Archiv pro štítek: 2011 EXL SLA PHA

Slaný bojoval, bojoval, ale přesto prohrál

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 31. srpna
By první fáze existenčního extraligového klání mezi Slaným a Olympem vyznělo pro domácí, počínaje rozjížďkou s číslem šest vedli hosté. Milan Mach osnoval protiofenzívu, žolíkovým vítězstvím se Pražanům přiblížil, ale s výjimkou Adriana Miedzinskeho a Romana Čejky mohli jeho svěřenci hovořit o dnešním utkání s negativními pocity. Slaný zůstává nadále bez vítězství a play-off je pro něho už definitivně pasé bez ohledu na zítřejší výsledek.

Praha sebrala Slanému vedení
Dnešní střetnutí se očekávalo s napětím, jelikož mohlo rozhodnout o dalším směřování extraligy. Jak Slaný, tak Praha stále živily šance na postup do play-off a tím pádem i titul. Na druhou stranu, klidně mohly z dalších bojů vypadnout, k čemuž měl blíž permanentně prohrávající Slaný. Zatímco Slaňáci zmizeli před nástupem do dílny Eduarda Krčmáře k bojové poradě, Vladimír Vopat přiznával, že je podivuhodně klidný. „Ale až půjdeme z nástupu, stejně budu nervózní,“ dodával.

V rozjížďce s číslem jedna však neměl k nervozitě vůbec žádný důvod. Zdeněk Simota s nově připraveným motorem od tunera Luboše Tomíčka se dostal do vedení sledovaný Matějem Kůsem. A Robert Kosciecha s Martinem Málkem hráli druhé housle. Polákovi se však druhořadá role příliš nelíbila. Útočil, dokud se mu v předposlední zatáčce nepodařilo dostat na druhou příčku. „Nechal jsem se hloupě předjet,“ nevymlouval se Matěj Kůs za ztrátu dvou bodů.

V juniorské jízdě se však všechno otočilo. Roman Čejka a Eduard Krčmář hladce pronikli do čela. Ondřej Veverka v první zatáčce atakoval vnější stopou mladšího Slaňáka, avšak marně. Slaný byl rázem vedoucím celkem a své postavení konsolidoval hned vzápětí, by Josef Franc a Matěj Kůs odpálili z roštu jako střely.

Robert Kosciecha však byl tvrdší než tvrďák. Zaútočil spodní stranou prvního oblouku a na rovince přišpendlil Josefa France na prkna tak nesmlouvavě, že klesl na poslední pozici a ze závěrečné zatáčky zajel rovnou do depa. Adrian Miedzinski, jenž dle strategie Milana Macha z pozice náhradníka zastupoval hlavně Michala Dudka, využil situace k posunu ze čtvrté na druhou příčku. A když Matěji Kůsovi začal unikat vzduch ze zadní pneumatiky, na sklonku třetího okruhu mu sebral vedení.

Zatímco se Pražan vracel do depa po svých, domácí pozitivně kvitovali skóre 11:7. Avšak všechno se mělo změnit a to velice brzy. Renat Gafurov proměnil svůj první dnešní výjezd na slánský ovál ve velké sólo. Zdeněk Simota pokazil start, avšak ve druhém okruhu se mu podařilo vklínit mezi Luboše Tomíčka a Martina Málka.

„Máš tam Miedzinskeho,“ varoval Vladimír Vopat Josefa France před rozjížďkou s číslem pět. Maličký bojovník ho obdařil jedním ze svých neopakovatelných pohledů a jen odtušil: „No, a?!“ O pár minut později už úřadoval na čele. Jeden ze svých skvělých startů předvedl rovněž Ondřej Veverka. Adrian Miedzinski se před něho posunul až ve výjezdu z druhé zatáčky, zatímco Eduard Krčmář nyní vyšel bodově naprázdno.

Stav duelu byl vyrovnaný a vše nasvědčovalo, že smírná bilance přežije rovněž rozjížďku s číslem šest. Matěj Kůs se usadil na první příčce, ale Zdeněk Simota zůstal opět vzadu. Ve druhé zatáčce objel Roberta Kosciechu, avšak před sebou měl ještě Martina Málka. Matěj Kůs ho brzdil, aby se jeho pražský kolega mohl dostat dopředu. Nakonec jim to vyšlo. Olymp přivezl pět bodů a začal se svým hostitelům vzdalovat.

V sedmé jízdě sice Adrian Miedzinski v úvodním výjezdu minul vedoucího Josefa France. Takřka zároveň však Renat Gafurov poskočil před Luboše Tomíčka. V půlce mítinku byl stav utkání 19:23.

Domácím vyšel jedině žolík
O překvapivý tah se v rozjížďce s číslem osm postaral Vladimír Vopat. By měl Zdeněk Simota z jeho týmu společně s Matějem Kůsem nejvíc bodů, zůstal nyní ve svém boxu. A do akce se chystal polský náhradník Grzegorz Zengota. „Zdeněk maká,“ komentoval pražský kouč své rozhodnutí. „Ale potřebuju, aby se Grzegorz rozel v lehké jízdě, proto Zdeněk zůstal stát.“

Jeho záměr vyšel více než dokonale. Nadto Ondřej Veverka opět skvěle odstartoval a po nárazu do Martina Málka se společně s Grzegorzem Zengotou usadili ve vedení. A Roman Čejka s Martinem Málkem s tím nemohli vůbec nic dělat. Ztráta Slaného poskočila na osm bodů a Milan Mach reagoval bleskurychle žolíkem. „Mají tam sice Zengotu a Gafurova, ale není, na co čekat,“ uvědomoval si, když nechal stát Luboše Tomíčka a místo něj poslal Adriana Miedzinskeho pro dvojnásobnou bodovou dávku.

Adrian Miedzinski pronikl do čela bez jakýchkoliv těžkostí a uhájil ho navzdory všem nájezdům Renata Gafurova. Robert Kosciecha jen podtrhl svůj nepříliš optimální den a uhlídal jen Grzegorze Zengotu. Slaný snížil svůj odstup na tři body, leč Praha udeřila již v rozjížďce s číslem deset.

Josef Franc vystřihl bezchybný start. Zdeněk Simota objel v první zatáčce Romana Čejku, jenže ten mu to už ve výjezdu vrátil i s úroky. „Trošku jsem ho zavřel,“ usmíval se slánský junior v depu, zatímco Zdeněk Simota filozofoval. „Mám na něj smůlu, už mě to sere,“ říkal. „Motal se tam jako vítr v bedně.“ Martin Málek podtrhl dnešní účet čtvrtou nulou. Pražský náskok zrostl na pět bodů a Milan Mach už ve své zbrojnici neměl prakticky žádný střelný prach.

Důkazem se stala hned rozjížďka s číslem jedenáct. Renat Gafurov odsunul Luboše Tomíčka na druhé místo hned v prvním výjezdu. Eduard Krčmář vrátil Ondřeji Veverkovi předchozí porážku, jenže po remíze následovala hned zničující porážka. Josef Franc a Matěj Kůs se vůbec nepárali s Lubošem Tomíčkem a Romanem Čejkou.

Před třináctou jízdou se Robert Kosciecha na ovále dlouho bavil se svými mechaniky, kteří mu přivezli druhý motocykl, aby nakonec zůstal sedět na tom původním. Šachovnicová vlajka ho přivítala na třetím místě, zatímco Adrian Miedzinski před ním uhájil vedoucí příčku před dotírajícím Renatem Gafurovem.

Překonat sedm bodů ve dvou nominačních jízdách bylo pro Slaný těžké, avšak teoreticky nikoliv nemožné. Do rozjížďky s číslem čtrnáct poslal náhradníka Adriana Miedzinskeho. Proti jeho plánu nasadit ho vzápětí ještě jednou, se postavil samotný závodník, který s poukázáním, že už je utkání ztraceno, dal najevo, že se mu posedmé na ovál už nechce.

Čtrnáctou jízdu však vyhrál, jenže Zdeněk Simota hodně pomohl pražské věci, když přijel do cíle před Robertem Kosciechou. Grzegorz Zengota vysekl druhou nulu a také on svým dílem přispěl ke spuštění polské vlajky na půl žerdi. Olymp však už nemohl prohrát a navíc i k remíze by Slaný potřeboval zvítězit 5:0.

Ale ouvej, k takovému výsledku je zapotřebí hned dvou závodníků. A Adrian Miedzinski skutečně na ovál už nevyjel. Protože šlo o jízdu, do které se kvalifikoval, nemohl ho nahradit nikdo jiný. Ani v roli taktické rezervy, jelikož domácí neztráceli šest bodů. Luboš Tomíček se proto musel od roštu zpátky do depa.

„Mám novou hranu, klidně půjdu zvenku,“ říkal Josef Franc při volbě dráhy pro patnáctou jízdu, kdy při poslední přestávce nebylo ještě rozhodnuto o osudu utkání. Nyní spolu s Renatem Gafurovem nedali Romanu Čejkovi ani náznak šance. Triumfem 5:1 podtrhli pražské vítězství, které jim definitivně určilo semifinále proti Pardubicím na Markétě.

Hlasy z depa
„Dobrý, jenom škoda první jízdy,“ bilancoval Josef Franc. „To bylo týmový nedorozumění a zavření od Kosciechy byla už jen třešnička na dortu. Funguje to, přišli jsme na to, jak to nastavit. V pondělí jsem jel ve Workingtonu na GM a dělal čtrnáct bodů. Spokojenost, teď mi to v Anglii nešlo. Už v sobotu v Berwicku to na mě padlo. Byl jsem vyšavenej‘, pak Evropa na trávě. Trávu ještě nemám najeto. Dnes jsem spokojenej‘, budeme mistři!“

„Mám dva motory od Luboše Tomíčka,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Funguje to, snad se to vrací k lepšímu. V pár jízdách byly ale horší starty. Potom jsem zezadu bojoval, ale mám smůlu na Romana Čejku, už mě to sere (smích). Odstartoval a motal se tam jako vítr v bedně. Dobrý, že jsme bodovali, nikdo neměl výpadek a postoupili jsme. Jedu hned do Birminghamu na rozlučku Phila Morrise, pak se vracím, v pátek večer budu doma a v sobotu jedu dvojice v Březolupech.“

„První jízdy je škoda,“ hodnotil Matěj Kůs. „Nechal jsem se hloupě předjet. Pak škoda té gumy, co jsem píchnul z prvního místa. Myslím si, že jsme všichni jeli dobrej‘ závod. Konečně jsme vyhráli, ještě by to chtělo vyhrát v sobotu v Březolupech a v pondělí v Praze.“

„Dobrý,“ vyjádřil se Ondřej Veverka ke svým výkonům. „Srovnal jsem si chu po Pardubkách. Je dobrý, že máme semifinále v Praze, do Pardubic bych snad ani nejel (smích)!“

„Sedm bodů, to je dobrý,“ svěřoval se Roman Čejka. „Dělal jsem, co jsem moh‘. Prostě jsme prohráli, bohužel. Máme dobrý jezdce, ale buď to nesedí nebo nemají den. Mně dráha tady nesedí, není tam materiál a nemá se to, za co chytit. Je to jen o startu, což je špatný.“

„Je to škoda, před poslední jízdou jsme prohrávali o šest bodů a mělo to bejt‘ naopak,“ říkal Luboš Tomíček. „Já bych byl spokojenej‘, kdybych měl o tři body víc. Když Polák vyhoří, je to těžký. Od Roberta Kosciechy se očekávalo o šest bodů víc, kdyby je měl, vyhráli jsme. Chtěl bych poděkovat Slanýmu, že jsem se moh‘ svýzt, ale je problém, že z Anglie jezdím sám autem.“

„Něco bych řekl, ale to se nepíše,“ povzdechl si Martin Málek. „Dneska je to nejčernější den v letošní sezóně. Nechápu to, dráha byla perfektní. Všechno super, ale nestartovalo to. A takové chudé skóre jsem neměl ani nepamatuju. Tak zlé jsem to nečekal. Po tom pádu se cítím docela dobře, mám jen omezenou hybnost krční páteře, ale hlava je dobrá.“

„A tam jdou ty slavný hvězdy,“ reagoval Michal Dudek na otázku, proč se nechystá na stupně vítězů. „Já jsem nejel, proč bych chodil na bednu?!“

1. PSK Olymp Praha     51
Matěj Kůs 1 2 3 – 2   8(1)
Josef Franc R 3 2 3 3 3 14
Zdeněk Simota 3 1 2 – 1 2 9(1)
Renat Gafurov, RUS 3 1 2 3 2 2 13(2)
Ondřej Veverka 1 1 2 0 0   4(1)
Pavol Pučko 0   0
Grzegorz Zengota, PL 3 0 0 3
 
2. AK Slaný     42
Robert Kosciecha, PL 2 1 0 1 1 1 6
Michal Dudek – – – – –   DNR
Martin Málek 0 0 1 0 0   1
Luboš Tomíček 2 0 – 2 1 . 5
Eduard Krčmář 2 0 – 1 –   3(2)
Roman Čejka 3 1 2 0 1 7
Adrian Miedzinski, PL 3 2 3 6* 3 3 – 20

Poznámka: nasazení Luboše Tomíčka do rozjížďky s číslem patnáct bylo v rozporu s řády.


Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Mšeno 5 251:208 10
2. Praha 6 279:254 6
3. Pardubice 6 286:269 6
4. Slaný 5 198:263 0



Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)


V sestavě Olympu bude debutovat Grzegorz Zengota

Praha – 31. srpna 10:45
Deset, čtyřicet a padesát. Těmito procentuálními hodnotami včera Vladimír Vopat označoval vyhlídky, zda se dnes na doposud prázdném startovním čísle čtrnáct objeví Nicki Pedersen, Michal Mitko či Grzegorz Zengota. Před malým okamžikem se pražský kouč svěřil magazínu speedwayA-Z, že bude mít v týmu muže, který loni za pět minut dvanáct obrátil českou extraligu vzhůru nohama.

Soupeři ovšem podobný scénář očekávali již včera, když na naši federaci dorazilo startovní povolení Grzegorze Zengoty. „Podal včera výborný výkon ve Švédsku,“ vysvětil Vladimír Vopat své rozhodnutí. „Je vidět, že se po zranění dal už dohromady.“

Takřka přesně před rokem dokázal Grzegorz Zengota na plzeňských Borech připravit Aleše Drymla v poslední zatáčce posledního kola poslední jízdy. Díky tomu Plzeň o bod předčila Pardubice a řešení postupujících pro play-off se zdramatizovalo.

„Loni dělal důležité body v důležitých utkáních,“ vzpomíná pražský kouč nejen na pardubický výjezd do Plzně, ale také na semifinálový duel Západočechů ve Mšeně. Zároveň připomíná, že polský závodník je ještě na cestě ze Skandinávie. „Jede ještě ze Švédska, stát se na cestě může cokoliv,“ svěřuje se.

Postavení Slaného, který je odhodlán porvat se o svou záchranu, se maličko zkomplikovalo. „Myslel jsem si to, Nicki má jet dneska v Anglii,“ říká Milan Mach, že ho angažmá Grzegorze Zengoty příliš nezaskočilo. Jedním dechem však dodává, že se svých ambicí vůbec nesleví. „Nic se nemění.“

Slánská cesta do play-off ovšem není prosta křivolakých zákrut, jelikož dle kuloárních zpráv proti nim zítra Mšeno nasadí svou obvykle silnou sestavu se dvěma cizinci.

Foto: Jiří Brummer st.

Bez vítězství není žádná budoucnost

Slaný – 30. srpna
V české extralize rozhodně neplatí olympijské heslo, které preferuje pouhou účast před vítězstvím. Dva tabulkové body mají vysokou hodnotu v každém utkání. A navíc, jde-li o střetnutí týmů, pro něž je jejich další existence v soutěži vítězstvím podmíněna. Přesně do této kategorie spadá zítřejší duel Slaného a Prahy.

Může to být jedině lepší
Slaný musí vítězit pro svou záchranu. Aby v konečné tabulce základní části přeskočil pražský Olymp, musí ho zítra porazit alespoň o šest bodů. A pak potřebuje přetavit ve dvojbodový zisk také svůj čtvrteční výjezd do Mšena. Potom bude za vodou play-off a čeká ho semifinále v Pardubicích. Jenže lákavá teorie má jeden háček. Slaný letos nevyhrál jediné utkání.

„Stát se může všechno,“ nevzdává se Milan Mach předem. „Půjdeme do toho s tím, abychom vyhráli. Sezóna za moc nestála, nyní máme teoretickou šanci to před domácím publikem napravit. Bude to ale vyrovnané.“

Dva polští závodníci nejsou ve slánské sestavě rozhodně ničím novým. Zítra se ve startovní listině ovšem objeví na opačných koncích. Robert Kosciecha oblékne vestu s jedničkou, zatímco pro Adriana Miedzinskeho si Milan Mach přisoudil úlohu náhradníka.

„Většinou jsem neměl úplný mančaft,“ odmítá Milan Mach, že by se nechal inspirovat mšenskou strategií. „Proto to nešlo dřív. Chci to zkusit nyní. Je tam možnost jedné jízdy navíc.“ Nasazení Poláka na sedmičku umožňuje i comeback Luboše Tomíčka.

„Povolával jsem ho vždycky, akorát on nemohl přijet,“ vysvětluje slánský kouč jeho absence v předchozích závodech. S jeho osobou se dá vystopovat jedna paralela s celým klubem. Stejně jako Slaný má co napravovat i Luboš Tomíček. „Proti Praze jel dobře, pak už to nebylo ono a potom nepřijel,“ hodnotí Milan Mach v kostce jeho působení ve slánských barvách.

Vedle zmiňovaných závodníků nebude samozřejmě chybět ani Martin Málek, ani trojice domácích juniorů. Jejich nasazení prozrazuje, že Milan Mach o zítřejší strategii hodně přemýšlel. Michal Dudek je v základní čtveřici, Eduard Krčmář bude mít pětku, zatímco operativnější číslo šest poveze Roman Čejka. „Chci mít prostor na střídání a třeba dát Romana do hlavní sestavy,“ nechce Milan Mach příliš odkrývat své karty.

Spoléhat na těsnou prohru nikdo nechce
Pražský Olymp netouží po dobytí slánské dráhy jen kvůli definitivnímu odvrácení hrozby vyřazení z play-off. Dva tabulkové body nejen, že potvrdí jeho příslušnost mezi nejlepší trojicí, avšak umístí ho s konečnou platností na druhé místo tabulky základní části. A v neposlední řadě vyřeší otázku semifinálového kolbiště, nebo by v tom případě přijely přespříští čtvrtek na Markétu Pardubice.

„S vervou, pokorou a respektem,“ vypočítává Vladimír Vopat, s čím do zítřejšího klání půjde. „Chtěli bychom vyhrát, abychom jeli semifinále doma. Jsou to závody, šance je vždycky, reálná naděje taky. Zítra ve dvacet hodin si řekneme víc.“

Nahlášená sestava prozatím postrádá jedno jméno. „Nerad bych někoho jmenoval,“ odmítá pražský kouč jmenovat chybějícího závodníka. „Lidé by se třeba na něho přišli podívat, byli by zklamaní a já bych byl za blba.“ Naznačené indicie svědčí, že Praha zřejmě loví ve vysokých vodách, čemuž by nasvědčovala i volná pozice náhradníka. Nasazení esa s vidinou jedné jízdy navíc se mezi extraligovými manažery stává módou. A tak, či onak, Vladimír Vopat může dle reglementů v nahlášené sestavě provést jednu změnu, přičemž má čas až do zahájení přejímky.

Jistý je už ovšem ruský plochodrážník Renat Gafurov. A také česká část týmu, v němž figurují Matěj Kůs, Josef Franc, Zdeněk Simota a junioři Ondřej Veverka a Pavol Pučko. Ten se v extraligovém závodě objevuje, by se při včetší juniorce ještě necítil zcela zdravotně fit. „Vsadil jsem na nejsilnější juniory, co máme,“ svěřuje se Vladimír Vopat. „Ondra se mi líbil ve Mšeně, proto dostal přednost. Pokud bude problém, naskočí Pavel.“

Indicie pro zítřejší závody jsou nalinkované pěkně. „Bude to vyrovnané,“ uvědomuje si Vladimír Vopat. „Stačí nám prohrát o čtyři body, ale na to bych nespoléhal. Jednoduché to mít nebudeme, Slaný jede doma.“

Historické okénko:
Slaný, 24. září 2003 – Slaný chutnal Pražanům sladce, domácím hořce

Název středočeského královského města inspiroval novináře k titulkům pohrávajícím si s přídavnými jmény popisujícími chutě už tolikrát, že jakékoliv pokračování v tomto trendu zavání laciným klišé. Nicméně pro poslední zářijovou středu před osmi lety slůvko sladký nejlépe vystihuje pocity, které měli Pražané po zisku extraligového titulu.

Pražané se v předposledním utkání, které se o tři týdny dříve konalo v Pardubicích, dostali díky vítězství do čela průběžné tabulky. Slaňáci odjížděli ze Svítkova jako bez vavřínů se sklopenou hlavou. Kolize s Bohumilem Brhelem vyřadila jejich hlavní eso Wieslawa Jaguse ještě před tím, než stačil inkasovat vůbec nějaké body.

Milan Mach se svým asistentem Miroslavem Rosůlkem však nesložili zbraně. Sestavili optimální sestavu, jejímž úkolem se stalo porazit Pražany alespoň s pětibodovým rozdílem. Tehdy by oba kluby měly stejný počet tabulových bodů a pomocné kritérium bodů z jízd by rozhodlo ve prospěch domácích.

Jenže kolik na extraligových hodinách bije, si uvědomoval také Milan Špinka. Jeho pětice Bohumil Brhel, Josef Franc, Luboš Tomíček, Pavel Ondrašík a v roli náhradníka nasazený Antonín Šváb opanovali celý závod. „Jeli jsme tak, jak jsme měli jezdit celou sezónu,“ uvědomoval si Josef Franc po závodech. „Jedinou chybu, kterou byl můj vypadlý kabel na zapalování, jsme odstranili během dvou vteřin.“

Když mítink končil nadstavbovou Velkou cenou Královského pivovaru Krušovice, Pražané slavili titul. Tehdy nikdo nemohl tušit, že se na dlouhou dobu stane nedostižným milníkem. Slaňáci smutnili, nevyšlo jim vůbec nic a nakonec byli rádi za třetí místo v závodě před Mšenem. I oni se však dočkali cinkotu zlatých medailí v letech 2005 a 2006. A jistě není bez zajímavosti, že tehdejší kolegové Josef Franc a Luboš Tomíček nastoupí zítra proti sobě.

Sestavy nahlášené dnes k 17:30:

AK Slaný: 1 Robert Kosciecha, PL
  2 Michal Dudek
  3 Martin Málek
  4 Luboš Tomíček
  5 Eduard Krčmář
  6 Roman Čejka
  7 Adrian Miedzinski, PL
 
PSK Olymp Praha: 8 Matěj Kůs
  9 Josef Franc
  10 Zdeněk Simota
  11 Renat Gafurov, RUS
  12 Ondřej Veverka
  13 Pavol Pučko
  14 bude nahlášen dodatečně

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Existenční duel zná své sestavy

Slaný – 30. srpna
Jak Slaný, tak Olymp před svým zítřejším vzájemným utkání na stadiónu středočeského královského města netuší o své extraligové budoucnosti prozatím vůbec nic. Mohou klidně vypadnout z play-off nebo v případě přízně hvězd skončit s titulem. Oba soupeři se dohodli, že oproti původním záměrům začne duel o půl hodiny dříve, tedy v 17:30. Po závodě vystoupí kapela Pražský výtěr.

Sestavy zítřejšího klání:

AK Slaný: 1 Robert Kosciecha (PL), 2 Michal Dudek, 3 Martin Málek, 4 Luboš Tomíček, 5 Eduard Krčmář, 6 Roman Čejka, 7 Adrian Miedzinski (PL)
 
PSK Olymp Praha: 8 Matěj Kůs, 9 Josef Franc, 10 Zdeněk Simota, 11 Renat Gafurov (RUS), 12 Ondřej Veverka, 13 Pavol Pučko, 14 zřejmě dodatečně na jury



Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)