AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 28. července
Více než stovka meteorologických stanic po celém českém území hlásilo překonání teplotních rekordů a velké věci se odehrávaly rovněž při šestém prvoligovém utkání ve Svitavách. Obvyklé ementálské díry v kombinaci s přítomností závodníků z uší špičky podnik nevídaně vyrovnaly. Postavení průběžného leadera si vyzkoušely všechny čtyři týmy a po devíti rozjížďkách byl mezi nimi rozdíl jediného bodu! Na strategické čarování bylo nutné zapomenout až do samotného závěru, kdy březolupsko – žarnovický celek výrazněji odskočil. Rudolf Grepl okamžitě povýšil Filipa Šiteru na žolíka, na což Lubomír Vozár reagoval povoláním Tomáše Suchánka coby taktické rezervy. Mšenský borec svého domácího protivníka v posledním kole udolal. A když posléze triumfoval Jan Holub, dostalo se Mšeno opět do finále. V něm však kralovali neporažení Martin Málek a Martin Gavenda. Pardubicím a Praze unikla finálová rozjížďka o pouhé dva body. V rozjezdu o třetí místo odvedl Hynek Štichauer Zdeňka Holuba, jenž se do té doby musel sklánět jen před Martinem Gavendou.

Moravané neznají prohru
Pokud si někdo myslel, že včera prožil absolutní pekelný žár, musel dnes své tvrzení rychle opravit. Ve Mšeně šlo o pouhý očistec, protože to pravé inferno žhavých slunečních paprsků se rozpoutalo ve vyprahlé Cihelně. Kropička kroužila po dráze, kam poprvé vyjela už včera večer. Umístění boxů rozdělilo depo na dvě části nejen obrazně, ale i doslova.

Zatímco Pražané a Pardubičané dleli v půlce přiléhající k dráze, kde stěny a střecha dokázaly poskytnout alespoň nějaký stín, Mšeňáci a Březolupáci s oběma Rakušany se slovenskou licencí byli vystaveni přímé palbě spalujících slunečních paprsků. Nebylo divu, že závodníci odsud přecházeli na druhou stranu, aby našli alespoň částečnou úlevu.

Největší ruch panoval v pražských boxech. Jeden ze dvou ostrých motocyklů Ondřeje Smetany byl mimo hru již od středy, kdy mu řetěz rozsekal spojku. Závodníkův otec Radek musel absolvovat sérii předoperačních vyšetření, což mu vzalo potřebný čas na přípravu technického parku. A nyní si hlavu postavil i tréninkový motocykl, takže se Ondřej Smetana mohl plně spolehnout jen na jediný ostrý stroj.

Už v úvodu závodu se ukázalo, o jak vyrovnanou podívanou půjde, když se na postu vítězů pravidelně střídali zástupci všech družstev s výjimkou Pardubic. Přitom oni nešetřili odhodláním využít své druhé domácí dráhy k upevnění svého vedení v průběžné tabulce, které včera ve Mšeně dramaticky navýšili.

Rozjížďku s číslem jedna opanoval Filip Šitera, který odstartoval na Tomáše Suchánka. Ondřej Smetana se rychle zbavil Fritze Wallnera. Na start druhé jízdy vyslal Tomáš Topinka svého náhradníka Zdeňka Holuba. Ten se mu odvděčil dokonalým triumfem před Jaroslavem Petrákem, zatímco Dominik Weiss poměrně překvapivě nepustil k bodům Michala Kleina.

Jediný bod, který koaliční celek prozatím inkasoval zásluhou Rakušana se slovenskou licencí, rychle dostal spoustu sourozenců. Martin Málek nejprve v rozjížďce s číslem tři odvedl Jana Holuba, aby vzápětí nastala příležitost pro Martina Gavendu.

„Ráno se mi ani nechtělo vstávat,“ svěřoval se před závodem se svými pocity po včerejším hubeném výsledku ze Mšena. Nicméně zdroj patálií se podařilo identifikovat v karburátoru. I když na něho ve čtvrté jízdě odstartoval Hynek Štichauer, on pronikl do čela v prvním výjezdu úzkou skulinkou okolo mantinelu.

Jeho vítězství posunulo březolupsko-žarnovický tým na společné vedení s Pardubicemi, zatímco Praha a Mšeno zůstávaly o dva body pozadu. Po přestávce vyjel Martin Gavenda na ovál znovu, aby okamžitě s letem pásky zmizel z očí Tomáše Suchánka a Jana Holuba.

V šesté jízdě nikdo nezadržel Martina Málka, jenž svému kouči Jaroslavu Gavendovi přivezl čtvrtou trojku v řadě. Filip Šitera dorazil do cíle hned za ním, zatímco Ondřej Smetana inkasoval poslední bod před Jaroslavem Petrákem s velkou dávkou štěstí. Od třetího kola se stále otáčel, jelikož z jeho zadního kola neustále unikal vzduch. Pod šachovnicovou vlajkou ještě stačil projet, avšak do depa už musel tlačit.

Na sérii březolupských triumfů jejich rakouští kolegové už nenavázali. Dominik Weiss se navíc ve druhé zatáčce druhého kola sedmé jízdy ocitl na zemi. Ze Žarnovice nedorazil na víkendové prvoligové závody vůbec nikdo a jejich závodníci si museli dělat mechaniky navzájem. Opuštěnému Dominiku Weissovi proto přispěchali na pomoc Martin Gavenda a Patrik Mikel, který se s rodiči přijel podívat.

Filip Šitera vyhnal v první zatáčce Michala Škurlu, aby si připsal svůj druhý dnešní triumf. Mšeno dýchalo vedoucí koalici na záda už s rozdílem dvou bodů, avšak Michal Klein vyšel vzápětí bodově naprázdno. Fritz Wallner dobyl alespoň bod, zatímco Zdeněk Holub vypálil Hynku Štichauerovi rybník již v prvních metrech.

Bojovat se musí až do konce
Na čele tím pádem zůstávala koalice se čtrnácti body. Pardubice prozatím dosáhly dvanácti bodů a Mšeno s Prahou měly po jedenácti. Rozjížďka s číslem devět však situací v průběžném pořadí zamotala ještě víc. Zdeněk Holub po dalším ze svých excelentních startů v prvním nájezdu vytlačil Tomáše Suchánka, z čehož profitoval rovněž Filip Šitera.

Dominik Weiss tentokrát spadl již v úvodním oblouku. Pražská Markéta dostihla vedoucí Březolupy/Žarnovicu, zatímco Pardubice a Mšeno byly o pouhý bod za nimi! Patovou situaci řešila nejúčinnějším způsobem Praha. Michal Škurla vyrazil do rozjížďky s číslem deset. Vydržel v něm až do cíle, přestože Jan Holub po vnější a Fritz Wallner po vnitřní straně první zatáčky nebyli zrovna příjemnými společníky.

Jenže Rakušanův motor nevydržel horko a svého majitele nechal na holičkách již ve druhém okruhu. Druhá fatální porucha bohužel zapříčinila, že se Fritz Wallner mohl z kombinézy převléknout do šortek. Koalice poklesla na třetí příčku průběžného pořadí, na což nemohl Jaroslav Gavenda reagovat jinak než ofenzívou.

Jeho syn Martin vyhrál jedenáctou jízdu, když ho dravý Ondřej Smetana nestihl spodní stranou prvního výjezdu. V rozjížďce s číslem dvanáct stanuli na roštu jen Martin Málek a Hynek Štichauer. Březolupan měl vrch, takže jeho tým byl zpátky na čele o bod před Prahou a čtyřmi před Pardubicemi a Mšenem.

Duel neporažených v rozjížďce s číslem třináct vyzněl ve prospěch Martina Gavendy, zatímco Zdeněk Holub se musel smiřovat s první porážkou. Další velké sólo zahrál Martin Málek v rozjížďce s číslem čtrnáct. Za jeho zády si Tomáš Suchánek poradil s Michalem Škurlou.

V rozjížďce s číslem patnáct měli podle původního rozpisu startovat jen David Štěrovský a Fritz Wallner. Jenže Rakušan byl mimo hru, a když Rudolf Grepl ohlásil nasazení Filipa Šitery v roli žolíka, reagoval Lubomír Vozár povoláním Tomáše Suchánka v úloze taktické rezervy.

Pardubičan lépe odstartoval. Jeho mšenský sok ho sice zasypával jedním útokem za druhým, avšak zdálo se, že si konečně zapíšeme první dnešní pardubické vítězství. Avšak v tom přišla předposlední zatáčka a v ní se Filip Šitera dostal dopředu.

Tomáš Suchánek však zároveň citelně zpomalil. „Začal brnět motor,“ vysvětloval. „Už když jsem jel ve třetím kole. Zvadlo to a chyběla tomu síla.“ Koaliční tým byl se svými šestadvaceti body jasně ve finále už po čtrnácté jízdě. Jenže Mšeno a Praha měly po dvaadvaceti a Pardubice jednadvacet.

Rozjížďka s číslem šestnáct se tím pádem změnila na trojboj o postup. Mšenskou příležitost chytil za pačesy Jan Holub, jenž nakonec triumfoval ve stylu start – cíl před Hynkem Štichauerem a Ondřejem Smetanou.

Ve finále se však spolu s Filipem Šiterou jenom dívali na záda Martina Málka a Martina Gavendy, kteří svým sólem jen podtrhli vítězství koaličního celku. O třetí místo musel být vypsán rozjezd, v němž Hynek Štichauer po vylétnutí pásky ujel Zdeňku Holubovi. Lubomír Vozár nakonec přece jenom zaknihoval alespoň jedno vítězství. Bylo o to cennější, že přineslo do průběžné tabulky o jeden bod navíc.

Hlasy z depa
„Všechno mi klapalo, tak jsem to sledoval zepředu,“ svěřoval se Martin Málek. „Tak jsme to sledovali zepředu. Ale to vedro bylo nesnesitelné. Pomalu měním komponenty, co jsem jezdil, za komponenty JRM. A lepší se to, lepší včetně startů.“

„Dneska dobrý, včera jsem měl menší chybičku v karburátoru,“ říkal Martin Gavenda. „Spravil jsem si chu, bylo to výborné. A to se mi ani vstávat nechtělo. Všechno bylo bez problémů a nestěžuju si ani na vedro. My na Moravě máme teplo pořád (smích).“

„Snažil jsem se,“ vyprávěl Filip ŠItera. „Dneska to bylo lepší, ale nebyla taková konkurence jako včera. Na Suchoše jsem věděl, co si můžu dovolit. Ve finále jsem dobře odstartoval, ale udělal blbost a oni přede mě skočili. Stejně jsme potřebovali 4:2 a to bychom nedali. Pořád lepší třetí místo než to zakončit pádem jako včera.“

„V tomhle vedru už nikdy v životě nepojedu,“ zapřísahal se Jan Holub. „To je strašný. Nedařilo se, ani mi to potom v tom vedru nebavilo. Přijel jsem z jízdy do depa a motala se mi hlava. Dráha super, ale jinak šílený.“

„Jsme doma třetí, co naděláš?“ krčil Tomáš Suchánek rameny. „Stejně jsme pořád první a můžeme se jen zlepšovat. Naštěstí nám Hynek nakonec vyhrál aspoň třetí místo.“

„Nečekal jsem to a jsem z toho zklamanej‘,“ netajil se Hynek Štichauer. „Možná to zní blbě, ale vsadil jsem se, jestli poslední jízdu nevyhraju, sním ručku z Jardovy motorky. Nešlo nám to ani jednomu a náskok, kterej‘ jsme si udělali včera ve Mšeně, jsme prokoučovali. Liga je otevřená, ale je to škoda, jsou to závody, jedeme zdraví domů. Takovejch‘ závodů je třicet do roka, musí se to tak brát. Rozjezd se mi poved‘. Měl jsem novou hranu, včera jsem píchnul a musel jezdit starý hrany. Utáhli jsme spojku, dolili metyl. Soustředil jsem se a šlo to. Zdenda dobře startuje. První tři metry tam byl, ale věděl jsem, co můžu, a ujel mu.“

„Na hovno, divnej‘ den,“ přemítal Jaroslav Petrák. „Myslel jsem, že to bude daleko lepší. Každou jízdu jsem dělal nějakej‘ zásah, ale vůbec to nepomohlo a nemoh‘ jsem to dopasovat. Jelo se mi dobře, krásně, ale nemoh‘ jsem to dopasovat. Chtěl jsem si spravit chu po včerejšku, to se přiznám, že jsem po konzultaci s trenérem vypustil. A ono hovno.“

„Pěkný vedro,“ ulevil si Zdeněk Holub. „Jelo se mi pěkně, škoda, že mě porazil Gavoš. Bylo to vyrovnaný celý závody, až teď ke konci ne. Utekli nám a už jsme je nestáhli. V rozjezdu jsem měl nádhernej‘ start, ale nevím, pak se to nějak promydlilo…“

„Nemoh‘ jsem vychytat motorku,“ připouštěl Michal Škurla. „Pak jsem to přenastavil a bylo to dobrý. Docela.“

1. AK Březolupy/SC Žarnovica			31
Dominik Weiss, A (SMF)	1 F F 0		1
Fritz Wallner, A (SMF)	0 1 E –		1
Martin Málek	3 3 3 3	3	15
st.číslo 16 – neobsazeno
Martin Gavenda	3 3 3 3	2	14(1)
2. Grepl PDK Mšeno			26
Jan Holub	2 1 2 3	0	8
st.číslo 11 – neobsazeno
Michal Klein	0 0 1 0		1
st.číslo 12 – neobsazeno
Filip Šitera	3 2 3 2 6*	1	17
3. Zlatá přilba Pardubice			23
Hynek Štichauer	2 2 2 2		8+3
David Štěrovský	1 1 0 –		2
Jaroslav Petrák	2 0 1 1		4
st.číslo 4 – neobsazeno
Tomáš Suchánek	2 2 1 2 2		9
4. AK Markéta Praha			23
Ondřej Smetana	1 1 2 1		5
st.číslo 6 – neobsazeno
Michal Škurla	1 2 3 1		7
st.číslo 8 – neobsazeno
Zdeněk Holub	3 3 3 2		11+2

Aktuální prvoligová tabulka:

	bilance	malé body	velké body
1. Pardubice	3-1-2-0	185	19
2. Mšeno	1-3-1-1	142	16
3. Březolupy/Žarnovica	2-1-1-2	149	15
4. Praha	0-1-2-3	135	10

Foto: Eva Palánová

Svitavy – 28. července
Celkem šest pádů viděli diváci při včerejším pátém kole české první ligy ve Mešně, přičemž Karel Voborník třikrát stisknul tlačítko červených světel. By se na zemi ocitly i jezdecké veličiny typu Josefa France, Zdeňka Simoty či Filipa Šitery, o poznání chudší startovní listina dnešního pokračování soutěže ve svitavské Cihelně nejde na vrub zranění.

Josef Franc se po pádu z divoké naháněčky s Václavem Milíkem sice už na startu žádné další rozjížďky neobjevil, nicméně z divokého letu do nafukovacích bariér v zatáčce u depa vyvázl bez zranění. Účast ve Svitavách však neplánoval, čemuž dává za pravdu i dnešní nasazení Zdeňka Holuba na pozici náhradníka. Tomáš Topinka včera netušil, zda bude mít k dispozici Filipa Hájka.

Do Svitav neměl cestovat ani Zdeněk Simota, takže jeho absence v sestavě mšenského Greplu není zapříčiněna včerejším pádem. V poslední zatáčce rozjížďky s číslem patnáct zachytil o nafukovací bariéru. I když si naštěstí nevychutnal jízdu sanitním mercedesem do mělnické nemocnice, stěžoval si na bolest v nateklém kotníku. Rudolf Grepl dnes nemůže použít ani Jana Jaroše, kterého trápí ruka, takže se včera ve Mšeně objevil s rodinou jen jako divák.

Ve stejném složení by se dnes měla představit jen březolupsko – žarnovická koalice, protože domácí kouč Lubomír Vozár hlásí dvě změny. Místo Michaely Krupičkové startuje David Štěrovský, zatímco Václav Milík bude chybět úplně.

Za jeho absencí ovšem není cesta na otevřený lotyšský šampionát v Daugavpilsu, kterou původně zvažoval, ale přestávka. Úřadující český šampión má totiž před sebou další finále juniorského mistrovství světa v Berwicku a jeho motory potřebují repasi. V jednání je totiž jeho angažmá v Poole, což by Pardubičanovi umožnilo otestovat tamní ovál ještě před challenge o SGP 2014.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 27. července
Páté kolo české první ligy s teplotami atakující čtyřicet Celsiových stupňů ve stínu nabídlo dramatickou podívanou. Z boje o stupně vítězů záhy vypadl březolupsko – žarnovický tým, kde pouze Martin Málek navzdory jedné poruše mohl hovořit o povedeném závodě. Před polovinou základní části se do čela dostaly Pardubice, které zvyšovaly svůj náskok. Pražané přišli o body vinou pádu Josefa France, ale zdálo se, že směřují vstříc finále. Jenže Mšeno jim bylo v patách. V patnácté jízdě sice upadl Zdeněk Simota v poslední zatáčce, jenže Rudolf Grepl vzápětí povýšil Filipa Šiteru na žolíka. Ten očekávání svého kouče nezklamal, na poslední chvíli předčil Zdeňka Holuba a poslal Pražany na třetí příčku. Ve finále Filip Šitera zkusil atakovat vedoucí pardubické duo Hynek Štichauer – Václav Milík, ale bylo mu souzeno uzavřít řadu dnešních pádů.

Ve znamení triumfů stylem start – cíl
Neuvěřitelných pětačtyřicet stupňů ve stínu ukázal teploměr uvnitř věže rozhodčího. Poslední červencová sobota se evidentně rozhodla překonávat dosavadní teplotní rekordy. „Mělo se to jet až v osm anebo až v listopadu,“ vystihl Filip Šitera pocity většiny závodníků, kteří se po šestnácté hodině chystali na nástup.

Tomáš Topinka si už při nahlašování sestav evidentně připravoval prostor pro nasazení Josefa France, když na místo tradičně silného pražského náhradníka nominoval Filipa Hájka. Ten se nakonec ve Mšeně objevil jen v úloze mechanika. Josef Franc směřoval už do první jízdy. Rybník mu ovšem vypálil Jan Holub, zatímco Tomáš Suchánek po horším startu inkasoval jediný bod a Fritz Wallner zůstal stát už ve druhé zatáčce.

V rozjížďce s číslem dvě dostal Michal Škurla pražskou Markétu do vedení. Michaela Krupičková dovezla Pardubicím dva body. Michal Klein se ve třetím kole poroučel k zemi ve své nechvalně oblíbené zatáčce u depa. Avšak protože Dominika Weisse vyřadil pád už v úvodním oblouku, dojel si pro třetí příčku.

Trend vítězství ve stylu start – cíl nepřerušila ani třetí jízda s triumfem Martina Málka před Zdeňkem Simotou. Ondřej Smetana měl honičku ve druhé zatáčce, když se dostal proklatě blízko mantinelu. Jaroslav Petrák ho sice potrestal, ale ve finiši byl pražský junior rychlejší. Až rozjížďka s číslem čtyři přinesla vybojovaný triumf.

Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Filip Šitera, avšak po tvrdém nájezdu Zdeňka Holuba ve výjezdu z první zatáčky klesl nejen za pražského juniora, ale rovněž za Hynka Štichauera. První nasazení náhradníka Martina Gavendy, koalici žádný bodový zisk nepřineslo. A po přestávce se to mělo zlepšit jen maličko.

Zatímco Václav Milík jednoznačným prvenstvím dostal Pardubice na jednobodový dohled od vedoucích Mšena a Prahy, Martin Gavenda nenašel recept, aby připravil o dva body Jana Holuba. Martin Málek však přesto v šesté jízdě udržel Březolupy/Žarnovicu na dohled od svých soupeřů. V prvním oblouku se jen mihnul okolo Zdeňka Holuba, na něhož o tři kola později na stejném místě a velice podobným způsobem vyzrál rovněž Tomáš Suchánek.

Přesto se však Praha udržela na společném vedení s Pardubicemi o bod před Mšenem. V rozjížďce s číslem sedm se podruhé objevil Josef Franc. Vrátil se od startovního roštu nechat si upravit seřízení spojky. Sotva všem Zdeněk Schneiderwind mladší skočil přes bariéru, spustily se dvě minuty.

Josef Franc stihnul limit v pohodě a navíc se po vylétnutí pásky vystřelil dopředu jako první. V první zatáčce ho ale objel Hynek Štichauer, který ho udržel za svými zády až do cíle. „Sranda,“ zlehčoval své vítězství. „Škoda, že je to tady tak rozbitý. Chvilkama mám strach, ale jinak dobrý. Na takovýhle dráze musí mít člověk vyhrabáno a jet rychle, jinak jede pomalu a zraní se. Jde o to přemluvit se a mít vyhrabáno.“

V díle Hynka Štichauera pokračoval Václav Milík. V osmé jízdě se sice ujal vedení Filip Šitera, jenž pardubického juniora v prvním výjezdu zavřel. Svatého klidu se ale nedočkal, protože Václav Milík si jeho zákrokem svůj předjížděcí manévr pouze odložil do druhé zatáčky.

Tři jízdy, které otřásly nafukovačkami
V polovině základní části měl Pardubice ve své společné kolonce už šestnáct bodů. O čtyři méně doposud inkasovaly Mšeno a Praha, zatímco manažer osmibodové koalice Jaroslav Gavenda stále věřil v obrat k lepšímu. A to tím spíše, vrátil-li se Fritz Wallner z osmé jízdě s jedním bodem za skalp prve neporaženého Michala Škurly. Do rozjížďky s číslem devět vyslal opět Martina Málka, který se mu odvděčil už třetí trojbodovou dávkou.

Jaroslav Petrák vyšel naprázdno, avšak Hynek Štichauer se navzdory mírnému wheelie jal upevňovat pardubické postavení už s letem pásky. Ve druhé zatáčce opět upadl Michal Klein a Karel Voborník raději zmáčknul tlačítko červených světel. Tropické klima si už začalo vybírat svou daň. „Počítám kola do konce,“ připustil Hynek Štichauer cestou k opakovačce a ukázal na své boty vyspravené páskou. „Z toho vedra se mi odlepujou podrážky!“

Přesto se však znovu ujal vedení. Ondřej Smetana se dostal před Fritze Wallnera, jenž se mu mstil jedním útokem za druhým až do cíle. V jedenácté jízdě nejlépe odstartoval Michal Škurla, jenže Zdeňka Simotu nešlo po vnějšku první zatáčky zastavit ani párem volů. Tomáš Suchánek opět mohl láteřit na pomalý start, nicméně také on pražského juniora předstihl, by až ve druhém oblouku.

V rozjížďce s číslem dvanáct se Filip Šitera blýsknul opět neuvěřitelnou bojovností. V první zatáčce se vnějškem přehnal okolo Martina Málka. I když Moravan protáhl nájezd do druhého oblouku a vedení mu sebral, nepolevoval v náporu. Martin Málek měl jeho motocykl vedle sebe pořádně dlouho, než se ho definitivně zbavil. V závětří číhal Josef Franc, jenž se nakonec v nájezdu do třetího okruhu natáhl pro skalp mšenského bojovníka.

Třináctá jízda svedla na startovní rošt hned tři náhradníky. Úvod vyzněl ve prospěch Václava Milíka. Na konci protilehlé rovinky ovšem vedení říkalo pane Josefu Francovi. Pardubičan se však držel na vnější stopě i ve druhé zatáčce, přes jejíž díry přeskákal zpátky do čela.

Josef Franc o kolo později vyzkoušel přístup svého přemožitele, ale skončil v nafukovacím vaku. By pro něho vyrazila sanitka, vstal naštěstí sám. „Dával jsem to nad Pepu, protože jsem ho nemoh‘ stihnout po lajně,“ líčil Václav Milík jejich duel svýma očima. „Já si Já si tam najel, ale bylo to na těsnovku. V dalším kole to tam Pepa dal jako já. Mně to dláblo, on neměl místo, škrtnul si a šel.“

Repete už Václav Milík proměnil ve svou jednoznačnou záležitost a dojel k šachovnicové vlajce před Martinem Gavendou a Michalem Kleinem. Ve čtrnácté jízdě začínaly pohasínat medailové ambice březoupsko-žarnovického družstva. Martin Málek opustil čtvrtou příčku ještě v průběhu prvního okruhu. „Po startu jako kdyby to ztratilo výkon,“ uvažoval. „Jestli svíčka nebo zapalování, to se musí zkontrolovat, motor se točí.“

Vzápětí s porouchaným motorem zůstal stát i Fritz Wallner, aby nakonec na body nedosáhl ani Dominik Weiss. Zato Pardubice mířily do finále, když Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem čtrnáct udolal Jana Holuba vnějškem první zatáčky. Mšeno hrálo finálový vabank s Markétou. Jan Holub klesl za Michala Škurlu, avšak nakonec byl v cíli přece jenom druhý.

V patnácté jízdě vyhrál Václav Milík již počtvrté. Zdeněk Simota v úvodní zatáčce objel Zdeňka Holuba, který se však v dalším oblouku natlačil zpátky na druhou příčku. Zdeňku Simotovi však osud nedopřál ani ten poslední bodík, protože jeho dnešní účinkování skončilo v poslední zatáčce nejděsivějším z dnešních pádů.

„Na venku je to rozbitý,“ vysvětloval mšenský závodník. „Chytlo mě to, to jsem ustál, pak mě to chytlo za řidítka a šel jsem. Mám nateklej‘ kotník, snad to nebude zlomený.“ Mezitím si jak Rudolf Grepl, tak Tomáš Topinka spočítali aktuální skóre. Oba si uvědomili nejen dvoubodovou ztrátu Mšena od Prahy, ale rovněž desetibodový odstup domácích od vedoucích Pardubic.

„Buď připravenej‘, ale možná tě stáhnu,“ upozorňoval pražský kouč Ondřeje Smetanu. Jeho úmysl se stal realitou, když Mšeno ohlásilo start Filipa Šitery s žolíkem v rukou. Pražské barvy vrazil hájit Zdeněk Holub. Tomáš Suchánek konečně vychytal nastavení, aby ho jeho motocykl dovezl vítězně do cíle hned od startu.

Zdeněk Holub statečně hájil druhou příčku. Filip Šitera však vsadil vše na jednu kartu. V poslední zatáčce udeřil, Pražan kousal a snažil se ho vyvážet, ale v ten moment se domácí borec přesunul na levou stranu. Padesát metrů před cílem měla finále v kapse Praha, však Filip Šitera svým kouskem do závěrečné jízdy poslal Mšeno.

Samotné finále však nabídlo pokračování demonstrace pardubické síly. Hynek Štichauer a Václav Milík jeli dvojici, avšak Filip Šitera vycítil příležitost a ve třetím kole udeřil. Nyní se však jediný výsledkem jeho snahy stal pád a diskvalifikace. A tak oba Pardubičané museli na svých pět bodů odstartovat ještě jednou.

Hlasy z depa
„Krásně,“ reagoval Václav Milík na klasickou otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Rozbitá dráha jako vždy, dneska extra rozbitá, o to víc se mi to líbilo. Vyhráli jsme to a s Hynďou nakonec dali 5:1. Jsem spokojenej‘. Zejtra do Svitav nemůžu, musím dát motory na repasi. Všechny tři, protože pojedu do Berwicku. Budu v Anglii asi zůstávat, předběžně bych měl podepsat Poole. Doufám, že to klapne, abych si tam zatrénoval ještě před challenge.“

„V opakovačce finále jsem už nevěděl, jak se chytit, jestli zubama,“ připouštěl Hynek Štichauer. „Měl jsem toho plný zuby. Kdo by nebyl spokojenej‘ s vítězstvím?! Pěkný závody. Akorát jsem si přes ty jejich díry ohnul vidlici, přední kolo mi chodilo až do blatníku. Jezdíme to, že to máme rádi, škoda že nepřipraví dráhu. Ta je tady na zničení těla a motorek.“

„Tým dobrý, já taky, až na ty starty,“ bilancoval Tomáš Suchánek. „Opět! Až ten poslední se mi poved‘. Měl jsem špatný nastavení. Od reakce první dva metry jsem tam byl, ale pak skočili přede mě. Změnil jsem předstih a už to šlo.“

„Jsem rád, že jsem pomoh‘, že jsme druhý,“ svěřoval se Filip Šitera. „Ve finále jeli dvojici, viděl jsem, že nebyli rychlí, chtěl jsem to zkusit. Aspoň nešudlám lajnu. Sklouzlo mi to ven, dostal jsem se k mantinelu a šel. Vedro bylo velký, závody dobrý.“

„Šlo to, nebylo to tak špatný,“ přemítal Zdeněk Holub. „Jsem asi připosranej‘, v poslední jízdě jsem se přetočil jednu zatáčku, ale ta poslední mi nešla. Stane se, jsou to závody.“

„Jsem celej‘,“ hlásil Josef Franc svůj stav po pádu v rozjížďce s číslem třináct. „Dráha je tady špatná už několik let. Přijel jsem si zazávodit, mám krizi, kterou musím překonat. Nejsem nasranej‘ nad výsledkem, akorát ta dráha nám nejde naproti jako nikomu jinýmu. Musí se to otočit, jsem závodník a chci závodit.“

„Z toho horka se mi mlžily oči, že jsem nic neviděl,“ svěřoval se Martin Málek. „Je fakt, že celé závody jsem se pral s dráhou. Vydržet v kombinéze skrz celé závody bylo docela obtížné. Škoda, že to kolegům nešlo. Dráha byla ve špatným stavu, zítra snad budou výsledky lepší.“

„Nemám co říct,“ krčil Martin Gavenda rameny. „Nemoh‘ jsem se sejít s motorkou. Vůbec to nestartovalo. A start byl dneska důležitý.“

1. Zlatá přilba Pardubice			38
Tomáš Suchánek	1 2 2 3		8
Michaela Krupičková	2 – 0 –		2
Hynek Štichauer	2 3 3 3	3	14
Jaroslav Petrák	0 – 0 –		0
Václav Milík	3 3 3 3	2	14(1)
2. Grepl PDK Mšeno			25
Filip Šitera	1 2 1 4*	X	8
Zdeněk Simota	2 1 3 F		6
Michal Klein	1 0 X 1		2
st.číslo 4 – neobsazeno
Jan Holub	3 2 1 2	1	9
3. AK Markéta Praha			23
Ondřej Smetana	1 0 2 –		3
Zdeněk Holub	3 1 2 2 1		9
Michal Škurla	3 0 1 1		5
st.číslo 12 – neobsazeno
Josef Franc	2 2 2 X		6
4. AK Březolupy/SC Žarnovica			17
Dominik Weiss, A (SMF)	F 0 – 0		0
Fritz Wallner, A (SMF)	R 1 1 E		2
Martin Málek	3 3 3 3 E		12
st.číslo 16 – neobsazeno
Martin Gavenda	0 1 0 2		3

Aktuální prvoligová tabulka:

	bilance	malé body	velké body
1. Pardubice	3-1-1-0	162	17
2. Mšeno	1-2-1-1	116	13
3. Březolupy/Žarnovica	1-1-1-2	118	11
4. Praha	0-1-2-2	112	9

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Mšeno a Svitavy – 26. července
Až čtyřicet stupňů ve stínu slibují meteorologové na nadcházející víkendové dny. Za těchto podmínek bude pokračovat první liga hned dvojicí závodů. Vedle řádného podniku plánovaného v sobotu na čtvrtou odpolední do Mšena se čtveřice týmů utká v odloženém klání o čtyřiadvacet hodin později ve Svitavách.

Startovní listiny jsou jako obvykle děravé, by manažeři týmů mají možnost své sestavy doplnit dle platných řádů. Jedinou výjimkou v tomto směru zůstávají Pardubice, protože Lubomír Vozár bude mít zítra k dispozici hned pět závodníků.

Není ani vyloučeno, že se s pěti borci objeví rovněž Tomáš Topinka. Pražský kouč osnoval možnost startu Josefa France. Toho trápí akutní nedostatek závodů. I když je o jeho služby zájem ze strany britských klubů, k žádné dohodě nedošlo. Polská Lodž se prozatím ozvala pouze v termínu mariánskolázeňského mistrovství republiky, navíc nedávno skácela možnost Pražanova hostování v extraligovém Gorzowě.

Oproti zítřku jsou sestavy na nedělní mítink ve Svitavách chudší o Václava Milíka, Michaelu Krupičkovou a Zdeňka Simotu. Pakliže nedojde k žádné změně, čtveřice manažerů svede strategickou bitvu náhradníků, jelikož silné závodníky nominovala na tento post.

Startovní listiny víkendových závodů:

sobota – Mšeno:	Grepl PDK Mšeno	1 Filip Šitera, 2 Zdeněk Simota, 3 Michal Klein, 4 neobsazeno, 17 Jan Holub
	ZP Pardubice	5 Tomáš Suchánek, 6 Michaela Krupičková, 7 Hynek Štichauer, 8 Jaroslav Petrák, 18 Václav Milík
	Markéta Praha	9 Ondřej Smetana, 10 Zdeněk Holub, 11 Michal Škurla, 12 neobsazeno, 19 Filip Hájek
	AK Březolupy/SC Žarnovica	13 Dominik Weiss (A – SMF), 14 Fritz Wallner (A – SMF), 15 Martin Málek, 16 neobsazeno, 20 Martin Gavenda
neděle – Svitavy:	ZP Pardubice	1 Hynek Štichauer, 2 David Štěrovský, 3 Jaroslav Petrák, 4 neobsazeno, 17 Tomáš Suchánek
	Markéta Praha	5 Ondřej Smetana, 6 Filip Hájek, 7 Michal Škurla, 8 neobsazeno, 18 Zdeněk Holub
	Grepl PDK Mšeno	9 Jan Holub, 10 neobsazeno, 11 Michal Klein, 12 neobsazeno, 19 Filip Šitera
	AK Březolupy/SC Žarnovica	13 Dominik Weiss (A – SMF), 14 Fritz Wallner (A – SMF), 15 Martin Málek, 16 neobsazeno, 20 Martin Gavenda

Foto: Eva Palánová

Svitavy – 27. května
První svitavská prvoligová zastávka prozatím putuje kalendářem. Z původního termínu 23. června ji dostal verdikt FIM Europe, který na stejný den potvrdil Divišovu semifinále evropského šampionátu družstev. Dnes však došlo k dohodě o zrušení i náhradního termínu, jímž se stala tato sobota 1. června.

Roman Čejka a Zdeněk Holub totiž byli nominováni na evropský juniorský šampionát do Pily. Děravá startovní listina by působila anti divácky, proto došlo k dohodě, že se mítink opět přesune. Termín bude dohodnut během nejbližšího prvoligového klání, které se odehraje 9. června ve slovenské Žarnovici.

Foto: Eva Palánová