Archiv pro štítek: 2013 125ccm Pce

Filip Hájek mohl být ve špatnou dobu na úplně jiném místě

Praha – 15. června
Vedle závodění s pětistovkou rozhodně neplánoval odložit stopětadvacítku, kde přece jenom věřil větší šanci na úspěch. A vskutku. Jeho předpoklady se začaly zjara naplňovat. Po vítězství ve Slaném se ujal vedení v průběžné klasifikaci kolibřího šampionátu na klasických drahách. Vypustil juniorku v Divišově kvůli evropskému poháru 125 ccm v Pardubicích. Finále A mu uniklo o pověstný vlásek. V béčku upadl a od té doby ho potkáte v depu se sádrou na pravé ruce. Filip Hájek se ale magazínu speedwayA-Z svěřil, že by už v červenci mohl opět usednout za řidítka svých kanárkově žlutých motocyklů.

„Naštíplá kost,“ ukazuje Filip Hájek na svou pravačku a dodává, že takovou trofej si z Pardubic rozhodně neplánoval přivézt. „Škrtnul jsem si o zadní kolo Adama Fencla a šel přes hák.“

Přitom chybělo málo a v osudnou dobu by na dráze vůbec nebyl. Mika Meijer ho totiž bodově předstihl až v poslední rozjížďce základní části. A právě on při rovnosti bodů vystřídal pražského borce na startovním roštu finále A.

„Co se dá dělat?!“ vnímá Filip Hájek svou smůlu poněkud pragmaticky. „Bylo by lepší, kdyby se to nestalo, a dojel bych. Je to zklamání, aspoň nějakej‘ výsledek by byl.“

V Žarnovici i v Praze už pošilhával po soupeřích. „Stalo se to pětadvacátýho,“ uvažuje nad časovým horizontem, kdy se sám vrátí do závodního kolotoče. „Po měsíci mi pětadvacátýho sundaj‘ sádru. Pak budu mít dlahu. Dva mistráky jsou v prdeli, budu mít co dohánět. Je dobrý, že se posunula ta Plzeň. Budu rád, když stihnu desátýho ty Pardubice.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Česká hymna je pěkná písnička

Praha – 8. června
Patrik Mikel a motorka Shupa si tak dokonale rozumí, že jeden bez druhého nemohou být a pokud je potřeba něco dokázat, jako třeba kotrmelec s motocyklem na soustředění a nebo vyhrát závod evropského poháru ukazují, že jsou nerozlučná dvojice na kterou je možné se spolehnout.

Motor – to je základ
Loni v Blijhamu si Patrik Mikel počínal tak suverénně, že jsme si říkali, tak tady je motor, který hezky šlape a který stojí za to zkontrolovat. No, a nejlepší kontrola je na motorové brzdě. Stejně tak nás zajímaly parametry nového čtyřventilového motoru. Tak jsme ještě na podzim navštívili našeho dvorního brzdaře a měřili a měřili.

Čtyřventil si poprvé na brzdě pochutnal na metylu a bylo vidět , že mu svědčí. Měření ukázala pozitivní rozdíl mezi čtyřventilem a Patrikovým dvouventilem a to v celém průběhu výkonu. Čtyřventil nás tedy přesvědčil, že jeho nasazení by mělo být přínosem.

A protože alfou a omegou dobrého motoru jsou písty a pro čtyřventilový motor jsou k dispozici pouze o průměru 54,0 mm rozhodli jsme se změnit zdvih naší kliky z 54,5 mm (pro písty 54,75 mm) na 56,2 mm, tak aby zůstal zachován maximální povolený objem pro tuto kategorii 129 ccm.

Hlavní směr byl tedy jasný, zbývalo ho už jen zrealizovat.

Tahle cesta ale měla mnohá úskalí, zejména jiné rozteče svorníků v upravované čtyřventilové hlavě a tak se dostala ke slovu mravenčí a pečlivá práce našeho tunera Ing. Petra Schmída.
Hra s desetinami milimetru nakonec přinesla úspěch a celkem se postupně narodilo pět těchto motorů.

Příprava na závody evropského poháru – soustředění 13. a 14.5.
Závodům předcházelo dvoudenní soustředění jezdců v Pardubicích. Tam jsme odjížděli s velkými obavami o motory, ale nakonec vše dobře dopadlo a bylo to pro nás velké a pozitivní překvapení. V pondělí měl s motorem problém Filip Hájek a už to možná chtěl zabalit. Ing. Petr Schmíd zmobilizoval své předposlední síly, jelikož si poslední si šetřil až na evropský pohár, a přes noc dal motor do kupy. Podle výsledků ze soustředění se mu to docela povedlo.

A k těm překvapením ze soustředění:

Patrik Mikel – nominaci měl jistou, takže pohodička – slivovička, tedy až na ten zvinglovaný podvozek

Vyhrál Filip Hájek – opravený motor se zlepšoval jízdu od jízdy a s ním i Filip.

Adam Fencl – V prvních dvou jízdách zcela suverénně ukázal účastníkům velkého mistráku záda. Podle nás největší překvapení celého soustředění. Nakonec skončil druhý, když na poslední jízdu zapůjčil svoji Shupu Vaškovi Vernerovi.

Josef Novák – bylo vidět, že když má motorku, která jede, jaký je to bojovník. Nakonec se o bod dostal do nominace před Kryštofa Rybáře.

Náhradníky tedy byly Kryštof Rybář , Roman Mády a Václav Verner.

Jako pozitivní jsme nakonec i viděli, že si kluci naostro zkusili, jaké je to startovat v šesti. Snad to nemuselo být šestkrát ale podle hesla ‚těžko na cvičišti lehko na bojišti‘ to asi mělo význam. Z účasti na závodu se nakonec omluvil Kryštof Rybář. Přejeme mu, aby se brzy a v pohodě vrátil do metylové společnosti.

Evropský pohár – 25.5.
A k samotným závodům. Na přejímce byl jediný problém a to s náhradní motorkou Patrika Mikela. Měla pod limit asi 30 deka. Ve snaze snížit hmotnost na minimum měla dokonce i odvrtané číslové tabulky. Závaží byla připravena dopředu, takže malý problém.

Během závodu naši kluci a mechanici vlastně jen dolaďovali převody a všechno ostatní dobře šlapalo.

V českém týmu byly nakonec čtyři tovární motocykly. Patrik Mikel si na soustředění vybral Shupu s čtyřventilem, Adam Fencl měl k dispozici dvouventil stejně tak jako Josef Novák. Ten jel na Shupě s klasickým podvozkem. Situaci jistila Shupa s loňským vítězným dvouventilem a nakonec ještě volný pátý motocykl jako poslední záchrana.

Filip Hájek a Roman Mády jeli na vlastních strojích s našimi motory. Náhradní Shupu se startovním číslem sedmnáct využil dvakrát během závodu Václav Verner.

Jinak musíme ocenit spolupráci všech manažerů techniků a jezdců v českém depu a to zejména Chabařovických, kteří byli na takové akci poprvé. Všichni jezdci včas na startu , náhradní stroj připraven. Zkrátka všechno šlapalo dobře. Motorky se za to odvděčily českým jezdcům bezporuchovým provozem.

Během závodu jsme ještě pomohli s náhradním motorem jednomu francouzskému závodníkovi a trpěli technickými problémy polských borců, které také podporujeme. Oba jezdí perfektně, ale každý z nich si vybral trochu smůly. Marcel Studzinski asi se seřízením karburátoru nebo s palivem. Igor Kopec jezdí úplně na doraz a tak v jedné rozjížďce musel ubrat a ulevit motoru, aby dojel. Do finále A se probojoval s náhradním motocyklem.Tam mu ale motor nevydržel přetočení na startu, takže skončil na šestém místě.

A k samotným výkonům našich závodníků:
V “D“ finále se sešli tři naši kluci. Josef Novák tady skončil druhý celkově dvacátý. V závodě nasbíral ze dvou jízd čtyři body. O lepší umístění přišel díky pádu ve své třetí rozjíždce. Bojoval o každý metr dráhy. Za ním skončili Václav Verner který si závody užil i jako náhradník a Roman Mády.

Další zastoupení jsme díky dobrým výkonům měli až v “B“ finále. Tam se probojoval Adam Fencl skončil tady třetí, celkově na devátém místě – super výsledek. Nedokončil Filip Hájek, který v rozjížďkách nasbíral deset bodů a o áčko přišel jen díky horšímu umístění. Kdyby neupadl, asi by si to rozdal s Adamem o pozici české dvojky v tomto závodě.

Finále “A“ slibovalo vyrovnaný závod v čele s loňským mistrem světa z Vechty Angličanem Wajtknechtem, Holanďany Vriesovými a Meijerem, Igorem Kopecem a samozřejmě naším loňským evropským šampiónem Patrikem Mikelem. Patrik výborně odstartoval a dal nám všem vzpomenout na své suverénní vítězství z Blijhamu. Celé finále vodil startovní pole a odrážel úspěšně Wajtknechtovy útoky. Jízda s Patrikem na čele se nám všem zdála nekonečně dlouhá a délka pardubické dráhy jako by se prodlužovala. Dotírající Angličan se ale před Patrika nedostal a tak mohla opět nastat česká radost.

Patrikovi se v Blijhamu na stupních vítězů pravděpodobně zalíbilo a asi zjistil, že svým výkonem udělá radost spoustě dalších lidí, rodičům, trenérům a technikům od Shupy. Vloni nám po vypjaté závodě v Blijhamu Patrik mnohokrát děkoval. Teď bychom rádi poděkovali jemu, že neztratil svou loňskou formu a mohli jsme se společně radovat z úspěchu. A česká hymna je přeci tak krásná písnička.

Foto: Shupa Team a Wojta Zavřel

Patrik Mikel si opět položil Evropu ke svým nohám

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 25. května
Před rokem přijel Patrik Mikel do Blijhamu coby čtrnáctiletý chlapec, který měl velký sen. Stal se vítězem evropského poháru a dnes v Pardubicích v dalším ročníku soutěže byl favoritem číslo jedna. Březolupský závodník s překvapivě silným stiskem v ruce nezaváhal. Po dvou triumfem sice jeho skalp získal Mike Jacopetti, avšak ve finále A byl Patrik Mikel v sedle továrního motocyklu Shupa jediným režisérem. Na stupně vítězů, které pořadatelé premiérově přichystali pod věží rozhodčího, s ním vyskočili Zach Wajtknecht a Darrel de Vries. Chabařovický Adam Fencl skončil třetí ve finále B, v němž Filip Hájek upadl. Zbývající čeští reprezentanti se sešli na startu finále C.

Štěstí nade všechno
Skončila divišovská juniorka a kolona osobních automobilů a dodávek vyklidila depo nečekaně rychle. Nebylo divu, za půldruhé hodiny startoval v Pardubicích evropský pohár stopětadvacítek. A na svítkovský stadión to bylo okolo osmdesáti kilometrů. Gumball Rallye, tajný závod, jehož účastníci se předevčírem prohnali Moravou, přinesla startujícím možná stejné zážitky, které se odehrávaly dnes na silnicích vedoucích do Pardubic. Kromě Ladislava Štěrovského, do jehož dodávky vrazila neopatrná řidička z protisměru, se všichni dostali do cíle v pořádku. A co bylo důležité, rovněž včas, a už preferovali trasu přes Kolín či Heřmanův Městec.

Zatímco Divišov se s nimi loučil pláčem studeného deště, svítkovský stadión se topil v paprscích sluníčka chystajícího se zapadnout. Šestadvacet borců se svým doprovodem zaplnilo depo do posledního místečka. Stopětadvacítky neprodukují rámus srovnatelný s pětistovkami, nicméně i tak stála zvuková kulisa jednoznačně zato. Jenže koncert motorů uala česká státní hymna a po slavnostním nástupu přišel ke slovu ostrý úvod.

Pouhé tři rozjížďky základního rozpisu daly závodu sice rychlý spád, avšak závodníkům vyslaly jasný vzkaz. Stačí jedno jediné zaváhání a rozhodující finále A je v trapu. Nekřiklavější příklad poskytnul Mike Jacopetti. Německý závodník je v českém prostředí důvěrně známý a to nejen ze závodů kolibříků.

Jeho maminka Bianca je přítelkyní Charly Ebnera, jehož Mike Jacopetti doprovázel i na naše závody. Nyní však sám mohl těžit z rad rakouského ledaře ve svém boxu. V rozjížďce s číslem jedna nakonec připravil o třetí místo Adama Fencla. Avšak cestou na startovní rošt osmé jízdy mu vypověděl službu motocykl. Charly Ebner se okamžitě rozběhl do kopce pro depa pro druhý stroj.

Ale co čert nechtěl, ani ten nechtěl nastartovat. Mike Jacopetti zatím chodil po dráze s nasazenou přilbou se zeleným povlakem jako lev v kleci. Nakonec mu po vypršení časového limitu nezbylo, než jít zpátky do depa. A dívat se, jak jeho místo u roštu zaujímá náhradník Dušan Hlaváček. I když ve třetí sérii jako jediný dokázal porazit Patrika Mikela, brány finále A mu zůstaly uzavřeny.

Ve své smůle však nebyl rozhodně sám. Marcel Studzinski v rozjížďce s číslem čtyři uštval Nielse Olivera Wessela. A v nájezdu do první zatáčky posledního kola pronikl do čela. Na startu jedenácté jízdy mu však explodoval motor. Kyle Bickeymu zase na počátku druhé jízdy prasknul řetěz. A Filip Hájek by mohl posloužit jako kapitola sama o sobě.

Neohroženě za druhým titulem
Pražanovi nikterak nebylo líto, že jako jediný musí oželet účast v divišovském juniorském šampionátu. V Pardubicích tušil, že může udělat mnohem větší poprask ve startovní listině. V rozjížďce s číslem dvě se vnějškem první zatáčky prokousal na první místo. Darrel de Vries, jeden z adeptů na titul, měl v té době už bezmála pětimetrový náskok.

Čtyři body za druhé místo Filip Hájek inkasoval rovněž v páté jízdě, kdy protínal metu hned za Zachem Wajtknechtem. Ovšem z nabité rozjížďky s číslem jedenáct nevytěžil víc než čtvrtou příčku. Dohromady měl deset bodů. Na stejnou hranici se vzápětí dostal i Mika Meijer, když z první zatáčky vyjel první před Stevenem Labouyriem. Právě vítězství před Francouzem, který minulý měsíc oslavil jedenácté narozeniny a byl tak nejmladším účastníkem dnešního klání, ho nakonec poslalo do áčka na úkor pražského závodníka.

Většina českých reprezentantů se sešla na startovním roštu finále D. V něm nakonec triumfoval stylem start – cíl Joris Georges. Josef Novák, Václav Verner a Roman Mády se seřadili hned za ním. V céčku nebyl z našich nikdo, avšak do finále B se vedle Filipa Hájka dostal i další debutant v evropském poháru Adam Fencl.

Chabařovický závodník na sebe upozornil především v rozjížďce s číslem šest, kdy půl kola čelil náporu Miky Meijera. A podlehl mu až v nájezdu do první zatáčky druhého kola. Desátou jízdu dokonce vedl, než ve druhém kole podlehl ambiciózním Jarno de Vriesovi a Igoru Kopecovi.

Finále B bylo předčasně ukončeno kvůli pádu Fiipa Hájka, po němž Pražan skončil v sanitce s nalomenou loketní kostí. Repete se stalo kořistí Mike Jacopettiho, který protnul metu před Kyle Bickeyem a Adamem Fenclem.

Ve finále A se poutala pozornost českých diváků především na Patrika Mikela. Březolupský borec dal najevo velký hlad po obhajobě loňského zlata už svým triumfem v rozjížďce s číslem tři, v níž uštval Igora Kopece. Zuby vycenil také v souboji s Darrelem de Vriesem v sedmé jízdě. Pocit poraženého mu přichystal až Mike Jacopetti v rozjížďce s číslem jedenáct. Patrik Mikel tady však ztratil jediný bod.

V klíčové jízdě o titul si však počínal s jistotou zkušeného rutinéra, k čemuž ho jeho loňské zlato konec konců předurčovalo. Zatímco fatální závada motoru vyřadila Igora Kopece už na startovní čáře, Patrik Mikel mířil nezadržitelně do čela. Ve výjezdu měl náskok pět metrů, ale Zach Wajknecht se nehodlal vzdát. Až pod šachovnicovou vlajkou měl březolupský závodník jasno, že je králem evropských stopětadvacítek také letos.

Hlasy z depa
„Jsem tam, jsem první, první, kdo to obhájil,“ zářil Patrik Mikel. „Začátek byl dobrej‘ a ve finále jsem si za tím šel. Dvojka, trojka, zatáčka venek lajna. Ohlíd‘ jsem se, byl pode mnou. Byl tam až do posledního výjezdu a zkoušel to až do posledního metru. Jsem úplně brutálně spokojenej‘. Vloni jsem to jel jako prcek se snem vyhrát. Vyšlo to a teďka jel jako jinej‘ člověk, co už něco dokázal. A potřebuje na to navázat, že nekončí. Udělal jsem pro to všechno. Taka mě naučil venek. Děkuju mu, děkuju rodině, děkuju Shupě, děkuju všem. Byl to boj, měl jsem to v rukách. Čtyřventil letěl, bylo to bezchybný.“

      D C B A
1. Patrik Mikel, CZ 5 5 4 14       1.
2. Zach Wajtknecht, GB 5 5 5 15       2.
3. Darrel de Vries, NL (DMSB) 5 4 4 13       3.
4. Jarno de Vries, NL 4 5 5 14       4.
5. Mika Meijer, NL 1 4 5 10       5.
6. Igor Kopec-Sobczynski, PL 2 5 4 11       E
7. Mike Jacopetti, D 3 M 5 8     1.  
8. Kyle Bickey, GB E 4 3 7     2.  
9. Adam Fencl, CZ 2 3 3 8     3.  
10. Marcel Studzinski, PL 5 2 E 7     4.  
11. Steven Labourie, F 3 3 4 10     5.  
12. Filip Hájek, CZ 4 4 2 10     X  
13. Dave Meijerink, NL 3 T 3 6   1.    
14. Niels Oliver Wessel, D 4 1 2 7   2.    
15. Enzo Dubernard, F 0 2 3 5   3.    
16. Jackie Rooks, NL 4 3 E 7   4.    
17. Fabian Neid, D 3 X 1 4   5.    
18. Gaetan Stella, F 1 3 2 6   E    
19. Joris Georges, F 2 F 2 4 1.      
20. Josef Novák, CZ 2 2 E 4 2.      
21. Václav Verner, CZ (res) 1 1 3.      
22. Roman Mády, CZ 1 1 1 3 4.      
23. Steven Goret, F 1 0 1 2 5.      
24. Adam Rembeza, PL 0 2 0 2 E      
25. Dušan Hlaváček, CZ (res) 1 1        
26. Celina Liebmann, D E 0 0 0        

Foto: Wojta Zavřel

Filip Hájek nelituje své absence v Divišově

Praha – 23. května
Sobotní termínová kolize mezi druhým dílem české juniorky v Divišově a evropským pohárem stopětadvacítek v Pardubicích se na první pohled jeví nešastně. Nicméně s jistým omlazením české kolibří reprezentace však postihne Filipa Hájka. Pražský závodník se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že svého vyřazení z divišovského závodu příliš ani nelituje.

Svůj reprezentační debut si Filip Hájek vysloužil triumfem v kontrolním závodě, který zkraje minulého týdne završil dvoudenní soustředění stopětadvacítkářů na svítkovském ovále. Jeho vítězství ovšem nebylo nikterak jednoduché.

„V pondělí jsme dali motor, kterej‘ se hned v první rozjížďce rozsypal,“ netají se pražský závodník, že byl minulé pondělí spolu se svým týmem na pokraji zhroucení. „Odvezli jsme ho do Litomyšle panu Šmídovi.“

Renomovaný specialista na osminkové motory, který měl lví podíl na úspěšném tažení Michala Škurly, nezklamal ani tentokrát. „Udělal ho přes noc,“ pokračuje Filip Hájek ve svém vyprávění. „Dali jsme ho tam a já vyhrál. Všem jsem ujížděl, kluci říkali, že jsem jim dával rovinku.“

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. „Sobota je důležitá,“ uvědomuje si. „Těším se hodně, uvidím. V Pardubicích mám natrénovaný, teď jsem trénoval taky na Markétě.“ A co nutnost zamávat šátečkem divišovskému mítinku? „Stojí za to vypustit Divišov,“ říká jednoznačně. „V junioráku bych neudělal to, co můžu v Evropě.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Stopětadvacítkářská reprezentace je potvrzena

Pardubice – 14. května
Na pardubickém plochodrážním stadionu se konalo v pondělí a v úterý soustředění jezdců pro závod 2013 FIM Europe 125cc Track Racing European Cup, který se uskuteční dne 25. května v Pardubicích. Českou republiku budou reprezentovat obhájce prvenství v této soutěži z loňského roku Patrik Mikel a dále jezdci, kteří si v dnešním kontrolním závodě vybojovali tři zbývající místa ve startovní listině. Dva další jezdci jsou náhradníky pro tento závod.

1. Filip Hájek, Praha 4 4 5 5 4 5 27
2. Adam Fencl, Chabařovice 5 5 4 4 5 0 23
3. Josef Novák, Pardubice 3 3 3 3 1 3 16
4. Kryštof Rybář, Divišov 2 2 2 2 3 4 15
5. Roman Mády, Plzeň 0 1 1 1 0 2 5
6. Václav Verner, Chabařovice 1 0 – 0 2 1 4

Startovní listina:

1 Zach Wajtnecht, GB
2 Adam Fencl, CZ
3 Mike Jacopetti, D
4 Enzo Dubernard, F
5 Jarno de Vries, NL
6 Mika Meijer, NL
7 Gaetan Stella, F
8 Dave Meijerink, NL
9 Joris Georges, F
10 GB
11 Darrel de Vries, NL
12 Filip Hájek, CZ
13 GB
14 Igor Kopec-Sobczynski, PL
15 Jackie Rooks, NL
16 Steven Labouyrie, F
17 Patrik Mikel, CZ
18 Celina Liebmann, D
19 Marcel Studzinski, PL
20 Niels Oliver Wessel, D
21 Fabian Neid, D
22 Josef Novák, CZ
23 Steven Goret, F
24 Adam Rembeza, PL
25 Kryštof Rybář, CZ
26 Roman Mády, CZ

Foto: Eva Palánová

Pardubice rozhodují o Pardubicích

Pardubice – 13. května
Dnes a zítra se v pardubickém Svítkově rozhodne o podobě české reprezentace, která se příští sobotu večer postaví na start zlaté trofeje FIM Europe na dlouhé dráze stopětadvacítek v Pardubicích. Václava Vernera, Adama Fencla, Filipa Hájka, Romana Mádyho, Kryštofa Rybáře, Patrika Mikela a Josefa Nováka čekají tréninky, konzultace s techniky Shupateamu a konečně i závod, na základě něhož Lubomír Vozár a František Kalina určí čtyři přímo nasazené reprezentanty a dvojici náhradníků.

Foto: Jiřina Šifaldová