Ne není to žert. Celé finále SGP 2 jsem v Praze opravdu shlédl ve společnosti legendy, mistra světa, Australana Jasona Crumpa, který seděl na tribuně vedle mne. To ale není všechno. V depu po sobotním závodě jsem se ještě potkal s dalšími legendami, které jsem poznal osobně během své plochodrážní činnosti.
V první řadě s mým letitým kamarádem hlavně ze Mšena Gregem Hancockem. Vzpomínali jsme na krásné chvíle ve Mšeně a na Rudolfa Grepla. Musel jsem slíbit, že mu vyřídím pozdravení. Ale to ještě stále není vše. V depu jsem ještě potkal další dvě legendy. Dána Hanse Nielsena, a legendu z dlouhé dráhy mistra světa, Němce Roberta Bartha, jehož jsem měl mnohokrát v Mariánských Lázních u mikrofonu, na což jsme v sobotu vzpomínali.
No, a také vítěze sobotní SGP Martina Vaculíka, kterého jsem ve Slaném jako mladíčka vyhlašoval coby mistra České republiky seniorů. Jeho vítězství v Praze jsem vytipoval již v polovině závodu, což nemohli vedle mne sedící fandové z Německa pochopit. A k celému dvoudennímu dění.
V první řadě poděkování a chvála pořadatelům z Markéty. Jako vždy sto procent. Trochu slabší byla premiéra Discovery. Sliby, že budou diváci u vytržení, trochu nevyšly, ale bylo to poprvé, tak uvidíme v budoucnu. Úspěch Petra Chlupáče potěšil. Smůla Jana Kvěcha, který měl na celkové vítězství, bude pro něho určitě velkým poučením.
Při sobotní velké ceně to měl Honza moc těžké, ale věřím, že roste ve vynikajícího evropského borce, který nám určitě ještě udělá mnoho radosti. Co dodat? Čas hrozně letí, a tak se těšíme na další závody v Praze, včetně Speedway Grand Prix.
Libež – 2. června
Pakliže by se mu v květnu roku 2006 chtělo z maminčina bříška více na náš svět, měl by již za sebou první start v juniorském národním týmu. Jenže on tuto příležitost prošvihl o jediný den. Šestnácté narozeniny slavil až nazítří po pardubické české těsné prohře s Velkou Británií. Post prvního náhradníka pražské ouvertury SGP2 však Matouši Kameníkovi neunikl.
„Jawa valí,“ poukazuje na značku svých motorů, jimž servisní péče Václava Hromase jde náramně k duhu. „Praha byla velká zkušenost. Na přeboru byla dráha víc mokrá, na Grand Prix byla taky rozbitá místa.“
Ovál měl možnost poznat třikrát. „Maximální spokojenost,“ odtuší hodnocení. „Pět dnů po narozeninách to vyšlo. Předtím v Pardubicích jsem nestihnul mistrovství Evropy o jedinej den.“
Divišovský závodník má za sebou pódia v nižších kubaturách, po letošním debutu s pětistovkou na své první vavříny čeká. Daleko k nim neměl během závodů o MACEC Cup v Žarnovici a v Pardubicích…
„Ta bedna snad za chvíli bude, to přijde,“ uvažuje. „V sobotu pojedu první ligu v Kopřivnici za Pardubice.“
Praha – 1. června
Skvělé kvalifikační výkony trojice českých mušketýrů dávaly tušit, že pražská premiéra světového šampionátu juniorů pod hlavičkou SGP2 na Markétě by mohla být nezapomenutelná také díky pódiovému umístění našeho závodníka. Do finále se vskutku dostali dva a Petr Chlupáč se nakonec třetím místem postaral prozatím o své nejlepší umístění v šampionátu vůbec.
Hladce do semifinále
Plochodrážník pražské Markéty je v přípravě perfekcionista a pro pražský tým měl ve svém boxu také Jaroslava Petráka. „Byl jsem rád, že tam byl,“ netají se. „Bylo to výborný, kluci se doplňovali. Pepa byl manažer, řekl mi i něco k dráze, Jarda s Pospou se starali o motorky.“
Rady ohledně oválu byly dozajista na místě, obzvlášť spustil-li se z oblohy déšť. „Mně to hlavu nezamotalo,“ pochlubí se Petr Chlupáč. „Takový dráhy mám rád. Bral jsem to jako výhodu. Roli hrálo také hodně štěstíčka, na to se ale v budoucnu nebude hledět. A štěstí přeje připraveným.“
Body se na jeho kontě jen hromadily. „Až jsem to nečekal, jak snadno jsem se dostal do semifinále,“ kvituje svých jedenáct bodů a skvělou výchozí pozici pro závěrečné drama.
Sprint pro finále
V jeho podání začalo již v semifinále. „Třikrát projedeš kolej v pohodě,“ povzdechne si. „Myslíš, že tě nekopne. Jinak se ale na motorce posadíš, přesuneš jinak váhu a to je cejtit.“
Po pádu mohl být postup v prachu, i když v tomto případě spíše v bahně. „Proběh‘ jsem se, nechal jsem na tý dráze plíce,“ popisuje svůj běh pro dva body. „Čas jsem si neměřil. Běželo se mi blbě. Zlomila se mi páčka a já tu její půlku držel jen dvouma prstama.“
Postup do finále však stál za to. „Jak jsem byl rozhozenej, viděl jsem pásku třikrát,“ připouští. „Honza měl pech, vystřelil mu chcípák. Pro něj pech. Pro mě štěstí.“
Opět do závodního rytmu
A tak se stalo, že Petr Chlupáč vstoupil do klíčové fáze juniorského mistrovství světa na nejnižším stupínku pódia. „Úplně super zážitek,“ raduje se. „Povedlo se mi to doma. Jsem spokojenej, ale spokojenej je slabý slovo. Děkuju všem sponzorům a klukům v depu. A všem, co přišli a podpořili mě.“
Nicméně sezóna je v plném proudu a jeho dnes čekají další závody. „V sobotu při Grand Prix jsem byl osmnáctka,“ vypráví Petr Chlupáč. „Byl jsem připravenej, ale bohužel se to nepovedlo. S tím nic nenaděláš, třeba za rok. Dnes a zejtra mám poslední kolo polskejch družstev ve Wroclawi. Už nepostoupíme, takže DMPJ pro mě končí.“
Slaný – 31. května
Nominace na post druhého náhradníka úvodního dílu SGP2 v Praze z něj učinila přímého aktéra velkolepé podívané, jakou za svou plochodrážní kariéru nezažil. Navíc se i osmnáctkou na vestě podíval na dráhu a získal světový bod. Nicméně plochodrážní kolotoč se točí dál, Bruno Belan má za sebou dva podniky MACEC Cupu a v sobotu se chystá na první ligu do Kopřivnice.
„V pátek jsem měl hezkej pocit,“ netajil se Bruno Belan. „Udělal jsem první bod v mistrovství světa. Ale dráha byla docela na prd, byla hodně měkká. Ale závod byl pro mě velká zkušenost. A motivace, abych se tam dostal zase, taky.“
Neděle jej už zastihla v Žarnovici. Speedway Club jej oslovil s nabídkou startu v kopřivnické první lize. Garantoval, že dlouhou cestu ze Slaného nebude vážit jen kvůli tréninku a slavnostnímu nástupu, protože se závodníci prostřídají. A tak jim Bruno Belan řekl ano.
S takovou nabídkou byl spokojený, ale se svým odpoledním účinkování v MACEC Cupu již méně. „Nedařilo se mi,“ krčí rameny. „Trénink byl pěknej, pak mi ale v první jízdě prasknul velkej řetěz. Ve druhý shořela spojka, ve třetí zase řetěz, rozbilo se vodítko. Čtvrtou jízdu jsem vyhrál a pak dojel třetí. V Kopřivnici se budu snažit udělat co nejvíc bodů.“
Praha – 27. května
Odmalička žije prakticky jen plochou dráhou a video kazety se záznamy velkých cen u nich v žarnovickém obýváku ani náhodou nemohly být pokryty byť jen slaboučkou vrstvou prachu. Pochopitelně se jezdil sledovat závody Grand Prix na pražské Markétě. A se zavřenýma očima sníval, že jednoho dne… Ve finále české Speedway Grand Prix vlétl Maciej Janowski do pásky. Při repete Martin Vaculík vystřelil dopředu jako střela a nechal Tai Woffindena a Jasona Doyla, ať si za jeho zády dělají, co chtějí. Inu, opravdoví muži si ovšem své sny plní, byť se umí radovat jako malí chlapci!
„Téměř před dvaceti lety jsem stál na druhé straně mantinelu na Markétě a křičel na Tonyho Rickardssona, Tomasze Golloba a další závodníky, které jsem měl rád,“ zasnil se Martin Vaculík po svém triumfu. „Žádal jsem je, jestli se s nimi mohu vyfotit. A dnes se jiní lidé chtějí fotit se mnou. Opravdu se mi splnil sen a pražské vítězství je speciální chvíle pro mě.“
Slovenské eso si osvojilo polštinu a angličtinu stejně dobře jako svou rodnou slovenštinu. Na tiskové konferenci by se slůvko dobré v jeho mateřštině z jeho úst rozhodně netratilo. Ovšem triumf ve velké ceně přece jen chtěl světovější formát.
„Wow,“ nezklamal Martin Vaculík. „Závodění v Praze je vždycky něco speciálního pro mě. Za prvé miluju město, kde jsem strávil mnoho času od svých juniorských let. A pak jsem sem jezdíval s otcem a díval se na závody. Nyní jsem v Grand Prix a dnes přišel velmi zvláštní moment pro mě. Splnil jsem si sen, že jsem vyhrál českou velkou cenu.“
Pražský triumf jakoby přišel ve správnou chvíli, aby dal vyniknout Slovákovým ambicím a zastínil jeho výkony v Goričanu a ve Varšavě. Z devíti tabulkových bodů je rázem dvacet devět a on věří, že se potkává se skvělou formou.
„Od začátku sezónu se hodně trápím,“ připouští. „Ale nyní se cítím dobře s technikou, má rychlost. Startuji dobře a můj tým pracuje velmi dobře. Makáme pilně, uklidňujeme se a postupujeme krok za krokem. Děláme, co můžeme, s výsledkem, co přišel dnes, jsem spokojený. Plochá dráha je tvrdý sport, celou dobu musíš zůstat soustředěný. Sezóna je dlouhá, musíte žít přítomností a užívat si každou chvíli.“
1. Martin Vaculík, SK
3 2 2 3 2 3 3
18
2. Tai Woffinden, GB
1 3 3 3 3 2 2
17
3. Jason Doyle, AUS
3 1 0 3 1 2 1
11
4. Maciej Janowski, PL
3 0 1 2 3 3 T
12
5. Bartosz Zmarzlik, PL
2 1 3 2 3 1
12
6. Daniel Bewley, GB
1 3 2 X 2 1
9
7. Leon Madsen, DK
2 0 2 1 3 0
8
8. Anders Thomsen, DK
2 2 3 0 0 F
7
9. Max Fricke, AUS
0 0 3 2 2
7
10. Jack Holder, AUS
3 2 0 1 1
7
11. Fredrik Lindgren, S
1 3 2 1 0
7
12. Patryk Dudek, PL
1 3 1 0 1
6
13. Robert Lambert, GB
0 2 1 1 2
6
14. Mikkel Michelsen, DK
0 1 0 3 0
4
15. Pawel Przedpelski, PL
2 0 0 0 1
3
16. Jan Kvěch, CZ
0 ex 1 2 0
3
17. Daniel Klíma, CZ (res)
1
1
18. Petr Chlupáč, CZ (res)
DNR
Aktuální pořadí seriálu:
1. Bartosz Zmarzlik 44, 2. Maciej Janowski 43, 3. Leon Madsen 40, 4. Mikkel Michelsen 33, 5. Tai Woffinden 32, 6. Jason Doyle 31, 7. Max Fricke 30, 8. Fredrik Lindgren 30, 9. Martin Vaculík 29, 10. Anders Thomsen 24, 11. Robert Lambert 22, 12. Dan Bewley 20, 13. Jack Holder 17, 14. Patryk Dudek 15, 15. Pawel Przedpelski 12, 16. Matej Žagar 11, 17. Maksym Drabik 4, 18. Jan Kvěch 1.
Praha – 27. května
Deště se podepsaly na stavu oválu na pražské Markétě a tak se premiéra SGP2 posunula. Zvítězil Mateuzs Cierniak, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Francis Gusts. Smůlu prožil Jan Kvěch, jemuž se na startu finálové jízdy zastavil motocykl. A konec konců i Daniel Klíma, který závod po pádu nedokončil.
Než se Mateusz Cierniak vydal na cestu na nejvyšší stupínek pódia, musel uhnat Francise Gustse. Nakonec se před něho dostal, aby se stal historicky prvním vítězem finálového závodu mistrovství světa juniorů pod hlavičkou SGP2.
„Něco takového bylo velmi složité,“ svěřoval se po závodech. „Stále si připadám, jakoby se mi to zdálo. Ale udělal jsem to. Na konci závodu byla trať přece jenom o něco lepší než na začátku. Cítil jsem, že bych Francise mohl předjet.“
V té chvíli byl již mimo hru Jan Kvěch, jenž do finálové jízdy kvůli poruše neodstartoval. Třetí místo na pódiu společně s postavením muže číslo tři v aktuální klasifikaci šampionátu bral Petr Chlupáč.
„Jsem opravdu šťastný, protože tady je moje domácí dráha,“ říkal pražský závodník. „Měl jsem v hledišti rodinu, přátele a sponzory.“