AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 9. září
Pokud se týká ambicí českých závodníků v půlkulatém pětačtyřicátém Tomíčkově memoriálu, odpovídal Tomáš Topinka ve stylu chytré Horákyně. Na jednu stranu se netajil s názorem, že by se ve finále mohli objevit alespoň tři, avšak jedním dechem dodával, že mezi pěti nejlepšími nemusí být ani jeden. Bohužel v praxi se naplnila druhá alternativa a šestice Čechů, která do závodu zasáhla, se seřadila od desátého místa dolů. Triumf v náramně vyrovnaném klání si zopakoval Rafal Okoniewski, avšak na nejvyšší stupínek se musel postupně prodrat přes Daniela Nermarka a Renata Gafurova.

Pětačtyřicetiny jak se patří
I meteorologové jsou jenom lidé. I když na dnešek hrozili deštěm a zimou jako v psírně, na obloze zářilo sluníčko. Návštěvníkům Tomíčkova memoriálu ovšem drobné faux pas předpovídačů počasí nevadilo. Ba právě naopak.

Půlkulatý ročník slavného závodu oslavili pořadatelé jaksepatří. Už jen doprovodný program musel nadchnout i toho největšího morouse. Doprovodné klání stopětadvacítek stejně jako freestylová kola už k memoriálu patří stejně jako tradiční spektakulární ohňostroj. Ovšem setkání veteránů, prezentace oživené JRM či exhibice minimotocyklů Honda Monkey zvýšily úroveň zábavy pro všechny přítomné. A to tím spíše, bylo-li záhy jasné, že čeští závodníci dnes bohužel nebudou herci hlavních rolí.

Zdeněk Holub narychlo před startem rozjížďky s číslem jedna vyměnil motocykl. „Napnul se přední řetěz,“ vysvětloval. „Zadní se povolil a to bych nestih‘ opravit.“ Nakonec dojel do cíle za Cameronem Woodwardem a fenomenálním Rafalem Okoniewskim. Martin Málek, debutující v Tomíčkově memoriálu, byl v cíli až za pražským juniorem.

„Zavolali mi na poslední chvíli,“ popisoval Martin Málek, jak ke startovnímu číslu tři přišel. „Mám trochu ostychu, jedu Tomíčkův memoriál poprvé.“ Než dořekl, tribuny se rozjásaly, když Václav Milík v první zatáčce druhé jízdy objel Daniela Kinga a zařadil se za záda vedoucího Daniela Nermarka.

Dva body nakonec skončily v prachu. A to nejen doslova, ale i do písmene, když Václav Milík skončil v poslední zatáčce po děsivém kotrmelci v nafukovací bariéře. Do třetí jízdy nejlépe odstartoval Josef Franc, avšak v první zatáčce upadl Artur Czaja. Při repete zůstal Pražan viset vzadu. A zatímco Renat Gafurov, Artur Czaja a Jason Doyle si rozdělovali body od trojky do jedničky, na Josefa France nezbylo vůbec nic.

A tak se o nejvýraznější český počin úvodní pětiny postaral Matěj Kůs. Před startem rozjížďky s číslem čtyři zůstal věrný svému typickému zvyku a přeskočil z jednoho motocyklu na druhý. V jeho sedle vystřihl start, nad nímž jeho protivníci na startovním roštu mohli zblednout závistí.

Jenže Andrej Kudrjašov neplakal nad rozlitým mlékem. Jeho ofenzíva kulminovala v cílové rovince. Zprava se hnal okolo pražského borce, jemuž sebral vítězství o pár milimetrů. Už po přestávce se Matěj Kůs ocitnul ve stejné roli jako prve ruský závodník. S tím rozdílem, že útočil na Artura Czaju a v banku byl jediný bod. A že zatímco prve prohrál o kousek boj o vítězství, nyní mu zlomeček sekundy scházel ke třetímu místu.

Josef Franc triumfoval v rozjížďce s číslem sedm, avšak cesta k nápravě úvodní nuly se zašmodrchala dalším čtvrtým místem v deváté jízdě. Václav Milík zaznamenal dvě druhá místa v řadě, avšak v závěru na ně už nenavázal. A když Matěj Kůs v rozjížďce s číslem dvanáct ani neprojel cílem a zmizel rovnou v depu, bylo jasné, že v půlkulatém Tomíčkově memoriálu zůstane českým borců pětičlenné finále zapovězeno.

Co historie nepamatuje
O něj se rázem přihlásila celá řada borců. Dlouhodobě si udržoval převahu Rafal Okoniewski, coby loňský vítěz se startovním číslem jedna na své vestě. S dokonalou rutinou ovládl první a pátou jízdu. Z čela průběžné klasifikace nesestoupil ani v rozjížďce s číslem devět, kdy ho v první zatáčce objel Andrej Kudrjašov.

Ruský borec však výše zmiňované vítězství nad Matějem Kůsem a porážku Rafala Okoniewskeho proložil nulou z osmé jízdy, jež se nakonec ukázala jako nejpádnější argument proti jeho postupu mezi finalisty.

Pořadatelé se snažili dát dohromady startovní listinu, jejíž vyrovnanost by byla největší ozdobou jejich legendárního klání. Jako důkaz jejich úspěchu se stala skutečnost, že leadera Rafala Okoniewskeho po čtyřech sériích dohnali hned dva konkurenti.

Daniel Nermark se až do rozjížďky s číslem čtrnáct musel sklánět pouze před Josefem Francem a Jasonem Doylem, avšak nyní odvedl Rafala Okoniewskeho současně s letem pásky. V patnácté jízdě jejich desetibodový zisk vyrovnal Jason Doyle.

Australan rozehrál své dnešní účinkování jen o málo méně než Josef Franc, před nímž skončil ve třetí jízdě. Od té doby se ale proměnil ve vítězící automat. Rozjížďka s číslem šest, triumf stylem start – cíl. To samé v desáté jízdě, kde ovšem Miroslav Topinka jeho únik od pásky posoudil jako letmý start. Nicméně při repete změřil Daniele Nermarka, Artura Czaju a notoricky nebodujícího Maxe Dilgera opět.

Po sedmnácté jízdě se stal vítězem základní části, když velkorysým průjezdem první zatáčkou za sebou nechal Rafala Okoniewskeho. Rovněž on měl jistotu finálového postupu, avšak třetí v pořadí Daniel King už musel spekulovat, zda mu deset bodů bude stačit. Nakonec se ale jeho skóre stalo počátkem nitě, díky níž se letošní Memoriál Luboše Tomíčka zašmodrchal do takového klubíčka jako ještě nikdy ve své bohaté historii.

Artur Czaja svým sólem v osmnácté jízdě srovnal krok s Danielem Kingem. Daniel Nermark za jeho zády se již mohl chystat na finále rovnou a třetí Andrej Kudrjašov rovnou vyklízet svůj box. Zdeněk Holub zůstal předčasně stát, což okomentoval slovy: „Den blbec, od rána jsem se nezastavil!“

V rozjížďce s číslem devatenáct se opět po delší době Markéta rozezněla jásotem českých hrdel. Po vylétnutí pásky totiž vypálil do vedení Matěj Kůs. Jenže na protilehlé rovině třetího okruhu se přes něj přesypal Timo Lahti a v nájezdu do poslední zatáčky i Renat Gafurov. Jak Fin, tak Rus skončili na deseti bodech.

V poslední jízdě základního rozpisu se svého druhého vítězství dočkal Josef Franc. Svým velkým sólem paradoxně zkomplikoval další průběh závodu, do něhož již nezasáhl. Cameron Woodward byl právě pátým borcem, jenž dosáhl desetibodové hranice! Nejspravedlivějším řešením byl rozjezd o dvě zbývající finálová místa.

Ten opanoval Artur Czaja, když Renat Gafurov svým posunem ze čtvrté na druhou pozici jakoby předznamenal dramatické finále. Po jeho startu se do čela dostal Daniel Nermark, zatímco Renat Gafurov z tlačenice první zatáčky vytěžil pouze druhou příčku. Rafal Okoniewski si vybral vnitřní dráhu a zpočátku byl třetí.

Ve druhém okruhu se Renat Gafurov posunul do vedení. O kolo později na stejném místě Rafal Okoniewski podjel Daniela Nermarka, aby to samé v posledním okruhu na stejném místě provedl i Renatu Gafurovovi. Rus v kolizí hrozícím finiši uhájil alespoň druhé místo před Danielem Nermarkem, jenž mu ho už takřka sebral.

			FIN
1. Rafal Okoniewski, PL	3 3 2 2 2	12	1.
2. Renat Gafurov, RUS	3 1 3 1 2	10+3	2.
3. Daniel Nermark, S	3 2 2 3 2	12	3.
4. Artur Czaja, PL	2 1 3 1 3	10+4	4.
5. Jason Doyle, AUS	1 3 3 3 3	13	R
6. Daniel King, GB	2 2 2 3 1	10+2
7. Timo Lahti, FIN	1 2 1 3 3	10+1
8. Cameron Woodward, AUS	2 3 1 2 2	10+0
9. Andrej Kudrjašov, RUS	3 0 3 2 1	9
10. Josef Franc, CZ	0 3 0 2 3	8
11. Václav Milík, CZ	F 2 2 1 1	6
12. Matěj Kůs, CZ	2 0 R 1 1	4
13. Zdeněk Holub, CZ	1 1 1 0 E	3
14. Martin Málek, CZ	0 1 1 0 0	2
15. Michal Škurla, CZ (res)	1	1
16. Max Dilger, D	0 0 0 0 0	0
17. Michele Castagna, I	T 0 0 0 0	0
res Ondřej Smetana, CZ (res)		DNR

Vložené jízdy 125 ccm:

motocykly na klasickou dráhu:	I Filip Šifalda, Petr Chlupáč, František Klier, Daniel Šilhán, Milan Dobiáš
	II Filip Šifalda, Daniel Šilhán, Petr Chlupáč, František Klier, Milan Dobiáš
	III Filip Šifalda, Petr Chlupáč, Daniel Šilhán, František Klier, Milan Dobiáš
motocykly na dlouhou dráhu:	I Patrik Mikel, Filip Hájek; Roman Mády F, Kryštof Rybář E
	II Patrik Mikel, Roman Mády; Kryštof Rybář F, Filip Hájek F
	III Patrik Mikel, Kryštof Rybář, Filip Hájek, Roman Mády

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Praha – 9. září
Fanoušci, kteří si už zakoupili autobiografickou knihu Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy, už tuší, že návštěva klauna přímo v boxech pražské Markéty může zmařit šanci na dobrý výsledek. Namaskovaný bavič dnes večer na půlkulatý pětačtyřicátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka nedorazí, avšak Jiří Štancl ano. Samozřejmě s sebou vezme krabice se svými knihami, které bude poblíž salónku Tony Kaspera prodávat za zvýhodněnou cenu Kč 399,- a samozřejmě se všem zájemcům podepisovat.

Foto: Michal Kohout

Praha – 6. září
Pětačtyřicátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka skýtá rovněž skvělou příležitost po ohlédnutí se do historie. O ploché dráze nejzasvěceněji vyprávějí samotní aktéři někdejších bojů, jejichž setkání pořadatelé naplánovali letos na osmnáctou hodinu do salónku Tony Kaspera. Pavel Ondrašík, sportovní ředitel pořádajícího klubu, magazínu speedwayA-Z vysvětlil všechny okolnosti.

„Propásli jsme oslavu čtyřicátého ročníku memoriálu,“ vrací se Pavel Ondrašík o pět let zpátky. „Nepojali jsme ho tak významně, jak by se mělo. Ale pětačtyřicátý ročník je důvodem k oslavě. Řekli jsme si, že ho pojmeme v retro stylu.“

Odtud byl už jen krůček pozvat borce, kteří si potlesk plochodrážního publika vychutnávali v minulosti. „Jeden z nápadů měl můj taka, a využijeme salónek Tony Kaspera,“ pokračuje Pavel Ondrašík. „Na podobná setkání byl salónek i postavený. Je to důstojné prostředí setkat se tam na skleničku šampaňského.“

Otázkou zůstává, zda bude akce přístupná i pro návštěvníka s běžnou vstupenkou. „Vše závisí, kolik se sejde lidí,“ říká Pavel Ondrašík. „Záleží také na počasí, jestli budeme u salónku otevírat zahrádku. Proto zatím neříkáme, jestli je to uzavřené nebo otevřené. Ale už okolo šestnácté hodiny bude možné, aby se diváci s bývalými závodníky v okolí salónku setkali.“

Koho potkáte:
K dnešnímu dni pořadatelům potvrdilo svou účast více než dvě desítky závodníků. Chybět nebude samozřejmě Jiří Štancl, jelikož Tomíčkův memoriál nemůže na svém turné autogramiád knihy Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy vynechat.

Potkáte se tu třeba s Antonínem Kasperem, bratry Vernerovými, Antonínem Švábem či Miroslavem Rosůlkem. Dorazí Jan Hádek, Jan Holub nebo Jiří Svoboda. Pro sběratele autogramů bude akce o to lákavější, že potkají osobnosti, které tak často na oválech nevídají jako bratři Jaroslav a Jan Volfovi, Zdeněk Kovář nebo z později narozených Stanislav Urban či Jaromír Lach.

Praha – 5. září
Od včerejška má startovní listina pětačtyřicátého ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka svou definitivní podobu. Klidně se můžete vsadit, že rozhodně každý z šestnácti borců se bude chtít minimálně dostat do pětičlenného finále po rozjížďce s číslem dvacet. A pak vyhrát.

Diváci se mohou především těšit na čtveřici účastníků letošní challenge, závěrečného kroku kvalifikace o SGP 2014, Timo Lahtiho, Daniela Nermarka, Václava Milíka a obzvl᚝ Daniela Kinga. Jeho sláva se už přenesla přes La Manche neboli English Channel, jak by řekl on sám. V Anglii jezdí za Birmingham Brummies. Tým je v posledních letech na vzestupu, momentálně vede Elite League a je jistým účastníkem letošních play-off.

Domácí jezdci přijedou prakticky rovnou z nedělního prvního kola mistrovství republiky jednotlivců v Divišově, takže budou určitě řádně namotivovaní. Pražský matador Josef Franc si svou cestu prodlouží o Vechtu a navíc se bude chystat na klíčový závod, jímž je šesté finále světového šampionátu na dlouhé dráze ve francouzském Morizes. Josef Franc je momentálně na druhém místě a není lepší doping než úspěšně zvládnutý závod.

Memoriál Luboše Tomíčka je i velkou společenskou plochodrážní událostí a letos pořadatelé pozvali všechny veterány tohoto sportu v republice. Pozvání jich přijalo více než dvacet a uvidíme je na ploše stadiónu čtvrt hodiny před nástupem hlavního závodu.

Spanilou jízdu zajistí Harley Davidson Club Praha, se svými pětaosmdesáti lety nejstarší značkový klub s nepřerušenou kontinuitou. Doprovodný program počítá i s dalšími atrakcemi. Přítomen bude i jediný český rychlostní rekordman z legendárního Salt Lake v americkém Utahu Ivo Kaštan se svým rekordním strojem Honda Monkey. Tento slavný minimotocykl, jenž se do Československa dostal díky plochodrážním závodníkům, s ním po solné pláni upaloval 160 km/h.

Další čtyři stroje stejného typu se předvedou i na závodní trati. Zatím zůstává neznámé, kdo je bude řídit, ale vzhledem k účasti mnoha motoristických nadšenců bude překvapení určitě stát za to. Návštěvníci uvidí v akci rovněž stopětadvacítky a končit se bude jak jinak než ohňostrojem.

Startovní listina:

1 Rafal Okoniewski, PL

2 Zdeněk Holub, CZ

3 Nicklas Porsing, DK

4 Cameron Woodward, AUS

5 Václav Milík, CZ

6 Timo Lahti, FIN

7 Daniel Nermark, S

8 Daniel King, GB

9 Artur Czaja, PL

10 Jason Doyle, AUS

11 Josef Franc, CZ

12 Renat Gafurov, RUS

13 Matěj Kůs, CZ

14 Michele Castagna, I

15 Max Dilger, D

16 Andrej Kudrjašov, RUS

17 Michal Škurla, CZ

18 Ondřej Smetana, CZ

Foto: Wojta Zavřel

Praha – 31. srpna
Memoriál Luboše Tomíčka je tradičně plochodrážní událost nejvyššího ranku. Speedway Grand Prix nebo letos i Speedway World Cup, Zlatá přilba města Pardubic, to jsou bezpochyby sportovní vrcholy kalendáře. Tomíčkův memoriál ale má své zvláštní kouzlo, které si zachovala po plných pětačtyřicet ročníků.

Když se před čtyřmi lety jeho termín konání odpoutal od pardubického dvoudenního maratonů, byla to největší sázka, kterou pořadatelé kdy udělali. A zdá se, že se vydařila. Je dávno pryč doba, kdy světová elita jezdila po Zlaté přilbě do Divišova pro nové smlouvy, motorky a náhradní díly k nim. A při této příležitostí závod navíc po už ukončené sezony ve většině evropských zemí byl velikým lákadlem. Doba se změnila a je jen dobře, že na Markétě to pochopili včas a konali.

Letos se rýsuje další zajímavý ročník. Pořadatele zatím zčásti tají a zčásti sami neznají podrobnosti startovní listiny. Kromě několika málo údajů jako účast maximálně čtyř českých zástupců a velice pravděpodobnou účast vycházejících hvězd Daniela Kinga z Anglie a Andreje Kudrjašova z Ruska spíš mluví o letošní filozofii vyrovnaného startovního pole.

A nemohli si vybrat lepší termín oznámeni této strategie než den po úterním prvoligovém čtyřsouboji na Markétě. Tam se totiž sešla tak vyrovnaná sestava, že už po první sérii diváci zapomněli na role favoritů a předpokládaných vítězů a užívali si docela možná nejlepší letošní závod. Bez nadsázky. Kdo přijel, možná vyjímaje smolně havarující Daniela Hádka a Jana Jaroše, určitě nelitoval. Stejnou podívanou slibuje i Memoriál Luboše Tomíčka v pondělí 9. září.

Seznam potvrzených účastníků se již v magazínu speedwayA-Z objevil. A tak stojí za zmínku neúčast Luboše Tomíčka nejmladšího, první od roku 2002. Luboš nechyběl na úterní první lize. Byl evidentně ve výborně náladě a je třeba jen želet, že jej výše zmíněná podívaná nepřiměla k návratu na tra.

Další důležitá informace je velice příznivá cenová nabídka obzvl᚝ pro děti a jejich dospělé průvodce. Do 15 let bude vstup zcela zdarma, navíc plnoletý doprovod zaplatí jen půlku. Dodáme-li, že letos se bude hlavně závodit bez zdržení doprovodných kapel, kaskadérů a bez pódia, co zakrývalo i půlku rovinek, máme se na co těšit.

Nikdo vám na přespříští pondělí nezaručí slunečné počasí, ale pravděpodobnost, že bude tepleji, než dejme tomu v říjnu je veliká stejně jako, že se bude konat kvalitní plochodrážní mítink. Na kompletní startovní listinu si musíme počkat až do půlky příštího týdne, nicméně termín 9. září si rozhodně rezervujte na speedway. A vezměte s sebou děti.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Praha – 29. srpna
Pětačtyřicátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka se v hlavním městě koná již přespříští pondělí. Pořadatelský tým je v pilné práci rovněž se startovní listinou. Ta v současné době už čítá jména deseti potvrzených závodníků ze sedmi států, přičemž největší podíl patří Čechům.

Potvrzení účastníci:

Česká republika:	Josef Franc, Zdeněk Holub, Matěj Kůs, Václav Milík
Finsko:	Timo Lahti
Německo:	Max Dilger
Lotyšsko:	Maksim Bogdanovs
Rusko:	Andrej Kudrjašov
Polsko:	Artur Czaja
Velká Británie:	Daniel King

Foto: Miroslav Horáček