AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Hamr na Jezeře – 5. března
Čeští ledaři se dnes loučili se sezónou exhibičním závodem v Hamru na Jezeře. Jan Pecina ještě o půlnoci vyráběl speciální trofej pro vítěze Poháru starosty Osečné. Nakonec mu bylo souzeno, aby si stylizovanou přilbu posadil na svou hlavu sám. Během celého odpoledne ani jednou nepoznal hořkost porážky. O druhé místo na poslední chvíli připravil Lukáš Hutla Lukáše Volejníka. Finále B se jelo o Pohár starosty Hamru a stalo se kořistí Andreje Dviše. Vložený závod mechaniků vyhrál Daniel Kryštof, který se stará o motocykly Lukáše Volejníka a do sedla ohřebovaného speciálu usedl minulý týden poprvé.
Navěky putovní trofej
Všechno má svůj konec. I sezóna ledových závodů, které letos svým počtem překonávaly zdánlivě navěky ustanovené rekordy. Cestou do Hamru svítilo sluníčko, jakoby už samotné mělo dost dlouhé zimy. Po sněhu nikde ani památky, lesy dýchaly v očekávání jarního rozpuku.
Dráha za zamrzlé hladině hamerského jezera se tvářila, jako by se jí atmosféra předjaří s jejím definitivním zánikem vůbec netýkala. Když tady minulý týden vrtali otvory, aby jí mohli ošetřit další dávkou vody, museli se prokousat bezmála čtyřiceti centimetry ledu. V týdnu sice řádila obleva, nicméně Jan Pecina odhadnul sílu závodní dráhy na pětadvacet centimetrů.
Ještě večer před závodem řešil úplně jiné starosti. Dokončoval výrobu trofeje, staré motocyklové přilby, která se stane hlavní cenou pro vítěze Poháru starosty obce Osečná i v následujících letech. „Ještě o půlnoci jsem na ní přidělával hřebíky,“ chlubil se svým dílem, které je navěky věků putovní. „Nikdo ji nemůže vyhrát natrvalo. Vítěz se s ní vyfotí, necháme na ní vyrejt‘ jeho jméno, ale stejně jako Stanley Cup zůstane pořád v našem klubu.“
By se dnes jednalo o ryze exhibiční klání, sešla se skutečně úctyhodná konkurence. Cizinci se tentokrát na pláži hamerského jezera neukázali, ale naši ledaři byli takřka kompletní. Pouze Radek Hutla byl se svým speciálem na pražské motocyklové výstavě, ale čest rodiny zachraňoval nejen syn Lukáš, ale i otec Václav. Jan Klauz asistoval svému synovi s obvázaným bolavým zápěstím, ale jinak tu byli všichni.
Na břeh jezera se spustila i nepřehlédnutelná dodávka Klabo Teamu. Vedle Antonína Klatovského staršího seděl syn Antonín, avšak záhy prozradil, že svou účast v dnešním klání pojímá opravdu jen pasivně.
„Sezóna je dlouhá,“ říkal. „Včera jsem přijel ze Švédska a řek‘ jsem, že se sem pojedu jen dívat.“ Antonína Klatovského bychom měli v plochodrážních depech vídat také během letních měsíců. „Pojedu dlouhou,“ odhalil své plány. „A přemejšlím, že bych si koupil motorku na krátkou a jel přebor. Rusové jezdí ledy podobně jako krátkou, mohlo by mi to prospět.“
Čert nevzal nohu
By břehy hamerského jezera zalévalo svým teplým žárem sluníčko, po svařáku se jen zaprášilo. Stejně rychle vzala za své i zásoba opečených klobás. Avšak pro většinu 
přítomných byl stejně hlavním chodem na menu závodní program. na čistém ledu ho začali nejprve servírovat lidé, které většinou vídáme skloněné nad ledařskými motocykly v pracovních montérkách.
Někteří z nich však záhy podaly více než pádný důkaz, že by se ve světě ledové ploché dráhy rozhodně neztratili ani v závodních kombinézách. Plánovaná výstavba umělé dráhy v Osečné jen zvyšuje potenciál české základny a možná už nedaleko jsou časy, kdy se ledaři budou o závody prát v kvalifikacích.
Nejlépe se v tomto směru prezentoval Daniel Kryštof. Mechanik Lukáše Volejníka se na ohřebovaný plochodrážní speciál posadil vůbec poprvé minulý týden. A dnes v rozjížďce s číslem jedna přivedl do cíle Václava Hutlu a Luboše Pytlouna, který běžně šroubuje na motocyklech Jana Peciny.
Vzápětí se prosadil další z mechaniků David Fokt, jehož nešlo zaměnit s jiným borcem kvůli jeho charakteristické džísce. Proměnil v zisk třech bodů i rozjížďku s číslem tři, v níž odolal všem nájezdům Luboše Pytlouna.
Čtvrtá jízda přinesla další sólo Daniela Kryštofa. Za ním se usadil Václav Hutla, avšak ve druhé zatáčce třetího kola do něho zezadu narazil Jaroslav Hývl. Přeloučanův motocykl přeskočil ohrazení a lehce vyděsil osazenstvo depa. Roztržená nohavice jeho zelených montérek nevěstila nic dobrého.
Nicméně vše dopadlo dobře a zdravotnice mu ovázaly levou nohu. „Škoda, těšil jsem se,“ svěřoval se pětašedesátiletý borec, jenž svou ledařskou kariéru odstartoval již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. „Svez‘ bych se. Nohu vzal čert, to se omotá izolačkou, ale ta záda!“ V útulné hospůdce penziónu Janův Dvůr, kam se závodnická společnost přesunula odpoledne, však plánoval, že příští rok pojede se závodníky, jejichž zkušenosti podobným situacím zabrání.
Václav Hutla obdržel dva technické body, které ho společně s úvodním druhým místem dostaly na nejnižší stupínek pódia. Rozpis závodu se však musel měnit, protože Václav Hutla nemohl absolvovat finále. Místo něho se konal rozjezd o vítězství, který se stal kořistí Daniela Kryštofa.
Stanleyova přilba neskončila na cizí hlavě
Hlavní bod programu však obstarali ledaři s licencí. Aby byly všechny rozjížďky plně obsazeny, nastoupil Luboš Pytloun i tady. Svou vizáží připomínal vytáhlejší dvojče Jana Peciny. Měl na sobě jeho starou modrou kombinézu. A vedle motocyklu se společně dělili ještě o přilbu i rukavice. Rozpis závodu byl stanoven, aby se v něm nikdy nepotkali.
Jan Pecina neměl mít dnes konkurenci. Už v první jízdě už záhy po vylétnutí pásky zmizl svým pronásledovatelům na čele s Lukášem Volejníkem. Ten ovšem pojal dnešní odpoledne jako přípravu na páteční pouák v Assenu.
Ob jednu rozjížďku však na domácího matadora odstartoval Andrej Diviš, který prve prohrál jen s Petrem Klauzem. Jenže letošní dvojnásobný český šampión ještě v úvodním oblouku vymetl díru, což ho poslalo dozadu nejen za Jana Pecinu, ale i Lukáše Volejníka. V rozjížďce s číslem pět hrál Jan Pecina opět velké sólo, zatímco Petr Klauzovi na druhém místě praskl výfuk.
Jan Pecina postoupil do finále A s plným počtem bodů. Petr Klauz jich měl sedm stejně jako Radek Hutla. Ten po třetím místě na úvod vystrčil poprvé své růžky ve čtvrté jízdě, v níž skvěle odstartoval. Petr Klauz ho po vnější straně první zatáčky nestihnul. Až ve druhém oblouku se zdál rychlejší, avšak mladý Přeloučan udržel vnitřek a zůstal první.
V poslední jízdě posléze proháněl Lukáše Volejníka stejně urputně jako vytrvale, aby mu nakonec sebral vítězství v poslední zatáčce. Ve finále A se však měl chleba začít lámat nanovo.
Mezitím druhá polovina startovní listiny absolvovala finále B o pohár starosty Hamru na Jezeře. V něm si s rutinou suveréna počínal Andrej Diviš, jenž o áčko přišel až v poslední jízdě základní části. Větší senzaci vzbudil Luboš Pytloun. Po startu se usadil před Martinem Běhalem. Ten ovšem nebyl snadným soupeřem a na začátku třetího kola se dostal na druhé místo.
Jenže Luboš Pytloun měl obrovskou motivaci a hned v následující zatáčce se vrátil na druhé místo, což ho večer stálo láhev irské whisky. Martin Běhal přijal porážku sportovně. Dnes se v Hamru rozdávala spousta cen, takže zkrátka nepřišel ani Robert Růžička, by se od poloviny mítinku musel spokojit s rolí diváka kvůli technické závadě svého motocyklu.
Finále A se jelo o pohár starosty Osečné a čest vyfotografovat se s přilbou s ledařskými hřebíky na čele. Jan Pecina se záhy po vylétnutí pásky začal starat, aby trofej na prahu své kariéry zůstala doma. Avšak rozhodně to neměl jednoduché. Lukáš Hutla se nejprve s Lukášem Volejníkem posunuli v úvodní zatáčce před Petra Klauze. Přeloučan vzápětí zrychloval, ujel Lukáši Volejníkovi a nezadržitelně se přibližoval vedoucímu jezdci.
V poslední zatáčce před cílem zaútočil vnitřkem. Jan Pecina však zaregistroval hrozící nebezpečí včas a vítězství uhájil. Sice těsně, ale přece. „Škoda, měl jsem to zkusit už dvě kola 
před cílem,“ říkal Lukáš Hutla o chvilku později. Avšak dnes šlo především o zábavu a loučení s úspěšnou ledařskou sezónou.
Hlasy z depa
„Dobrý, bylo to super, vyvedlo se to,“ pochvaloval si Jan Pecina. „Hlavně že se nikomu nic nestalo. Akorát ten Venca. Putovní přilbu jsem vyhrál, to je důležitý. Chceme to jezdit každej‘ rok. Přilba bude jako Stanley Cup, nechám tam vyrejt‘, kdo to vyhrál. Každej‘ se s s ní vyfotí, ale jinak zůstane u nás v klubu.“
„Měnili jsme zadní tlumič a přes muldy to drželo,“ nechal se slyšet Lukáš Hutla. „Neměl jsem problém, škoda poslední jízdy. Měl jsem to zkusit už dvě kola před cílem, možná bych ho podjel. Příště, příští sezóna bude lepší.“
„Moc jsem nezávodil, potřeboval jsem si zatrénovat,“ svěřoval se Lukáš Volejník. „Mechanik udělal úpravy a já si to potřeboval otestovat. Nechtěl jsem se před Assenem rozbít, ale udržet sebe a motorku v cajku.“
„Prasknul mi vejfuk a musel jsem jet na druhý motorce,“ svěřoval se Petr Klauz. „Bylo to před finále, jak jsem jel s Peckou. Letos mě čeká ještě Assen, hlavně a to vydrží tam. Tady to bylo svezení, abychom si zablbli, ale bedny je stejně škoda.“
| Pohár | Pohár | |||
| starosty | starosty | |||
| Hamru | Osečné | |||
| 1. Jan Pecina | 3 3 3 | 9 | 1. | |
| 2. Lukáš Hutla | 1 3 3 | 7 | 2. | |
| 3. Lukáš Volejník | 2 2 2 | 6 | 3. | |
| 4. Petr Klauz | 3 2 2 | 7 | 4. | |
| 5. Andrej Diviš | 2 1 1 | 4 | 1. | |
| 6. Luboš Pytloun | 0 0 0 | 0 | 2. | |
| 7. Martin Běhal | 0 1 1 | 2 | 3. | |
| 8. Robert Růžička | 1 0 – | – | _ |
Závod mechaniků:
| 1. Daniel Kryštof | 3 3 | 6+3 |
| 2. David Fokt | 3 3 | 6+2 |
| 3. Václav Hutla | 2 2 | 4 |
| 4. Luboš Pytloun | 1 2 | 3 |
| 5. Jaroslav Hývl | 2 X | 2 |
| 6. Petr Resl | 1 1 | 2 |
Foto: Milan Dvořák a Eva Palánová
