AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 27. července
V restauraci mariánskolázeňského motelu Start je stůl místních štamgastů označen nápisem Jen pro stálé hosty. To bylo příznačné i pro tiskovou konferenci po včerejším mezinárodním mistrovství republiky na dlouhé dráze. V pozici třech nejlepších se totiž u něho sešli třetí Nynke de Jong, která se v našem šampionátu umístila prozatím nejlépe, druhý Sirg Schützbach a staronový šampion Zdeněk Schneiderwind. Pražský závodník ztratil body pouze vinou mechanických problémů, ale jinak potvrdil svou lázeňskou nepřemožitelnost. V poměrně prořídlém poli se neztratili ani ostatní Češi, kteří pronikli do finále A. Ovšem jak Richard Wolff, tak Pavel Ondrašík nebyli spokojeni se svým motocykly. A Karel Kadlec, oslepený po hutné cejše v první zatáčce, volil raději dobrovolný pád, než aby narazil do mantinelu, nebo kolidoval s některým ze soupeřů.

Seškrtaná startovní listina zahustila konkurenci
Startovní listina letošního šampionátu na dlouhá dráze se nerodila zrovna snadno. Kompilace zahrnující hvězdy z finálové série mistrovství světa stejně jako veterány potkala svou konečnou podobu až ve čtvrtek večer. Nicméně nedělní ráno ukázalo, že se skutečně nikdy nemá nic míti za definitivní.

Nedělní ráno zastihlo v lázeňských boxech pouze třináctku borců. Zatímco Petr Moravec dával narychlo dohromady rozpis, v němž rozjížďky se sedmi účastníky měly střídat jízdy v šesticích, všem docházelo, že ztráty jdou spíše na vrub kvantity, nikoliv kvality.

V zásadě šlo litovat pouze absence Markuse Eibla. A samozřejmě také našeho Antonína Klatovského, jenž se na poslední chvíli omluvil kvůli nemoci. České barvy hájilo historické minimum čtyř závodníků. Nepočítáme-li samozřejmě dvaašedesátiletého italského veterána Francesca Barbettu, který se u přejímky už tradičně vytasil s licencí se lvem ve znaku národní sportovní autority.

Už takhle těžce prosetá startovní listina dostala záhy další ránu. Z rozjížďky s číslem dvě se nevrátil druhý z italských starších pánů Silvano Soattin. Defekt byl fatální a nešastný závodník se mohl už jen dívat.

Poruchy se nevyhýbaly ani favoritům. Nynke de Jong musela hned na úvod opustit třetí příčku kvůli spojce a hnacímu řemenu. Sirg Schützbach vzápětí neprojel ani první zatáčkou. Zastavit musel také Zdeněk Schneiderwind. Na otázky ohledně svého defektu však nechtěl odpovídat ani on, ani nikdo z jeho technického doprovodu. „Týmová dysfunkce,“ bylo jediné, co prozradil Michal Stárek, závodníkův velký sponzor a přítel.

Schumacher české dlouhodrážní scény
Nepočítáme-li dopolední trénink, mítink zahájila soutěž o rekord dráhy dotovaná stovkou eur od pořádající agentury Cerbiatto TV a padesátkou od místního mecenáše. V zahraničí standardní podívaná se do Mariánských Lázních vrátila bezmála po třech desítkách let. Nejprve na všechny účastníky čekaly kvalifikační jízdy. Když Karel Kadlec namítal, že zbytečně ojede pneumatiku, šéf klub Miroslav Musil mu ji šlechetně věnoval.

Shodou okolností právě nejrychlejší český zásobovač mezi šesticí, mezi níž se dostali vítězové kvalifikačních jízd a dva nominovaní pořadatelem, chyběl. Letmé kolo nakonec zajel nejrychleji Sirg Schützbach. Zdeněk Schneiderwind za ním zaostal o pouhé tři setiny sekundy.

Právě jejich duel se stal hlavní náplní příběhu letošní bitvy o mistra. Oba suverénně vyhrávali své rozjížďky od startu až do cíle. V základním rozpise na sebe narazili dvakrát, ale v obou případech jeden z nich neviděl cíl.

V rozjížďce s číslem dvě nejlépe odstartoval Sirg Schützbach. Jenže už v prvním oblouku zvedal ruku. Po ovále sice kroužil ještě do druhého kola, v němž mu Zdeněk Schneiderwind nadělil celý okruh. Podruhé se oba nejvážnější pretendenti mistrovského trůnu střetli v páté jízdě. V ní Němec uletěl od startu, zatímco cestu druhého Zdeňka Schneiderwinda ukončila ona záhadná porucha v posledním kole.

V ostatních případech však Zdeněk Schneiderwind a Sirg Schützbach hráli první housle. Pouze v sedmé jízdě odstartoval na našeho mistra Richard Wolff a vzápětí se to samé povedlo Karlu Kadlecovi se Sirgem Schützbachem. Jenže oba favorité hodlali snášet pohled na cizí výfuk maximálně do první zatáčky.

Duel dne měl dojít svého rozuzlení ve finále A. Svým způsobem v něm sehrálo roli i štěstí. Protože oba neporazitelní závodníci měli shodný počet bodů a stejná další kritéria, musel rozhodnout hod mincí, kdo si bude volit dráhu jako první. Petr Moravec, šéf české ploché dráhy, vytáhl z kapsy dvoukorunu. A před Miroslavem Musilem prohlásil, že strana s dvojkou zvýhodní Zdeňka Schneiderwinda.

Rozhodně nemyslel, že by se pražský závodník drtící rekordy v počtu titulů stylem Michaela Schumachera, měl spokojit s takovým umístěním. Nicméně mince dopadla na asfalt depa dvojkou nahoru. „Klika, že jsem si mohl vybírat před Sirgem,“ svěřil se Zdeněk Schneiderwind po závodech.

Vybral si pozici od mantinelu a po vylétnutí pásky odsud nezadržitelně putoval do vedení. „Měl jsem dobrý start, ale on ještě lepší,“ posteskl si o chvilku později Sirg Schützbach. A zatímco Pražan měl na konci protilehlé rovinky takřka třicetimetrový náskok, Němci trvalo do začátku druhého kola, než se vrátil před Nynke de Jong.

Áčko se stalo českou povinností
Vzhledem k finální podobě startovní listiny by neúčast ve finále byla pro zbývající trojici českých zástupců spíše ostudou než neúspěchem. Všichni se svých rolí zhostili se ctí. A navzdory úmorné parnu a rychlému střídání rozjížděk v sérii po dvou splnili postupovou misi na jedničku.

Pavel Ondrašík se navzdory zadřenému motoru z tréninku stal dokonce vítězem základní části. „Druhej‘ motor nebyl špatnej, ale nebylo to na ně,“ svěřil se po závodech. Neměl ani tak na mysli své prohry se Zdeňkem Schneiderwindem a Sirgem Schützbachem, ale až třetí místo v rozjížďce s číslem šest.

V ní převedl raketový start, ovšem z první zatáčky vyjel dříve Alessandro Milanese. A na stejném místě o kolo později se před něho dostala Nynke de Jong. Výsledek této jízdy napověděl rovněž mnohé o aspiracích Richarda Wolffa. Ten nebyl spokojený s prvním motocyklem, který v první sérii nestačil na Alessandra Milaneseho a ve druhé na oba pražské klubové kolegy.

Na startu šesté jízdy se tedy objevil v sedle druhého stroje. „A ukázalo se, že ta první je lepší,“ komentoval své čtvrté místo v ní. Karel Kadlec zase láteřil na tropický žár slunečních paprsků a rychlou frekvenci rozjížděk. Navíc v úvodu zbytečně ztrácel body jako naivní patnáctka panenství.

Hned v první jízdě dne mu třetí místo sebral Angličan David Speight. „Posral jsem poslední zatáčku,“ netajil se plzeňský nezmar ve svém depu. „Všude ho odvádím a doma mě porazí!“ To ještě netušil, co mu sudičky přisoudily hned po přestávce.

V první zatáčce dostal cejchu od Nynke de Jong, za jejíž hutnost by se nemusela stydět ani bagrová lžíce. Navíc se mu stala osudná opět poslední zatáčky. Ani kotva a bodyček nezabránil Stefanu Drofovi, aby mu v hodině dvanácté uzmul čtvrté místo.

Nicméně Karel Kadlec dokázal zmobilizovat své síly. A vytěžil maximum ze své přednosti. Pokud by někdo vypsal šampionát v rychlosti startů, on by měl ambice na světový titul. V páté jízdě odstartoval hned za Sirgem Schützbachem, Schneiderwind, Neschneiderwind. Po Pražanově odpadnutí ho bohužel o druhou příčku obral opět David Speight. Že se tak stalo v poslední zatáčce, zní jako opakovaný vtip, ale jde o realitu. V rozjížďce s číslem osm Karel Kadlec opět chvilku vedl. Ovšem v první zatáčce ho objel Sirg Schützbach, ve druhé i Pavel Ondrašík.

Nakonec však v sedmičlenném finále A nechyběl. Nicméně jeho účinkování skončilo pádem v první zatáčce. „Nevěděl jsem, kde jsem, nic jsem neviděl,“ omlouval svůj dobrovolný pád. Jak bylo napsáno výše, klíčová jízda se stala záležitostí tria Zdeněk Schneiderwind, Sirg Schützbach a Nynke de Jong.

„Honil jsem s s Milanesem, ale byl jsem pomalej‘,“ smutnil Richard Wolff. Ital mu během prvního kola sebral čtvrtou příčku, když se předtím vypořádal s Pavlem Ondrašíkem. „Měl jsem problém tam bejt s nima už v základní části,“ vnímal svou finálovou účast Pavel Ondrašík.

Hlasy z depa
„Bylo to bezvadný a jsem rád, že se to povedlo,“ liboval si Zdeněk Schneiderwind. „Tituly nepočítám, vždycky se jedná jen o tenhle den a příští rok to stejně nikdo nebude řešit. Hlavně, že vydržel motor, jen se malinko přidřel. Dnes tady byla velká konkurence. Nynke, Sirg, Wolffík… Nebudu říkat, že byl závod lehkej‘, těžkej‘, každej‘ chce vyhrát. Jsem rád, že to fungovalo a zvolil si dobrou strategii. Klika, že jsem si postavení na startu vybíral před Sirgem, dobře mi to vyšlo. Všichni závodníci by měli poděkovat všem lidem, co tady dnešní závod pořádali. Jsme vděčný a to, myslím, mluvím za všech ostatních dvanáct závodníků.“

„Strašně dobré závody,“ pochvaloval si také Sirg Schützbach. „Ale bylo to naposledy, co tady Zdeněk vyhrál. Ve finále jsem měl dobrý start, ale on ještě lepší. Příští rok ho ale porazím.“

„Den byl super,“ plynuly superlativy také z úst Nynke de Jong. „Pořadatelé vyřešili úspěšně, že tady čtyři závodníci chyběli. Měla jsem jedině problém se spojkou a hnacím řemenem. Poladili jsme to a bylo to o trošku lepší. Je tady tvrdá dráha jako beton a s mými pár kily to pak na startu nedlábne.“

„Jsem zklamanej‘,“ nezastíral Richard Wolff. „První dvě rozjížďky jsem jel na motorce, co jsem původně nechtěl. Skočil jsem na druhou a ukázalo se, že ta první je lepší. Neslevil jsem ani hovno. Honil jsem se s Milanesem, ale byl jsem pomalej‘. Je to kilometrovej‘ ovál, na něm to musí letět. Motorka dobře startovala, ale něco jí chybělo. Ta druhá byla ale zklamání. Ta ani nestartovala.“

„Lepší než včera,“ odpověděl Pavel Ondrašík na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to bylo, narážkou na liberecký závěr šampionátu republiky jednotlivců. „O tréninku jsem zadřel dobrej‘ motor. Ten druhej‘ nebyl špatnej‘, ale nebylo to na ně. Měl jsem problém bejt tam s nima už od tý základní části. Teď budu muset rok počkat. Doufám, že než mi bude čtyřicet, Zdenda přestane jezdit a já ten titul budu mít. Ale znáš ho, je schopnej‘ jezdit do sedmdesáti (smích)!“

„Chtěl jsem si zazávodit a dělat show pro lidi,“ vyprávěl Karel Kadlec. „Musel jsem ale jet každou druhou jízdu. A z toho horka a únavy mě bolí břicho. Škoda těch bodů, co jsem ztratil. Ve finále jsem dostal cejchu a radši to přetočil než, abych někoho sejmul nebo bouch‘ do prken. Chtěl jsem se dostat do nároďáku, což se povedlo. Závodů mám dost, nejedu špatně, kdybych nešel na držku v tom blbým Holandsku…“

1. Zdeněk Schneiderwind, Praha	6 6 E 6	18		1.
2. Sirg Schützbach, D (FMS)	E 6 6 6	18		2.
3. Nynke de Jong, NL (DMSB)	E 4 5 5	14		3.
4. Alessandro Milanese, I	6 5 6 E	17		4.
5. Richard Wolff, Praha	5 4 3 4	16		5.
6. Pavel Ondrašík, Praha	5 5 4 5	19		6.
7. Karel Kadlec, Plzeň	3 2 4 4	13		F
8. Daniel Winterton, GB	T 2 2 3	7	1.
9. Francesco Barbetta, I (ACCR)	3 1 1 2	7	2.
10. Anton Wannasek, A	2 3 3 3	11	T
11. David Speight, GB	4 1 5 E	10	–
12. Stefan Drofa, D	4 3 E F	7	–
13. Silvano Soattin, I	E – – –	0	–

Závod o traový rekord:

Kvalifikační jízdy:	I – Pavel Ondrašík, Alessandro Milanese, David Speight
	II – Richard Wolff, Nynke de Jong, Daniel Winterton
	III – Sirg Schützbach, Anton Wannasek, Karel Kadlec, Francesco Barbetta
	IV – Zdeněk Schneiderwind, Stefan Drofa, Silvano Soattin
Měřená letmá kola:	Sirg Schützbach (28,094), Zdeněk Schneiderwind (28,123), Nynke de Jong (28,644), Richard Wolff (28,877), Alessandro Milanese (28,942), Pavel Ondrašík (29,477)

Poznámka: z kvalifikačních jízd postoupili do hlavní části vítězové a dva další dle volby pořadatele.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně – 25. července
Po úspěšných závodech Evropské série veteránů a Grand Prix na dlouhé ploché dráze je před námi třetí a poslední bod letošního závodního programu v Mariánských Lázních – Mezinárodní mistrovství ČR. V jediném závodě se rozhodne o držiteli titulu českého dlouhodrážního mistra. Ten obhajuje Zdeněk Schneiderwind a nebude to mít vůbec jednoduché. Pojďme se společně podívat co nabídne startovní listina nedělního závodu, která byla dnes dopoledne doplněna o poslední jméno.

Personální krize dlouhé ploché dráhy v České republice je dlouholetým a notoricky známým problémem. Odliv jezdců z této naší kdysi parádní disciplíny se začal projevovat po roce 1990. S klesajícím počtem závodníků klesala i úroveň domácího šampionátu. Měnila se i jeho podoba. Krize vyvrcholila v roce 1998, kdy se o titulu domácího mistra rozhodovalo v jediné jízdě, která doplnila program semifinále MS. Tato jízda vpravdě symbolická předurčila na několik let osud mariánskolázeňského klubu. Hrozící zánik naší jediné dlouhé dráhy a tím i této disciplíny u nás se však podařilo zažehnat a v roce 2003 jsme se dočkali nového českého šampióna na dlouhé dráze. V mezinárodně obsazeném závodě se jím stal Zdeněk Schneiderwind před Pavlem Ondrašíkem a Jaroslavem Ptákem. Rekordních deset českých jezdců na startu, by s přispěním veterána Václava Matuny, se od té doby již nepodařilo překonat.

V kontrastu se stoupající kvalitou organizace i jezdeckého obsazení závodu česká účast v domácím šampionátu a potažmo i v reprezentaci nadále klesá. Těžké zranění ukončilo slibnou kariéru Antonína Švába, kombinézu na hřebík pověsili Marek Čejka i Jarda Pták. Adrian Rymel již nechce o dlouhé dráze ani slyšet a další bývalý reprezentant a vynikající jezdec Josef Franc, který by naopak chtěl jezdit, nemá dostatek finančních prostředků na pořízení motocyklu. Stejný problém řeší i Honza Jaroš, který se rovněž netají svojí touhou si na dlouhánu zazávodit. Po závodech v Chabařovicích k tomu řekl: „Chtěl jsem letos jet dlouhou, ale nesehnal jsem motorku. Potřebuju jezdit někde ligu, tam si vydělávat peníze, který bych pak mohl vrážet do dlouhý jako Ríša Wolff. Z Divišova mi nabídli půjčení motorky, ale chtěli za to balík. Škoda, snad to vyjde příští rok.“

Určitou naději přineslo i loňské koketování Matěje Kůse s dlouhou dráhou, zda k ní někdy opět najde cestu, ukáže až čas. Posledním, kdo vyjádřil touhu okusit adrenalin na kilometrové dráze byl Michael Hádek. Syn bývalého osmého nejlepšího jezdce světa a dvojnásobného mistra republiky k tomu má jistě ty nejlepší předpoklady. Startovní listinu letošního mistráku však zatím neobohatí.

Letos se tak na start mistrovství České republiky na dlouhé dráze postaví pouhá pětice českých jezdců ve složení Zdeněk Schneiderwind, Pavel Ondrašík, Richard Wolff, Karel Kadlec a Antonín Klatovský. Největší ambice jsou tradičně přisuzovány Schneiderwindovi. Po vynikajícím výkonu v květnovém závodě MS, kde skončil těsně pod stupni vítězů si právem může brousit zuby na šestý domácí titul. Letos se mu z českých reprezentantů daří nejlépe. Kromě již zmíněného úspěchu v MS, kde startoval na divokou kartu si ve francouzském La Réole vybojoval postup do svého již osmnáctého finále Mistrovství Evropy na travnaté ploché dráze. O titul českého šampióna by jej chtěl připravit především účastník letošní Grand Prix na dlouhé dráze Richard Wolff. Ten se netají touhou získat domácí zlato v této disciplíně, když na krátké dráze o tuto možnost přišel vinou nepovedeného úvodního podniku na pražské Markétě. Na dlouhé mu však v minulých letech štěstí také příliš nepřálo, proto zůstává jeho maximem sedmé místo z let 2003 a 2006.

Velkou šanci na titul má i další světový finalista Pavel Ondrašík. Mistr republiky z roku 2004 bude určitě chtít na své oblíbené dráze odčinit výprask, který utržil v květnovém finále MS. Největším počtem absolvovaných mezinárodních závodů na dlouhé a travnaté dráze se tradičně může pochlubit plzeňský závodník Karel Kadlec. Tím posledním byl minulý týden vložený závod při Nordickém šampionátu na nejrychlejší dlouhé dráze světa v Jübeku, ze kterého si Karel odvezl stříbrný věnec. V Mariánských Lázních se bude snažit zopakovat své maximum v mistrovství republiky, což je páté místo z roku 2005. Pátým Čechem ve startovní listině je Antonín Klatovský. Světový finalista na ledové ploché dráze si v posledních letech oblíbil dlouhé a travnaté dráhy. Jeho pověstná bojovnost mu vynesla prvenství na Bergringpokalu v Teterowě. V letošní kvalifikaci MS na dlouhé dráze v Mulmshornu vyválčil solidních šest bodů.

Největšími soupeři české reprezentační pětky budou bezesporu jezdci z Německa v čele se světovými finalisty Schützbachem a Eiblem. Sirg Schützbach, který patří na dlouhé dráze mezi naprostou elitu startoval v našem šampionátu již vloni, když obsadil druhou příčku za Zdeňkem Schneiderwindem. Letos se mu na zdejší dráze dařilo při úvodním finálovém závodě MS, kde skončil šestý. Marcus Eibl startoval v Grand Prix na dlouhé dráze v sezóně 2005 a nyní se po vážném zranění vrací pomalu do formy. V mistrovství České republiky startoval již třikrát. Poprvé to bylo při obnovené premiéře tohoto šampionátu v roce 2003. To však bojoval spíše s neposlušným motocyklem než se soupeři. Potlesk od diváků tehdy sklidil pouze za svůj běžecký výkon přes půl oválu se ztichlým motorem. O rok později se z něj na rozmoklé dráze vyklubal jeden z největších favoritů a nebýt toho, že jej v rozhodující chvíli opět zradila technika, nemohl se dnes Pavel Ondrašík pyšnit titulem mistra republiky. Svůj třetí start přetavil Marcus v loňském finále na bronzovou medaili.

Dalšími zástupci země našich západních sousedů jsou bývalý evropský finalista Klaus Peter Gardemann, Ronny Stüdemann a Stefan Drofa, z nichž především prvně jmenovaný si může dělat ambice na finále A. Gardemann je zkušený jezdec, který svým věkem patří spíše mezi veterány, kam měl již skutečně letos namířeno, ale na poslední chvíli se rozhodl svůj závodnický důchod ještě odložit, před týdnem vyhrál vložený závod při Nordickém šampionátu v Jübeku a v neděli se v plné síle představí v Mariánských Lázních. Také Ronny Stüdemann již patří stejně jako Klaus Gardemann ke stálému inventáři našeho otevřeného mistrovství, oba mají na svém kontě tři starty v tomto závodě. Jeho maximem, které se letos bude snažit vylepšit, zůstává osmá příčka z roku 2006. Posledním z německé výpravy bude Stefan Drofa. Ten se divákům v Mariánských Lázních představil ve vloženém závodě při letošním finále MS.

Nizozemské barvy již tradičně reprezentuje pekelně rychlá blondýnka Nynke de Jong. V posledních dvou letech skončila vždy na pátém místě a letos pomýšlí ještě výše. Při její výkonnosti a bojovnosti na to určitě má.

Dalším favoritem, jenž by domácí jezdce mohl připravit o medaile je Ital, který je na mariánskolázeňské dráze jako doma – Alessandro Milanese. Tradiční účastník závodů MČR i MS na zdejším oválu to letos v kvalifikaci světového šampionátu narozdíl od českých jezdců dotáhl až do Challenge v Aduardu. Z našeho otevřeného mistrovství má bronzovou medaili z roku 2004.

Zajímavým zpestřením startovní listiny je i účast tří jezdců z Velké Británie. Nejzkušenějšího z nich Paula Evittse čeští diváci dobře znají nejen z veteránských závodů ale i našeho republikového šampionátu, kde startoval v roce 2006. Druhým z britského tria je osmadvacetiletý David Speight, o kterém se hovoří jako o velkém talentu na travnatých drahách. Jak si ovšem poradí s kilometrovým pískovým oválem ukáže až samotný závod. Třetím do party je o něco zkušenější Daniel Winterton, který před pár lety reprezentoval Británii v ME na trávě.

Své zastoupení bude mít v našem mezinárodním šampionátu i rakouská orlice, nebo svou účast v závodě přislíbil i vítěz květnového závodu Evropské série veteránů v Mariánských Lázních a leader průběžné klasifikace po třech odjetých závodech Anton Wannasek.

Dalším veteránem ve startovním poli je Ital Francesco Barbetta. Podobně jako Angličan Evitts i on si dokáže hravě poradit s přechodem na motocykl s ležatým motorem. V českém mistrovství startuje již počtvrté, nejlépe dopadl v roce 2005, kdy se probojoval do finále B. Do Mariánských Lázní letos přijede i se svým krajanem Silvanem Soattinem.

Startovní listina Mezinárodního Mistrovství České republiky:

1 David Speight (GB)
2 Marcus Eibl (D)
3 Daniel Winterton (GB)
4 Antonín Klatovský (CZ)
5 Alessandro Milanese (I)
6 Richard Wolff (CZ)
7 Ronny Stüdemann (D)
8 Klaus Peter Gardemann (D)
9 Karel Kadlec (CZ)
10 Paul Evitts (GB)
11 Anton Wannasek (A)
12 Nynke de Jong (NL)
13 Pavel Ondrašík (CZ)
14 Sirg Schützbach (D)
15 Francesco Barbetta (I)
16 Silvano Soattin (I)
17 Zdeněk Schneiderwind (CZ)
18 Stefan Drofa (D)

Slavnostní nástup nedělního závodu je plánován na 13:30, start první jízdy pak na 14:00.

Foto: Jiří Bayer

Mariánské Lázně – 25. července
Zdeněk Schneiderwind drží obdivuhodný primát. Od chvíle, kdy se v dubnu 2003 vrátil domácí dlouhodrážní šampionát do Mariánských Lázní, nevyhrál pouze jednou. Na Svatého Václava roku 2004 se zotavoval z těžkého zranění ze světového šampionátu a na trůně jej dočasně vystřídal Pavel Ondrašík. V následující sezóně byl ovšem šestačtyřicetiletý dlouhodrážní fenomén zpátky a v rozhodujících finále A před sebe nikoho nepustil. Logicky se nabízí otázka, zda svůj primát uhájí také v neděli.

Startovní listina čítá prozatím sedmnáct jmen. A vedle Zdeňka Schneiderwinda je jejím největším esem zřejmě Sirg Schützbach. Ze stálých účastníků finálové série světového šampionátu logicky nechybí ani Richard Wolff s Pavlem Ondrašíkem. Jmenovaná čtveřice si bezesporu nárokuje nejvyšší ambice na zlato.

Také zbytek startovní listiny zní uchu domácího fanouška povědomě. Přesto však musí smutnit nad malým počtem českého zastoupení. Vedle pražského trojlístku na kilometrový ovál vyjedou už jen ledový muž Antonín Klatovský a nejrychlejší český zásobovač Karel Kadlec.

Startovní listina:

1 David Speight, GB

2 Markus Eibl, D

3 Daniel Winterton, GB

4 Antonín Klatovský, Klabo Team

5 Alessandro Milanese, I

6 Richard Wolff, Praha

7 Ronny Stüdemann, D

8 Klaus Peter Gerdemann, D

9 Karel Kadlec, Plzeň

10 dodatečně

11 Anton Wannasek, A

12 Nynke de Jong, NL

13 Pavel Ondrašík, Praha

14 Sirg Schützbach, D (FMS)

15 Francesco Barbetta, I

16 Silvano Soatin, I

17 Zdeněk Schneiderwind, Praha

18 Stefan Drofa, D

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)