AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 12. května
Když se Nicki Pedersen vrátil z rozjížďky s číslem čtyři bez bodů, nikdo z početných zástupů v ochozech české velké ceny by na něho nevsadil ani zlámanou grešli. Nicméně dánský exmistr světa se dokázal vzchopit a nakonec mával z nejvyššího stupně pódia s Jasonem Crumpem a Tomaszem Gollobem po boku. Skvělý večer prožíval i Josef Franc. By po svém povolání na divokou kartu hovořil o svých semifinálových snech jen velice opatrně, nakonec se staly realitou. Tři rozjížďky vyhrál, přičemž v té s číslem patnáct za sebou nechal hvězdný trojlístek Jason Crump, Greg Hancock a Tomasz Gollob a nakonec skončil sedmý. Václav Milík zasáhl do závodu jednou, ale na body nedosáhl, Matěj Kůs si pozici náhradníka užil se vším všudy.
Šestnáctka proti celému světu
Kdo přišel k areálu pražské Markéty okolo šestnácté hodiny, nemohl věřit svým uším. Nicméně tóny české státní hymny jsou nezaměnitelné s žádnou jinou písní. Jenže na slavnostní začátek SGP České republiky bylo přece jenom proklatě brzy. A naděje, že by se Kde domov můj hrál na počet vítěze nějaké velké ceny, vzala za své zraněním Lukáše Drymla před devíti lety.
Záhada české hymny se vysvětlila záhy. Šlo o generálku na večerní premiéru, nicméně český závodník měl v dramatu letošní pražské velké ceny hrát svojí vlastní roli. Zatím si zkoušel novou kombinézu, kterou mu vyrobil a věnoval někdejší soupeř a stálý kamarád Adrian Rymel. Na slavnostním nástupu, kde slunce ostře kontrastovalo s uplakaným dopolednem, největší ovace sklidil Greg Hancock. Ovšem Josef Franc si v tomto ohledu s úřadujícím světovým šampiónem nikterak nezadal.
Nevyzpytatelný osud však zařídil, aby se z českého trojlístku v závodní akci nejdříve představil Václav Milík, který si vestu se startovním číslem sedmnáct vyjezdil při dubnovém Markéta Open. Stalo se tak v rozjížďce s číslem tři, která konečně přinesla divákům trošku vzruchu. Do té doby nemělo publikum sebemenší důvod vstávat ze sedaček.
V rozjížďce s číslem jedna všem uletěl Emil Sajfutdinov. Vzápětí ho z červené dráhy napodobil Tomasz Gollob, který uhlídal svého krajana Jaroslawa Hampela. Ten se po něm sápal hlavně po vylétnutí pásky a poté v závěru jízdy, ale naprosto marně. V rozjížďce s číslem tři však Kenneth Bjerre pád sekund před vypršením dvouminutového limitu s bezmocným gestem odstavil svůj motocykl na trávník.
Jak na digitální časomíru skočila ke třem již zobrazeným nulám jejich čtvrtá sestřička, bylo jasné, že nadešla chvíle pro Václava Milíka. Greg Hancock opět profitoval z výhody nejvnitřnější startovní dráhy, ale slibný start předvedl rovněž pardubický junior. Dral se do prvního nájezdu mezi Fredrikem Lindgrenem a Bjarne Pedersenem, ale zůstal vzadu, zatímco Švéd díky wheelie zavřel Dána a usadil se na druhé příčce.
To už však tady byla rozjížďka s číslem čtyři. Josefa France v ní vítal slušný hlahol z diváckých hrdel. Červená pokrývka přilby se stala úhelným kamenem vedení Chrise Harrise. Josef Franc však rychle vyřešil zápletku s Peterem Ljungem ve svůj pospěch, aby se posléze ve výjezdu bleskově přesunul do čela. Když projel cílem s náskokem bratru dvaceti metrů, emoce přihlížejících vybuchly naplno. V euforii si jen málokdo uvědomil, že Nicki Pedersen skončil bez bodu. „Moje spojka nepracovala dobře,“ vysvětlil později, kdy už věděl, že dveře k vítězstvím mu otevře až přesednutí na druhý motocykl.
Šastný Josef Franc si ve svém boxu podával ruce s mechaniky Zdeňkem Schneiderwindem a Janem Hlačinou. Na startovní číslo šestnáct a hlavně české jméno mezi vítězi byl skvělý pohled, jenže do skončení základní části chyběly ještě čtyři série. A už se zdálo, že Josef Franc zapadne do výkonů českých divokých karet v minulosti, které jednou zazářily, ale pak zapadly.
Do rozjížďky s číslem osm nastupoval Josef Franc se žlutým povlakem. Naději fanoušků zvyšovala skutečnost, že právě z této dráhy těsně předtím vyhrál Jason Crump. Jenže českého borce vyvezl Bjarne Pedersen a on zůstal poslední. Snažil se o nápravu, ve druhé zatáčce byl málem o kousíček dříve než Dán, avšak nakonec zůstal bez bodu. A stejně tak hned po přestávce, kdy po pomalém startu zůstal na čtvrtém místě rovnou.
Semifinálové sny se proměnily v realitu
Ve třech pětinách základní části nezůstával v pražských boxech ani jeden závodník, který by nepoznal hořkost porážky. Z vítězů první série byl Emil Sajfutdinov jediný, kdo svůj triumf dokázal zopakovat. Jenže v rozjížďce s číslem devět se pustil do křížku s Fredrikem Lindgrenem, z čehož profitoval Chris Holder. Tohle vítězství bylo pro Australana dnes již druhé.
Předtím triumfoval v rozjížďce s číslem šest. Ta se musela opakovat, protože Nicki Pedersen po skvělém startu vypálil do čela, avšak Greg Hancock skončil v první zatáčce v nafukovacích mantinelech. Při repete se oba velikáni věnovali svému vlastnímu souboji a Chris Holder je oba objel. Stejně jako Emil Sajfutdinov měl zaděláno na semifinále, k němuž mílovými kroky mířil i Jason Crump. Po úvodní prohře s ruskou raketou vyhrál rozjížďky s čísly sedm a jedenáct stylem start – cíl. Ve druhém případě ho ovšem záhy zastavila červená světla, jelikož jeho ulití bylo zřejmé. I na podruhé se ovšem rychle ujal vlády před Nicki Pedersenem. Dánský exmistr světa slavil první triumf večera až v rozjížďce s číslem třináct, v níž nekompromisně zavřel Jaroslawa Hampela startujícího úplně vevnitř.
České fanoušky však měla potěšit rozjížďka s číslem patnáct. Ale již letmý pohled do tabulky v programu by zarazil i toho nejpřesvědčenějšího optimistu. Josef Franc měl po své pravici seřazené Jasona Crumpa, Grega Hancocka a Tomasze Golloba. Jenže jen málokdo mohl tušit, že Josef Franc měl za sebou delší rozhovor s Matějem Kůsem. Ten se v nevděčné roli druhého náhradníka evidentně nudil a zaskočil do boxu svého klubového kolegy. A mezi řečí mu poradil, a dá o zub méně.
Josef Franc se řídil jeho radou. A vskutku start z dráhy, z níž se dnes většinou vítězilo, ho dostal do čela. V první zatáčce uhlídal ideální stopu, a zatímco světoví šampióni hlídali sami sebe, pádil dopředu. Vypracoval si slušný náskok a Markéta se otřásala v samotných základech. Semifinále, o němž pražský bojovník nesměle mluvil ve svých předzávodních prognózách, se přiblížilo.
Nic ovšem nebylo jisté, avšak Josef Franc si o místo mezi lepší osmičkou řekl razantním způsobem v osmnácté jízdě. Start mu ovšem dokonale nevyšel. Plakat nad rozlitým mlékem nebylo kdy, stejně jako spekulovat o jednokolejné pověsti pražské dráhy. A tak či onak, zatímco do první zatáčky vjížděl jako poslední, z výjezdu už vedl. A Jaroslaw Hampel, Andreas Jonsson a Kenneth Bjerre se za ním seřadili jako poslušná káčátka za svou matkou.
Pražan záhy vedl o délku minimálně třech motocyklů. Když ho šachovnicová vlajka již potřetí během dnešního večera přivítala v cíli jako prvního, dal průchod neskrývané radosti, dal průchod neskutečné radosti. Klaněl se divákům ještě na dráze, ovací se mu dostalo i v boxech. Zde zažil něco jako objetí s medvědem, když ho Vladimír Vopat zvedl vysoko ve svém náručí.
Zatímco ještě loni se Jaroslaw Hampel rozplýval nad krásami české metropole a svěřoval se, jak mu ovál na Markétě sedí, nyní byl nejkřiklavější obětí na seznamu vyřazených. Po famózních triumfu Josefa France se po posledním semifinálovém místečku natáhl Antonio Lindbäck. Tmavý Švéd sice vyhrál oslnivým způsobem dvě jízdy, ale nevyhnul se ani dvojici nul. Druhé místo za Nicki Pedersenem v rozjížďce s číslem dvacet, kdy se v prvním oblouku prosmýkl před Tomasze Golloba, ovšem dalo konečnou jistotu.
Josef Franc startoval v semifinále s číslem jedna. Jason Crump a Greg Hancock mu ponechali na výběr už jenom modrou a bílou dráhu. Pražan bez většího přemýšlení sáhl po modré. Odstartoval sice stejně rychle jako Jason Crump, ale zůstal za ním. To se mu stalo osudným, jelikož ho objeli Greg Hancock i Antonio Lindbäck. A tím se český přínos české velké ceně uzavřel, nicméně sedmým místem se Josef Franc nesmazatelně zapsal do její historie.
Druhé semifinále přineslo postup Nicki Pedersenovi a Tomaszi Gollobovi, zatímco Chrisu Holderovi a Emilu Sajfutdinovi nezbylo než útočit. Vytrvale a stejně marně. Ve finále nejlépe odstartoval Nicki Pedersen před Jasonem Crumpem. Třetí Tomasz Gollob se chvilku střídal s Gregem Hancockem, ale Polák udržel delší konec provazu.
Hlasy z depa
„Chtěl jsem snížit svůj odstup v průběžné klasifikaci,“ reagoval Nicki Pedersen na připomínku, že šest z osmi posledních mistrů světa opouštělo českou metropoli vítězně. „To byl můj cíl. A dostat se do finále. To, že jsem vyhrál, byl jen bonus navíc. Teď bojuji, abych byl v nejlepší trojici. Když jste mezi nejlepší trojicí, stát se může cokoliv. Jsem vždy sebevědomý, když jdou věci dobře, ale je stále ještě brzy hovořit o titulu. Teď se soustředím jen na příští Grand Prix v Göteborgu.“
„Byl jsem blízko vítězství,“ litoval Jason Crump. „Ale ve finále Nicki perfektně odstartoval a já se tam s ním nemohl dostat. „Byl to dobrý večer. Vybojoval jsem dost bodů a vyhrál semifinále. Šest bodů ve finále by samozřejmě bylo hezčích než čtyři, ale nemůžete vyhrát všechno. Ale jsem překvapený stejně jako kdokoliv další, když mi řekli, že vedu světový šampionát. To je pro mě další bonus.“
„Se třetím místem jsem velmi spokojený,“ říkal Tomasz Gollob. „Možná příští rok vyhraji znovu, ale nyní musím gratulovat Nickimu a Crumpymu. Dnes jsem naskóroval dost důležitých bodů a příští Grand Prix bude můj večer.“
| SF1 | SF2 | FIN | TOT | ||
| 1. Nicki Pedersen, DK | 0 2 2 3 3 | 3 | 6 | 19 | |
| 2. Jason Crump, AUS | 2 3 3 2 3 | 3 | 4 | 20 | |
| 3. Tomasz Gollob, PL | 3 2 3 0 0 | 2 | 2 | 12 | |
| 4. Greg Hancock, USA | 3 1 2 1 3 | 2 | 12 | ||
| 5. Chris Holder, AUS | 1 3 3 3 1 | 1 | 12 | ||
| 6. Emil Sajfutdinov, RUS | 3 3 2 1 1 | 0 | 10 | ||
| 7. Josef Franc, CZ | 3 0 0 3 3 | 0 | 9 | ||
| 8. Antonio Lindbäck, S | 0 3 3 0 2 | 1 | 9 | ||
| 9. Hans N. Andersen, DK | 0 2 1 3 0 | 6 | |||
| 10. Jaroslaw Hampel, PL | 2 0 0 2 2 | 6 | |||
| 11. Bjarne Pedersen, DK | 1 1 2 0 2 | 6 | |||
| 12. Chris Harris, GB | 1 2 0 1 2 | 6 | |||
| 13. Fredrik Lindgren, S | 2 1 1 1 1 | 6 | |||
| 14. Peter Ljung, S | 2 0 1 2 0 | 5 | |||
| 15. Kenneth Bjerre, DK | M 1 0 2 0 | 3 | |||
| 16. Andreras Jonsson, S | 1 0 1 E 0 | 3 | |||
| 17. Václav Milík, CZ (res) | 0 | 0 | |||
| res Matěj Kůs, CZ | DNR |
Průběžné pořadí seriálu:
1. Jason Crump 44, 2. Greg Hancock 43, 3. Tomasz Gollob 43, 4. Nicki Pedersen 42, 5. Jaroslaw Hampel 39, 6. Chris Holder 35, 7. Antonio Lindbäck 26, 8. Emil Sajfutdinov 25, 9j Fredrik Lindgren 22, 10. Andreas Jonsson 20, 11. Hans N. Andersen 17, 12. Kenneth Bjerre 15, 13. Bjarne Pedersen 15, 14. Peter Ljung 15, 15. Chris Harris 14, 16. Josef Franc 9, 17. Przemyslaw Pawlicki 7, 18. Jason Bunyan 1.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Michal Kohout a Jiří Havlíček
