Mořina – 4. května
Existuje celá řada axiomů, jejichž platnost není třeba nikterak dokazovat. Každé ráno vyjde slunce, tělesa padají dolů, o Euklidových postulátech ani nemluvě. Nebo že Ondřej Smetana začne již v zimě francouzskou ligou a pak bude putovat po celé Evropě od jedné plochodrážní štace ke druhé. Jenže pozor, tohle již neplatí, plochodrážník pražské Markéty je již bývalý závodník. A to paradoxně po jedné ze svých nejvíce vydařených sezón.
Nesplněné britské naděje
Ondřej Smetana si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Pavel Fišer
Dvě covidové sezóny přinesly nejistotu rovněž do sportu levých zatáček. Aby se výkonnostně posunul výše, poohlédl se ve Velké Británii. A vskutku zkraje července ohlásil, že se dohodl s klubem v Poolu. Jenže nakonec z angažmá nebylo vůbec nic.
„Britská liga nedopadla,“ povzdechne si Ondřej Smetana. „Měl jsem podepsanej kontrakt, těšil jsem do slavnýho klubu do Poole. Už jsem byl připravenej k odjezdu, motorky naložený, loď zaplacená, čekal jsem na víza. Tvrdili mi, že si nemusím platit ubytování a nemusím jít do karantény.“
Realita se ovšem ukázala být pravým opakem. „Žádný víza mi neposlali.“ říká. „Všichni ostatní závodníci tvrdili, že se do karantény v Anglii musí na dva tejdny, výjimky nebyly. Z klubu mi nic neposlali. Nepřišlo nic, tak jsem do Anglie neodjel. Mrzelo mě to, ale dva tejdny v karanténě si tam přece platit nebudu.“
Zlato ve dvojicích
Jakub Jamrog, Milan Mach a Ondřej Smetana slaví titul | foto Kiril Ianatchkov
A tak Ondřej Smetana zůstal o prázdninách v České republice. Milan Mach si jej vybral, aby po boku Jakuba Jamroga nastoupil za slánskou sestavu do domácího šampionátu dvojic. Vyplatilo se, byl z toho titul. Dokonce první, který středočeský klub vybojoval na svém vlastním oválu.
„Z toho jsem měl moc velkou radost, nikdo jsme vítězství nečekali,“ netají se Ondřej Smetana. „Kuba jel pokaždý vpředu, ve Slaným to má najetý. Já jezdil za ním, ale nuly jsem nedělal, což je ve dvojicích důležitý. A byl to můj první seniorskej titul.“
Kdo by si tedy stěžoval?! „S Kubou to bylo výborný,“ libuje si. „Tím, že byl Eda zraněnej, jel jsem za něj celou sezónu. Jak v extralize, tak ve dvojicích.“
Plzeňská bedna
Josef Franc, Václav Milík se synáčkem a Ondřej Smetana stojí na stupních vítězů prvního loňského finále v Plzni | foto Karel Herman
Prázdniny skončily, začal nový školní rok. Mistrovství republiky jednotlivců startovalo o něco později na plzeňských Borech. Ondřej Smetana se hned na úvod vypořádal s Petrem Chlupáčem i Hynkem Štichauerem. Později ztratil body pouze s Josefem Francem a Václavem Milíkem. Než slunce zapadlo, zašimralo jej pod nosem, když stál na třetí příčce pódia.
„Poprvý jsem byl v mistráku na bedně, měl jsem radost,“ zavzpomíná. „Ty závody jsem překvapil. Hlavně Chlupa, jak jsem to složil před něj (smích). Dopadlo to dobře. Ani s Pepou nebylo daleko, abych ho předjel.“
Životní úspěch byl skvělý. „Z bedny jsem měl velkou radost,“ neskrývá Ondřej Smetana. „Nikdy jsem v mistráku dospělejch na pódiu. Jsem rád, že se mi to povedlo.“
Individuální bronz jde těsně kolem
Tlačenice po startu březolupského finále: Petr Chlupáč (žlutá), Ondřej Smetana (bílá), Hynek Štichauer (modrá) a Martin Málek (červená) | foto Karel Herman
K celkovému bronzu v mistrovství republiky scházela jediná věc. „Březolupy,“ vytuší Ondřej Smetana, o čem bude řeč. „Nikdy se mi tam závody nepovedly, dráha je specifická. Na to, že je dlouhá, jezděj se vysoký převody. Výjezdy tam jsou za roh, takový zvláštní.“
Ve druhém finále skončil nakonec osmý a celkově se rozjížděl o bronz s Petrem Chlupáčem. „Vymáčk‘ jsem ze sebe co nejvíc to šlo,“ přiznává. „Ale Chlupík byl lepší. Skončil jsem čtvrtej v republice, hodně mě to mrzelo, měl jsem to pěkně rozjetý. Ale ve finále to čtvrtý místo bylo nejlepší, co jsem během celý kariéry měl.“
Ale stačil bod a byl bronz… „Bedna byla hodně blízko,“ uvažuje Ondřej Smetana. „Ale Chlupík měl lepší den. Štve mě, že to nevyšlo, ale lepší vyhrál.“
Spokojený host
Ondřej Smetana s jedničkou mezi jedničkami, aneb žarnovický triumf v závodě první ligy | foto Antonín Škach
Ačkoliv zůstával kmenovým závodníkem pražské Markéty, avšak na ligové bázi hostoval v jiných klubech. „Celý rok to bylo super,“ hodnotí své slánské extraligové angažmá. „Ale škoda, že jsme byli poslední, čtvrtý.“
A jak hodnotí atmosféru v týmu Milana Macha? „Ve Slaným se mi líbilo,“ odpovídá bez zaváhání. „Bavilo mě to, nebyl boj o sestavu, takže jsem jel všechny závody. Body nebyly super, pět, šest každý závody, nic extra. Největší škoda bylo, že jsme ve Slaným skončili poslední. Tím jsme ztratili bednu, možná i druhý místo. Ale co se dá dělat, takovej je sport.“
V první lize posílil Žarnovicu. „Tam mě to taky bavilo,“ vyznává se. „Měli to hodně těžký, nemohlo poskládat závodníky, hodně Slováků skončilo. Za Speedway Club jsem vlastně jel nejvíc závodů. Čtyři první ligy, SFC, Zlatou přilbu a mistrák. Takže z počtu závodů spokojenost.“
Za Zlatou přilbou s izolačkou
Ondřej Smetana v akci | foto Karel Herman
Ondřej Smetana patřil k českým průkopníkům ve francouzské lize. „Dva roky jsme vyhráli,“ komentuje svá léta ve vestě La Reole. „Loni jsme poprvý byli druhý. Tam se mi nedařilo. Bylo to hodně nahoru a dolů. Motorky nefungovaly, nevím, co se stalo. Některý závody se povedly, třeba v Lamothe jsem měl dost bodů. Ale v Marmande se mi zadřely obě motorky. Taky stala se velká změna, byla to mezinárodní liga, Francouzů v ní moc nejezdilo. U nás byli čtyři cizinci a jeden Francouz.“
Na podzim nechyběl ve startovních listinách tradičních velkých závodů. „Na Přilbě v Pardubicích jsme měli hrozný technický problémy,“ zděsí se ještě dnes. „Zalomil se šroub u háku. Běhali jsme kolem toho a nevěděli, co s tím. První jízdu jsem jel s hákem přidělaným izolačkou. Byl jsem druhej, přijel do nájezdu u depa, že to složím. A ono to nesložilo. Nějak jsem zastavil před mantinelama. Izolačka nevydržela…“
Pohoda byla tatam. „Byli jsme rozhozený,“ netají se Ondřej Smetana. „Celej tým. Táta, Honza, Standa. Druhej den byl Tomíčkův memoriál, dával jsem si naděje, abych si vynahradil Přilbu. Stresoval jsem se a o to horší to bylo. Jak jsem říkal, že to bylo nahoru a dolů, tohle bylo jenom dolů.“
Rovnice má špatné řešení
Ondřej Smetana (žlutá) vede extraligovou rozjížďku a za sebou má Daniela Klímu (červená), Václava Milíka (bílá) a Mikolajze Czaplu (modrá) | foto Karel Herman
Navzdory životním výsledkům nekončil Ondřej Smetana sezónu 2021 optimálně. „Loni jsem se pral s motorkama,“ říká. „Stálo to hodně peněz. Jednou to jelo, jednou ne. Nebudu kecat, bylo to i ve mně. Tlačil jsem na sebe, nebylo to bez stresu. Nakonec jsem se stresoval hodně. A ne vždycky to vyšlo.“
Nicméně plochodrážníci překonávají překážky standardně a nemyslí na konec kariéry. „Na podzim jsem počítal, že budu jezdit,“ povzdechne si Ondřej Smetana. „Poslední závod byl v Lamothe. Šlo mi to, vyhráli jsme a poslední jízda byla trojka. Byl jsem natěšenej na další sezónu. Přišla zima a já začal plánovat. Čekal jsem, až zavolaj‘ z Francie. Neozývali se, že nevědí, nevědí, pak podepsali jiné závodníky. Nepochopil jsem to, já jim vždycky přijel na každý závody.“
Řešení rovnice se blížilo špatnému výsledku. „Zbyla mi česká extraliga a první liga,“ přibližuje Ondřej Smetana své řešení. „A mistrovství Evropy. Dal jsem si pro a proti dohromady, závodit nebo nezávodit. Ale na čtyři extraligy a dva mistráky si nemůžu nakoupit motory za sto padesáti tisíc. Vždycky jsem si dělal cíl, třeba francouzskou ligu, britskou ligu, viděl jsem se v Polsku. A najednou ten cíl nebyl.“
Život není jen sport levých zatáček
Úplně vlevo po svém prvním závodě v rámci Markéta Cupu v dubnu 2008 | foto Pavel Fišer
Koncem dubna 2008 se Ondřej Smetana přijel s tatínkem Radkem podívat na Markétu a Zdeněk Schneiderwind ho přemluvil ke startu, což jeho kariéru nastartovalo. „Bylo mi dvanáct,“ vybaví si. „Jezdil jsem stopětadvacítky, pak dvěstěpadesátky, v těch menších kategoriích byla spousta úspěchů. Skončil jsem třetí na mistrovství světa v Hagforsu. Z toho mám radost ještě teď.“
A pak přijde rozhodnutí skončit se závoděním. „Mrzí mě to, hrozně moc mě to mrzí,“ připouští. „Svrběj mě ruce, byl bych schopnej se připravit. Motorky mám, nebudu nic prodávat. Ale nedá se nic dělat, život jde dál. Dvakrát jsem se byl podívat na závodech ve Slaným a na extralize v Praze. Je to pro mě těžký, hodně těžký. Když člověk ví, že extraligu a mistrák jezdil deset let a nikdy nechyběl. Je to těžký pak jen sedět na tribuně.“
A vážně by nešlo pokračovat ve stejné mizérii jako v kovidových letech? „Stojí to spoustu peněz,“ přemítá Ondřej Smetana. „Závodník se musí celou zimu fyzicky připravovat, běhat a cvičit. Kvůli těm pár závodům to nešlo. Kdybych měl před sezónou jasnej cíl. Nějakou tu ligu, abych měl možnost si na motorky vydělávat. Je mi šestadvacet, bude mi dvacet sem. Aby mě pořád dotovali rodiče, to nejde, život není jen plochá dráha. Chci taky něco jinýho.“
Pootevřená vrátka
Jiří Wildt se v Holandsku mohl spolehnout nejen na tatínka Martina, ale také na Ondřeje Smetanu | foto GoodShoot/Reygondeau
A nemohla by tou jinou alternativou být ledová dráha, navíc, když Ondřej Smetana kamarádí s Jiřím Wildtem, jehož minulý měsíc doprovázel na mistrovství světa v nizozemském Heerenveenu? „Mně se ledy moc líbí,“ připouští. „Mám rád ten sport, rád bych se ho naučil. Ale na závody se necejtím. Musíš trénovat do Švédska, musíš jezdit, musíš se to naučit.“
První kroky za řidítky ohřebovaného speciálu má již za sebou. „Wilďák mi to jednou půjčil o tréninku,“ připouští. „Ale to, že umím jezdit na krátký a sed‘ bych na leďáka, to nejde. Ledy jsou úplně jinej sport.“
Plochodrážní vrátka se ale ještě nezabouchla úplně. „Je možné, že mě diváci ještě uvidí,“ připouští Ondřej Smetana. „Chtěl bych jet Memoriál Antonína Vildeho. Ještě bych si chtěl zajezdit. Ten sport mám rád. Je v něm spousta kamarádů a spousta vzpomínek. Chtěl bych si svézt, ale už to profesionálně nebude, půjde spíš o zábavu. Lepší skončit, když mi to šlo, než jít dolů a plácat se tam.“
Tým v plné parádě: zleva Radek Smetana, Ondřej Smetana, Stanislav Stehlík a Jan Hornof | foto Pavel Fišer
Ondřej Smetana děkuje:
„Děkuju všem, co mě v kariéře podporovali, hlavně rodině a přítelkyni. Všem, co u mě stáli, fanoušků jsem měl soustu. Nejvíc za mnou jezdili Antalovi, to byli největší fanoušci. Mám od nich spoustu triček, teď se uvidíme na tribuně a můžeme pokecat. Fandilo mi dost lidí. Talent jsem nikdy nebyl největší a oni věděli, že to mám vydřený. Plochá dráha mě hrozně bavila, byl to můj život. Moc děkuju také panu Bielmaczovi a mechanikům Honzovi, Standovi, Radkovi a Martinovi.“
Ondřej Smetana se rozhodl ukončit svou kariéru na jejím vrcholu | foto Karel Herman
Slaný – 25. srpna
Sám Svatý Petr jakoby se zastyděl, co loni způsobil slánským pořadatelům, kteří v rámci oslav sedmdesátin své ploché dráhy chtěli uspořádat mistrovství republiky dvojic. Svou přízeň jim dnes mnohonásobně vynahradil, když uprostřed pošmourného týdne vsadil středu vymalovanou od sluníčka. Na ovále se strhla vyrovnaná bitva, ovšem favoritům se stavěla do cesty smůla. Janu Mackovi se přetrhnul sekundární řetěz a jeho kopřivnický parťák Lars Skupieň dvakrát upadl. Vlastně třikrát, ale v desáté jízdě za to diskvalifikací pykal Jan Kvěch. Jeho kolega z Olympu Josef Franc měl patálie se zapalováním stejně jako Petr Chlupáč v sestavě Markéty, jejíž druhý muž Daniel Klíma po pádu při tlačenici v první zatáčce rozjížďky s číslem šestnáct nakonec odjel do nemocnice na vyšetření bolavých zad. Hynek Štichauer si zase na přilbu navléknul špatný povlak, a než se vrátil se správným, dvě minuty byly v tahu. Pardubický vousáč ještě navíc zadřel motor. Na seznam pohrom se nedostali vlastně jen domácí. Tandem Ondřej Smetana a Jakub Jamrog se dostal do čela již zdrcující porážkou pražských juniorů v první jízdě a od té doby vedl. Pražan dodával klíčové body, zatímco Polák stále jen vítězil a vítězil. Pravda v rozjížďce s číslem jedenáct mu čtyři body přihrál Václav Milík, který si jej zaměnil za Hynka Štichauera. A tak se Slaný konečně dočkal titulu ve dvojicích před zraky svého domácího publika. V závěru, kdy se už na areál snášel soumrak, se pro stříbro natáhli Josef Franc s Janem Kvěchem, třetí skončili kopřivničtí Jan Macek, Lars Skupieň a Jakub Sazovský. Memoriál Antonína Vildeho patřil letos stopětadvacítkám a vyhrál jej SC Chabařovice.
Olymp, Slaný a Kopřivnice na pódiu
Slanému vše zapadá do vítězné koncepce
Na nástupu ještě platilo, že Slaný nikdy nevyhrál mistrovství republiky dvojic na svém stadiónu
Krásná středa slánskému publiku ještě více zkrásněla v rozjížďce s číslem jedna. Domácí pár Jakub Jamrog a Ondřej Smetana odstartoval jako jeden muž a junioři z pražské Markéty byli rázem ti druzí. Slaný inkasoval sedmibodové maximum a ujal se vedení v aktuální klasifikaci. Už z něho neměl vůbec sestoupit, o čemž samozřejmě na absolutním začátku závodu mohl mít tušení jen nějaký jasnozřivec.
Své postavení upevnil rozjížďkou s číslem čtyři. Jakub Jamrog v ní opět triumfoval stylem start – cíl, jenže kopřivničtí Lars Skupieň a Jan Macek drželi v šachu Ondřeje Smetanu. Dnes však poprvé zasáhl osud. Na sklonku třetího okruhu zůstal Jan Macek stát s přetrženým sekundárním řetězem.
Třináct bodů po první třetině nedal do kupy vůbec nikdo. Mezi Martina Málka a Jaroslava Petráka oblečené v březolupských vestách se ve druhé jízdě vklínil Filip Hájek startující za Plzeň. V rozjížďce s číslem tři Václav Milík změřil Josefa France s Janem Kvěchem, ovšem Hynka Štichauera oba Pražané odstavili dozadu.
Jakub Jamrog (modrá) a Ondřej Smetana (červená) míří v první jízdě do čela před Daniela Klímu (žlutá) a Petra Chlupáče (bílá)
Slaný nedohnali ani Petr Chlupáč, ani Daniel Klíma, kteří v páté jízdě na hlavu porazili Plzeň. Jan Kvěch a Josef Franc hned vzápětí úplně stejně naložili s březolupským tandemem. Překvapení však přinesla rozjížďka s číslem sedm. Po vylétnutí pásky se do jejího vedení dostal Jan Macek.
Václav Milík útočil po venku první zatáčky. A vskutku se dostal před kopřivnického odchovance, jenž se dnes vrátil do sestavy svého mateřského klubu. Avšak jeho kolega byl rychlejší, sám převzal vedení a Kopřivnice porazila Pardubice 6:3
Slaný měl třináct bodům Olymp dvanáct, Markéta s Kopřivnicí po devíti, Březolupy osm, Pardubice sedm, Plzeň pět. Leadeři aktuální klasifikace reagovali, jak museli. V rozjížďce s číslem osm Jakub Jamrog a Ondřej Smetana odstartovali na Václava Kvěcha s Filipem Hájkem. Ostatní favorité však nadále tříštili své bodové zisky.
Daniel Klíma (modrá) a Petr Chlupáč (červená) vedou před Filipem Hájkem (žlutá) a Václavem Kvěchem (bílá)
Daniel Klíma v rozjížďce s číslem devět vyrazil do vedení, jenže Martin Málek jej předčil již v první zatáčce. Ale to již rozpis přinesl desátou jízdu s klíčovým střetem Kopřivnice a pražského Olympu. S letem pásky vystřelil vpřed Jan Kvěch.
Jan Kvěch reaguje na svou diskvalifikaci v rozjížďce s číslem deset:
„Jel jsem normálně. On to zkusil a položil to. Rozhodčí mu to sežrala i s navijákem.“
Lars Skupieň (žlutá) padá za zády Jana Kvěcha (modrá)
Lars Skupieň pražského juniora podjel v úvodním výjezdu, jenže jejich souboj ještě nedošel svého rozuzlení. Jan Kvěch ve druhé zatáčce udeřil zleva. Tlačil svého protivníka na vnější stranu, jenže Polák upadl. Na rampě vylučovacích světel se rozsvítilo modré světlo, které svou barvou korespondovalo s povlakem Pražanovy přilby.
Při repete neměl Josef Franc sobě rovného. Lars Skupieň s Janem Mackem však za jeho zády dali dohromady o jeden bod navíc vzhledem k bodovému klíči 4 – 3 – 2 – 0. Olymp sice držel vrch nad Kopřivnicí, ale Slaný se mu opět vzdálil.
Pardubická smůla na druhou
Jakub Jamrog (žlutá) popletl svým povlakem Václava Milíka (červená)
Nicméně smůla si zasedla rovněž na další pretendenty vavřínů, což paradoxně hrálo do slánských karet. Jako v rozjížďce s číslem jedenáct, v níž měly Pardubice v zásadě poslední šanci zvrátit běh událostí ve svůj prospěch. Václav Milík se ujal vedení, jenže Jakub Jamrog se hnal vnější stránkou úvodního oblouku.
Václav Milík vypráví o svém omylu v jedenácté jízdě:
„Splet‘ jsem si povlaky, chtěl jsem nechat místo Hynkovi a on to byl Jamrog.“
Pardubický kapitán viděl žlutý povlak na přilbě slánského Poláka a v domnění, že jde o Hynka Štichauera, jej pustil před sebe. Když si svou chybu uvědomil, bylo pozdě. Jakub Jamrog se řítil po protilehlé rovince v čele. A byť Ondřej Smetana tentokrát vyšel naprázdno, Slaný měl celkově přesně o polovinu bodů víc než Pardubice.
Martin Málek (bílá) zápolí s Larsem Skupieněm (modrá) a Janem Mackem (červená)
Východočeši dnes neměli svůj den a ve třinácté jízdě opět prohráli s povlaky. Hynek Štichauer se pro správný žlutý musel vrátit do depa, kde mu jej dali za řemen přilby. Starmaršál Jan Boháč mu jej nasazoval na přilbu, jenže Pardubičan stál na třetím startovním poli namísto čtvrtého. Diskvalifikace na sebe nedala dlouho čekat.
Václav Milík sice přivolával Lubomíra Vozára na ovál. Leč protesty byly naprosto marné, obzvlášť měl-li dvouminutový limit uběhnout již v době, kdy Hynek Štichauer přijížděl podruhé na rošt. Václav Milík hladce vyhrál, ale Pardubice i tak podlehly Plzni 4:5. Vrchol jejich martýria nastal s šestnáctou jízdou, kdy se jejich soupeři stali junioři z Markéty.
Na skrumáž v první zatáčce doplatil Daniel Klíma letem do nafukovací bariéry. Rychle se postavil na vlastní nohy a za potlesku diváků odešel do depa. Kvůli bolestem zad se však již na ovále neobjevil. Při opakování úřadoval Václav Milík. Tarokující zapalování donutilo Petra Chlupáče zpomalit již v úvodním okruhu. Ve třetím kole Hynek Štichauer sundal brýle a zastavil se zadřeným motorem.
Soumraku navzdory
Klíčový duel o titul: Jan Kvěch (žlutá), Ondřej Smetana (červená), Jakub Jamrog (modrá) a Josef Franc (bílá)
Jak Pardubice, tak Markéta tím pádem definitivně vypadly ze hry o další stupínky pódia, které Slaný nechal svým soupeřům volné. Své akcie zprvu posílil Olymp, ačkoliv se mezi Jana Kvěcha a Jana Kvěcha v rozjížďce s číslem dvanáct vklínil Daniel Klíma. Kopřivnice totiž mohla litovat čtrnácté jízdy.
Lars Skupieň se v ní nejprve ocitnul polapený v pásce. Posunul se na trestnou čáru a při repete z ní objel Jaroslava Petráka. Martin Málek jej však v úvodním výjezdu druhého kola před sebe nepustil. Mnohem horší však byl Polákův pád na konci třetího kola.
Pykal za něj diskvalifikací. Jan Macek posléze opět nedal březolupskému tandemu šanci, jenže Olymp držel průběžnou druhou příčku o čtyři body a sám na slánské leadery ztrácel dva body. Verdikt přinesla rozjížďka s číslem patnáct. Pražané si vyměnili místa na roštu. Jan Kvěch šel na dvojku a Josefu Francovi nechal venek.
Josef Franc se po svém pádu vrací do depa s mechanikem Martinem Chalašem na tandemu
Místa v prvním nájezdu nezůstalo nazbyt a zkušený Pražan se ocitl na zemi. Lenka Felix však pozvala k repete celou čtveřici závodníků. Napodruhé klapnul pražský záměr dokonale. Jan Kvěch se rychle dostal na vnitřek a ujal se vedení. Josef Franc objel oba Slaňáky, na protilehlé rovince jej jeho mladší kolega pustil před sebe. Oba spustili závoru, kterou nebylo vůbec snadné překonat.
Josef Franc odhaluje příčinu svého zastavení v patnácté jízdě:
„Myslím, že zápalko…“
Jakub Jamrog se však o takový kousek ze všech sil snažil. A vskutku se v úvodním oblouku druhého kola posunul mezi oba Pražany. Ve třetím okruhu zůstal Josef Franc stát. Místo prohry, Slaný zvítězil 6:4 a od titulu jej dělil jen krůček. V osmnácté jízdě drtivě zvítězil nad Březolupy a letité prokletí domácího stadiónu v mistrovství republiky dvojic bylo konečně zlomeno.
Těsno v první zatáčce šestnácté jízdy: Petr Chlupáč (bílá), Daniel Klíma (žlutá) a Hynek Štichauer (modrá)
Na oslavy však zatím ještě nebyl čas. Na stadión totiž padal soumrak a druhé místo s titulem vicemistra stále zůstávalo ve hře. V rozjížďce s číslem sedmnáct totiž Lars Skupieň a Jan Macek srovnali maximální porážkou Plzně pětadvacetibodový krok s Olympem. Do akce šli opět ob jízdu později, kdy je čekal osamocený Petr Chlupáč. Vše spělo k dramatickému rozuzlení. Oba Kopřivničané totiž vykázali místo pražskému juniorovi za svými zády a spěli k udržení vyrovnaného stavu s Olympem.
Lars Skupieň ovšem pronesl poslední slovo, jaké rozhodně nechtěl. Ve druhé zatáčce třetího kola přišel o vítězství, když po letu vzduchem dnes již potřetí přistál na slánské trati. Červená světla blikla až ve chvíli, kdy se Jan Macek hnal do posledního kola. Závodníci proto mohli dostat technické body, protože tma se osmělovala stále víc a víc.
Olympané se v depu chystali potvrdit své stříbro, k němuž mu chybělo pět bodů. Mechanik Martin Chalaš ještě na poslední chvíli přeskočil mantinel, aby sklonil svou hlavu nad spojkou Josefa France. Konečně se mohlo startovat. Jan Kvěch s Josefem Francem nedali ani náznak šance Filipu Hájkovi s Václavem Kvěchem.
Kolibříci se nenechali zananabit
Stříbro jim již neuniklo. Hodinky dospěly již za půl osmou, když Václav Milík a Hynek Štichauer zvítězili nad Březolupy, což je povzneslo jen na čtvrtou příčku. Poté se již mohlo vyhlašovat. Před velkými hochy přišly na řadu stopětadvacítky. Letošní Memoriál Antonína Vildeho se konal coby utkání třech jejich dvojic.
Smolařem se stali domácí. Karel Průša nemohl nastoupit, protože jej po tréninku sklátila nevolnost. Osamocený Tony Katra si nemohl dělat přehnané ambice. Navíc ve třetí jízdě upadl, přičemž na zem musel i Dominik Hrbek. Závod nakonec přinesl triumf Chabařovicím, jejichž leader Petr Marek posléze vyhrál také finálovou jízdu o Cenu OMA.
Hlasy z depa
Jakub Jamrog, Milan Mach a Ondřej Smetana slaví titul
„Mám z toho obrovskou radost,“ zářil Ondřej Smetana. „Hlavně jsem měl dobrýho parťáka, bylo i trošku štěstí. Kuba vyhrál všechno, já nějaký body posbíral a naštěstí to stačilo, abychom vyhráli. Po dvou závodech totální smůly první závod se štěstím.“
„Dneska smůla,“ pokrčil Jan Kvěch rameny. „Jednou vyloučili mě, podruhý zklamala Pepeho technika. Pár bodů se ztratilo, nic s tím neudělám. Druhý místo, smůla celkově, ale jsme vicemistři, taky dobrý.“
„Těžký závody,“ povzdechl si Josef Franc. „Já osobně jsem si vybíral technické potíže a to nás dneska stálo boj o první místo. Myslím, že to bylo zápalko. Snažili jsme se, ale každej měl pech. Jen ti nejlepší ho neměli, po právu vyhráli.“
„Super, perfektní,“ komentoval Jan Macek pódiové umístění své Kopřivnice. „Začátek špatný, prasknul mi sekundár. Nakonec to byly perfektní závody, super. Třetí místo je perfektní, mám radost, paráda, povedlo se to. Dráha perfektní, nevadí mi, když je rozbitá, lepší než beton.“
Václav Milík litoval jediné jízdy
„Přišlo mi to dobrý,“ akorát jsme měli smolíka,“ komentoval závody Václav Milík. „Netrefili jsme se se starty, nevím, ale jednička a trojka pak startovaly, ale se Skupieněm jsem špatně odstartoval. Štve mě jízda s Jamrogem, splet‘ jsem si povlaky. Ale zatrénovali jsme si na extraligu, žádný extra změny dělat nebudu. Spokojenost.“
Duel Jana Kvěcha (modrá) s Larsem Skupieněm (žlutá) skončil pádem kopřivnického závodníka a Pražanovým vyloučením
1. AK Slaný
37
Ondřej Smetana
3 2 3 0 2 3
13(3)
Jakub Jamrog, PL
4 4 4 4 4 4
24
2. Olymp Praha
32
Josef Franc
3 3 4 2 E 3
15(2)
Jan Kvěch
2 4 U 4 3 4
17(1)
3. Walbo Kopřivnice
29
Jan Macek
E 2 2 4 3 4
15(2)
Lars Skupieň, PL
3 4 3 X 4 X
14
Jakub Sazovský
DNR
4. AMK ZP Pardubice
27
Václav Milík
4 3 3 4 4 4
22
Hynek Štichauer
0 0 2 M E 3
5(2)
5. AK Markéta Praha
16
Petr Chlupáč
0 4 2 0 3 3
12(1)
Daniel Klíma
2 3 3 3 F/R –
11(1)
6. AK Březolupy
21
Martin Málek
4 2 4 3 2 2
17
Jaroslav Petrák
2 0 0 2 0 0
4(1)
7. PK Plzeň
16
Václav Kvěch
0 0 2 2 2 0
6(1)
Filip Hájek
3 2 R 3 0 2
10
Kolibříci při Memoriálu Antonína Vildeho
21. Memoriál Antonína Vildeho:
1. SC Chabařovice
20
Petr Marek
4 4 5
13
Štěpán Ševčík
2 2 3
7
2. ZP Pardubice
18
Dominik Hrbek
5 5 4
14
David Hofman
1 1 2
4
3. AK Slaný
6
Karel Průša
– – –
DNR
Tony Katra
3 3 X
6
Poznámka: Karel Průša odstoupil po tréninku kvůli nevolnosti
Cena OMA.CZ:
1. Petr Marek (Chabařovice), 2. Dominik Hrbek (Pardubice), 3. Štěpán Ševčík (Chabařovice), 4. Tony Katra (Slaný), 5. David Hofman (Pardubice)
Pád Tonyho Katry způsobil horké chvilku také Dominiku Hrbkovi
Foto: Pavel Fišer a Kiril Ianatchkov
Za zády Petra Chlupáče (bílá) padá Daniel Klíma (žlutá)
Slaný – 24. srpna
Tradiční květnový termín mítinku PRO-TEC Memoriál Antonína Vildeho, který na slánském stadionu místní Autoklub pořádá, se vinou pandemie koranovirus Covid-19 neuskutečnil jak v roce 2020, tak i v letošní sportovní sezóně. Nakonec po dohodě s dlouholetým partnerem tohoto mítinku ze společností PRO-TEC se jednadvacátý ročník klasického mítinku uskuteční při finálovém klání mezinárodního mistrovství republiky dvojic.
Jan Kvěch a Petr Chlupáč jsou zatím posledními vítězi Memoriálu Antonína Vildeho
Příznivcům sportu levých zatáček se představí naděje tuzemského plochodrážního sportu, jezdci kubatury do 125 ccm, kteří reprezentují Českou republiku, jak ve světovém tak i v evropském poháru mládeže a jsou soustředěni ve Sportovním centru mládeže AČR při Autoklubu v AČR Slaný pod taktovkou zkušených trenérů Miroslava Rosůlka a Františka Kaliny.
Zítra své umění předvedou zástupci klubů AMK ZP Pardubice, SC Chabařovice a domácího AK Slaný.
Slaný – 23. srpna
Koronavirus loni poznamenal nevídaným způsobem celou plochodrážní sezónu. Ovšem za absenci v kolonce mistrů republiky dvojic nemohl. A pokud ano, až ve druhé řadě. Slánský závod padl na vrub silných dešťů a opatření Babišovy vlády mu dala KO až posléze. Každopádně pozítří se na stadiónu ve středočeském královském městě bude rozhodovat o prvních šampiónech roku 2021.
Tipujte:
Loading ...
Mistrovská sestava z roku 2019: Josef Franc, Zdeněk Schneiderwind a Jan Kvěch
Léta systému importovaného z Britských ostrovů jsou již minulostí. Pozítří se pojede dle modelu klasických dvojic, dle něhož bojuje sedm týmů v jednadvaceti rozjížďkách. Povolen je náhradník, ale letos takové možnosti nevyužívá žádný ze soutěžících.
Slaný nikdy nevyhrál mistrovství republiky dvojic před domácím publikem a tentokrát se toto prokletí pokusí zlomit Ondřej Smetana a Jakub Jamrog. Markétě pojede s Petrem Chlupáčem a Danielem Klímou, zatímco její další dva elitní junioři posílí jiné sestavy.
Jan Kvěch bude obhajovat svůj titul z předloňské Kopřivnice opět s Josefem Francem, Jan Macek nastoupí s Larsem Skupieněm za svou mateřskou Kopřivnici. Mezi favority je nutno počítat pardubické Václava Milíka a Hynka Štichauera. Jaroslav Petrák vytvoří březolupskou dvojici s Martinem Málkem. O poslední kamínek do mozaiky startovní listiny se postarají Václav Kvěch s Filipem Hájkem.
Startovní listina středečního mistrovství republiky dvojic ve Slaném:
Loading ...