Praha – 19. dubna
Hlavní sponzor středeční národní kvalifikace v Praze, květinové studio Bellis z Kladna, se na veřejnosti prezentoval nejvýrazněji svým logem v reklamním inzerátu v programu a na vestách všech závodníků. V duchu své náplně však připravil rovněž květiny nejen pro vítěze, ale také pro celou osmnáctku startujících na nástupu. Richard Wolff dostal tulipán ozdobený modrým dudlíkem jako gratulaci k narození syna.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Pardubice – 21. dubna
Při středeční národní kvalifikaci v Praze řekl Lukáš Dryml magazínu speedwayA-Z, že o jeho služby projevil zájem jistý klub z britské Elite League. Jeho slova potvrdila vzápětí také britská federace BSPA, která oficiálně požádala AČR o povolení startu pardubického závodníka. Ten však zatím nechce zveřejňovat žádné detaily o svém angažmá, dokud nepodepíše kontrakt.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Praha – 19. dubna
Startovní číslo jedenáct měl ve včerejší národní kvalifikaci vozit Patrik Linhart. By společně se svým mechanikem Václavem Burandou umístil své červené motocykly do vyhrazeného depa, nakonec se na dráze neobjevil. Magazínu speedwayA-Z vysvětlil důvody, ovšem nad otázkou po své účasti v nedělních Březolupech jen pokrčil rameny.

„Bolí mě záda,“ vysvětlil, proč se místo něho na dráze pravidelně objevoval Jakub Hejral. „Včera mi v nich ruplo při posilování. Myslel jsem si, že to skousnu.Nechal jsem si to opíchat, ale stejně to bolí. A tak to nechci pokoušet.“

A jestlipak se Patrik Linhart objeví v nedělní sestavě Lubomíra Vozára v Březolupech? „Možná pojedu do Polska,“ zmařil naděje českých fandů. „Sparing tentokrát vynechávám. Dneska jsem volal do Grudziadze, ale řekli mi, že sestavy ještě nejsou rozhodnutý. Když nebudu v polský lize, pojedu v Březolupech.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 19. dubna
Nejlákavější odměnou středeční národní kvalifikace na pražské Markétě bylo místo v mistrovství světa jednotlivců, které měl získat vítěz. Na něj si dělali čáku hned tři závodníci. Aleš Dryml však nakonec porazil všechny své konkurenty a s patnácti body mával divákům z nejvyššího stupně. Bohumil Brhel a Zdeněk Simota nakonec museli do dodatkové rozjížďky o druhé místo a ve své podstatě i o vyhlídky na divokou kartu. Pražský rutinér v něm plzeňskému mladíkovi vrátil předchozí porážku. Do bitvy o pódium se zapojil také Lukáš Dryml, by bolavou ruku známým podával jen velice opatrně. Nakonec mu však chyběl jeden bod. Podnik rozhodl také o nominaci pro mistrovství Evropy jednotlivců. A protože VV SPD ihned po dekorování vítězů rozhodl o držitelích divokých karet, je seznam reprezentantů kompletní.

Čtyři o vítězství, tři o mistrovství světa
Znovuobnovení kvalifikačního procesu pro Grand Prix vskutku dodalo české národní kvalifikaci nový rozměr. Naše federace žádala o čtyři místa ve třech kvalifikačních kolech s nadějí, že dostane dvě. Nakonec nám FIM přidělila tři. Na jedno z nich nominoval už v lednu VV SPD Lukáše Drymla, na druhé si řídící orgán ponechal svou obligátní divokou kartu.

Jednoduchá matematika. Jistotu startu v mistrovství světa měl pouze středeční vítěz. A druhý v pořadí už jedině v případě triumfu Lukáše Drymla. Tvůrci pravidel mysleli na všechno. I na poněkud hustší atmosféru při rozpravě se závodníky. Petr Moravec, český plochodrážní šéf a zároveň předseda jury středečního závodu, odrazil všechny otázky s klidem diplomata. A na kousavý dotaz, zda už má divoké karty napsané ve svých lejstrech, jen otevřel své desky s nevyplněným programem.

Po prvních jízdách bylo nad slunce jasné, že na vítězství mohou směle pomýšlet hned čtyři závodníci. A tři z nich i na mistrovství světa. Zdánlivě nelogické počty ovšem mají prozaické vysvětlení. Oním čtvrtým aspirantem na triumf byl totiž Lukáš Dryml, jenž držel divokou kartu už od ledna.

Přitom právě nad jeho osobou se vznášely otazníky, protože při nástupu neuplynul od jeho tvrdého extraligového pádu ještě ani týden. I když jeho ruka nebyla ještě v pořádku, rozehrál mítink ve velkém stylu. Už v úvodní zatáčce rozjížďky s číslem tři nekompromisně připravil o vedení Filipa Šiteru. V osmé jízdě pak něco obdobného přichystal i na svého klubového kolegu Mariána Jirouta.

V otázce bodového zisku mu směle konkuroval jeho starší bratr Aleš. Druhá jízda byla velkým sólem v jeho podání, i když mu život hlavně v úvodních kolech komplikoval Marián Jirout. Ovšem ten se sám vzápětí musel bránit před nájezdy Hynka Štichauera. Pardubický junior dokonce v nájezdu do třetího kola takřka pronikl na druhou příčku, kdyby mu v tom ovšem jeho zkušenější kolega nezabránil.

Rozjížďka s číslem pět však pro Aleše Drymla měla zásadnější význam. Na startovním roštu na něho totiž čekal především Bohumil Brhel. Mnohonásobný český šampión prve rozehrál národní kvalifikaci porážkou svých třech kolegů. Na Luboše Tomíčka s Adrianem Rymelem dokázal odstartovat, Josefa France objel na začátku první zatáčky.

A také na začátku páté jízdy hrálo všechno do karet Bohumila Brhela. Skvělý start jej vynesl do vedení. Ovšem Aleš Dryml číhal v závětří jeho deflektoru na svou příležitost. A dočkal se jí počátkem třetího kola. Ve výjezdu z první zatáčky se vnitřní stranou posunul do vedení.

Svých šest bodům z úvodních dvou sérií si musel vybojovat také Zdeněk Simota. Poprvé se dostal ke slovu už v úplně první jízdě dne. Odstartoval hned za Adrianem Rymelem, ovšem v úvodním výjezdu jej podjel Miroslav Fencl. Plzeňskému jezdci však trvalo jen pár metrů, než se v druhé zatáčce vrátil zpátky.

Slaňák však zosnoval další útok do příští zatáčky. Jenže si o svého soka škrtnul a spadl. Opřel motocykl o mantinel a sám sebe spasil mohutným skokem za něj. Zato Zdeněk Simota začal sám útočit a nebezpečně zkracoval vzdálenost od vedoucího Pražana. Jeho chvíle přišla v závěrečném kole, kdy v oblouku u světelné tabule nakonec urval první místo.

Ani v šesté jízdě nevyšel Zdeňku Simotovi start. Po vylétnutí pásky letěl dopředu Josef Franc sledovaný Filipem Šiterou. Jenže ten však ještě před první zatáčkou upadl a rozhodčí Pavel Váňa musel rozblikat červená světla. Šiterův mechanik Jan Hlačina roztlačil motocykl přímo na dráze, takže se mohlo pokračovat prakticky ihned.

Tentokrát vyšel start nejlépe Filipu Šiterovi. Ovšem když ho v první zatáčce razantně nakopla díra, putoval do vedení Zdeněk Simota. Filip Šitera navíc měl dost starostí s Josefem Francem, jenž se nechtěl smiřovat s vidinou jediného bodu. Svůj rozhodující útok si schoval do závěrečné zatáčky. Cílem pak oba projeli takřka současně, nicméně Pražan o zlomeček sekundy dřív.

Silná čtyřka mezi sebe nepustila skoro žádné vetřelce
Bratři Drymlové a Zdeněk Simota, neporažené trio úvodních osmi jízd, a Bohumil Brhel, jenž ztratil pouhý bod, vládli závodu až do jeho konce. O osudech čtveřice suverénů pak měla ledacos napovědět rozjížďka s číslem deset. V ní se totiž potkali Drymlové se Zdeňkem Simotou.

Na pohyb pásky reagoval nejrychleji Lukáš Dryml. Ovšem do druhé zatáčky už jako vedoucí závodník vjížděl Zdeněk Simota. A za výfukem mu číhal Aleš Dryml. Stejně jako prve s Bohumilem Brhelem, se nehnal do bezhlavého útoku. V prvním oblouku třetího kola se však zničehonic zjevil po Plzeňákově levé ruce. A než by Zdeněk Simota stačil říci švec, už byl za ním.

Právě triumfem v rozjížďce s číslem deset vykročil Aleš Dryml za svým celkovým vítězstvím. Patnáctou jízdu totiž vyhrál bez větších trablů ve stylu start – cíl. A nakonec uletěl po vylétnutí pásky i Josefu Francovi. Pátá trojka zakulatila sumičku jeho bodů na sympatických patnáct.

Boj o druhou příčku však hořel s neztenčenou intenzitou i nadále. Protože ve zmiňované jízdě číslo deset dojel Lukáš Dryml až třetí, předstihl jej v průběžné klasifikaci Bohumil Brhel. Pražan totiž čistě zaúřadoval v rozjížďce s číslem dvanáct.

Ale už v další sérii se musel vyrovnávat s další porážkou. Sice opět brilantně odstartoval, avšak v první zatáčce jej podjel Zdeněk Simota. Mladý Plzeňák tak notně posílil své vyhlídky na celkové druhé místo i přízeň členů VV SPD při hlasování o divoké kartě.

Jenže v osmnácté jízdě na něho odstartoval Tomáš Suchánek. A a Zdeněk Simota dělal, co mohl, pardubického závodníka prostě nešlo překonat. Nabídnuté šance se hned vzápětí chytil Bohumil Brhel. V úvodním výjezdu podjel Lukáše Drymla, jehož tak definitivně sestřelil ze stupňů vítězů.

A svým triumfem v hodině dvanácté vyrovnal bodový zisk Zdeňka Simoty. Podnik tak gradoval rozjezdem, který měl přinést repete jejich duelu ze čtrnácté jízdy. Oba si uvědomovali vysokou hodnotu uloženou v banku. Nešlo jen o to, kdo si na stupně vítězů stoupne vlevo či vpravo, ale ve své podstatě i o mistrovství světa.

Vypjatý okamžik zvládl nejlépe Bohumil Brhel. Po startu se hnal dopředu jako vystřelený šíp. Zdeněk Simota zaostal jen o centimetry, ale útočil ze všech sil. Ve druhém kole mu to v zatáčce u depa takřka vyšlo. Po vnitřní straně se ocitnul na stejné úrovni s pražským esem. Bohumil Brhel však ustál i tento krizový moment. A to bylo maximum, co Zdeňku Simotovi dovolil.

Patálie lemující boje o Evropu
Tříbodový náskok čtvrtého Lukáše Drymla na nejlepší ze svých pronásledovatelů, výmluvně ilustruje odstup vedoucího kvarteta od zbytku startovní listiny. Ovšem za skutečností, proč nikdo z ostatních závodníků, nepromluvil do závěrečného pořadí výraznějším způsobem, stojí i jiné příčiny.

Jako první opustil řady favoritů Miroslav Fencl. Po úvodním pádu, jímž gradoval jeho souboj se Zdeňkem Simotou, jej ve druhé sérii stihl defekt. A slánský závodník se rozhodl závod raději zabalit.

Defekt zpomalil také Mariána Jirouta. Ten se při svých úvodních dvou jízdách skláněl pouze před bratry Drymlovými. V rozjížďce s číslem jedenáct však byl rád, že s porouchaným motorem vůbec doskákal k šachovnicové vlajce. K bodu mu nejvíc pomohla smůla Tomáše Suchánka.

Tomu totiž na roštu vypadlo plynové lanko. Doběhnout si do depa pro druhý motocykl a vrátit se zpět během půl minuty do konce časového limitu, se ukázalo jako zhola nemožné. A tak juniorský vicemistr světa mohl jen bezmocně praštit přilbou do trávy.

Na problémy se seřízením svého stroje si po závodech stěžoval také Josef Franc. Ten přitom k důležitému klání na své domácí dráze nastupoval s mnohem výraznějšími aspiracemi. Ve dvou úvodních sériích křížil vítěznou cestu Bohumilu Brhelovi a Zdeňku Simotovi, ale v jedenácté jízdě celé kolo trčel na druhém místě za výfukem Věroslava Kollerta. Třináctá jízda pak Josefu Francovi nevyšla vůbec a nula jej s definitivní platností stála vyhlídky mistrovství světa.

Po úvodním třetím místě dostala Luboše Tomíčka do hry vítězná sedmá jízda, v níž v prvním oblouku objel Jakuba Hejrala. Ten stejně jako Věroslav Kollert potvrdil, že náhradníci nebyli v Praze v žádném případě pouze do počtu. V desáté jízdě však Luboš Tomíček jen asistoval bitvě bratří Drymlových se Zdeňkem Simotou.

Jenže Luboš Tomíček nakonec zmobilizoval své síly, aby mu místo v mistrovství Evropy neuniklo. V šestnácté jízdě byl po vylétnutí pásky rychlejší než mistr startů Tomáš Suchánek. Ale už během přestávky zřejmě recept na povedené starty zapomněl, protože opouštěl rošt až jako poslední.

V prvé zatáčce však rychle minul Filip Šiteru a Adriana Rymela, který se nakonec tady dočkal druhé nuly a vypadl tak z reprezentace. V čele však koncertoval Marián Jirout, který nepřipustil ani náznak pochyb o ztrátě třech bodů.

A tak se Luboš Tomíček a Marián Jirout ocitli na hranici devíti bodů. Tomáš Suchánek je už nemohl ohrozit. I když nečekaně porazil Zdeňka Simotu v osmnácté jízdě, skončil s osmi body. Nicméně devět měl u svého jména nakonec i Josef Franc, když v závěrečné rozjížďce skončil hned za Alešem Drymlem.

Tím pádem se tato trojice rozjížděla o poslední dvě volná místa v přímé nominaci pro mistrovství Evropy. Nejlépe odstartoval Josef Franc, avšak v první zatáčce byl vnitřní stopou rychlejší Marián Jirout. Luboš Tomíček zůstal vzadu, ale i on se v šampionátu starého kontinentu objeví stejně jako Tomáš Suchánek. Členové VV SPD totiž při svém hlasování o dvou divokých kartách zohlednili pořadí závodu.

Hlasy z depa
„Pěkný, měl jsem patnáct bodů a jsem spokojenej se vším,“ řekl Aleš Dryml exkluzivně magazínu speedwayA-Z. „Předtím jsem byl tejden nemocnej. Na extralize jsem byl na antibiotikách a bylo mi hodně zle.“ Účast v mistrovství světa byla zřejmě pořádnou motivací. „Určitě to byl můj cíl,“ souhlasil pardubický závodník. „Každý závody se člověk pokouší vyhrát. Doufám, že jsem to už dal na Prahu do kupy a snad už jsem se to tady naučil (smích).“ A co nejbližší závodní program Aleše Drymla? „Teď jedu v Polsku v Leszně,“ prozradil. „A pak hned do Švédska. Je tam trénink a dva test matche.“ Česká extraliga pokračuje v Pardubicích první květnovou středu, přičemž ve stejný den se odbývá kompletní polská liga. „Nevím,“ reagoval Aleš Dryml na nevyřčenou otázku, zda bude hájit nedobytnost svítkovské bašty. „Ty Poláci dají vědět vždycky až těsně před závodama. Ale možná se to ukáže už teď v neděli, jestli nebudu dělat body.“

„Pohoda byla, ale nedařily se mi starty,“ postěžoval si na svou slabinu Zdeněk Simota. „Musel jsem předjíždět, ale to šlo blbě. Dráha byla tvrdá. A tak jsem ztratil dva body. Motor šlapal, povedlo se mi ho zpřevodovat.“ Rozjezd tak byl nejen o druhé místo v závodě, ale také o účast v mistrovství světa. „Myslel jsem si, že ho předjedu,“ líčil plzeňský junior. „Ale hlídal si mě. Věděl jsem, že jde o svět, ovšem ztratil jsem bod s Tomášem Suchánkem. A to rozhodlo.“ Ve srovnání se svým obvyklým cestovatelským plánem, Zdeněk Simota tentokrát neodletěl zpátky do Anglie. „Zůstávám tady až do sedmadvacátýho,“ prozradil. To je ovšem čtvrtek a druhý den se ve Mšeně jede druhý podnik juniorského šampionátu, klíčový pro sestavení juniorské reprezentace! „Pojedu jen ten první závod,“ vysvětlil svůj postoj Zdeněk Simota. „A uvidím, jestli mě nasadí. Myslím si, že by mě tam měli dát. Je to riziko, ale musím jet v Anglii závody.“

„Je to stejný, jak to bylo,“ odpověděl Lukáš Dryml na otázku, zda už se po své extraligové ráně už cítí lépe. „Není to otázka tejdne. Doktor říkal, že to chce tři tejdny klid. Ale já chtěl jet a celej tejden na tom pracoval. Byl to můj první závod od tý bouračky a jsem rád, že jsem to krásně zvládnul.“ Pardubický závodník čtvrtým místem v pohodě splnil nominační kritérium pro mistrovství Evropy, když místo v mistrovství světa mu už v lednu garantoval VV SPD na základě jeho mistrovského titulu ze Mšena. „Dráha byla rovná,“ pochválil Lukáš Dryml ovál na Markétě. „Bylo to v klidu a v pohodě. Mistrovství světa jsem už měl, tak jsem jel v klidu. Startoval jsem dobře. Zaválčil jsem. I s tím Bohoušem Brhelem to byla otázka půl metru. Zatápěl jsem mu. Cejtím se teď daleko líp. Závodění je o sebevědomí a to je zpátky. Jsem spokojen.“ A co čeká Lukáše Drymla v nejbližší době? „Bral jsem to jako rozjetí na Polsko,“ svěřil se. „V Bydhošti máme za úkol vyhrát. Taky mě lanařej‘ z Anglie, ale ještě ti neřeknu odkud.“ A co ožehavá otázka pardubické extraligy, kolidující s polskými ligami? „To se uvidí,“ pokrčil Lukáš Dryml rameny. „Zatím nemůžu nic říct.“

„Nastoupil jsem na osmdesátosmičce motoru,“ popisoval závod Marián Jirout, který si nakonec v dodatkové jízdě rázně řekl o přímý postup do mistrovství Evropy nezávisle na verdiktu VV SPD. „Ten ale zezačátku moc nešel. Dařily se mi však starty. Ale pak mi ten motor vybouchnul, jak jsem dojel třetí. A tak jsem přesedlal na devadesátku. A ta letěla jako kráva. Bylo to jako skočit z Babety na stopětadvacítku. Základem jsou suprový mechanici Láďa Kalina a Partyzán a Evžen Erban s panem Šmahelem, co mi ladí motory. Nemůžu si stěžovat.“ A nastoupí Marián Jirout za Pardubice také v nedělní ouvertuře první ligy v Březolupech? „Nevím,“ neměl Marián Jirout v tomto směru ještě jasno. „Mají se ozvat z Maďarska, abych jel polskou ligu. Mám toho hrozně moc.“

„Moje šestý místo bylo vydřený,“ připustil Josef Franc. „Po motorický stránce bylo dost problémů. Nedokázal jsem motorku zrychlit. Zatím ještě nejsme ve fázi, aby GM sedlo a jelo. Pár závodů to možná ještě bude trvat, ale dostaneme se do toho.“ By to pro Josefa France bylo těžší, zejména po nule z třinácté jízdy, nakonec pro sebe v rozjezdu urval poslední místečko garantující přímou účast v mistrovství Evropy. „Chtěl jsem se na začátku sezóny předvýst a ukázat třeba, že mám na to jet Grand Prix na divokou kartu,“ naznačil pražský bojovník své ambice. „S odřenejma ušima vyšla Evropa, ale bylo to trápení. Ale pár závodů a ono se to rozjede. Na extraligu v Pardubicích bych měl mít dělo.“

„Na hovno,“ odpověděl Tomáš Suchánek na otázku, jak se mu dnes jelo. „Smůla byla celej závod.“ Nebezpečnou ztrátu bodů přinesla především rozjížďka s číslem jedenáct, z níž ho Pavel Váňa diskvalifikoval kvůli překročení limitu dvou minut. „Vylítlo mi plynový lanko,“ vysvětlil úřadující juniorský vicemistr světa, proč musel na poslední chvíli odložit motocykl. „Nestihli jsme už připravit druhou motorku. Nebyl na to čas.“ Trápení však nebyl konec. „Vyměnil jsem lanko za nový, který jsem si koupil v Anglii,“ řekl Tomáš Suchánek. „Jenže ten vůl mi místo na Blixe prodal na bézeto. Jelo to na půl plynu. Ale snad dostanu divokou kartu.“ Zatímco v řadě případů nemají závodníci jasno, zda s ohledem na kolizi s polskou ligou, nastoupí ve druhém extraligovém kole v Pardubicích, Tomáš Suchánek ano. „Do Polska nejedu,“ řekl rezolutně. „V pondělí jsem tam přijel, byl tam jako náhradník a jel jen jednu jízdu. A až třináctou! Abych tam kvůli tomuhle jezdil tolik kilometrů, na to kašlu!“

1. Aleš Dryml, Pardubice	3 3 3 3 3	15
2. Bohumil Brhel, Olymp Praha	3 2 3 2 3	13+3
3. Zdeněk Simota, Plzeň	3 3 2 3 2	13+2
4. Lukáš Dryml, Pardubice	3 3 1 3 2	12
5. Marián Jirout, Pardubice	2 2 1 1 3	9+3
6. Josef Franc, Olymp Praha	2 2 3 0 2	9+2
7. Luboš Tomíček, Olymp Praha	1 3 0 3 2	9+1
8. Tomáš Suchánek, Pardubice	2 1 M 2 3	8
9. Adrian Rymel, Olymp Praha	2 0 3 2 R	7
10. Filip Šitera, Plzeň	1 1 2 2 1	7
11. Hynek Štichauer, Pardubice	1 2 0 1 1	5
12. Antonín Galliani, Olymp Praha	0 0 2 1 1	4
13. Richard Wolff, Olymp Praha	0 1 1 1 0	3
14. Martin Málek, Březolupy	1 0 1 0 0	2
15. Věroslav Kollert, Mšeno (res)	2 0 0	2
16. Jakub Hejral, Mšeno (res)	0 1 0 0 1	2
17. Miroslav Fencl, Slaný	F E – – –	0

Pozn.: Patrik Linhart odstoupil před závodem.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

VV SPD ctil v otázce divokých karet pořadí závodu:

Nominace MS	už před závodem dostal divokou kartu Lukáš Dryml jako úřadující mistr republiky. Další místo si vyjezdil Aleš Dryml. Druhá divoká karta byla přidělena Bohumilu Brhelovi.
Nominace ME	šest míst získalo automaticky prvních šest, tedy Aleš Dryml, Bohumil Brhel, Zdeněk Simota, Lukáš Dryml, Marián Jirout a Josef Franc. Dvě divoké karty byly přiděleny Luboši Tomíčkovi a Tomáši Suchánkovi, dalším dvěma v pořadí.

Liberec – 19. dubna
Když se včera dopoledne dolaďovala definitivní podoba startovní listiny dnešní národní kvalifikace v Praze, objevila se záhada u osoby Věroslava Kollerta. Liberecký junior, jenž v letošní sezóně bude vystupovat jako závodník Mšena a extraligového Olympu, totiž musel navštívit lékaře. Magazín speedwayA-Z pátral, co za jeho zdravotní indispozicí vězí.

„Minulý týden předvedl, jak se nemá jezdit s Peugeotem 206,“ informoval závodníkův otec. „Nehodu, kterou měl se svým už dnes neexistujícím vozem, naštěstí odnesl jen pořádně potlučenej. Levé rameno ho ovšem pořádně bolí, takže ani nelitoval, že nestartoval v Polsku.“

A jak je to tedy s jeho účastí v dnešním závodě? „Je sice stopadesátýmosmým náhradníkem, ale pojede,“ řekl Věroslav Kollert starší. „Vyzkouší, co ruka vydrží. I když pravděpodobnost startu natož postupu se rovná nule, před závodem se může trénovat. A Březolupy se blíží! Věrouš sice dokáže jezdit bez předního kola a naslepo, ovšem ruku stejně potřebuje. Snad to do neděle bude vše OK.“