AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Březolupy – 27. dubna
Březolupský celek vstoupil na své domácí dráze nejlépe do letošního prvoligového ročníku. Loňského suveréna dostal do čela průběžné klasifikace Martin Gavenda, když triumfoval stylem start – cíl v rozjížďce s číslem tři. Od té doby domácí už jenom zvyšovali své vedení. Vítězství měli v kapse už před finálovou jízdou, v níž Hynek Štichauer excelentně vodil domácí tandem Martin Málek – Martin Gavenda. Mšeno skončilo nakonec těsně třetí za Pardubičany a před Prahou, jejíž většina bodů šla na vrub Zdeňka Holuba.
Pod diktaturou domácích
Bouřkové mraky zatvrzele visely nad březolupskou návsí, až se pořadatelé začali obávat o osud svého mítinku. Naštěstí se jejich jedinou obětí stal slavnostní nástup a tak se krátce po šestnácté začalo rovnou naostro.
Rudolf Grepl vyslal svého náhradníka Filipa Šiteru hned do první jízdy. A ten se šéfovi svého klubu a kouči v jedné osobě odvděčil, že dostal svůj klub do čela průběžné klasifikace. Odstartoval na Romana Čejku, který vyslyšel úpěnlivé SOS domácích, jimž se na poslední chvíli omluvil Fritz Wallner s poukazem na pracovní povinnosti.
Jenže osud míchal kartami s rutinou ostříleného pokerového hráče a po další rozjížďce umožnil všem týmům sdílet postavení leadera. Zpočátku se ale zdálo, že Mšeno nasazuje k trháku, když se s letem pásky pohnul dopředu Zdeněk Simota. Avšak ještě před prvním nájezdem ho střídal Zdeněk Holub. Ve výjezdu z následujícího oblouku se jeho příklad stal inspirací rovněž pro Jaroslava Petráka.
Zdeněk Simota svůj poslední bod ve třetím okruhu přenechal Jánu Mesiarikovi. Ovšem za cenu svých technických problémů. „Nevím,“ krčil rameny ve svém depu. „Přestalo to jet. Možná zapalování…“
Zatímco Zdeněk Simota bádal nad svým motocyklem, domácí kouč Jaroslav Gavenda vyslal do boje svého syna. Ten se mu revanšoval raketovým startem, zatímco Tomáš Suchánek v tomto směru zaostal. Z výjezdu z první zatáčky však šel nekompromisně spodní stranou, kudy se mu v následujícím oblouku podařilo předčit Stanislava Pouznara.
Svou kolekci skalpů ovšem plánoval ještě rozšířit. Ve třetím okruhu v zatáčce u depa takřka minul Martina Gavendu, jehož vnější stopa se však přece jen ukázala jako rychlejší. V posledním oblouku to tudíž zkusil z opačné strany, avšak Martin Gavenda na čele moc dobře věděl, co dělat.
Díky jeho triumfu se březolupsko-žarnovický celek dostal do čela průběžné klasifikace. A pokud zůstaneme věrni materialistickým světonázorovým teoriím, v té době nikdo nemohl tušit, že natrvalo. V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval budování náskoku domácího týmu Martin Málek. A to přitom opouštěl rošt jako poslední pouze se Stanislavem Pouznarem za zády.
Mezitím se Michal Škurla pustil do první zatáčky vnější stopou, což se mu bohatě vyplatilo už ve výjezdu. A Hynek Štichauer se záhy musel dívat na jeho záda. Výhledu na číslo deset si ale moc neužil, jelikož měl co do činění s Martinem Málkem. Ten se z výjezdu z druhého oblouku vehementně tlačil dopředu, avšak bezúspěšně.
Neúspěch však domácího kapitána nezlomil. Hned ve druhém okruhu dokázal profitovat z rychlého vnějšku první zatáčky. Dva body mu ovšem byly proklatě málo a tak si svůj úspěšný předjížděcí manévr na stejném místě v posledním kole zopakoval i na Michalu Škurlovi.
Po přestávce přišla řada na Martina Gavendu. V úvodní zatáčce předčil zprava Ondřeje Smetanu, jemuž Tomáš Topinka pro dnešní závod stanovil úkol pracovat na lepších startech. Nadějně to s domácími vypadalo i v následující zatáčce, kdy Ján Mesiárik letěl ze startovního roštu stejně rychle jako páska. Leč Pavel Váňa to vyhodnotil jako letmý start a rozsvítil červená světla. A v něm Slovák najížděl do první zatáčky vzadu.
Mšeno doposud žilo zejména z úvodního vítězství Filipa Šitery, protože k němu dokázal dát jeden bod už jenom Jan Holub. Ten se ale nyní vydal na úspěšnější dráhu, když hladkost jeho velkého 
sóla nedokázal narušit ani Michal Škurla. Ze svého týmového kolegy si vzal příklad Zdeněk Simota, jenž ovšem našel přemožitele velice záhy.
Martin Gavenda se hnal vnějškem první zatáčky a díky jeho triumfu zvýšili domácí své vedení už na šest bodů. Pro soupeře to znamenalo jasný signál k povolání taktických rezerv. A Lubomír Vozár s Rudolfem Greplem neváhali a vyslali do boje Tomáše Suchánka, resp. Filipa Šiteru.
Všem však vypálil rybník Zdeněk Holub, který neopustil první příčku ani na sebekratší okamžik. Za sebou si vezl Filipa Šiteru a Tomáše Suchánka, jenže hlavní úlohu hrál Tomáš Suchánek. V první zatáčce druhého kola se dostal před Martina Málka, jenž později připouštěl, že ho suchá dráha dost zaskočila.
Dalším pánem na holení břitvou pardubického závodníka se stal Filip Šitera.
„Chtěl jsem předjet Holuba po venku, ale Suchoš to pak dal pode mě,“ vyprávěl, cože se to ve třetím kole v zatáčce u depa přihodilo. Zato Tomáš Suchánek byl se svým druhým místem navýsost spokojený.
Přitom však partie nebyla zrovna optimálně rozehrána v jeho prospěch. „Zkouším nový pružiny, ale spojka je moc ostrá,“ vypočítával. „To ale doladím. Na to, že je to jednokolejka a nedá se předjíždět, a oni měli nový hrany a já ojetou, to není špatný. Škoda, že mi to nakropili, myslel jsem, že odletím.“
Domácí byli proroky i v Březolupech
V půli základní části měli domácí k dobru tři body na Prahu, čtyři na Pardubice a pět na Mšeno. Trend suverenity domácích měl pokračovat, by se soupeři snažili zvrátit běh událostí ve svůj prospěch. Tomáš Suchánek zvítězil v deváté jízdě. Roman Čejka v její první zatáčce sice úspěšně vyvážel Michala Škurlu, z čehož profitoval také Zdeněk Simota, avšak Pardubičan mu ještě v první zatáčce ujel bratru o pět metrů.
Jedenáctou jízdu opanoval Filip Šitera, zatímco Hynek Štichauer mohl hovořit o štěstí. „Píchnul jsem kolo,“ svěřoval se v depu o handicapu, o němž v posledním okruhu věděl jen on sám. „Zkouším novej‘ motor, je to zkušební den. Jak se něco začne zkoušet, je to krok zpátky.“ Přitom ale Ján Mesiárik vyšel bodově naprázdno, takže Pardubice se dostaly na krk domácích o jediný bod.
Leč i tato hrozba se ukázala jako dočasná. Zdeněk Holub předvedl nejlepší start jedenácté jízdy, avšak Martin Gavenda číhal za jeho zády s rutinou ostříleného medvědobijce. Příležitosti se dočkal ve druhém okruhu, kde se vnějškem druhé zatáčky dostal do čela. Stanislav Pouznar předčil René Vidnera a Lubomír Vozár místo ofenzivních plánů musel bránit druhé místo nejen před Prahou, ale i Mšenem.
Ve dvanácté jízdě se Martin Málek vrátil do vítězné fazóny, když projel pod šachovnicovou vlajkou s náskokem roviny před Jaroslavem Petrákem. Pardubice pokračovaly v pilném sběru bodů i nadále. Rozjížďka s číslem třináct se stala kořistí Tomáše Suchánka, jenž ovšem připravil o vítězství Filipa Šiteru až v poslední zatáčce.
Ján Mesiárik inkasoval bod na úkor zaskočeného Michal Škurly, jehož druhá polovina dnešního závodu vypadala jako tmavá noc ve srovnání s jasným dnem úvodní části. Praha naposledy míchal kartami ve čtrnácté jízdě. Zdeněk Holub svým vítězstvím v kombinaci s nulou Jana Holuba srovnal krok svého družstva se Mšenem, avšak svěřenci Tomáše Topinky už stejně zpívali labutí píseň.
Bylo jasné, že do finále míří Pardubice a březolupsko-žarnovická koalice. Patnáctá jízda dala těmto konstrukcím stvrzující razítko. Michal Škurla sice perfektně odstartoval, avšak cílem úvodního okruhu projížděl už jako poslední.
Na čele dlel Filip Šitera, ale zezadu se blížila hrozba. Martin Gavenda ve druhé zatáčce podjel Jaroslava Petráka, aby se rovnou z chodu pustil do boje o své čtvrté vítězství. Ve druhém kole se sunul dopředu po Mšeňákově pravici. Ten ale rozpoznal hrozící nebezpečí a podle toho se bránil.
Cílem druhého kola projeli oba sokové bok po boku a stejně tak mířili vstříc další zatáčce. V ní se Martin Gavenda dostal dovnitř, aby ve výjezdu uchvátil vedení. Před poslední jízdou bylo jasné, že Praha půjde na stupně vítězů, pakliže Ondřej Smetana vyhraje a Zdeněk Simota vyjde bodově naprázdno.
Nic takového se ovšem nestalo. Martin Málek uhlídal Tomáše Suchánka, takže mohl slavit triumf stylem start – cíl. Zdeněk Simota jedním bodem pojistil třetí příčku Mšena, zatímco Pražané dnes vyšli naprázdno. Ve své podstatě bylo rozhodnuto také o vítězi, jelikož Pardubice ztrácely na domácí pět bodů. Přesto se však finále postaralo o skvělou závěrečnou tečku.
Na let pásky reagoval nejrychleji Martin Gavenda. Jenže Hynek Štichauer se hnal venkem první zatáčky tak vehementně, že nebyla síla, která by jej zastavila. Martin Málkovi a Martinu Gavendovi nezbylo, než útočit. Z druhé strany je však ohrožoval Tomáš Suchánek. Čtyřčlenná bitva skončil až odmáváním šachovnicového praporkem. A by byl závod rozhodnut, rozhodně navnadila na další prvoligová pokračování.
Hlasy z depa
„Super, nestěžuju si,“ liboval si Martin Gavenda v superlativech. „Dráha byla docela tvrdá. Tvrdší, než když jsme tady před třemi týdny trénovali. Zkoušel jsem druhý motor, chci prohrát pár bodů, a se lidi nekoukají na závody stylem start – cíl. Ve finále o nic nešlo. Samozřejmě jsem chtěl vyhrát, ale na suchý lajně jsem nechtěl dělat dusno. Stačilo nám to.“
„Jsem spokojený,“ přizvukoval Martin Málek svému kolegovi. „Konečně mi jely motorky, akorát ve druhé jízdě jsem byl zaskočený. Dráha se změnila, nebyl jsem na to připravený a hlavně jsem neodstartoval. V poslední jízdě byla dráha suchá, kdo se nedostal po startu dopředu, nemohl předjíždět. Jsem překvapený z prvního místa. Nesledoval jsem body, dopadlo to dobře, pokračování ve Mšeně.“
„Na hovno, jsme druhý,“ protáhl Tomáš Suchánek obličej. „Nestartoval jsem a musel předjíždět. Dráha byla jednokolejka. Nejelo to špatně až na tu poslední jízdu. Bylo to suchý a tvrdý, chtělo to dát o zoubek těžší. Je to druhej‘ závod, takže v pohodě, hlavně ve středu mistrovství Evropy.“
„Zaplapánbůh za tu poslední jízdu,“ povídal Hynek Štichauer. „Spravil jsem si chu. Olda mi udělal novej‘ motor, dal mi ho včera, ráno jsem ho zajel. Tady jsem ho zkoušel a tím jsem ztratil první jízdu a pak jsem píchnul. V poslední jízdě jsem nevěděl, kudy dřív od prken k lajně. Nakonec spokojenost, nepadal jsem, nezadřel a fungovalo to. Dle našich možností je to nejlepší, co mám. V poslední jízdě se ukázalo, když to dopasujeme, je to rychlý.“
„Viděl jsem to dobře, akorát jsem myslel, že budu o trošku lepší,“ svěřoval se Jaroslav Petrák. „Tým byl dobrej‘. Potřebuju to ještě dopasovat. Jsem spokojenej‘, mám za sebou druhej‘ závod a jeden trénink, takže dobrý. Měl jsem lufta, jaká bude dráha, ale dobrý. Mohla bejt‘ trošičku lepší, ale s tím nic nenaděláme. Akorát by ty mladý mohli mít trošičku ohleduplnosti. My už se nikam necpem‘, koukáme jenom, abychom byli zdraví a předávali jsme zkušenosti mladejm‘. Uvidíme, jak se bude dařit ve Mšeně a jaká tam bude dráha.“
„Občas jsem se díval zezadu, ale jsem spokojenej‘,“ nechal se slyšet Filip Šitera. „Tenhle rok mě to baví a mám chu do závodění. Aspoň že nám dopadla ta bedna. Ve Mšeně chceme vyhrávat jak v extralize, tak v první lize. Loni to nešlo, ale letos se cejtím‘ jinak. Chci makat a uvidím.“
„Špatně,“ odpovídal Zdeněk Simota na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak viděl dnešní mítink. „Hodně špatně jsem to viděl. Zkoušel jsem první motorku a nejelo to. Přivez‘ jsem si udělanej‘ motor a odešlo zapalování. Druhou jsem nedoladil, nevím, byl jsem nějakej‘ pomalej‘…“
„Nic moc,“ přizvukoval svému klubovému kolegovi také Jan Holub. „Čekal jsem, že to bude lepší. A víc bodů. Dráha nic moc na předjíždění. Byla hodně tvrdá a dopadlo to až na pár jízd podle startů. Je začátek sezóny, ale rychle to utíká, abych se rozjel. Na semifinále v Liberci bude konečně dobrá dráha.“
„Pěkný to bylo,“ pochvaloval si Zdeněk Holub. „Ale že jsme poslední, je blbý. Vyhrál jsem všechno kromě jedný jízdy. Nevím, jak to tady Gavendík dělá. Musí mě to naučit, a jede, kudy jede, jede rychle. Dobrá dráha, škoda, že není bedna, ve Mšeně snad bude líp…“
„Dráha se hodně změnila,“ vysvětloval Michal Škurla svůj rychlý sestup z bodovaných příček. „Odstartoval jsem a najednou to začalo vadnout. A tím jsem ztrácel.“
„Určitě to bylo lepší než minule,“ srovnával Ondřej Smetana dnešní mítink se středečním pardubickým přeborem. „Začal jsem startovat, ale jsem pořád pomalej‘.“
| 1. AK Březolupy | 34 | ||
| Martin Málek | 3 0 3 3 | 2 | 11 |
| st.č. 2 neobsazeno | |||
| Ján Mesiarik | 1 0 0 1 | 2 | |
| Roman Čejka | 2 3 2 1 | 8 | |
| Martin Gavenda | 3 3 3 3 | 1 | 13(1) |
| 2. Zlatá přilba Pardubice | 29 | ||
| René Vidner | 1 1 0 – | 2 | |
| Jaroslav Petrák | 2 1 2 1 | 6 | |
| Hynek Štichauer | 1 1 2 2 | 3 | 9 |
| st.č. 7 neobsazeno | |||
| Tomáš Suchánek | 2 2 3 3 2 | 0 | 12 |
| 3. Grepl PDK Mšeno | 21 | ||
| Zdeněk Simota | E 2 1 1 | 4 | |
| st.č. 14 neobsazeno | |||
| Jan Holub | 1 3 1 0 | 5 | |
| Stanislav Pouznar | 0 0 1 – | 1 | |
| Filip Šitera | 3 1 3 2 2 | 11 | |
| 4. AK Markéta Praha | 18 | ||
| Ondřej Smetana | 0 2 1 0 | 3 | |
| Michal Škurla | 2 2 0 0 0 | 4 | |
| Zdeněk Holub | 3 3 2 3 | 11 | |
| Filip Hájek | 0 0 0 – | 0 |
Aktuální prvoligová tabulka:
| bilance | malé body | velké body | |
| 1. Březolupy/Žarnovica | 1-0-0-0 | 34 | 4 |
| 2. Pardubice | 0-1-0-0 | 29 | 3 |
| 3. Mšeno | 0-0-1-0 | 21 | 2 |
| 4. Praha | 0-0-0-1 | 18 | 1 |
Foto: Miroslav Horáček a Eva Palánová
