AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. září
Poslední utkání základní části letošní extraligy nemohlo už na pořadí v konečné tabulce nic změnit. Slaný sice bojoval, na počátku se dostal do vedení. Když ho ztratil, vyšel mu naplno žolíkový útok. Nicméně domácí fungovali jako skvěle namazaný stroj. Z ideálu vybočil prakticky jen jednou Jan Jaroš a pak naposledy Martin Vaculík, když přišel o jistý triumf v rozjížďce s číslem patnáct kvůli suché nádrži.

Mšeno nechce prohrát za žádnou cenu
Na jedné straně boxů Mšeno. Poslední závod základní části byl pro něho ve své podstatě formalitou, jelikož finále před domácím publikem jim nikdo sebrat nemůže. A ve druhé půli modrých plechových boxů Slaný. Po včerejšku už bez sebemenší šance dosáhnout play-off a v pozici, kdy by vítězství mohlo notně vylepšit jeho kredit.

„Čísla jsou jiný, lidi stejný, jedeme o čest, strategie nemá cenu,“ říkal včera Milan Mach, když ještě netušil, že bude muset dnes oželet i Martina Málka. Ten se mu omluvil ze zdravotních důvodů způsobených pádem během sobotní první ligy ve Svitavách. Narážka na možné vítězství na domácí dráze šampióna předchozích dvou sezón však slánskému kouči udělala radost. A výsledek rozjížďky s číslem jedna neméně.

Jan Jaroš se hnal dopředu, avšak polský tandem Adrian Miedzinski – Robert Kosciecha ho záhy minul. Mšeňák se ovšem nenechal zaskočit tvrdým manévrem Roberta Kosciechy a ve druhém kole se v první zatáčce dostal na druhou příčku zpátky jako blesk. K němu šlo směle přirovnat i Eduarda Krčmáře, který udržel Slaný ve vedení i po juniorské jízdě. Starty umí perfektně a na konci druhého kola měl už na favorizovanou domácí dvojici Jan Holub – Michael Hádek náskok v rozmezí patnácti až dvaceti metrů.

Třetí jízda patřila k nemnoha za poslední dva dny, kterou si Robert Kosciecha rozhodně dal za rámeček. Rychle se po vylétnutí pásky usadil na čele před Janem Jarošem a Sebastianem Ulamkem. Neztratil ani renomé tvrďáka. Když na něho Jan Jaroš zaútočil v předposlední zatáčce, nekompromisně ho zavřel.

Slaňákům se z průběžného vedení nikterak nechtělo, avšak po čtyřech jízdách se museli přece jenom stěhovat. Martin Vaculík a Jan Holub vůbec nepustili Adriana Miedzinskeho a Michala Dudka ke slovu. Událostmi nabitá rozjížďka s číslem pět posléze vedení domácích ještě prohloubila.

Nejprve se Jan Holub ocitnul polapený v pásce. Posunul se na handicapovou čáru a startovalo se znovu. Luboš Tomíček letěl dopředu. Tam se tlačil rovněž Eduard Krčmář. Při své cestě na druhou příčku se zaháknul s Michaelem Hádek jako dávné plachetnice. Jenže domácí borec upadl.

„Zahákli jsme se v půlce zátočiny,“ vyprávěl Michael Hádek. „Eda jel, jel, jel, tak jsem z toho vyskočil.“ Slánský závodník vnímal incident prakticky totožně. „Jak jsme se v půlce zatáčky zahákli, jeli jsme až do výjezdu a on musel seskočit,“ svěřoval se. Nakonec to byl on, koho Lenka Felixová diskvalifikovala.

Jan Holub neměl z handicapu prakticky žádnou šanci, takže při druhém restartu inkasoval poslední možný bod. „Nic moc,“ odtušil. „Třicet metrů je daleko.“ Stejně jako prve, na čele se usadil Luboš Tomíček. Michael Hádek mu však nepřestával komplikovat život. Útočil až do cíle, kterým projeli oba prakticky současně, ale vítězství bylo přiznáno domácímu jezdci.

Slaný se však nevzdával. Start šesté jízdy katapultoval do čela. Adriana Miedzinskeho s Robertem Kosciechou. Sebastian Ulamek spodní stranou první zatáčky proklouzl mezi ně, avšak Jan Jaroš se odporně tlusté nuly už nezbavil. „Mrzí mě to,“ litoval po závodech. „Prostě jsem neodstartoval.“

Vítězstvím však Slaný řekl už své předposlední slovo, jelikož od sedmé jízdy nevyhráli domácí jen dvakrát. Jejich cestu k rozhodujícímu trháku začali dláždit Martin Vaculík s Janem Holubem. Luboš Tomíček se v první zatáčce druhého kola probil na druhou pozici. Jan Holub však protáhl nájezd do další zatáčky a byl zpátky. A stav utkání poskočil na 24:18.

Slaný neměl nůžky na přestřižení vítězné mšenské šňůry
Další maximum 5:1 na mšenskou stranu boxů v osmé jízdě přivezli Sebastian Ulamek a Michael Hádek. Polák zaznamenal triumf stylem start – cíl, zatímco Michael Hádek se jen mihnul okolo Adriana Miedzinskeho v úvodním oblouku. Stejně neotřesitelně si vzápětí počínal Martin Vaculík. Robert Kosciecha uhlídal Jana Jaroše, ale Roman Čejka po skvělém včerejšku dnes inkasoval už druhou nulu v řadě.

Milan Mach nemohl nic ztratit, když vsadil na žolíkový útok v rozjížďce s číslem deset. Ta vešla do historie jako jízda, ve které nestartoval z programových závodníků vůbec nikdo. Petr Vandírek totiž nahradil mladíky Stanislava Pouznara a Ondřeje Smetanu Janem Holubem a Sebastianem Ulamek. Na slánské straně nahradil Adrian Miedzinski nepřítomného Martina Málka a Luboš Tomíček uvolnil své místo Robertu Kosciecovi, jemuž Milan Mach svěřil žolíka.

Řada lidí nad jeho rozhodnutím kroutila hlavou a argumentovala lepší bodovým ziskem Adriana Miedzinskeho z obou utkání, avšak slánský kouč měl jasno. Události na ovále mu vzápětí daly za pravdu. Robert Kosciecha se dostal do čela, zatímco Adrian Miedzinski mu spolehlivě kryl záda. Společně zmařili nájezd Sebastiana Ulamka a inkasovali jedním tahem osm bodů.

Bratr Sebastiana Ulamka vyčítal slánskému kouči, že jeho esa mají na každou rozjížďku novou hranu. „Máme šest závodníků,“ bránil se Milan Mach. Na skóre stály číslice 34 a 29 a on dobře věděl, že k otočení vývoje závodu by potřeboval minimálně ještě jednoho žolíka.

Ani v rozjížďce s číslem jedenáct nepoznal Martin Vaculík hořkost prohry. Michael Hádek se v první zatáčce probil přes slánskou hráz zosobněnou Romanem Čejkou a Eduardem Krčmářem. Na konci druhého kola však zůstal stát. Když přišel do boxu, neměl vůbec náladu na mluvení. Zklamaně hodil sprej do boxu, který se od plechové stěny a střechy odrážel jako placák na hladině rybníka. Jeho otec Bořivoj záhy dotlačil motocykl a prázdná zadní pneumatika podala pádnější vysvětlení než stovky slov.

Bráno klubovými měřítky, nestalo se vůbec nic, jen pokladník ušetřil. Do rozjížďky s číslem dvanáct nejrychleji odstartoval Robert Kosciecha. První zatáčka všechno změnila. Martin Vaculík šel dopředu vnějškem, Michael Hádek vnitřkem. Do druhé zatáčky se ovšem dostal Robert Kosciecha dříve než domácí junior.

Sebastian Ulamek vyhrál třináctou jízdu a Jan Jaroš pojistil druhou příčkou maximum. Musel ovšem pacifikovat Michala Dudka, který si na něho vyšlápl v první zatáčce a dostal se na druhou příčku. Mšeňák ve druhé zatáčce nesmlouvavě navedl svůj motocykl pod slánského juniora. Už šlo jen o tolik skloňovanou čest, jelikož Mšeno mělo svůj jedenáctý triumf na domácí dráze v kapse.

Navzdory vší snaze Romana Čejky, který se srdnatě pral o druhé místo s Janem Jarošem i Janem Holubem, Mšeno triumfovalo rovněž v rozjížďce s číslem čtrnáct. Na stejný scénář to vypadalo i v závěrečné jízdě. A to tím spíše, nenastoupil-li do ní stejně jako včera Adrian Miedzinski a argumentem, že je všechno stejně ztraceno.

Pár Martin Vaculík – Sebastian Ulamek hravě na začátku druhého kola vyřešil Roberta Kosciechu, který jel mezi nimi. Šestý triumf slovenského závodníka však nepřišel. V poslední zatáčce musel zvolnit a projet cílem jako třetí bez užití sil motoru. „Šli jsme přehazovat Honzovi Jarošovi gumu, nejeli jsme dotankovat, nenapadlo nás to,“ uvědomil si rázem závodníkův otec Zdeno.

Hlasy z depa
„Super,“ zářil Martin Vaculík. „Mám velkou radost. Jsme ve finále, to je hlavní. Mechanik zapomněl dolít metyl. Je to jen člověk, ale příště se to nesmí tolerovat. V nájezdech byly trochu jámy, ale jinak byla dráha v pohodě. Finále je relativně daleko, nevím, jestli pojedu, je tu kvantum dobrých jezdců.“

„Poslední dvě jízdy byly lehčí než předešlý,“ bilancoval Jan Jaroš. „Mrzí mě ta nula, prostě jsem neodstartoval a kluci nejsou ořezávátka. Podívej se na mě, jak vypadám, jak mě ocejchovali. Ještě musím makat a připravit se na finále. Máme doma skvělou bilanci, jedenáct závodů po sobě jsme neprohráli. Musíme to vzít zodpovědně, i když ještě nevíme, proti komu pojedeme, bude to boj.“

„Mohlo bejt‘ líp,“ říkal Jan Holub. „Ale dobrý, že jsme vyhráli, to je hlavní. Doufám, že vyhrajeme i finále.“

„Všechno špatně,“ smutnil Michael Hádek. „Na dráze, defekty, takhle se to nemůže jezdit. Takhle si nepostavím novou garáž a nekoupím novou motorku. Vyhráli jsme, asi nám to tady jde.“

„Dráha se změnila,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Nejelo to. Nešlo to sladit. Pak mě vyloučili. Já ho nesundal. Zahákli jsme se v půlce zatáčky, jeli jsme až do výjezdu a on musel seskočit.“

„Dneska jsme se nemohli trefit do převodů a do předstihu,“ svěřoval se Roman Čejka. „Vůbec. Nešlo to, snad to bude teď v Rusku lepší.“

1. Grepl PDK Mšeno			55
Jan Jaroš	2 2 0 1 3	3	11
Stanislav Pouznar	– – – – –		DNR
Ondřej Smetana	0 – – – –		0
Martin Vaculík, SK (PZM)	3 3 3 3 3	1	16
Michael Hádek	1 3 2 E 1		7(2)
Jan Holub	2 2 1 2 0	2	9(3)
Sebastian Ulamek, PL	1 2 3 1 2	3	12(2)
2. AK Slaný			38
Robert Kosciecha, PL	1 3 1 2 6* 2	2	17
Luboš Tomíček	0 2 1 – 0		3
(Martin Málek)
Michal Dudek	0 0 – – 1		1
Eduard Krčmář	3 U 0 1 0	0	4(1)
Roman Čejka	0 0 2	1	3
Adrian Miedzinski, PL	3 1 3 1 2	–	10(1)

Poznámka: nahlášený Martin Málek nepřijel ze zdravotních důvodů.

Závěrečná extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	6	306:246	12
2. Praha	6	279:254	6
3. Pardubice	6	286:269	6
4. Slaný	6	236:318	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 31. srpna
Když Milan Mach a Petr Vandírek dnes dopoledne nahlašovali své sestavy pro svůj zítřejší duel, který v červenci spláchnul d隝, nikdo nemohl tušit, jak se vyvine dnešní střetnutí Slaného s Olympem. Nyní je již jasné, že o podobě play-off je rozhodnuto. Nicméně oba týmy přijedou na Kokořínsko s úmyslem postarat se o důstojnou podívanou, by na jejich diametrálně odlišném postavení v tabulce se už nedá nic změnit.

Vítězné ambice jako na každý jiný závod
Mšeno jde letos od vítězství k vítězství a Petr Vandírek rozhodně neskrývá chu ověnčit svůj tým aureolou neporazitelnosti. „Chtěl bych všechno vyhrát,“ říká. „Ve Mšeně se neprohrálo už třetí rok. Zítra můžeme jet v klidu a bez nervů, ale chtěli bychom vyhrát.“

I kdyby nakrásně mšenská triumfální šňůra deseti vítězství na domácí půdě praskla, pořádání finále jim už nemůže uniknout. Přesto s ohledem na své fanoušky jdou úřadující extraligoví mistři do duelu se Mšenem naplno a s obvyklou sestavou, v níž nechybějí Sebastian Ulamek a Martin Vaculík. „Jsou tam, protože chceme vyhrát,“ konstatuje mšenský kouč. „Zveme hosty celou sezónu a teď se na to nemůžeme před domácím publikem vykašlat.“

V týmu ovšem bude chybět zítra Filip Šitera. „Na vlastní žádost zůstal v Anglii,“ vysvětluje Petr Vandírek. „Umožnili jsme mu to.“ Ke slovu se tak dostane Ondřej Smetana, jenž bude stejně jako Jan Jaroš, Stanislav Pouznar a Martin Vaculík v základní části. Juniorské duo tvoří opět Michael Hádek a Jan Holub, když Sebastian Ulamek nastoupí jako náhradník.

„Slaný nazbrojil na dnešek a k nám to vezme jedním vrzem,“ začíná Petr Vandírek hovořit o možné vývoji zítřejšího klání. „Pomohli jsme jim i tím termínem. Mají to při cestě, to je můj názor. Myslím si, že vyhrajeme, ale ty nervy budou klidnější než v Pardubicích nebo doma s Prahou. Ale jak začnou závody, myslím si, že to bude stejně jiné…“

Poslední šance vyhrát
Po dnešní prohře na domácím stadiónu s pražským Olympem nastoupí Slaný zítra letos v extralize naposledy. „Čísla jsou jiná, lidé stejní a ambice také,“ má Milan Mach jasno. „Jedeme odjet závod. Nechci říkat z povinnosti, ale i kdybychom vyhráli, není nám to už nic platné.“

Sestava na rozlučku se základní částí dokonale kopíruje nasazení z dneška a to i v otázce rozložení juniorů a Adriana Miedzinskeho na postu náhradníka. Jak se vyjádřil slánský kouč, není důvod ke změnám a navíc není ani, kdo by narychlo do slánské sestavy naskočil.

„Nejedeme s žádným bojovným nasazením,“ přiznává Milan Mach. „Jedeme o čest, jiná strategie nemá cenu.“

Historické okénko:
Chabařovice, 23. července 1991: remízou s Pardubicemi zadělaly Chabařovice na extraligový bronz
Remíza je poměrně raritní výsledek v systému dvojutkání. Od jeho předloňské renesance se obě družstva nerozešla smírně ještě ani jednou. Dnešní utkání je poslední příležitostí, aby oba manažeři mohli hovořit o klasické plichtě. Pakliže totiž v semifinále nebo finále budou obě družstva mít po patnácti rozjížďkách stejný počet bodů, musí ke slovu přijít rozjezd.

Remíz nebylo mnoho ani v předcházejících obdobích, kdy se liga jezdila stylem střetnutí dvou družstev. Jedno senzační viděly severočeské Chabařovice na sklonku července právě před dvaceti lety. Chabařovice tehdy jezdily v extralize druhým rokem a jezdecky profitovaly z příchodu Karla Průši, Pavla Kotena a Zdeňka Holuba.

Tým vedl Karel Voborník, který přišel s myšlenkou používat skvělého Karla Průšu na pozici náhradníka. Dvojutkání z let 1991 – 1995 sice znala taktickou rezervu, když byla mezi soupeři větší mezera než šest bodů, avšak tímto právem byli nadáni pouze závodníci s lichými čísly. Náhradník ovšem mohl počínaje rozjížďkou s číslem čtyři nastoupit pětkrát, přičemž ho omezovala pouze nemožnost, aby jeden závodník startoval ve třech jízdách po sobě jdoucích.

Taktika Karla Voborníka slavila triumf i v domácím duelu s Pardubicemi. Během dvou jízd si hosté vypracovali čtyřbodový náskok, ale pak se ke slovu dostal Karel Průša. Během celého utkání ho dokázal porazit jen Pavel Karnas a nakonec i Václav Milík, jehož neporazil nikdo. V polovině klání byl nerozhodný stav, ale vzápětí Pardubice ulétly o šest bodů.

To byl signál pro Karla Voborníka. Zdeněk Holub a Robert Ráliš, kmenový závodník prvoligového Liberce, jenž díky liberálním pravidlům o hostování v jednadevadesátém oblékl vesty všech extraligových celků kromě Prahy, vyjeli jako taktické rezervy. Po rozjížďce s číslem třináct přesto Chabařovice prohrávaly 37:41.

V předposlední jízdě byl ovšem Pavel Karnas diskvalifikován za najetí do pásky. A Karel Průša se Zdeňkem Holubem odvedli Gašpara Forgáče. Utkání bylo rázem vyrovnané. Vzápětí šel Karel Průša na start ještě jednou. Václav Milík mu nedal šanci, ale Robert Ráliš mu perfektně kryl záda a společně uhlídali Jana Schinágla.

Remíza s hvězdnými Pardubicemi byla senzačním výsledkem, který zastínila až porážka Olympu o dva roky později. Chabařovice doma zlobily i později. Kupříkladu v sezóně 1994 zaznamenala mistrovská Plzeň jednu ze svých dvou proher právě na ústeckém předměstí. Sezóna 1991 však byla pro Chabařovice nejúspěšnější, protože jim přinesla historickou extraligovou bronzovou medaili.

A ještě jedna skutečnost z extraligového duelu Chabařovice vs. Pardubice z jednadevadesátého stojí za připomenutí. Druhým náhradníkem hostů byl Jaroslav Petrák. Sice se ani jednou nedostal ke slovu, avšak jako jediný z celé startovní listiny je aktivním závodníkem ještě po dvaceti letech.

Sestavy nahlášené dnes k 16:00:

Grepl PDK Mšeno:	1 Jan Jaroš
	2 Stanislav Pouznar
	3 Ondřej Smetana
	4 Martin Vaculík, SK (SMF)
	5 Michael Hádek
	6 Jan Holub
	7 Sebastian Ulamek, PL
AK Slaný:	8 Robert Kosciecha, PL
	9 Luboš Tomíček
	10 Martin Málek
	11 Michal Dudek
	12 Eduard Krčmář
	13 Roman Čejka
	14 Adrian Miedzinski, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Lubomír Hrstka

Mšeno – 27. července
Mšeno si velkou část svých domácích závodů naplánovalo na období letních prázdnin. Pro náhradní termín jeho extraligového duelu se Slaným se tudíž našel až čtvrtek 1. září. Den před limitem pro pořádání závodů základní části můžeme být svědky bitvy o pořádání finále či záchranu do play-off, avšak také formální podívané na zápolení celků, jejichž budoucnost už narýsovala předchozí tři utkání.

Vyvrcholení základní části extraligy:
středa 10. srpna – Pardubice vs. Mšeno: utkání o finále
Jeden z vrcholů extraligové sezóny může napovědět dějiště finálového závodu. Pakliže Mšeno vyhraje, dostane se na osm tabulkových bodů. Stejný počet může inkasovat rovněž Praha, avšak musela by vyhrát oba své výjezdy do Mšena i Slaného. Mšeno by přitom musela porazit o více než pět bodů, protože v případě rovnosti rozhoduje skóre ze vzájemných utkání. K vítězství v základní části by navíc musela doufat, že Mšeno prohraje doma i se Slaným.

Podobnou víru musí vyznávat i Pardubice, jestliže přespříští středu Mšeno doma porazí. Pro ně jde o poslední závod základní části soutěže, tudíž by na osmi bodech skončily. K překonání Mšena by vedle jeho porážky ve Svítkově o více než dva body potřebovaly, aby Mšeno alespoň v jednom z domácích klání skončilo poraženo. Když se tak nestane, pojede se finále 28. září na ovále obhájce dvou posledních titulů.

čtvrtek 25. srpna – Mšeno vs. Praha: utkání o semifinále
Na konci srpna už budeme znát výsledek klíčového duelu Pardubic se Mšenem. Za těchto okolností přijede Praha do městečka pod Kokořínem bojovat o svou budoucnost v play-off. O podmínkách, aby ona pořádala finále, již byla řeč.

Pro řešení otázky semifinále bude rozhodující, zda Pardubice skončí základní část se stávajícími šesti nebo v případě vítězství nad Mšenem s osmi tabulkovými body. Pražané zatím mají čtyři a dva závody k dobru. K překonání Pardubic a upořádání semifinále na Markétě jim stačí vyrovnat tabulkový zisk, jelikož vzájemné skóre z obou utkání činí 90:93 v pardubický neprospěch.

středa 31. srpna – Slaný vs. Praha: utkání o záchranu
Zatímco Mšeno i Pardubice mají jasné, že je play-off už v žádném případě nemůže minout, Praha je v situaci, kdy může postoupit přímo do finále, ale také skončit s Černým Petrem vyřazeného celku.

Vedle případné prohry se Mšenem by musela ztratit rovněž utkání ve Slaném. Slaný by ovšem současně musel Pražany porazit o více než šest bodů a navíc zvítězit i druhý den ve Mšeně. Vzhledem k dosavadnímu nulovému zisku, mají ve Slaném jistotu, že v případě svého postupu rozhodně nebudou pořádat ani semifinále, ani finále. Ušetřené finanční prostředky mohou tudíž investovat do případných zahraničních posil.

čtvrtek 1. září – Mšeno vs. Slaný: utkání s otazníky
A jsme konečně u odloženého duelu, jehož konání minulý čtvrtek zhatil kromobyčejně vytrvalý d隝. Za daných okolností se může v závislosti na výsledku třech předchozích utkání změnit v urputný boj Mšena o vítězství v základní části nebo o druhé místo, které by pro semifinále přineslo výhodu domácí dráhy. Není ani vyloučeno, že půjde už jen o formální střetnutí vítěze základní části s vyřazeným týmem.

Klidně můžeme být svědky i podívané stylu loňského mšenského výjezdu do Plzně, dle něhož by si domácí mohli dovolit pustit do závodu výhradně české závodníky a ušetřit finance na finále. Ale ruku na srdce, i kdyby nakrásně Slaný tímto způsobem vyřadil Prahu, v semifinále by Pardubice byly favoritem a Mšeno by ve finále tak či tak mělo silného protivníka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 21. července 9:00
Extraligové otázky, na něž mělo odpovědět dnešní utkání Mšena se Slaným, zůstávají nezodpovězeny i nadále. Kvůli nesjízdné dráze vinou vytrvalých dešů a nepříznivé předpovědi dalšího vývoje povětrnostní situace, byl mítink právě zrušen. Náhradní termín bude po dohodě obou soupeřů stanoven do 25. července, přičemž vzhledem k datumům semifinále play-off se utkání musí uskutečnit do 2. září.

Mšeno – 20. července
Zítřejší extraligový duel Mšena a Slaného dlouho vypadal jako další pokračování spanilé jízdy domácího týmu na cestě k přímému postupu do finále. Jenže nyní se Mšeno musí obejít bez Grega Hancocka a Slaný je motivovaný poslední šancí zabušit na brány play-off. Oba manažeři deklarují vzájemný respekt, ale zároveň touhu po dvou tabulkových bodech.

Plán zvítězit se nemění
Čas na ploché dráze může ubíhat skutečně rychle. Přesvědčil se o tom i František Liebezeit. Ještě včera večer stavěl své plány na zítřejší závod okolo Grega Hancocka, avšak nakonec musel celou sestavu radikálně přestavět. „Neklaplo to, Greg nám to přislíbil, ale odložili Švédsko,“ povzdechl si. „Máme holt smůlu.“

Neúčast aktuálního leadera průběžné klasifikace seriálu velkých cen však neznamená přehodnocení mšenských ambicí. „Nijak,“ odpovídá mšenský kouč na jednoznačnou otázku, jak se změnily. „Vítězství. Oni mají lepší cizince, my zase lepší Čechy.“

Avšak startovní číslo sedm je volné a v nahlášené sestavě je jen jeden ze dvou povolených zahraničních posil. Není tedy možné, že se zítra v podvečer dočkáme nějakého překvapení? A to tím spíše, podnikl-li podobný tah už Petr Vandírek předloni ve Slaném? „Není to od nás žádná finta,“ odmítá František Liebezeit obdobný scénář. „Patryk Dudek a Maciej Janowski jedou o víkendu mistrovství světa. Martin Vaculík a Sebastian Ulamek mají klubové povinnosti. I Norberta Kosciucha jsme museli tahat ze dvou závodů z Anglie. Jede tam ve středu a v pátek, slíbil, že ve čtvrtek přiletí.“

Vedle Norberta Kosciucha budou ve mšenské partě už jen samí Češi – Filip Šitera, Jan Jaroš a junioři Michal Klein, Jan Holub a Michael Hádek. „Jedeme opravdu se slabou sestavou,“ komentuje František Liebezeit podobu svého týmu. „Musí nám zajet Češi. Chce to držet body a mohlo by to vyjít.“

Mšenský manažer ovšem nehází flintu do žita. „Padesát na padesát, nikdo nebude zítra favorit,“ tvrdí. „Slaňáci jedou existenčně, Milan Mach ještě může postoupit, má teoretickou šanci, která se mu nyní s námi vyrýsovala. Rozhodovat bude i dráha a ta bude určitě domácí.“

Poslední šance řešit rovnici pro play-off
Zatímco Mšeno žene vidina přímého postupu do finále, Slaný řeší existenční starosti. Po sérii čtyř proher se celku ze středočeského královského města play-off vzdálilo, nicméně poslední jiskřička naděje stále doutná. Existenční rovnice má ve své podstatě jednoduché řešení. Vyhrát zítra ve Mšeně a pak koncem srpna doma porazit Prahu alespoň o šest bodů. Olymp ovšem o necelý týden dříve musí prohrát i ve Slaném.

Při neúčasti Grega Hancocka v zítřejším klání se slánské vyhlídky opticky zvyšují. Přispěl snad Milan Mach slánským bosým karmelitánům, aby svými modlitbami ve svém kostele Nejsvětější trojice pomohli přivolat dešové mraky nad Švédsko? „V původním plánu jsem s Gregem nepočítal,“ připouští slánský kouč. „Jeho nasazení mě překvapilo. Myslel jsem, že tam budou Martin Vaculík a Sebastian Ulamek.“

Milan Mach navíc upozorňuje na volné místo ve složení svých zítřejších hostitelů. „Ještě mají možnost kohokoliv doplnit,“ připomíná, než se pustí do hodnocení svých ambicí. „Až zítra večer nastoupíme, teprve se uvidí. Výkony mých oveček nejsou žádná sláva, Gregovu neúčast neberu jako oslabení, navíc si myslím, že se místo něho ještě někdo objeví.“

Také on bude koučovat sestavě složené jen ze šesti členů. Pojistil si osvědčené polské posily Roberta Kosciechu a letos poprvé Adriana Miedzinskeho. Domácí část týmu by šlo označit za standardní, kdyby ovšem po boku Martina Málka, Michala Dudka, Romana Čejky a Eduarda Krčmáře už podruhé nechyběl Luboš Tomíček. „Posledně mě odmítl, nyní jsem ho nekontaktoval,“ vysvětlil Milan Mach.

A jaké by to tedy zítra večer ze slánského úhlu pohledu mohlo být? „Každý závod se začíná od nuly,“ filozofuje Milan Mach. „Do každého jdeme s tím, že ho chceme vyhrát. Letos se nám to ještě nepovedlo, zítra bude záležet na našich, jak pojede Martin, Roman, Michal a Eda.“

Historické okénko:
1. května 2002 – Výbuch dlouho odtikávající časované bomby
Poprvé se Mšeno dostalo do extraligy na poslední chvíli a doslova za pět minut dvanáct. Druhým místem v první lize v roce 2000 nesplnili podmínku pro účast v baráži, takže se v městečku pod hradem Kokořín chystali na další prvoligovou kampaň. Jenže na poslední chvíli se z extraligy 2001 odhlásily Březolupy a Mšeňáci vyslyšeli prosbu VV SPD, aby svou účastí zachránili podobu extraligových čtyřutkání.

Ve své historicky první extraligové sezóně Mšeňáci ovšem po sérii osmi čtvrtých míst skončili u samotného dna závěrečné tabulky. Mšenská časovaná bomba ovšem zatím jen tikala, tikala a tikala. Jenže na prvního máje 2002 prásk! Mšeno na své domácí dráze vyhrálo úvodní kolo tehdejšího extraligového ročníku. Favorizované Pardubice přitom porazilo o čtyři body.

Zbývající extraligová společnost na tom byla ještě hůře. Prvomájový termín přinesl termínové střety a pražská esa závodila jinde. Ke všemu Richard Wolff, tehdy hájící barvy Trelawny, zůstal kvůli zpoždění letadla viset na letišti v Německu a Martin Málek si z jediného svého startu za PSK Olymp Praha odvezl zlomenou klíční kost. Slanému zase nepomohly dva pády Zdeňka Tesaře a obrovská nula Lubomíra Batelky.

Navzdory trablům soupeřů ovšem nespadl Mšenu triumf do klína jen tak. Tomáš Topinka byl se svými patnácti body klíčovým faktorem úspěchu stejně jako jednadvacet bodů polského juniorského tandemu Rafal Szombierski – Roman Chromik. V dobrém světle se představil i Vladimír Višváder, který při svých čtyřech startech inkasoval čtyři body, zatímco Filip Musil v povinných dvou juniorských jízdách nebodoval vůbec.

Rozhodující byla i geniální strategie manažerské dvojice Petr Pázler – František Liebezeit, která Tomáše Topinku ve vestě náhradníka nasazovala se zničující účinností. Geniální byl především tah poslat ho už do šestnácté jízdy místo v minulosti uplatňované osmnácté, jelikož Vladimír Višváder v ní měl větší šanci bodovat než o sérii dříve.

V dalším kole v Pardubicích ovšem Mšeno o průběžné vedení přišlo, navíc v sezóně 2004 na dva roky muselo vyšší ligu opustit. Nyní však prožívá zlaté časy. Kromě jedné stříbrné a dvou zlatých medailí z posledních třech let o tom svědčí i fenomenální bilance celku na jeho vlastní dráze. Od roku 2008 pořádalo jedenáct extraligových závodů, v nichž se nejhorším výsledkem domácích stalo jedno jediné druhé místo.

Sestavy nahlášené dnes k 20:00:

Grepl PDK Mšeno:	1 Norbert Kosciuch, PL
	2 Filip Šitera
	3 Jan Jaroš
	4 Michal Klein
	5 Jan Holub
	6 Michael Hádek
	7 neobsazeno
AK Slaný:	8 Robert Kosciecha, PL
	9 Michal Dudek
	10 Martin Málek
	11 Adrian Miedzinski, PL
	12 Roman Čejka
	13 Eduard Krčmář
	14 neobsazeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Mšeno – 20. července
Včerejší utkání švédské ligy Gislaved vs. Motala bylo odloženo a zatím nemá náhradní termín. Pro Mšeno to přineslo fatální zprávu, jelikož domluvený Greg Hancock nepřijede. Naproti tomu šance Slaného dosáhnout play-off porážkou úřadujícího mistra na jeho domácí dráze se zvyšují. Před malou chvílí zveřejněné sestavy zahrnují pouze dvanáct závodníků. O taktice domácích svědčí i plán vyzkoušet si dnes odpoledne těžkou dráhu v Liberci.

Sestava zítřejšího duelu:

 

Grepl PDK Mšeno:	1 Norbert Kosciuch (PL), 2 Filip Šitera, 3 Jan Jaroš, 4 Michal Klein, 5 Jan Holub, 6 Michael Hádek, 7 neobsazeno.
AK Slaný:	8 Robert Kosciecha (PL), 9 Michal Dudek, 10 Martin Málek, 11 Adrian Miedzinski (PL), 12 Roman Čejka, 13 Eduard Krčmář, 14 neobsazeno.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)