Suchánkem znovu udeřili naplno. Tomáš Topinka reagoval žolíkovým útokem, jenže na vedoucího Patryka Dudka útočil spíše Josef Franc, který musel Petera Kildemanda před sebe pustit pro dvojnásobné body až v poslední zatáčce. Od té doby se stal typickým výsledkem poměr 4:2 a Pardubičané svým hostům dovolili maximálně dvě remízy. Ta z deváté jízdy šla ovšem na vrub diskvalifikace Hynka Štichauera za pád, po němž jeho motocykl skončil za mantinelem v ochranné zóně. Až v rozjížďce s číslem třináct se Pražané dočkali vítězství, avšak Pardubice se mohly už radovat z vítězství. Navíc vzápětí odpověděly maximem 5:1. Na poslední chvíli Josef Franc s Peterem Kildemandem razantně vyřešili Mateje Žagara s Patrykem Dudkem, čehož kapitán Aleš Dryml litoval, protože pardubická převaha před nedělní odvetou na Markétě se z dvaceti bodů snížila na šestnáct.

Nezadržitelný pardubický nástup
Pakliže by se někdo ptal, proč lidem oprávněným vstupovat do depa během dnešního závodu rozdávají zlaté pásky s černým nápisem AMK Zlatá přilba, zřejmě by se dočkal nejasné odpovědi. Možná, že šlo o náhodu či přebytky ze závodu všech závodů. Existují věci mezi nebem a zemí, nicméně ono označení výstižně ilustrovalo touhu východočeského klubu vrátit se na trůn. Z něj jej roku 2009 sesadilo Mšeno, které triumfovalo i v následujících letech na úsvitě renesance systému dvojutkání. A loni se po devíti letech dočkal Olymp, letos podruhé finálový soupeř Pardubic.

Prognózy manažerů bývají tradičně opatrné, naproti tomu závodníci zase neskrývají pevné přesvědčení, že letos bude šampiónem právě ten klub, jehož logo nosí na vestě. Slavnostní nástup byl poslední tečkou za spekulacemi, jelikož se záhy šlo závodit na ostro.

Start rozjížďky s číslem jedna vyšel nejlépe Josefu Francovi. Ten se včera dočkal nemilého překvapení. Nad ránem se vrátil od svého holandského ladiče se dvěma připravenými motory, avšak po odpoledním tréninku na pražské Markétě je z rámu zase demontoval.

Po Pražanovi se sápali oba Pardubičané. Matej Žagar pronikl dopředu v první zatáčce, avšak Josef Franc udržel Aleše Drymla. Martin Gavenda, který si na dnešek vypůjčil motor GM, Protože svému nedůvěřoval, zůstal poslední.

Pardubice upevnily své vedení hned v rozjížďce s číslem dvě. Zdeněk Holub se od startovního roštu ani neodlepil. „Spad‘ mi velkej‘ řetěz,“ hlásil, sotva se objevil zpátky v boxech. Stylem start – cíl triumfoval Hynek Štichauer, zatímco Martin Gavenda ustál veškeré útoky Václava Milíka. Pardubický junior na počátku hodně laboroval s motorem. Z repase svého tria explodovaného minulý týden se mu vrátil pouze jeden pohonný agregát, takže GM vypůjčený v Žarnovici od Filipa Šitery stále zůstával v rámu jeho náhradního stroje.

Aleš Dryml se vrátil na dráhu v rozjížďce s číslem tři, aby zastoupil svého mladšího bratra. Neopustil vedoucí pozici ani na chvilku. Tomáš Suchánek se zezadu sápal spodní stranou první zatáčky. Dostal se sice jen před Matěje Kůse, avšak vnitřní stopu držel i ve druhém oblouku, v němž podjel Troye Batchelora.

Díky maximu 5:1 se skóre vyšplhalo na 13:5 a obličeje v pražské části depa se protahovaly stále víc a víc. Pardubické tsunami se do cesty postavil Peter Kildemand. Díky svému rychlému startu se dostal před Patryka Dudka. Polák ovšem překypoval ambicemi sebrat Dánovi vedení.

Ve druhém kole se mu to ve výjezdu z úvodní zatáčky takřka povedlo. Leč Peter Kildemand byl rychlejší stejně jako ve druhém oblouku, v němž Patryk Dudek svůj nájezd zevnitř zopakoval. V dalším okruhu zkusil atakovat z vnějšku, avšak ani tentokrát Dán nepovolil. Za zády Patryka Dudka skončil Hynek Štichauer a Zdeněk Holub nebodoval, takže triumf Petera Kildemanda vývojem skóre neotočil.

Podmíněné remízy nechávají pražské vyhlídky pouze ve škále různé šedi
Rozjížďka s číslem pět přinesla Pražanům další pohromu. Aleš Dryml s Václavem Milíkem se zabydleli na čele už s vylétnutím pásky. V silách Martina Gavendy a Matěje Kůse nebylo zvrátit vývoj situace. Tomáš Topinka se rozběhl z vyhlídky na dráhu na hraně depa k boxu Petera Kildemanda, aby se vydal vstříc šesté jízdě místo nepřítomného Richarda Wolffa. A přitom si vzal zelený žolíkovský povlak přilby.

Lubomír Vozár však Lukáše Drymla v rámci rider replacement nahradil zbraní minimálně stejného kalibru. S červenou přilbou se totiž na dráhu spustil Patryk Dudek. Ten se také usadil v čele, kde ho trápil Josef Franc. Od druhého kola se však spíše ohlížel dozadu, zda má Petera Kildemanda stále za svými zády. A v poslední zatáčce ho pustil před sebe pro dvojnásobnou bodovou porci.

„Blbě jsem odstartoval,“ komentoval Tomáš Suchánek svou nulu. Díky žolíkovi se remíza změnila v dvojbodové vítězství Prahy. Pardubické vedení se ovšem snížilo z dvanácti jen na deset bodů a vyhlídky hostů na zvrat zůstávaly stále v různých odstínech šedi.

V rozjížďce s číslem sedm proměnil Matej Žagar svůj druhý výjezd na dráhu ve druhý triumf. Za sebou si vezl tandem Troy Batchelor – Matěj Kůs, avšak poslední Aleš Dryml udeřil z cílové rovinky úvodního okruhu. Do další zatáčky se dostal zprava před Matěje Kůse.

Bojovnými ambicemi nešetřil ani Troy Batchelor. Svou ofenzívu korunoval v první zatáčce třetího kola, kdy se jako střela mihnul okolo Mateje Žagara. Avšak Slovinec si dokázal udržet přehled a v cílové zatáčce Australana podjel.

Tomáš Suchánek nedal v rozjížďce s číslem osm ani náznak šance Peteru Kildemandovi, jehož odvedl ještě před nájezdem do první zatáčky. Zdeněk Holub jel třetí, avšak ve druhém oblouku druhého kola se stal obětí nekompromisního nájezdu Václava Milíka.

Druhý triumf 4:2 zvýšil pražský náskok na čtrnáct bodů. V rozjížďce s číslem devět nejlépe odstartoval Patryk Dudek. Za sebou měl Martina Gavendu, jemuž na záda dýchal Hynek Štichauer tísněný zezadu Josefem Francem. Čtveřice závodníků ve druhém kole projela zatáčkou u depa a mířila z výjezdu vstříc třetímu okruhu.

Hynek Štichauer zachytil o zadní kolo Martina Gavendy, což jej katapultovalo rovnou do mantinelu v místech, kde už není krytý nafukovacími mantinely. Pardubičan se naštěstí dokázal odpoutat od svého motocyklu dříve, než s děsivou energií vrazil do ohrazení. Přeskočil ho a skončil v bezpečnostní zóně, jejíž pletivový plot teprve dokázal spolykat jeho kinetickou energii.

„Zkoušel jsem podjet Gavendu, on byl přetočenej‘ a ještě mi to zatočil,“ vysvětloval pardubický závodník, který incident přestál bez vážnější újmy. „Natáhla mě díra. Jsem zaplapánbůh celej‘, jenom otlučenej‘ jako p횝alička. Pokroucený jsou jenom trubky. Sere mi to, Gavendík to má u mě schovaný.“

V repete vyjeli Pražané remízu, podmíněnou ovšem diskvalifikací Hynka Štichauera. Patryk Dudek předvedl nejlepší start. Z úvodního výjezdu jej minul Josef Franc, avšak juniorský mistr světa byl pro rovince rychlejší. Martin Gavenda dodal poslední bod, jímž upravil skóre na prozatímních 35:21.

Neotřesitelný pardubický triumf
U vědomí nedělní odvety obrovský náskok neodradil Pardubičany od hromadění dalších bodů do svého měšce. Václav Milík nejlépe odstartoval do desáté jízdy. Dopředu se dral i Martin Gavenda, avšak oba je z jedné vody načisto vzal Matej Žagar útočící vnějškem první zatáčky.

Svou chvíli si však záhy začal připravovat Peter Kildemand. V prvním oblouku druhého kola takřka objel Václava Milíka. Ten však reagoval bleskurychle a byl po vnitřní trajektorii rychlejší. Až v poslední zatáčce se Dán spodkem prodral na druhé místo.

Během pauzy si pardubický junior pohrál s předstihem a po bezchybném startu jedenácté jízdy měl na protilehlé rovince už bezmála pětimetrový náskok na Josefa France. Hynek Štichauer strážil Zdeňka Holuba, který ani při svém čtvrtém a posledním výjezdu na svítkovský ovál nevydoloval žádné body.

Nebyl ovšem ve svých řadách sám, kdo zaskočil nečekaně hubeným bodovými ziskem. Matěj Kůs se po třetí nule dočkal vystřídání a Troy Batchelor se vítězství, které se od cizinců vesměs očekává jakoby samo sebou, dočkal až v rozjížďce s číslem dvanáct.

Jeho základem se stal povedený start. Za sebou vedl Tomáše Suchánka, Martina Gavendu a Patryka Dudka. Velikánská mela ve čtyřech nepřinesla žádné změny v pořadí, dokud se Patryk Dudek ve třetím okruhu spodem neprotáhl pod Martina Gavendu. Zajistil tak smírný výsledek, díky němuž už Pardubice nemohly být dnes předstiženy.

V té chvíli se ovšem Pražané rozjeli ke svému prvnímu vítězství bez násobení bodů po žolíkovském způsobu. Úhelným kamenem úspěchu se stal především únik Josefa France, který Pražan realizoval již současně s letem pásky k potemnělé obloze. Avšak jeho nadšení by samo o sobě nestačilo, protože za ním jeli Václav Milík a Aleš Dryml.

Oba Pardubičany však v první zatáčce třetího okruhu rozdělil Troy Batchelor. Pardubický kapitán, který se dočkal nuly, se po návratu do depa honem sháněl po telefonu, aby kontaktoval Pavla Váňu na věži.

„Pepík si našel pěkný místečko a přesahoval do mý koleje,“ vysvětloval motivy svého telefonátu. „Já bych neudělal nic jinýho. Byl v mý dráze, startmaršál ho zkoušel vyhodit. Pepa ho ignoroval a tady by měl konat rozhodčí.“

Zatímco při základní části či KO semifinále by boj skončil, každý bod v prvním finále může odveta zhodnotit do ceny zlata. Poslední dvě jízdy toho byly více než výmluvným důkazem. V rozjížďce s číslem čtrnáct triumfoval Matej Žagar stylem start – cíl. Za ním se usadil Troy Batchelor a Patryku Dudkovi se jej nepodařilo vystrnadit spodní stranou první zatáčky.

Ovšem ve druhé zatáčce druhého kola Polákův záměr klapnul dokonale. Pardubičané proburáceli cílem před Pražany a navýšili vedení svého klubu na dvacet bodů! Pakliže by v patnácté jízdě své velké sólo zopakovali, se čtyřiadvacetibodovým náskokem by se nedělní odvetě posunula víceméně do formální roviny.

Pražané ovšem něco podobného neodpustili. By nejlépe odstartoval Patryk Dudek, Josef Franc a Peter Kildemand letěli dopředu. Stejně tak ovšem i Matej Žagar, jenž je ještě během úvodního kola rozdělil. Ve druhém okruhu jej však Peter Kildemand podjel v zatáčce u depa a v neděli bude Praha na své Markétě začínat s bilancí mínus šestnácti bodů.

Hlasy z depa
„Zezačátku jsem se pral s nastavením motorky,“ přiznával Václav Milík. „Poprali jsme se s tím a od třetí, čtvrtý jízdy se to rozjelo. Předstih, převody, měnili jsme všechno. Vyhráli jsme, to je fajn. A máme náskok.“

„Velká spokojenost,“ radoval se Aleš Dryml. „Šestnáct bodů náskok, škoda těch dvaceti, co jsme měli před poslední jízdou. Ale to by byl asi luxus. Před závodem jsem si říkal, že osm nebo deset bodů náskoku by bylo super a teď máme šestnáct. Jejich zahraniční posily nebyly úplně přesvědčivý. Byli jsme stejně rychlí a dokázali s nima závodit. Osm mých bodů je zklamání. Nemělo to šávu, dokud jsem neskočil na druhou motorku. Ukázalo se, že ten motor v sobě něco má. Je strašně starej‘, vyhrál jsem s ním kdysi malý finále na Přilbě a ještě nevydech‘ naposledy.“

„Dobrý,“ pochvaloval si Tomáš Suchánek. „Máme pěknej‘ náskok na druhý kolo. Dá se říct, že na šedesát procent je titul doma. Konečně se mně zadařilo. Škoda nuly. Blbě jsem odstartoval a hlavně celej‘ závod jsem měl nejtěžší jízdy. Pořád Kildemand nebo Batchelor…“

„Pro nás to byly super závody,“ říkal Hynek Štichauer. „Mám dobrej‘ náskok. Všichni jsme jeli dobře. Mrzí mě ta jedna jízda, mohli jsme dojet na 5:1. Tohle byla trošku polská prasárna, to má u mě Gavendík schovaný. Byl první, moh‘ si volit stopu, ale nerad se tluču do hlavy zbytečně. To si budu pamatovat.“

„Sám jsi to viděl, Praha byla nejlepší, ale rozhodčí nám to pokazil,“ žertoval Josef Franc, aby v příští vteřině zvážněl. „Testuju sám sebe, není to prdel. Je to těžká sezóna, snažím se nadoraz. Je to o závodění, trošku mi to zvedlo náladu. Utekli nám o hodně, bude těžký to stahovat.“

„Před odjezdem jsem to viděl bledě,“ nezastíral Martin Gavenda. „Měl jsem nejistotu v motoru, na kterým pojedu. Svůj nejlepší motor jsem nestih‘ opravit. Proto jsem si motor půjčil. Jel dobře, ale nakonec jsem dělal chyby já.“

„Viděl jsem jet před sebou úplně všechny,“ připomínal Zdeněk Holub svůj nulový zisk. „Asi nad náma bylo špatný souhvězdí. Nevím…“

1. ZP Pardubice			54
Matej Žagar, SLO	3 3 3 3	1	13
Aleš Dryml	1 3 3 1 0		8
Lukáš Dryml			R-R
Tomáš Suchánek	2 0 3 2		7(1)
Patryk Dudek, PL	2 3 3 1 2	0	11(2)
Hynek Štichauer	3 1 X 1		5(1)
Václav Milík	1 2 1 1 3 2		10(1)
PSK Olymp Praha			38
Josef Franc	2 1 2 2 3	3	13(1)
Richard Wolff			R-R
Troy Batchelor, AUS	1 2 3 1 1		8
Matěj Kůs	0 0 0 –		0
Peter Kildemand, DK	3 4* 2 2 0	2	13(1)
Martin Gavenda	0 2 1 1 0 – 0		4(1)
Zdeněk Holub	E 0 0 0		0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Pád Hynka Štichauer v rozjížďce s číslem devět: