AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 11. září
Neskutečný maratón devětatřiceti rozjížděk viděla dnes divišovská dráha. Vrcholem bylo samozřejmě mistrovství republiky dvojic. Ze zlata se nakonec radovali Josef Franc, neskrývající nadšení z prvního individuálního titulu od vítězství v juniorce v sezóně 2000, a Zdeněk Simota. Pražští závodníci spojení hlavičkou HBC&Vrates Speedway/Centrum sportu ministerstva vnitra ve finále předčili své klubové kolegy Rafala Dobruckeho a Matěje Kůse z PSK Olymp Praha. Třetí příčku má další soukromý tým Dak Moto Liebezeit zásluhou Jana Jaroše a Filipa Šitery, kteří v malém finále odsoudili už ke třetí bramborové medaili Plzeňany Michaela Hádka s Janem Holubem. Doplňkové klání stopětadvacítek zvládl nejlépe Michal Škurla. By se o vítězství musel rozjíždět s Michalem Průchou, mohl už předčasně oslavovat titul.
Kvalifikační strategie
Divišovské depo se otřásalo pod náporem závodníků a jejich motocyklů. Pořadatelé však byli nekompromisní. Kdo nejel hlavní závod dvojic, musel dozadu za boxy. Tam se tísnilo dvanáct účastníků kvalifikace společně s osmi stopětadvacítkáři. Naštěstí nepršelo a kolibříci jeli sedmý podnik svého mistrovského seriálu v rámci kvalifikace velkých hochů.
Kvalifikační proces, v němž hrálo velkou úlohu rozlosování startovních čísel, rozehrál nejlépe miletický pár. Václav Milík s Piotrem Dymem v úvodní jízdě na hlavu porazili mšenské juniory Pavla Fuksu a Stanislava Pouznara. Také druhé vystoupení pardubicko – polského páru se v duchu papírových předpokladů mělo nést v duchu jejich nadvlády.
Václav Milík s Piotrem Dymem. V páté jízdě se dostali před Ondřeje Veverku, jehož otec si později za volbu převodů sypal popel na hlavu, a Zdeňka Vrbu. Místo očekávaného sedmibodového maxima však ve třetím kole přišel defekt Piotra Dyma. A rázem bylo zaděláno na pořádné drama.
Miletičtí borci skončili s jedenácti body. V rozjížďce s číslem šest se měli střetnout Plzeňané a Březolupáci, kteří měli po svém úvodním vystoupení sedm bodů. Michael Hádek s Janem Holubem odvedli ve druhé jízdě Jaromíra Otrubu se Zdeňkem Schneiderwindem, jenž laboroval s nastavením svého motocyklu. Martin Gavenda s Tomášem Jůzou, jenž nahradil úvodně hodně drahého Chorvata Dino Kovačiče, měli vzápětí cestu za vítězstvím hodně dramatickou.
Sice záhy ukázali výfuky Ondřeji Veverkovi se Zdeňkem Vrbou, avšak Tomáš Jůza v předposlední zatáčce upadl. Heroicky se vrátil do sedla a znovu stačil dobýt druhou příčku. Jenže v závěrečné jízdě se na Březolupy čekaly neméně ambiciózní Plzeňané. Oleje do ohně dramatičnosti ovšem přilili Jaromír Otruba se Zdeňkem Schneiderwindem.
V páté jízdě viseli na Pavlu Fuksovi, ale ten na cílové rovince úvodního okruhu přišel o vedení vinou pádu. „Jsem blb, neviděl jsem tu kolej,“ nešetřil sebekritikou. Borci z Otruba týmu neměli problém inkasovat sedm bodů. A pakliže by závěrečný duel Březolup s Plzní dopadl 7:1 nebo obráceně, poražený by zamířil do dodatkové jízdy o postup právě s Jaromírem Otrubou a Zdeňkem Schneiderwindem.
Start rozjížďky s číslem šest naznačil, že by se podobný scénář mohl stát realitou. Jan Holub letěl dopředu s Michaelem Hádkem za zády, zatímco Martin Gavenda a Tomáš Jůza byli tentokrát ti druzí. Ještě před polovinou protilehlé rovinky však Michael Hádek v plné rychlosti zvedl ruku. Okamžitě se propadl na poslední příčku, na níž také jízdu dokončil.
„Nezapnul jsem si metyl,“ odpovídal na otázky, co se mu stalo. Realita však byla prozaičtější. V roli manažera plzeňských juniorů totiž zaskakoval Milan Mach. A druhé místo v kvalifikaci znamenalo postup do relativně lehčí skupiny A. Tam také Michael Hádek s Janem Holubem díky své prohře s Březolupy zamířili, zatímco vítězné Březolupy a třetí Miletice šly do nabitějšího béčka.
Postup dle předpokladů
Těžko se divit, že Plzeňané toužili po postupu do skupiny A. při vší úctě v ní totiž mohli začít plnit úlohu favoritů společně s Janem Jarošem a Filipem Šiterou spojených logem firmy DaK Moto. Pardubice musely oželet Hynka Štichauera a nakonec se nedohodly na finančních podmínkách s Alešem Drymlem. Po boku Tomáše Suchánka nakonec nastoupil Jaroslav Petrák, narychlo stažený z Otruba Teamu.
Improvizovat musel také Slaný. Na poslední chvíli ze šampionátu musel vycouvat nemocný Martin Vaculík. „Necítil se dobře,“ říkal Milan Mach na téma absence svého esa. „Přitom se ještě ve středu v Pardubicích bavil s Martinem Málkem, že dnes musí vyhrát.“
Ani Martin Málek nebyl zdravotně stoprocentně fit. Naplno se to projevilo už v rozjížďce s číslem jedna. Ovládl ji Pavol Pučko, dnes v roli jedničky domácího týmu. Ve druhém oblouku se sice před něho prosadil Martin Málek, ale šlo jen o chvilkovou epizodu.
Martin Málek však zamotal hlavu Plzeňanům v páté jízdě. Vstup do skupiny jim zkomplikoval svým sólem ve stylu start – cíl. Jenže Michal Dudek stejně jako v případě duelu s Divišovem zůstal bodově čistý jako neposkvrněná panna. Poprvé a naposledy bodoval třetím místem v duelu s Pardubicemi v jedenácté jízdě.
Ta shodou okolností nabídla největší drama ve skupině bojem Michala Dudka s Jaroslavem Petrákem o třetí příčku. Jak Pardubice, tak Slaný ovšem už v těchto fázích mohly na postup zapomenout. Slaňáci navíc při svém posledním vystoupení prohráli s DaK Moto. A Pardubice ve svém závěrečném souboji s Plzní získali jen o bod víc.
Zato DaK Moto a Plzeň ze své cesty do finálové části neuhýbaly víc než o centimetry. O úvodní prohře Plzeňanů s Martinem Málkem už byla řeč. Stejně tak o pardubické ztrátě se stejným rivalem. Rozjížďka s číslem devět je svedla dohromady na jeden rošt. Pakliže si Michael Hádek stěžoval zkraje sezóny na své starty, nyní by si je mohl dát do kolonky s hlavičkou splněno.
Po vylétnutí pásky se usadil v čele před Filipem Šiterou a Janem Jarošem. Ti ovšem brali vítězství, protože vzhledem ke klíči nevyhrává vítěz celkově, když jeho parák skončí poslední. A Jan Holub neviděl cíl kvůli pásce. Dvojice Dak Moto zakončila své putování ve skupině dalšími dvěma triumfy. Divišov i Slaný porazila maximálním poměrem 7:2. Mezi Plzeňany se v rozjížďce s číslem patnáct vklínil Tomáš Suchánek. Něco podobného se po startu devatenácté jízdy podařilo také Pavlu Pučkovi. Jenže jemu byly tři body za druhé místo odečteny kvůli ztrátě deflektoru. Plzeň by ale postoupila i tak.
Diktát favoritů
Letošní šampionát dvojic vejde do historie jako ročník bez žádných překvapení v semifinálových skupinách. Ani v béčku totiž soupeři nebyli s to zapálit oheň pod hranic papírových předpokladů favorizující pražské závodníky rozdělené do dvou družstev. Zjednodušeně řečeno, jediná hádanka byla, jak skončí výsledek fanouškovského páru s pražským Olympem.
Když se oba týmy setkaly na roštu rozjížďky s číslem dvanáct, měly na svých kontech po čtrnácti bodech. Josef Franc se Zdeňkem Simotou vyřídili nejprve Vladimíra Višvádera s Jakubem Fenclem. Dalšími pány na holení jejich ostrou břitvou se stali Piotr Dym a Václav Milík v šesté jízdě. Tady se však závodníci s vestou HBC fans na svých sedm bodů trošku víc zapotili.
Zdeněk Simota totiž po vylétnutí pásky zůstal vzadu. Nejprve se vypořádal s s Václavem Milíkem, ale před Piotra Dyma se posunul až díky kurážnému nájezdu zleva na protilehlé rovince třetího okruhu. Jejich největší rivalové, Matěj Kůs a Rafal Dobrucki startující pod hlavičkou PSK Olymp Praha si na ovále počínali neméně suverénně. Jediným rozdílem bylo opačné pořadí, v němž si konkurenti připisovali velké prohry.
Začalo to březolupskou dvojicí ve čtvrté jízdě. Martin Gavenda a Tomáš Jůza mohli Pražanům jen sekundovat. Navíc pardubický závodník se dočkal diskvalifikace z posledního místa, když měl na přilbě žlutý povlak místo žlutočerného. V rozjížďce s číslem osm zaznamenali Pražané stejný výsledek s Vladimírem Višváderem a Jakubem Fenclem. O trochu vzruchu se postaral jedině Matěj Kůs, když se pod tikotem dvouminutové časomíry vrátil k vratům do depa nechat si od Oldřicha Šmahela seřídit spojku.
Když na sebe tedy konečně oba horcí favorité ve dvanácté jízdě narazili, v podstatě jim nešlo o nic převratného. Oba směřovali vstříc semifinále a nikdo je neohrožoval. V sázce byla jen prestiž a zdravá sportovní rivalita. Nejlépe odstartoval Josef Franc, jehož ovšem v prvním oblouku objel Rafal Dobrucki. Společně se Zdeňkem Simotou postavili pevnou hráz Matěji Kůsovi, který na ni marně dotíral.
„Rafal odpálil dobře, já si hlídal lajnu, aby mě Matěj nepředjel,“ líčil Josef Franc jedinou ztrátu HBC Fans v základní části. Těsný triumf 5:4 se stal úhelným kamenem pro celkový výsledek skupiny B. V šestnácté jízdě totiž Rafal Dobrucki a Matěj Kůs na hlavu porazili Miletice. A Zdeněk Simota s Josefem Francem se o dvě rozjížďky později stejným skórem vypořádali s Březolupy.
Titul po deseti letech
Všechny předešlé boje však zůstaly zapomenuty v semifinálových jízdách. Obě dvě byly rozhodnuty víceméně už s vylétnutím pásky. Zejména ta první. Rafal Dobrucki a Matěj Kůs šli razantně dopředu, zatímco Janu Jarošovi s Filipem Šiterou nezbylo, než polykat prach od jejich zadních kol.
„Hlídali si to a nepustili nás před sebe,“ smiřoval se Jan Jaroš s vyřazením z finále. „Jednička byla suchá, nepokropili to a Matěj pak jel ideální stopu,“ reklamoval zase Filip Šitera. Oba dva byli zvědaví na své soupeře v malém finále. Stejně tak jejich přemožitelé v otázce velkého finále. O chvilku později měli jasno už všichni.
Michael Hádek opět reagoval na pohyb pásky nejrychleji. Jenže Josef Franc ho minul ještě před nájezdem do úvodního oblouku. A Zdeněk Simota v něm zvenku převzal vedení. Fanouškovská dvojice neprohrála tedy ani v semifinále. A jak se záhy ukázalo, přemožitele neměla dnes najít vůbec.
V malém finále o třetí místo se Jan Jaroš s Filipem Šiterou rychle ujali vlády a odsoudili Plzeňany ke čtvrtému místu. Michael Hádek a Jan Holub se na něm v historii šampionátu objevili už potřetí. Poprvé to brali jako úspěch, podruhé jako obrovské zklamání a dnes byli se svým osudem smíření. „Máme ho už asi předplacený nebo nevím,“ krčil rameny Jan Holub.
Finále čtveřice Pražanů mělo opět ambice být dramatickou jízdou, nicméně i tentokrát se rozhodlo v úvodních metrech. Josef Franc se záhy prodral dopředu před Matěje Kůse. Rafal Dobrucki se ho držel jako na provázku. Ale protože z první zatáčky vyjel jako třetí Zdeněk Simota před Matějem Kůsem, vše hrálo do karet HBC.
Zdeněk Simota strážil Matěje Kůse, ale sám se cpal dopředu. Ve druhém kole v zatáčce u depa téměř podjel Rafala Dobruckeho. Vysoký Polák si však druhé místo nenechal vzít. V součtu však Josef Franc se Zdeňkem Simotou pár pražského Olympu překonali. „Poprvé od svejch‘ jednadvaceti jsem se zapsal jako nějakej‘ mistr,“ radoval se Josef Franc.
Předčasný titul
Vedle domácího šampionátu dvojic přinesl dnešní závod mistrovskou korunu také Michalu Škurlovi, by šampionát kolibříků vyvrcholí až koncem měsíce ve Slaném. Přitom začal porážkou. Michal Průcha ve druhé jízdě skvěle odstartoval a pražský borec v sedle kanárkově žlutého motocykl byl přinucen fungovat jako Slaňákův stín.
Michal Průcha vzápětí dodal skvělé triumfy stylem start – cíl v rozjížďkách s čísly čtyři a pět. V prvním případě mu to soupeři hodně usnadnili. Michaela Krupičková musela v rodinné dodávce řadit, protože její otec má zlomenou pravačku. Dnes zadřela dva motory a šachovnicovou vlajku čtvrté jízdy neviděl kvůli prskajícímu pohonnému agregátu ani Zdeněk Holub. Vzápětí však Michal Průcha odvedl Richarda Geyera.
Ani Michal Škurla však nezůstal pozadu v otázce syslení třech bodů a na jeho štítě se ocitli mj. Richard Geyer, David Štěrovský a Zdeněk Holub. Rozjížďka s číslem osm mu přinesla příležitost vyrovnat účty s Michalem Průchou. Tentokrát nezaváhal a po velkém sólu si vynutil rozjezd o dnešní vítězství. V něm se mu opět povedlo rychle odstartovat. A po třech kolech mohl slavit svůj sedmá¨ý letošní triumf, jenž mu s konečnou platností garantoval titul.
Na stupních vítězů skončil ještě Richard Geyer. Němec dokonale využil trápení české špičky. Michaela Krupičková sice začala ve velkém stylu, ale v poslední zatáčce rozjížďky s číslem jedna skončila na zemi se zadřeným motorem. A o jejím dalším trápení už bylo řeč. David Štěrovský se ochotně natáhl pro tři body místo ní. „Viděl jsem, že spadla,“ líčil klíčové okamžiky. „Ubral jsem a jel lajnu, ale stejně jsem tam měl málo místa.“ V dalším průběhu však na své konto přidal už jen trojici třetích příček, což na vavřínový věnec bylo málo.
Hlasy z depa
„Super, od začátku do konce se dařilo,“ nešetřil Josef Franc superlativy. „Měl jsem dobře nastavenou motorku. Starty se dařily, jízda se dařila a se Zdendou jsme si dělali místo. Mohlo to dopadnout hůř. V základní části jsme přišli o body. Rafal odpálil dobře, já si hlídal lajnu, aby mě Matěj nepředjel. S titulem jsem spokojenej‘, asi po deseti letech jsem od svých juniorskejch let dostal nějakej‘ titul.“
„Když jsem jel mistrovství Evropy byla to malá, dráha tam mi motory jedou, na velký ne,“ reagoval Zdeněk Simota na dotaz magazínu speedwayA-Z, zda oproti předchozím závodům už vyřešil své mechanické patálie. „Dneska to bylo super, když jsem neodstartoval, vyřešil jsem to v první zatáčce nebo je předjel. Fungovalo to. Pepa byl dobrej‘ parák, jsme dvojice. Bylo by dobrý s ním jet i mistrovství Evropy.“
„Jsem zklamanej na to, abych teď přijímal gratulace,“ zněla bezprostřední reakce z úst Matěje Kůse, když se vrátil do depa z finálové jízdy. „Titul byl blízko a nebyl hlavně kvůli mýmu výkonu. Rozhodl nepovedenej‘ start ve finále. I kdybych ho udělal, byl jsem pomalej‘. Děkuju Rafalovi, že přijal moje pozvání a startoval tady se mnou.“
„Rozhodla pravidla,“ vysvětloval Rafal Dobrucki. „Nesčítají se body na dráze, ale finále se klasifikuje zvláš. Motorky mi fungovaly, s Matějem se jelo dobře a dráhy byla dobrá. Dařilo se a to je dráha dobrá vždycky (smích).“
„Dneska to bylo rozbitý,“ říkal Jan Jaroš. „Ale dobrý, mrzí mě semifinále. Oba jsme blbě odjeli, snažili se je dotáhnout, ale kluci o nás věděli. Hlídali si nás a nepustili nás před sebe. Jinak paráda. Aspoň že jsme byli na bedně. V malým finále jsme odjeli my a víceméně si to pohlídali až do cíle.“
„Dobrý, ale škoda semifinále,“ hodnotil Filip Šitera. „Nepokropili to a jednička byla suchá. Kůsák si hlídal stopu. Ale bedna byla, takže spokojenost. Bylo to lepší než loni a doufám, že si tohle budeme říkat i za rok (smích).“
„Zajímavý,“ odpovídal Jan Holub na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Začátek v kvalifikaci, takže to bylo dlouhý. To čtvrtý místo už máme předplacený nebo já nevím. Dráha byla dobrá, na venku materiál, ale v semifinále na ně nešlo nic vymyslet. Snad příště.“
„Věčně čtvrtý,“ přizvukoval Michael Hádek svému kolegovi. „Doplatili jsme na starty. Dráha byla super, jelo se mi dobře. Nevím, co víc k tomu říct. S Jéňou máme dvojice najetý, rozumíme si, tak ten dobrej‘ výsledek bude víckrát.“
„To je ale týmovej‘ hráč,“ láteřil Václav Milíka na adresu Piotra Dyma. „Když neodstartuju, nejede dvojici.“
„Dneska to finále nevyšlo,“ svěřoval se Martin Málek. „Už dopředu jsem s tím počítal. Necítím se dobře, škoda rezignace Martina Vaculíka. Bolí mě v krku, trochu hlava, jsem takový unavený a potřebuju se vyspat pořádně a naladit se na další závody. Uvidíme příští rok.“
„Dobré, zatrénoval jsem si,“ zlehčoval situaci Martin Gavenda. „Úspěch byl dostat se z kvalifikace, ale Haďas nám postup vyřešil. Ale dostali jsme trošku blbou skupinu.“
„To víš, bez deflektoru je to lehčí,“ žertoval Pavol Pučko. „Jede to líp. První dvě jízdy byly dobrý. Jelo se mi dobře, ale holt chybělo štěstíčko.“
Kvalifikace:
| 1. AK Březolupy |
|
12 |
| Martin Gavenda |
4 3 |
7 |
| Tomáš Jůza |
3 2 |
5(2) |
| |
| 2. PK Plzeň |
|
11 |
| Michael Hádek |
3 1 |
3(1) |
| Jan Holub |
4 4 |
8 |
| |
| 3. PRO-TEC Speedway Klub Miletice |
|
11 |
| Václav Milík |
4 4 |
8 |
| Piotr Dym, PL |
3 E |
3 |
| |
| 4. Otruba Team |
|
9 |
| Jaromír Otruba |
2 4 |
6 |
| Zdeněk Schneiderwind ml. |
R 3 |
3(1) |
| |
| 5. AK Markéta Praha |
|
7 |
| Zdeněk Vrba |
0 2 |
2(1) |
| Ondřej Veverka |
2 3 |
5 |
| |
| 6. Grepl PDK Mšeno |
|
4 |
| Pavel Fuksa |
2 F |
2 |
| Stanislav Pouznar |
0 2 |
2 |
Do hlavního závodu postoupily první tři páry.
Hlavní závod:
| Skupina A: |
|
|
| 1. DaK Moto Liebezeit |
|
25 |
| Jan Jaroš |
4 2 3 3 |
12(3) |
| Filip Šitera |
2 3 4 4 |
13 |
| |
| 2. PK Plzeň |
|
21 |
| Michael Hádek |
3 4 2 4 |
13 |
| Jan Holub |
2 E 4 3 |
9(2) |
| |
| 3. ZP Pardubice |
|
16 |
| Tomáš Suchánek |
3 4 4 3 |
14 |
| Jaroslav Petrák |
0 2 0 0 |
2 |
| |
| 4. AK Slaný |
|
14 |
| Martin Málek |
3 4 3 2 |
12 |
| Michal Dudek |
0 0 2 0 |
2(1) |
| |
| 5. AK Divišov |
|
11 |
| Pavol Pučko |
4 3 0 ex |
7 |
| René Vidner |
2 E 2 E |
4 |
| |
| |
| Skupina B: |
|
|
| 1. HBC&Vrates Speedway/CS MV |
|
26 |
| Josef Franc |
3 4 3 3 |
13(2) |
| Zdeněk Simota |
4 3 2 4 |
13(2) |
| |
| 2. PSK Olymp Praha |
|
25 |
| Matěj Kůs |
3 3 0 3 |
9(3) |
| Rafal Dobrucki |
4 4 4 4 |
16 |
| |
| 3. PRO-TEC Speedway Klub Miletice |
|
18 |
| Václav Milík |
0 4 2 3 |
9(1) |
| Piotr Dym, PL |
2 3 0 4 |
9(1) |
| |
| 4. AK Březolupy |
|
12 |
| Martin Gavenda |
2 2 4 2 |
10 |
| Tomáš Jůza |
ex 0 2 0 |
2 |
| |
| 5. PD Liberec |
|
9 |
| Vladimír Višváder |
2 2 3 0 |
7 |
| Jakub Fencl |
0 0 0 2 |
2 |
Poznámka: Tomáš Jůza byl ze čtvrtého místa ve čtvrté jízdě vyloučen za start se žlutým povlakem místo žlutočerného. Pavol Pučko byl v rozjížďce s číslem devatenáct, kde skončil druhý, diskvalifován za ztrátu deflektoru.
Finálová skupina:
| |
SF1 |
SF2 |
MF |
FIN |
| 1. HBC&Vrates Speedway/CS MV |
|
7 |
|
6 |
| Josef Franc |
|
3 |
|
4 |
| Zdeněk Simota |
|
4 |
|
2 |
| |
| 2. PSK Olymp Praha |
7 |
|
|
3 |
| Matěj Kůs |
3 |
|
|
0 |
| Rafal Dobrucki, PL |
4 |
|
|
3 |
| |
| 3. DaK Moto Liebezeit |
2 |
|
7 |
|
| Jan Jaroš |
2 |
|
3 |
|
| Filip Šitera |
0 |
|
4 |
|
| |
| 4. PK Plzeň |
|
2 |
2 |
|
| Michael Hádek |
|
0 |
2 |
|
| Jan Holub |
|
2 |
E |
|
Mistrovství republiky 125 ccm:
| 1. Michal Škurla, Praha |
2 3 3 3 |
11+3 |
| 2. Michal Průcha, Slaný |
3 3 3 2 |
11+2 |
| 3. Richard Geyer, D |
1 2 2 3 |
8 |
| 4. David Štěrovský, Pardubice |
3 1 1 1 |
6 |
| 5. Zdeněk Holub, Chabařovice |
0 E 2 2 |
4 |
| 6. Lukáš Kovařík, Praha |
1 2 – 1 |
4 |
| 7. Patrik Mikel, Březolupy |
2 0 F – |
2 |
| 8. Michaela Krupičková, Liberec |
F E 1 0 |
1 |
Průběžné pořadí šampionátu:
| |
PHA |
SLA |
LIB |
MŠE |
PLZ |
PCE |
DIV |
TOT |
| |
29.4. |
22.5. |
19.6. |
6.7. |
14.7. |
20.8. |
11.9. |
|
| 1. Michal Škurla |
25 |
25 |
25 |
25 |
25 |
25 |
25 |
175 |
| 3. Michal Průcha |
20 |
20 |
18 |
NS |
22 |
18 |
22 |
120 |
| 2. Michaela Krupičková |
18 |
18 |
20 |
22 |
18 |
14 |
10 |
120 |
| 4. David Štěrovský |
12 |
10 |
22 |
20 |
16 |
16 |
18 |
114 |
| 5. Dominik Hinner |
14 |
14 |
14 |
14 |
20 |
20 |
NS |
96 |
| 6. Lukáš Kovařík |
10 |
NS |
7 |
16 |
14 |
7 |
14 |
68 |
| 7. Zdeněk Vitmann |
NS |
12 |
12 |
18 |
12 |
8 |
NS |
62 |
| 8. Richard Geyer |
16 |
NS |
NS |
NS |
NS |
22 |
20 |
58 |
| 9. Patrik Mikel |
NS |
NS |
10 |
NS |
10 |
12 |
12 |
44 |
| 10. Zdeněk Vrba |
22 |
22 |
NS |
NS |
NS |
NS |
NS |
44 |
| 11. Zdeněk Holub |
NS |
8 |
8 |
NS |
NS |
10 |
16 |
42 |
| 12. Ondřej Smetana |
8 |
16 |
16 |
NS |
NS |
NS |
NS |
40 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
