Archiv pro štítek: 2013 MS Mariánky

Miroslav Musil převzal pohár na památku Zdeňka Kudrny

Mariánské Lázně – 24. srpna
Populární spíkr Miloslav Čmejla pokračuje ve své tradici každoročně předat pohár Zdeňka Kudrny osobnosti, která se zasloužila o rozvoj české dlouhé dráhy. Před opakovaným kvalifikačním závodem mistrovství světa jej na nástupu předal Miroslavu Musilovi, šéfovi lázeňského klubu.

„Mirek dlouhou dráhu jezdil,“ vysvětluje Miloslav Čmejla, proč je oceněným člověkem právě Miroslav Musil. „Dnes drží tradici pořádání dlouhé dráhy v Mariánkách, které věnuje největší péči. Samozřejmě není v klubu sám, ale řídí ho. Jako jezdec Zdeňka Kudrnu znal, takže si toto ocenění zaslouží.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Dlouhodrážní přátelství trvá věky

Mariánské Lázně – 24. srpna
Tisícimetrový ovál v Mariánských Lázních by mohl vyprávět dlouhatánské legendy. V devětaosmdesátém už Aleš Dryml mohl reprezentovat Československo v mistrovství světa na dlouhé dráze, by o tři roky odešel na komerční styk. Probojoval se až do světového v Mariánských Lázních, avšak po fatální závadě motoru se ocitnul s prázdnýma rukama.

Tehdy mu svůj motor zapůjčil Gerd Riss a Aleš Dryml dojel až ke stříbrné medaili. Léta běžela, v červenci 1991 pardubický závodník mistrně zametl v rozjezdu s Dánem Jan O. Pedersenem a získal svou druhou medaili z mistrovství světa na dlouhé dráze. Výše na pódiu stál už pouze Gerd Riss, jenž právě získal první ze svých osmi titulů světového šampióna.

Letos se Aleš Dryml a Gerd Riss potkali v lázeňském depu nanovo. Německý fenomén měl však starosti, jelikož jen syn Erik přišel během tréninku o motor. „Ve světovém finále mi tehdy nepůjčil motor nikdo z našich a pomohl mi až Gerd,“ vzpomněl si Aleš Dryml okamžitě a svému příteli tentokrát pomohl on. Zamířil ke Karlu Kadlecovi a dohoda byla dílem okamžiku. Erik Riss měl v závodě, kde ho porazil pouze Richard Wolff, krytá záda alespoň druhým pohonným agregátem.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Italové řádili v západočeských lázních

Mariánské Lázně – 24. srpna
Po roce a dvou měsících se vrátil na českou půdu FIM Flat Track Cup. V závodních boxech se sešlo devět borců a jedna slečna, a to z Itálie, Rakouska, Holandska, Francie a dva reprezentanti naší země.

Favorizovaní Italové, kteří vládnou celému šampionátu, se celý den střídali na prvních místech. Hned v první jízdě je ale na startu zaskočil Rakušan Hanson Schruf, který skvěle odstartoval. Během prvních kol se ale propadl až na čtvrté místo z důvodu utržené podrážky, protože jako jediný nejezdí plechovou botku.

V další jízdě skvěle zazářil domácí Jan Vondrášek, jenž se vklínil mezi první dva Italy. Po velkém boji ale dojel do cíle s kouřovým efektem. Na vině bylo prasklé sklíčko na kontrolu hladiny oleje v motoru. Do dalších jízd se mu povedlo tuto součástku nahradit víčkem z pet lahve, díky čemuž mohl bojovat dál.

Také v další jízdě se Honza blýskl pěknými boji, jízdu však zakončil lehkým pádem. Další Čech Roman Janošák se po čas kvalifikačních jízd pohyboval uprostřed závodního pole, ale díky vyrovnanějším výsledkům než měl Jan Vondrášek, který upadl i v páté jízdě, si vyjel lepší pozici na startu finále.

V něm od startu všem ujel brilantní Emanuele Marzotto, syn známého Giuseppe Marzotta, výrobce plochodrážních motorů GM. Po startu se za ním vydal jeho krajan Fabrizio Vesprini. Tomu se ale v prvních kolech poškodil přední blatník tak, že začal brzdit přední kolo.

Než tuto závadu Ital vyřešil, byl už hluboko v poli jezdců. Na jeho místo se posunul Hanson Schruf, třetí jezdil Roman Janošák a za ním Jan Vondrášek. Fabrizio Vesprini však nasadil stíhací jízdu a během několika kol už bojoval s Hansonem Schrufem o druhé místo.

Po napínavém souboji se pořadí dál už na čele nezměnilo. Ve třetím kole spadla Romanu Janošákovi plechová bota, kterou zbytek jízdy táhnul za sebou. V posledním kole po trápeni s plechovkou však upadl a závod nedokončil.

Stejně tak na závěr upadl i Francouz Damien Bomais. Oba dva spadlí jezdci se včas ve zdraví uklidili z dráhy a tak se jízda mohla dojet bez přerušení. Flat tracky v Mariánkách předvedly šest bojovných jízd, což uznalí diváci dokázali ocenit.

Hlasy z depa
Emanuele Marzotto #48: „V Mariánských Lázních jsem byl poprvé, dráha je tady velká a rychlá. Když jsem včera přijel, neměl jsem z toho dobrý pocit, ale motorka jela líp a líp. Taky při mě stála fortuna, že nebyly žádné trable s motorkou. Dost mi radil Aleš Dryml starší, řekl mi kudy to mam na téhle dráze jet, byly to dobré závody.“

Hanson Schruf #112: „Pro mě to tady byl povedený den. Nebyl jsem tolik rychlý, ale druhé místo mám. Potřebuji dál zrychlovat.“

Jan Vondrášek #298: „Jelo se mi hodně dobře. No, pak ta technická závada s tím olejem mě trošku jako rozhodila, pak jsem měl dva pády asi zbytečně a finále se prostě povedlo.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Mariánské Lázně tleskaly Eriku Rissovi

Mariánské Lázně – 24. srpna
Dvaadvacet let od prvního triumfu svého otce Gerda ve světovém finále na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních a čtyři roky od posledního pokořil vítězně lázeňskou tisícovku jeho sedmnáctiletý syn Erik. Přestože přijel do západočeských lázní v úloze mírného favorita, zlatým věncem při své premiéře v závodech světového šampionátu překvapil i sám sebe.

Zvláštní, prazvláštní rozpis
Letošní závody světového šampionátu provází řada novinek, z nichž jen málo bylo přijato s kladnými ohlasy. Když pomineme nešastnou snahu dostat dlouhodrážní speciály na ovály pro klasickou speedway, asi nejnápadnější změnou je redukce počtu závodníků v jednotlivých jízdách ze šesti na pět a navýšení jejich celkového počtu v závodě na dvacet.

Tento reformní krok byl dokonce prezentován jako přiblížení se spravedlivému modelu z krátké dráhy, kdy se každý jezdec utká s každým. Zjevný matematický nesmysl naopak vnesl do závodů smutný obraz v podobě třech a někdy i dvou osamocených jezdců kroužících po dráze. Výpadek jednoho nebo dvou závodníků se tak podepíše na podobě celého závodu. V Mariánských Lázních se v nekompletním složení odjelo třináct z dvaceti jízd základního rozpisu.

Pět kol kol pro Richarda Wolffa
Co však rozhodně v nových řádech šampionátu nestojí, je jízda na pět kol. Takovou měli možnost shlédnout diváci v Mariánských Lázních hned na úvod závodu. Z darovaného kola těžily především naše barvy, když se Richard Wolff, který se po dobrém startu propadl v první zatáčce až na samý chvost, postupně prokousal alespoň na třetí místo.

Naopak síru a oheň dštil osminásobný mistr světa Gerd Riss, přestože si jeho sedmnáctiletá ratolest připsala první čtyři body za vítězství v této jízdě. Důvod byl nasnadě, nebo po defektu v dopoledním tréninku si Erik musel vystačit s jediným motorem a tomu kilometr navíc v srpnovém parnu na životnosti určitě nepřidal.

Tyto obavy se nakonec ukázaly jako zbytečné, protože i ve zbývajících čtyřech jízdách základního rozpisu projížděl Erik Riss kolem šachovnicového praporku jako první. Podobnou suverenitou se mohl pochlubit už jen Josef Franc, který dokonale plnil roli favorita a své jízdy vyhrával stylem hodným světového medailisty.

Rychlý konec Australana
Podle očekávání začal body po hrstech sbírat i Andrew Appleton. Překvapivě silně si počínali Theo di Palma a Sjoerd Rozenberg, jejichž postupové ambice sice byly oprávněné, přesto svými výkony na kilometrové dráze zaskočili nejednoho soupeře. Neobvykle vyrovnanou bilanci pěti tříbodových zisků předvedl Švéd Joel Nyström na rozdíl od svého skandinávského souseda Fina Rene Lehtinena, který střídal zářivé okamžiky se slabšími, což jej v konečném účtování stálo postup.

Nešastně začal a zároveň skončil mariánskolázeňský závod pro Australana Cory Gathercola. V posledním kole své první jízdy se ve výjezdu ze zatáčky Jardy Ptáka přetočil a postaral se tak o jediný pád celého odpoledne. Bohužel si při něm obnovil zranění z britské ligy, kde hájí barvy Plymouth Devils, a do dalších jízd už nenastoupil.

Sólo pro dívčí hlas
Něžné pohlaví reprezentovala v Mariánských Lázních Nadine Frenk z Německa a ostudu určitě neudělala. Právě naopak, po druhém místě z úvodní jízdy v té další doslova zametla se svými mužskými konkurenty a zaslouženě vyhrála. A to za svými zády nechala mimo jiné i Joela Nyströma nebo Richarda Wolffa. Bohužel nepovedená semifinálová jízda zmařila postupové ambice mladé závodnice, která tak s dvanácti body na kontě obsadila v konečném účtování deváté místo.

Naše reprezentační dvojka Richard Wolff nezačal vůbec dobře. Zraněné koleno z šampionátu družstev ve Swingfieldu bolelo a čtyři body na jeho kontě po dvou sériích neslibovaly zrovna vrchol hitparády. To by však nebyl on, aby se vzdal bez boje.

Dvě vítězství a jedno druhé místo mu bohatě zajistily semifinále, kde po neuvěřitelném výkonu dokázal porazit i suveréna základní části Erika Risse. Zajistil si tak nejen přímou vstupenku na challenge v Mühldorfu, ale i postup do finálové jízdy. Tam po nepříliš povedeném startu obsadil poslední páté místo, v celkovém pořadí mu však připadla příčka čtvrtá.

Poslední lístek do Mühldorfu
Předehrou finálové jízdy se stal rozjezd o poslední postupovou příčku, respektive šesté místo v mariánskolázeňském závodě. V ní se utkali patnáctibodoví Joel Nyström, Sjoerd Rozenberg a Marcus Eibl. Posledně jmenovaného připravil o jistý postup defekt v poslední jízdě, ve které po tři kola suverénně vodil soupeře za svými zády.

V rozjezdu nedal nikomu šanci Rozenberg a s náskokem si dojel pro postupovou odměnu. Za ním se po velkém souboji prosadil Eibl, který se ale v domácím Mühldorfu pravděpodobně také objeví místo Josefa France. Ten vzhledem ke svým dosavadním skvělým výkonům v Grand Prix zřejmě nebude kvalifikační závod Challenge potřebovat.

Nejen jméno dělá závody
Finálovou jízdu nejlépe rozehrál Erik Riss, který se po skvělém startu usadil bezpečně na čele. Naopak do té doby zcela suverénní Franc na startu zaváhal a musel se probíjet až ze čtvrtého místa. K tomu mu při jeho formě stačila jedna rovinka a v nájezdu do druhé zatáčky prvního kola už sesazoval z druhé pozice Theo di Palmu. Na Risse však už nestačil.

Vycházející hvězda německé ploché dráhy nevyrobila žádnou chybu a svůj náskok bezpečně dovezla až do cíle. Škoda, že pád a těžké zranění jeho otce Gerda, které předčasně ukončilo kariéru osminásobného světa, nás připravilo o možnost vidět na dráze rodinu Rissů pohromadě.

Stupně vítězů s ostudou
Menší pozdvižení nastalo při vyhlašování vítězů. Za vítězným Rissem a očividně zklamaným Francem byl totiž na třetím místě vyhlášen Theo di Palma, třetí ve finálové jízdě. Při součtu bodů však zelený věnec náležel Andrew Appletonovi.

Na tento fakt již při předávání cen vehementně upozorňoval rozhodčí závodu Anthony Steel, který rozhodně nechtěl svého krajana připravit o náležité pocty, nebyl však vyslyšen a ceny byly předány. Následovala vzrušená debata a po omluvě se v lehce trapném momentu vedle Francouze postavil na třetí stupínek i Appleton.

Hlasy z depa:
Josef Franc: „Výborný závody, hezky jsem si zajezdil, motory šlapaly dobře. Akorát já jsem to posral v poslední jízdě.“

Richard Wolff: Na to, že jsem v pondělí nechodil, je to super. Půjčil jsem si staronovýho mechanika a měli jsme dneska spoustu práce. Nejdřív se zapek‘ novej‘ řemen, pak nešlo nastartovat, zkoušel jsem druhou motorku. Potom se to začalo zlepšovat. Semifinále bylo dobrý, pak už jsem neměl hranu a taky ta noha – už to prostě nešlo. Dráha super, ale těžká, náročná. Při tom počtu jízd jsem byl už rád, že je konec.“

Karel Kadlec: „Závody nic moc, nejsem spokojenej‘. Práce- závody, práce – závody, najeto šest tisíc kilometrů. Už je to moc na můj věk. Chtěl jsem jet lepší, nešlo to, nevadí. Příští rok chci víc jezdit veterány, a když to vyjde i někde jinde, tak se svezu.“

Erik Riss: „Jsem tady poprvé. Táta mi sice dával tipy, ale závodit musí každý sám. Věděl jsem, že Franc jede skvěle, ale ve finále se mi povedl start a vyšlo to.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jiří Bayer

Josef Franc prohrál až ve finálové jízdě

Mariánské Lázně – 24. srpna
Erik Riss vyhrál odložené kvalifikační kolo světového dlouhodrážního šampionátu v Mariánských Lázních. By syn legendárního světového exmistra prohrál v semifinále s Richardem Wolffem, ve finále triumfoval stylem start – cíl. Josef Franc, který do té doby nepoznal hořkost porážky, se probil za Němcova záda, avšak na předjetí už bylo daleko. Do challenge si vydřel postup také Richard Wolff, Karel Kadlec skončil patnáctý a Jan Boháč sedmnáctý. Flattrackový závod poháru FIM se stal kořistí Emanuala Marzotta, z českého dua skončil lépe Jan Vondrášek, jenž protnul finálovou metu jako čtvrtý.

Ze závodu připravujeme původní reportáž.

    SF1 SF2 FIN TOT
1. Erik Riss, D 4 4 4 4 4 3   4 27
2. Josef Franc, CZ 4 4 4 4 4   4 3 27
3. Andy Appleton, GB 4 3 4 3 3   3 1 21
4. Richard Wolff, CZ 2 2 4 4 3 4   0 19
5. Theo di Palma, F 3 4 3 3 3 1   2 19
6. Sjoerd Rozenberg, NL 2 3 2 2 4 2     15+4
7. Markus Eibl, D 4 3 3 3 E   2   15+3
8. Joel Nyström, S 3 3 3 3 3   0   15+2
9. Nadine Frenk, D 3 4 2 1 2 0     12
10. Rene Lehtinen, FIN 3 1 1 4 2   1   12
11. Raymond Woortman, NL 2 2 0 2 4       10
12. Guillaume Comblon, F 1 2 1 2 2       8
13. Marcel Dachs, D 1 2 3 0 1       7
14. Simo Pulli, FIN 2 1 2 1 1       7
15. Karel Kadlec, CZ 1 1 E 2 1       5
16. Charlie Saunders, GB 0 E E 1 2       3
17. Jan Boháč, CZ 0 0 1 1 1       3
18. Cory Gathercole, AUS F – – – –       0

FIM Flat Track Cup:

      TOT FIN
1. Emanuele Marzotto, I KTM 9 8 9 9 8 43 1.
2. Hanson Schruf, A Husaberg 6 6 7 7 7 33 2.
3. Fabrizio Vesprini, I Vesprini 8 9 8 8 9 42 3.
4. Jan Vondrášek, CZ KTM 7 7 F 6 X 20 4.
5. Rob Sijbring, NL Honda 1 1 2 1 3 8 5.
6. Andreas Kehr, A KTM 2 2 4 2 4 14 6.
7. Philippe Stella, F Honda 4 4 3 3 6 20 7.
8. Damien Bomais, F Yamaha 5 5 5 4 2 21 F
9. Roman Janošák, CZ Honda 3 3 6 5 5 22 F
10. Yasmine Poppenreiter, A Husaberg 0 0 1 0 1 2 8. (o kolo zpět)

Flat track doplní zítřejší závod šesti jízdami

Mariánské Lázně – 23. srpna
V rámci zítřejšího kvalifikačního kola mistrovství světa na dlouhé dráze v Mariánských Lázních bude pokračovat rovněž pohár FIM ve flat tracku. Startovní listinu tvoří deset jmen, mezi nimiž nechybí ani Češi Roman Janošák a Jan Vondrášek. Celá desítka bude závodit najednou v pěti rozjížďkách, po nichž bude následovat finále. Plochodrážní závod přišel zatím oficiálně o jedno jméno, když se omluvil Erik Eijbergen.

FIM Flat Track Cup:

1 Fabrizio Vesprini, I – Vesprini
2 Philippe Stella, F – Honda
21 Rob Sijbring, NL – Honda
22 Damien Bomais, F – Yamaha
44 Roman Janošák, CZ – Honda
48 Emanuele Marzotto, I – KTM
60 Andreas Kehr, A – KTM
93 Yasmine Poppenreiter, A – Husaberg
112 Hanson Schruf, A – Husaberg
298 Jan Vondrášek, CZ – KTM

Foto: Wojta Zavřel