Mariánské Lázně – 21. května
Překvapení čekalo při nástupu před sobotním šampionátem republiky na dlouhé dráze na Milana Špinku a Miloslava Čmejlu. Pořadatelé jim k jejich letošním šedesátinám připravili netradiční dárek. Oba se mohli svézt na motocyklu po lázeňském ovále.

„Chtěl jsem to dát trošku do smyku,“ svěřil se Milan Špinka se svými dojmy. „Ale měl jsem čepici kšiltem dozadu a ztratil bych ji (smích). Ale vážně, bylo to příjemný.“ Pokušení dát půllitru ostruhy odolával i Miloslav Čmejla. „Jednou to určitě zkusím,“ sliboval populární spíkr, který na červnové mistrovství světa opět chystá předání poháru na památku Zdeňka Kudrny.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 21. května
Do první zatáčky finále A mistrovství republiky na dlouhé dráze najížděl jako první Josef Franc. Avšak ve výjezdu už jel před ním Martin Smolinski. Pražan posléze odolal náporu Aleše Drymla, který ziskem zeleného věnce jen potvrdil vládu závodníků, jejichž jména jsme ještě nedávno spojovali výhradně s krátkými ovály. Richarda Wolffa zabrzdila porucha převodovky jeho GM, Karel Kadlec se nakonec soustředil na doprovodné veterány. Z finále A čtyřventilů ho vyřadila skutečnost, že je mladší než anglický čahoun John Hartley.

Debutant na čele
Neuvěřitelný maratón šestatřiceti rozjížděk zažil dnes dlouhodrážní ovál v Mariánských Lázních. Souběžné pořádání s evropskou sérií veteránů ovlivnil rozpis šampionátu republiky. V základní části se jelo jen devět jízd a celý program vyvrcholil dvojicí semifinále a jediným finále A.

V polovině mítinku byl na čele Aleš Dryml. Poprvé se na zdejším kilometrovém oválu svezl při úterním tréninku, v němž mu sparingpartnera dělal pouze Karel Kadlec. Vychytávaly se převody a pardubický borec si stěžoval na svoje starty. Návyků z krátkých oválů se ovšem nezbavil ani při své ostré závodní premiéře v sedle dlouhodrážního motocyklu v rozjížďce s číslem tři, což neušlo pozornosti jeho bratra Lukáše. Ten se po krátké procházce depem rozhodl usadit se na tribuně.

„Na první jízdě mi brácha říkal, že jak se rozsvítilo zelený světlo, stál jsem tam jak na krátký,“ svěřoval se Aleš Dryml později. „Ale rychle jsem se stačil přeorientovat.“ Nejrychlejší start předvedla Němka Nadine Frenk, avšak Pardubičan začal udávat tempo ještě v průběhu prvního kola.

Pět úvodních bodů získalo stejný počet bratříčků v šesté jízdě. Martin Smolinski sice v rozjížďce s číslem dvě svým triumfem stylem start – cíl nad Sirgem Schützbachem dostál své pověsti favorita, ale nyní se musel smiřovat s prohrou. Aleš Dryml na něho odstartoval, aby mařil jeho útoky celá tři kola, na něž se dnes v Mariánských Lázních závodilo. Německý závodník, který loni zaznamenal ojedinělý počin, když se objevil na startu krátké, dlouhé i ledové dráhy, se záhy přesvědčil, že Aleš Dryml umí ve svůj prospěch zužitkovat i hutnou cejchu.

„Jo, jezdím ve snech,“ reagoval pardubický závodník na poznámku reportéra magazínu speedwayA-Z, že soudě dle jeho počínání na ovále se musí dlouhodrážnímu sportu věnovat inkognito alespoň deset let. Samozřejmě šlo o žert, avšak skutečností zůstávalo, že ve dvou třetinách základní části byl leaderem průběžné klasifikace, aniž by ztratil jediný bod.

Za jeho zády se seřadila hned čtveřice nejbližších pronásledovatelů, jimž z mezisoučtu vyšla hodnota devět. Sirg Schützbach prohrál s Martinem Smolinskim, ten zase s Alešem Drymlem. Horkého favorita Andy Appletona vyučil v rozjížďce s číslem jedna Josef Franc. Po skvělém startovní manévru odvrátil veškeré jeho nájezdy a zalehnutý z posledního výjezdu sfoukl Angličanovi i poslední plamínek naděje.

Andy Appleton však dominoval relativně snadnější čtvrté jízdě, zatímco Josef Franc hned vzápětí narazil na Sirg Schützbacha. Němec startující se švýcarskou licencí prokázal, že jeho rychlé časy z dopoledního tréninku nebyly v žádném případě náhodou. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Pražan, leč Sirg Schützbach ho předčil vnějškem první zatáčky.

O dva Čechy méně
Slibný počet českých závodníků se nakonec zúžil na pouhé čtyři zástupce. A to ještě díky Karlu Kadlecovi, který vyslyšel prosbu šéfa klubu Miroslava Musila a vedle veteránské kategorie čtyřventilů zasáhl aktivně i do šampionátu republiky. Zatímco plzeňský nezmar přece jenom usiloval o úspěch mezi veterány, Richard Wolff v duchu své povahy perfekcionisty pracoval na co nejlepším výsledku v mistrovském klání.

Nicméně osud mu přisoudil úlohu smolaře. Při svém prvním startu zůstal stát na roštu a rozjížděl se až dlouho za ostatními konkurenty. V posledním kole uštval Davida Speighta, ale na překonání Joela Nyströma by potřeboval ještě obvyklé čtvrté kolo navíc.

„Převodovka,“ hlásil pražský závodník pohromu, sotva se vrátil do depa. „V tréninku jsem jezdil s Mustonenem a předjížděl ho, ale vypadával kvalt. S Láďou Dvořákem jsme perfektně připravili GM. Ale neřadí to, je to v prdeli. Musím jet na Jawě, převodovka nejde přehodit. Ta jawka je dobrá na dráhy do sedm set metrů, ale na kilometr nestačí, to neudejchá.“

A vskutku, cesta Richarda Wolffa skončila pátým místem v úvodním semifinále, když za ním skončil jen Stefan Drofa. Karel Kadlec nakonec z mistrovského klání vycouval ještě dříve. „V jeden den jet dva závody nejde,“ vysvětloval. Ve veteránech doplatil na jedenáctou jízdu, kde ho předčil Anton Wannasek.

Ztracený bod chyběl na postup do finále A. Při rovnosti bodů totiž rozhoduje věk a John Hartley je starší. Triumf v béčku však Karlu Kadlecovi neuniknul. V mistrovství republiky mu výsledky dvou jízd stačily na celkové jedenácté místo. Mnohem důležitější je ovšem skutečnost, že výsledky dnešního závodu jsou bernou mincí pro přidělování reprezentačních vest. A v tomto žebříčku je plzeňský matador na čtvrtém místě.

Mistr prvního nájezdu
Rozjížďkou s číslem devět se uzavřel vítězná série Aleše Drymla. Zatímco Andy Appleton vedl, on vyjel z první zatáčky jako třetí. Hned ve druhém oblouku se však pustil směle pod Joela Nyströma. Vyvezl Švéda na venek, dostal se dopředu, avšak vedoucí Angličan už byl o půl rovinky dále.

Aleš Dryml byl však jednoznačně v semifinále a také na nejlepší cestě do finále. Vynořil se však technický problém – prasklé koleno výfuku. Společně s Alešem Drymlem starším a Oldřichem Řezníčkem vadný díl vyměnili. Ještě předtím Josef Franc v sedmé jízdě uštědřil porážku Aki-Pekkovi Mustonenovi, jehož objel v úvodní zatáčce.

Oba čeští závodníci stanuli na startovním roštu druhého semifinále. To se stalo kořistí Josefa France, když Aleš Dryml protnul metu hned za ním. A světe div se, vyměněné koleno výfuku bylo opět prasklé!

„Měli jsme je objednané, ale přišly pozdě,“ přibližoval pardubický závodník. „Táta s Oldou ještě předtím stačili něco poladit sami. Naštěstí, jinak bych ve finále neměl, na čem jet…“

Zatímco u Drymlů měli o čem přemýšlet, Robert Barth neskrýval svou radost, když se sprintem vracel po diváckém svahu od startovní věže do depa. Martin Smolinski, jemuž ladí motory a pomáhá cennými radami, totiž vyhrál úvodní semifinále. A to přitom lepší start vystřihl Andy Appleton. Němec byl však pekelně rychlý a na začátku druhého kola mu vedoucí příčku bez skrupulí sebral.

Semifinálovým programem skončilo neustálé přičítání bodů, protože finále mělo charakter umisovací jízdy. Josef Franc měl stejný počet bodů jako Martin Smolinski, když Aleš Dryml a Andy Appleton měli shodně o jeden bodík méně. Petr Moravec v roli předsedy jury tudíž musel zorganizovat losování, kdo si bude volit postavení na finálové roštu dříve.

Jako první si nakonec vybíral Josef Franc. „Šestku,“ měl ihned jasno o své dráze, což po semifinálovém triumfu ze stejné pozice nikoho nepřekvapilo. Martin Smolinski se podíval na Roberta Bartha a očima hledal jeho podporu, když říkal: „Fünf.“ Aleš Dryml vzápětí vyhrál losování s Andy Appletonem. Po chvilce přemýšlení pronesl: „Dejte mi tu trojku.“

Všechny předchozí boje, které se dnes odehrály na mariánskolázeňském oválu, byly zapomenuty, jakmile se šestice nejlepších seřadila u pásky. Po jejím vylétnutí letěl dopředu Josef Franc. Spodem se však dopředu šinul Martin Smolinski, který na rovinku vyjel jako první. „Zase jsem byl mistr do prvního nájezdu, ale z výjezdu už ne,“ povzdechl si Josef Franc v cíli a snad už ani nepočítal tituly vicemistra. Další byl na řadě, protože až na metu vzdoroval Aleši Drymlovi.

Hlasy z depa
„Nádherný,“ vystihl své pocity Josef Franc. „O tréninku jsem měl dost problémů s motorkou. Vychytali jsme to, motorka nejede špatně, ale dneska se dost měnilo počasí a chtělo to jít tomu naproti. Na Smoldu to nebylo, zase jsem byl mistr do prvního nájezdu, ale z výjezdu už ne. V Mariánkách je to OK, to se mi líbí, ale až pojedu trávu, nebude to prdel. Na tu bídu, co si finančně můžeme dovolit, jsme jeli maximum a byli jsme druhý. Ála to má lepší, je ještě rychlejší a já měl štěstí, že jsem odpích‘.“

„Jo, pěkný, zajímavý,“ hodnotil Aleš Dryml svou první závodní zkušenost s dlouhou dráhou. „Zezačátku to perfektně startovalo, čtvrtá a pátá jízda ale nebyla dobrá. Dvakrát mi prasklo přední kole výfuku, to se podepsalo na výkonu. Je tam svár, ostatním to nepraská, já dnes potřeboval dvě. Na finále jsme naštěstí měli svoje, zaplapánbůh, jinak bych neměl, na čem jet. Dlouhá dráha dobrý, ale jsem zvědavej‘, jak skočím zpátky na krátkou. V pondělí si dám trénink v Pardubicích, ve čtvrtek jedu v Peterborough, naštěstí je to dlouhá dráha.“

„Jsem nasranej‘, protože GM jelo fakt dobře,“ neskrýval Richard Wolff. „O tréninku jsem jel schválně s Mustonenem a předjížděl ho. Stálo mě to dost úsilí, s Dvořkou jsme to ladili a čekali, co to udělá. Jawa, co mám, tady na to není. Moc práce a nic z toho, jsem naštvanej‘. Jsem jen rád, že to GM něco dělá. Uvidíme.“

„Sere mi, že mi to uteklo,“ komentoval Karel Kadlec své vyřazení z finále A veteránského závodu. „Mám stejně bodů, ale on je starší. Po tom smutku bylo finále B takový zadostiučinění. Rád bych se svez i v mistrovství republiky, je to škoda, ale v jeden den to nejde. Zdá se, že tam jsou přestávky, ale jel jsem ob jízdu. Dneska jsem jel jen pro Míru Musila. Kdyby tady nebyl, už by tuten stadión zavřeli.“

		SF1	SF2	TOT	FIN
1. Martin Smolinski, D	5 4 5	5		19	1.
2. Josef Franc, Praha	5 4 5		5	19	2.
3. Aleš Dryml, Pardubice	5 5 4		4	18	3.
4. Andy Appleton, GB	4 5 5	4		18	4.
5. Sirg Schützbach, D (FMS)	4 5 3	2		14	5.
6. Nadine Frenk, D	4 2 4		3	13	6.
7. Aki-Pekka Mustonen, FIN	3 3 4	3		13
8. Joel Nyström, S	3 4 3		2	12
9. Richard Wolff, Praha	2 3 2	1		8
10. David Speight, GB	1 3 E		1	5
11. Karel Kadlec, Kadlec	3 1 –		–	4
12. Stefan Drofa, D	E 2 2	0		4
13. Klaus-Peter Gerdemann, D	E 1 E			1

Evropská série veteránů:

dvounventily:			C	B	A
1. Kevin Teager, GB	5 5 5	15			1.
2. Franz Greisel, D	5 5 4	14			2.
3. Kenny Blain, GB	4 4 5	13			3.
4. Gerald Short, GB	2 5 5	12			4.
5. Josef Goldbrunner, D	4 4 4	12			5.
6. Svein Geitsund, N	5 4 2	11			–
7. Jürgen Jucknies, D	4 3 4	11		1.
8. Jürgen Bruckner, D	3 3 3	9		2.
9. Henk de Haas, NL	3 2 3	8		3.
10. Jan Hamers, NL	2 2 3	7		4.
11. Christoph Eichhorn, D	1 1 2	4		5.
12. Frank Yates, GB	3 3 2	8		6.
13. Bill Haynes, GB	1 1 1	3	1.
14. Geoff Urben, GB	0 2 –	2	2.
15. Roy Gomm, GB	2 0 1	3	3.
16. Tom Blackwood, GB	1 1 0	2	4.
čtyřventily:			C	B	A
1. Bob Dolman, GB	4 5 5	14			1.
2. Ulrich Büschke, D	5 5 5	15			2.
3. Paul Evitts, GB	5 4 4	13			3.
4. Wim de Haas, NL	5 3 4	12			4.
5. John Hartley, GB	4 2 4	10			5.
6. Hylke Dijkema, NL	3 5 5	13			6.
7. Karel Kadlec, CZ	4 3 3	10		1.
8. Anton Wannasek, A	3 4 –	7		2.
9. Dave Hammond, GB	3 3 3	9		3.
10. Francesco Barbetta, I (ACCR)	2 2 1	5		4.
11. Rob Snow, GB	2 2 2	6		5.
12. Kevin Howse, GB	E 4 3	7		E
13. John Freeman, GB	1 1 2	4	1.
14. Ian Leverington, GB	2 0 2	4	2.
15. Olaf Marsch, D	1 1 1	3	3.
16. Andreas Blache, D	1 1 –	2	X

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně – 20. května
Původní startovní listina zítřejšího šampionátu republiky na dlouhé dráze zahrnovala jména třech závodníků, kteří se už postavili na nejvyšší stupeň. Nakonec však dvě z nich budou chybět. A shodou okolností obě česká, by jedno z nich nenasvědčuje slovanský původ jeho nositele.

Pavla Ondrašíka skolila nemoc, zatímco Zdeněk Schneiderwind se po dlouhém váhání rozhodl věnovat se naplno své trenérské kariéře a pověsil kombinézu definitivně na hřebík. By ještě ve středu byla dvě volná místa, nyní po omluvě dalších dvou závodníků, nejsou obsazena pouze tři startovní čísla.

Vysvětlení problému je jednoduché. Do mistrovského závodu zasáhne také Karel Kadlec. Plzeňský nezmar však na svém motocyklu poveze nezvyklé číslo 35, které mu zůstane ze souběžného klání evropské série veteránů. „Míra Musil a Petr Moravec mě poprosili, aby se zaplnila startovní listina,“ vysvětlil důvod svého záskoku. „Jinak by byli v mistrovství republiky jenom tři Češi.“

Kdo by si však myslel, že si osmačtyřicetiletý borec dopřeje neděli plnou odpočinku se svou přítelkyní Hankou, hrozně by se zmýlil. Karel Kadlec totiž zamíří do Plattlingu, kde ho po veteránech a českém šampionátu v neděli očekává třetí závod ve dvou dnech.

Historické okénko:
28. září 2004, Mariánské Lázně – mlhavý den prozářilo zlato Pavla Ondrašíka
Renesance mistrovství republiky na dlouhé dráze zastihla v životní formě Zdeňka Schneiderwinda. Ostřílený specialista na dlouhé a travnaté ovály se na přelomu milénia ozdobil medailemi z evropského šampionátu na trávě. Na domácím lázeňském kolbišti ho v letech 2003 – 2008 nikdo nepřekonal. A o předloňský titul ho nepřipravil žádný ze soupeřů, ale pád v poslední zatáčce finále A.

Jedinou výjimkou na zlaté šňůře českých titulů je však sezóna 2004. Osudná se mu stala jeho oblíbená Francie. Zatímco v Marmande stál na stupních vítězů jednoho z finálových závodů mistrovství světa, o dva měsíce později ho z Morizes odvážela sanitka s vážným zraněním.

Mistrovství republiky se tehdy konalo až na svatého Václava. Po kopcích nad městem se válela šedivá mlha a dráha byla ztěžklá předchozími dešti. Ve startovním poli měli samozřejmě prim cizinci a za našich se do finále A dostali jen Pavel Ondrašík a Petr Vandírek, jenž se na dlouhé dráze objevil po letech poprvé a bohužel i naposledy.

Nejlepší start předvedl Pavel Ondrašík, avšak průjezd první zatáčkou katapultoval do čela Marcuse Eibla, který už na rovince měl bratru čtyřicetimetrový náskok. Naproti tomu Pavel Ondrašík musel v průběhu úvodního okruhu řešit Ottu Niedermeiera. Když se ho zbavil, bylo na stíhání vedoucího Němce už pozdě.

Než však všichni přítomní stačili domyslet, jestli Marcus Eibl bude pouze vítězem mezinárodního mistrovství republiky či opravdovým českým mistrem, přišlo třetí kolo. A v něm se jeho stroj zastavil, protože mu praskl převodový řemen. Pavel Ondrašík projel cílem jako první a před vyhlášením na stupních si na přání Pavla Fišera ochotně lehl na dráhu, kterou právě dobyl.

Startovní listina:

1

2 Klaus-Peter Gerdemann, D

3 Richard Speiser, D

4 Andy Appleton, GB

5 Josef Franc, CZ

6 Martin Smolinski, D

7

8 Sirg Schützbach, D (FMS)

9 Alessandro Milanese, I

10 Stefan Drofa, D

11

12 Aki-Pekka Mustonen, FIN

13 David Speight, GB

14

15 Richard Wolff, CZ

16 Joel Nyström, S

17 Nadine Frenk, D

18 Aleš Dryml, CZ

35 Karel Kadlec, CZ

Foto: Pavel Fišer a Zdeněk Flajšhanz

Teprve před necelými dvěma týdny bylo potvrzeno, že se mistrovství republiky na dlouhé dráze uskuteční také letos. Kvůli úsporným opatřením a vzhledem k termínové kolizi s pouákem v Plattlingu se však o titul bude bojovat už v sobotu, kdy se na lázeňském ovále pojedou veteráni. Šetření se mělo odrazit i na původní startovní listina, která předpokládala pouhých dvanáct jmen. Nakonec se však program zaplní od jedničku až po osmnáctku.
Historické ohlédnutí:
Před válkou se na evropském kontinentě jezdilo spíše na delších oválech, aniž by je někdo nazýval dlouhou plochou dráhou. Zaznamenáníhodný je počin pražského Aero Car Clubu, který ve středu 11. dubna 1934 uspořádal I. Dirt Track. Z programu vyplývá, že jeho záměrem byl „nový pokus na poli sportovního podnikání, v zásadě závod na škvárové ploché dráze, jehož zvláštností je že tato dráha je daleko kratší než normální plochá dráha“. A to přitom délka okruhu byla čtyři sta metrů.

Nicméně pozdější vývoj směřoval ke kratším oválům. Dlouhá dráha se jako samostatná disciplína rozvíjela především v západní části Německa se spoustou klusáckých oválů. Od roku 1957 se konalo mistrovství Evropy, předchůdce dnešního světového šampionátu.

Mariánské Lázně, kde motocykly závodily už ve dvacátých letech, se do něho pořadatelsky zapojily hned dvakrát. O samostatném mistrovství republiky na dlouhé dráze však ještě nebylo ani řeči. Jezdily se tu však závody klasické speedway a to včetně podniků mistrovství republiky.

Po téměř dekádu trvající pauze se stadión v západočeských lázních dostal znovu mezi pořadatele počátkem sedmdesátých let. Vedle podniků světového šampionátu se zde konaly i tradiční pouáky, avšak na první závod mistrovství republiky na dlouhé dráze si fanoušci museli počkat až do 4. května 1977.

Historicky prvním vítězem se stal Zdeněk Kudrna, který měl po dalších dvou červnových kolech nejvíce bodů. Mistrem před publikem ovšem vyhlášen nebyl, protože ve druhém a třetím závodě nestartovali Jiří Štancl, bratři Vernerové a Jan Hádek. Tehdejší plochodrážní exekutiva rozhodla považovat prvá tři kola jen za takzvaný jarní seriál a rozhodující dva podniky uskutečnit až v září. Jenže kvůli nabitým termínu z toho sešlo a Zdeněk Kudrna se nakonec svého titulu dočkal.

V letech 1977 až 1995 se o zlato v domácím šampionátu na dlouhé dráze bojovalo pravidelně každý rok s výjimkou sezóny 1981. Obvyklým modelem byl seriál závodů, jejichž počet kolísal od dvou v hubených časech až po čtyři ve zlaté éře konce osmdesátých let. Tehdy se dokonce musela konat i kvalifikace. Jediný závod roku 1979 šel na vrub nepřízně počasí.

Nedostatek finančních prostředků na drahý nájem areálu vyústil v odvolání šampionátu v sezóně 1996. Ve dvou následujících letech se podařilo najít kompromis, kdy o domácím titulu rozhodly vložené jízdy během podniku ranku mistrovství světa. Šlo však o labutí píseň, miliónová dotace na mantinely kamsi zmizela a česká zastávka finálové série světového šampionátu se konala na druhé straně hranice.

Až v neděli 27. dubna 2003 se začala odvíjet nová kapitola mistrovství republiky na dlouhé dráze. Od té doby se o titulu rozhoduje každoročně v jednom jediném závodě, přesněji řečeno v jeho finále A.

Hádanka jednou provždy:
Celkem jedenáct borců ozdobila svá jména tituly mistrů Československa či České republiky na dlouhé dráze v osmadvaceti ročnících šampionátů. Rekordmany jsou šestinásobní vítězové Jiří Štancl (1978 – 1980 a 1983 – 1985) a Zdeněk Schneiderwind (1992, 2003 a 2005 – 2008), které následuje čtyřnásobný triumfátor Aleš Dryml (1982 a 1993 – 1995).

Po dvou zlatých medailích vlastní Antonín Kasper (1986 a 1989), Roman Matoušek (1987 a 1988), Bořivoj Hádek (1990 a 1991) a Bohumil Brhel (1997 a 1998). Jednou triumfovali Zdeněk Kudrna (1977), Pavel Ondrašík (2004), Andy Appleton (2009) a Jörg Tebbe (2010).

Politická atmosféra poloviny osmdesátých let však kazí objektivní srovnání. Jiří Štancl a Aleš Dryml podepsali s polovojenským Svazarmem dohodu o tzv. komerčních stycích. Ta jim sice umožnila fungovat na profesionální bázi včetně zahraničních startů, ale zároveň jim zapovídala účast v reprezentaci a šampionátech republiky. Jiří Štancl přitom odcházel na komerční styk jako vicemistr světa a Aleš Dryml se stejným umístěním do reprezentace vrátil.

Mistrovství republiky na dlouhé dráze 2011:
Bez zahraniční účasti by v současné době nebylo možné dlouhodrážní šampionát uspořádat. Překvapivou informací ovšem může být fakt, že se cizinci v Mariánských Lázních objevovali už v dávné minulost. Jako první čtveřice ruských závodníků včetně ledařského šampióna Sergeje Tarabanka v sedle britského Weslake v roce 1979.

V osmnáctičlenném jezdeckém poli máme zastoupení v osobách Josefa France, Zdeňka Schneiderwinda, Pavla Ondrašíka, Richarda Wolffa a debutujícího Aleše Drymla. Karel Kadlec preferuje evropskou sérii veteránů, v níž větří dlouhodobý výsledek. Oproti loňsku úplně chybí Antonín Klatovský, Roman Tomany a zraněný Michael Hádek.

Zahraniční konkurence je pořádná. Láká především čtveřicí jmen z finálové série světového šampionátu, kterou představují Richard Speiser, Andy Appleton, Martin Smolinski a Aki – Pekka Mustonen. Bez šancí nebude rozhodně ani starý známý Sirg Schützbach. Zmínit se je třeba také o Němce Nadine Frenk, která bude mít ambice zastoupit Nynke de Jong jako tváře závodu nejen na plakátech.

Účastníci MR na dlouhé dráze:

Klaus – Peter Gerdemann, D

Richard Speiser, D

Andy Appleton, GB

Josef Franc, CZ

Martin Smolinski, D

Zdeněk Schneiderwind, CZ

Sirg Schützbach, D (FMS)

Alessandro Milanese, I

Stefan Drofa, D

Pavel Ondrašík, CZ

Aki – Pekka Mustonen, FIN

David Speight, GB

Richard Wolff, CZ

Joel Nyström, S

Nadine Frenk, D

Aleš Dryml, CZ

dva další dodatečně

evropská série veteránů – dvouventily:

Franz Greisel, D

Kenny Blain, GB

Svein Erik Geitsund, N

Josef Goldbrunner, D

Kevin Teager, GB

Jûrgen Jucknies, D

Henk de Haas, NL

Jürgen Bruckner, D

Frank Yates, GB

Geoff Urben, GB

Bill Haynes, GB

Roy Gomm, GB

Jan Hamers, NL

Gerald Short, GB

Tom Blackwood, GB

Christoph Eichhorn, D

Silvano Soattin, I

Knut Olsen, N

evropská série veteránů – čtyřventily:

Bob Dolman, GB

Hylke Dijkema, NL

Wim de Haas, NL

Ulrich Büschke, D

Karel Kadlec, CZ

Dave Hammond, GB

Kevin Howse, GB

Paul Evitts, GB

John Hartley, GB

Francesco Barbetta, I (ACCR)

Andreas Büschke, D

Ian Leverington, GB

John Freeman, GB

Bernd Schoop, D

Bert de Haas, NL

Anton Wannasek, A

Andreas Blache, D

Olaf Marsch, D

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Petr Makušev, Zdeněk Flajšhanz, Jiří Havlíček a archív autora

Pardubice – 16. května
Dnes si na nejdelší činné krátké dráze ve České republice v Pardubicích vyzkoušel Aleš Dryml svůj dlouhodrážní speciál pro nadcházející sobotní závod o mistra republiky na dlouhé dráze, který se bude konat na legendární tisícovce v Mariánských Lázních.Myslím, že všichni čeští příznivci dlouhé ploché dráhy přejí Aleši Drymlovi při jeho premiéře na dlouhých oválech hodně štěstí. A čtenáři magazínu speedwayA-Z si jako první mohou prohlédnout snímky pardubického závodníka v sedle dlouhodrážního motocyklu.

Foto: Jiří Havlíček