AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 15. srpna
Když se dnes na plzeňských Borech neobjevil Kjastas Puodžuks, jelikož se domníval, že se extraligový duel s Prahou jedou až zítra, zdálo se být po trojkoaličních ambicích naprostá veta. Domácí se však přesto prodrali do čela, z něhož je nedostal ani pád Daniela Hádka, který skončil v nemocnici, aby se však podezření na zranění kolene ukázala naštěstí jako lichá. Olymp však přesto stupňoval tlak. A by ho ve dvanácté jízdě přibrzdila porucha Matěje Kůse, o jejíž příčinách se závodník nechtěl šířit, před dvojicí nominačních jízd byl o dva body v čele. Vzápětí Matěj Kůs a Grzegorz Walasek udeřili naplno, jenže v rozjížďce s číslem patnáct triumfoval Matej Žagar stylem start – cíl. Zdeněk Simota však dokázal během dvou kol proniknout z poslední příčky až za jeho záda a otočit výsledek v trojkoaliční prospěch. Praha si však z Borů odvezla alespoň bonusový bod a zítra do Mšena přijede stále jako druhý tým průběžné tabulky.

Sestava domácích ubyla o dva členy
Plzeň zalívalo sluníčko, ale v boxech domácích panovala nálada jako po zemětřesení. I když ono podobná kalamita udála, jenže ambice při svém borcení nezpůsobují chvění země zachytitelné seizmografem. Kjastas Puodžuks totiž Františku Liebezeitovi oznámil, že se právě chystá vyrazit na cestu. Přitom ho trojkoaliční kouč vyhlížel v borských boxech.

Záhada se vysvětlila, Lotyš si spletl datum, ale domácím nebylo rozhodně do zpěvu. „Není s tím, co dělat,“ říkal František Liebezeit, když si ve svém programu proškrtával řádek se startovním číslem jedna. „Jéňa zůstává na náhradníkovi.“

Příležitost pro nejzkušenějšího juniora domácí sestavy se našla už v rozjížďce s číslem jedna. Jan Holub v ní předvedl raketový start, avšak z první zatáčky vyjel na čele Grzegorz Walasek. Jan Holub ale udržel druhou příčku a v kombinaci s Danielem Hádkem nepustili Martina Gavendu ke slovu.

„Posral jsem to,“ netajil se pražský Moravan, že si svůj comeback do extraligové sestavy představoval poněkud optimističtěji. „Trefil jsem díru, zvedlo se mi to a málem jsem sundal Walaska.“ Smírný začátek se záhy proměnil v trojkoaliční nástup. Zdeněk Simota triumfoval stylem start – cíl. Matej Žagar v prvním oblouku objel Luboše Tomíčka s Troyem Batchelorem. A maximum 5:1 se stalo dílem následující minuty.

V rozjížďce s číslem tři se dostal ke slovu Matěj Kůs, jehož síly Tomáš Topinka šetřil, když ho v první jízdě nechal zastupovat Grzegorzem Walaskem. Pražan se mu na dráze svých závodnických prvopočátků odvděčil jednoznačným sólem. Sehraný tandem Michael Hádek – Jan Holub však pojistili remízu na úkor Zdeňka Holuba.

Martin Gavenda ve čtvrté jízdě napravil své úvodní zaváhání, když ve výjezdu na protilehlou rovinku předčil Daniela Hádka. Michalu Škurlovi se podobný kousek nepovedl, avšak ukořistil bod na úkor Michaely Krupičkové.

Hosté stáhli svou ztrátu na dva body, jenže v rozjížďce s číslem pět si Zdeněk Simota s Michaelem Hádkem pohráli s Lubošem Tomíčkem a Zdeňkem Holubem jako kočky s myšmi. Skóre poskočilo na 18:12. Šestibodový náskok domácím zůstal i po šesté jízdě, by v ní přišli o dalšího závodníka své sestavy.

Daniel Hádek, který odstartoval za Matějem Kůsem a létajícím Matejem Žagarem, upadl v první zatáčce. Po divokém letu odešel po svých a sanitka se vrátila do depa bez pasažéra navíc. S Plzeňanovým motocyklem, který do boxu přivlekli mechanik Petr Vysocký s Jiřím Vonáskem oblečeným do vesty praporkáře za pomoci lopaty prostrčené předním kolem, to bylo horší.

Daniel Hádek si stěžoval na bolesti v koleně a za krkem, takže v depu vyčkal příjezdu další ambulance, která ho dovezla na vyšetření. To naštěstí žádné fraktury neodhalilo, takže se plzeňský junior ještě před koncem závodu objevil zpátky v borském depu. Při repete úřadoval Matej Žagar, který vodil Matěje Kůse s Martinem Gavendou už od vylétnutí pásky.

Smůle navzdory stále v čele
Za daných okolností jen málokdo nepředpokládal, že se náskok domácích rychle neztenčí pod zdrcujícím náporem Pražanů. Jenže trojkoaliční závodníci svou baštu hájili jako lvi. Do sedmé jízdy nejlépe odstartoval Jan Holub. Michael Hádek si vnějškem vyšlápnul na Grzegorze Walaska. Polák však druhou příčku udržel, aby se vzápětí pustil do stíhání Jana Holuba.

Až ve druhém kole se mu na něho podařilo vyzrát. Ve druhé zatáčce naznačil nájezd zprava, aby se bleskurychle přesunul na druhou stranu. Ve výjezdu byl rychlejší, aby se stal strůjcem smírného výsledku.

„Teď mi je tam začne sázet,“ obával se František Liebezeit útoku pražských cizinců na postech náhradníka. Pravda, jeho pražský protějšek měl ve své prachárně stále ještě dostatečný útočný potenciál. „Nečekám na žolíka,“ uvědomoval si Tomáš Topinka, že na osmibodovou hodnotu ztrátu svého celku nesmí nechat zajít, a že naopak uzrál čas na úder. Do osmé jízdy nominoval Troye Batchelora a Grzegorze Walaska místo Luboše Tomíčka a Martina Gavendy.

Troy Batchelor prve vstoupil do české extraligy s nulou, nicméně netoužil, aby s ním byla spojována na věky. Nyní předvedl vynikající start, navíc se k němu připojil jeho polský kolega, když v úvodním nájezdu za sebou nechal Zdeňka Simotu. Ten se sice ve druhé zatáčce úvodního okruhu vrátil spodní stranou zpátky, avšak Troy Batchelor reagoval prakticky okamžitou odvetou.

„Zkoušel jsem to, ale Batchelor mě brzdil a Walasek si to hlídal,“ vysvětloval Zdeněk Simota, proč se potřetí v řadě nezapsal na seznam vítězů. Praha nyní číhala s odstupem pouhých dvou bodů, ale tato hranice se pro ni zdála být nepřekonatelnou. Do deváté jízdy odstartovali Matěj Kůs a Michal Škurla jako jeden muž, avšak Matej Žagar pronikl mezi ně ještě v úvodním nájezdu.

Vedení Matěje Kůse bylo omezeno na druhou zatáčku, v níž ho Matej Žagar podjel. Nerozhodně skončila také rozjížďka s číslem deset. V ní Matej Žagar jezdil první od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Zdeněk Holub však na protilehlou rovinku vyjel za druhým Troyem Batchelorem, když za sebou nechal Michaela Hádka.

Verdikt poslední rozjížďky
Teprve v rozjížďce s číslem jedenáct se Pražané dočkali třetího vítězství, díky němuž mohli začít pomýšlet na zvrat ve vývoji utkání. Troy Batchelor, jenž měl ve druhé půli vskutku napilno, tankoval palivo ještě pod běžícím časovým limitem dvou minut. O pár sekund později odstartoval na Zdeňka Simotu, jehož dovedl za sebou až do cíle.

Michal Škurla získal bod na úkor Michaely Krupičkové a stav utkání byl rázem 33:33. Nový začátek však vyšel lépe trojkoalici, by Matěj Kůs odstartoval před Zdeňkem Simotou a Janem Holubem. Ještě v první zatáčce zůstal stát, ale příčiny svého odstoupení si chtěl nechat jen sám pro sebe. „O tom bych nechtěl mluvit,“ odmítal veškeré otázky směřující tímto směrem.

Osamocený Zdeněk Holub nemohl dělat nic jiného, než z bezprostřední vzdálenosti sledovat, jak Zdeněk Simota s Janem Holubem přivážejí na trojkoaliční konto pět bodů. Pražané se však nechtěli nechat složit na lopatky jen tak zbůhdarma. Troy Batchelor vyšel nejlépe ze startu rozjížďky s číslem třináct.

Navzdory nájezdu Mateje Žagara, který Australana oddělil od Grzegorze Walaska, zůstal na čele i po průjezdu prvním obloukem. Slovinec však neustával v útocích, díky nimž by člověk málem zapomněl i dýchat. Ve druhém oblouku užuž převzal vedení spodní stranou, avšak Troy Batchelor stále zůstával pánem situace. A to i po posledním nájezdu, po němž Matej Žagar zůstal druhý rozdílem několika málo centimetrů.

Výsledek 4:2 byl sice slabší než maximální 5:1 pro trojkoalici v předchozí rozjížďce, avšak přesto přetavilo závod v nerozhodnutou záležitost. DaK Moto Plzeň-Divišov zakončil základní část závodu pouze s dvoubodovým náskokem.

Grzegorz Walasek s Matějem Kůsem však v rozjížďce s číslem čtrnáct nepustili ke slovu Jana Holuba a Michaela Hádka. Místo dvou bodů ztráty byla Praha rázem o dva body vpředu. Zbývala jediná jízda. Radek Fanta oblečený v modrožluté košili HBC fans přestal klít jako pohan, opustil světonázor ateisty a už poněkolikáté během odpoledne se začal nepokrytě modlit. Napětí visící ve vzduchu by směle nahradilo jeden blok jaderného Temelína.

Start vyzněl lépe pro Pražany. Grzegorz Walasek sice zůstal vzadu, avšak jeho parák Troy Batchelor dosáhl první zatáčky před Matejem Žagarem a Zdeňkem Simotou. Ve druhé zatáčce se však Slovinec spodní stranou posunul do čela. Kdyby takhle projeli závodníci cílem, utkání by skončilo nerozhodně.

Jenže o kolo později prakticky na stejném místě a navlas stejným způsobem Troye Batchelora podjel i Zdeněk Simota. „Věděl jsem, že buď 5:1 nebo nic,“ zdůvodňoval plzeňský závodník své nasazení. Druhé místo udržel do cíle, trojkoalice o dva body předčila Prahu a její vyhlídky na play-off zůstaly zachovány.

Hlasy z depa
„Když nepřijel Kjastas Puodžuks, viděl jsem to bídně,“ neskrýval Zdeněk Simota. „Ale nějak se všem dařilo. I mně. První dvě jízdy jsem vyhrál, ve třetí to zkoušel taky. Ale Batchelor mě zbrzdil a Walasek si to hlídal, i když jsem tam jednou byl já. V patnáctý jízdě jsem věděl, že buď 5:1 nebo nic. Viděl jsem Mateje, jak vyvez‘ Batchelora. Já se tam protáh‘ taky a pak jsme si to hlídali. Vyhráli jsme, to je důležitý. Za čtrnáct dnů jedeme v Divišově, doufám, že to půjde dál až do finále. Druhej‘ titul v extralize by nebyl špatnej‘…“

„Všelijaký,“ odkrýval Jan Holub své rozpoložení. „Vyhráli jsme, to je hlavní, to byl hlavní úkol, jsem spokojenej‘. Byly problémy, neodjel jsem, pak se to tady těžko dohánělo. Jsme ve hře o play-off, v Divišově o to budu bojovat. Uvidíme, jak to klapne.“

„Trápení, to samý co ve Mšeně,“ krčil Michael Hádek rameny. „Půlku závodu to jelo, pak odcházel motor. Já jel pořád stejně a houby. Dojížděl jsem poslední, co nadělám?! Hodil jsem to za hlavu, co se má stát, a se stane.“

„Jsem pomlácenej‘, ale dobrý,“ informoval Daniel Hádek o svém zdravotním stavu. „To koleno mě bolí už z tréninku, ale bolí mě hlavně krční páteř. Ale zlomený nic nemám. Vyhráli jsme, to jsem nečekal, když nám nepřijel Kjastas a pak jsem vypad‘ já. Vyhráli jsme a to je hlavní.“

„Jelo se dobře, ale dlouho jsem v Plzni nezávodil,“ říkal Matěj Kůs. „Dvakrát mě porazil Matej Žagar, ten tady byl nechytatelnej‘. Škoda defektu z prvního místa, to nás stálo spousta bodů. Pak jsme s Grzegorzem Walaskem vyhráli 5:1. Škoda, že ta pak nedojel, škoda toho defektu, to bychom to už udrželi.“

„Posral jsem první jízdu,“ zpytoval Martin Gavenda své sebevědomí. „To mě sere. Trefil jsem díru, zvedlo se mi to a málem jsem trefil Walaska. Trápil jsem se s dráhou. Vítězství v jízdě bylo, ale výkon nic moc.“

„Čtyři tejdny jsem nezávodil,“ svěřoval se Luboš Tomíček. „Bylo to moje rozhodnutí ze soukromejch‘ a logistickejch‘ důvodů, Berwick byl hodně daleko. Dneska dobrý, svez‘ jsem se dvě jízdy. Žádná sláva po dlouhý době, zejtra to bude lepší.“

„Nevyšlo to,“ neskrýval Michal Škurla. „Nemoh‘ jsem se srovnat s dráhou. Díry v pohodě, ale nebyl jsem dostatečně rychlej‘.“

„Nešlo mi to,“ smutnil i Zdeněk Holub. „Nesrovnal jsem se s dráhou, byla strašně děravá. Škoda, že jsme prohráli.“

1. DaK Moto Plzeň-Divišov			46
Kjastas Puodžuks, LAT	nepřijel
Michael Hádek	2 2 1 0 0	R	5(2)
Daniel Hádek	1 2 X – –		3(1)
Michaela Krupičková	0 – 0 0 –		0
Zdeněk Simota	3 3 1 2 3	2	14(1)
Matej Žagar, SLO	2 3 3 3 2	3	16(1)
Jan Holub	2 1 2 0 2	1	8(2)
2. PSK Olymp Praha			44
Matěj Kůs	– 3 2 2 E	2	9(1)
Zdeněk Holub	0 0 – 1 1		2(1)
Martin Gavenda	0 3 1 – –	–	4(1)
Michal Škurla	1 0 1 1 –		3(1)
Luboš Tomíček	1 1 – – –		2
Troy Batchelor, AUS	0 2 2 3 3	1	11(1)
Grzegorz Walasek, PL	3 3 3 1	3 0	13

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Praha vs. DaK Moto Plzeň-Divišov:

97:86

bonusový bod si připsala Praha

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	6	292:259	12
2. Praha	4	199:167	7
3. Dak Plzeň Divišov	5	233:224	6
4. Slaný	6	256:296	4
5. Mšeno	5	213:247	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Článek obsahuje jubilejní 15 000. fotografii publikovanou magazínem speedwayA-Z

Plzeň – 15. srpna
Nikdo si v letošní extralize nepočínal s takovou suverenitou jako pražský Olymp, který všechna svá tři dosavadní utkání proměnil v poměrně jednoznačná vítězství. Pověstí favorita by se rád pyšnil i DaK Moto Plzeň-Divišov, který se sice vypořádal se Slaným i Mšenem, ale prohrál s Prahou i Pardubicemi. I když měl při obou prohrách určitou dávku smůly, je jasné, že chce-li pomýšlet na finálový duel s Pardubicemi, musí dnes na Borech porazit Pražany. A pokud možno také získat bonusový bod, což rozhodně nebude jednoduché.

Sázka na osvědčenost
Postavení svého celku v průběžné tabulce si naprosto jasně uvědomuje i František Liebezeit. „Chceme zabojovat a vyhrát,“ říká naprosto jednoznačně. „Potom budeme vymýšlet co dál. Ale pokud tento závod prohrajeme, je to už pasé.“ Zbývající tři utkání by musela skončit výhrami trojkoalice a inkasem třech bonusových bodů za současné podmínky maximálně dvou výher pražského Olympu.

Dnes odpoledne přivede František Liebezeit na nástup stejnou sestavu jako v předchozích případech. Cizineckou část vytvoří Kjastas Puodžuks a Matej Žagar, tu českou junioři Jan Holub, který má sedmičku, Daniel Hádek a Michaela Krupičkové a senioři Zdeněk Simota a Michael Hádek. Ten však už kvůli finanční situaci nechtěl letos závodit vůbec.

„Nechce nechat kluky v tomhle důležitém závodě ve štychu,“ vysvětluje trojkoaliční manažer, aby vzápětí přesvědčil, že nedostatkem sebevědomí rozhodně netrpí. „Byl bych špatný trenér, kdybych si nevěřil. Mám osvědčenou sestavu.“

Závažnost odpoledního duelu by však možná mohla vést k myšlence povolat cizince hvězdnějšího jména… „Chtěl jsem Martina Vaculíka,“ připouští František Liebezeit. „Ale jak se stal náhradníkem Grand Prix, má toho docela dost. Přislíbil mi jiný termíny, pokud to ještě bude aktuální. Kjastas a Matej nejsou špatná dvojice a nechce se mi jít do experimentů s nevyzkoušenými jezdci. A jsem rád, že mám jezdce, co nejsou vázaní na Polsko nebo Dánsko.“

Domácí kouč je však vzdálen, aby svého protivníka podceňoval. „Velký oslabení jejich sestavy je absence Pepeho,“ uvědomuje si. „Ale mají širokou základnu, aby ho mohli nahradit. A Tomáš Topinka ví, jak se na lopatě sedí a poradí si. Jenže bez Pepeho to bude vyrovnanější.“

Tipovat přesný výsledek se ovšem František Liebezeit neodvažuje. „Nechce se mi tipovat,“ odmítá otázku po přibližném skóre, které mu předem vyšlo. „Ale bude to vyrovnaný. Bylo to tak i v Praze, kdyby nebylo to harakiri s nenahlášeným jezdcem. Ale papírově má Praha silnější mančaft, to se musí nechat.“

Překvapení na překvapení
Uplynulý čtvrtek přinesl přes plány Tomáše Topinky výrazný škrt. Josef Franc si tréninkově vyzkoušel ovál na pražské Markétě. A výsledkem se stala rezignace nejen na sobotní mistrovství republiky dvojic, ale také rozhodnutí prodloužit si závodnickou přestávku minimálně o další dva týdny. A ke všemu je dnes finále polského šampionátu, jemuž předchází druhý závod MACEC Cup, na něhož klub uvolnil Ondřeje Smetanu.

„Překvapení, co?,“ smál se Tomáš Topinka do telefonu, když krátce po skončení včerejšího mistrovského klání stopětadvacítek prozradil magazínu speedwayA-Z sestavy dnešního duelu. Oproti současné extraligové módě v ní není na postu náhradníka junior, ale dvojice cizinců Troy Batchelor a Grzegorz Walasek. Do základní části byli kromě mladíků Zdeňka Holuba a Michala Škurly po delším čase povolání také Martin Gavenda a Luboš Tomíček. „Je polské finále,“ vysvětluje pražský kouč. „A Ondra chtěl jet ten MACEC, nechtěli jsme ho odvolávat, když jsme mu to slíbili.“

A tak dnes dojde k extraligovému debutu Troye Batchelora. „Známe se léta,“ popisuje, jak k jeho nominaci došlo. „Myslím, že by se to Troyovi mohlo líbit, mohla by to bejt‘ dráha pro něho.“ Naproti tomu pozvání Grzegorze Walaska je poněkud překvapivé, když loni v srpnu vyhořel během duelu ve Mšeně, z něhož navíc předčasně odstoupil.

„Grzegorz Walasek je podle mýho dobrej‘ závodník,“ pouští se Tomáš Topinka do jeho obhajoby a připomíná jeho zdejší působení z dřívějška. „V Plzni už byl, zná to tam a ví, do čeho jde. Plzeň je dráha, že ne každýmu bude vyhovovat.“

Přitom právě Pražany obchází pověst, že Bory nejsou příliš podle jeho gusta, což rozhodlo i při rozdělování domácích závodů trojkoalice mezi Divišov a Plzeň. Jenže tato chiméra je už poměrně letitá a už v době jejího zrodu tehdejší pražský kouč Radomír Semela viděl její příčinu v nevýhodném rozlosování drah. „Slyšel jsem o tom,“ netají se Tomáš Topinka. „Ale musí se k tomu přistupovat zčerstva, než že nám to tam nikdy nešlo. Odpoledne je to novej‘ závod.“

A jak dopadne dle názoru kouče, pro něhož vzhledem k počtu zbývajících utkání není dnešní podnik zas až tolik existenční? „Jsou to závody,“ tvrdí. „Kdyby to bylo jednoznačný předem, nebudeme to ani jezdit. Budeme se snažit o co nejlepší výsledek a pochopitelně budeme chtít vyhrát.“

Historické okénko:
Plzeň, 17. července 1960: dnešní soupeři před více než půlstoletím otevírali borské brány
Pravidelná československá liga vznikla roku 1956 jako jednokolová utkání reprezentací jednotlivých krajů federativně uspořádané republiky. Tento styl jí vydržel až do konce sezóny 1962, kdy na základě mnoha problémů s náklady a organizací dočasně zanikla. V roce 1960 její název zněl mistrovství ČSSR družstev a její divize nesly pojmenování první a druhá třída.

Druhé kolo první třídy zavedlo na plzeňské Bory, kde plzeňští plochodrážníci právě otevírali svůj současný stadión, shodou okolností jejich dnešního soupeře, který tehdy samozřejmě neměl v hlavičce jméno Olymp, nýbrž Rudá hvězda. Jak oni, tak KAMK Plzeň své duely v prvním kole proměnili ve vítězství. Pražané v Krnově u Cvilínského nádraží porazili krajský výběr ostravského kraje 58:43, zatímco Plzeň rozdrtila ve Větřní KAMK České Budějovice 70:38.

Při vzájemném utkání na Borech ovšem oba celky nebyly v plné síle, domácí postrádali Františka Richtera, Pražané zase Františka Machače, protože oba závodníci ve stejném termínu startovali v evropském šampionátu na dlouhých drahách. Ovšem až do rozjížďky s číslem sedm bylo utkání vyrovnané a hosté vedli o jediný bod.

Jenže skvělý Bedřich Slaný, jenž dosáhl sedmnácti bodů, v ruku v ruce s šestnáctibodovým Jaroslavem Vidrmou a Lubošem Tomíčkem, který měl na kontě čtrnáct bodů, se postarali o zvrat. Plzni tak mohutně bodoval jen Karel Polák, který dosáhl na šestnáct bodů, zatímco Ladislav Emler měl už jen dvanáct a ostatní ještě méně.

Nakonec Praha triumfovala 59:48 a udržela se na čele tabulky. Na konci sezóny se pyšnila titulem, což v té době nebylo nikterak neobvyklé, jelikož ji z trůnu sestřelila až Viktoria Žižkov při Poháru Světa motorů v roce 1967. Plzeň po druhém kole zůstávala druhá, když ji ve finiši předstihl KAMK Praha – město, ovšem při stejném počtu tabulkových bodů jen díky lepšímu skóre.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Kjastas Puodžuks, LAT
	2 Michael Hádek
	3 Daniel Hádek
	4 Michaela Krupičková
	5 Zdeněk SImota
	6 Matej Žagar, SLO
	7 Jan Holub
PSK Olymp Praha:	8 Matěj Kůs
	9 Zdeněk Holub
	10 Martin Gavenda
	11 Michal Škurla
	12 Luboš Tomíček
	13 Troy Batchelor, AUS
	14 Grzegorz Walasek, PL

Bonusové východisko:
Na konci května pražský Olymp na své domácí Markétě porazil trojkoalici 53:40. Pražanům tím pádem pro zisk bonusového bodu stačí I dvanáctibodová prohra, zatímco DaK Moto Plzeň-Divišov musí vyhrát o čtrnáct bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a archív autora

Plzeň – 14. srpna
Zítřejší extraligové klání na plzeňských Borech nabídne podívanou, jenž se už v letošním ročníku nemusí opakovat. Duel DaK Moto Plzeň-Divišov a pražského Olympu totiž nese přídomek utkání dvou celků, jimž do konce základní části zbývá nejvíce utkání, a které se navíc mohou navzájem vyřadit z play-off. Zatímco František Liebezeit okolo sedmnácté hodiny nahlásil tradiční sestavy, Tomáš Topinka musel poněkud více improvizovat se svým kádrem, v němž projde debutem Troy Batchelor, a kam se po delší pauze vrací Grzegorz Walasek, Luboš Tomíček a Martin Gavenda.

Sestavy zítřejšího utkání:

DaK Moto Plzeň-Divišov:	1 Kjastas Puodžuks (LAT), 2 Michael Hádek, 3 Daniel Hádek, 4 Michaela Krupičková, 5 Zdeněk Simota, 6 Matej Žagar (SLO), 7 Jan Holub
PSK Olymp Praha:	8 Matěj Kůs, 9 Zdeněk Holub, 10 Martin Gavenda, 11 Michal Škurla, 12 Luboš Tomíček, 13 Troy Batchelor (AUS), 14 Grzegorz Walasek (PL)

Foto: Wojta Zavřel

Praha – 13. srpna
Pražané vlétli do letošní extraligy s razancí rozjetého parního válce. Ve třech jarních utkání postupně rozdrtili Slaný, Pardubice a DaK Moto Plzeň-Divišov. Tomáš Topinka, jenž na postu kouče nahradil Vladimíra Vopata, vytvořil se svým bratrem Miroslavem nepřekonatelnou dvojici strategických hráčů, což v kombinaci se skvělými výkony závodníků na ovále rázem Olymp pasovalo do role favoritů číslo jedna. Jenže uběhlo čtvrt roku, Prahu čekají tento týden hned dva mítinky v Plzni a ve Mšeně, soupeři se ledacos naučili a na mysl se derou asociace s neúspěšnými bleskovými válkami v podobě napoleonských či německých vojsk.

„Myslím, že to není nevýhoda,“ komentoval dlouhou pražskou extraligovou pauzu Prahy Miroslav Topinka, zatímco jeho bratr Tomáš měl v termínu mšenských dvojic pracovní povinnosti. Ohledně jezdeckého složení týmu pro středeční a čtvrteční výjezdy do Plzně a Mšena však nechtěl prozradit vůbec nic. „Počkejte ještě do úterý,“ usmíval se mnohoznačně.

Jisté však je, že místo zraněného Josefa France nastoupí Martin Gavenda, který byl v sobotu ve Mšeně tak rychlý, že připomínal červenou stopku italského sportovního automobilu. Při nemoci Ondřeje Veverky se na juniorských postech objeví Zdeněk Holub, Michal Škurla a Ondřej Smetana. A je otázkou, zda někdo z nich bude náhradníkem. Pražský tým se totiž k této alternativě přiklonil prozatím pouze dvakrát ve svých třech závodech.

Prvním pražským soupeřem bude ve středu na plzeňských Borech DaK Moto Plzeň-Divišov, kde se dá předpokládat pozvání skvělého tandemu Matej Žagar – Kjastas Puodžkus. Po svém středečním pádu při tréninku na plzeňském ovále je Daniel Hádek již v pořádku, avšak jeho starší bratr Michael vidí svůj start v extralize proti Praze spíše skepticky.

„Letos je to můj poslední závod,“ tvrdil v sobotu ve Mšeně o šampionátu republiky dvojic. „Půjdu do práce, něco vydělám a budu mít klid. Maximálně kdyby klaplo challenge a dopad‘ motor od Bogase. Prostě na to nejsou peníze. Nejsou výsledky a není chu. Škoda to může bejt‘, ale takovej‘ je život.“

Ve čtvrtek čeká Pražany další výjezd do Mšena. Petr Vandírek se svěřil, že se protentokrát bude muset obejít bez Grega Hancocka i Przemysla Pawlickeho, jehož druhý den čeká v Coventry třetí finále juniorského mistrovství světa. Skvělou zprávou je ovšem výtečná forma Jana Jaroše, kterou ukázal při sobotních dvojicích, a také stav Filipa Šitery. „Cejtím se o sto procent líp než minulej‘ tejden, nepřemejšlel jsem už tolik o jízdě,“ říkal mšenský závodník v sobotu večer. Druhý den se vrátil do Glasgow, kde se šesti body a jedním bonusem postaral o svůj nejlepší výsledek s vestou skotských Tygrů.

Na cestě do play-off:
Po vyřazení Mšena je stále nepravděpodobnější, že by se do finále dostal Slaný. Zbývají mu dvě odvetná utkání na své domácí dráze, takže si do tabulky může připsat hned šest bodů. Musel by ovšem přitom porazit Prahu o dvanáct a trojkoalici rovnou o devatenáct bodů. Pražané by ovšem mohli vyhrát už jen dva z pěti a trojkoalice tři ze svých čtyř závodů.

Pakliže však Praha udeří v tomto týdnu naplno a připíše si pět bodů do tabulky, budou slánské naděje definitivně sfouknuty. Vedle Prahy a Pardubic by pak už jediným možným kandidátek zůstala trojkoalice, avšak musela by vyhrát všechny zbývající závody a inkasovat všechny bonusy.

Možnosti extraligových družstev v dalším průběhu extraligy:

	zbývající závody:	z toho odvety:	možný bodový zisk:
Pardubice	2	2	12+4+2=18
Praha	5	4	6+10+4=20
DaK Plzeň-Divišov	4	4	4+8+4=16
Slaný	2	2	4+4+2=10
Mšeno	3	2	1+6+2=9

Poznámka: poslední sloupec tabulky vyjadřuje součet doposud získaných bodů s body včetně bonusů, které může celek získat do konce soutěže.

Foto: Wojta Zavřel