Praha – 8. září
Vzhledem k termínu zveřejnění svého konání uběhl letošní Tomíčkův memoriál jako voda. V mnoha ohledech byl netradiční. Druhou padesátku své existence začal vůbec prvně nedělním termínem a odpoledním začátkem evokoval pamětníkům období před rokem 1977, kdy na Markétě začali svítit. Na vypínač osvětlení však došlo i dnes, i když na krátkou dobu. Ostatně ani déšť neporušil tradici, a byť mu možná deset dnů na přípravu zamotalo hlavu, přesto v závěru dorazil. Tradiční však byla vysoká úroveň po všech stránkách. Novinkou však byl vítěz. Niels Kristian Iversen se sice nejprve musel zvedat ze země. A pakliže někdo nesouhlasil s Pavlem Kubešem, který za incident diskvalifikoval Jacka Holdera, pochlubil se otiskem Australanovy pneumatiky na nohavici své kombinézy. Při repete exceloval a vůbec prvně na seznam vítězů zapsal své jméno.
Krásně načrtnuté odpoledne
Byl to jako návrat do historie. Fanoušci, kteří byli při dřívějších Memoriálech Luboše Tomíčka večeřet v okolních restauracích, si klidně mohli dopřávat oběd. Světla bylo dost, i když se sluníčko na obloze záhy schovalo za závoj šedivých mraků. Tradiční podnik lákal i odpoledne. Dorazilo více dětí a možná nebude od pravdy, že v ochozech chyběli spíše cizinci, kteří by do Prahy dorazili po Zlaté přilbě města Pardubic.
Suverénně nejdelší cestu vážil Josef Franc, který ještě včera večer závodil ve světovém finále na dlouhé dráze ve francouzském Morizes. Dnes nad ránem jej věrný mechanik Jiří Georgiev odvezl spolu se Zdeňkem Schneiderwindem na letiště v Bordeaux.
Po krátkém vnitrostátním letu dosedli v Paříži, aby nastoupili na letadlo směr Praha. Úřadující český šampión se tak mohl postavit na start Memoriálu Luboše Tomíčka již podvacáté. Zato Radek Smetana necestoval prakticky vůbec.
Letecký antifanoušek Josef Franc komentuje let z Paříže:
„Business class mi nezaplatili a na letušky jsem nekoukal. Ale let byl příjemnej‘.“
Nebyl ani včera v Liberci, šel z práce rovnou do dílny, aby pro svého syna Ondřeje připravil motocykly. Michal Škurla naproti tomu během přeboru na severu Čech závodil, ale už věděl, že své dlouhodrážní stroje s sebou veze zbytečně. Pouťák v Pfarrkirchenu byl odložen a navíc měl signály z Prahy, ať zůstává v pohotovosti.
Dominik Möser se doopravdy omluvil. Michal Škurla zaujal jeho číslo čtyři, čímž se vlastně postaral o jedinou změnu ve startovní listině. Nástup za odpoledního světla byl možná netradiční, ale tradiční okázalost mu nechyběla. A pak se šlo již do ostré akce.
Hned úvodní série dala jasně najevo, že českým závodníkům dnes jen tak pšenka nepokvete. Linus Sundström poprvé ve svém životě vyjel na pražský ovál v rozjížďce s číslem jedna. Triumfoval ve stylu start – cíl před Ondřejem Smetanou, jenž spodní stranou druhé zatáčky před sebe nepustil Petra Chlupáče.
Druhým vítězem byl Chris Holder, zatímco ambiciózní Zdeněk Holub vyšel dokonce naprázdno. Australan hrál opět velké sólo, takže pohled na předjíždění vedoucího závodníka se publika naskytl až v rozjížďce s číslem tři. Tero Aarnio tak dlouho honil Matice Ivačiče, dokud se pod něj ve třetím kole nenacpal ve druhé zatáčce.
A pozor, Jan Kvěch rozehrával mítink nulou! Stejný výsledek při své premiéře v závodě zaznamenal rovněž David Pacalaj ve čtvrté jízdě. v ní Jack Holder odpálil od mantinelu jako raketa a Josef Franc stihnul pouze Adriana Cyfera.
Vyhrát může šest nejlepších
Sedmička u čísla jízdy nebyla vůbec šťastná pro Jana Kvěcha. Nejprve se přerušovalo na znamení letmého startu Zdeňka Holuba. Poté vystřelil dopředu právě Jan Kvěch, ale Linus Sundström v první zatáčce upadl. K dalšímu repete však mohl dorazit, zatímco pražský junior nikoliv.
Jan Kvěch vysvětluje, co se stalo v sedmé jízdě:
„Přilítli tam, kdybych ubral, poslal bych je, tak jsem radši přejel čáru.“
Vytrhané obrubníky na vnitřní straně oválu totiž byly ještě minulý týden v zásadě jediným viditelným prvkem probíhající rekonstrukce. Pořadatelé proto museli díry zasypat hlínou, na níž vytyčili bílou čáru. A přes ni Jan Kvěch, který nyní seděl na tribunce u depa s hlavou v dlaních, přejel.
Napotřetí kraloval Linus Sundström, zatímco Josef Franc v nájezdu do třetího kola zleva minul druhého Zdeňka Holuba. Švéd však na hrotu aktuální klasifikace nebyl sám, protože šesti body disponoval rovněž Jack Holder. Mladší bratr exmistra světa vystřihnul start jako z partesu, jenže Ondřej Smetana nešel prakticky zastavit a v prvním oblouku převzal vedení.
Podobné skutky si však Jack Holder nechtěl nechat líbit. Rovnou v nájezdu do druhé zatáčky se natlačil pod domácího závodníka a ještě před výjezdem říkalo vedení pane zase jemu. O punc neporazitelnosti jej měla připravit snad největší hvězda jednapadesátého Tomíčkova memoriálu.
Niels Kristian Iversen dorazil prakticky po skončení včerejší velké ceny v dánském Vojensu. Na úvod ve třetí jízdě jen přihlížel, kterak Chris Holder honí Tera Aarnia, ale rozjížďce s číslem šest již vévodil od začátku do konce. Dalším pánem na holení jeho břitvou se měl stát právě Jack Holder.
Úhelným kamenem jeho úspěchu ve dvanácté jízdě se stal povedený start. Poté odrazil Zdeňka Holuba útočícího vnější stranou první zatáčky, za nímž trčel neporažený Jack Holder. Australan v první zatáčce druhého kola nemilosrdně ztrestal Pražanovu chybičku, avšak vedoucího Dána již neměl šanci dohnat.
Navzdory prohře se však hned v další sérii vrátil na hrot aktuální klasifikace. V rozjížďce s číslem čtrnáct celá čtyři kola pacifikoval dotírajícího Jana Kvěcha, který chtěl své trojce z deváté jízdy evidentně pořídit další sestřičku. Hned vzápětí však Linus Sundström nedokázal udržet celistvost své triumfální šňůry.
Niels Kristian Iversen totiž odstartoval zase jako raketa. A mezi ním Švédem se pevně usadil Chris Holder. Zatímco jack Holder před závěrečnou pětinou základní části disponoval jedenácti body, Niels Kristian Iversen a Linus Sundström jich měli po desíti.
Mírná ztráta však nevadila. Licence FIM pro pražskou dráhu povoluje rozjížďky pouze ve čtyřech závodnících, proto se pořadatelé rozhodli zrušit finále s pěti borci. Tím pádem se však šance na celkové vítězství zvýšila i pro šestého borce ze základní části. Do finále totiž měli postoupit dva nejlepší, zatímco pro další čtyři se chystala poslední šance.
Ohňostroj chybí, déšť nikoliv
Zdeněk Holub vyloženě pospíchal na startovní rošt třinácté jízdy. Na výjezdu z depa pořád strkal předním kolem do bariéry, ať už jej Michal Baštecký v roli otvírače vrat konečně pustí na ovál. Jenže marnost nad marnost. Zatímco o čelo bojovali Adrian Cyfer s Maticem Ivačičem, jemu třetí příčku nakonec sebral Ondřej Smetana.
Čechům dnes evidentně nebylo souzeno, proniknout mezi nejlepší šestici. Ondřej Smetana přišel o šanci právě v rozjížďce s číslem třináct. Mítink uzavřel ještě nešťastnější sedmnáctou jízdou. V ní jezdil druhý za Nielsem Kristianem Iversenem. Jenže ve druhé zatáčce jej podjel Josef Franc a v nájezdu do třetího kola před něho šel i Michael Härtel.
Ondřej Smetana vzdychá nad třináctou jízdou:
„Dostal jsem hroznou cejchovačku. To mě zbrzdilo a pak jsem to nedotáhnul.“
Ani Josefu Francovi jeho manévr v rozjížďce s číslem sedmnáct nepomohl. Skončil se sedmi body, přičemž na poslední šanci bylo potřeba dvouciferné skóre. Vedle něho a Ondřeje Smetany měl sedmičku v oficiálních výsledcích u svého jména i Jan Kvěch. Na pozici nejlepšího Čecha v dnešním závodě jej při bodové rovnosti posunulo jeho vítězství v rozjížďce s číslem devět.
Pádnější odpověď na nulový stav svého konta si Jan Kvěch v rozjížďce s číslem devět nemohl připravit. Ve druhé zatáčce držel vnitřní stopu, kudy podjel Ondřeje Smetana. Pražská Markéta konečně jásala nad českým triumfem.
Jenže poprvé a bohužel i naposledy. O marném tlaku pražského juniora na Jacka Holdera již víme. Na samotný závěr pak Jan Kvěch podjel v úvodní zatáčce Adriana Cyfera a Michala Škurlu, jenže to již otěže vedení pevně třímal Chris Holder. Zdeněk Holub si po závodech zamkl pusu na zámek podobně jako jeho kolegové. A tak radost měl vlastně jen Petr Chlupáč, coby nejmladší účastník a zároveň i debutant nikoho nezklamal.
Ale pojďme k boji o vítězství! V omílané sedmnácté jízdě s dvojicí Čechů překročil Niels Kristian Iversen práh přímého postupu do finálové jízdy. Tero Aarnio hned vzápětí vyhrál rozjížďku s číslem sedmnáct, kde Petr Chlupáč za sebe mistrovský poslal Zdeňka Holuba, ovšem věděl, že se bude muset o pódium poprat v poslední šanci.
Rovnou dva soupeře Finovi přihrála devatenáctá jízda. O přímý postup v ní přišel Linus Sundström. Ačkoliv se jeho startovní reakci nedalo pranic vytknout, na protilehlou rovinku před ním vyjeli Matic Ivačič a Jack Holder. Australan se nespokojil se dvěma body a ve druhé zatáčce Slovince podjel. Postoupil tak do finále, zatímco Matic Ivačič s Linusem Sundströmem zamířili do last chance. Jejím posledním účastníkem se po velkém sólu ve dvacáté jízdě se stal Chris Holder.
Poslední šanci beze zbytku zužitkoval Linus Sundström, který jezdil první od vylétnutí pásky, dokud jej Stanislav Klenovec neodmávnul šachovnicovou vlajkou ve své ruce. Chris Holder jel za ním, jenže Tero Aarnio vtrhnul do druhé zatáčky jako vítr. Než by člověk mžiknul okem, dostal se vnitřkem před Australana.
Ten si nic podobného nechtěl nechat líbit. Příležitost se mu naskytla ve třetím okruhu. V jeho úvodním oblouku podjel Fina, jemuž ale patřilo poslední slovo. V posledním kole jej navlas stejný manévr na stejném místě s definitivní platností poslal na druhou, poslední postupovou příčku.
Pak nastávající soumrak prosvítila světla. Z nebe začaly padat první kapičky a závodníci si šli vybírat finálová postavení na startovní rošt. Jack Holder si ještě objel celé kolo v protisměru, aby se seznámil s aktuálním stavem dráhy. Start však patřil Nielsi Kristianovi Iversenovi, Australan byl druhý, za ním Linus Sundström a Tero Aarnio.
Fin jel v úvodním okruhu chvíli druhý, ale hlavní roli si chtěl pro sebe uzurpovat Jack Holder. Ve třetím okruhu se před Nielse Kristiana Iversena protlačil spodní stranou druhé zatáčky do vedení. Jenže Dán přitom skončil na zemi, kterou drobný deštík změkčoval.
Jacku Holderovi nezbylo, než si sednout na tribunku depa ke svému bratrovi s nasupeným výrazem v obličeji a slovíčky na rtech, která běžné anglické slovníky neobsahují. Niels Kristian Iversen naproti tomu ve finálové opakovačce ztratil jen startovní číslo, ale získal vítězství. Linus Sundström jej zkusil v úvodním oblouku podjet, ale marně.
Tera Aarnia, jenž na startovním roštu musel roztlačovat ztichlý motocykl, však udržel na uzdě. Pak už se nejlepší trojice objevila na pódiu. Jejich názory tlumočil mikrofon a tlampače, což žurnalistům, nahradilo klasickou tiskovou konferenci. Vzhledem k aranžmá odpadl ohňostroj, ale další tradiční společník Tomíčkova memoriálu přece jen nechyběl. Po závodech už slušně pršelo a odcházející diváci kroutili hlavami, jak je možné, že déšť přijde vždycky, ať už se Tomíčkův memoriál jede kdykoliv.
Hlasy z depa
„Dobrý,“ odtušil Niels Kristian Iversen na stupních vítězů, když se klasická tisková konference dnes nekonala. „Pěkný závody…“
„Skvělé,“ radoval se Linus Sundström. „Byl jsem v Praze poprvé a hned jsem na stupních vítězů. Jsem samozřejmě spokojený.“
„Nic moc,“ vrčel Jan Kvěch. „Laborovali jsme s nastavením. Dal jsem tam novej’ motor, nevěděl jsem, co dělat…“
„Chybělo štěstí,“ pokrčil rameny Josef Franc. „Moc jsem to nekazil, ale ty tři body navíc tomu chybělo. To ale na nikoho svádět nemůžu.“
„Předposlední jízdu jsem jel ze čtyřky,“ přemítal Ondřej Smetana. „Dostal jsem hroznou cejchovačku. To mě zbrzdilo a pak jsem to nedotáhnul. Stihnul jsem předjet jen Zdendu Holuba. Na konec jsem měl výbornej‘ start, ale motorka neměla tu rychlost. Bylo to rychlý a klouzavý, měli jsme s tím co dělat. Snad příští rok…“
„Špatný to nebylo, ale mohlo to bejt‘ lepší,“ konstatoval Petr Chlupáč. „Táta je asi spokojenej‘, těšil se, až Memoriál pojedu.“
„Dráha byla dobrá, mně se taky jelo dobře,“ svěřoval se David Pacalaj. „Jen chyběla rychlost. Možná příště…“
| TOT | LaC | FIN | ||
| 1. Niels Kristian Iversen, DK | 1 3 3 3 3 | 13 | 1. | |
| 2. Linus Sundström, S | 3 3 3 1 1 | 11 | 1. | 2. |
| 3. Tero Aarnio, FIN | 3 1 0 3 3 | 10 | 2. | 3. |
| 4. Jack Holder, AUS | 3 3 2 3 3 | 14 | U | |
| 5. Chris Holder, AUS | 3 0 3 2 3 | 11 | 3. | |
| 6. Matic Ivačič, SLO | 2 3 2 2 2 | 11 | 4. | |
| 7. Adrian Cyfer, PL | 1 2 2 3 0 | 8 | ||
| 8. Jan Kvěch, CZ | 0 L 3 2 2 | 7 | ||
| 9. Josef Franc, CZ | 2 2 0 1 2 | 7 | ||
| 10. Ondřej Smetana, CZ | 2 2 2 1 0 | 7 | ||
| 11. Marko Levišin, UA | 2 1 1 2 0 | 6 | ||
| 12. Petr Chlupáč, CZ | 1 0 1 1 2 | 5 | ||
| 13. Michal Härtel, D | 1 0 1 0 1 | 3 | ||
| 14. Zdeněk Holub, CZ | 0 1 1 0 1 | 3 | ||
| 15. David Pacalaj, SK | 0 2 0 0 0 | 2 | ||
| 16. Michal Škurla, CZ | 0 1 0 0 1 | 2 | ||
| 17. Filip Hájek, CZ (res) | DNR | |||
| 18. Daniel Klíma, CZ (res) | DNR |
Poznámka: žlutá karta za startovní přestupek Zdeněk Holub v sedmé jízdě
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Kiril Ianatchkov a Petr Čunek
Loading ...
