Slaný – 13. května
Zase jej bylo plné depo! Jakoby živly nebyly jen čtyři, byť Platón přidal pátý, ale Antonína Dudka nemohl mít na mysli ani náhodou. Pojď do depa a vezmi si foťák. Tohle bude stát za to! Dělej, pojď! Někdy ve třináctém, patnáctém roce normálka, ale při včerejším dvaadvacátém ročníku Memoriálu Antonína Vildeho přece jen nečekaná věc. Pravda, Patrik Linhart stál před týdnem na pódiu v saské Míšni, ale Roman Čejka a Michal Dudek se do kombinéz nepřevlékali již pořádně dlouho.
Až teď v sobotu. Roman Čejka se totiž loučil se svobodou a jeho letitý kamarád Michal Dudek mu připravil speciální akci. Oba se v depu převlékli do svých kombinéz. Záhy se objevil rovněž Patrik Linhart.
Dopřáli si lehčí trénink. A po slavnostním nástupu patřil slánský ovál jen a jen jim. Roman Čejka si vzal venek, a když páska letěla k pochmurnému slánskému nebi, usadil se v čele. Michal Dudek se kočkoval s Patrikem Linhartem, ale nakonec dojel k šachovnicové vlajce v rukou Emila Gažiho druhý.
Výsledek ovšem nebyl vůbec, ale vůbec podstatný. Diváci si pohled na své skvělé závodníky užili. Patrika Linharta za řidítky ještě s velkou pravděpodobností uvidí, Michalu Dudkovi a Romanu Čejkovi zatleskali naposledy.
Slaný – 13. května
Černočerné mraky hrozily ze slánské oblohy, nicméně více než ony vyděsil depo příjezd dodávky s Petrem Šachlem za volantem. Jeho vůz byl totiž celý mokrý. Zvědavci naštěstí rychle zvěděli, že se nekoupal cestou z Uhlířských Janovic v žádném slejváku, ale jeho majitel mu dopřál očistu od much po návratu z kopřivnického přeboru v nedaleké automyčce. Deštníky při dvaadvacátému ročníku Memoriálu Antonína Vildeho otevíraly jenom navaděčky na startovním roštu a publikum vidělo úchvatný závod, do jehož vývoje zasáhl každý jeden ze sedmi zúčastněných týmů. Smůla nakonec nepustila na pódium SMESTAV. Eduard Krčmář stačil píchnout zadní pneumatiku, najet do pásky a ještě upadnout. Slánské eso neztrácelo bojovnost, do tempa se po bezmála roční pauze dostal také Ondřej Smetana. A tak nakonec urvali čtvrté místo. O vítězi se rozhodovalo až v předposlední jízdě. Excelentní Daniel Klíma a Adam Bubba Bednář, jenž věrný svému zvyku zaskočil pár soupeřů nečekaným předjetí, se v ní dívali na záda Josefa France. Doposud neporaženého Petra Chlupáče, který s ním hájil barvy miletického PRO TECu, uhlídali za svými zády. A to nejen na dráze, ale i v závěrečné klasifikaci a dostali svůj INTERTEAM na nejvyšší stupínek. Třetí místo ukořistil další tým Vladimíra Vopata a jeho přátel, KF PD Třebusice, kde zkušeného Hynka Štichauera skvěle doplňoval Jan Jeníček. Doprovodné stopětadvacítky přinesly druhý dnešní triumf Karlu Průšovi, k vidění byl nejen slánský potěr na miniovále, nýbrž i Roman Čejka s Michalem Dudkem a Patrikem Linhartem.
Bez outsiderů, ale se smolaři
Mraky sice hrozily, ale radary se neměly k tomu, aby potvrdily, že se z nich rozprší právě nad Slaným. Dvaatřicátý ročník Memoriálu Antonína Vildeho však ani náhodou nebyl prostý problémů. Klubová kropička se rozbila. Hasiči ze Zlonic pomoc neodmítli, ale jejich osmsetpatnáctka se nevešla pod napouštěcí zařízení a musela brát vodu z náhradního zdroje. Improvizovat se muselo také se spíkrem, protože se Roman Hájek cestou ne vlastní vinou zapletl do dopravní nehody. Ale ten závod, ten závod!
Vždyť vyjma Václava Milíka a Jana Kvěcha se v sedmi dvojicích objevila kompletní česká špička. Nejlepší vstup do závodu měla dvojice SC INTERTEAMu Daniel Klíma a Adam Bubba Bednář. Sestava, která ve Slaném v září vybojovala titul v juniorských družstvech, hned v úvodní rozjížďce vyzrála na domácí Bruna Belana s Janem Hlačinou a jejím sedmi bodům se dlouho neměl nikdo jiný vyrovnat.
Vladimír Vopat přitom poslal do akce hned dvě další dvojice. V sestavě KF PD Třebusice nahradil Jaroslava Petráka po jeho pondělním kopřivnickém pádu Jan Jeníček. Rozpis jim do druhé jízdy přihrál do cesty SMESTAV Speedway Team. Oba Pardubičané si poradili s Ondřejem Smetanou, ale Eduard Krčmář jim uletěl prakticky rovnou s letem pásky.
Podobně se ostatně vedlo Bellis Juniorem Teamu U19 s Jaroslavem Vaníčkem a Matoušem Kameníkem. V rozjížďce s číslem tři jim vypálil rybník Vojtěch Šachl. Čtvrtou jízdou vstoupil na scénu další z favoritů, miletický PRO-TEC. Petr Chlupáč a Josef Franc začali pěkně zostra, když nedali ani náznak šance Brunovi Belanovi s Janem Hlačinou.
Matouš Kameník komentuje zlom k horšímu ve druhé půli:
„Motorkou to taky bylo, ale bylo to i ve mně. Nevím, jak to jinak popsat.“
Slánský pár podruhé za sebou jen paběrkoval. Dnešní závod však neměl mít jediného outsidera. Přesvědčil o tom Bruno Belan. V rozjížďce s číslem jedenáct dlouho vedl a až ve druhé polovině jízdy jej nejprve předčil Jaroslav Vaníček a po něm i Matouš Kameník. Přesto Slaný neskončil poslední. Byť startovní listina neměla jediný výrazně slabý tým, Fortuna si zvolila nejen své miláčky, nýbrž i otloukánky.
Pavel Čermák si v rozjížďce s číslem tři vykoledoval varování za ulitý start, aby nakonec odstoupil se zadřeným motorem. Ani dva triumfy Vojtěcha Šachla porto nezvedly jejich Divišov ze dna tabulky. A Matouš Kameník? Ve druhé půli jakoby jeho motocykly stihla mechanická cholera. Ať se snažil, jak chtěl, body nezískal.
Verdikty závěrečných rozjížděk
Přitom ještě v sedmé jízdě Jaroslav Vaníček a Matouš Kameník vyostřili situaci. Pražan z mladé sestavy Vladimíra Vopata v úvodním nájezdu upadl, nicméně Pavel Váňa se neuchýlil k diskvalifikaci. Jaroslav Vaníček zvládl start repete na výbornou. Petr Chlupáč jej podjel v úvodním nájezdu, jenže jeho kolega Josef Franc trčel za Matoušem Kameníkem.
Daniel Klíma a Adam Bubba Bednář si tím pádem svou vedoucí pozici upevnili. A co pak, když si Smůla zasedla i na Smestav Speedway Team. Eduard Krčmář se v osmé jízdě dostal do čela sledovaný Ondřejem Smetanou a oběma slánskými borci, jenže v cíli třetího okruhu zůstal stát s prázdnou zadní pneumatikou.
Nepřízeň osudu ještě nebrala konce. Ve třinácté jízdě se před Jaroslava Vaníčka, který skvěle odstartoval, dostal pouze Eduard Krčmář. Ondřej Smetana zůstal trčet za pražským juniorem. Ztracený bod nemusel nutně znamenat konec vyhlídek na pódium. Ten přišel až v sedmnácté jízdě.
Eduard Krčmář nejprve vletěl do pásky a vykoledoval si trestnou čáru. Když společně se svým otcem zbavil motocykl bílého tkalounu, postavil a na start repete. V duelu s Petrem Chlupáčem a Josefem Francem se namohl dostat dopředu. Jeho úsilí ukončil pád ve druhé zatáčce druhého kola.
Za daných okolností se na hrotu aktuální klasifikace hřál SC INTERTEAM. Mezi Daniela Klímu a Adama Bubbu Bednáře se dokázal vklínit nejprve Eduard Krčmář v páté a Hynek Štichauer v deváté jízdě. Sedmibodová maxima na úkor Divišova a bellisáckých devatenáctek však jejich vedoucí pozici upevnila. Po zmiňovaném pádu Eduarda Krčmáře udržel Ondřej Smetana za svými zády Josefa France, nicméně Petr Chlupáč projel cílem již popáté v řadě coby vítěz.
Miletice přesto nastupovaly do vzájemného duelu s INTERTEAMem v rozjížďce s číslem devatenáct s odstupem třech bodů. Adam Bubba Bednář si šel stoupnout k mantinelu, aby svému staršímu spolujezdci přenechal vnitřek. Kupředu vypálil Josef Franc, jenže Daniel Klíma a Adam Bubba Bednář vůbec nepustili ke slovu Petra Chlupáče.
Po pěti triumfech se nedočkal bodů vůbec. Ovšem zatímco SC INTERTEAM slavil triumf, on s Josefem Francem měl jistou druhou pozici. O třetí měla rozhodnout závěrečná jednadvacátá jízda. Šlo v podstatě o formalitu. Pardubičané v třebusických vestách potřebovali jen tři body na předstižení SMESTAVu.
Jan Jeníček popisuje svůj triumf v rozjížďce s číslem jednadvacet:
„Vybral jsem si kolej, co se mi líbila. Soustředil jsem se na reakci na startu a zase to vyšlo.“
Dnes jsme pravda byli svědky mnoha zvratů, avšak poslední jízda odpoledne v tomto směru vypadla z konceptu. Hynek štichauer se postavil až k mantinelu, kdežto Jan Jeníček zopakoval svůj nadmíru vydařený start z osmnácté jízdy. Před Hynka Štichauera sice pronikl Jaroslav Vaníček, nicméně pardubický závodník držel v šachu Matouše Kameníka.
Kolibříci nebyli pouze do počtu
Stopětadvacítky nebyly dnes limitovány pouze poledním mítinkem na malém ovále. Stejná osmička kolibříků vyplnila Memoriál Antonína Vildeho třetím podnikem svého klasického šampionátu republiky. A s přechodem na větší ovál se intenzita jejich soubojů nikterak nesnížila.
Petr Marek nejlépe odstartoval do první jízdy, jenže vnějškem úvodní zatáčky jej předčil Adam Nejezchleba. Vzápětí trojku velkým sólem inkasoval Karel Průša. Hra o finále se teprve rozjížděla. Petr Marek ve třetí jízdě odvedl Štěpánku Nyklovou. A pak jsme viděli duel obou prozatím neporažených.
Ovládl jej Karel Průša. Vystřelil vpřed a uhlídal nebezpečně útočícího vlasatce za řidítky elektrického motocyklu.
V páté jízdě svou vítěznou šňůru prodloužil na úkor Štěpánky Nyklové. Petr Marek kontroval v rozjížďce s číslem šest. Vystřihnul dokonalý start, a byť Adam Nejezchleba dělal maximum, dopředu se nedostal. V osmé jízdě jej odvedl Karel Marek, kdežto Petr Marek těsně předtím vyhrál stylem start – cíl.
Ve finále se sešli všichni tři. O společnost se jim postarala Štěpánka Nyklová. Luboš Hromádka totiž v sedmé jízdě bojoval o potřebné body tak vehementně, až ve druhém kole upadl. Byl vyloučen a naděje na stupně vítězů se rozplynula.
Startovní páska finále letěla k nebi po dvanácté jízdě velkého závodu. Vedení se ujal Karel Průša. Za sebou měl Petra Marka, na něhož zle dotíral Adam Nejezchleba. Intenzita jeho útoků se stále zvětšovala. Leč jeho úsilí vzalo nečekaný konec.
Udeřil v poslední zatáčce, ale upadl. Při incidentu si maličko pochroumal prsty. Vyhlášení nejlepších proběhlo naráz, takže na pódiu nechyběl kvůli rannímu závodu. V tom odpoledním jej ovšem vystřídala Štěpánka Nyklová.
Hlasy z depa
„Pěkný závody,“ byl Daniel Klíma stručný ve svém hodnocení. „Hezky jsme si zazávodili a vyhráli jsme.“
„S Čendou je paráda jet dvojici,“ chválil Adam Bubba Bednář svého kolegu. „Užil jsem si to jako loni na republice. Povedlo se to, já i Čenda máme radost. Děkuju sponzorům a rodině.“
„Paráda,“ pochvaloval si Petr Chlupáč. „Udělala se hranka, dráha krásně závodivá. Až na tu poslední jízdu, kdy to nachcali. Spokojenost, ať to takhle pokračuje aspoň do příští soboty s kvalifikací SGP2.“
„Chlupík to vybojoval,“ netajil se Josef Franc. „Se svým výkonem nejsem spokojenej. Moc děkuju Chlupíkovi, že bednu vybojoval sám.“
„Dneska to bylo super,“ hovořil Jan Jeníček o stupních vítězů v superlativech. „Chvíli jsme váhali s nastavením, ale pak jsme to trefili. Motorka jela suprově, spokojenost.“
„Páska, pád, guma, takovej dobrej den,“ povzdechl si Eduard Krčmář. „Pech, co se dá dělat?! Nic.“
„Paráda,“ svěřoval se Ondřej Smetana. „Škoda, že jsme nebyli na bedně. Měli jsme na to, ale byla trošku smůla. Ale dobrý. První tři jízdy byly hrozný, dlouho jsem nestál na pásce. Pak jsem se rozjel a bylo to lepší.“
„Závody super,“ říkal Jaroslav Vaníček. „Byly dobrý, ale mohlo to dopadnout líp. Vždycky to může dopadnout líp. Bedna s Matoušem by byla fajn. Budeme dělat všechno pro to, aby to příště dopadlo líp.“
„Dneska to jelo špatně,“ povzdechl si Matouš Kameník. „Motorkou to taky bylo, ale bylo to i ve mně. Nevím, jak to jinak popsat…“
„jsem spokojenej,“ líčil Vojtěch Šachl. Škoda, že se Pavlovi pokazila technika, ale krásnejch šestnáct bodů je dobrejch. Škoda poslední jízdy, ale co jsem chtěl předvýst, jsem předved‘. Díky tátovi a Martinu Šťastnýmu, že mi dělali mechaniky.“
1. SC INTERTEAM
38
Daniel Klíma
3 4 2 3 3 3
18(3)
Adam Bubba Bednář
4 2 4 4 4 2
20(1)
2. PRO TEC SK Miletice
34
Josef Franc
3 0 3 2 2 4
14(2)
Petr Chlupáč
4 4 4 4 4 0
20
3. KF PD Třebusice
31
Hynek Štichauer
3 4 3 3 3 2
18(1)
Jan Jeníček
2 3 0 0 4 4
13(2)
4. SMESTAV Speedway Team
27
Ondřej Smetana
0 0 4 2 3 3
12(1)
Eduard Krčmář
4 3 E 4 X 4
15
5. Bellis Junior Team
25
Matouš Kameník
2 2 3 0 0 0
7(3)
Jaroslav Vaníček
3 3 4 3 2 3
18
6. AK v AČR Slaný
18
Bruno Belan
0 2 2 2 3 0
9(1)
Jan Hlačina
2 0 3 0 2 2
9(1)
7. AK Divišov
16
Pavel Čermák
0 – 0 E – –
0
Vojtěch Šachl
4 2 2 2 4 2
16
Rozlučková jízda Romana Čejky se svobodou:
účastníci Roman Čejka, Michal Dudek a Patrik Linhart
MR 125 ccm:
TOT
FIN
1. Karel Průša, Slaný
3 3 3 3
12
1.
2. Petr Marek, Praha
2 3 3 3
11
2.
3. Štěpánka Nyklová, Slaný
1 2 2 1
6
3.
4. Adam Nejezchleba, Liberec (E)
3 2 2 2
9
F
5. Julian Wronecki, PL (E)
2 F 1 0
3
6. Luboš Hromádka, Pardubice
1 1 1 X
3
7. Roman Štola, Mariánské Lázně
0 0 0 2
2
8. Marián Jirout, Pardubice
0 1 0 1
2
Aktuální pořadí seriálu:
SLLA
PLZ
SLA
TOT
17.4..
1.5.
13.5.
1. Karel Průša, Slaný
20
20
20
60
2. Petr Marek, Praha
14
18
18
50
3. Štěpánka Nyklová, Slaný
16
16
16
48
4. Luboš Hromádka, Pardubice
12
14
11
37
5. Adam Nejezchleba, Liberec (E)
18
–
14
32
6. Marián Jirout, Pardubice
11
12
9
32
7. Roman Štola, Mariánské Lázně
–
11
10
21
NC Julian Wronecki, PL (E)
NC
–
12
12
NC Andžejs Smulkevič, LAT
–
o
–
–
Ukázkové sólo jízdy na malém oválu v nezávodním režimu:
Slaný – 13. května
Dvaadvacátý Memoriál Antonína Vildeho měl svůj počátek plánován na patnáctou hodinu. Než se však pořadatelé dostali ke slavnostnímu nástupu, do akce se dostala malá dráha. Trať uvnitř velkého oválu hostila třetí díl mistrovství republiky, na němž osmička kolibříků začala závodit již po obědě. Nejlépe si počínal Karel Průša. Po čtyřech úvodních triumfem ovládl finále A, když před sebe nepustil dravého Adama Nejezchlebu, jenž se po startu dostal před Petra Marka.
Třetí do áčka je dlouho nejistý
Mraky hrozily, že vezmou Slaný šturmem. A do toho přijel Petr Šachl a jeho dodávka byla celá mokrá. Všechny oči e okamžitě draly na vrch hlavy. Kde jste zmokli? Vysvětlení bylo o poznání prozaičtější. Při cestě z pondělní Kopřivnice byl vůz pokrytý vrstvou much, která si říkala o smytí ve slánské myčce. Pravda, stopětadvacítkám v mistrovském klání na malé dráze před Memoriálem Antonína Vildeho pár kapek ještě spadlo.
Nabylo jich naštěstí tolik, aby se hroutil svět a závod se překládal. Kolibříků se sešlo osm, což na miniovále přineslo nutnost nechat čtyřikrát startovní pole volné. Závod otevřel nejlépe Petr Marek suverénním triumfem v rozjížďce s číslem jedna. Karel Průša měl vzápětí o poznání těžší práci.
Adam Nejezchleba dorážel, dokud se na začátku druhého kola nepřetočil a neztratil cenné metry. Skvěle vykročil rovněž Luboš Hromádka, když ve třetí jízdě odvedl Juliana Wroneckeho. Poté se to začalo míchat.
Čtvrtá jízda přinesla šok. Julian Wronecki přivedl do cíle Štěpánku Nyklovou, kdežto Adam Nejezchleba protnul metu jako třetí. Liberecká dívčina ve slánské cestě však kontrovala trojkou ze sedmé jízdy na úkor Mariána Jirouta.
Oba hlavní favorité ovšem nezaváhali. Petr Marek kraloval páté, Karel Průša zase šesté jízdě. A pak se v rozjížďce s číslem osm postavili na startovní rošt spolu s Lubošem Hromádkou, jemuž dnes bod stačil prozatím uzmout pouze Petr Marek.
Dopředu vystřelil Karel Průša. Petr Marek hned za ním. Oba měli jasně nalajnovanou cestu do finále A. řešení otázky jejich soupeře však zůstávalo zamotané až do poslední chvíle základní části. K šestibodovým Luboši Hromádkovi a Štěpánce Nyklové se totiž přidal také Adam Nejezchleba.
Karel Průša neprohrává
Julian Wronecki si totiž v rozjížďce s číslem devět vypnul svůj elektrický motocykl a stal se tak prvním borcem, jemuž se takový kousek povedl. Adam Nejezchleba ale i tak kraloval na čele. Po průjezdu cílem z něj byl také šestibodový.
Luboš Hromádka udělal pro áčko absolutní maximum. V první zatáčce desáté jízdy upadl, nicméně v repete dostal další šanci. Zužitkoval ji naplno, porazil Štěpánku Nyklovou. Mohl se chlubit jedním bodem navíc. Ovšem Adam Nejezchleba učinil nemožné.
V rozjížďce s číslem jedenáct odstartoval na Petra Marka. Přivedl ho za sebou do cíle jako na provázku. Srovnal krok s Lubošem Hromádkou, vynutil si postupový rozjezd, v němž na pardubického závodníka porazil.
Finálový pořad byl možná ještě dramatičtější než základní část. Marián Jirout vystřihl v céčku dokonalý start, Julian Wronecki si však nedopřál klidu, dokud jej ve druhém okruhu nepodjel ve druhé zatáčce.
Ve finále B skvěle odstartoval Luboš Hromádka. Štěpánka Nyklová se ukázala po vnějšku úvodního oblouku rychlejší. Ke všemu pardubický závodník v posledním kole upadl a pátou příčku místo něho bral Roman Štola.
A konečně finále A! Karel Průša prve zkompletoval dvanáctibodové maximum velkým sólem v rozjížďce s číslem dvanáct. Nyní na něho odstartoval Adam Nejezchleba. Zatímco zavíral Petra Marka k vnitřní čáře, domácí borec převzal vedení. Vydržel na něm, dokud jej Emil Gaži nepřivítal šachovnicovou vlajkou.
Slaný – 12. května
Covidové restrikce a nepřízeň počasí způsobily, že se první ročník Memoriálu Antonína Vildeho poprvé od roku 2019 pojede až zítra. Ve startovní listině je jediná změna. Jaroslava Petráka, který se zranil v pondělí v Kopřivnici, v třebusické sestavě nahradí jeho klubový kolega Jan Jeníček. Tradiční slánský podnik doprovodí oba české šampionáty stopětadvacítek, přičemž ten na malé dráze byl oproti původnímu plánu posunut z desáté na třináctou hodinu.
Startovní listiny zítřejších závodů ve Slaném:
Memoriál Antonína Vildeho
AK Slaný:
Bruno Belan – Jan Hlačina
INTERTEAM:
Daniel Klíma – Adam Bubba Bednář
SMESTAV Speedway Team:
Ondřej Smetana – Eduard Krčmář
KP PD Třebusice:
Hynek Štichauer – Jan Jeníček
AK Divišov:
Pavel Čermák – Vojtěch Šachl
BELLIS Junior Team U19:
Matouš Kameník – Jaroslav Vaníček
PRO-TEC SK Miletice:
Josef Franc – Petr Chlupáč
MR 125 ccm na krátké i klasické dráze má stejná startovní čísla:
Slaný – 25. dubna
Dva roky kovidových restrikcích a jedna sezóna plná dešťů způsobily, že se Memoriál Antonína Vildeho místo třikrát konal pouze jednou a to ještě v náhradním aranžmá pro stopětadvacítky. Vše by se mělo změnit k lepšímu letos, přesně řečeno v sobotu třináctého května. Klasického pouťáku české sezóny se zúčastní sedm dvojic.
„V současné době mám sedm dvojic a nerad bych na tom něco měnil,“ říká Antonín Vilde, předseda AK Slaný a syn závodníka, na jehož počet se závod koná. „Zkušenosti z předešlých let mi někdy připravily dost horké chvilky. Mnohdy se někdo těsně před závodem zranil nebo pro poruchu dopravního prostředku nestihl přijet včas. A pak ty termínové změny v některých ročnících…“
Kdo byl Antonín Vilde?
Zjistíte nejen v článku v historické rubrice magazínu speedwayA-Z, nýbrž i v knize Antonína Škacha a Antonína Vildeho nazvané Slánská sedmdesátka, aneb od padesátém doleva a smykem, jež si v nejbližších dnech zamíří do vydavatelství Grantis v Ústí nad Orlicí.
Nicméně startovní listina letošního ročníku vypadá zajímavě. „Jedná se o tradiční seskupení týmů, které v Memoriálu již startovaly,“ pokračuje Antonín Vilde. „Jejich manažeři mi i letos bez problémů nahlásili své sestavy. Do závodu zbývá ještě relativně dlouhá doba, změny mohou nastat, ale třináctého v patnáct na slavnostním nástupu uvidíme.“
Předběžné sestavy Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném 13. května: