AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 19. srpna
Vyrovnané sestavy a dramatický průběh ozdobily včerejší první kolo českého extraligového finále ve Mšeně. Domácí nastoupili s gloriolou mírných favoritů, nicméně okolo poloviny mítinku se střídali ve vedení se Slaným. Jemu však zůstali za očekáváním oba polští závodníci, takže Mšeňáci nabyli převahy. Pardubice a Praha se praly o třetí místo, avšak v závěrečných jízdách se nenápadně dotáhly na oba vedoucí celky. V poslední rozjížďce vedl Matej Ferjan před Martinem Vaculíkem, což by v konečném důsledku přineslo rozjezd Slaného a Pardubic o stříbro. Jenže slovenský závodník se těsně před metou protáhl pro tři body a Slaný skončil druhý. Pardubice však navzdory třetí pozici udržely průběžné vedení.
Mšenský nástup z druhé startovací čáry
Po vítězství v posledním kole základní části na svém ovále se Mšeno nikterak netajilo touhou protáhnout svou triumfální sérii také na první finále. Proto si zajistilo cizineckou legii, jaká nemá v historii české extraligy obdoby. Vedle Piotra Protasiewicze v ní figuroval Greg Hancock, hlavní hrdina předchozího klání.
Jenže počasí je letos kromobyčejně nevyzpytatelné a to nejen v české kotlině. Včerejší duel Hallstaviku s Västervikem bylo kvůli dešti o čtyřiadvacet hodin přeloženo. A populární Američan musel dostát svých smluvních klauzulí. Z alternativ náhradního řešení zvolili Mšeňáci tu nejvelkorysejší.
Grzegorz Walasek ve Švédsku dlouho nebral svůj mobilní telefon, protože v jeho Kumle se závodilo. Nakonec řekl na mšenskou nabídku ano a v modrém depu s královským Bezdězem v pozadí zabrzdil svou dodávku mezi prvními. Hlasitě se spekulovalo, že by se Mšeno právě dnes mohlo odrazit od dna průběžné tabulky.
Nicméně záhy po nástupu bylo jasné, že triumf ve stylu od první do poslední rozjížďky, tolik charakteristický katalyzátor nudy extraligového rozpisu SWC, domácí rozhodně nečeká. Vladimír Višváder se pilně připravoval a po tříčlenných družstvech ve Svitavách si pochvaloval svou formu.
Avšak v rozjížďce s číslem jedna rozehrál své individuální skóre nulou. Zvítězil Aleš Dryml, který přehřměl přes metu čase jen o dva desetiny sekundy zaostávající za legendárním traovým rekordem Antonína Kaspera. Slawomir Drabik a Josef Franc se museli dívat na jeho záda.
O chvilku později byly týmy opět na stejné úrovni. Nevyrovnávala je nula jako na pořádku, nýbrž tři body. Jan Jaroš dokázal v prvním výjezdu zmařit slibný nájezd Luboše Tomíčka. Pražana však měl vzápětí moře starostí s Tomaszem Jedrzejakem, který ho proháněl až do cíle. A Jaroslav Petrák vyšel naprázdno.
Z nově nalajnované startovní čáry profitoval nejvíce Slaný. Martin Vaculík odletěl od mantinelu jako tryskáč a v úvodním oblouku se okolo svých soupeřů proletěl jako namydlený blesk. Filip Šitera vyhrál souboje zbytku světa, což se stalo odrazovým můstkem vystřelující Mšeno do průběžného vedení.
Do rozjížďky s číslem čtyři nejlépe odstartoval Matej Ferjan, jenže v první zatáčce se okolo něho protáhl Piotr Protasiewicz. Vzápětí Grzegorz Walasek dal svým triumfem ve stylu start – cíl najevo, že jeho angažmá není v žádném případě pouhá náhrada. Větším překvapením se ovšem stal Michal Dudek. Průjezd úvodní zatáčkou ho povznesl ze čtvrté příčky na druhou a na jeho štítě zůstali Václav Milík a Richard Wolff.
Úvodní přestávka se chýlila ke konci, když Milan Špinka pospíchal nahlásit Matěje Kůse jako žolíka pro rozjížďku s číslem šest. Nebylo divu, jeden bod Josefa France a dva Luboše Tomíčka z úvodu předznamenaly tři hrozitánské nuly. Adrian Rymel ve třetí jízdě otravoval Tomáše Suchánka, ale vyšel naprázdno. „Nefunguje motorka, musím skočit na druhou,“ vysvětlil.
Matěj Kůs měl vzápětí na lopatě Mateje Ferjana. V první zatáčce třetího kola ho objel, ale už v následujícím oblouku měl potíže, které ho vrátily zpátky. „Byl jsem přemotivovanej‘ a přetočil se,“ odtušil. Nakonec se na jeho třetí místo protlačil Martin Málek, když Pražan měl poruchu. Nulu dovezl v páté jízdě i Richard Wolff, který se na dnešní mítink moc dobře nevyspal.
Slánské ambice na nové tričko
Žolík Matěj Kůs však svou chybu odčinil více než dokonale. Po vylétnutí pásky letěl nezadržitelně do vedení. Tomáš Suchánek uhlídal druhou příčku, avšak Michal Dudek předznamenal lepší chvíle svého klubu. Slánský junior v první zatáčce druhého kola předjel venkem Vladimíra Višvádera.
Slánská trička s nápisem Mistři 2005 a 2006 už dávno ztratila svou původní černou barvu a na sluníčku třech půstových sezón vyrudla do různých odstínů šedi. Milan Mach však letos disponuje sestavou schopnou atakovat nejvyšší mety. Mít šastnější ruku v otázce polských posil, možná by se psalo o Slaném nejen jako o týmu, který zatopil ambicióznímu Mšenu nejen okolo poloviny mítinku.
Když Michal Dudek sebral v šesté jízdě poslední bod Vladimíru Višváderovi, byl Slaný o jeden bod za vedoucím Mšenem. Jan Jaroš vzápětí zaslouží absolutorium za neústupnost, s jakou takřka celá čtyři kola vzdoroval atakujícímu Slawomiru Drabikovi. Maličký polský rutinér však tentokrát dokázal, že svou přezdívku pan prezident nezískal jen pustým tlacháním. Z výjezdu z předposlední zatáčky objel mšenského borce a upravil vzájemné klubové skóre na nerozhodných 13:13.
Osmá jízda však patřila Josefu Francovi. Pražan si pochvaloval, jak se mu dnes dobře jezdí a přitom kroutil hlavou nad svým těžkým převodem. Tomasz Jedrzejak se ho držel jako klíště už od startu. Zkoušel na něho venek i spodek, ovšem marnost nad marnost. I tak však Slaný vystřídal Mšeno na čele, protože Filip Šitera se celý dnešní večer poměrně trápil na nevýkonném motoru.
Mšeno ovšem nehodlalo prodat svou kůži v bazarovém výprodeji. Piotr Protasiewicz sice v deváté jízdě odstartoval až za Alešem Drymlem. Ve druhé zatáčce se však vnitřní stopou posunul před pardubického závodníka. Martin Vaculík zvládl úvodní střet s Lubošem Tomíčkem ve svůj prospěch. Mšeno bylo znovu v čele, o bod před Slaným, ale únik se mu zatím příliš nedařil.
V rozjížďce s číslem deset brilantně odstartoval Martin Málek. Grzegorz Walasek na něho zaútočil vnějškem prvního oblouku. Jenže slánský borec jeho velké úsilí zmařil, což se mu povedlo rovněž v následujícím oblouku. Teprve až ve druhém kole v zatáčce u depa zopakoval stálý účastník SGP svůj nájezd vnitřní stopou a ve výjezdu se dostal před zlínského vysokoškoláka.
Po přestávce nechal Petr Vandírek stát Vladimíra Višvádera, avšak Pavel Fuksa v nabité jízdě nebodoval. „Na rozjetí jsem tam měl dobrý střelce,“ konstatoval. Tomasz Jedrzejak neměl čas na stíhání Adriana Rymela, protože měl starostí až nad hlavu s Matejem Ferjanem.
Slaný opět dotáhl Mšeno a nemínil se nerozhodným výsledkem zastavit. Martin Vaculík triumfoval stylem start – cíl. Ale Matěj Kůs zpacifikoval nájezd Jana Jaroše už ve druhé zatáčce. Naštěstí pro Mšeno, byl Tomáš Suchánek už mimo bitevní vzdálenost. Ukázal totiž nevýhodu nočních závodů v éře levných digitálních fotoaparátů. „Nějakej‘ blbec s foákem měl červenej‘ blesk a tak jsem radši zastavil,“ láteřil pardubický závodník.
Martin Málek prožívá snad prozatím svou nejlepší sezónu a v rozjížďce s číslem třináct o tom neváhal znovu přesvědčit. Už v nájezdu do první zatáčky vytěžil vedení na úkor Aleše Drymla a Filipa Šitery, kteří se až příliš věnovali sami sobě. Pardubičan vyšel ze souboje až jako třetí. Dokázal se však vrátit před Filipa Šiteru a pak ještě jednou na začátku třetího kola, když se mšneský borec ve druhém okruhu dočasně dostal na druhou příčku.
Slaný zvýšil své vedení nad Mšenem už na čtyři body. Nicméně do akce se chystali oba Poláci s červenými povlaky na svých přilbách. Piotr Protasiewicz nejlépe odstartoval ve čtrnácté jízdě a dojel si v klidu pro tři body. Michal Dudek držel druhou příčku, avšak další eso na seznam válečné kořisti mu nepřibylo. Josef Franc zkrátil nájezd do druhé zatáčky a ve výjezdu se už pohyboval před slánským juniorem.
Vzápětí si po vylétnutí pásky stejně suverénním způsobem počínal Grzegorz Walasek. Martin Vaculík, jeho kolega z libereckého mistrovského páru mu usilovně komplikoval život. Nakonec však musel vzít zavděk třetím místem za Tomášem Suchánkem. Pardubický borec si dokonce jako druhý po Martinu Málkovi vyzkoušel pocity závodníka vodícího muže z Grand Prix. Ve druhé zatáčce třetího kola ovšem Grzegorz Walasek tahal za delší konec provazu. „Myslel jsem, že pojede po venku,“ popisoval situaci Tomáš Suchánek. „Tak jsem to pustil do materiálu. Tam se to zadusilo, srovnalo a už jsem lízal prkna.“
Tlačenice na pódium
Patnáct jízd Slaný válčil o průběžné vedení se Mšenem, aby na začátku čtvrté série měly oba celky po osmadvaceti bodech. Praha bojovala s Pardubicemi a prozatím si držela mírný vrch nad úřadujícími šampióny. Jenže v závěru se Východočeši drali dopředu a závodníci z hlavního města nemínili zůstat pozadu…
Ofenzívu zahájil František Kalina už v šestnácté jízdě. Nechal stát Jaroslava Petráka a poslal do boje Aleše Drymla, přičemž zvedl kartu s žolíkem. Skvěle načasovaná strategie vynesla maximum. Aleš Dryml vodil soupeře celá čtyři kola a jeho šest bodů posunulo Pardubice před Prahu. Martin Vaculík uhlídal Josefa France, a protože Vladimír Višváder přivezl do depa jen sám sebe, Slaný byl opět o dva body v čele.
Záhy se ovšem ukázalo, že si cestou do vedení nezpíval bojový chorál, nýbrž labutí píseň. V rozjížďce s číslem sedmnáct si Jan Jaroš počínal jako kat Mydlář stínající jednu hlavu za druhou. Povedený start vypadal slibně, nicméně Josef Franc se ukázal ve výjezdu jako ještě rychlejší. Od druhého kola jezdil Mšeňák v čele, kam se dostal i jeho klub. Martin Málek totiž zůstal trčet vzadu. Zatímco Tomáš Suchánek sebral Josefu Francovi druhé místo při finiši do cíle, jemu zbyla jen nula.
Matej Ferjan se vzápětí dal na cestu pokání za nepovedený úvod. Michal Dudek se rozhodl rozmnožit svou sbírku vzácných trofejí. Jenže v Maďarsku naturalizovaný Slovinec zmařil jeho nájezd vnějškem první zatáčky. A slánský junior se ocitnul až za Adrianem Rymelem. Svůj sběratelský apetit však ukojil porážkou Filipa Šitery, jehož za sebou vodil jako kačenku na provázku až k šachovnicové vlajce.
„První dvě kola jsem ho cejtil, ale pak to bylo v pohodě,“ líčil Michal Dudek své střetnutí s Filipem Šiterou, jenž ve svém důsledku znamenalo opět smírný výsledek s domácími na čele průběžné klasifikace. Navíc Pardubice měly už jen o tři body méně a ani Praha ještě neřekla své poslední slovo. Piotr Protasiewicz ovšem neváhal vzít mšenský osud do svých rukou a do cíle devatenácté jízdy přijel s náskokem roviny. Adrian Rymel čelil útokům Slawomira Drabika, ovšem neslevil ani na tisícinu sekundy.
Matěj Kůs spěchal v rozjížďce s číslem dvacet za postem pražské jedničky dnešního večera. Po startu si namířil do čela a jako první v závodě porazil Grzegorze Walaska. Otázka průběžného čela však nebyla zpochybněna, protože Tomasz Jedrzejak protnul metu jako poslední za Alešem Drymlem. Skóre před závěrečnou pětinou bylo vskutku mnohoznačné a slibné: Mšeno 32, Slaný 32, Praha a Pardubice po 29.
Dnešní podnik opět vybočil z průměrnosti extraligy s rozpisem dle SWC. Mnozí se při poslední úpravě oválu vrátily ve vzpomínkách do dramatických časů extraligy čtyřčlenných týmů. V nich česká liga prožívala svá nejlepší léta a nervy diváků i aktérů zůstávaly napnuté každý závod, nikoliv jen dvakrát za sezónu jako kupříkladu loni.
Jednadvacátá jízda přinesla pád Pavla Fuksy ve druhé zatáčce, za nějž byl domácí junior vyloučen. Slaný zmeškal šanci k ofenzívě. Martin Málek zůstal třetí a by se snažil stejně jako druhý Luboš Tomíček, Matej Ferjan nepustil vedení ani na okamžik. Salto mortale předvedl Slaný v praxi vzápětí.
Michal Dudek tentokrát nebodoval, zatímco Aleš Dryml slavil triumf před Adrianem Rymelem a Janem Jarošem. Celek, který celou dobu ohrožoval Mšeno byl rázem poslední s Prahou. A Pardubice, v první části vesměs na chvostu, stály už jen dva body za Mšenem! Filip Šitera se ovšem rozhodl hrát vabank. Na rozjížďku s číslem dvacet tři použil motor, který chtěl teprve testovat před cestou do Anglie.
Rázem tu byl úplně jiný Filip Šitera. V první zatáčce se jen mihnul okolo Matěje Kůse. Pražský junior na něho vystřídal celou škálu svého umění, ovšem zastavila ho až pověstná natažená noha domácího jezdce v cílové rovince. Slawomir Drabik získal třetí místo na úkor Jaroslava Petráka. Slaný byl rázem o jeden bod za Pardubicemi a Prahou, zatímco Mšeno spělo k vítězství.
Definitivně jej získalo v předposlední rozjížďce. Piotr Protasiewicz sice neuhlídal Tomasze Jedrzejaka, ale uhlídal Tomáše Suchánka. A Richard Wolff čtvrtou nulou dopil pohár hořkosti až do dna. Pražské ambice byly otřesena, navíc Josef Franc po startu poslední jízdy za sebou nechal Grzegorze Walaska. Jenže Matej Ferjan a Martin Vaculík byli před ním.
Kolo za kolem ukrajovali vzdálenost k šachovnicové vlajce a Milan Mach a František Kalina už kuli své rozjezdové plány. Vše ovšem rozhodl Martin Vaculík. Pochvaloval si, jaký skvělý převod se svým otcem Zdenem nasadili na závěrečný boj. A vyplatilo se. Slovák se na cílové rovince zvedl z popela jako bájný Fénix . Cílem prosvištěl o kousek před Matejem Ferjanem. Milimetry rozhodly o slánském stříbru, zatímco třetí Pardubice se mohly utěšovat průběžným vedením v tabulce a osnovat odvetu ve Svítkově.
Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ liboval si Jan Jaroš. „Vyhráli jsme, takže super. Pan Grepl měl nedávno narozeniny a tak jsem rád, že to dopadlo, jak dopadlo. Nervy až do poslední jízdy. Vždycky to může bejt lepší, ale dnes jsem spokojenej‘. Lepší by bylo, kdyby člověk měl samý trojky, ale tohle je speedway. A letos je extraliga vyrovnaná a každá jízda těžká.“
„Na hovno,“ odpovídal Filip Šitera na otázku, jak se mu dnes jelo. „Ten motor nefungoval. Měl jsem zkoušet novej‘ motor do Anglie a nechtěl to dělat na závodech. Nakonec jsem ho tam dal na poslední jízdu jako vabank. A byla to pecka, díky Bohoušovi Brhelovi. Vítězství je super, ale zachránili to kluci, já na tom neměl zásluhu. Určitě půjdeme tvrdě za titulem, abychom se odvděčili panu Greplovi za všechno, co pro nás dělá.“
„Těším se,“ radoval se Martin Vaculík při obvyklém rychlém balení svého vybavení. „Na poslední jízdu jsem skutečně trefil převod. Předtím byla smůla na startovní pozice, ale super, jsem rád za druhé místo. Jdeme dál a jdeme na mistra. Všechno bylo v pohodě až na to, že jsem se pozdě do toho dopasoval.“
„Žeru orofan na bolest v krku,“ reagoval Michal Dudek v žertu na otázku, jaké pilulky polyká, že mu dnešní extraliga šla náramně k duhu. „Dobrý, pohoda, ale mohlo to bejt ještě lepší. Spokojenost, každej‘ bod je dobrej‘. Když jsem porazil Filipa a přijel do depa, všichni říkali, že málem zahodil motorku. Musel jsem mu to už vysvětlit. První dvě kola jsem ho docela cejtil, pak už to bylo v pohodě.“
„Závody byly dost napjatý,“ připouštěl Aleš Dryml. „Když se podíváš na body, pořád se válčilo. V poslední rundě jsem věřil, že tam skočíme, protože jsme měli lepší pozice na startu. Vedeme, ale jsem mírně ze závodu zklamanej‘, musíme nabít sestavu. Brácha není ještě fit. Je třeba, aby se dal do pořádku. Na dělání ptákovin jsme už oba starý, ale jsou ještě tři závody a jdem‘ do nich!“
„Docela dobrý, opět,“ hodnotil Tomáš Suchánek. „Spokojenej‘ jsem hlavně s motorama. Mrzej‘ mě dvě jízdy. Určitě nula, ten blbec s foákem měl červenej‘ blesk a tak jsem zastavil. Ale nejvíc mě mrzí to s tím Walaskem. Myslel jsem, že pojede po venku. Tak jsem to pustil do materiálu. Tam se to zadusilo, srovnalo a už jsem lízal prkna. A na poslední jízdu jsem zkurvil převody. Závody byly vyrovnaný, líbilo se mi to, hodně se předjíždělo. Zatím to byla nejlepší extraliga.“
„Dobrý, v první jízdě to byla moje školácká chyba,“ líčil Matěj Kůs. „V první jízdě to byla moje školácká chyba. Podařilo se mi předjet Mateje Ferjana. Ale byl jsem přemotivovanej‘ a přetočil se. A pak to přestalo jet. Důvod? Prostě jsem nedojel. V poslední jízdě jsem ztratil bod s Filipem. Jak vidím Filipovu nožičku, mám už hrůzu. Škoda, bylo to o dva body. Mrzí mě to, chyba je někde mezi náma. Musíme utužit kolektiv. Pepa jel celej‘ závod na mojí motorce celej‘ závod. Chtěl bych udělat mistra, ale je to těžký, když v jinejch‘ týmech jsou cizinci. Když vidím ty investice, třeba ve Mšeně, myslím, že to nevede k rozvoji český plochý dráhy.“
„Bylo to pěkné,“ říkal Adrian Rymel. „Líbilo se mi to. Začalo to už včera, když jsem viděl, jak si kluci v Praze pomáhaj‘. Tak má vypadat tým. Bobo Brhel se přidal při závodech, je skutečně radost pracovat pro Prahu. V první jízdě mě nefungovala motorka, tak jsme na druhou jízdu hodili druhou. Kaspík makal, měnil spojky, ale makal celý tým pražských mechaniků. Čtvrté místo je škoda, ale někdo musí vyhrát a někdo musí být poslední.“
„Letos jsem se svez‘ nejlíp,“ prozradil Josef Franc. „Takovej‘ těžkej‘ převod jsem letos ještě nejel, fakt jsem si pěkně zajezdil. Škoda, že to nevyšlo na bednu. Bojovali jsme, ale každej‘ dělal blbosti a něco ztratil. Já přišel o body vlastní píčovinou, s Jarošákem jsem se snažil bojovat. Škoda, chyběly tři, čtyři bodíky třeba od Ríši nebo Luboše. Když se nedaří, nedaří se…“
| 1. Grepl PDK Mšeno | 42 | |
| Vladimír Višváder | 0 0 – 0 – | 0 |
| Jan Jaroš | 3 2 1 3 1 | 10 |
| Filip Šitera | 2 1 1 0 3 | 7 |
| Piotr Protasiewicz, PL | 3 3 3 3 2 | 14 |
| Grzegorz Walasek, PL | 3 3 3 2 0 | 11 |
| Pavel Fuksa | 0 X | 0 |
| 2. AK Slaný | 40 | |
| Slawomir Drabik, PL | 2 3 1 1 1 | 8 |
| Tomasz Jedrzejak, PL | 1 2 2 0 3 | 8 |
| Martin Vaculík, SK (ACCR) | 3 1 3 2 3 | 12 |
| Martin Málek | 1 2 3 0 1 | 7 |
| Michal Dudek | 2 1 1 1 0 | 5 |
| Roman Čejka | DNR | |
| 3. ZP Pardubice | 38 | |
| Aleš Dryml | 3 2 2 6* 1 3 | 17 |
| Jaroslav Petrák | 0 0 0 – 0 | 0 |
| Tomáš Suchánek | 1 2 0 2 2 1 | 8 |
| Matej Ferjan, H | 2 1 1 3 3 2 | 12 |
| Václav Milík | 1 0 – 0 – | 1 |
| René Vidner | DNR | |
| 4. PSK Olymp Praha | 36 | |
| Josef Franc | 1 3 2 1 1 1 | 9 |
| Luboš Tomíček | 2 0 0 – 2 | 4 |
| Adrian Rymel | 0 1 3 2 2 2 | 10 |
| Matěj Kůs | E 6* 2 3 2 | 13 |
| Richard Wolff | 0 0 0 – 0 | 0 |
| Pavel Pučko | DNR |
Aktuální tabulka finálové části extraligy:
| malé body | velké body | |
| 1. Pardubice | 36 | 6 |
| 2. Mšeno | 42 | 5 |
| 3. Slaný | 40 | 5 |
| 4. Praha | 38 | 4 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
