Liberec – 15. září
Tragicky ucpaný sjezd na Pavlovice nesignalizoval zájem diváků o návrat plochodrážní extraligy pod stříbřitý Ještěd, nýbrž ilustroval běžnou dopravní situaci ve městě s objížďkou na Jablonec. Nicméně diváků si ve všední den přece jen ve všední den našlo cestu dost. Počasí bylo exkluzivní a boje na technickém oválu jakbysmet. Mítink otevřeli dvojicí triumfů Andrzej Lebeděvs a Václav Milík, ale ve čtvrté jízdě se přihrnul do cíle jako první Eduard Krčmář. Své zalíbení ve trojkách protahoval i nadále, navíc svou vášeň sdílel s Jakubem Jamrogem. Slaný vystřídal na čele Pardubice, avšak postavení leadera si na chvilku vyzkoušela i Praha. To, když Josef Franc vyhrál rozjížďku s číslem deset. Nicméně ke konci základní části si mírný vrch drželi svěřenci Lubomíra Vozára. Ačkoliv se nevyhnuli nulám, trojky Václava Milíka a Andrzeje Lebeděvse na ně byly dostatečně hojivou náplastí. Ve třinácté jízdě začal zvedat hlavu také INTERTEAM, kde byl doposud nejlepší Daniel Klíma. Blažej Skrzeszewski poslal na ovál Marka Levišina coby žolíka. Ukrajinec svým triumfem jakoby polil ostatní své kolegy živou vodou. Závěr byl vpravdě strhující. Petr Chlupáč vyhrál druhou juniorskou jízdu, v níž si Jan Macek zlomil klíční kost. Vzápětí upadl Ondřej Smetana při duelu se Zdeňkem Simotou. Pardubice se udržely v čele i nadále, a to i když Jan Kvěch v rozjížďce s číslem devatenáct dnes jako jediný porazil Václava Milíka. Závěrečnou jízdu opanoval Jakub Jamrog. Na druhou příčku pronikl dravý Marko Levišin, avšak týmu Milana Macha třetí příčku nesebral. Matias Nielsen v pražské vestě hlídal třetí místo před Andrzejem Lebeděvsem. Lotyš hrál vabank poslední zatáčky, ale na metě mu na Dána chybělo pár centimetrů. O vítězi musel rozhodnout rozjezd. Lépe odstartoval Václav Milík, jenže Jan Kvěch v něm četl jako v otevřené knize a z úvodního výjezdu letěl do čela. Díky vítězství Praha vystřídala Slaný na čele aktuální tabulky.

Pražský junior táhne domácí INTERTEAM

Pětačtyřicet let. A ještě jeden den navrch k tomu. To je přesně doba, po níž si fanoušci v Liberci mohli o extralize nechat jen zdát. Závodníci tehdejšího AMK Liaz nakoukli do nejvyššího ligového patra právě v pětasedmdesátém v souvislosti s rozšířením divize na pět týmů. Na konci kampaně zase vypadli a již nikdy se nevrátili nazpět. Comeback přišel až letos, přesně řečeno dnes, kdy pavlovický stadión poskytl domácí prostředí INTERTEAMu.

Den byl jako vymalovaný, ostatně teploty přes třicet stupňů nejsou v půlce září typické, startovní listina nabízela výtečnou podávanou, kterou již úvodní rozjížďky přetavily v realitu. Zdeněk Simota v první jízdě vystřelil dopředu, aby uchoval Slaném postavení leadera. Avšak Andrzej Lebeděvs Jihočecha ve slánské vestě objel v první zatáčce a poslal Pardubice do čela.

Lubomír Vozár nechal stát Jaroslava Petráka a na startovní rošt druhé jízdy poslal Václava Milíka, který ovšem po včerejších dvou pádech v Rybniku byl notně potlučený. „Hlava bolí, rameno strašně moc,“ svěřoval se pardubický kapitán před závodem. Nyní však triumfoval stylem start – cíl před Jakubem Jamrogem, jehož trápil Ondřej Smetana.

Ani Daniel Kaczmarek, ani Filip Hájek zatím žádné body pro INTERTEAM nepřivezli, ale naděje týmu Blažeje Skrzeszewskeho svitla v juniorské rozjížďce. Daniel Klíma vystřelil dopředu. V první zatáčce jej vnějškem vystřídal Petr Chlupáč, jenže takřka současně upadl Jakub Valkovič. Při repete se k pásce vrátila celá čtveřice, nicméně Daniel Klíma si vykoledoval výstrahu za ulitý start.

I podruhé šel Daniel Klíma dopředu, ovšem Petr Chlupáč jej minul již v úvodním nájezdu. Počin pražského juniora byl pro domácí jediným. Ve čtvrté jízdě se Zdeněk Holub pokoušel urvat poslední bod na úkor Hynka Štichauera, ale neuspěl. Eduard Krčmář udržel na uzdě dravého Matiase Nielsena a Slaný uzavřel úvodní sérii coby leader. Na Prahu a Pardubice měl k dobru bod, na INTERTEAM dokonce pět.

Vše se ale mělo rychle změnit. Jan Macek se totiž z rozjížďky s číslem pět vrátil s nulou. Nejlepší start naproti tomu vystřihl Matias Nielsen. Za sebou měl Václava Milíka. Pardubičan nevyčkával, ale na Dána v pražské vestě neustále dotíral. Celý první okruhu útočil zvenku, ovšem ve druhém výjezdu zlomil motocykl na vnitřek a spodní stranou mu vyfoukl vítězství.

Eduard Krčmář však i druhý dnešní výjezd na ovál přetavil do triumfu. Celá čtyři kola šesté jízdy odrážel Andrzeje Lebeděvse. Lotyš se sám musel bránit Marku Levišinovi zaskakujícímu za Filipa Hájka. Petru Chlupáčovi se ve druhé zatáčce povedlo spodem posunout na druhé místo, ale rychle se propadl na chvost. Nicméně Ukrajinec mu svůj bod stejně přenechal, protože na začátku druhého kola upadl.

Daniel Klíma komentuje svůj triumf v rozjížďce s číslem osm:

„Tak nějak se to povedlo. Ale nevypadalo to moc dobře, když jsem odstartoval…“

Ondřej Smetana předvedl nejlepší start rozjížďky s číslem sedm, avšak již v úvodním oblouku jej objel Daniel Klíma, který si za sebou vedl Hynka Štichauera jako na provázku. Závěr druhé pětiny patřil Jakubu Jamrogovi. Triumfoval stylem start – cíl, když Zdeněk Holub v první zatáčce podjel Josefa France. Jenže zkušený lišák se okamžitě vrátil nazpět na druhou příčku.

 

Polský kouč domácího koaličního týmu odmítá ručník v ringu

Praha a Slaný po čtrnácti, Praha o bod méně a INTERTEAM na sedmi, taková byla skóre před třetí sérií. „Už ho tam musím dát,“ komentoval Tomáš Topinka nasazení náhradníka Jana Kvěcha na místo Ondřeje Smetany do rozjížďky s číslem devět. „A Smeták je z našich zatím nejslabší.“

Eduard Krčmář se ovšem nechtěl vydat cestou proher. V první zatáčce poslal za svá záda Jakuba Valkoviče, jenž měl nejlepší start. Zároveň se Slaňákem šel dopředu i Jan Kvěch. S ním se Slovák tvrdě střetl ve druhé zatáčce, aby se vnitřní stranou posunul na druhé místo. O okruh později jej ale Jan Kvěch objel, nicméně Eduard Krčmář měl svůj již třetí dnešní triumf na lopatě.

Jan Kvěch popisuje druhou zatáčku rozjížďky s číslem devět:

„Málem jsem se rozvěsil, ale Kuba Valkovič mě vrátil zpátky.“

Desátá jízda přinesla jediný dnešní triumf Josefa France. Pražský rutinér se usadil ve vedení po vylétnutí pásky. Když jej v úvodním oblouku objel Marko Levišin, držel se vnitřní čáry jako klíště. A již v nájezdu do druhé zatáčky opět vedl. Ukrajinec musel čelit hrozbě, kterou mu osnoval Hynek Štichauer.

Pardubičan jakoby se inspiroval příkladem Josefa France a ve druhém kole Marka Levišina podjel ve druhém oblouku. Nicméně domácí náhradník zůstával v kontaktu. V poslední zatáčce bleskově udeřil zespodu a na metě mu ke dvěma bodům scházel opravdu jen kousíček.

Andrzej Lebeděvs svým triumfem ve stylu start – cíl poslal v rozjížďce s číslem jedenáct do vedení Pardubice. Jakub Jamrog jezdil druhý, ale dokázal uhlídat dravého Matiase Nielsena. Hned na to si Petr Chlupáč vyšlápnul na Václava Milika. Odstartoval jako pánbůh, a byť se mu v prvním výjezdu vzepjal motocykl na zadní, zůstal na čele. Ovšem pardubický kapitán si počkal do druhého nájezdu, aby v něm pražského juniora podjel.

V jedenácté jízdě vyšel Daniel Klíma bodově naprázdno, ve dvanácté se Zdeněk Holub postaral již o druhou nulu Zdeňka Simoty, který ve svém depu marně bádal nad nastavením svého motocyklu. Sen INTERTEAMu o pódiu před zraky domácího publika se zdál být utopií. Nebylo divu, ve třech pětinách závodu ztrácel deset bodů na Slaný, dvanáct na Prahu a dokonce čtrnáct na Pardubice.

Jenže Blažej Skrzeszewski odmítal kapitulaci. V rozjížďce s číslem třináct nepřekvapil vystřídáním Filipa Hájka. Avšak Marko Levišin jel na ovál se žolíkem v rukou. Nejlepší start ukázal Matias Nielsen, ale dravý ukrajinský junior byl hned za ním. Dán jej sice vyvážel ve druhé zatáčce až na mantinel. Ovšem Marko Levišin ještě zrychlil a ve výjezdu donutil vedení, aby jej oslovovalo pane.

V rychlém sledu Daniel Kaczmarek ovládl rozjížďku s číslem čtrnáct, byť jej Petr Chlupáč a Jakub Jamrog štípali jako rozzuřené vosy. Polák se konečně dnes ukázal v lepším světla a nedovolil slánskému Polákovi, aby jej podjel, a pak svého klubového kolegu v barevné vestě INTERTEAMu honil až k šachovnicové vlajce v rukou Romana Dolečka.

Pardubičané vyšli dvakrát naprázdno, jedničku kromě Jakuba Jamroga předtím přivezl Slanému i Zdeněk Simota. Rusku v ruce s devíti body domácích za dvě jízdy dostal závod nový rámec. Praha 25, Pardubice 23, Slaný 21 a INTERTEAM 18. Do rozjížďky s číslem patnáct se však chystal Václav Milík.

 

Konečný verdikt až v rozjezdu

Nejlepší z Pardubičanů si možná vzpomněl, kterak předminulý týden na plzeňských Borech přišel o titul mistra republiky. Ať tak či onak, v rozjížďce s číslem patnáct vše Eduardovi Krčmářovi oplatil i s úroky. V první zatáčce jej objel a pak již jen upaloval vítězně do cíle. Větší divácká pozornost se tudíž soustředila na Daniela Klímu, který držel na uzdě dotěrného Josefa France.

V šestnácté jízdě se konečně blýsknul Zdeněk Holub. Po skvělém startu dle své tradice se usadil na čele. Jan Kvěch v prvním oblouku tlačil Andrzeje Lebeděvse ven. Lotyš nejenže si takové zacházení nenechal vůbec líbit, ale navíc v úvodní zatáčce druhého okruhu sebral vítězství Zdeňku Holubovi.

Pardubice zvýšily svůj náskok na tři body před Prahu, šest před Slaný a osm před domácí v pravý čas, protože šestnáctou jízdou se vyčerpala možnost taktického kouzlení. Kdo však čaroval, byl Petr Chlupáč. V rozjížďce s číslem sedmnáct opět perfektně odstartoval a posadil si na lopatu také Daniela Klímu.

Ten se ve druhém oblouk dostal až přespříliš navenek, takže po něm vytrapoval Jan Macek. Daniel Klíma si s kopřivnickým odchovancem ve slánské vestě poradil, nicméně všeho do času. Jan Macek stále útočil. Dočkal se v posledním kole v prvním nájezdu šel spodem na druhé místo. Těšil se z něho jen pár metrů, poté se přetočil a upadl.

Pavel Váňa nechal závodníky dojet do cíle a pak je varoval červeným světlem. Daniel Klíma viděl, že je zle. Položil svůj motocykl a pospíchal Janu Mackovi na pomoc. Mezitím dorazily do depa zprávy o jeho zdravotním stavu. Nebyly dobré. Zlomená klíční kost! Přihoukala rychlá ambulance, na jejíž palubě odjel do nemocnice.

Udeřila devatenáctá hodina a plán tajemníka Jiřího Mizery mít v tuto dobu dvacátou jízdu za sebou, byl ten tam. Smrákalo se, všem přítomným se vybavil Slaný z minulého týdne, nicméně dnes tma nedostala takovou šanci. Rozezněl se zvukový signál pro účastníky rozjížďky s číslem osmnáct. Danielu Kaczmarkovi se po rozpačitém úvodu chtělo evidentně pokračovat ve vítězstvích.

A stejně jako prve ve čtrnácté jízdě jej i nyní vynesl start dopředu. Za ním se však rozpoutala mela, z níž prozatím vycházel nejlépe Ondřej Smetana. Jakoby vysílal signál Tomáši Topinkovi, jak dobře udělal, že tentokrát nechal stát Josefa France. Jenže Zdeněk Simota, jenž se jakžtakž vypořádal s Hynkem Štichauerem, útočil.

Ondřej Smetana líčí svůj pád v rozjížďce s číslem osmnáct:

„Zdenda mě zavřel, mě to na něj koplo, tak jsem zabrzdil. Kdybych to neudělal, dopadlo by to hůř.“

Ve druhé zatáčce třetího okruhu se Ondřej Smetana přetočil a upadl. Sanitka naštěstí tentokrát vyjížděla zbytečně, Pražan došel do depa po svých. Pavel Váňa přidělil technické body a skóre slibovalo skvělé vyvrcholení.  Pardubice 31, Praha 29, INTERTEAM 26 a Slaný 25.

Rozjížďka s číslem devatenáct nabídla řešení mnoha otázek. Sotva se páska pohnula směrem ke stále tmavšímu libereckém nebi, vypálil dopředu Zdeněk Holub. Za ním Václav Milík, Eduard Krčmář a Jan Kvěch. Průjezd první zatáčkou hodně změnil. Vedl Václav Milík a Jan Kvěch byl třetí. Co pražský junior na postu náhradníka předvedl vzápětí, se vymyká chápání návštěvníka českých plochých drah.

Ve druhém okruhu objel Zdeňka Holuba, aby o kolo později prakticky na stejném místě provedl obdobný kousek i Václavu Milíkovi! V posledním kole Eduard Krčmář sebral Zdeňku Holubovi i poslední bod, který zůstával k mání. Slaný byl však mimo šanci na vítězství. Se šestadvaceti si nemohl nic vyčítat s INTERTEAMem. Vedly Pardubice s třiatřiceti, Praha byla za nimi o jediný bodík. Rozjížďka s číslem dvacet přinesla verdikt pouze, co se týká třetího stupníku.

Jakub Jamrog našel ztracený recept na vítězství a již po startu odvedl Marka Levišina. Prahu spasil Matias Nielsen, který se v první zatáčce natlačil pod Andrzeje Lebeděvse. Lotyš však dobře věděl, že má ještě tři a půl kola před sebou. Snažil se o zvrat, v posledním výjezdu byl zleva hodně rychlý.

Proklatě rychlý, až nedočkavci gratulovali Lubomíru Vozárovi k vítězství. Jenže z depa vidíte na metu pod ostrým úhlem, což oproti rozhodčímu je nevýhoda. Z jeho věže bylo patrné, že bod přináleží pražskému Dánovi. A tím pádem, že o prvním týmu dnešního mítinku musí rozhodnout rozjezd. Přesně v devatenáct hodin devatenáct minut stáli jeho aktéři u pásky.

Lépe začal Václav Milík. Ale povedený start byl v tomto případě spíše nevýhoda. Jan Kvěch za Pardubičanovými zády přesně viděl, co jeho soupeř udělá. Ve výjezdu jej podjel a dostal Pražany na nejvyšší stupínek pódia.

 

Hlasy z depa

„Dneska po dlouhý době povedený závody,“ usmíval se Petr Chlupáč. „Byly vítězství v jízdách, byly body, vyhráli jsme. Honza hodně zabojoval, dneska to dopadlo hezky.“

„Ta první jízda se moc nepovedla,“ pustil se Jan Kvěch do vyprávění. „Naskočil jsem až ve třetí sérii. Potom jsme to doladili a povedlo se. Mám radost z posledních dvou jízd. V rozjezdu jsem počítal, že mě Venca bude chtít vézt, tak jsem to udělal obráceně a dal jsem to na lajnu.“

„Jako maskot jsem fandil, co šlo,“ neztrácel Josef Franc svůj charakteristický smysl pro humor. „A kluci vyhráli. Poslední sérii jsem nejel, domluvili jsme se s Topasem, že mě vyndá. Byl úspěšnej‘ konec, mám z toho radost. Skvělí Chlupáč, Kvěch a Dán dneska tahali.“

„Jsem v cajku,“ informoval Ondřej Smetana o svém stavu po pádu v osmnácté jízdě. „Bohužel první dvě jízdy jsem měl jen po bodu, ale myslím, že to nebylo špatný. Pak jsem stál. Poslední jízda byla ale nejlepší.“

„Jsem rád, že jsem po včerejšku vůbec jel,“ připomínal Václav Milík své dva pády z polské extraligy. „Hlava bolí, rameno strašně moc. Dařilo se mi tady, dobře to startovalo a všechno. Až na ten konec. Byl jsem vyčerpanej‘. V rozjezdu se s tím nedalo nic dělat, viděl mě, měl jsem lepší start, věděl, co dělám. Kdybych to dal na lajnu, tak mě objede. Jsem spokojenej‘.“

„Ale jo, dobrý,“ nechal se slyšet Eduard Krčmář. „Pohoda, mohlo bejt‘ líp, jsou to závod. V tý jedný jízdě mě objel Venca. Snažil jsem se, ale porazil mě i v tý poslední jízdě.“

„Ve Slaným to bylo lepší,“ vracel se Zdeněk Simota k minuté středě. „Dneska jsem na první jízdy jel na motorce ze Slanýho, druhou jsem si šetřil na zejtra do Pardubic. Na poslední jízdu jsem vyměnil karburátor, ale nemoh‘ jsem to dopasovat. Nestartovalo to a tady se blbě předjíždí.“

„Nejsem spokojený,“ přiznával Jakub Valkovič. „Jsem poprvé v Liberci, neuměli jsme to dopasovat. Stále jsem jezdil po úpravě, nepodařilo se to naladit. Zítra v Pardubicích to snad bude lepší.“

„Na prd,“ vraštil čelo Daniel Klíma. „Se mnou úplně ne, neměl jsem snadný jízdy. Ale nevím… Nevyšly mi ani ty juniorský.“

„Bylo to těsný, chyběl nám kousek,“ komentoval Zdeněk Holub bod ztráty INTERTEAMu na nejnižší stupínek pódia. „Zezačátku já nic moc, pak jsem to napravil. Líp jsem se popasoval s dráhou.“

1. AK Markéta Praha			33
Ondřej Smetana	1 1 – – X	X	2
Josef Franc	1 2 3 0		6
Petr Chlupáč	3 1 2 2	3	11
Matias Nielsen, DK	2 2 1 2	1	8
Jan Kvěch	2 1	3	6+3
2. AMK ZP Pardubice			33
Andrzej Lebeděvs, LAT	3 2 3 3	0	11
Jaroslav Petrák	– – – –		DNR
Hynek Štichauer	1 2 2 0	1	6
Jakub Valkovič, SK – Slaný	0 0 1 0	1	2
Václav Milík	3 3 3 3	2	14+2
3. AK Slaný			29
Jan Macek	1 0 0 0	F	1
Eduard Krčmář	3 3 3 2	1	12
Jakkub Jamrog, PL	2 3 2 1	3	11
Zdeněk Simota	2 0 0 1	2	5
4. SC INTERTEAM			28
Zdeněk Holub	0 1 1 2	0	4
Daniel Klíma	2 3 0 1	2	8
Filip Hájek	0 – – –		0
Daniel Kaczmarek, PL	0 1 0 3	3	7
Marko Levišin, UA	F 1 6*	2	9

Poznámka: varování za startovní přestupek Daniel Klíma v rozjížďce s číslem tři

Aktuální extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	velké body
1. Praha	1-1-0-0	66	7
2. Slaný	1-0-1-0	71	6
3. Pardubice	0-1-1-0	60	5
4. INTERTEAM	0-0-0-2	49	2

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Petr Čunek

Liberec – 15. září
Letošní extraliga bere svůj program pořádně hopem. Ostatně, co jiného jí zbývá?! Situace s covidem se u nás zhoršuje a fámy se šíří rychle. Dokonce i seriózní polská média neváhala spekulovat o přesunu české velké ceny do Bydhoště. Faktem zůstává, že se Štefan Valkovič živě zajímal, jak v noci při návratu z žarnovické juniorky vypadal průjezd slovensko – českou hranicí. Přijít opatření našich východních sousedů o dva dny dříve, do Liberce by dnes nepřijel. Přitom se ve Starých Pavlovicích dnes v podvečer uzavře první polovina soutěže a všechno nasvědčuje, že se nikdo nebude nudit stejně jako před šesti dny ve Slaném.

 

INTERTEAM: stále něco nového

V sestavě týmu Vladimíra Vopata jsou tři personální jistoty. Konec konců, dát závodní příležitost borcům, kteří by se na extraligu chodili jen dívat, bylo jedním ze základních kamenů při budování družstva. S cizinci je to však jiná.

Daniel Bewley včera závodil za Wroclaw v Rybniku a dnes má nastoupit v Hallstaviku za místní Rospiggarnu. Zda přiletí na zítřejší Pardubice nikdo z INTERTEAMu komentovat nechtěl. A tak se raději ptejme, jak se do sestavy dostali Daniel Kaczmarek a Marko Levišin?

„Marko Levišin se mi líbí,“ reaguje Vladimír Vopat, přičemž samozřejmě nejde o přitažlivost osobní, nýbrž závodnickou. „Líbil se mi na Evropě v Divišově. Daniel Kaczmarek letos moc nejezdí, ale v Liberci mu to jde.“

Navíc včera proběhl v Pavlovicích trénink celé sestavy na dnešní extraligu. Pouze Daniel Klíma se nemohl dostavit, na druhou stranu nechyběl Ondřej Smetana, s nímž Tomáš Topinka počítá pro svou Markétu. Rozhodně netestoval elektrické motocykly, byť na ně také došlo.

„Trénink s jezdci od soupeřů beru jako normální,“ konstatuje Vladimír Vopat, aby jedním dechem přešel k otázce svých ambicí. „Jdeme do toho s ještě větší pokorou než ve Slaným. Ale s menším respektem, když jedeme doma. Dan mě překvapil v Žarnovici, myslím, že by mu to do středy mohlo vydržet. Ostatní se taky snad zlepší.“

Sestava na dnešní podvečer: 1 Zdeněk Holub, 2 Daniel Klíma (junior AČR), 3 Filip Hájek, 4 Daniel Kaczmarek (PL), 17 Marko Levišin (UA)

 

Liberec: konec dlouhého čekání

Žádný jiný český ani slovenský funkční stadión nečekal na návrat extraligového závodu celých pětačtyřicet let. A navíc ještě jeden den k tomu od 14. září 1975. Věroslav Kollert sice patnáct let od renesance plochodrážní trati rozvíjel různé nápady, což mu je ostatně vlastní, nicméně v otázce extraligy pod Ještědem byla ruka v rukávě až po pár schůzkách s Vladimírem Vopatem.

A tak si liberecký guru rozhodně dnes zaslouží svůj vlastní odstaveček. „Dráhu jsem celou sobotu a neděli připravovali na včerejší trénink. „Kromě Dana Klímy jsme byli kompletní, otestovali jsme i Éčko. Natáčela nás i televize Nova. Dohodli jsme se, co s dráhou, chceme do toho jít naplno.“

Takže vítězství? „Doufám, že se nestane, co klukům ve Slaným s kropičkama,“ řadí se Věroslav Kollert do pravého pruhu. „Ale jejich závodníky s domácím vítězstvím bychom napodobit mohli.“

 

Pardubice: může to být jenom lepší

Pakliže jsme se minulý týden ve Slaném dočkali nějakého překvapení, servírovala jej čtveřice Hynek Štichauer, Jaroslav Petrák, Andrzej Lebeděvs a Jakub Valkovič zapůjčený ze Slaného místo zraněného Daniela Šilhána. Žádný propadák se neodehrál, tým skončil třetí, což bylo lepší než ve třech případech loni. S Václavem Milíkem na pozici náhradníka lze tedy dnes očekávat vítězství?

„Každý závod je jinej‘,“ zůstává Lubomír Vozár věrný svému zvyku zachovávat chladnou hlavu v otázce předzávodních prognóz. „Všechno může být. Uvidíme.“

Václav Milík včera podal bojovný výkon v polské extralize, byť se zapletl do dvou kolizí. „Čekal jsem, jak ten závod dopadne,“ netají se Lubomír Vozár, který se ještě přece jen vrátí ke své dnešní sestavě na Liberec. „Špatný to není a všechno je otevřený.“

Sestava na dnešní podvečer: 5 Andrzej Lebeděvs (LAT), 6 Jaroslav Petrák, 7 Hynek Štichauer, 8 Jakub Valkovič (SK – Slaný) (junior AČR), 18 Václav Milík

 

Slaný: netřeba měnit

Jak se minulou středu slánským organizátorům lepila na paty smůla, tak jejich závodníkům na ovále vycházelo prakticky všechno. Odměnou jim bylo vítězství před nadšeným domácím publikem, které se vzhledem k časovému skluzu vracelo domů za tmy. Milan Mach pro dnešek udělal jedinou změnu, a sice že nenominoval Martina Málka, jehož čeká dlouhodrážní challenge. Dnes tedy spatříme opět Eduarda Krčmáře, Jakuba Jamroga, Jana Macka a Zdeňka Simotu.

„Neměním, ve Slaným se mi to líbilo,“ tvrdí Milan Mach, jenž se samozřejmě nemůže vyhnout otázce, zda by své aktuální postavení na hrotu tabulky nestálo za posichrování druhým zahraničním borcem. „Ne, druhý cizinec nebude. Zatím…“

Čtyřem tabulkovým bodům by slušeli další bratříčci už jen proto, že Milan Mach čeká na mistrovský titul již patnáctou sezónu. „Nevím,“ odtuší slánský kouč. „Liberec je jinej‘ než Slaný. A třeba Kuba Jamrog tam ještě nikdy nejel. Uvidíme, jak se s tím popasuje.“

Sestava na dnešní podvečer: 9 Jan Macek (junior AČR), 10 Eduard Krčmář, 11 Jakub Jamrog (PL), 12 Zdeněk Simota, 19 neobsazeno

 

Praha: přece jen cizinec

Nebylo to špatné, ale nebylo to ono. Pražané začali ve Slaném druhým místem, ale Slaný jim přece jen o dost uskočil. A v jejich boxech se usídlilo štěstí. To se však může jmenovat Václav Milík nebo druhý zkušenější cizinec v sestavě INTERTEAMu. Není tím pádem divu, že Tomáš Topinka na dnešek povolal opět Josefa France, Jana Kvěcha, Petra Chlupáče a Ondřeje Smetanu. Místo Pavla Kuchaře ale staví Dána Matiase Nielsena.

„Pavel Kuchař ještě na extraligu nemá,“ připomíná Tomáš Topinka mládí benjamínka svého týmu. „Ve Slaným byli naši závodníci všelijaký. Proto chci mít pět závodníků.“

Extraliga dvou dvacítek v letopočtu by byla extrémně krátká i bez koronaviru a po zrušení finále je v její půlce nejvyšší čas pronést rozhodující slovo v obhajobě loňského zlata. „Neříkám, že vyhraju,“ stylizuje se pražský kouč do role princezny Koloběžky. „Ale vždycky, když jedem na závody, chceme je vyhrát.“

Sestava na dnešní podvečer: 13 Ondřej Smetana, 14 Josef Franc, 15 Petr Chlupáč (junior AČR), 16 Matias Nielsen (DK), 20 Jan Kvěch

 

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a GRS Liberec

Liberec – 14. září
Sedmadvacátého července a čtrnáctého září roku 1975 se v Liberci konaly jediné dva podniky naší nejvyšší plochodrážní soutěže. Zítra po pětačtyřiceti letech a jednom dni se sem extraliga vrací. Z nahlášených sestav vyplývá, že jediný Milan Mach nezměnil svůj tým, s nímž vyhrál minulou středu ve Slaném. Lubomír Vozár počítá s Václavem Milíkem, který dnes závodí v Rybniku, Blažej Skrzeszewski bude mít dva a Tomáš Topinka jednoho cizince.

---

Tipujte:

---

Oficiálně nahlášené sestavy:

SC INTERTEAM:	1 Zdeněk Holub, 2 Daniel Klíma (junior AČR), 3 Filip Hájek, 4 Daniel Kaczmarek (PL), 17 Marko Levišin (UA)
AMK ZP Pardubice:	5 Andrzej Lebeděvs (LAT), 6 Jaroslav Petrák, 7 Hynek Štichauer, 8 Jakub Valkovič (SK – Slaný) (junior AČR), 18 Václav Milík
AK Slaný:	9 Jan Macek, 10 Eduard Krčmář, 11 Jakub Jamrog (PL), 12 Zdeněk Simota, 19 neobsazeno
AK Markéta Praha:	13 Ondřej Smetana, 14 Josef Franc, 15 Petr Chlupáč (junior AČR), 16 Matias Nielsen (DK), 20 Jan Kvěch

Foto: Pavel Fišer

Liberec – 25. srpna
V sobotu se za řidítky plochodrážního motocyklu při závodech polských amatérů objevil také Blažej Skreszewski, který bude koučem INTERTEAMu v letošní extralize. V Liberci se sešel nejen s Věroslavem Kollertem, ale i s guru koaličního družstva Vladimírem Vopatem. Společně osnovali plány na soutěž, jež startuje přespříští středu ve Slaném. V neděli se ovšem nad Pavlovicemi zvedl silný vítr.

„Deset minut a bylo skoro po stadiónu,“ povzdechl si Věroslav Kollert. „Už dlouho mě nebylo tak smutno. Vůbec se nedivím těm lidem, co jim voda, vítr nebo další živly vezmou majetek. Naštěstí to snad nebude taková hrůza, ale letos by to už stačilo.“

Foto: GRS Liberec