AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Růžená – 4. února
V úvodním podniku českého šampionátu ledařských družstev sdílely dva nejsilnější týmy podobný osud. Otec se synem Klauzovými a osečenský tandem Jan Pecina a Lukáš Volejník jasně dominovali svým semifinálovým skupinám. Severočechy potrápil Vladimír Višváder, jenž při svém ledařském debutu naznačil silné ambice, Klauz Team zase řešil zadřený motor syna Petra. V semifinále byla neporazitelnosti obou fenomenálních družstev učiněna přítrž, nicméně na na úkor finálového postupu. Ve finále však dominovali Jan Pecina s Lukášem Volejníkem, kteří tak mají na Klauzovy dva body k dobru před Mělicemi příští neděli. Tady by mohl šampionát vyvrcholit, jelikož Kopřivnice nebyla prozatím potvrzena a Jan Pecina se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by v Hamru na Jezeře raději pořádal republikové mistrovství jednotlivců. Ukázkový závod šroubkařů se stal kořistí Jana Holuba.
Lekce létajícího Holuba
Ironií osudu se největší šroubkařská akce u nás po více než patnácti letech dostala do termínové kolize se saskou sérií Speedway-on-Ice v Oberau. Zde jsou hodně aktivní Roman Čejka, Eduard Krčmář, Michal Dudek a Zdeněk Holub, kteří Ronnymu Weisovi již dříve přislíbili svou účast.
V Růžené se dnes neobjevil ani Václav Milík, pro něhož jsou šroubky obvyklou formou zimní přípravy. Nakonec sešlo také z účasti Jana Jaroše, který vyrazil na rodinnou oslavu. A Jiří Němec, mechanik Vladimíra Višvádera, neměl k dispozici motocykl.
Za daných okolností nemohl Jan Holub nehrát roli suveréna. Poprvé ji potvrdil v úvodních dvou rozjížďkách, v nichž bojoval prakticky jen se štípajícím mrazem. Když se vrátil do depa, okamžitě si ohříval zkřehlé ruce o motor svého motocyklu. „Rukavice ze škváry nejsou na ledy moc vhodný,“ vysvětloval příčinu svých patálií.
Mezitím se na seznam vítězů dostala rovněž Michaela Krupičková, která se v rozjížďce s číslem dvě stala bezprostřední svědkyní triumfu Jana Holuba. Avšak té se ve třetí jízdě do cesty postavil Zdeněk Růžička. Mšenský junior si nakonec musel prohlížet zelený motocykl zezadu.
Čtvrtá jízda se znovu změnila v demonstraci umění Jana Holuba. Doplatil na ní Michal Klein, jehož plzeňský junior už podruhé předjel o kolo. Tentokrát mu definitivně zabouchl finálovou bránu před nosem. A bezděky nabídl příležitost Stanislavu Pouznarovi. Toho v úvodní jízdě vyřadil defekt, do druhé nenastoupil, ale přesto se poprvé ve své kariéře postavil na pódium určené pro tři nejlepší!
V rozjížďce s číslem pět sice vyhrála Michaela Krupičková stylem start – cíl, avšak Stanislav Pouznar dojel druhý před Zdeňkem Růžičkou. Dva body stačily na překonání kolegy Michala Kleina a postupu do finále.
V něm po brilantním startu neměl Jan Holub opět konkurenci. Za ním však odstartoval Stanislav Pouznar. Michaela Krupičková se ovšem s daným stavem nesmířila a ve druhém kole se probila na druhou příčku.
„Trošku mi mrzly ruce, nemohla jsem hejbat prstama,“ svěřovala se nad plastikovým talířkem s voňavým, ale hlavně teplým gulášem. „Ale jsem spokojená, Holubín byl lepší. V létě bych mu to chtěla vrátit.“
Liberecká závodnice, kterou si její sponzor František Liebezeit vzal s sebou na svou plzeňsko-divišovskou extraligovou expedici, se však na pódium nadřela nejvíc. „Ty starty,“ vystihla jádro pudla. „Měli jsme dát to druhý kolo. Ale nesvádím to na něj.“
Rodina na čele
Tvůrce startovní listiny se postaral, aby největší favorité se v obou skupinách setkali hned na úvod. Áčko tím pádem zahájil střet úřadujícího šampióna Petra Klauze, který se po nešastném zranění Andreje Diviše spojil se svým otcem Janem, a Hutla Teamu. Ani Přeloučané se nevyhnuli personálním změnám, když si otec Radek při středečním tréninku na Hamru na Jezeře pochroumal ruku.
Lukáš Hutla se tím pádem na nástupu objevil s Němcem Markusem Jellem, ale v rozjížďce s číslem jedna inkasovali maximální prohru. Petr Klauz vystřihl start jako z partesu. Posléze před sebe pustil svého otce, který měl za sebou kvůli noční směně bezesnou noc, aby si připsali sedm bodů.
Lukáš Hutla s Markusem Jellem se jejich příkladem řídili hned v rozjížďce s číslem pět. Angličany Roba Irvinga a Kevina Rowanda za sebou nechali již po startu. Avšak ani oba Klauzovi nechtěli uznávat žádné kompromisy a hromadili další a další sedmičky na své konto.
Alfou a omegou jejich dominance se staly povedené starty. „Nechtěl jsem to klukovi pokazit,“ vysvětloval později Jan Klauz. V sedmé jízdě tak ujeli Polákům Miroslawu Daniszewskemu a Piotru Hejnowskemu. V rozjížďce s číslem třináct získali cenný skalp Josefa Kreuzbergera a Franze Mayerbüchlera, aby své triumfální tažení skupinou zakončili porážkou dvojice Angličanů.
O druhou postupovou příčku si rázně řekl Hutla Team, jemuž ovšem v první půli výrazně šlapali na paty Josef Kreuzberger s Franzem Mayerbüchlerem. Jejich zisk však šel na úkor především slabších soupeřů. A navíc se Miroslawu Daniszewskemu v rozjížďce s číslem tři podařilo hned po startu vklínit mezi ně a obrat je o body.
Osud vyřazení se rakousko-německému tandemu začal záhy naplňovat. O prohře s Klauzovými již byla řeč. Lukáš Hutla a Markus Jell naproti tomu v jedenácté jízdě vůbec nepustili polskou dvojici ke slovu. Svůj postup měli potvrdit právě při vzájemném duelu s Josefem Kreuzbergerem a Franzem Mayerbüchlerem v rozjížďce s číslem sedmnáct.
Oba členové Hutla Teamu perfektně odstartovali, avšak Franz Mayerbüchler jim nechtěl zůstat vůbec nic dlužný. Už ve druhé zatáčce se málem prosmýkl pod Lukášem Hutlou na druhou pozici. Přeloučan ho ohlídal, avšak Němec neustále vyvíjel silný tlak. A v předposledním oblouku se vskutku dostal dopředu. Nicméně k postupu by s Josefem Kreuzbergerem potřebovali o čtyři další body víc.
Dva a půl týmu usiluje o postup
Ostrá úvodní jízda ve skupině B měla mnohem bouřlivější průběh než její sestřička v áčku. Jan Pecina rychle odstartoval, avšak duel mladšího Charly Ebnera s Lukášem Volejníkem skončil pádem osečenského borce. „Složili jsme to a on mě trefil,“ popisoval kolizi, zatímco jeho motocykl museli do jeho stanu odnést. „Kolo je vylámaný a hřebíky v hajzlu,“ dělal Lukáš Volejník rychlou inventuru.
Nezbývalo než usednout na rezervní stroj Jana Peciny. A doufat, že jeho první motocykl poskládaný za tři sta modrých papírků s portrétem Františka Palackého technickým mágem Alexandrem Kopeckým z Českého Dubu vydrží. Na poslední chvíli si pro druhý motocykl běžel do svého stanu také Charly Ebner mladší, avšak nic platno, Pavel Kubeš ho z repete vyloučil. V něm kralovali osečenští závodníci, zatímco otec Ebner neinkasoval ani dva body za třetí místo, když to druhé mu Lukáš Volejník drsně sebral už v první zatáčce. V cíli byl diskvalifikovaný kvůli vyjetí z dráhy.
Ebnerovic pohromám ještě nebyl ani zdaleka konec. Jen málokdo bral vážně, že přídomek nováček není u osoby Vladimíra Višvádera zrovna na místě. Dnes prokázal, že skvělé starty z klasické dráhy, jsou na ledech obrovskou devizou. V šesté jízdě mířil vstříc první zatáčce před oběma Ebnerovými. Syn ho sice vzápětí podjel, avšak otec zaostal vzadu.
Osečenští závodníci další ztráty svých největších soupeřů rozhodně neželeli. V osmé jízdě záhy zmizeli z dohledu Martinu Běhalovi s Robertem Růžičkou v barvách druhého týmu Osečné. Ti přitom mohli své dnešní účinkování rozehrát vítězstvím. Jenže v poslední zatáčce čtvrté jízdy jim ho sebral Martin Glarner svým podjetím Roberta Růžičky.
S nimi se první pár Osečné setkal při svém dalším výjezdu na ledový ovál v rozjížďce s číslem čtrnáct. Nikdo by nečekal, že švýcarský pár přivodí předloňským mistrům vážné problémy. A popravdě řečeno, si je způsobili sami. A tak či onak, ve třetím kole se náhle Markus Birn objevil mezi Lukášem Volejníkem a Janem Pecinou.
„Musíš trénovat všechno, i předjíždění na finále,“ smál se Jan Pecina, který okamžitě sjednal nápravu a odkázal Švýcara do patřičných mezí. „Viděl jsem Mazňu, nechal jsem ho jet, ale nečekal jsem, že tam bude ten Švýcar!“
O další překážku na cestě prvního osečenského páru se postaral Vladimír Višváder. Ten už svou druhou jízdu v sedle ohřebovaného speciálu proměnil ve vítězství. „Baví mě to,“ komentoval svůj triumf nad Švýcary v rozjížďce s číslem deset. „Mám dobrý starty a pak nějak jedu.“ Pokud se stylu týká, se svými cennými radami přispěchal Milan Špinka.
Vladimír Višváder se mu odvděčil dalším vítězstvím nad druhým párem Osečné. A na závěr předvedl, jak se má startovat přímo Janu Pecinovi s Lukášem Volejníkem. Ti si ovšem něco podobného nechali líbit jen jediné kolo. V první zatáčce toho druhého šel dopředu Jan Pecina, ve druhé ho následoval Lukáš Volejník. Osečná tím pádem šla do semifinále bez ztráty květinky, avšak kdyby Vladimír Višváder neměl po svém boku skutečného nováčka Martina Knížeho,kdo ví?
Druhým postupujícím se stali otec a syn Ebnerovi. Poučeni kouskem, který jim přichystal Vladimír Višváder, inkasovali již jen samá sedmibodová maxima. Nejprve na úkor Martina Běhala s Robertem Růžičkou, posléze přišel na řadu Markus Birn, jehož kolega se již se závodem rozloučil.
Bez monopolu na neporazitelnost
Celá řada promrzlých diváků zamířila z hráze rybníku Pařezitý domů poněkud předčasně. Udělali chybu, na vyvrcholení dnešního mítinku dorazilo i sluníčko. I když svým zjevem připomínalo spíše žlutý golfový míček namočený ve sklenici s mlékem, trošku tepla přece jenom poskytlo.
Oba fenoméni základní části se první porážky dočkali až na semifinálové úrovni. Petr Klauz v sedle vypůjčeného motocyklu, jímž nahradil svůj vlastní se zadřeným motorem, dominoval v rodinném souboji s Ebnerovými od startu až do cíle. Svého otce měl po startu za zády, avšak mladší Charly Ebner se v prvním výjezdu druhého kola dostal vnitřní stranou před něho. Útočil i nadále, ale cestičku k dalšímu předjetí už nenašel. Jan Klauz udržel třetí místo, což bylo pro finálový postup rozhodující.
Ve druhé semifinálové rozjížďce se vedení ujali Jan Pecina s Lukášem Volejníkem. Markus Jell a Lukáš Hutla jim ovšem byli neustále v patách. Jízda dospěla do své poloviny a oni stále byli vedoucím osečenským závodníkům nepříjemnými soupeři. Na sklonku druhého kola už byl Markus Jell téměř druhý, avšak Lukáš Volejník jeho atak odrazil.
Než by ovšem člověk stačil říct švec, převzal iniciativu Lukáš Hutla. Vmžiku byl před svým kolegou, aby se v závěru závěrečného okruhu ladně přenesl přes Lukáše Volejníka a Jana Pecinu k triumfu. Jenže v tomto rozpise nevyhrává jednotlivec, ale tým. Markus Jell vyšel bodově naprázdno a první tým Osečné byl finálovým soupeřem obou Klauzů.
Série umisovacích jízd začala premiérově rozjížďkou o páté místo, která měla jediný smysl zvýšit počet rozjížděk alespoň další čtveřici závodníků. Na start však přijeli jen tři, jelikož Martin Glarner se už jen díval. Josef Kreuzberger a Franz Mayerbüchler jednoznačně deklasovali Markuse Birna, aby přihlížející navnadili na závěrečné boje.
Charly Ebner mladší neskrýval svou radost, když si z rukou Petra Moravce vylosoval vnitřní dráhy. Avšak úsměv mu pod přilbou musel dozajista ztuhnout a to nejen mrazem. Dopředu vystřelili Markus Jell a Lukáš Hutla. Mladý Rakušan je po vnitřní stopě v prvním oblouku rozdělil, ale to byl v zásadě vrchol jeho počínání.
Za těchto okolností by třetí příčka připadla Hutla Teamu. Otec Charly Ebner si dobře spočítal, která bije. Ve třetím kole zkusil zaútočit v prvním nájezdu. Dostal se pod Lukáše Hutlu, ale podsekl ho a oba skončili na zemi. Repete se konalo pochopitelně bez vyloučeného Rakušana. Jeho syn sice dominoval, ale Markus Jell s Lukášem Hutlou ho bodově převýšili.
Ve finále nešlo jen o vítězství, ale především o dva body tabulkové převahy, s nimiž vítěz přijede příští neděli do Mělic. Dopředu se dostal Jan Pecina. Klauzovi byli hned za ním, ale v první zatáčce jeli vnější stopu a Lukáš Volejník se zleva dostal před ně.
„Odstartoval jsem,“ vyprávěl později Jan Pecina. „Pak jsem viděl Lukáše a už jsem si to jenom hlídal.“ Jan Pecina na vnitřní čáře, Lukáš Volejník po jeho pravé ruce. Tak oba borci směřovali za svým triumfem. Petr Klauz útočil, ale ve výjezdu z první zatáčky předposledního kola se mu motocykl zvednul na zadní. Bylo definitivně rozhodnuto.
Hlasy z depa:
„Moc jsem to nečekal,“ komentoval Jan Pecina vítězství nad Klauzovými. „Bylo to rozbitý a hodně tříště. Šmudlal jsem lajnu a spoléhal na Lukáše, že pojede venek. Odstartoval jsem, viděl Lukáše a už jsem si to jen hlídal.“
„Super dojmy na to, že to byly půjčená motorka od Pecky a taky na ty problémy na začátku,“ rozpovídal se Lukáš Volejník. „Myslím, že je to super. Z finále jsem měl zpočátku obavy, to 
se přiznám. Nervy to byly pěkný, navíc s tou půjčenou motorkou jsem z toho byl přepadlej‘. Ale poved‘ se start a to byl základ, Honzovi to taky nešlo, jak tam byly díry. Sedlo mi to, měl jsem chu. Řek‘ jsem si buď a nebo, a jel ten prostředek.“
„Klek‘ mi motor,“ krčil rameny Petr Klauz. „A dvě jízdy jsem jel na cizí motorce. Na tu bídu to druhý místo jde, ale první je první, co si budeme povídat. Musíme dát udělat motor, abychom mohli jet příští tejden v Mělicích. Jeli jsme super, táta držel.“
„Super,“ svěřoval se Jan Klauz. „Až na tu zimu. Byl jsem dneska na noční a nespal jsem. Nechtěl jsem to klukovi pokazit a snaha se vyplatila. Akorát mě mrzí ta finálovka. Kluci jsou víc rozjetí, jeli mistrovství světa, ale doufám, že jim to vrátíme v Mělicích.“
„Dobrý, na to jaký byly komplikace,“ bilancoval Lukáš Hutla. „Zkouším tlumiče. Tátova motorka je dobrá. Měl jsem akorát problémy se spojkou, ta moje od začátku klouzala. Teď se dá trénovat a doštelovat to do Mělic. A spravit to vypletený kolo.“
„Zamotalo se to,“ kroutil hlavou Martin Běhal. „Jsme poslední ve skupině, ale mohli jsme bejt‘ třetí. Měl jsem jet v první jízdě takticky. Musel jsem ale podjet Růžana a on to už neudržel. Ale to je sport. Ještě se musím naučit startovat, ale jede se mi dobře.“
| semifinálová skupina A: | ||||
| 1. | Petr Klauz | 3 4 4 4 | 15(1) | 28 |
| Jan Klauz | 4 3 3 3 | 13(3) | ||
| 2. | Markus Jell, D | 0 3 4 4 | 11(1) | 22 |
| Radek Hutla | 2 4 3 2 | 11(1) | ||
| 3. | Josef Kreuzberger, A | 2 3 2 0 | 7(1) | 18 |
| Franz Mayerbüchler, D | 4 4 0 3 | 11 | ||
| 4. | Miroslaw Daniszewski, PL | 3 2 2 4 | 11 | 13 |
| Piotr Hejnowski, PL | 0 0 0 2 | 2 | ||
| 5. | Rob Irving, GB | 2 2 3 2 | 9 | 9 |
| Kevin Rowand, GB | 0 X 0 R | 0 | ||
| semifinálová skupina B: | ||||
| 1. | Jan Pecina | 4 4 3 4 | 15(1) | 28 |
| Lukáš Volejník | 3 3 4 3 | 13(3) | ||
| 2. | Charly Ebner, A | L 2 3 3 | 8(2) | 20 |
| Charly Ebner ml., A | U 4 4 4 | 12 | ||
| 3. | Markus Birn, CH | 4 3 2 2 | 11 | 15 |
| Martin Glarner, CH | 2 2 0 – | 4 | ||
| 4. | Vladimír Višváder | 3 4 4 2 | 13 | 13 |
| Martin Kníže | 0 – 0 – | 0 | ||
| 5. | Martin Běhal | 3 2 2 3 | 10 | 12 |
| Robert Růžička | 0 0 0 2 | 2 |
Finálové skupiny:
| SF1 | SF2 | o 5.m | MF | FIN | ||
| 1. | Jan Pecina | 3 | 3 | |||
| Lukáš Volejník | 2 | 4 | ||||
| 2. | Petr Klauz | 4 | 2 | |||
| Jan Klauz | 2 | 0 | ||||
| 3. | Markus Jell, D | 0 | 2 | |||
| Lukáš Hutla | 4 | 3 | ||||
| 4. | Charly Ebner, A | 0 | X | |||
| Charly Ebner ml., A | 3 | 4 | ||||
| 5. | Josef Kreuzberger, A | 4 | ||||
| Franz Mayerbüchler, D | 3 | |||||
| 6. | Markus Birn, CH | 2 | ||||
| Martin Glarner, CH | – |
Průběžné pořadí seriálu:
| Růžená | TOT | |
| 4.2. | ||
| 1. SK Osečná: Jan Pecina, Lukáš Volejník | 12 | 12 |
| 2. Ream Klauz: Petr Klauz, Jan Klauz | 10 | 10 |
| 3. Team Hutla: Markus Jell, Lukáš Hutla | 8 | 8 |
| 4. Team Ebner: Charly Ebner, Charly Ebner ml. | 7 | 7 |
| 5. Josef Kreuzberger, Franz Mayerbüchler | 6 | 6 |
| 6. Markus Birn, Martin Glarner | 5 | 5 |
| 7. Grepl PDK Mšeno: Vladimír Višváder, Martin Kníže | 4 | 4 |
| 8. Miroslaw Daniszewski, Piotr Hejnowski | 3 | 3 |
| 9. SK Osečná II: Martin Běhal, Robert Růžička | 2 | 2 |
| 10. Rob Irving, Kevin Rovand | 1 | 1 |
Závod na šroubcích:
| TOT | FIN | ||
| 1. Jan Holub, Plzeň | 3 3 3 | 9 | 1. |
| 2. Michaela Krupičková, Divišov | 2 3 3 | 8 | 2. |
| 3. Stanislav Pouznar, Mšeno | E – 2 | 2 | 3. |
| 4. Zdeněk Růžička, Mšeno | ex 2 1 | 3 | 4. |
| 5. Michal Klein, Mšeno | ex 1 ex | 1 |
Poznámka: všechna vyloučení šla na vrub předjetí o kolo
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
