Archiv pro štítek: 2013 ZP SNP

Josef Franc vystřídal čtyřky jedničkami

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Žarnovica – 25. srpna
Na den přesně po jedenácti letech se Josef Franc objevil ve startovní listině Zlaté přilby SNP. A byl to comeback jako hrom. Po nočním přesunu z Mariánských Lázní vyhrával jednu rozjížďku za druhou a ve stejném duchu pokračoval i v nadstavbové části, kde čtyřky v kolonce bodů nahradil jedničkami umístění. Vítězstvím v semifinále se dostal rovnou mezi šest finalistů. Za najetí do pásky pykal Martin Málek, druhý muž po základní části a vítěz druhého semifinále. Po restartu Josef Franc triumfoval stylem start – cíl před Karolem Zabikem a Filipem Šiterou, jenž si cestu na stupně vítězů prodloužil o opravnou jízdu.

Z Mariánských Lázní na čelo průběžné klasifikace v Žarnovici
Žarnovica bývá na slušné návštěvy plochodrážních závodů zvyklá, nicméně padesátý ročník nejslavnějšího závodu překonal i místní poměry. Dvoustup zájemců o vstupenky před hlavní bránou odložil slavnostní nástup bratru o půl hodiny.

Konečně se první šestice závodníků spustila dolů z depa vstříc rozjížďce s číslem jedna. Josef Franc včera při odložené kvalifikaci dlouhodrážního mistrovství světa prohrál jen ve finále, kde mu uletěl Erik Riss. Avšak dnes se Pražan ocitl o šest set padesát kilometrů východněji a na vítěznou cestu se záhy vrátil.

Už na protilehlou rovinku vyjel dříve než Martin Málek. Souboj Norberta Magosiho a Mariusze Puszakowskeho o třetí příčku, jenž v Polákův prospěch vyzníval jen krátce před odstoupením ve třetím kole, se jich netýkal. Rovněž další úvodní jízdy měly dát najevo, že převaha Čechů nebude jen kvantitativní.

Avšak Tomáš Suchánka měl o čtyři body připravit Karol Zabik, který se rychle oklepal z kolize s Nicolasem Vicentinem. Vrásky se objevily na čele Martina Gavendy, který v sedle druhého motocyklu, dojel k šachovnicové vlajce až čtvrtý. Mnohem hůře skončil Michal Škurla. Když se vracel pro zapomenutou plechovou botu, prošvihnul dvě minuty.

„Poprvé v životě jsem si po tréninku sundal plechovou botu,“ vyčítal si pražský závodník. Důvod k přemýšlení měl i Filip Šitera. Jana Holuba, v jehož boxu se v úloze mechanika točil Zdeněk Simota, pronásledoval, dokud ho ve třetím kole neobjel vnějškem první zatáčky. Rázem si vzpomněl na své předsevzetí nevyhrát svou první jízdu, protože po úvodním triumfu se mu v Žarnovici přestane dařit.

Rozjížďka s číslem šest mohla dát obavám mšenského závodníka reálný základ, jelikož mu třetí místo ve druhé zatáčce sebral Martin Gavenda. Jenže závod byl v té chvíli přece jen ještě příliš mladý. Na čele průběžné klasifikace se v té chvíli hřáli dva leadeři.

Josef Franc totiž vyhrál pátou jízdu stejně přesvědčivým způsobem jako tu úvodní. Zpočátku měl za sebou Norberta Magosi, ale když se v cíli ohlédl, spatřil Tomáše Suchánka. Pardubičan se ke třem bodům prokousal ze čtvrtého místa nejprve přes Matiče Ivačiče, aby na sklonku třetího okruhu elegantně podjel také Maďara.

Překvapením se stal Andrej Kobrin, jenž do startovní listiny naskočil na poslední chvíli až během včerejška. V první zatáčce čtvrté jízdy objel Matěje Kůse, aby ob rozjížďku později exceloval před Mariuszem Puszakowskim již od vylétnutí pásky. Polský obhájce prvenství z loňského ročníku jel evidentně na jistotu bodů a šetřil síly na finálovou část, avšak nebezpečí ze strany Martina Gavendy si uvědomil včas.

České ambice nehoří
Vstup do závodu měli výtečný také Jan Holub a Martin Málek, jejichž sedmi bodům v polovině základní části se mohl rovnat jen Karol Zabik. Jihočech od Budějic úřadoval na čele sedmé jízdy, zatímco za ním jedoucí Karol Zabik měl plnou hlavu starostí s Denisem Štojsem, který ho na druhé příčce jednou vystřídal.

Moravan pro změnu objel Matěje Kůs v první zatáčce osmé jízdy. „To je tak jemnej‘ píseček, že mi to zalepilo díry v nose,“ komentoval pražský borec složení cejchy, zatímco posílal na recyklaci jeden papírový kapesník za druhým.

V jedenácté jízdě se Jan Holub vydal za dalším triumfem, proti čemuž se však postavil Martin Málek. V první zatáčce vystřídal mšenského závodníka ve vedení po vnější straně. I tři body se však náramně hodily, a to tím spíše, skončil-li Jan Holub v rozjížďce s číslem patnáct až poslední.

Existenční starosti nemusel řešit ani Martin Málek. Ten však neponechal nic náhodě a po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem čtrnáct opakované kvůli letmému startu se zapletl do urputné bitky s Martinem Gavendou a Mariuszem Puszakowskim. Rozdivočelá trojice za sebe záhy odsunula Ronnyho Weise, jemuž se s jeho dodávkou příliš nechtělo nahoru do slovenských kopců, a proto volil cestu po dálnici i za cenu komplikací v souvislosti v brněnskou MotoGP.

Vrch si vypracoval Mariusz Puszakowski, zatímco Martin Málek se v cílové rovince úvodního okruhu mihl zprava okolo Martina Gavendy. Nevědomky spustil kalkulačku v jeho hlavě pracující na řešení rovnice, zda devět bodů bude stačit na postup. Nakonec vyšel kladný výsledek, ovšem při bodové rovnosti s Norbertem Magosim bylo klíčovým činitelem Moravanovo vítězství v desáté jízdě.

Cestou bodového pokání se vydal rovněž Filip Šitera. A nemohl si pro nápravu svého čtvrtého místa vybrat lepší aranžmá. V rozjížďce s číslem devět jej rozpis závodu svedl dohromady s oběma neporaženými. Andrej Kobrin však nyní zaostal vzadu a byl nakonec rád za jeden bod na úkor Ronnyho Weise.

Naproti tomu Josef Franc se po vylétnutí pásky usadil v čele. Pakliže si myslel, že mu další čtyřka už trůní v klíně, Filip Šitera ho vyvedl z omylu. „Ty vole, kde ses tam vzal?“ divil se pražský závodník momentu, kdy se mšenský závodník v první zatáčce druhého kola objevil zprava vedle něho.

Avšak na otázky byl čas až v depu. Nyní nezbylo nic jiného, než se pokusit o odvetu. Jenže ani Filip Šitera nehodlal kapitulovat. Kolo na kolo ukrajovali metry žarnovického oválu. Josef Franc uvnitř, Filip Šitera z opačné strany. Až ve třetím kole byl Mšeňák spodem rychlejší, aby se stal osamoceným leaderem.

„Konečně to pořádně nakropili, takže se na tom dalo jet,“ líčil Filip Šitera v boxech. „Akorát mě sere, že jsem prohrál s klukem o hlavu menším, než jsem já.“ Úsměv na rtech ale dával najevo, že druhou větu rozhodně nemyslí vážně. Navíc i tři body ho sunuly vstříc semifinále.

Hned po třetí přestávce se Josef Franc stal vítězem základní části. Vyšlápl si na něj Nicolas Vicentin a ve druhé zatáčce jej objel. Jenže o kolo později upadl. Vrátil se do sedla a nakonec ještě stačil obrat Jaromíra Otrubu o poslední bod.

Josef Franc první
Zatímco Josef Franc mířil do semifinále vítěznou cestou, Matěj Kůs šetřil síly a volil strategii pilného sbírání větších bodových dávek. Po dvojici druhých míst za Karolem Zabikem, resp. Josefem Francem skončil třetí v rozjížďce s číslem dvanáct. Start měl excelentní a v prvním oblouku uhlídal Tomáše Suchánka a Mariusze Puszakowskeho.

Ve druhé zatáčce se však Polák valil venku a Pardubičan zevnitř. Pražan klesl za ně, nicméně bodů měl stále dostatek. A to, i když v šestnácté jízdě protínal metu za Denisem Štojsem, jenž navzdory triumfu vypadl. Filip ŠItera se probil na cílové rovince před Michala Škurlu, ale jeho nájezd na Matěje Kůse se setkal s nezdarem.

Luxus jednoho třetího místa si v patnácté jízdě dopřál i Tomáš Suchánek. Plným právem si stěžoval na své starty, ale z výjezdu z druhé zatáčky minul zvnějšku Andreje Kobrina a dva body stačily na pokračování.

A tak z devíti českých reprezentantů nenašel cestu dál jen Jaromír Otruba, který až v Žarnovici svlékal vestu s náhradnickým číslem, a Michal Škurla. Pražanovým prokletím se stala plechová bota. Jakoby nestačila úvodní diskvalifikace, šestnácté jízdě mu praskl řemínek a ocelová podrážka mu upadla.

Desítka borců vyklízela svá depa, deset šastnějších startovalo de facto nový závod s krásnou trofejí na konci. V prvním semifinále se ocelová bota stala prokletím Tomáše Suchánka, jehož po rychlém startu překonal v první zatáčce pouze Josef Franc. Avšak díky ztracené plechové botě nemohl čelit nájezdům Mariusze Puszakowskeho, jenž se okolo něj prohnal v nájezdu do druhého kola.

V druhém semifinále si nejlépe počínal Martin Málek triumfující ve stylu start – cíl před svým někdejším kolegou z mistrovské slánské dvojice Karolem Zabikem. Opravná jízda přinesla šesti semifinalistům o poznání větší nervy než základní část závodu.

„Přijel jsem na start a zbejvalo osm vteřin do konce limitu,“ svěřoval se Jan Holub. „Nemoh‘ jsem si pořádně vybrat místo.“ Nakonec protnul metu pátý, protože Andrej Kobrin ve druhé zatáčce upadl.

Nejrychlejší start předvedl Martin Gavenda, jehož v nájezdu do druhé zatáčky předčil Filip Šitery. Zbytek záchranné jízdy se nesl v duchu souboje mezi nimi. Ani Matěj Kůs, ani Tomáš Suchánek je nedokázali ohrozit. I když měl Martin Gavenda finálový postup v kapse, zosnoval útok na Filipa Šiteru a ve třetím okruhu se v nájezdu do první zatáčky vrátil do vedení.

„Musím,“ splynulo z úst Josefa France, než si na svou hlavu nasadil přilbu, aby vzápětí usedl na svůj motocykl a vydal se vstříc finálové jízdě. O chvilku později se stal hlavním aktérem dramatu s páskou. Martin Málek se k ní pohnul, avšak Josef Franc jí roztrhl.

Zdálo se, že trvá věčnost, než Pavel Váňa vyřknul svůj verdikt. Navíc v depu kvůli rozšířené střeše nebyl slyšet rozhlas a k pochybnostem přispělo i bílé světlo rozsvícené na startovní rampě odpovídající barvě povlaků přilbě Josefa France. Aby toho nebylo málo, do svého boxu se přihnal Filip Šitera.

Vše se ovšem vysvětlilo záhy. Mšeňák potřeboval dolít metyl a žarnovická rampa nemá barevná světla, takže u každé pozice svítí bílá. Vyloučen byl Martin Málek. „Viděl jsem pásku a cuknul jsem,“ říkal v depu. „Prostě jsem jen cuknul. Jestli jsem tam byl nebo nebyl, to si můžu jen myslet.“

Mezitím se zbývající pětice seřadila znovu na startovním roštu. Páska letěla vzhůru bez problémů a s ní Josef Franc do vedení. Karol Zabik ho v první zatáčce nestihnul, Filip Šitera ve druhé zatáčce vyhnal daleko na venek Mariusze Puszakowskeho. Martin Gavenda ho ovšem neohrozil a čtvrté místo získal, až když Polák zůstal ve čtvrtém kole stát s prázdnou zadní pneumatikou.

Šest elegantně vykroužených kol uběhlo pro Josefa France v poklidu. Po slavnostním dekorování ho čekala další a to nejen v sedle vyhraného skútru. Na svém závodním stroji vozil děti, až se mechanik Michael Gregor obával o motor, až dojde palivo. Ale zlatá přilba se rozhodně nevyhrává ani každý den, ani každý rok.

Hlasy z depa
„Nádherný,“ rozplýval se Josef Franc. „Takhle kdyby se závodilo každej‘ den, byl bych nejšastnější na světě. Mám radost! Motorka fungovala, já se vracím zpátky. Tohle vítězství stojí za to, kvůli tomu závodím. Dělal jsem chyby, ale vyšlo to. Skvělej‘ comeback, to se mi nezdálo ani ve snu.“

„Dobrý, nakonec spokojenost, i když jsem tu svou první jízdu vyhrál,“ připomínal Filip Šitera skutečnost, že se mu v Žarnovici obvykle po úvodním vítězství nedaří. „Ale jsem spokojenej‘, kdo by se třetím místem nebyl spokojenej‘?! Kdybych nejel opravu, bylo by na finále víc síly. Semifinále jsem jel až z pětky. Věděl jsem, že neodjedu. Zkusil jsem to dát pod ně, nevyšlo to, ale za bednu jsem rád. Poláci mě překvapili, že si na finále vybrali pětku a šestku, bál jsem se, že zbydou na mě.“

„Myslel jsem, že už ani nepostoupím,“ připouštěl Martin Gavenda obavy ze základní části, které rozhodně nebyly liché, jelikož Norbert Magosi skončil při stejném bodovém zisku předčasně. „Zkoušel jsem druhou motorku, než tady obvykle jezdím. První jízdy to nefungovalo, skončil jsem na druhou. Chtěl jsem se vyhnout opravě. Je to jízda navíc, z toho jsem měl strach a chtěl šetřit síly. Jenže jsem neodstartoval a musel bojovat dál. Finále bylo buď a nebo. Na startu už nebylo moc na výběr, jen mezi jedničkou a pětkou. Vzal jsem si jedničku. Start mi nevyšel, bylo to suchý. Udělaly se tam takový koleje, že jsem výfukem byl na zemi.“

„Co se k tomu dá říct?“ smutnil Martin Málek nad svou diskvalifikací. „Viděl jsem pásku a cuknul jsem. Prostě jsem jen cuknul. Jestli jsem tam byl nebo nebyl, to si můžu myslet. Já v tuhle chvíli nevím. Nevím.“

„Škoda boty,“ litoval Tomáš Suchánek své semifinálové jízdy. „Celej‘ den byl takovej‘ blbej‘. Starty a nějak mi to přes ty díry nešlo. V opravě zase blbej‘ start. Dal jsem tam těžší převod. Málo plynu, motorka zvadla. Celej‘ den na hovno, asi mi to nebylo přáno.“

„Začátek dobrej‘, ale pak…“ povzdechl si Jan Holub při připomínce, že první polovina jeho dnešního vystoupení byla výrazně horší té druhé. „Ke konci mi nešly starty. Škoda, uvidí se příští rok, jestli mě budou chtít. Škoda, rozjetý to bylo pěkně, ale jeden start v poslední šanci rozhod‘.“

    TOT SF1 SF2 OPR FIN
1. Josef Franc, CZ 4 4 4 4 16 1.     1.
2. Karol Zabik, PL 4 3 2 4 13   2.   2.
3. Filip Šitera, CZ 4 1 3 2 10 4.     3.
4. Martin Gavenda, CZ 1 2 4 2 9   4. 1. 4.
5. Mariusz Puszakowski, PL E 3 4 4 11 2.     E
6. Martin Málek, CZ 3 4 4 3 14   1.   T
7.Matěj Kůs, CZ 3 3 2 3 11   E 3.  
8. Tomáš Suchánek, CZ 3 3 3 2 11 3.   4.  
9.Jan Holub, CZ 3 4 3 0 10 5.   5.  
10. Andrej Kobrin, UA 4 4 1 1 10   3. F  
11. Norbert Magosi, H 2 2 2 3 9        
12. Fritz Wallner, A (SMF) 1 3 3 1 8        
13. Denis Štojs, SLO L 2 1 4 7        
14. Marcin Sekula, D 2 1 1 3 7        
15. Matič Ivačič, SLO 2 1 0 2 5        
16. Nicolas Vicentin, I 2 F 2 1 5        
17. Ronny Weis, D 1 2 0 1 4        
18. Michal Škurla, CZ M 0 1 0 1        
19. Jaromír Otruba, CZ 0 0 0 0 0        
20. Jonatha Seren, I 0 0 0 E 0        

Foto: Miroslav Horáček

Filip Šitera doufá, že nevyhraje první jízdu

Mladá Boleslav – 24. srpna
Před šesti lety zval návštěvníky Zlaté přilby z plakátu a svůj debut pojal v duchu římského veni, vidi, vici. O krásnou trofej bojoval zase až loni, kdy skončil devátý. Filip Šitera by se letos chtěl znovu zapsat do seznamu vítězů, avšak magazínu speedwayA-Z se svěřil, že si uvědomuje, že s podobnou touhou přijede do Žarnovice minimálně devatenáct dalších borců.

„Teď mi to v Žarnovici nevyšlo,“ připomíná Filip Šitera, že v mistrovství Slovenska zůstal za branami finále. „A tak bych chtěl vyhrát přilbu, ale takovejch‘ nás tam bude dvacet. Dám si motor, co jsem si udělal sám, a půjdu to toho.“

A jak vzpomíná na své vítězství před šesti lety? „Tenkrát jsem byl na plakátu,“ usmívá se nad prozatím nejviditelnějším rozdílem oproti letošnímu ročníku. „Letos uvidíme. Hlavně se dostat do finále. A tam je to o náhodě. Ale v Žarnovici se mi vždycky dařilo v první jízdě. Tu jsem vyhrál a pak to šlo dolů. A tak doufám, že ji snad letos nevyhraju a bude to obráceně (smích).“

Účast Filipa Šitery na ZP SNP:

26.7.2007 1.
26.8.2012 9.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Do Žarnovice míří zástupci osmi států

Žarnovica – 23. srpna
Celkem čtyři borci, kteří si už vychutnali pocit stát před žarnovickou tribunou s nasazenou zlatou přilbou na hlavě, figurují v aktuální verzi jubilejního padesátého ročníku legendárního závodu. Pořadatelům se doposud neomluvil Norbert Magosi, který kvůli pádu nedokončil úterní Velkou cenu Debrecenu. Kromě toho jsou na seznamu startujících vítězů již jen samí Češi – Tomáš Suchánek, Filip Šitera a Matěj Kůs, který nakonec nahradí Hynka Štichauera vázaného v Premier League. K lítosti domácího publika bude chybět Martin Vaculík, jenž se omluvil kvůli cestě do Švédska. Poslední novinkou je účast Ukrajince Andreje Kobrina, díky němuž nad stadiónem zavlají vlajky osmi států.

Česká republika: Josef Franc, Martin Gavenda, Jan Holub, Matěj Kůs, Martin Málek, Tomáš Suchánek, Filip Šitera, náhradník Jaromír Otruba
Itálie: Nicolas Vicentin, Jonatha Seren
Maďarsko: Roland Benkö, Norbet Magosi, Patrik Nagy
Německo: Erik Pudel, Ronny Weis
Polsko: Karol Zabik, Emil Pulczynski
Rakousko: Fritz Wallner (SMF)
Slovinsko: Matič Ivačič, Denis Štojs
Ukrajina: Andrej Kobrin

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Martin Gavenda vnímá postup do finálové rozjížďky jako nejtěžší

Březolupy – 22. srpna
AMK Žarnovica tradičně pořádá soutěž, jejíž vítěz obdrží vstupenky na Zlatou přilbu SNP. Z bohaté padesátileté historie klenotu slovenského termínového kalendáře se nabízí přehršel témat. Jedno z letošních zadání bylo vyjmenovat dvojice otec – syn, jimž se podařilo stanout na nejvyšším stupínku. Správná odpověď samozřejmě zněla Antonín Kasper starší a mladší a Jiří a Marián Jiroutovi. Přitom před pěti lety chybělo jen málo, aby se výčet rozšířil ještě na Jaroslava a Martina Gavendovy.

V jubilejním pětačtyřicátém ročníku Zlaté přilby SNP Martin Gavenda vlastně prošel svým debutem. Sice o rok dříve statečně hájil barvy žarnovického klubu v českém šampionátu juniorských družstev, nicméně při Zlaté přilbě na něho zbyla jen nevděčná úloha náhradníka.

A tak se dostal na ovál až o rok později. Exkluzivita jeho premiéry se nezastavila jen postupem do finále. Z prvního oblouku vyjel na čela. Sice ho dvakrát přepustil útočícímu Martinu Vaculíkovi, avšak pokaždé se do postavení leadera vrátil. Vjel na něm i do posledního kola, když zničehonic zůstal stát s přetrženým primárním řetězem.

Jeho otec Jaroslav, vítěz ročníku 1996, a mechanik Martin Šerý, kteří užuž chtěli zvednout své ruce k triumfálnímu gestu, oněměli. Jejich svědomí přitom bylo jasné jako čerstvě padlý sníh. Před rozhodující jízdou totiž svému závodníkovi namontovali úplně nový řetěz.

Od té doby se Martin Gavenda dostal na pódium jednou, když v loňském ročníku skončil druhý za Mariuszem Puzsakowskim. „S primárem problémy nejsou,“ odráží narážku na defekt, který ho před pěti lety stál vítězství, a pouští se do komentářů na téma vyhlídek na nedělní závod. „Hlavně aby to fungovalo jako při mistráku a dostal jsem se do finále. To je to nejtěžší, dostat se do finále.“

Problém ovšem může znamenat, že o jeho služby projevil zájem rovněž polský Lublin, jehož čeká ve stejný den výjezd do lotyšského Daugavpilsu. „Radši bych dal přednost Žarnovici,“ uvažuje. „To bude lepší. V pondělí musím do práce a v úterý jedeme první ligu v Praze. Uvidím, jak to všechno bude.“

O vyhlídkách Martina Gavendy na žarnovickém ovále může ledacos napovědět i výsledek slovenského šampionátu, kde skončil třetí. Finálová jízda byla poznamenána jeho pádem, za nějž diskvalifikací pykal Tomáš Suchánek.

„Nevím, nemám k tomu co říct,“ nechce se pouštět do spekulací ve spojení s mírou zavinění incidentu, který rozvířil hladinu mínění nejen na Slovensku. „V ten moment jsem neměl jinou cestu, než jít na zem. Neměl jsem tam místo. Viděl jsem, že se tam nevlezu. Zprava nebylo místo, jak se tam Martin Málek zamotal. Bolela mě pata, kulhal jsem na nohu, ale jinak jsem v pořádku.“

Účast Martina Gavendy na ZP SNP:

26.8.2007 DNR
24.8.2008 6.
29.8.2010 13.
28.8.2011 10.
26.8.2012 2.

Foto: Pavel Fišer a Martin Synek

Tomáš Suchánek závodí bez zadních kulometů

Pardubice – 21. srpna
Divákům Zlaté přilby SNP se představil už ve svých třinácti, samozřejmě jen v rámci exhibičních jízd. Když v srpnu 2001 debutoval naostro, bylo z toho finále stejně jako napřesrok. Před devíti lety mu aplaudoval tradičně zaplněný stadión. Na sklonku srpna v Žarnovici vykládá motocykly ze své dodávky prakticky každoročně. Nejinak tomu bude i tuto neděli, kde si po třech týdnech chce spravit chu ze slovenského šampionátu. Tomáš Suchánek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že své vyloučení vnímá jako nespravedlivou křivdu a chce ho napravit triumfem.

„Celý závody to bylo dobrý,“ vypráví o svém účinkování při mezinárodním mistrovství Slovenska. „Perfektní. Jednu jízdu jsem zkazil a dojel druhej‘. Pustil jsem to spíš na lajnu a měl jsem dát venek.“

V rozjezdu posléze porazil Martina Gavendu, stal se vítězem Memoriálu Ladislava Eliáše a postoupil do finále, aniž by musel absolvovat semifinále. Jenže pykal diskvalifikací za pád Martina Gavendy, za nějž se jednoznačně necítí vinen.

„Jestli mám vzadu kulomety a sestřeluju je, pak jsem to zavinil,“ žertuje, aby ovšem v následující sekundě zvážněl. „Nevím, co se stalo. Byl jsem vpředu a z prvního místa jsem to neviděl.“

Rozhodčí Jakub Zliechovec byl ovšem jiného mínění a rozsvítil modré vylučovací světlo odpovídající svou barvou povlaku na přilbě pardubického závodníka. „Volal jsem mu,“ pokračuje Tomáš Suchánek. „Řek‘, že se se stejnou situací setkal i při SGP. Akorát nevím kde. Prej‘ pískal asi druhej‘ závod. Ale píská to hezky, jestli v tom bude pokračovat dál, někam to dotáhne. Mohly to bejt‘ pěkný závody a on mi to zkurvil.“

V neděli však Tomáš Suchánek nebude chybět. Bilanci jeho deseti startů lemují především dvě pódiová umístění. Roku 2009 skončil druhý za Martinem Vaculíkem, jehož předcházející měsíc porazil při prvním ročníku obnoveného mistrovství Slovenska. Nejlépe však vzpomíná na ročník 2004, kdy krásná trofej skončila právě na jeho hlavě.

„Vyhrát, co jinýho?“ diví se otázce po svých letošních ambicích. „V Žarnovici mi teď frčel motor ještě líp než v Pardubicích. Tenhle rozhodčí to pískat asi nebude, tak by to mohlo vyjít. Mám holt letos smůlu. Federace se mnou vydupala s world cupem a tohle to pak završilo. Takže já to chci korunovat se slovenskou i českou přilbou!“

Účast Tomáše Suchánka na ZP SNP:

rok: umístění:
26.8.2001 5.
31.8.2003 4.
29.8.2004 1.
28.8.2005 4.
27.8.2006 7.
24.8.2008 9.
30.8.2009 2.
29.8.2010 8.
28.8.2011 6.
26.8.2012 6.

Finálová jízda slovenského šampionátu s osudným pádem:

Foto: Pavel Fišer, Martin Synek a archív Tomáše Suchánka

Martin Málek by se nebránil znovu vyskočit na nejvyšší stupínek pódia

Praha – 20. srpna
Ve startovní listině Zlaté přilby SNP patří ke stálým inventářům, jelikož na nástupu nechyběl ani jednou od roku 2002. A rozhodně na slavný podnik nejezdí jenom, aby se zúčastnil. Celkem pětkrát se kvalifikačním sítem probil až do finálové rozjížďky. Avšak jeho nejlepším výsledkem zůstává čtveřice nevděčných čtvrtých míst. O to větší motivaci Martin Málek má již tuto neděli při jubilejním padesátém ročníku. A to tím spíše, vracel-li se už tento měsíce ze Žarnovice jako vítěz, by nezastírá, že mu k titulu mistra Slovenska v závodě do jisté míry kopírujícím přilbový rozpis pomohla určitá dávka štěstí.

„Trošku se štěstím,“ komentuje Martin Málek zisk svého titulu mistra Slovenska. Získal ho totiž triumfem v opakované jízdě, kdy za pád Martina Gavendy pykal Tomáš Suchánek, i když byl vpředu.

„Je fakt, že byla spousta ohlasů na rozhodnutí rozhodčího,“ připouští Martin Málek, že verdikt Jakuba Zliechovce se samozřejmě nesetkal s všeobecným souhlasem. „Já to viděl stejně jako on. Martin Gavenda mě od startu vyvážel až do nájezdu. Jak udělal místo, vznikla malá škvírka mezi Suchošem a mantinelem. Byl jsem rád, tam nešlo než držet plyn a čekat, jak to dopadne.“

By nakonec mával z nejvyššího stupínku pódia, vstup do závodu neměl Martin Málek zrovna optimální a ve třech prvních jízdách měl jen šest bodů z dvojnásobného počtu možných. „Motorka byla nastavená jako obvykle, ale zezačátku to nešlo,“ říká březolupský závodník a dodává, že před rozjížďkou s číslem patnáct nemohl o strategii příliš přemítat. „Byla jediná možnost. Musel jsem vyhrát, abych postoupil dál. Skočil jsem na druhou motorku a vyhrál.“

Vítězství zopakoval i v semifinálové jízdě a před finále byl skutečně plný optimismu. „Věřil jsem si,“ svěřuje se. „Startovalo to a bylo to dost rychlé. Před finále jsem nečekal nic jiného než bednu. Nakonec to dopadlo nad očekávání skvěle.“

V neděli se Martin Málek do Žarnovice vrátí, aby se zapojil do bojů o jubilejní padesátý ročník legendární Zlaté přilby SNP. „Nebylo by špatné to zopakovat,“ usmívá se nad podsunutou myšlenkou o zisku double. „Tento týden mě čeká dost práce, aby to technicky bylo stoprocentní. Pak už to bude jen na mně. Uvidíme, jaká bude dráha. Teď ke konci byla dost rozbitá a myslím, že s tím nic neudělají. Uvidíme…“

Účast Martina Málka na ZP SNP:

rok: umístění:
25.8.2002 7.
31.8.2003 DNR
29.8.2004 10.
28.8.2005 9.
27.8.2006 12.
26.7.2007 4.
24.8.2008 4.
30.8.2009 4.
29.8.2010 5.
28.8.2011 4.
26.8.2012 8.

Foto: Martin Synek a archív Martina Málka