Slaný – 19. června
Rozhodla rozjížďka s číslem třináct. Pražský tandem Adam Bubba Bednář – Jan Kvěch odvedl v duelu prozatím neporažených Eduarda Krčmáře s Jakubem Jamrogem. Pravda, polský borce na poslední chvíli sebral české hvězdičce velkých cen druhé místo. Ale titul v českém šampionátu dvojic se po třech letech ze Slaného sunul o nějakých třicet kilometrů na jih. Ale že by bylo všechno tak černobíle jednoduché? Tomu přece nelze věřit. Boj o zlato odstartoval již v pondělí, kdy zraněním Andrzeje Lebeděvse přetekla nejen marodka, ale také pohár trpělivosti jeho polského klubu. Takže bohužel, žádní závodníci klubu v zahraničních startech. Ani Antoni Mencel za Vopatovce. V jejich sestavě ani pořízek rozměrů Daniela Klimy tentokrát nepřepral smůlu. A pardubický Hynek Štichauer? Po závodech pusa zamčená na deset západů. Jo, co by se dalo říct na zničený motor a dva prasklé řetězy, z toho ten druhý před vraty depa při spěchu na startovní rošt rozjížďky s číslem devatenáct. Nepříliš zvědavá paní historie zaznamená pražský titul, stříbro pro Slaný a také bronz, jenž pro domácí U19 Team Jaroslav Vaníček s Brunem Belanem rozhodně pasivně neutrpěli. Nejen Jaroslav Petrák, který závodí ještě lépe než zamlada, ví své. Historici si všimnou, že pod pokličkou papiňáku horkého dne, se uvařil nepříjemný slejvák, který poničil dráhu a zkomplikoval žit jury i pořadatelům. Naštěstí tato tělesa pod vedením Petra Moravce a Antonína Vildeho výzvě svatého Petra čelili se ctí.
Sedmičky nevydrží věčně, jen Slanému a Markétě ano
Celý den panovalo ve Slaném dusno jako pod pokličkou obrova papiňáku. Svěží větřík okolo šestnácté hodiny ale nebyl vítaným hostem. Osvěžoval vzduch, to se mu nedá upřít. Na druhou stranu ale přivedl mraky. Před jedním z klíčových mítinků domácí sezóny docela nešťastný kousek.
Vítr sílil a obloha se tvářila stále hrozivěji. O půl páté odstartoval trénink. V depu Ronny Weis připravoval motocykl Richardu Geyerovi. Na poslední chvíli se stal kolegou Daniela Klímy v sestavě třebusických Vopatovců.
„Leszno po zranění Lebeděvse zakázalo výjezd všech svých jezdců mimo Polsko,“ vysvětloval Vladimír Vopat se znatelným smutkem v hlase. „Rozhodli v pondělí. Matěj Kůs strávil spousta hodin, aby nám někoho sehnal.“
Kolem tři čtvrtě na pět foukal vítr ještě silněji. Stanislav Majer z party třebusických fanoušků z toho měl nefalšovanou radost. Rozdával dětem větrníky a ty se v takovém povětří točily jako zběsilé. Spadly první dešťové kapky. A o pár minut později se šlo na nástup. Jen blázen by otálel se začátkem závodu. Vskutku rozjížďka s číslem jedna se stala dílem okamžiku.
Dopředu vyrazil Bruno Belan. Před koncem úvodního okruhu již měl za sebou svého parťáka. Jaroslav Vaníček totiž dokázal překonat oba Plzeňany, jak Kacpera Szopu, tak Matěje Frýzu. Sedm bodů slánským devatenáctkám náramně slušelo. Ale i další jízdy přinesly vítězům maximální zisky.
Jan Kvěch s Adamem Bubbou Bednářem ve vestách Markéty odvedli Jaroslava Petráka s Davidem Hofmanem, jemuž včera zubař vytrhnul dva zuby moudrosti. Vzápětí Eduard Krčmář odstartoval naprosto skvěle. Jakub Jamrog v úvodní zatáčce objel Daniela Klímu a zařadil se po bok svého parťáka.
Matouš Kameník líčí čtvrtou jízdu:
„Zahrabal jsem se na startu. Pak se to rozjelo z výjezdu. Tak jsem vždycky jednoho předjel.“
V rozjížďce s číslem čtyři se rychle do vedení prosadil Hynek Štichauer. Plzeňané ale uzamkli za svými zády Matouše Kameníka. Ten rozhodně nemával bílou vlajkou. Předčil Matěje Frýzu a v první zatáčce druhého kola pronikl spodní stranou před druhého Kacpera Szopu.
Vedoucí čtveřice sedmibodových párů začala záhy narážet sama na sebe. Pražané udrželi čistý štít. V páté jízdě uletěl Jan Kvěch jako utržený horkovzdušný balón. Adam Bubba Bednář si v první zatáčce poradil s útočícím Jaroslavem Vaníčkem. Bruno Belan uzavíral řadu.
Z šedivého nebe se spustil déšť. Daniel Klíma v rozjížďce s číslem šest využil chyby Jaroslava Petráka a připravil ho o vedení. První třetina vyvrcholila sedmou jízdou. Do jejího čela šel Eduard Krčmář. Hynek Štichauer za ním držel Jakuba Jamroga, na něhož zezadu tlačil Matouš Kameník.
Borci vjeli do druhého kola. V zatáčce u depa zadřel Hynek Štichauer motor. Aby do něho nevrazil, musel Matouš Kameník k zemi. Duchapřítomnost neztrácel ani nadále. Roztlačil motocykl, vrátil se zpátky do jeho sedla a zachránil Pardubicím alespoň poslední dva body.
Leadeři se utkali
Tabulku průběžného pořadí uzavírala čtyřbodová Plzeň. Pardubice II měly o jeden, Třebusice o čtyři, slánské devatenáctky a Pardubice o pět bodů navíc. Vedly neporažené Markéta a Slaný. Temné mraky prořízlo sluníčko, nicméně déšť neustával. Aby mohl být závod uznán za platný, musel by skončit minimálně po dvanácti jízdách. Ideální by ale bylo dokončit ho celý.
Zatím se jelo. Rozjížďka s číslem osm viděla suverénní vítězství Markéty nad Plzní. Hned nato se druhý pár Pardubic popral se slánskými devatenáctkami. Po vylétnutí pásky šel dopředu Jaroslav Petrák. Jeho jmenovec Vaníček po něm vytrapoval v úvodním výjezdu.
Jaroslav Petrák na téma svého boje ve dvanácté jízdě:
„Čekal jsem, že do Vaníčka vletím. Tak jsem tam nešel.“
Dostal se dopředu. Pardubický matador v obavách z kolize raději zvolnil. Klesl dozadu, kdežto Bruno Belan se zařadil za svého parťáka. Druhá sedmička byla správně dravou vodou na mlýn mladého týmu vedeného Miroslavem Rosůlkem. Tím spíše když vzápětí zaváhala i hlavní sestava Pardubic.
Hynek Štichauer a Matouš Kameník totiž nezmohli vůbec nic s Danielem Klímou, jenž vyhrál desátou jízdu stylem start – cíl. Zato Slaný neslevoval vůbec nic. Jakub Jamrog a Eduard Krčmář hladkým sólem na plzeňský úkor srovnali jednadvacet pražských bodů.
V první zatáčce dvanácté jízdy upadli Daniel Klíma a Richard Geyer. Už svítila červená světla, když se v oblouku u depa smekl rovněž Jaroslav Vaníček, když se snažil zastavit. Nebyl důvod k repete nepozvat celou čtveřici. Richard Geyer v prvním výjezdu oddělil vedoucího Jaroslava Vaníčka od Bruna Belana. Snaha Daniela Klímy ale přinesla jen pád ještě v prvním kole v zatáčce u depa.
Počasí se umoudřilo. Před třináctou jízdou naordinovala jury jen krátkou čtyřminutovou přestávku bez úpravy trati. Dějství pro hlavní duel dne bylo nastaveno dokonale. Jan Kvěch si stoupnul na vnitřní čáru. Hrabalo se, hrabalo, a hlas startmaršála Emila Gažiho rovnajícího závodníky byl slyšet až na ochoz.
Konečně odstartováno! Pražané suverénně vedli. Slaňáci za nimi. Jakub Jamrog útočil. V nájezdu do poslední zatáčky vskutku podjel Jana Kvěcha. Jeho manévr sklidil potlesk tribun, nicméně jen upravil prohru na 3:6.
Smůla jednoho nese štěstí jinému
Klíčový duel napověděl v otázce mistra. Praha vedle se sedmadvaceti body, Slaný jich měl čtyřiadvacet. Slaný U19 dvaadvacet. A první Pardubice, když ve čtrnácté jízda na hlavu porazili své kolegy z druhého páru, jednadvacet. Ostatní soupeři byli přece už jen mimo pásmo ataku pódia.
Jaroslav Vaníček vysvětluje svůj pád při přerušení dvanácté jízdy:
„Smeklo se mi to v druhý zatáčce. Bylo to zastavený, dojížděl jsem, vyjel do měkkýho, to pak jde samo.“
Ono bylo ostatně otevřené naprosto všechno. V rozjížďce s číslem šestnáct se Slaný vypořádal s Jaroslavem Vaníčkem a Brunem Belanem. Stále si ponechal šanci na titul a porážkou ambiciózních mladíků otevřel prostor Pardubicím pro atak na stupně vítězů.
Jenže tu byl háček. Inu, háček, pořádný hák jako u přístavního jeřábu. Souboj s Markétou v rozjížďce s číslem sedmnáct. Věci vzaly až přespříliš jednoduchý vývoj. Hynek Štichauer se vinou prasklého sekundárního řetězu ani nerozjel. A Jan Kvěch s Adamem Bubbou Bednářem
I přesto Pardubice stály o jediný bod za devatenáctiletými členy domácí sestavy. Los je svedl dohromady na startovní rošt s číslem devatenáct. Osud v ní nemohl být krutější vůči Hynku Štichauerovi. Na poslední chvíli sjížděl dolů pod mostem na trať, když mu někde u metylárny spadnul sekundární řetěz.
Možná trošku níž, ale jeho spojka se válela přesně v těch místech. Pardubičan se pohroužil do svého nitra a pusu si uzamknul jako české korunovační klenoty. Mezitím Jaroslav Vaníček na ovále úřadoval na čele ve stylu start – cíl. Matouš Kameník vyzrál na Bruna Belana, ale Pardubice I zaostaly za slánskou devatenáctkou o čtyři body.
Otázka třetího místa byla tím pádem vyřešena. Ostatně ani oba vyšší stupínky pódia se nemohly těšit na strhující závěr svého obsazení. Šampióny potvrdila již rozjížďka s číslem dvacet. Jan Kvěch a Adam Bubba Bednář odvedli Daniela Klímu s Richardem Geyerem.
Slaný přišel o párový primát na místě, kde před třemi léty jeho hattrick začal. Ale což, plochodrážní dějiny nekončí. Eduard Krčmář a Jakub Jamrog stvrdili stříbro jednoznačným prvenstvím nad Davidem Hofmanem a Jaroslavem Petrákem. Nad středočeským královským městem se rozprostřel krásný večer. Ale úžasný závod na plochodrážním stadióně rezonoval stále ve vzpomínkách všech, kdo mu byli svědky.
Hlasy z depa
„Složitý,“ vydechl Adam Bubba Bednář. „Jsem unavenej, závodů je hodně, chtělo by to dva nebo tři dny pauzičku, příští tejden bude volnějc. Plzeň, evropský devatenáctky, pojedu si tam možná zatrénovat. Naštěstí to dneska nelítalo, ale jezdilo. Novej titul do sbírky, mám radost. S Honzou to byla třešinka na dortu. Je zkušenější. Domluvili jsme se, kdo vyhrál start, hlídal toho druhýho, ať se nepřišpendlíme. Děkuju klukům v depu, sponzorům, rodině a rodině Kurzových.“
„Mokrý,“ odtušil Jan Kvěch odpověď na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „V půlce závodu přišla přeháňka, bahýnko, ale dobrý, jedeme zdraví domů. Startovalo to, dobrý. Bubbovi jsem pokazil komplet. Zkazil jsem dvě zatáčky, ztratil rychlost a Jamrog si mě krásně vychutnal.“
„Škoda, že jsme neobhájili,“ připomínal Eduard Krčmář tři předchozí slánské zlaté medaile. „Na Pražáky jsem neodstartoval, pak se těžko kluky dohání. Pohoda, na to, že jsem na tom seděl letos seděl párkrát. Nějaká jízda je lepší, jiná horší, pohoda.“
„Za mě dobrý,“ pochvaloval si bronz Jaroslav Vaníček. „Na juniorských dvojicích jsme s Bubbou vyhráli, teď zase bedna. Dobrý, za mě super, povedlo se to. Výsledek nebyl zadarmo, ale je to tam.“
„Všechno jsme naladili, jak jsme měli,“ přisadil si Bruno Belan. „V Březolupech jsme se trápili, nešlo nám to doladit. Dneska jsme to nastavili dobře, bylo do vidět od první jízdy, kdy jsme dali Plni. Chtěl bych poděkovat sponzorům Wee Moto a Petr Ryba. Hlavně chci poděkovat panu Rosůlkovi, byl náš manažer. Jsem rád, že jsem si sehnal takovýho parťáka. Mělo pršet, ale přišlo hodně lidí, to je dobře.“
„Není moc, co povídat,“ vrčel Matouš Kameník. „Trošku jsem to pokazil. Hynkovi nejela motorka, to se stane. Po pádu jsem se zved‘ a dojel, spad‘ jsem schválně kvůli Hynkovi. Udělaly se díry, bolela mě hlava, mám dva ibalginy.“
„Je škoda, že Pardubice nevyhrály,“ litoval Jaroslav Petrák. „Zapršelo, nebylo to ani na mně, abych ostatním sebral body, co by se našim klukům hodily. Po startu jsem se opřel do Vaníčka, pokračoval jsem ve skluzu. Nevyšlo to, neházím flintu do žita, Březolupy, Kopřivnice mám rád, tady mi to taky sedí. Ale víš, jak to je.“
1. AK Markéta Praha | 41 | |
Jan Kvěch | 4 4 4 2 4 4 | 12 |
Adam Bubba Bednář | 3 3 3 4 3 3 | 19(5) |
2. AK Slaný | 38 | |
Eduard Krčmář | 4 4 3 0 3 4 | 18(2) |
Jakub Jamrog, PL | 3 3 4 3 4 3 | 20(3) |
3. U19 Team AK Slaný | 30 | |
Bruno Belan | 4 0 3 2 0 2 | 11(1) |
Jaroslav Vaníček | 3 2 4 4 2 4 | 19(1) |
4. AMK ZP Pardubice | 26 | |
Hynek Štichauer | 4 E 3 3 E – | 10 |
Matouš Kameník | 3 2 2 4 2 3 | 16(2) |
5. KF PD Třebusice | 21 | |
Daniel Klíma | 2 4 4 F 0 2 | 12 |
Richard Geyer, D | 0 2 0 3 4 0 | 9 |
6. PK Plzeň | 20 | |
Matěj Frýza | 2 0 0 0 3 3 | 8(1) |
Kacper Szopa, PL | 0 2 2 2 2 4 | 12(1) |
7. AMK ZP Pardubice II. | 13 | |
Jaroslav Petrák | 2 3 R 2 2 0 | 9 |
David Hofman | 0 0 2 0 0 2 | 4 |