Archiv pro štítek: 2011 komplet

MČR Juniorských družstev

Soupisky 2011: Plzeňané převlékli vesty

Mistrovství republiky juniorských družstev se od své premiéry v sezóně 1999 pevně zabydlelo v domácím termínovém kalendáři. V neděli ve Slaném startuje jeho už třináctý ročník. Magazín speedwayA-Z vás provede historií a současností seriálu, v němž hlavními favority zůstávají trojnásobní šampióni Michael Hádek a Jan Holub, kteří letos obléknou mšenské vesty.
Historické ohlédnutí:
Roku 1999 vznikly dva nové české šampionáty. Devatenáctky se inspirovaly evropským šampionátem, zatímco juniorská družstva předběhla šampionát FIM o plných šest let. Mistrovství republiky do devatenácti let zůstalo po své premiéře u ledu až do své renesance v sezóně 2004, avšak šampionát juniorských družstev se jezdí bez přestávky dodnes.

První závod se uskutečnil 18. května 1999 na pražské Markétě. Bratři Lukáš a Aleš Drymlovi, jimž na rozdíl od soutěže juniorských jednotlivců nebránily v účasti jejich německé licence, společně s Tomášem Suchánkem vstoupili do historie jako první vítězové.

Pro Lukáše Drymla šlo vůbec o jeho jediný start v jakémkoliv domácím juniorském šampionátu. Aleš Dryml zasáhl do juniorských družstev ještě v jednom případě, avšak Tomáš Suchánek, Roman Andrusiv, Pavel Navara, což bylo v oné sezóně oficiální příjmení Pavla Navrátila, a Pavel Hlaváček se na sklonku sezóny ozdobili titulem.

Seriálová podoba, kdy se závody konají nejen na stadiónech účastníků, vydržela šampionátu po celou dobu existence. Měnil se počet kol i počet soutěžících. V premiérovém ročníku zápolily čtyři kluby a jejich počet na pět byl zvýšen uměle vytvořeným týmem. Na druhou stranu roku 2004 bojovalo hned deset juniorských družstev.

Předmětem změn se stal i rozpis jízd. Od formule užívané svého času při ledařských družstvech se přes klasické dvojice propracoval k současné podobě, kdy po deseti rozjížďkách základního rozpisu podnik graduje dvojicí semifinále a jednoho finále za stálého navyšování získaných bodů. Poprvé se dle něho jelo 14. června 2007 v Plzni, když VV SPD operativně ustoupil od experimentu, jenž se v úvodním kole ve Slaném stal předmětem tvrdé kritiky.

V prvních letech existence mistrovství republiky juniorských družstev startovaly i zahraniční týmy. Účast Rybniku (2000) a Wroclawi (2000 a 2001) zapadal do jejich koncepce výchovy mladých závodníků, avšak start družstva Zielonej Góry skončil roku 2002 blamáží. Polákům šlo především, aby jejich závodníci poznali slánskou dráhu, kde o necelé tři týdny později absolvovali kvalifikační kolo juniorského mistrovství světa. A po úvodním závodě je už nikdo neviděl.

V letech 2004, 2005 a 2007 se v soutěži objevovala slovenská Žarnovica, roku 2005 i chorvatský Goričan. Jemu však zázemí domácí dráhy poskytl Divišov. Ve Wroclawi, Rybniku a Žarnovici se však závod konal a bez nadsázky se dá konstatovat, že se paradoxně za hranicemi dočkal největší divácké odezvy.

Více titulů je raritou a záležitostí poslední doby:
Pohled do přehledů vítězů mistrovství republiky juniorských družstev odhaluje nečekanou pestrost. Absolutním rekordmanem je Plzeň se čtyřmi tituly z let 2005, 2007, 2009 a 2010. Jednou obhájit svůj primát dokázaly jen Slaný (2002 a 2004) a Markéta Praha (2003 a 2008). Po jedné zlaté medaili mají Pardubice (1999), Rybnik (2000), Wroclaw (2001) a Mšeno (2006).

Vzhledem ke krátké a dokonale zmapované historii je mistrovství republiky juniorských družstev jediný domácím kolektivním šampionátem, kde můžeme posloužit vyčerpávajícím přehledem všech mistrů i z individuálního hlediska. Drtivá většina závodníků zapsala své jméno na seznam šampiónů pouze jedenkrát.

Výjimku v tomto směru představují jen trojnásobní triumfátoři Filip Šitera (2005, 2006 a 2007), Michael Hádek a Jan Holub (oba 2007, 2009 a 2010) a dvojnásobní Miroslav Fencl, Patrik Linhart (oba 2002 a 2004) a Antonín Galliani (2004 a 2005).

Zato závodníků, kteří se podíleli na titulu nějakého družstva je vskutku přehršel. Posuďte sami: Aleš Dryml, Lukáš Dryml, Tomáš Suchánek, Roman Andrusiv, Pavel Navara, Pavel Hlaváček (všichni 1999), Piotr Padowski, Wojciech Wegrzyn, Lukasz Romanek, Rafal Szombierski, Roman Chromik, Lukasz Szmid (všichni 2000), Piotr Swiderski, Artur Boginczuk, Andrzej Zieja (všichni 2001), Jan Hlačina (2002), Jan Jaroš, Luboš Tomíček, Richard Frištenský, Jakub Fabian (všichni 2003), Martin Málek (2004), Věroslav Kollert (2006), Matěj Kůs, Adam Vandírek, Martin Gavenda, Jakub Fencl (všichni 2008) a Jiří Lang (2010).

Pouze Filip Šitera a Antonín Galliani pomáhali ke zlatu dvěma týmům. Prvně jmenovaný dobyl titul pro Plzeň a Mšeno, druhý pro Slaný a Plzeň.

Mistrovství republiky juniorských družstev 2011:
Pro úspěch v rozjížďkách pořádaných rozpisem dvojic je důležitá vyrovnanost obou členů. Při vší úctě k soupeřům, v tomto ohledu mají absolutní vrch Michael Hádek a Jan Holub. Tvoří dokonale sehraný tandem a bok po boku nastupují od roku 2007 nejen v juniorských družstvech, ale také v mistrovství republiky dvojic a extralize a letos i v první lize.

Pakliže nezaúřaduje paní Smůla, bylo by obrovským překvapením, kdyby se spolu neobjevili opět na mistrovském trůně. Jenže o podobné uzly na hladkých šňůrách prognóz není v ploché dráze nouze.

S aktuální formou Václava Milíka a posílenými soupiskami Slaného a Prahy se dá očekávat tuhý boj, o čemž se sami můžeme přesvědčit už v neděli ve Slaném.

Soupisky mistrovství republiky juniorských družstev 2011:

PDK GREPL Mšeno I.:  
HÁDEK Daniel 05. 05. 1996
HÁDEK Michael 08. 05. 1990
HOLUB Jan 07. 08. 1991
 
AK Slaný:  
ČEJKA Roman 27. 08. 1993
DRBAL Jaroslav 18. 07. 1995
DUDEK Michal 20. 09. 1990
KRČMÁŘ Eduard 26. 03. 1996
PRŮCHA Michal 21. 06. 1996
MUSIELAK Slawomir (PZM) 03. 06. 1990
MUSIELAK Tobiasz (PZM) 18. 08. 1993
 
AMK ZLATÁ PŘILBA Pardubice:  
MILÍK Václav 22. 05. 1993
VIDNER René 31. 08. 1993
ŠTĚROVSKÝ David 30. 06. 1996
 
AK MARKÉTA Praha:  
BRUMMER Jiří 06. 06. 1993
FENCL Jakub 11. 03. 1992
HINNER Dominik 19. 12. 1995
HLADKÝ Jaroslav 03. 05. 1994
HOLUB Zdeněk 19. 02. 1996
PUČKO Pavol 30. 06. 1991
ŠKURLA Michal 09. 06. 1996
VEVERKA Ondřej 07. 12. 1992
VRBA Zdeněk 29. 03. 1995
 
PDK GREPL Mšeno II.:  
ČERMÁK Marek 26. 02. 1995
ČERMÁK Milan 11. 01. 1994
KLEIN Michal 11. 07. 1991
POUZNAR Stanislav 06. 02. 1994
SMETANA Ondřej 02. 05. 1995

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach

Markéta Cup 125 ccm

Soupisky 2011: stopětadvacítky mají mistrovská klání opět na dvou frontách

Stejně jako v předchozích dvou letech čekají na stopětadvacítkáře dvě mistrovství republiky. První, na malé dráze, startuje dnes odpoledne v Praze, to klasické má první podnik na programu v neděli ve Slaném. Oba tituly obhajuje Michal Škurla, který se za favorita považuje i letos, by soupeři budou dozajista mít jiný názor.
Historické ohlédnutí:
První mistrovský závod stopětadvacítek se uskutečnil 28. dubna 2004 v Pardubicích. Po velké bitvě se jeho vítězem stal slánský Petr Babička, když ve finálové rozjížďce za sebou nechal Matěje Kůse. Zbytek sezóny však ovládl Pavol Pučko, startující ještě ovšem s českou verzí svého křestního jména Pavel a stal se prvním šampiónem.

Stejné aranžmá jako před pěti lety má šampionát dodnes. Koná se jako seriál závodů, které doprovázejí jiné klání velké kubatury. Jeho nejčastějším společníkem je mistrovství republiky juniorských družstev, avšak stopětadvacítkáři bojovali už i při první lize, mistrovství republiky juniorů, do devatenácti let a dvojic a také při Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném či dalších pouácích.

Jaroslav Hladký předloni dokonce souběžně absolvoval mistrovství republiky do devatenácti let a stopětadvacítek. Během závodu skákal z jednoho motocyklu na druhý. A z rozjížďky s číslem čtrnáct klasické kubatury byl diskvalifikován, protože měl vestu se startovním číslem z druhého závodu.

Jediný pokus uskutečnit mistrovství republiky v kubatuře 125 ccm jako samostatný závod se konal 18. července 2009 v Liberce, avšak skončil po necelých třech rozjížďkách po pádu Zdeňka Vrba v záplavách dešové vody.

V sobotu 20. října 2007 proměnil Zdeněk Schneiderwind svůj sen o závodění kolibříků na malé dráze za první zatáčkou pražské Markéty v realitu. Ze zkušebního klání se v sezóně 2008 vyvinul Markéta Cup. Na základě dobrých zkušeností bylo roku 2009 vypsáno premiérové mistrovství republiky na malé dráze.

Už v jeho prvním mítinku se stalo tradicí, že předchází jiný závod na pražské velké dráze. Jako první se do listiny vítězů zapsal 12. května 2009 Jaroslav Hladký. Prvním šampiónem se ovšem stal jeho klubový kolega Jiří Brummer.

Kubatura suverénů:
Pavel Pučko vyhrál premiérový titul ve velkém stylu a jakoby tak předurčil, že nejcharakterističtějším průběhem kolibřího šampionátu bude dominantní vítězství jednoho borce. Stejným stylem triumfovali Roman Čejka (2006), Eduard Krčmář (2008), Jaroslav Hladký (2009) a Michal Škurla (2010). Ten postavil laku prozatím nejvýše, protože v loňských jednadvaceti závodech obou republikových šampionátů a Markéta Cupu nemával z nejvyššího stupínku pódia pouze ve třech případech.

Přesto i stopětadvacítky dokázaly nabídnout strhující podívanou v otázce boje o zlatou medaili. Poprvé to roku 2005 předvedlo slánské trio Radim Chod, Roman Čejka a Michal Dudek, aby se nakonec radoval Radim Chod. Od dva roky později sebral Eduard Krčmář titul Romanu Čejkovi až v závěrečném rozjezdu ve Svitavách.

Na malé dráze se v prvním ročníku (2009) na trůn posadil Jiří Brummer, až když v posledním závodě třikrát porazil dosavadního leadera Jaroslava Hladkého. Poprvé v základní části, podruhé ve finále A a nakonec v dodatkové jízdě o zlato. Loni ovšem Michal Škurla žádné drama nepřipustil.

V listině šampiónů obou mistrovství figuruje dvakrát pouze Eduard Krčmář. Zda by byla jeho sbírka cennější, kdyby stopětadvacítka přestala uspokojovat jeho závodnický apetit, se můžeme dnes už jen dohadovat.

Mistrovská klání stopětadvacítek v roce 2011:
Stejně jako v předchozích dvou letech se bude o mistrovský trůn bojovat v klasickém šampionátu, ale také v mistrovství republiky na malé dráze. Pražský miniovál však dostane další společníky v Chabařovicích a v Divišově. Novinkou malé dráhy jsou také rozjížďky se třemi závodníky, kde klíč 3-2-1 handicapuje jakýkoliv výpadek. A dvojitá porce bodů ve finále A může být rozhodující v závěrečné klasifikaci.

Startovní listina bývá chudší než při Speedway Mini Cupu, jak se nyní nazývá průlomový seriál na malých tratích Markéta Cup. Je to zapříčiněno věkovým limitem deseti let pro oficiální podniky AČR. Při Speedway Mini Cupu se za předpokladu rodičů a na jejich riziko bojují i mladší závodníci.

Pakliže byste se na favorita zeptali Michala Škurly a jeho otce Tomáše, jen by nad ní zakroutili hlavou. Soudě dle jejich prohlášení a synově počínání během úvodního kola Speedway Mini Cupu by jakékoliv pochybnosti o opakování loňského hattricku pokládali za bezpředmětné.

Nicméně z tábora soupeřů by dozajista zazněly opačné hlasy. Patrik Mikel, Michaela Krupičková či Zdeněk Holub mají nesporné ambice prohánět kanárkově žlutý motocykl Michala Škurly a dokonce mu ukazovat výfuk. Černým koněm by mohl být chabařovický Jakub Ondroušek. A teprve počkejte, až začnou dorůstat další závodníci!

Přihlášení závodníci do mistrovství republiky stopětadvacítek:

AMK Zlatá Přilba Pardubice:  
ŠTĚROVSKÝ David 30. 06. 1996
 
PSK OLYMP Praha:  
HINNER Dominik 19. 12. 1995
HOLUB Zdeněk 19. 02. 1996
KOVAŘÍK Lukáš 29. 03. 1999
MIKEL Patrik 21. 08. 1998
ŠKURLA Michal 09. 06. 1996
 
PD Liberec:  
KRUPIČKOVÁ Michaela 15. 06. 1997
 
AK Slaný:  
DRBAL Jaroslav 18. 07. 1995
VITMAN Zdeněk 04. 07. 1997
 
AK Divišov:  
VONDRÁK Matěj 20. 8. 1999

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Antonín Škach

MČR 1. liga

České šampionáty 2011: první liga prožívá svůj návrat

Loňský přebor jednotlivců/družstev spojil zápolení na individuální a kolektivní bázi. Letos se však obě klasifikace oddělily a úlohu nižší divize dvoustupňové soutěže přebírá obnovená první liga. Petr Moravec, předseda VV SPD, před dnešním prvním závodem vysvětluje magazínu speedwayA-Z, co za tím vězí.
„Jedná se víceméně o pokus vybudovat dvě na sebe navazující soutěže,“ říká. „Zároveň by měla být zachována jednost řádů, aby v závodech jezdila proti sobě vždy dvojice jednoho týmu. Jinak co se týče oddělení soutěže to samozřejmě s tímto cílem přijít muselo, aby byla naplněna ta myšlenka v soutěži družstev.“

Nicméně první liga už nemůže garantovat myšlenku přeboru, že závodit může každý, kdo se přihlásí a s úbytkem přeborových závodů se pro určitou část borců výkonnostního středu zmenší počet závodních příležitostí.

„Stále máme představu, aby každý klub v této zemi podpořil soutěž jednotlivců,“ komentuje Petr Moravec toto téma. „Tak jsou napsaná i pravidla. Startují ti, kdo se přihlásí, a již na náklady klubů nebo svoje, což je šance pro amatéry, kteří se nechtějí vázat. Bohužel zatím s touto myšlenkou která má pomoci amatérům a začínajícím souhlasili čtyři pořadatelé. Jsem však optimista a věřím, že se ti ostatní přidají.“

Loni byla vyhlášena celková klasifikace mistrovství republiky družstev vzniklá sloučením výsledků extraligy a přeboru. Bude to stejné i letos? Jaký je tedy důvod spojovat extraligu a první ligu do dvoustupňové soutěže, když už ta nižší neplní kvalifikační roli té vyšší?

„Ano bude, je to dáno právě snahou propojit obě soutěže.“ Odpovídá český plochodrážní šéf. „Bylo by pěkné, aby se v nich v budoucnosti bojovalo o postup, ale musíme vycházet z praktického stavu jezdců. Velká extraliga nutí budovat větší týmy, v 1. lize stačí týmu k odjetí závodu na kvalitní úrovni čtyři jezdci. Dvojstupňovost tady spíše naplňuje možnost klubů, na jedné straně vrcholová a na druhé výkonnostní soutěž.“

První liga se pojede párovým způsobem. Je v tomto třeba spatřovat paralelu s
jízdami dvojic v extralize? A nebyl by lepší pro Čechy tolik klasický rozpis
čtyřčlenných družstev, jak ho navrhoval Martin Málek? Vypadávací závody také
nebyly v našich podmínkách žádnou zvláštností. A vznikl by prostor pro pátého
závodníka…

„Myslím, že tady jsem již odpověděl v prvních dvou otázkách,“ reaguje Petr Moravec. „Ta snaha vytvořit tým z pouhých čtyř jezdců je dána. Začínali jsme s třemi jezdci, to nebylo ono, ti čtyři už je přeci jenom tým. Pravidla umožňují hodně taktické práce s týmem pro manažera, ale především to stále vytváří pro menší kluby možnost mít svůj tým. Ten rozpis je skutečně postaven tak, aby všichni jezdili, aby však také měl manažer možnost s tím pracovat a také tak, aby soutěže družstev měly něco společného.“

Hlasování spojená s první ligou na zasedání VV SPD dne 11. prosince:

předkladatel: návrh: výsledek:
Martin Málek změna systému na čtyřutkání pro1:proti4
VV SPD navržený systém pro4:proti1

Poznámka: hlasovali pouze účastníci soutěže

První liga řečí pravidel:
Startují jezdci přihlášených družstev, které jsou držiteli licence soutěžícího. Do závodů budou přijati jezdci s platnou licencí vydanou národní sportovní autoritou FMS AČR. Družstvo tvoří jezdci uvedeni na soupisce. Každý jezdec však může být uveden pouze na jediné soupisce.
Toto mistrovství se řídí Přílohou N 072 Národních sportovních řádů Mezinárodní Mistrovství – Přebor České republiky družstev. Každý tým soutěže uspořádá dva závody na svém domácím stadionu.

Účastníci soutěže:
AK Březolupy – stadion Březolupy

PDK Grepl Mšeno – stadion Mšeno
AMK ZP Pardubice – stadion Svitavy
PK Plzeň – stadion Plzeň – Bory
AK Markéta při PSK Olymp Praha – Stadion Praha 6 – Markéta

Vítěz každého závodu soutěže družstev získá 5 tabulkových bodů, druhý 4 body, třetí 3 body, čtvrtý 2 body a pátý 1 bod do celkové klasifikace.
V Celkové klasifikaci soutěže družstev rozhoduje:
1) Větší počet tabulkových bodů
2) Větší počet „malých“ bodů (součet všech bodů získaných klasifikovanými jezdci v jednotlivých jízdách soutěže)
3) Dodatková jízda jednoho jezdce z každého družstva s rovností bodů při umístění na 1. – 3. místě
4) Větší počet vyšších tabulkových bodů ze všech závodů soutěže
5) Lepší umístění v závěrečném závodě soutěže.

Tým, který bude klasifikován na prvním místě Přeboru České republiky jednotlivců se stane Přeborníkem České republiky.

Pneumatiky: osm nových hran pro každý tým na závod

Foto: Jiří Brummer st.

MČR 1. liga

Soupisky 2011: 1. liga se vrací po pěti letech

Nižší divize byla prakticky ve všech ročnících české ligové historie, i když se pokaždé nejmenovala 1. liga. Ta se pozítří na pražské Markétě vrací na scénu. Magazín speedwayA-Z přináší nejen kompletní soupisky pětice účastníků, ale vůbec poprvé historický přehled všech soutěží, které aspirují na označení nižší liga.
Historické ohlédnutí:
Pakliže celá řada historických otázek spojených s naší plochou dráhou zůstává prozatím stále nezodpovězena, potom nižší soutěže v tomto ohledu hrají suverénní prim. Celostátní přebor družstev, první oficiální dlouhodobé zápolení na kolektivní bázi u nás, měl dvoustupňovou podobu už při svém prvním ročníku v sezóně 1956. Šlo o soutěž na bázi tehdejších krajů, která nerespektovala klubovou příslušnost. Oba stupně se jmenovaly třídy a 2. třída měla čtyři účastníky – Brněnský, Českobudějovický, Ústecký a Královéhradecký kraj.

V dějinách zůstalo skryto už premiérové klání. A my se jen můžeme dohadovat, zda květnovému duelu Brna s Ústím nad Labem v Krnově, předcházelo ještě nějaké jiné utkání. Pakliže ne, byli by prvními vítězi brněnští závodníci, kteří zvítězili 59:48. Dohadovat se můžeme rovněž v otázce vítěze.

Nemůžeme uplatnit ani nepřímou pomůcku těžící se skutečnosti, že se vítěz nižší třídy napřesrok objevil v té vyšší. Ze sedmapadesátého se totiž ve vyšší soutěži zachovalo jen pár výsledků a na jejich základě není možné sestavit ani konečnou tabulku, ani seznam účastníků. Rok 1957 však přináší nesporně prokázaného vítěze 2. třídy, kterým se stali plochodrážníci KAMK Ostrava.

Stejně si můžeme pomoci i v dalších letech. V sezóně 1958 zvítězil KAMK České Budějovice, roku 1959 KAMK Ústí nad Labem, vzápětí KAMK Hradec Králové a v jednašedesátém po reorganizaci krajů Severomoravský KV. Prokazatelně se nižší soutěž konala i v sezóně 1962. Dochované výsledky jsou stejně kusé jako v předchozích letech, ale protože na sklonku sezóny bylo mistrovství republiky družstev zrušeno, nelze určit vítěze podle postoupivšího týmu.

Utkání se jezdila stylem dvojutkání, která však probíhala jednokolově bez odvetu. Tento systém se dá spolehlivě prokázat ve všech ročnících vyjma roku 1960. V Divišově se 8. května střetla čtyři družstva – RH Praha II, Karlovy Vary, Hradec Králové a Praha-venkov – stylem čtyřutkání na šestnáct jízd. Na druhou stranu 30. října se Slovensko střetlo s Brnem stylem dvojutkání. Avšak v programu není sebemenší zmínka, že se jedná o mistrovský závod. Hypotéze o pouáku by nahrával nejen pozdní termín, což ovšem v oněch letech nemuselo být důkazem ničeho, ale i větší frekvence podobných střetnutí.

Opusme však záhadologické pole a postavme se raději na pevnou zem doložených faktů. S rokem 1963 byla po ligových utkáních veta. Až roku 1967 obnovil jejich myšlenku populární motoristický časopis Svět motorů. Vypsal soutěž o svůj pohár, která rozdělila družstva do třech skupin. Zatímco áčko a béčko svými vítězi daly základ pro finále, céčko plnilo jakousi úlohu druhé ligy, nebo z něho nešlo postoupit nikam. Vítězem se stal AMK Březolupy.

Počínaje rokem 1968 se u nás liga jezdí pravidelně a v prvních letech její existence měla dvoustupňovou podobu. Avšak druhá liga zůstala roku 1968 po odstoupení Plzně nedokončená a o rok později se zřejmě nekonala vůbec. V sedmdesátém byla ale zpátky a o rok později následovala vyšší ligu směrem k utkání čtyř čtyřčlenných družstev. Zároveň s jejím přejmenováním na extraligu zdědila jméno první liga.

Soutěž se poprvé rozdělila na dvě skupiny, odkud se nejlepší setkali v prolínací soutěži s horšími extraligovými celky o postup do vyšší soutěže. Od roku 1972 se mezi prvoligové skupiny a kvalifikaci o extraligu vložily ještě skupiny C a D, které představovaly jakési velké a malé finále 1. ligy. Další zásah do podoby soutěže přinesl rok 1976 a první liga byla sjednocena do jednoho seriálu. V další sezóně přibyla ještě druhá liga jako třetí soutěž s provázanou kvalifikací o patro výše.

Další reorganizace potkala první ligu v sezóně 1987. Zanikla druhá liga, v první lize se jely dvě skupiny, odkud se postupovalo do finále. To určilo postupující pro semifinále mistrovství republiky družstev, z nichž vzešli finalisté, když semifinalisty a finalisty doplnily extraligové týmy. Systém vydržel do konce roku 1990. V následující sezóně se k ním vrátila dvojutkání, avšak první liga jela dle této formule jen dvě sezóny a od třiadevadesátého byla čtyřutkání zpět.

V termínovém kalendáři vydržela první liga až do konce sezóny 2006. Její vítěz Mšeno vyzvalo poslední extraligový tým Pardubice k baráži. Na dráze skončila mšenským triumfem, po diskvalifikacích to bylo nerozhodně. Jediným řešením se stalo rozšíření extraligy na pět celků, takže v nižší lize neměl kdo závodit.

Náhradou se stala tříčlenná družstva. V letech 2007 – 2009 jejich šampionát střídal pravidelně přeborový, mistrovský a zase přeborový statut. Loni vznikl přebor jednotlivců/družstev, kde pro oddělenou klasifikaci každého družstva brali body dva nejlepší jednotlivci. Ten plnil úlohu nižší divize i fakticky, protože po sezóně byla vyhlášeno celkové pořadí družstev, kde na pět extraligových týmů navázalo pět družstev z přeboru.

Porovnávat je jako sčítat hrušky s jablky:
Nižší soutěž, a už nesla název II. třída, 2. liga, 1. liga, přebor či mistrovství tříčlenných družstev a konečně přebor jednotlivců/družstev, má za sebou vskutku dlouhou a bohatou historii.

Hledat suverény statistických přehledů by však bylo poněkud ošidné. Úvodní ročníky nerespektovaly kluby a na oválech zápolily reprezentační výběry jednotlivých krajů. V devadesátých letech zase sestoupivší extraligový tým bral prvoligový rok jako Kainovo znamení, jehož se chtěl samozřejmě rychle zbavit. Navíc se v nižší lize objevovaly béčka účastníků extraligy a s projevy personální krize v ní startovali stejní závodníci.

O vítězích proto nejlépe promluví následující tabulka, která je v takové šíři publikována vůbec poprvé.

Celostátní přebor      
  II. třída    
1956 není znám    
1957 Ostrava    
1958 Č. Budějovice    
1959 Ústí n. L.    
1960 H. Králové    
 
 
MR 2.liga    
1961 Severomoravský    
1962 není znám    
 
 
Pohár SM skupina C    
1967 Březolupy    
 
 

MR 2.liga    
1968 nedokončena    
1969 neuskutečněna    
1970 Plzeň    
  1.liga sk. A 1.liga sk. B 1.liga sk.C
1971 Plzeň Pardubice  
1972 Plzeň Č.Budějovice Č.Budějovice
1973 Liberec Kopřivnice Kopřivnice
1974 Liberec Kopřivnice neuskutečnila se?
 
  1.liga    
1975 Kopřivnice    
1976 Žarnovica    
1977 Kopřivnice    
1978 RH Praha B    
1979 Kopřivnice    
1980 RH Praha B    
1981 Žarnovica    
1982 Žarnovica    
1983 Žarnovica    
1984 RH Praha B    
1985 RH Praha B    
1986 RH Praha B    
 
  1.liga sk. A 1.liga sk. B 1.liga – finále
1987 Plzeň SVS Pce B SVS Pce B
1988 Liberec Racek Pce Racek Pce
1989 Liberec Březolupy Chabařovice
1990 Liberec Březolupy Březolupy
 
  1.liga    
1991 Plzeň    
1992 Markéta Pha    
1993 Březolupy    
1994 Mšeno    
1995 Markéta Pha    
1996 Markéta Pha    
1997 Chabařovice    
1998 Racek Pce    
1999 Markéta Pha    
2000 Racek Pce    
2001 ZP Svitavy    
2002 Slaný II    
2003 ZP Svitavy    
2004 Pardubice 2    
2005 Pardubice 2    
2006 Mšeno    
 
 
3čl. družstva      
2007 Liberec    
2008 Markéta Pha    
2009 Březolupy    
 
 
přebor      
2010 Březolupy    

1. liga 2011:
Prvoligové závody letos přinášejí nový rozpis. Utkání se bude skládat z dvaceti rozjížděk. Souboje dvojic přibližují soutěž extralize, avšak na rozdíl od ní, se závodníci nebudou střídat, ale pár bude stejný od začátku až do konce. Změnit ho může jedině zásah manažera.

Každý závodník totiž může absolvovat jednu jízdu navíc za jiného svého kolegu a to nezávisle na pořadí v průběžné klasifikaci. Pro ostatní strategické taktizování jsou klíčové rozjížďky s čísly pět, deset a patnáct, kdy mají všechny startující týmy za sebou stejný počet startů.

Pokud po nich tým ztrácí šest bodů, má jeho kouč možnost použít taktickou rezervu v další následující jízdě svého družstva. Přitom musí mít na paměti, že každého závodníka může takto zmobilizovat pouze jednou, a že nikdo nesmí vyjet na ovál více než šestkrát.

Již pozítří na pražské Markétě uvidíme, zda novinka nadchne. Vyrovnané sestavy dozajista slibují skvělý boj. Avšak na druhou stranu signalizují, že kluby budou v rámci výsledku preferovat co nejsilnější sestavy na úkor pravidelného závodění pro začínající borce a závodníky výkonnostního středu. Ruku v ruce s redukovaným přeborem jednotlivců může jít o krok zpátky, protože v první lize nemůže startovat každý, kdo projeví zájem.

Soupisky účastníků soutěže 1. liga – Přebor ČR družstev:

PK Plzeň:  
HÁDEK Daniel 05. 05. 1996
HÁDEK Michael 08. 05. 1990
HOLUB Jan 07. 08. 1991
IRMIŠ František 22. 08. 1987
SIMOTA Zdeněk 04. 05. 1985
WOLFF Richard 12. 06. 1976
 
AK Březolupy:  
GAVENDA Martin 26. 01. 1988
ČEJKA Roman 27. 08. 1993
DUDEK Michal 20. 09. 1990
MÁLEK Martin 21. 08. 1985
ONDRAŠÍK Pavel 10. 12. 1975
 
AMK Zlatá Přilba Pardubice:  
JÚZA Tomáš 28. 05. 1983
MILÍK Václav 22. 05. 1993
OTRUBA Jaromír 19. 01. 1976
PETRÁK Jaroslav 05. 02. 1973
SUCHÁNEK Tomáš 07. 04. 1984
ŠTĚROVSKÝ David 30. 06. 1996
ŠTICHAUER Hynek 17. 06. 1987
VELINSKÝ Luboš 24. 05. 1987
VIDNER René 31. 08. 1993
 
AK Markéta Praha:  
BRUMMER Jiří 06. 06. 1993
FENCL Jakub 11. 03. 1992
FRANC Josef 18. 01. 1979
HINNER Dominik 19. 12. 1995
HLADKÝ Jaroslav 03. 05. 1994
HOLUB Zdeněk 19. 02. 1996
PUČKO Pavol 30. 06. 1991
SCHNEIDERWIND Zdeněk 13. 01. 1962
SCHNEIDERWIND Zdeněk ml. 29. 09. 1989
ŠKURLA Michal 09. 06. 1996
VEVERKA Ondřej 07. 12. 1992
VRBA Zdeněk 29. 03. 1995
 
Grepl PDK Mšeno:  
ČERMÁK Marek 26. 02. 1995
ČERMÁK Milan 11. 01. 1994
JAROŠ Jan 11. 11. 1984
KALINA Vladimír 17. 04. 1967
KLEIN Michal 11. 07. 1991
LIEBEZEIT František 11. 12. 1968
POUZNAR Stanislav 06. 02. 1994
SMETANA Ondřej 02. 05. 1995
ŠITERA Filip 18. 04. 1988
TOPINKA Tomáš 05. 06. 1974
Extraliga

České šampionáty 2011: extraliga zůstává v intencích podobných loňskému roku

Při rozšířeném zasedání VV SPD alias kalendářní poradě už tradičně bývá největší pozornost upřena k extralize. Nejinak tomu bylo i v letošní zimě. I po odstoupení Plzně však soutěž zůstává prakticky stejná jako loni. Logicky chybí jedno semifinále, jehož vítěz bude finálovým soupeřem nejlepšího celku ze základní části. Pojďme se společně s Petrem Moravcem, předsedou VV SPD, projít pravidly ještě před dnešním ostrým startem ve Svítkově.
Extraliga se k systému vrátila loni poté, když se počínaje sezónou 1996 bojovalo stylem čtyřutkání. Comeback střetnutí dvou týmů byl zpočátku přijímán s nedůvěrou, avšak soutěž dokázala nabídnout dramatickou podívanou od úvodního klání základní části až po závěrečné finále. S ročním odstupem lze změnu extraligového stylu považovat za povedený krok. A s tím bude dozajista souhlasit i Petr Moravec.

„Samozřejmě,“ komentuje toto téma. „Především nedošlo k tomu, čeho jsem se nejvíce bál, nezmenšil se počet jezdeckých příležitostí pro naše jezdce. Navíc soutěžící kluby přivedly na start mnoho skvělých jezdců jako Grega Hancocka, Nicki Pedersena a další. Málokterý závod byl rozhodnut před svým závěrem a to přinášelo dramatickou podívanou.“

Ošemetnou otázkou se stalo hostování závodníků z jiných klubů, což vyvrcholilo pražskými protesty před a po mšenském finále. Jak dopadly a jak je tato záležitost ošetřena v letošních pravidlech?

„Pravidlo, které mělo pomoci v případě nouze nakonec tuto svoji roli stoprocentně nesplnilo,“ netají se Petr Moravec. „Určitou možnost hostování pravidla sice připouštějí, ale v žádném případě se už nemůže stát, aby v soutěži startoval jezdci kvalitnější za horšího. Pravidla už dnes pomohou pouze doplnit tým. Protest byl vyřešen se stejným výsledkem jako ve Mšeně. Pravidla skutečně fakticky porušena nebyla, ale zároveň také FMS AČR konstatovala, že jeho naplnění nebylo v duchu pravidel.“

Rozpisu jízd je vytýkáno, že spolu nejezdí dvojice, ale závodníci se střídají a často proti sobě nastupují ti samí jezdci. Na druhou stranu prokázal dostatek potenciálu pro dramatickou podívanou. Jak na tento problém nazírá český plochodrážní šéf a neuvažoval VV SPD o zavedení polské formule?

„Přijatý rozpis se jezdí především v Dánsku,“ reaguje Petr Moravec. „Na rozdíl od polského v něm aktivně jezdí pět jezdců, šestý pak jezdí jízdu jednu, ten polský potřebuje o jednoho jezdce na víc. Každý systém má své pro i proti. Pro někoho je série soubojů dvou jezdců z různých pozic zajímavá. Navíc manažeři se v něm velice rychle orientovali a dokázali ho využívat pro dramatickou podívanou a budete se divit, někteří závodníci si pochvalují, že v něm jedou více jízd. Ten polský je možná pro někoho spravedlivější, ale pro kluby ekonomicky náročnější. Přiznávám, že pokud bych sám měl osobně řešit rozpis v případě změn v počtech jezdeckých příležitostí a systému, doporučoval bych spíše britský systém.“

Hlasování spojená s extraligou na zasedání VV SPD dne 11. prosince:

předkladatel: návrh: výsledek:
Slaný změna systému na čtyřutkání 16+4 jízdy pro1:proti 3
 
Mšeno zrušit play-off nehlasováno
 
  podoba play-off:  
Mšeno 1 finále u vítěze základní části  
Praha SF-FIN/doma-venku  
Pardubice SF-FIN/doma-venku  
Slaný 1 finále u vítěze základní části  
  zrušit SF pro2:proti2
  dvojkolové SF-FIN pro2:proti2
 
diskuze SF 2.+3. tým, FIN vítězové SF a základní části pro4:proti0
 
diskuze zrušit pravidlo o bodovém průměru omezující nejlepší jezdce startovat v extralize i 1. lize a systému výpočtu pro3:proti6
 
diskuze nevztahování se výše uvedeného pravidla na juniory pro9:proti0
 
diskuze zákaz startu v play-off pro cizince, který neabsolvoval v základní části žádný závod pro2:proti2

Poznámka: každý z účastníků soutěže má při hlasování jeden hlas. Pro provedení změny je třeba většina, nerozhodný výsledek znamená ponechání současného stavu

Extraliga řečí pravidel:
Startují jezdci přihlášených družstev, které jsou držiteli licence soutěžícího.
Do závodů budou přijati jezdci s platnou licencí vydanou národní sportovní autoritou FMS AČR. V závodě může startovat i držitel licence jiné národní licence FMN.
Družstvo tvoří jezdci uvedeni na soupisce. Každý jezdec však může být uveden pouze na jediné soupisce. Jezdci, držitelé licence FMS AČR jsou domácí jezdci, držitelé národních licencí jiné FMN jsou vždy hosté. V každém závodě mohou za každý tým nastoupit pouze dva hosté uvedení na soupisce.
Toto mistrovství se řídí Přílohou N 072 Národních sportovních řádů Mezinárodní Mistrovství – Přebor České republiky družstev a skládá se ze dvou částí, základní a finálové Play-Off.
Nejmenší počet jezdců jednoho týmu nastupujících k závodu je pět. Pokud některý z týmů nenastoupí k závodu, nebo nastoupí z menším počtem jezdců než povoluji pravidla, prohrává kontumačním poměrem 40:0, uhradí soupeři prokazatelné náhrady plynoucí mu z přípravy k závodu a navíc uhradí pokutu za neúčast ve sportovním podniku v souladu s Disciplinárním a arbitrážním řádem FMS AČR.
Pokud tým odstoupí v průběhu soutěže, na jeho výsledky nebude brán zřetel, ale uhradí soupeřům prokazatelné náhrady plynoucí mu z provedení nebo přípravy k závodu, který se nestane součástí šampionátu.

Účastníci soutěže:
PDK Grepl Mšeno – stadion Mšeno
AMK ZP Pardubice – stadion Pardubice – Svítkov
PSK OLYMP Praha – stadion AK Markéta při PSK Olymp Praha – Praha 6
AK Slaný – stadion Slaný

Do druhé, finálové části soutěže postupují týmy, které obsadí po první části soutěž 1. – 3. místo.
V případě rovnosti bodů rozhoduje:

1.) lepší vzájemný souboj týmu, kterých se rovnost bodů týká
2.) vyšší zisk bodů z jízd ve vzájemných soubojích týmů, kterých se rovnost týká
3.) vyšší zisk bodů ze všech jízd v soutěži

DRUHÁ FINÁLOVÁ ČÁST SOUTĚŽE – „PLAY OFF“
Semifinále – Tým, který v základní části závodu obsadil druhé místo hostí tým, který v základní části obsadil třetí místo. V případě nerozhodného výsledku v závodě rozhodne o vítězi dodatková jízda jednoho jezdce z každého týmu. Vítěz tohoto závodu postoupí do finále soutěže.
Finále – Tým, který v základní části závodu obsadil první místo hostí tým, který zvítězil v semifinále druhé části soutěže. V případě nerozhodného výsledku v závodě rozhodne o vítězi dodatková jízda jednoho jezdce z každého týmu. Vítěz tohoto závodu se stane Mezinárodním Mistrem České republiky. Poražený tým obsadí druhé místo. Třetí místo obsadí v MMČR poražený celek ze semifinále.

SOUPISKY EXTRALIGA – 1. LIGA:
Každý celek soutěží družstev musí nahlásit soupisku jezdců pro danou soutěž.
V soupisce pro Mezinárodního Mistrovství České republiky družstev – Extraliga musí být uvedeno nejméně pět jezdců držitelů licence vydané FMS AČR na základní soupisce, počet hostů, držitelů licence jiné FMN není omezen.
Každý celek Přeboru České republiky družstev – 1. liga nahlásí pevnou soupisku jezdců jejichž počet není omezen.
Na soupiskách Mezinárodního Mistrovství České republiky družstev – Extraliga a Přeboru České republiky družstev – 1. liga mohou být uvedeni jezdci se střídavým startem v obou soutěžích.
Jako jezdcem se střídavým startem nemůže být uveden senior, který dosáhl v Extralize průměr 2 body na jízdu a více. Ten může být uveden pouze na jediné soupisce, Extraligy nebo 1. ligy. Toto omezení se nevztahuje na jezdce juniorského věku.
Jezdec s vyšším průměrem jak 1 bod na jízdu může v průběhu roku startovat pouze v jednom týmu v každé soutěži. (jeden v Extralize – jeden v 1. lize).
Všechny změny v soupiskách, stejně jako ukončení všech přestupů dle přestupního řádu je 30. června 2011. Po tomto termínu je možné provést změnu v soupiskách týmů pouze na základě souhlasu všech účastníků soutěže, kterých se změna týká. (platí právo Veta, tzn., že souhlas musí být stoprocentní). Toto právo veta nebude uplatněno, jedná-li se o přestup juniora s bodovým průměrem do 1 bodu na jízdu, v soutěži pro kterou se přestup týká a na kterém se mohou dohodnout pouze kluby jichž se přestup nebo hostování týká.
Všechny bodové průměry vycházejí z bodových průměrů MMČR družstev 2010.
Jejich redukce pro druhou část jednotlivých soutěží bude provedena k 30. 6. 2011 a vychází vždy z nejvyšší soutěže ve které jezdec startuje. Pro výpočet bodového průměru u jezdců startujících pouze v 1. lize bude použit koeficient přepočtu 0,66. Pro přepočet musí jezdec absolvovat v dané soutěži nejméně 10 jízd.

Pneumatiky: v základní části 14 nových hran a v play-off neomezený počet

MČR tříčlenných družstev

Soupisky 2011: přebor bohužel zhubnul o polovinu

Všechno už tu jednou bylo je rčení stejně známé jako pravdivé. Svou platnost má i v případě českého přeboru. Individuální závodů borců výkonnostního středu se u nás jezdily už před třiceti lety. Magazín speedwayA-Z se ohlíží za jejich historií, aniž by ovšem zapomínal na přítomnost, v níž se místo loňských osmi závodů uskuteční jen čtyři.
Historické ohlédnutí:
Závody pro borce nižší výkonnosti se v různých disciplínách motocyklového sportu pořádají už od nepaměti, a už šlo o mítinky pro juniory či později místní podniky. O oficiální klání se však poprvé postarala plochá dráha. Roku 1963 byly vypsány krajské přebory, avšak v následujících sezónách o nich prameny už mlčí.

Rozvíjení kvalifikace pro mistrovství republiky jednotlivců a obrovský příval adeptů plochodrážního řemesla na sklonku šedesátých let daly za vznik juniorskému přeboru 1969, který ovšem stanovil horní věkovou hranici na třicet let. Na Slovensku bylo zároveň obnoveno mistrovství SSR, tedy dle tehdejší oficiální federální terminologie Slovenské socialistické republiky.

Zatímco slovenský šampionát se měl zdárně k světu, v Čechách se na prahu sedmdesátých let na nižší individuální úrovni závodilo jen v rámci národní kvalifikace, jenž plnila kvalifikační funkci do vyšších pater mistrovství republiky jednotlivců. Až roku 1975 byl vypsán Pohár ČSR (České socialistické republiky). Jeho první kolo viděla 31. května Břeclav, odkud si vítězství odvezl liberecký Miroslav Vacek. Na konci čtyřdílného seriálu měl ovšem nejvíc bodů Václav Zajíc.

Slibný šampionát ovšem zanikl hned při své premiéře. Teprve od sezóny 1978 se mistrovství SSR dočkalo svého českého protějšku v podobě přeboru ČSR. Ten kromě garance závodních příležitostí pro borce výkonnostního středu plnil i roli kvalifikačního předstupně mistrovství republiky jednotlivců. Dvě semifinálové skupiny vyprodukovaly šestnáctku pro dvojdílné finále. V Pardubicích 27. května vyhrál slánský Václav Čiviš, který na druhý den zopakoval svůj triumf na své domácí dráze, aby se stal prvním přeborníkem.

Podoba přeboru ČSR se na formátu dvou kvalifikačních skupin a finálové části udržela až do roku 1981. Od následující sezóny se o titul bojovalo dle seriálové formule kopírující velké federální mistrovství, jíž počínaje rokem 1983 předcházela kvalifikace. V posledních třech ročnících šampionátu 1987 – 1989 se ustálil trojkolový systém kvalifikace – dvě semifinálové skupiny – finále.

Po pádu komunistických režimů ve střední Evropě se čeští plochodrážníci dočkali obdoby někdejšího přeboru až loni. Kořeny současného šampionátu je ovšem třeba hledat v šampionátu družstev. Po zániku první ligy vinou událostí doprovázející baráž v říjnu 2006, vznikla soutěž tříčlenných družstev. Ta se z přeborové úrovně (2007) dostala na mistrovskou (2008), aby opět nesla status přeboru (2009). Loni ovšem ustoupila týmová klasifikace do pozadí a závodilo se dle rozpisu jednotlivců, z jejichž pořadí vzešly výsledky družstev.

Pestrá paleta přeborníků:
Díky jejich charakteru, smyslu a účelu není žádnou chybou spojovat pohár ČSR 1975, přebor ČSR v letech 1978 – 1989 a současný přebor České republiky pod jedinou hlavičku. Ve výsledkových listinách defiluje obrovská plejáda jmen od těch slavných až po borce, na něž si dnes vzpomene skutečně jen málokdo.

Seznam přeborníků překvapí svou pestrostí, na níž se bezesporu podílí fakt, že šlo o kvalifikační předstupeň mistrovství republiky jednotlivců, který nemusel každý závodník absolvovat v každém roce. Za těchto okolností není divu, že soutěž nemá žádné rekordmany. Pouze Emil Sova (1980 a 1981) a Pavel Mrňa (1985 a 1986) dokázali vyhrát dvakrát.

Jeden přebornický titul získali Václav Zajíc (1975), Václav Čiviš (1978), Pavel Karnas (1979), Jaromír Bartoš (1982), Zbyšek Holý (1983), Josef Jůza (1984), František Ledecký (1987), Jaroslav Gavenda (1988), Vladimír Kalina (1989) a Martin Málek (2010).

Bez zajímavosti rozhodně není, že většina z přeborníků nemá potomka, který by rovněž závodil za řidítky plochodrážního motocyklu. Své sehrála i dvacetiletá přestávka při pořádání přeboru a proto se žádný syn nemůže pochlubit, že by se zlatou medailí vyrovnal svému otci. Nejblíže k tomu měl loni Martin Gavenda, který však vinou řetězu v předposledním kole v Březolupech ztratil průběžné vedení, do něhož se už v Plzni nedokázal vyhoupnout.

Přebor ČR 2011:
Myšlenka na pravidelné individuální střetávání v loňském roce vyřešila otázku akutního nedostatku závodních příležitostí zejména pro české seniory bez zahraničních angažmá. Přesto se pro letošek nepodařilo zachovat osm dílů seriálu a přebor zhubnul na polovinu.

Kluby, které se postavily přeboru zády, uváděly v zásadě dva argumenty proti svému pořadatelství. První, a sice že složení startovního pole odrazuje diváky i sponzory od ploché dráhy, lze vyvrátit příkladem z fotbalu. Navštívím-li utkání České Třebové kopající krajský přebor a prohlásím-li nahlas, že příště nepřijdu, protože nehrají Tomáš Řepka a Petr Čech, označení blb bude asi nejjemnější, které si vysloužím. Nadto reklamní místa na stadiónu rozhodně nebudou prázdná. Už jen proto, že radnice fandí fotbalu a sponzorské firmy mají větší šance na vítězství v městských výběrových řízeních. Spíše se zdá, že české ploché dráze chybí správný počet opravdových fanoušků.

Druhá stížnost se týká problémů s naplněním startovní listiny a udržením její celistvosti až do konce závodu. Tomu se dá předejít vhodnou volbou termínů nekolidujících s podniky FIM či UEM. A v neposlední řadě, jak ukazuje příklad českých ledů, jsou-li výtečné podmínky pro závodění, jezdci se vynoří. Vyzdvihnout je nutno také operativnost, kdy se rozpis ušije na míru počtu přihlášených závodníků.

S obnovou první ligy se tak do přeboru budou počítat pouze mítinky v Pardubicích, Mšeně, Liberci a Praze. Vedle nižšího počtu klání je nevýhodou také jejich termínová roztříštěnost. Po jarní polovině se závodníci setkají až na sklonku prázdnin a pak až v úplném závěru sezóny.

Stejně jako loni a konec konců i v dobách přeboru ČSR plní soutěž rovněž úlohu nejnižšího kvalifikačního předstupně pro semifinále mistrovství republiky jednotlivců. Jedinou šancí pro nekvalifikované borce je průběžné pořadí po dvou úvodních kolech v Pardubicích a v Liberci. Jména přihlášených závodníků jsou sama o sobě garantem vyrovnané podívané, otázkou zůstává, zda kluby vedle svých prvoligových klání, budou ochotny nést náklady na jejich účast i v přeborových mítincích.

Přihlášení závodníci:   
ČERMÁK Marek PDK GREPL Mšeno  
ČERMÁK Milan PDK GREPL Mšeno  
HÁDEK Michael PDK GREPL Mšeno  
HOLUB Jan PDK GREPL Mšeno  
KLEIN Michal PDK GREPL Mšeno  
POUZNAR Stanislav PDK GREPL Mšeno  
HINNER Dominik AK Markéta Praha  
HLADKÝ Jaroslav AK Markéta Praha  
HOLUB Zdeněk AK Markéta Praha  
ONDRAŠÍK Pavel AK Markéta Praha  
PUČKO Pavol AK Markéta Praha  
SCHNEIDERWIND Zdeněk ml. AK Markéta Praha  
SCHNEIDERWIND Zdeněk AK Markéta Praha  
SMETANA Ondřej AK Markéta Praha  
ŠKURLA Michal AK Markéta Praha od 9. června
VRBA Zdeněk AK Markéta Praha  
JÚZA Tomáš AMK ZP Pardubice  
MILÍK Václav ml. AMK ZP Pardubice  
OTRUBA Jaromír AMK ZP Pardubice  
ŠTĚROVSKÝ David AMK ZP Pardubice od 30. června
VELINSKÝ Luboš AMK ZP Pardubice  
VIDNER René AMK ZP Pardubice  
IRMIŠ František PK Plzeň  
DUDEK Michal AK Slaný  
KRČMÁŘ Eduard AK Slaný  
NOWACKI Krzysztof , PL (ACCR) AK Slaný  
LIEBEZEIT František DAK MOTO  
KADLEC Karel bez klubové příslušnosti  

Foto: archív autora, Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Brummer st.