AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 10. dubna
Josef Franc šel dnes při volném závodě Markéta Open od vítězství k vítězství a základní část skončil s maximálním patnáctibodovým ziskem. Výhodu skvěle připraveného motocyklu ovšem nemohl zužitkovat v další triumf v rozhodujícím finále. Po zaváhání na startu dojel jen do první zatáčky, kde zůstal stát. Zato Václav Milík,jenž mezi nejlepší čtyřku proklouzl o jediný bod, nezaváhal. Po vylétnutí pásky se usadil v čele, aby úspěšně odrážel nájezdy Grzegorze Zengoty a Jana Jaroše.
K maximu nebyly dřepy třeba
Pořádně obsazený závod jednotlivců hned na samotný úvod sezóny jsme v Čechách zažili naposledy při závěrečném ročníku národní kvalifikace o reprezentační vesty před pěti lety. Paralela se zrušeným kvalifikačním kláním se ovšem nenabízela pouze při pohledu do startovní listiny, v níž hráli prim vesměs závodníci tak či onak spojení s pořádajícím klubem nebo CS MV. Avšak ještě nikdy se u nás nekonal podnik, který by napověděl o podobě té části startovní listiny české velké ceny, jejíž ovlivnění má pořadatel ve své moci.
Vidina minimálně startovního čísla sedmnáct přilákala do pražského depa i cizince. Jeden z nich, Andrej Kudrjašov, všem vypálil rybník v rozjížďce s číslem jedna. I když ho však povedený start katapultoval do čela, Josef Franc se z Britských ostrovů nevrátil dělat křoví ruskému mladíkovi. Záhy se sám ujal vedení, které vzápětí zkonsolidoval v rozjížďce s číslem osm. V ní měl Ronny Weis honičku se zhaslým motocyklem, díky níž ho musel roztlačovat praporkář. Josef Franc se ovšem nenechal vyhodit z konceptu, aby posléze předvedl triumf stylem start – cíl, jemuž Grzegorz Zengota mohl jen přihlížet.
Po dvou sériích se čistým štítem mohl chlubit už jen Jan Jaroš. Mezi těmi, které jeho 
suverénní počínání zaskočilo, byl i samotný mšenský závodník. Jeho kulhání dávalo nad slunce najevo, že na prahu nové sezóny nestojí v optimálním rozpoložení. „Pět tejdnů jsem nevyšel ani deset schodů,“ svěřoval se s následky svého pádu z horského kola, které si vyžádaly operaci kolenních vazů. „Takže teď udělám deset dřepů a jsem rád.“
Ve třetí jízdě však Jan Jaroš předvedl bezchybný start. Okamžitě se usadil v čele, a by ho Václav Milík pronásledoval se zarputilostí úředníka finančního úřadu na stopě daňového úniku, mšenský závodník neudělal sebemenší chybičku. Druhý triumf Jan Jaroš přidal v rozjížďce s číslem šest. Také nyní byl jeho základem skvělý startovní manévr, by se Michal Škurla za jeho zády spíše soustředil na cenný skalp Eduarda Krčmáře.
Jak už bylo řečeno, Grzegorzovi Zengotovi sebral vidinu rozvinutí svého úvodního triumfu do vítězné šňůry Josef Franc. Matěji Kůsovi, jenž ve čtvrté jízdě projel cílem se zdviženým kolem daleko před svými juniorskými kolegy a Ronny Weisem, něco podobného provedl Andrej Kudrjašov už v rozjížďce s číslem pět.
Blikající červená světla na startovním roštu způsobila úlek, ale příčinou se nestal prohřešek žádného ze závodníků. Tomáš Topinka si za soudcovským pultíkem povšiml, že jeden z praporkářů, shodou okolností jeho otec, stojí příliš blízko okraje dráhy. Po sjednání nápravy vystřelil do čela Andrej Kudrjašov, který uhlídal za svými zády Matěje Kůse a Martina Málka.
Mnohem větší pohromou pro ambice Matěje Kůse, jenž se po zranění zápěstí vrátil do závodního kolotoče minulý týden, se stala rozjížďka s číslem dvanáct. Shodou okolností spolu s ním na startu stanuli i oba prozatím neporažení závodníci a muziku tvrdil Eduard Krčmář. Josef Franc opět potvrdil, že dnešek má v horoskopu jako šastný den a po dalším suverénním sólu osaměl na čele průběžné klasifikace. Jan Jaroš skončil druhý, zatímco Matěj Kůs se navzdory slibnému manévru vnitřní stranou druhé zatáčky neprobil před slánského juniora.
Nudě vstup zakázán
Po úvodní prohře s Janem Jarošem se Václav Milík vydal na cestu vzhůru. V šesté jízdě proměnil start v neohrožované vítězství, zatímco Martin Gavenda musel v prvním oblouku objíždět Zdeňka Holuba, jehož v další zatáčce podjel i Eduard Krčmář. Pardubický junior přidal další trojku hned po přestávce. Rychlejší reakcí na pásku se sice mohl chlubit Andrej Kudrjašov, avšak Václav Milík byl před Rusem ještě před úvodním nájezdem.
Rázem měl osm bodů a spolu s Janem Jarošem dýchal na záda létajícího Josefa France. Matěj Kůs nebyl sám, kdo si zkomplikoval svou cestu do finále. V rozjížďce s číslem jedenáct mu přistřihnul křídla Martin Gavenda. Polák byl sice po startu vpředu, avšak Martin Gavenda se pro 
první místo rozjel velkorysým obloukem v první zatáčce. V cíli mohl jedině litovat nuly, kterou své dnešní účinkování rozehrál. „Na začátku jsem to přehnal s převodama, dal je moc těžké a nechtělo to jet,“ vysvětloval.
Dnešní mítink rozhodně nemohl mít nálepku se slovem nudný. Překvapení nachystal divákům i Zdeněk Holub. V desáté jízdě se statečně bránil Martinu Málkovi, který se až na začátku druhého kola dostal na druhé místo před Michala Škurlu. Nutno ovšem dodat, že moravský borec nebral svůj první letošní závod nikterak prestižně. A navíc hned v rozjížďce s číslem dvě zůstal stát se zadřeným motorem. „Pražský vzduch mým motorům asi škodí,“ přeběhl mu mráz po zádech při letmé vzpomínce na hromadu šrotu, do níž se při loňském finále šampionátu jednotlivců proměnily jeho dva pohonné agregáty.
Na cestě do finále klopýtl i Andrej Kudrjašov. Zatímco doposud slynul brilantními starty, ten ze třinácté jízdy by si nedal ani za rámeček se smutečně černou barvou. V úvodním výjezdu sice podjel Romana Čejku, avšak vedoucí Eduard Krčmář už pádil za svou jedinou trojkou dnešního večera. Slánský junior se v osmnácté jízdě se závodem rozloučil pádem. „Veve ňák zaklap‘, kopla ho díra a já to musel složit,“ popisoval dramatickou situaci, jež se naštěstí obešla bez následků na jezdcově zdraví.
Navzdory předchozí nule Matěj Kůs nesložil zbraně a do čtrnácté jízdy odstartoval jako první. V úvodní zatáčce držel střed, ale Grzegorz Zengota stejně našel po jeho levé ruce prostor k průniku do čela. Místo na předjetí musel hledat i Václav Milík, který po vylétnutí pásky zůstal trčet vzadu. Navíc Michal Škurla rozhodně nesršel touhou vyklízet mu prostor.
V předposledním kole měl Pražan už namále, když se Václav Milík okolo něho sunul v první zatáčce. Nicméně až v nájezdu do závěrečného okruhu se Pardubičan natáhl pro bod, jehož hodnota byla nakonec pronikavě navýšena postupem do finále a v konečném důsledku i vítězstvím a povoláním do SGP České republiky.
Na takovou sladkou smetanu však Václav Milík ještě nepomýšlel, když ve svém boxu komentoval zpackanou čtrnáctou jízdu. „Na startu se mi to moc zvedlo,“ líčil. „A pak jsem nemoh‘ nic vymyslet na Škurliče. Na poslední chvíli mě napadla špička a vyšlo to.“
Josef Franc s Janem Jarošem však žádná extempore nevyváděli. Mšeňák po raketovém zrychlení současně s letem pásky jasně opanoval patnáctou jízdu, když Martin Gavenda byl zaujatý 
soubojem s Martinem Málkem. Ten měl vrch až do první zatáčky druhého kola, v níž ho Martin Gavenda vyvezl na venek. A Josefa France neměl dnes v základní části zastavit vůbec nikdo, natož pak trojice mladších klubových kolegů v rozjížďce s číslem šestnáct.
Cenný pocit finálové jistoty v rozjížďce s číslem sedmnáct získal i Grzegorz Zengota, když odstartoval na Jana Jaroše a se třinácti body postoupili oba. Andrej Kudrjašov se bojoval, avšak za snahu více než jeden bod neinkasoval a živil už jen teoretickou naději na postup. Na jeho deset bodů se dostal i Matěj Kůs brilantně triumfující v devatenácté jízdě. A tak se čekalo, co v závěrečné jízdě Václav Milík. Aby je přeskočil a mohl se chystat na finále, potřeboval minimálně dva body. To se mu podařilo, i když ho Josef Franc připravil o první příčku hned v první zatáčce.
Triumfální jízda Josefa France se zastavila až po zpackaném startu ve finále, kdy svůj motocykl odstavil hned v úvodním kole. „Maršál šel pryč, bylo ještě pětatřicet vteřin do konce,“ popisoval dění na startovním roštu. „A najednou zelený světlo. Zazmatkoval jsem a nebyl připravenej‘.“
Zato Václav Milík byl připraven více než dokonale. Našel skvělou kolej, která ho vynesla do čela. A by by se Jan Jaroš s Gregorzem Zengotou za jeho zády stavěli na hlavy a odráželi se ušima, pardubický závodník je bezchybnou jízdou odsoudil do role bezprostředních svědků jeho oslnivého triumfu.
Hlasy z depa
„Parádní,“ liboval si Václav Milík. „Ale moc jsem tomu nevěřil, dráha se měnila. Ve čtvrtý jízdě se mi to moc zvedlo. Nemoh‘ jsem předjet Škurliče, nevěděl jsem, co bych na něj vymyslel. Na poslední chvíli mě napadla špička a vyšlo to. Ve finálovce jsem si vybral dobrou kolej. Věřil jsem si, že to vyjde a vyšlo to. Skvělej‘ začátek sezóny!“
„Dobrý, nečekal jsem to,“ připouštěl Jan Jaroš. „Nečekal jsem to, osm tejdnů zpátky jsem měl operaci kolene. Zkraje sezóny mám patálie, dneska jsem to zvažoval do poslední chvíle, pořád to natejká. Jsem mile překvapenej‘, že to funguje. Mrzí mě finále, ale od třetí jízdy jsem toho měl plný brejle. Kousnul jsem se, ale scházel kousek. Je to super, pět tejdnů jsem nevyšel ani schodu. Zlepšuje se to pomalu, ale věřím tomu, že do prvního května budu připravenej‘.“
„Úžasný,“ neskrýval Josef Franc svou radost. „Motorka jela, už od loňska jsme na to přišli. Jel jsem dobře, škoda, že těch patnáct bodů není v Anglii. Chtěl jsem kartu na Grand Prix, proto jsem přijel, ale byly tam zmatky ve finále. Třešnička na dortu nebyla, ale jinak pohoda.“
„Zkoušel jsem si motorku,“ říkal Matěj Kůs. „Jel jsem tady poprvý. Ruka je už v pohodě, ale ten problém není v ruce.“
„Dobré,“ hodnotil Martin Gavenda. „Letos to byl první závod, trošku jsem si vyzkoušel nastavení. Na začátku jsem to přehnal s převodama, dal jsem moc těžké a nechtělo to jet. Ale celkově jsem spokojený.“
„Dobrý, jsem rád za těch sedm bodů,“ svěřoval se Zdeněk Holub. „Desátá jízda byla dobrá, ale posral jsem tu druhou. S tím už teď nic neuděláš.“
„Jsem celej‘,“ bilancoval Eduard Krčmář škody po svém pádu v rozjížďce s číslem osmnáct. „Ňák to zaklap‘, kopla ho díra, musel jsem to složit, ale dopadlo to dobře. Dneska to byl super závod.“
„Zkoušeli jsme všechno možné a nemožné,“ vyprávěl Martin Málek. „Dneska o nic nešlo. Přišli jsme na spoustu vychytávek. Snad se to do dalších závodů bude hodit. Teď nás čeká dost práce, uvidíme, jak to pojede příště.“
| FIN | |||
| 1. Václav Milík, Pardubice | 2 3 3 1 2 | 11 | 1. |
| 2. Grzegorz Zengota, PL | 3 2 2 3 3 | 13 | 2. |
| 3. Jan Jaroš, Mšeno | 3 3 2 3 2 | 13 | 3. |
| 4. Josef Franc, Praha | 3 3 3 3 3 | 15 | R |
| 5. Matěj Kůs, Praha | 3 2 0 2 3 | 10 | |
| 6. Andrej Kudrjašov, RUS | 2 3 2 2 1 | 10 | |
| 7. Martin Gavenda, Praha | 0 2 3 2 2 | 9 | |
| 8. Zdeněk Holub, Praha | 2 0 3 2 0 | 7 | |
| 9. Eduard Krčmář, Slaný | 2 1 1 3 F | 7 | |
| 10. Ronny Weis, D-Slaný (ACCR) | 0 1 1 0 3 | 5 | |
| 11. Michal Škurla, Praha | 1 2 1 0 1 | 5 | |
| 12. Martin Málek, Březolupy | E 1 2 1 1 | 5 | |
| 13. Ondřej Veverka, Praha | 1 0 1 E 2 | 4 | |
| 14. Roman Čejka, Slaný | 0 0 0 1 1 | 2 | |
| 15. Ondřej Smetana, Praha | 1 1 0 0 0 | 2 | |
| 16. Dominik Hinner, Praha | 1 0 0 1 0 | 2 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel
