Archiv pro štítek: 2013 CZ vs PL

Jiří Štancl a Marek Cieslak si skočili na pivko

Praha – 12. června
Sešli se tu kupříkladu v sobotu 2. července 1978. Během kontinentálního finále mistrovství světa jednotlivců v Praze se spustil d隝 a rozhodčí místo rozjezdů nařídil losovat. Jiří Štancl prohrál první místo, protože si Hans Wassermann vytáhl delší sirku. Marek Cieslak měl ovšem větší štěstí a díky losu nechal za sebou Jana Vernera a Petra Ondrašíka. Od té doby se Jiří Štancl a Marek Cieslak potkali ještě bezpočtukrát, konkrétně třeba ve světovém finále ve Wembley, kam se před pětatřiceti lety postupovali. Naposledy se potkali minulou středu na Markétě. Polák sem přijel v úloze reprezentačního kouče. Náš nejúspěšnější plochodrážník celé historie, jehož autobiografická kniha vznikající ve spolupráci s vydavatelstvím Antonín Škach – Angličtina v České Třebové přijde do prodeje v létě, dorazil jako divák.

Před vlastním test matchem si Jiří Štancl a Marek Cieslak dopřáli kelímkové pivko ze štědře zásobeného stánku. „Nejsem velkej‘ pivař,“ směje se Jiří Štancl. „Už jsem měl jedno předtím, tak to druhý bylo tak akorát.“

Se svým někdejším polským soupeřem by si mohli historky vyprávět celé dlouhé hodiny. „Sice jsme o tom nemluvili, ale oba víme, že jsme to spolu neměli nikdy lehké,“ svěřuje se. „Bojovalo se až do cíle. Jednou v Lonigu při dvojicích projel mezi námi, ale asi jsme jeli pomalu… Ale nyní jsme se v depu srdečně objali a byli rádi, že jsme se po delším čase viděli.“

Nicméně povinnosti velely Marku Cieslakovi vrátit se ke svým svěřencům, chystajícím se otestovat ovál, na němž by se příští měsíc rádi vrátili na nejvyšší piedestal. Jiří Štancl test match sledoval z tribuny.

„Bohužel jsem zůstal jenom kibic,“ krčí rameny. „Zato on může pokračovat v séftrenérské práci a sbírat zlaté medaile, což já nemohl.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Nová diagnóza rozhodně nezměnila odhodlání Matěje Kůse

Praha – 15. června
Sotva se ve středu v podvečer ocitnul v sanitce, hlavou se mu mihla myšlenka na předčasný konec sezóny. Jenže tu rázně zaplašil, v čemž mu pomohla diagnóza, že z hrozivé kolize s Adrianem Miedzinskim vyvázl bez zlomenin. Jenže bolest v rameni neustávala a lékaři ho včera vyšetřili raději ještě jednou. Verdikt byl nemilosrdný. Prasklá lopatka. Světový šampionát v Debrecenu, na nějž se tolik připravoval, musel škrtnout tak či onak. Matěj Kůs však magazínu speedwayA-Z prozradil, že ze svých dalších cílů včetně účasti ve světovém poháru družstev a útoku na český mistrovský trůn nechce už slevovat ani v nejmenším.

„Mám největší radost, že vydržela krční páteř,“ svěřuje se Matěj Kůs z lůžka střešovické nemocnice. „Bolela mě ze všeho nejvíc. Nemohl jsem vůbec hnout hlavou a další den jsem vypadal jak po pořádný nakládačce. Krk je ale v pořádku, stehenní kost taky vydržela. Tam už ledují jen čtyřcentimetrovej‘ hematom.“

A potom příval pozitivních zpráv ustal. „Rozbolelo mě rameno,“ vysvětluje pražský závodník obrat k mnohem nepříjemnější diagnóze. „Doktoři si toho nevšímali. Začlo to bolet postupně s tím, jak odcházela bolest z jiných míst. Vnímal jsem ji stále víc a tak mi včera odpoledne udělali znovu rentgen. A lopatka je prasklá.“

Nicméně Matěj Kůs v sobě nezapře odhodlaného bojovníka. „Po pádu mě bolely žebra, pánev, páteř, noha, ruka, rameno,“ vypočítává. „Celá pravá strana těla, úplně vše. Teď už zkouším chodit. Ještě bolí, když se směju a kašlu. Mám ruku v gypsu, vždy jsem se ale hojil velmi rychle a budu na dráze dříve, než jsem čekal. Po pádu jsem toho moc nevnímal. Chvilkově jsem padal do bezvědomí, ale vím, že jsem byl smířený, že mám po sezóně. Jsem rád, jak to dopadlo. Můžu jen litovat škody, které budou v šestimístných číslech, a mistrovství světa, na které jsem se od začátku sezóny připravoval.“

Dnešní kvalifikační závod v Debrecenu pro seriál velkých cen na příští rok měl v hledáčku už dlouho. „Proto jsem si vybral mistrovství Evropy v Debrecenu, i proto jsem tam pak jel volnej‘ závod,“ připomíná, kolikrát se na maďarském ovále už letos objevil. „Vyzkoušel jsem si vše, co jsem potřeboval. I přes všechny pády a vzlety jsem se do tohoto závodu připravoval velmi sebevědomě a opravdu věřil v postup.“

Pražský závodník rozhodně nikdy nemluví jen tak do větru. „Věděl jsem, jaký závod mi čeká,“ říká. „V Anglii poslední dobou nebylo vůbec počasí a dráhy v příznivých stavech. Proto jsem pár závodů nechtěl riskovat. Když jsem odstartoval, jel jsem, když ne, nedělal jsem kraviny. Mistrovství světa bylo pro mě tento rok opravdu důležité.“

Nezaviněný pád během rozjížďky s číslem třináct středečního test matche proti Polákům však všechny ambice roztrhal na cáry jako papír. Matěj Kůs ovšem není zvyklý plakat nad rozlitým mlékem. „Teď dělám vše, abych se dal do pořádku na světový pohár,“ tvrdí odhodlaně. „A rozhodně budu bojovat o český titul.“

Foto: Wojta Zavřel

Matěj Kůs by chtěl stihnout světový pohár

Praha – 14. června
Středeční test match českého národního týmu s polskými reprezentanty skončil vskutku nešastně. Adrian Miedzinski a Matěj Kůs skončili po vzájemném pádu v nemocnici, kde je čeká několikadenní hospitalizace. První pozitivní zprávy dorazily ještě, než v sanitních vozech opustili pražskou Markétu. Polák se už probral s dlouhého bezvědomí a podezření na Pražanovu zlomenou nohu se naštěstí nepotvrdilo. Matěj Kůs byl večer v lepší náladě, soudě dle jeho komentářů na facebooku.

Pavel Ondrašík zraněného závodníka včera odpoledne navštívil ve střešovické nemocnici. Na pražských internetových stránkách se svěřil, že Matěj Kůs nemá žádné zlomeniny, ale že jeho pohmožděný krk zdobí krunýř. Po otřesu mozku si začal uvědomovat, kde je. Krevní sraženina vytvořila na jeho stehně velkou bouli, takže jej čeká chirurgický zásah.

„Už jsem toho měl hodně, ale takhle bolavej‘ jsem ještě nebyl,“ hlásil Matěj Kůs během večera. Vzápětí vtipně glosoval rovněž intenzitu rány, kterou v průběhu nešastné rozjížďky s číslem třináct inkasoval. „Kde je ten vlak, co jsem zastavil?“

Včera a dnes se měl ve čtvrtfinále KO Cupu britské Premier League postavit proti Josefu Francovi. Jenže redcarští Medvědi ho museli přesunout na status rider replacement, zatímco proti debutu Josefa France s vestou Škorpiónů se postavily administrativní překážky.

Vzhledem ke své hospitalizaci Matěj Kůs logicky nestihne zítřejší kvalifikační kolo pro SGP 2014 v maďarském Debrecenu, kam místo něho vyrazí Martin Gavenda. O středečním výjezdu pražského Olympu do Slaného je prozatím předčasné spekulovat.

„Nemám nic zlomenýho,“ přemítal Matěj Kůs nad svým závodnickým comebackem. „Kromě vazů v rameni nevidím problém. Večer jsem už udělal první kroky po svých a byl odcévkován. Nejerotičtější zážitek vůbec (smích). Do SWC bych chtěl bejt‘ zpátky.“

Samozřejmě přejeme rychlé uzdravení rovněž za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z.

Foto: Michal Kohout a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Lukáš Dryml neláme nic přes koleno

Praha – 12. června
Včera měl hrát jednu z klíčových rolí v test matchi českého národního týmu proti Polákům. Jenže sobotní večer převrátil jeho plány vzhůru noha. S pravou rukou v pásce kvůli fraktuře klíční kosti se však mohl jenom dívat a radit svému staršímu bratrovi. Česká plochodrážní veřejnost přitom odpočítává dny, které náš nároďák dělí od prvního světového finále po dlouhých čtrnácti letech. Jenže zda během něho vyjede na ovál, neví prozatím ani sám Lukáš Dryml.

„První jízda vzadu ve druhý zatáčce,“ líčil Lukáš Dryml, kterak si přivodil své zranění v domácím utkání britské Elite League proti Wolverhamptonu. „Šel jsem pod Lindgrena. Snažil se hlídat lajnu. Já dal lajnu, on to zlomil, já to zlomil. Bjarne to ale nezlomil a dal mně do zadního kola a už jsme šli. Těžko hledat viníka. Malá chybička a zlomil jsem si kličku.“

Pardubický závodník tak musel vzít zavděk nechtěnou úlohou diváka. „Zejtra mám v Motole operaci,“ svěřil se s programem nejbližších dnů „S tátou a bráchou jsme tam už stálí zákazníci. Věřím, že odvedou dobrou práci.“

Do finále světového poháru družstev, kde má být Lukáš Dryml dozajista jedním z hlavních hráčů přímo nasazené sestavy Milana Špinky, přitom zbývá pět týdnů… „Nechci házet tejdny, ale rád bych se ještě před světovým pohárem rozjel,“ odpovídal na otázku, která se musí honit hlavami všech plochodrážních fanoušků. „Uvidíme, co se s tím dá dělat. Nebudu ale nic lámat přes koleno. Zdraví je přednější.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Zázrak by byl skutečně opravdový zázrak

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 12. června
Když se po startu rozjížďky s číslem jedna dostali Aleš Dryml a Matějem Kůsem před Tomasze Golloba s Maciejem Janowskim, česká většina v pražských ochozech doufala přece jenom ve vyrovnaný závod. Avšak zázraky se dějí jen zřídka rovněž na ploché dráze. Polský individuální exmistr světa dokázal zařídit remízu. Od té doby měli Poláci v test matchi s českou reprezentací vrch. Josef Franc ještě ve třetí jízdě svým brilantním triumfem zajistil remízu, avšak jinak se stala charakteristickým výsledkem našich borců prohra 1:5. Až Jan Jaroš s Tomášem Suchánkem v jedenácté jízdě nepustili k bodům Piotra Pawlickeho. V rozjížďce s číslem třináct však Adrian Miedzinski během útočného manévru narazil do Matěje Kůse. Po děsivém letu skončili oba v prachu dráhy a vzápětí pořádně potlučení rovněž v nemocnici. Do repete se nikdo nehrnul, většina účastníků začala vyklízet svá depa už během ošetřování obou nešastných borců. Mítink byl vskutku předčasně ukončen a za bernou minci prohlášeny výsledky po dvanácti jízdách.

Remízy v ceně vítězství
Nepopiratelná síla soupeře dala za vnik neoficiálním tipovacím soutěžím, jejichž ústředním bodem se stalo, kolik bodů dnes čeští borci dokážou ukořistit. „Musíme dát víc, budeme bojovat,“ reagoval Milan Špinka na poněkud kousavou připomínku, že patnáct bodů je vzhledem ke stejnému počtu rozjížděk jistý.

Jenže jenom hlupák by si k test matchi před klíčovým reprezentačním vystoupením pozval slabý tým a po hladkém triumfu se s upokojením plácal po ramenou. S prohrou od Poláků se počítalo. Snad jenom onen pošetilec důchodového věku, který slečnu u pokladny oblažoval svými duševními výlevy o zanedbané propagaci takového mítinku, možná počítal s opakem. Milan Špinka ovšem plánoval dostat pretendenty reprezentační vesty pod stálý tlak.

Týmy se vrátily ze slavnostního nástupu. Čtveřice borců stanula u pásky. S jejím letem vzhůru vystřelil dopředu Aleš Dryml, který před sebe v první zatáčce pustil pouze Matěje Kůse. Tomasz Gollob a Maciej Janowski byli hnedle těmi druhými. Avšak polský exmistr světa rozhodně nepokládal rozjížďku za uzavřenou.

V první zatáčce druhého kola oba Čechy rozdělil, aby na stejném místě v závěrečném okruhu sebral Matěji Kůsovi vedení. Přesto remíza byla víc, než šlo čekat. Hned vzápětí ovšem Piotr Pawlicki a Patryk Dudek dostali Polsko do vedení.

Třetí jízda ovšem už opět snesla přídomek dramatická. A to nejen tím, že Zdeněk Simota dorazil ke startovnímu roštu s bílým povlakem. Sotva se ve vratech depa objevil Jan Jaroš, mávajíc správným modrým, Plzeňan sundal látku ze své modré přilby a vše bylo vyřešeno.

Na dráze byl ovšem hrdinou Josef Franc. Po výtečném startu se usadil na čele a Adrian Miedzinski a Jaroslaw Hampel na něho byli krátcí. Odmávnutí Josefa France jakoby představovalo symbolické zamávání jedné fázi závodu. V té druhé se totiž Poláci stali absolutními pány Markéty.

Nešastná třináctka u čísla jízdy
Smrš triumfů poměrem 5:1 zahájili Piotr Pawlicki a Krzysztof Kasprzak ve čtvrté jízdě na úkor Tomáše Suchánka a Václava Milíka. Starší z pardubického dua se pokusil o útok v první zatáčce, nicméně byl odražen. Jan Jaroš, který v rozjížďce s číslem pět nahradil Romana Čejku, odstartoval mezi Poláky. Avšak Patryk Dudek se za záda Adriana Miedzinskeho posunul už v prvním výjezdu.

Po startu rozjížďky s číslem šest se mohlo zdát, že se blýská na lepší časy. Josef Franc opět perfektně odstartoval, navíc odrazil nájezd Tomasze Golloba vnějškem prvního oblouku. Polák se však nevzdal, navíc tlak vyvíjel rovněž Maciej Janowski.

Josef Franc jim vzdoroval až do půlky třetího kola. V nájezdu do jeho druhé zatáčky se polský tandem přes něj doslova přesypal. Nejprve Maciej Janowski, po něm Tomasz Gollob, jenž nakonec protnul metu jako první.

Adrian Miedzinski s Jaroslawem Hampelem dominovali rozjížďce s číslem sedm, zatímco Matěj Kůs je po suchém vnějšku prvního oblouku nestihnul. Vzápětí Josef Franc dokázal v úvodním výjezdu proklouznout mezi Piotra Pawlickeho a Krzysztofa Kasprzaka, leč už na počátku dalšího okruhu měli Poláci vrch.

Ten jim ostatně zůstával i nadále. Před rozjížďkou s číslem devět jsme prohrávali 12:36. O více než minutu později byla česká ztráta ještě hrozivější. Václav Milík se sice cpal spodkem první zatáčky po vedoucím Tomaszi Gollobovi, avšak Maciej Janowski se z druhé strany dostal do čela.

Krzysztof Kasprzak a Patryk Dudek v desáté jízdě odvedli Aleše Drymla, jenž je nestihnul v úvodním výjezdu, a Romana Čejku. Až rozjížďka s číslem jedenáct nám poskytla opět důvod k radosti. Patryk Dudek ji ovládl stylem start – cíl, avšak Jan Jaroš ve spojení s Tomášem Suchánkem uhlídali Piotra Pawlickeho.

Dvanáctá jízda ale přinesla stejný obrázek. Maciej Janowski na Jaroslaw Hampel na čele v ideální párové spolupráci, jíž se Václavu Milíkovi s Janem Jarošem nepodařilo rozbít. Na digitální tabuli svítilo skóre 54:18. I když jsme už nemohli vývojem duelu otočit, naši nepřestávali bojovat.

Tomasz Gollob perfektně odstartoval v rozjížďce s číslem třináct. Za ním však Josef Franc a Matěj Kůs. Adrian Miedzinski útočil, vyjel z druhé zatáčky před Josefem Francem, avšak Matěje Kůse měl stále před sebou.

Jejich duel skončil bohužel špatně. Ve třetím kole Polák narazil do pražského závodníka a oba po hrozivém letu vzduchem skončili v nafukovací bariéře. Zásah zdravotnického personálu trval až nesnesitelně dlouho. Oba postižení závodníci se naštěstí probrali z bezvědomí ještě v pražském depu, avšak stejně skončili v nemocnici s vyhlídkou na několikadenní pobyt. Závodníci, jimž pochopitelně nebylo příliš do řeči, už vyklízela svá depa. Osud mítinku byl zpečetěn, což rozhodčí Miroslav Topinka mohl jen potvrdit.

Hlasy z depa
„Na tohle není komentáře,“ byl Josef Franc jeden z mála, kdo chtěl po závodě prohlásit něco pro média. „Mám asi čas jít do důchodu. Na to není komentář. Potřebuju se srovnat sám se sebou, dělám kokotiny.“

„Dostali jsme klepec,“ nezastíral Tomáš Suchánek. „Poláci byli lepší. Starty jsem měl špatný, pak to už jelo.“

1. Polsko   54
Tomasz Gollob 3 3 3 nc 9
Maciej Janowski 0 2 2 3 7(2)
Jaroslaw Hampel 1 2 2 5(3)
Adrian Miedzinski 2 3 3 F 8
Krzyzstof Kasprzak 2 2 3 7(2)
Patryk Dudek 2 2 2 3 9(3)
Piotr Pawlicki 3 3 3 0 9
 
2. Česká republika   18
Aleš Dryml 1 0 1 2(1)
Matěj Kůs 2 0 1 F 3
Josef Franc 3 1 1 nc 5
Zdeněk Simota 0 0 0 – 0
Václav Milík 0 1 1 2
Tomáš Suchánek 1 1 0 1 3(1)
Roman Čejka F – 0 – 0
Jan Jaroš 1 2 0 3

Poznámka: po pádu Matěje Kůse a Adriana Miedzinskeho nebyla rozjížďka s číslem třináct opakována a závod bylo ukončen za stavu po dvanácti jízdách.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Český tým musí do boje bez Lukáše Drymla

Praha – 12. června
Reprezentační výběry Milana Špinky a Marka Cieslaka se dnes na pražské Markétě střetnou dle rozpisu české extraligy, kde jsou ovšem výrazně omezeny strategické možnosti. Na druhou stranu si ovšem soupeři dohodli možnost náhradníka navíc. Po sobotním zranění Lukáše Drymla se do dnešní sestavy posunul i Jan Jaroš.

Startovní listina:

Česká republika: 1 Aleš Dryml
  2 Matěj Kůs
  3 Josef Franc
  4 Zdeněk Simota
  5 Václav Milík
  6 Tomáš Suchánek
  7 Roman Čejka
  15 Jan Jaroš
 
Polsko: 8 Tomasz Gollob
  9 Maciej Janowski
  10 Jaroslaw Hampel
  11 Adrian Miedzinski
  12 Krzysztof Kasprzak
  13 Patryk Dudek
  14 Przemyslaw Pawlicki
  16 dodatečně

Foto: Wojta Zavřel