AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Plzeň – 4. května
Depo na plzeňských Borech při dnešním druhém podniku juniorských družstev a stopětadvacítek rozhodně nepraskalo ve švech. Oproti původně nahlášeným sestavám scházeli dva mšenští junioři, René Vidner a Eduard Krčmář. Ke všemu po tréninku odstoupil Michael Hádek, jenž si se zlomenou lýtkovou kostí na těžkou dráhu netroufal. Navzdory mechanickým trablům Michala Dudka zvítězil Slaný. Václav Milík dotáhl na pódium Pardubice, zatímco třetí místo s přehledem získala pražská juniorská záloha na úkor osamoceného Jana Holuba. Stopětadvacítky opanoval Richard Geyer a Michaela Krupičková díky druhému místu vystřídala na postu leadera Michala Škurlu.
Stopětadvacítky mají přednost
Máj si v otázce počasí mnohdy nezadá s aprílem. Zatímco v neděli pražilo sluníčko s intenzitou, která mohla způsobit úpal, v prvních dnech ho vystřídala zamračená obloha. A déš a dokonce sníh. V Plzni pršelo prakticky celé úterý a srážková voda rozhodně nebyla pro borský ovál blahodárná.
„Projel jsem jeden vingl a hned se dělaj‘ koleje,“ popisoval stav dráhy Michael Hádek, když se vrátil z tréninku. Mnohem větší otazníky vzbuzoval jeho zdravotní stav. Při utkání italské ligy si v neděli v Lonigu zlomil lýtkovou kost. „Šouch‘ jsem do Itala,“ popisoval, co se na druhé straně Alp přihodilo. „A jak jsem do něj šouchnul, šli jsme na držku.“
Zatímco v Itálii Michael Hádek závod dokončil, dnes řekl své možné závodní účasti jednoznačně ne. Jan Holub v sestavě prvního páru Mšena osaměl. Avšak ani ostatní soupeři na tom nebyli po personální stránce o mnoho lépe. Také druhý mšenský tým měl jediného zástupce v osobě Ondřeje Smetany, protože Stanislava Pouznara a Michala Kleina do západočeské metropole nepustily školní povinnosti.
Osud jednomužného družstva se málem nevyhnul ani Pardubicím, protože René Vidner nestačil včas opravit zadřený motor. Nakonec ale pardubickou vestu oblékl hostující Pražan Dominik Hinner. Při zranění Pavla Pučka a Ondřeje Veverky zaskočili Jaroslav Hladký a Zdeněk Vrba. Ztráta se nevyhnula ani Slanému, protože Eduard Krčmář se kvůli knedlíku v krku omluvil už dopoledne.
Problém zvaný dráha se mezitím vyřešil vytyčením nové vnitřní čáry posunuté asi o metr dále od té původní. Nejprve se svezly stopětadvacítky a velcí hoši přišli na řadu až teprve po čtyřech rozjížďkách kolibříků. Při vší úctě jejich závod dnes v mnoha směrech silnější kubaturu předčil.
Pohár do sbírky
Stopětadvacítkám patřil úvod a překvapivého výsledku jsme se dočkali už v rozjížďce s číslem jedna. Michaela Krupičková skvěle odstartovala, aby nepustila Michala Škurlu vůbec ke slovu. Vzápětí dovedl Richard Geyer do cíle Patrika Mikela, avšak druhá jízda musela vzápětí startovat znovu.
Vedení závodu totiž unikla skutečnost, že se s odhlášením Romana Mádyho změnil rozpis závodu. A než Zdeněk Schneiderwind promptně sjednal nápravu, jela se jedna jízda navíc. V té už správné šla dopředu opět Michaela Krupičková, avšak v nájezdu do druhého kola se projevila síla metylem krmeného motoru Richarda Geyera.
Liberecká závodnice zkusila kontrovat. Znovu se vrátila na první příčku, avšak v první zatáčce druhého kola se Němec posunul do čela natrvalo. Stejně jako ona, také Michal Škurla si pohonný agregát, který měl ve svém rámu Richard Geyer, nechal ve dlouhodrážních strojích.
Přesto se však ve třetí jízdě ujal vedení. Richard Geyer však číhal v závětří žlutého motocyklu. Když nestihnul Michala Škurlu zvenku, zaměřil se okamžitě na vnitřní stopu, kudy se posunul do čela. Ve čtvrté jízdě, která svedla na rošt trojici favoritů, záhy ukázal záda Michalu Škurlovi i Michaele Krupičkové.
Poté se dostaly ke slovu pětistovky a závod stopětadvacítek vyvrcholil až před jejich finálovou jízdou. Michal Škurla musel proklínat rozpis, který mu Richarda Geyera přihrál do cesty už potřetí. Pražan znovu exceloval na startu, avšak Němec ho minul ještě před úvodním nájezdem. S dvanáctibodovým maximem se mohl těšit na nejvyšší stupínek pódia, zatímco Michal Škurla mohl jen sledovat počínání Michaely Krupičkové.
Ta svůj zelený stroj přivedla do cíle jako první a v konečném součtu tak o jeden bod úřadujícího mistra předstihla. „Dlouho nám trvalo, než jsme získali pohár za třetí místo,“ neopouštěl humor Tomáše Škurlu, závodníkova otce. „Richard jezdí rád do Pardubic, tak tam dáme motor z dlouhána. On byl na něm v Morizes až třináctej‘.“
Příliš dietní menu
Dnes jsme se přesvědčili, že závod juniorských družstev jde odjet i s pouhými osmi startujícími. Avšak za těchto okolností je výhoda na straně kompaktních dvojic a v tomto směru nemohl nikdo posloužit učebnicovějším příkladem než Michal Dudek s Romanem Čejkou.
Na Pražany v rozjížďce s číslem dvě odstartovali svorně jako jeden muž. Avšak zezadu přiletěl Jaroslav Hladký a rázně odsunul Romana Čejku za svá záda. „A to jsem netrénoval a dráhu si zkoušel až na nich,“ komentoval své počínání pražský závodník. Milanu Machovi zatrnulo při pomyšlení, že přesně stejná sestava nastoupí ve druhé jízdě zítřejšího extraligového duelu. „Doufám, že to dopadne líp,“ komentoval výsledek 2:4, který jeho svěřenci dovezli.
V rozjížďce s číslem čtyři však Slaný porazil samoceného Ondřeje Smetanu 5:1, aby na něho o tři jízdy později čekal stejně opuštěný Jan Holub. Ten prozatím ztratil jediný bod, když mu ve třetí jízdě uletěl Václav Milík. Třetího smírného výsledku dosáhl právě při duelu s Romanem Čejkou a Michalem Dudkem, kterým zmizel z dohledu již po vylétnutí pásky.
Michal Dudek se cílem sotva proplouhal, ale nad otázkou po zdroji mechanických patálií jen rozhodila rukama. Nicméně v rozjížďce s číslem deset bylo všechno v pořádku. Václav Milík, jehož jediným problémem na cestě za třemi triumfy se staly čtyři vylítané rolny z řetězu v osmé jízdě, se musel smiřovat s první prohrou.
Sice nejlépe odstartoval, ale z prvního výjezdu se objevil dříve Michal Dudek. „Moh‘ jsem mu to dát na venek, ale myslel jsem, že lajna je rychlejší,“ vysvětloval pardubický závodník prohru se svým letos už pomalu tradičním přemožitelem. Slaný se stal bezproblémovým vítězem základní části.
Pakliže někdo živili naději, že nadstavbová část přinese trochu omastku na servírované dietní menu dnešních juniorských družstev, musel si nechat zajít chu. Cestou na rošt úvodního semifinále se odmlčel motor ve stroji Michala Dudka. Slaňák se rozběhl zpátky do svého depa, ale záhy si uvědomil beznaděj svého počínání, nebo na druhém motocyklu neměl obutou označenou pneumatiku.
Jan Holub porazil bratru o dvacet metrů Romana Čejku, který dnes přiznával jistou bezradnost v otázce volby správných převodů a optimálního set-upu. Vzápětí Václav Milík neméně přesvědčivě porazil oba Pražany a při vyrovnané bodové bilanci sehrály rozhodující roli jeho trojky.
Ty však byly málo na Slaňáky v závěrečné rozjížĎce. Michal Dudek měl perfektní start, ale vnitřkem úvodního oblouku se do čela prosadil Václav Milík. Slánský závodník si navíc stěžoval na nedostatečný výkon stroje. A tak raději před sebe pustil Romana Čejku a soustředil se na hlídání Dominika Hinnera. Vítězství a společné vedení s Pardubicemi se oběma Slaňákům postaralo o hojivou náplast za dnešní potíže.
Hlasy z depa
„Zezačátku jsem s dráhou nesouhlasil,“ komentoval Michal Dudek dnešní závod. „O tréninku to bylo ukrutný, ale stopětadvacítky to jakž takž otočily. Nakonec to byla luxusní dráha, pěkná a rychlá. Vůbec nevím, proč mi to nejelo. Už jsem to nenastartoval, sebral jsem druhou motorku, ale tam byl zase karburátor v prdeli. Ve finále jsem před sebe pustil Romana a hlídal si Hinnera. Vůbec to nejelo. Doufejme, že se bude dařit dál, doufáme v titul, musíme to těm mšensko-plzeňskejm‘ klukům ukázat!“
„Dneska jsem se nemoh‘ srovnat s převodem a nastavením motorky,“ přiznával Roman Čejka. „Nemoh‘ jsem na to přijít. Ke konci to bylo lepší. Vyhráli jsme, přežili, měl jsem dobrýho tahouna Michala.“
„Moh‘ jsem to Dudlíkovi dát na venek,“ vrátil se Václav Milík ještě ke své jediné porážce za dnešní odpoledne. „Ale myslel jsem, že lajna je rychlejší. Při těhle závodech to jde, když prohraju, ale v těch lepšších mě neporazí nikdy.“
„Na to, jak blbě to zezačátku vypadalo, to bylo dobrý,“ znělo hodnocení závodu z úst Jaroslava Hladkého. „Neměl jsem trénink a zkoušel si to rovnou na Slaňákách. Odstartoval jsem dobře, odpálil jsem, brzdil je, ale bylo to tím, že jsem si zkoušel dráhu. Jen tak dál, ještě další bedny!“
„Až na ten začátek to bylo dobrý, svěřoval se Zdeněk Vrba. „Pak už se na tom dalo jet. Bedna je skvělá, nečekal jsem, že to tak dopadne. Na finále nám chyběl bod, sebral nám ho Dominik. A nebo jsme ještě mohli v poslední jízdě předjet Milíka.“
„Bez Hada se závodilo špatně,“ uvědomoval si Jan Holub velký handicap prvního páru Mšena. „Škoda tý jedný jízdy. Moc jsem to propáčkoval na startu a proto Venca tak odjel. Nic není ztracený, ještě je dost závodů.“
„Kdybych si nechal poradit od táty, poslech‘ ho a jel si jen tak pro jistý body,“ litoval Michael Hádek svého předčasného vycouvání ze závodu. „Sere mě to kvůli Jéňovi. Snažil se a já mu to zkurvil, že jsem odstoupil. Na týhle dráze by to šlo, v Lonigu jsem s tím jel taky čtyři jízdy, ale po tréninku jsem tomu nevěřil a vzdal to.“
SF1 | SF2 | FIN | TOT | ||
1. AK Slaný | 21 | ||||
Michal Dudek | 3 3 1 3 | – | 1 | 11(2) | |
Roman Čejka | 1 2 2 1 | 2 | 2 | 10(1) | |
2. ZP Pardubice | 19 | ||||
Václav Milík | 3 3 3 2 | 3 | 3 | 17 | |
Dominik Hinner, Praha | 1 1 0 0 | 0 | 0 | 2 | |
3. Markéta Praha | 16 | ||||
Jaroslav Hladký | 2 2 2 3 | 2 | 11 | ||
Zdeněk Vrba | 0 1 1 2 | 1 | 5(4) | ||
4. Grepl PDK Mšeno I. | 14 | ||||
Michael Hádek | – – – – | – | DNR | ||
Jan Holub | 3 2 3 3 | 3 | 14 | ||
5. Grepl PDK Mšeno II. | 6 | ||||
Ondřej Smetana | 2 1 2 1 | 6 |
Poznámka: Michael Hádek odstoupil po tréninku kvůli zlomené lýtkové kosti z víkendového podniku italské ligy.
Aktuální tabulka:
malé body | velké body | |
1. Pardubice | 39 | 8 |
2. Slaný | 38 | 8 |
3. Mšeno I. | 38 | 7 |
4. Praha | 26 | 5 |
5. Mšeno II. | 13 | 2 |
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Richard Geyer, D | 3 3 3 3 | 12 |
2. Michaela Krupičková, Liberec | 3 2 1 3 | 9 |
3. Michal Škurla, Praha | 2 2 2 2 | 8 |
4. Jakub Ondroušek, Chabařovice | 1 0 1 2 | 4 |
5. Patrik Mikel, Praha | 1 1 0 1 | 3 |
6. Lukáš Kovařík, Praha | 0 0 0 0 | 0 |
Průběžné pořadí seriálu:
SLA | PLZ | TOT | |
24.4. | 4.5. | ||
1. Michaela Krupičková, Liberec | 22 | 22 | 44 |
2. Michal Škurla, Praha | 25 | 18 | 43 |
3. Patrik Mikel, Praha | 18 | 14 | 32 |
4. Jakub Ondroušek, Chabařovice | 12 | 16 | 28 |
5. Lukáš Kovařík, Praha | 16 | 12 | 28 |
6. Richard Geyer, D | NS | 25 | 25 |
7. Felix Wittiber, D – Chabařovice | 14 | NS | 14 |
8. Roman Mády, Plzeň | 10 | NS | 10 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)