AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 10. října
Když Matěj Kůs dopoledne přistál na pražské Ruzyni, aby si kvůli vyvrcholení českého juniorského šampionátu odskočil ze svého turné v barvách Poole, byl při neúčasti zraněného leadera faktickým leaderem průběžného pořadí. Nicméně na cestě k loňské obhajobě mu pořádně zatrnulo už v rozjížďce s číslem tři. Skončil předčasně v pásce, čímž se ulehčila cesta Michaela Hádka k vítězství. Plzeňan však ztratil vedení hned ve druhé sérii vinou prasklého sekundárního řetězu. Ztrátám se nevyhnuli ani ostatní uchazeči o trůn. Filip Šitera mohl po svém pondělním pádu při pražské extralize chodit jen s obtížemi a Pavel Pučko se zpočátku nemohl najít. Patálií favoritů dokonale využil Michal Dudek a zapsal si premiérové vítězství. Čtyři trojky stačily Matěji Kůsovi k celkovému zlatu. Filip Šitera s vypětím všech sil získal post vicemistra, avšak v dodatkové jízdě s Matějem Kůsem o dnešní druhou příčku pódia raději dobrovolně najel do pásky. Životní úspěch slavil také Pavel Pučko, který si oproti loňské osmé příčce o pět míst polepšil.
Náskok byl fuč jen na chvilku
Když se Matěj Kůs na sklonku prázdnin vracel z Divišova zpátky do Polska k důležitému utkání jeho Toruně, už nevěřil v obhajobu svého titulu českého juniorského mistra. Martin Vaculík byl neporazitelný a Pražan navíc kvůli poruše nestihnul v jedné jízdě dvouminutový limit.
Po vyřazení slovenského borce při slánské extralize se ovšem karta otočila. O vedení v průběžné klasifikaci se najednou dělil Michael Hádek s Pavlem Pučkem. Matěj Kůs ovšem v Liberci udeřil naplno. Patnáct bodů v kombinaci s potížemi jeho hlavních konkurentů vynesly do čela právě jeho.
I když chtěl dnešní vyvrcholení ve Mšeně původně vypustit kvůli svému britskému turné v barvách Poole, dvoubodový náskok na čele průběžné klasifikace byl dostatečnou motivací k letu zpátky přes kanál La Manche. V autě cestou z Ruzyně dohnal spánkový deficit, aby se po tréninku postavil na startovní rošt rozjížďky s číslem tři.
Leč co se nestalo. Matěj Kůs se předním kolem blížil k pásce, která však ne a ne letět nahoru. Skončilo to neodvratnou katastrofou. Pražský závodník se dotknul bílého tkalounu a byl vyloučen. „Myslel jsem, že na pana Hejtíka odstartuju, jak se mi to daří u jinejch‘ rozhodčích, ale nestalo se to,“ popisoval své vyloučení samotný závodník.
Otočil se o sto osmdesát stupňů a zamířil do svého boxu. Vyhnal z něho všechny přítomné a osamocený si na lavičce srovnával myšlenky. Na ovále ho mezitím Michael Hádek připravil o průběžné vedení. Po Pražanově diskvalifikaci nenašel sobě rovného a protnul metu před Romanem Čejkou a Jiřím Brummerem.
Nicméně plzeňský borec se mohl těšit z nabyté tabulkové převahy jen přes první přestávku na úpravu dráhy. Václav Milík ho v páté jízdě zaskočil svým pekelně rychlým startem, kterým na samotný úvod překvapil i Filipa Šiteru. By se v nabitém hrotu šampionátu samozřejmě hodí každý bod, nyní by druhé místo neznamenalo konec světa.
Jenže osud se evidentně rozhodl měřit všem pretendentům mistrovského titulu stejným dílem. Ve třetím kole přichystal pytel smůly i pro Michaela Hádka. Prasklý sekundární řetěz mu doslova vygumoval jeho náskok na Matěje Kůse. Tomu osamělá chvilková meditace na modré lavičce jeho boxu evidentně prospěla.
V šesté jízdě si připravil další nůžky na snový film Pavla Pučka o titulu mistra republiky. Po startu se rychle dostal dopředu a jeho mladšímu kolegovi nezbylo než se vyrovnávat s další prohrou. „Myslel jsem si, že dnes si budu připisovat jenom trojky,“ nechal se slyšet Pavel Pučko. A ve skutečnosti měl tři body ve dvou sériích.
Jedenáctá jízda také posílila ambice Matěje Kůse, by v ní nestartoval. Filip Šitera totiž vyhrál stylem start – cíl před Michaelem Hádkem. Pražský leader průběžné klasifikace hned vzápětí inkasoval další plný počet. Neměl to však vůbec jednoduché. Sice perfektně odstartoval, avšak Martin Gavenda za sebou v prvním oblouku nechal nejen Jana Holuba, ale i jeho. A Matěj Kůs se definitivně vrátil zpátky do čela až na začátku třetího okruhu.
Borci z pozadí bojují o vavříny
Zatímco kandidáty mistrovských laurelů provázela smůla, o vítězství se vesměs prali borci, pro něž zlatý stupeň byl poněkud vzdálenější štací. A prim v tomto ohledu hrál Václav Milík. S pekelně rychlým motorem v rámu doslova kosil konkurenci a po dvou pětinách závodu byl jediný se šesti body.
Start byl úhelným kamenem výkonu pardubického závodníka rovněž v rozjížďce s číslem devět. Michal Dudek byl za ním už v nájezdu do první zatáčky. Leč ouvej! Vedení Václava Milíka bylo fatálně ohraničeno třetím kolem. V něm zastavil a přitlačil motocykl zpátky do depa ze zadřeným motorem.
Michal Dudek se okolo jen mihnul. Tři body se mu náramně hodily do krámu. Na úvod mu sice uletěl Jan Holub. Od té doby však jen vítězil. V osmé jízdě se hnal do čela Roman Čejka, když vnějškem v první zatáčce překonal Jakuba Fencla želícího ztrátu vyladěné motoru hned v první sérii. Oba však objel Michal Dudek. Dědictví po Václavu Milíkovi zaokrouhlilo sumu na jeho kontě na osm bodů.
Stejným skóre se mohl pochlubit už jen Filip Šitera. Sice si stále stěžoval na bolavou nohu, kterou si narazil při svém pondělním letu do pražských nafukovacích bariér. Nyní se však zdálo, že se hřeje v přízni Štěstěny. Jeden bod ztráty z úvodní jízdy šel na vrub porážky od létajícího Václava Milíka.
Nicméně situace Filipa Šitery se horšila a domácí borec nakonec přiznával, že bolestí nemohl na motocyklu vůbec vydržet. Přišla patnáctá jízda a v ní měl změřit své síly s Matějem Kůsem a Michalem Dudkem. Filip Šitera se soustředil na Matěje Kůse. Pražan si však už nehodlal dopřát luxus nějaké ztráty.
Po vylétnutí pásky se neochvějně usadil na čele. A co víc, Michal Dudek se v první zatáčce parádním způsobem dostal na druhou příčku. Zůstal na ní až do cíle a právem mohl snít o zlatém věnci. S deseti body mu konkuroval jedině Martin Gavenda. Ten se dnes skláněl jedině v sedmé jízdě před Filipem Šiterou a o pět rozjížděk později jen velmi neochotně před Matějem Kůsem.
V rozjížďce s číslem třináct pak odstartoval na Václava Milíka, jehož druhý motocykl nestartoval tak rychle jako onen zadřený. A tak se Martin Gavenda mohl s juniorských věkem rozloučit skutečně na úrovni, by pro něho dnešní mítink začal prasklým řetězem v tréninku. Nicméně pozornost všech se po posledním rovnání dráhy soustředila na Matěje Kůse.
V sedmnácté jízdě se mu do cesty připletl Ondřej Veverka předvádějící spektakulární wheelie. Nicméně v úvodním nájezdu byl Matěj Kůs dříve než Václav Milík. Dvanáct bodů ho definitivně posadilo na mistrovský trůn a vložilo mu do rukou královské insignie.
Radovat se vzápětí mohl i Michal Dudek. Na let pásky osmnácté jízdy sice reagoval nejrychleji Michael Hádek. Slánský borec se však z úplného vnějšku prodral do vedení. Nepustil jej z rukou ani na okamžik a po dojezdu k šachovnicové vlajce mohl slavit premiérové vítězství. Martin Gavenda totiž skončil až třetí. „Promydlil jsem to v prvním nájezdu,“ vysvětloval. „Neměl jsem rychlost do zatáčky a bylo to v prdeli!“
Jásat mohl i druhý v cíli Pavel Pučko, protože už měl jistotu vavřínů v závěrečné klasifikaci. Nešastný Michael Hádek nakonec navzdory skvělému startu skončil poslední! „Odstartoval jsem a vezu je do půlky první zatáčky,“ kroutil nechápavě hlavou Plzeňan, jenž se nakonec musel smiřovat s pátým místem v seriálu. „Ale než jsem tam dojel, objeli mě jak nevím koho.“
V předposlední jízdě vyhrál Filip Šitera stylem start – cíl. V konečném součtu o bod překonal Pavla Pučka. Čerstvý vicemistr měl ještě vybojovat rozjezd s Matějem Kůsem o dnešní stříbro. Vzhledem k bolestem, které nezmírnila ani injekce, se mu však do další akce vůbec nechtělo. Musel však na rošt, kde vše vyřešil úmyslným najetím do pásky. „Nešlo to, nedalo se to už vydržet,“ omluvil se všem přítomným.
Hlasy z depa
„To jsem nečekal,“ připouštěl Michal Dudek se zlatým věncem okolo krku. „O tréninku říkali, že mi to jede pěkně. První jízda se mi povedla a pak už to bylo dobrý. Mohlo bejt i víc bodů, ale jsem rád, že jsem porazil Filipa a dopad‘, jak jsem dopad‘.“
„Jsem šastnej,“ zářil Matěj Kůs. „Šel jsem do závodu s dvoubodovým náskokem. Stát se však mohlo všechno. První jízdu jsem najel do pásky. Myslel jsem, že na pana Hejtíka odstartuju, jak se mi to daří u jinejch‘ rozhodčích, ale nestalo se to. Pak už to šlo. První tři jízdy mi trvalo, než jsem se srovnal z Anglie. Loni jsem v junioráku nemusel jet ani poslední závod, letos jsem musel bojovat do poslední chvíle. Měl jsem štěstí, ale to tomu patří. Jsem rád, že se to povedlo, jsem šastnej‘!“
„Na jednu stranu jsem spokojenej‘, na druhou ne,“ přemítal Filip Šitera. „Kdybych byl zdravej‘, bojoval bych o titul. Omlouvám se za rozjezd. Bolelo to, museli mi dát injekci. Nechtěl jsem jet, ale bylo mi řečeno, že musím aspoň na pásku. Pořád mi to bolí z tý Prahy, nemoh‘ jsem slýzt ani z motorky. Bylo to trápení, vůbec jsem se na motorce necejtil. Díky mechanikům, sponzorům, dědovi, Mariánovi, Fandovi Liebezeitovi, Bohoušovi a sponzorům. Doufám, že u mě zůstanou příští sezónu. Velký poděkování patří panu Greplovi. Rozjezd by byl pěkná jízda, ale nešlo to, nedalo se to už vydržet.“
„Začátek byl slabší,“ připouštěl Pavel Pučko. „Byl jsem nespokojenej‘, protože jsem chtěl si připisovat jen trojky. Pak se to začalo zlepšovat. Chtěl jsem bejt na bedně, nevyšlo to. Celkově ale bedna není k zahození. Není, co dodat. Jsem rád, že se mi to povedlo. Proti loňskýmu osmýmu místu je to dobrý.“
„Dnes to bylo na vítězství,“ neskrýval Martin Gavenda. „Posral jsem ale poslední jízdu. Promydlil jsem to v prvním nájezdu. Neměl jsem rychlost do zatáčky a bylo to v prdeli.“
„Do techniky nevidíš,“ filozofoval Václav Milík. „Zadřel jsem motorku, na který šlo startovat. Ta druhá nestartovala a pak točila, že se nešlo o nic opřít. Jinak ty první jízdy byly boží. Ale pak jsem zadřel a možná, že kvůli tomu příští rok nepojedu mistrovství světa.“
„Budu stručnej‘,“ neskrýval Michael Hádek své rozčarování. „Všechno na nic. Nevím, co k tomu říct. Prasklej‘ řetěz, pak ten poslední start. Odstartoval jsem, vezu je do půlky zatáčky. Ale než jsem tam dojel, objeli mě, jak nevím koho. Po dnešku jsem ztratil nervy. Zejtra to doklepu v Olchingu a dlabu na to.“
| 1. Michal Dudek, Slaný | 2 3 3 2 3 | 13 |
| 2. Matěj Kůs, Praha | T 3 3 3 3 | 12+3 |
| 3. Filip Šitera, Mšeno | 2 3 3 1 3 | 12+T |
| 4. Pavel Pučko, Praha | 1 2 3 3 2 | 11 |
| 5. Martin Gavenda, Praha | 3 2 2 3 1 | 11 |
| 6. Václav Milík, Pardubice | 3 3 E 2 2 | 10 |
| 7. Jan Holub, Plzeň | 3 1 1 2 2 | 9 |
| 8. Michael Hádek, Plzeň | 3 E 2 3 0 | 8 |
| 9. Pavel Fuksa, Mšeno | 2 2 1 0 3 | 8 |
| 10. Roman Čejka, Slaný | 2 2 2 1 1 | 8 |
| 11. Jiří Brummer, Praha | 1 1 2 E 2 | 6 |
| 12. Jakub Fencl, Praha | E 1 1 1 1 | 4 |
| 13. Ondřej Veverka, Praha | 1 0 0 2 E | 3 |
| 14. Anne Spaan, NL – Chabařovice | 0 1 0 0 1 | 2 |
| 15. Jiří Vonásek, Plzeň | F 0 1 T 0 | 1 |
| 16. René Vidner, Pardubice | 0 E E – – | 0 |
Závěrečné pořadí seriálu:
| SLA | PHA | DIV | LIB | MŠE | TOT | |
| 11.4. | 26.5. | 29.8. | 28.9. | 10.10. | ||
| 1. Matěj Kůs | NS | 11 | 11 | 15 | 12 | 49 |
| 2. Filip Šitera | NS | 9 | 12 | 13 | 12 | 46 |
| 3. Pavel Pučko | 12 | (7) | 11 | 10 | 11 | 44(51) |
| 4. Martin Gavenda | 10 | 11 | (7) | 11 | 11 | 43(50) |
| 5. Michael Hádek | 13 | (7) | 10 | 12 | 8 | 43(50) |
| 6. Martin Vaculík | 15 | 12 | 15 | NS | NS | 42 |
| 7. Michal Dudek | 10 | 6 | (1) | 10 | 13 | 39(40) |
| 8. Václav Milík | 7 | NS | 12 | 10 | 10 | 39 |
| 9. Jan Holub | 11 | (4) | 7 | 10 | 9 | 37(41) |
| 10. Roman Čejka | 8 | (5) | 5 | 6 | 10 | 29(34) |
| 11. Jakub Fencl | 5 | 5 | 9 | 8 | (4) | 27(31) |
| 12. Pavel Fuksa | 8 | NS | NS | 5 | 8 | 21 |
| 13. Denis Wienke | 7 | 8 | 6 | NS | NS | 21 |
| 14. Jiří Brummer | (0) | 1 | 6 | 3 | 6 | 16 |
| 15. René Vidner | 6 | NS | 4 | 3 | 0 | 13 |
| 16. Ondřej Veverka | 3 | 4 | NS | NS | 3 | 10 |
| 17. Anne Spaan | NS | NS | NS | 2 | 2 | 4 |
| 18. Jiří Vonásek | 2 | NS | NS | 1 | 1 | 4 |
| 19. Jaroslav Hladký | NS | 2 | 2 | NS | NS | 4 |
| 20. Lukáš Hromádka | NS | 2 | NS | NS | NS | 2 |
| 21. Jiří Lang | NS | 0 | NS | NS | NS | 0 |
| 22. Václav Lacina | 0 | 0 | NS | NS | NS | 0 |
| 23. Miroslav Horák | 0 | Q-NS | NS | NS | NS | 0 |
Poznámka: jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
