AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 6. srpna
Kromě třetího kola přeboru republiky absolvoval Michal Škurla rovněž doprovodný program mistrovských stopětadvacítek. By ani v jedné z devíti rozjížděk nepoznal hořkost porážky, pohled na stadión z nejvyššího stupně mu zůstal odepřen. Nejprve mu v kolibřících uletěl Patrik Mikel, aby posléze v nádherném souboji podlehl zkušenému rutinérovi Vladimíru Višváderovi až v poslední zatáčce.
Rutinér a junior na čele
Auta, která na průtahu Libercem, kreslila na asfaltu čáry do čerstvě napadané dešové vody, měla na hodinách na svých palubních deskách krátce po čtrnácté hodině. Pršelo nepříjemně, ale déš naštěstí zmizel stejně rychle, jako se zpoza Ještědu dokáže vynořit. Sprchlo sice ještě jednou, ale po většinu odpoledne se z oblohy smálo sluníčko.
Pořadatelům zkomplikoval život ještě krátký výpadek dodávky elektrického proudu. Paní rozhodčí se ovšem opožděným začátkem nenechala rozhodit. Před zraky diváků, jejichž počet výrazně převýšil červencový prvoligový mítink, volným tempem přecházela do depa. Lidé, kteří se se zakoupenými vstupenkami po kapsách marně těšili na nástup, museli čekat dalších deset minut, než skončí veledůležitá rozprava.
Nicméně na pohodlné tempo placených úředníků jsme si už vesměs zvykli i v běžném životě, by s častými dešti by byl spěch přece jen na místě. Škoda jen, že ta správná show v Pavlovicích zřejmě vzala za své s koncem závodní kariéry Věroslava Kollerta. Kdoví, kde je dnes černý pytel, s nímž na hlavě dokázal jet kolem dokola poslepu. Nicméně doufejme, že studnice nápadů v hlavě jeho otce nevyschla starostmi se stavbou nové budovy v depu.
A tak se i dnes šlo rovnou na start bez představování závodníků. Hned v rozjížďce s číslem jedna se letos vůbec poprvé představil divákům Vladimír Višváder. Sice se ještě nad ránem dobře bavil na vesnické zábavě, ale spánek nezanedbal a nyní skvěle odstartoval. V první zatáčce se okolo něho hnal Zdeněk Holub, ale ve výjezdu se přetočil a skončil na zemi.
„Nevím, co jsem tam dělal,“ kroutil nevěřícně hlavou. „Asi jsem si trochu přised‘…“ Z repete byl vyloučen, takže Vladimír Višváder měl o něco volnější cestu ke svým úvodním třem bodům, které získal ve stylu start – cíl. Obdobně si počínal rovněž v rozjížďce s číslem čtyři. František Irmiš toužil zopakovat své vítězství z druhé jízdy, které vydřel po skvělém souboji s Tomášem Jůzou a Stanislavem Pouznarem. Avšak Vladimír Višváder byl proti. První pozici svíral jako buldok a pro její uhájení neváhal používat svou obvyklou nataženou pravou nohu.
Na čele průběžné klasifikace mu stačil sekundovat výhradně Michal Škurla. Pražský junior, který se narodil v době, kdy pětadvacetiletý Vladimír Višváder urputně bojoval s březolupským týmem o extraligové zlato, opět skákal ze stopětadvacítky na půllitr. Krzyzstof Nowacki po páteční explozi svého třetího motoru nemohl dojet, takž úvodní rozjížďka Michala Škurly byla první, která se dnes odbývala jen ve třech.
Nejlépe odstartoval Michal Škurla. Avšak Pavol Pučko, který ještě dopoledne v Sosnové u České Lípy zkoušel motardy, se nechtěl vzdát jen tak bez boje. V nájezdu do druhého kola převzal vnějškem vedení, ale už v dalším kole se musel dívat na záda svého mladšího klubového kolegy.
Po přestávce se Michal Škurla radoval ze svého druhého vítězství v rozjížďce s číslem šest. Stanislav Pouznar, jemuž v první sérii sebral triumf přetržený primární řetěz, za jeho zády objel v prvním oblouku Tomáše Jůzu. Až do cíle proháněl vedoucího Pražana, ovšem ten jeho nápor ustál. V těch chvílích už Pavol Pučko, jenž předtím nedokázal překonat Zdeňka Holuba, balil.
„Bolí mě noha z flattracku z Mariánek,“ vysvětloval. „Bolí to a hnisá. Není to tak, že bych nemoh‘ chodit, ale tady nemá cenu něco hrotit. Každej‘ nájezd bolel jako hovado, lepší to zabalit, než jít na držku.“
Vyvrcholení až v rozjezdu
Vladimír Višváder ovšem potvrzoval pravdivost známého rčení, že život začíná až ve čtyřiceti. V osmé jízdě o tom přesvědčil Zdeňka Holuba. Odstartoval tak, že mladý Ústečák v pražských barvách neměl, koho stíhat už v prvním nájezdu. Ob jednu jízdu se ovšem Zdeněk Holub nenechal zaskočit.
Sám vystřihnul perfektní start a ujal se vedení. Vladimír Višváder se však nenechal rozhodit z konceptu. Udeřil na protilehlé rovince a o necelou minutu později už měl v programech diváků zaznamenané své čtvrté vítězství. Podobně si počínal i Michal Škurla. V deváté jízdě zmařil úvodní útok Stanislava Pouznara, jehož útočné ambice musel pacifikovat až do cíle.
Stanislav Pouznar dnes prožíval skvělé odpoledne, avšak smůla ho neopouštěla. Z rozjížďky s číslem deset se musel vrátit předčasně, když se dostal do křížku s páskou. „Jsem blbec,“ zpytoval své svědomí v depu. „Hlavně, že dělám jiný věci a na spojku zapomenu. Nešlo to udržet. A zrovna dneska, když mám takovej‘ den, že mi to jede! S Holoubkem jsem se chtěl utkat, abych věděl, jestli na něj už mám!“
A tak se jako první ze mšenských mladíků dočkal vítězství Michal Klein, když za sebou v jedenácté jízdě nechal Davida Štěrovského, jenž se probil před Zdeňka Růžičku. Vzápětí Michal Škurla prodloužil sérii své neporazitelnosti o další zářez. Bleskově však s otcem Tomášem musel připravit stopětadvacítku na rozjezd s Patrikem Mikelem. Stejný osud ho ovšem čekal také v pětistovkách.
V rozjížďce s číslem čtrnáct totiž vedl svůj kanárkově žlutý motocykl od mantinelů neomylně do čela. Svůj individuální účet podtrhl nad číslovkou patnáct. Na stejné skóre se nakonec dostal i Vladimír Višváder. V patnácté jízdě na něho čekal osamocený Jaromír Otruba, který si během dnešního zápolení nešastně pohnul se zády. Vladimír Višváder si při inkasu páté trojky mohl vyzkoušet stav oválu ve všech stopách, což se záhy ukázalo jako nesmírně důležité.
V netradičním rozpisu se Vladimír Višváder a Michal Škurla potkali teprve až na startovní čáře rozjezdu. Zpočátku měl vrch starší závodník, avšak Michal Škurla se po něm hnal vnějškem první zatáčky. Dostal se dopředu, avšak Vladimír Višváder stále zůstával ve střehu i v bitevní vzdálenosti. V nájezdu do třetího kola byl zpátky v čele.
Jenže v oblouku u depa ho kopla díra a Michal Škurla znovu převzal po vnitřní straně vedení. „Iděme se zabíjet,“ říkával Vladimír Višváder v nejlepších letech své více než dvacetileté kariéry. A jeho manévr v poslední zatáčce patřil do této kategorie. Vladimír Višváder dal do něho všechno, minul svého soka a protnul metu jako vítěz.
Rovněž o třetí místo se muselo rozjíždět, jelikož závěr klání se pořádně zamotal. František Irmiš po svém úvodním vítězství pouze dvakrát prohrál Vladimírem Višváderem a později s Tomášem Jůzou. V rozjížďce s číslem dvanáct jezdil druhý za Michalem Škurlou, avšak v závěru píchnul.
Svůj stroj tlačil po prázdném ráfku pro jediný bod prakticky tři čtvrtiny celého okruhu. „Sebralo mi to všechny síly, co jsem na dnešek měl,“ vydechl. Hned po přestávce nebodoval, což ho s konečnou platností stálo věnec. Po něm prahnul Zdeněk Holub, o jehož porážkách od Vladimíra Višvádera už byla řeč. Jenže ve třinácté jízdě se splnilo přání Stanislava Pouznara. Mšenský junior se přesvědčil, že na něho má, když mu ve druhé zatáčce sebral vedení.
Tomáš Jůza dojel vzápětí za Michalem Škurlou na druhém místě, kam se prodral první zatáčkou. V depu se už odstrojoval, když za ním přišel ředitel závodu Jiří Mizera, že se musí chystat na rozjezd se Zdeňkem Holubem. Ten také při vzájemné konfrontaci předvedl lepší start, avšak Pardubičan ho ve druhé zatáčce objel.
Hlavní závod jako přes kopírák
Už první série mistrovského klání stopětadvacítek naznačila dvojici favoritů. Patrik Mikel v rozjížďce s číslem jedna odvedl Michaelu Krupičkovou. Hned po něm hrál velké sólo Michal Škurla. V rozpisu jízd se neměli vůbec potkat, takže nezbývalo než doufat v nějaké překvapení.
Nic takového se nestalo. Ve třetí jízdě Michal Škurla ujel Michaele Krupičkové, zatímco Patriku Mikelovi nedokázal nikdo čelit v rozjížďce s číslem čtyři. Vzápětí se role otočily. Michaela Krupičková sice v páté jízdě perfektně odstartovala, jenže Patrik Mikel byl v prvním oblouku rychlejší. A Michal Škurla hrál první housle hned po něm.
Nakonec měl lehcí skupinu soupeřů Patrik Mikel a využil ji k zisku další trojky. Michaela Krupičková v závěrečné jízdě opět brilantně odstartovala, ale Michal Škurla na ní v zatáčce u depa přece jen našel recept.
Další dávečku adrenalinu přineslo losování. Jiří Mizera nechal oba závodníky, aby si střihli. Michal Škurla dal nůžky, které se mu ztupily o kámen Patrika Mikela. Ten si vzápětí vybral vnější pozici na startovním roštu. Jako chyba to vypadalo jen krátce po vylétnutí pásky, kdy se vedení ujal Michal Škurla. Lehčí hmotnost mladšího Moravana ovšem udělala své. V první zatáčce se dostal dopředu, aby o chvíli později slavil své druhé vítězství v mistrovském závodě.
Hlasy z depa
„Teď jsem musel zrušit noční projížďku na endurku,“ dokazoval Vladimír Višváder, že se dokáže radovat ze života i mimo plochodrážní stadióny. „Do půl třetí jsme byli na zábavě, tak jsem to radši odvolal. Dnes jsem se nejdřív rozhýbával, pak jsem přitvrdil, ale pořád jsem měl tři body. A rozjezd byl hodně dobrej‘. V poslední jízdě jsem si s Jardou Otrubou vyzkoušel venek a zjistil, že je tam hutnej‘ materiál. A tak jsem toho se Škurlíkem dvakrát využil. Jednou tam byla kolej. Po projetí cílem mi odešlo zápalko. Jak se to přehřeje, přestává to jet.“
„Rozjezdy jsou nejtěžší,“ filozofoval Michal Škurla na téma svých jediných proher. „Patrik byl moc lehkej‘, Vlado zase moc zkušenej‘. Dvě druhý místa jsou dobrý, myslím si, že výborný. Škoda těch rozjezdů. S Vladem to byla pěkná jízda, ale je zkušenější.“
„Zezačátku jsem tomu nevěřil, viděl jsi to,“ říkal Tomáš Jůza. „Byla to hrůza, jak jsem sbíral body, pak přišlo vítězství. V rozjezdu jsem to podržel na venku, uhlídal si to. Jak jsme se ve středu sundali s Ondrou Smetanou, jel jsem na Stuhácký rámovně a nešlo mi to do ruky. Dnes tady chyběli střelci, ale bylo to vyrovnaný.“
„Bylo to dobrý,“ svěřoval se Zdeněk Holub. „Ale kdybych nezkazil tu první jízdu, bylo by to ještě lepší. Rozjezd se mi líbil. Moh‘ jsem to vyhrát, snad příště. On jel líp.“
„Píchnul jsem,“ vrátil se František Irmiš k rozjížďce s číslem dvanáct, v níž musel svůj motocykl do cíle dotlačit. „Jak jsem tlačil, sebralo mi to všechny síly, co jsem na dnešek měl. Bylo hodně defektů. Ve třetí jízdě karburátor, pak ta guma, hodně jsme laborovali. Mohla bejt‘ bedna, ale když vyjde štěstěna, zklame technika. A na poslední jízdu už nebyla síla…“
„Dneska dobrý,“ zářil Stanislav Pouznar. „O tréninku mi svařili novou plechovou botu. Zklamalo mě, jak mi z prvního místa prasknul řetěz. Mám ale z těch závodů dobrej‘ pocit. Kamarád Honza Jaroš mi poradil ty venky. Věděl jsem, že když tam pojedu, moh‘ bych se tam srovnat.“
| 1. Vladimír Višváder, Liberec | 3 3 3 3 3 | 15+3 | 2. Michal Škurla, Praha | 3 3 3 3 3 | 15+2 | 3. Tomáš Jůza, Pardubice | 2 1 3 1 2 | 9+3 | 4. Zdeněk Holub, Praha | X 3 2 2 2 | 9+2 | 5. František Irmiš, Plzeň | 3 2 2 1 0 | 8 | 6. Stanislav Pouznar, Mšeno | E 2 2 T 3 | 7 | 7. Michal Klein, Mšeno | 2 0 1 3 1 | 7 | 8. Jaromír Otruba, Pardubice | 1 0 1 2 2 | 6 | 9. David Štěrovský, Pardubice | 1 1 1 2 0 | 5 | 10. Pavol Pučko, Praha | 2 2 – – – | 4 | 11. Zdeněk Růžička, Mšeno | 1 1 0 1 1 | 4 |
Průběžné pořadí šampionátu:
| PCE | MŠE | LIB | TOT | |
| 27.4. | 1.5. | 6.8. | ||
| 1. Michal Dudek, Slaný | 25 | 18 | NS | 43 |
| 2. Jan Holub, Mšeno | 16 | 22 | NS | 38 |
| 3. Václav Milík, Pardubice | 22 | 16 | NS | 38 |
| 4. Eduard Krčmář, Slaný | 18 | 14 | NS | 32 |
| 5. Vladimír Višváder, Liberec | NS | NS | 25 | 25 |
| 6. Filip Šitera, Mšeno | NS | 25 | NS | 25 |
| 7. Tomáš Jůza, Praha | (4) | 6 | 18 | 24(28) |
| 8. Michal Škurla, Praha | NS | NS | 22 | 22 |
| 9. Zdeněk Vrba, Praha | 10 | 12 | NS | 22 |
| 10. Zdeněk Holub, Praha | (2) | 4 | 16 | 20(22) |
| 11. Pavol Pučko, Praha | 14 | NS | 6 | 20 |
| 12. Ondřej Veverka, Praha | 12 | 8 | NS | 20 |
| 13. František Irmiš, Plzeň | 5 | (2) | 14 | 19(21) |
| 14. Ondřej Smetana, Praha | 7 | 10 | NS | 17 |
| 15. Stanislav Pouznar, Mšeno | (0) | 3 | 12 | 15 |
| 16. Jaromír Otruba, Pardubice | (1) | 5 | 8 | 13(14) |
| 17. Jaroslav Hladký, Praha | 6 | 7 | NS | 13 |
| 18. Michal Klein, Mšeno | (0) | 1 | 10 | 11 |
| 19. René Vidner, Pardubice | 8 | NS | NS | 8 |
| 20. David Štěrovský, Pardubice | NS | NS | 7 | 7 |
| 21. Zdeněk Růžička, Mšeno | NS | NS | 6 | 6 |
| 22. Karel Kadlec, Kadlec | 3 | NS | NS | 3 |
| NC Dominik Hinner, Praha | 0 | 0 | NS | 0 |
Poznámka: do celkové klasifikace se počítají dva nejlepší výsledky.
Mistrovství republiky 125 ccm:
| 1. Patrik Mikel, Praha | 3 3 3 3 | 12+3 | 2. Michal Škurla, Praha | 3 3 3 3 | 12+2 | 3. Michaela Krupičková, Liberec | 2 2 2 2 | 8 | 4. Roman Mády, Plzeň | 1 2 2 1 | 6 | 5. Jakub Ondroušek, Chabařovice | 2 0 1 2 | 5 | 6. Filip Hájek, Praha | 0 1 1 0 | 2 | 7. Lukáš Kovařík, Praha | E 1 0 1 | 2 | 8. Felix Wittiber, D – Chabařovice | 1 0 0 0 | 1 |
Průběžné pořadí seriálu:
| SLA | PLZ | SLA | PHA | PCE | BŘE | LIB | TOT | |
| 24.4. | 4.5. | 21.5. | 14.6. | 13.7. | 23.7. | 6.8. | ||
| 1. Michal Škurla | 12 | 8 | 11 | 12 | 11 | 10 | 12 | 76 |
| 2. Michaela Krupičková | 10 | 9 | 9 | 9 | 6 | 12 | 8 | 63 |
| 3. Patrik Mikel | 10 | 3 | NS | 7 | 11 | 10 | 12 | 53 |
| 4. Richard Geyer | NS | 12 | 9 | 11 | 9 | NS | NS | 41 |
| 5. Jakub Ondroušek | 2 | 4 | 5 | 5 | NS | 6 | 5 | 27 |
| 6. Lukáš Kovařík | 7 | 0 | 2 | 2 | 4 | 3 | 2 | 20 |
| 7. Roman Mády | 1 | NS | 0 | 2 | 3 | 4 | 6 | 16 |
| 8. Felix Wittiber | 5 | NS | NS | NS | 3 | NS | 1 | 9 |
| 9. Filip Hájek | NS | NS | NS | NS | 1 | 3 | 2 | 6 |
Foto: Zdeněk Holub st.
