Mořina – 8. dubna
Bylo by chybou domnívat se, že včerejší Prague Open si úžasné závodní momenty schovávalo pouze do finálové jízdy. Kupříkladu Ondřej Smetana se v rozjížďce s číslem devět probil k vítězství z třetího místa, když nakonec překonal i vedoucího Patrika Mikela. Nakonec jen opravdu velice těsně nepronikl mezi nejlepší čtyřku, nicméně příležitost k závodění se mu naskytne již dnes.
Ondřej Smetana totiž již včera vyrazil do Žarnovice. Ve startovní listině odpoledního Memoriálu Ladislava Eliáše, jenž má vyvrcholit jízdou nejlepší šestice o titul mistra Slovenska, totiž nahradí Kennetha Hansena.
Ani v dalším týdnu se pražský závodník doma příliš neohřeje. Již v úterý se má společně se Zdeňkem Holubem hlásit v polské Bydhošti, která už konečně na třetí pokus uspořádaná tréninkový kemp pro závodníky ze své soupisky.
Praha – 7. dubna
Jaro dalo dnes jasně najevo, že sedí již pevně na stolci své vlády, i když zlomyslný vítr dnes na Markétě čas od času uchopil do spárů plastikovou židličku před stánkem s občerstvením nebo někomu převrhnul kelímek s pivem. Nicméně plochodrážní sezóna v Čechách odstartovala skvělým Prague Open, závodem plným úchvatných bojů a nečekaných zvratů. Hned v rozjížďce s číslem čtyři Eduard Krčmář zjistil, že má zavřený přívod paliva zrovna v té nejpitomější chvíli. Mohl jen sledovat, kterak mu páska letí před očima k dokonale vymetené obloze. A pak už jen odtlačit motocykl na trávník a ve svém depu spřádat plány, aby se nakonec ve finále mohl poprat o startovní číslo sedmnáct květnové české velké ceny. I když mu v rozjížďce s číslem dvacet zkřížil vítěznou cestu Josef Franc, slánský závodník na finálovém startovním roštu vskutku stanul. Bylo to však opravdu těsné, Matěj Kůs litující nepodařené desáté jízdy vypadl na pomocná kritéria a jedno zaváhání stálo postup také skvěle jedoucím Michalu Škurlovi a Ondřeji Smetanovi. Ve finále ale začal úřadovat Hynek Štichauer, jenž se skvělými momenty prezentoval již prve v základní části. Jenže poměrně slušně zaplněný stadión měl posléze aplaudovat především Josefu Francovi. Český šampión přitom najížděl do první zatáčky jako poslední. Ve druhé zatáčce si to však spodem namířil pod Eduarda Krčmáře, aby do cíle druhého okruhu minul Zdeňka Holuba, jehož vzápětí nechal za sebou i slánský závodník. Mezitím vedoucí pardubický fousáč neohroženě vedl. Dobře věděl, že se mu Josef Franc přibližuje, ale v poslední zatáčce vsadil dle svých slov na špatnou minci. Pražský závodník se v závěrečném nájezdu dostal dopředu a potřetí v řadě vyhrál pražské jarní setkání české špičky.
Skvělý závod pod rozjásaným sluncem
Zlomyslný vítr kácel nedopité kelímky s pivem a ve svých nejsilnějších poryvech se nerozpakoval ani popadnout se v pase s plastikovými židličkami a přesunout je o pár metrů daleko od stolečků hladových strávníků. Nicméně vzdušné poryvy rozhodně nemohly dnes zkazit návštěvníkům pražské Markéty náladu ani v nejmenším. Řádění svého nebeského společníka se totiž z takřka vymetené oblohy řehtalo sluníčko a Prague Open se sedmnáctkou pro pražskou velkou cenu ve svém banku nabízelo vskutku skvělou podívanou.
Martin Málek připouští svou letošní nevyježděnost:
„Od Březolup v říjnu jsem vlastně na motorce na krátkou dráhu ani neseděl.“
Jako první vítěz letošní sezóny pětistovek u nás se do depa vracel Josef Franc. „Mám silný nástupy, ale slabší dojezdy,“ zůstal věrný svým vtipným glosám při komentáři na téma své suverénního triumf v rozjížďce s číslem jedna. Již na konci jejího prvního okruhu vedl o takřka dvacet metrů před Martinem Málkem. Poslední bod připadl Filipu Hájkovi coby svérázný dárek od Jana Kvěcha. Ten totiž v první zatáčce druhého kola upadl. Sice znovu dokázal osedlat svůj motocykl, nicméně do depa dorazil zablácený od hlavy až k patě, ale s nulou na kontě.
Vzápětí Ondřej Smetana ještě v prvním nájezdu poslal na druhou příčku Michala Škurlu. V rozjížďce s číslem tři udivil Hynek Štichauer. Se žlutým povlakem helmy zamířil do čela se stejnou nenuceností, s níž si James Bond objednával svůj oblíbený drink. Protřepat, nemíchat a Zdeněk Holub rozehrával dnešní závod dvěma body.
Matěj Kůs se včera po roční absenci vinou smůly vrátil do britské ligy. Jenže jeho očekávaný duel s Eduardem Krčmářem se ve čtvrté jízdě vlastně nekonal. Slánský závodník zjistil, že má zavřený přívod paliva ve chvíli, kdy už mohl pouze sledovat, kterak Matěj Kůs vede Patrika Mikela a Niklase Säyriö vstříc první zatáčce.
„Pak jsem chtěl, abych to napravil,“ svěřoval se Eduard Krčmář po závodech s plánem, který si vytyčil v momentě, kdy svůj modrobílý motocykl sunul na zelený pražský trávník. A vskutku! V rozjížďce s číslem šest nastoupil na vítěznou dráhu. Přitom start vyšel lépe Zdeňku Holubovi, které slánské eso odrazil v první zatáčce.
Eduard Krčmář si ovšem ve své hlavě organizoval koncept lekce, jíž svému pražskému soupeři měl uštědřit již ve druhém oblouku. Nejprve zkusil venek, ale ve výjezdu zlomil rychle motocykl na opačnou stranu a spodkem výjezdu převzal vedení. Ze svého vítězného tažení slánský závodník neslevil ani v jedenácté jízdě.
V ní na let pásky nejrychleji reagoval Emil Breum, který se však již v prvním výjezdu stěhoval za záda Eduarda Krčmáře. Přes Dána se v posledním kole posunul také Jan Kvěch, nicméně Eduard Krčmář už vedení ze svých rukou nepustil. Po třech sériích disponoval šesti body a dalo by se říct, že je na půl cesty do finálové jízdy. Pochopitelně však na jízdu nejlepších čtyř se sedmnáctou pro velkou cenu nebyl sám.
Mela za suverénovými zády
Po skončení druhé série se o vedení dělilo pražské duo. Matěj Kůs protáhl sérii své úvodní neporazitelnosti v sedmé jízdě, v jejímž třetím okruhu potrestal Petr Chlupáč chybu druhého Martina Mejtského. V rozjížďce s číslem osm připravil o punc neporazitelnosti Hynka Štichauera, jehož odvedl už po startu.
Pro další vývoj dnešního Prague Open však byla více určující jeho třetí pětina. Skvělým způsobem ji rozehrál Ondřej Smetana. Jemu se po úvodním prvenství příliš nevyvedla šestá jízda, kdy jen z třetí příčky přihlížel duelu Eduarda Krčmáře se Zdeňkem Holubem. V rozjížďce s číslem devět však dal jasně najevo, že se dnes nepřijel jen zúčastnit.
Zprvu to s Pražanem vypadalo stejně bledě jako prve. Po vylétnutí pásky odjel nejlépe Patrik Mikel, zatímco Ondřej Smetana byl až třetí. V úvodním výjezdu ale držel vnitřní stopu, aby po ní podjel Filipa Hájka. Patrik Mikel si na čele vybudoval slušný náskok, nicméně Ondřej Smetana jej systematicky likvidoval, až jej v nájezdu do posledního okruhu na postavení vedoucího jezdce vystřídal.
Ondřej Smetana komentuje své vítězství v rozjížďce s číslem devět:
„Věděl jsem už od začátku, že tu jízdu chci vyhrát.“
A pak přišla rozjížďka s číslem jedenáct. Matěj Kůs obkroužil v protisměru takřka celý okruh, aby na vlastní oči uzřel, kterak to vypadá v úvodním výjezdu. Jenže start mu nevyšel. Dopředu letěl Michal Škurla a kapitán extraligové Markéty v první zatáčce vyřešil Hynka Štichauera, jenže svého mladšího klubového kolegu už objet nestačil.
Co bylo pro ambice Matěje Kůse horší, sázka na vnější stopu ve druhém oblouku mu vůbec nevyšla. V nájezdu do druhého kola měl před sebou i Hynka Štichauera, jenž si na konci jízdy troufal také na Michala Škurlu. Pražan své vítězství uhájil, sice jen kousek, ale uhájil, což znatelně zvýšilo hodnotu jeho akcií. S osmi body mohl myslet hodně vysoko.
Vždyť jeho osm bodů překonal pouze Josef Franc v rozjížďce s číslem dvanáct. Zdeněk Holub jej v půlce prvního oblouku vystřídal jen na chvilku, protože už na protilehlé rovince Josef Franc zase vedl. S třemi triumfy pochopitelně vedl před zmiňovaným Michalem Škurlou, Ondřej Smetana, Matěj Kůs a Hynek Štichauer disponovali sedmi, Eduard Krčmář a Zdeněk Holub šest body.
Jenže právě oba šestibodoví se drali dopředu. Start třinácté jízdy se musel opakovat, což měl na svědomí Hynek Štichauer. Pardubický vousáč vypálil dopředu i na podruhé, jenže Eduard Krčmář se v první zatáčce posunul venkem dopředu. Vyhrál také Zdeněk Holub a s osobou jeho slánského rivala jej spojoval také fakt, že obral o bod dalšího pretendenta postupu.
V patnácté jízdě triumfoval stylem start – cíl, když Michal Škurla stačil v úvodním oblouku objet jenom Patrika Mikela. V roli suveréna zůstával Josef Franc a také on při svém čtvrtém vítězství mimoděk vyrovnal pořadí pronásledovatelů. S Matějem Kůsem se totiž v rozjížďce s číslem šestnáct kočkoval jen chviličku, než mu jednou provždy ujel po protilehlé rovince.
Rozjížďka roku
Suma sumárum, před závěrečnou sérií mohl neporažený Josef Franc brát svůj postup do finále jako hotovou věc. Michal Škurla ztrácel dva body, Zdeněk Holub, Hynek Štichauer, Eduard Krčmář a Matěj Kůs tři. Ondřej Smetana, který v šestnácté jízdě byl až za dvojicí svých starších týmových parťáků, měl osm bodů a jeho finálová účast byla na hodně vratkých vážkách.
Na pozadí dramatické podívané se zdálo, že traktor s kropičkou krouží během čtvrté přestávky po ovále až nekonečně dlouho. Konečně se u startovní pásky seřadili účastníci rozjížďky s číslem sedmnáct! Start vyšel nejlépe Matěji Kůsovi. Jenže Zdeněk Holub větřil šanci a ve druhém nájezdu jej podjel. Sám již mohl osnovat plány na finále, zatímco Matěj Kůs musel doufat, že v jeho prospěch zasáhne sám osud.
Rozjížďka s číslem osmnáct byla jen předzvěstí věcí budoucích. Emil Breum vyřešil svůj duel s Patrikem Mikelem v prospěch svůj a Martina Málka. Když totiž juniora s pardubickým koníkem na vestě vyvážel na venek, vytvořil dost prostoru pro březolupského závodníka k průniku na druhé místo.
Rozjížďku s číslem devatenáct vyhrál Hynek Štichauer stylem start – cíl. „Chvílema jsem se cejtil rychlejší než on,“ svěřoval se Ondřej Smetana po průjezdu cílem. Matematika však hovořila neúprosně, protože deset Pražanových bodů už na finálovou účast nemohlo stačit ani náhodou.
Zhruba ve stejnou chvíli se v boxech rozhodlo o nešťastném vyřazení Michala Škurly. Jeho žlutočerný motocykl měl být po změnách v set-upu pekelně rychlý. Avšak pravý opak byl pravdou a Pražan spálil šanci na postup, když nakonec neuhájil ani třetí místo před Petrem Chlupáčem.
Na čele jezdil Eduard Krčmář, jenže Josef Franc byl za ním jako stín. V nájezdu do druhé zatáčky udeřil zespodu a převzal vedení. Eduard Krčmář se nevzdával a proháněl Pražana až na cílovou metu. Ale nic naplat. Josef Franc skončil základní část s patnácti body, Eduard Krčmář s jedenácti.
Stejnou sumou disponoval i Matěj Kůs, zatímco Hynek Štichauer a Zdeněk Holub se mohli pyšnit dvanácti. Předpokládalo se, že o posledním finalistovi rozhodne rozjezd. Matěj Kůs e Eduard Krčmář se skutečně v depu sešli k losování pozic. Pavel Ondrašík v roli ředitele závodu jim však jen sdělil, že v případě Prague Open rozhodují pomocná kritéria. A slánský závodník měl o jednu trojku více než Pražan.
Josef Franc ke svému předjetí v poslední zatáčce finálové jízdy:
„Věřil jsem tomu. Diktoval jsem si dopředu, co budu dělat. A vyšlo to, podržela mě motorka.“
Josef Franc označuje Hynka Štichauera jako profesora dlouhodrážních startů. Dnes však Pardubičan dokázal, že mu klíčový manévr jde i při klasickém speedway. Do čela finálové jízdy pronikl jako blesk. Neomylně projel první zatáčkou a začal se vzdalovat svým prosnásledovatelům, které plně zaměstnával jejich vlastní boj.
Bojovností překypoval zejména Josef Franc. Nechtěl se smířit, že by kvůli nepovedenému startu nešel vůbec na stupně vítězů. Nájezd do druhé zatáčky se mu stejně jako prve dokonale osvědčil k útoku. Ještě v prvním kole podjel Eduarda Krčmáře.
To už celá čtyřka svou nahuštěností připomínala cyklistický peloton. A Josef Franc neskrblil iniciativou. V cíli druhého okruhu předčil Zdeňka Holuba, jehož z jedné vody načisto v první zatáčce třetího kola vzal také Eduard Krčmář. V té chvíli se zdálo být rozhodnuto. Závodníci vjeli do posledního kola a pardubičtí fanoušci na tribuně se chystali bouřlivě přivítat Hynka Štichauera jako vítěze.
Předposlední zatáčka, protilehlá rovinka. Jenže v úplně posledním nájezdu nasadil Josef Franc opět k útoku zevnitř. A stejně jako předtím byl úspěšný. Dostal se dopředu a svým progresem z poslední příčky na první ozdobil finále Prague Open přídomkem jízda roku. Hynek Štichauer byl plným právem smutný, považte, že se už musel těšit na svou neoholenou tvář smějící se v programu české velké ceny. Záhy si však vzpomněl na svůj podzimní splín a úvahy o konci kariéry a rychle si spočítal, že je svým způsobem vítězem také on.
Hlasy z depa
„Výborný, mám radost,“ neskrýval Josef Franc. „V Prague Open je to hattrick a z loňského roku je to skoro to samý jako přes kopírák. Natrénovaný jsem to neměl vůbec, dráha se překvapivě pozitivně povedla až moc tvrdá. Před sezónou jsme tam jeden a půl krát trénovali, že materiál byl staro čerstvej‘, dělaly se nový mantinely. Bavilo mě to a až úplně poslední jízdě mě naštvala, že jsem si vybral pozici na hovno. Start byl na prd a takhle jsem to všem vysvětlil. Snažil jsem se věřit tomu, že vyhraju a nedělat chyby. Musel jsem v tom závodě nastavit pravidla, jaký maj‘ bejt‘. A nadpis tohohle článku by měl znit ‚děkuju, vždy k službám‘, to jsem viděl v jedný pohádce (smích).“
„Dobrý závody,“ říkal Hynek Štichauer cestou ze stupňů vítězů. „Kdyby mi někdo před závodem řek‘, že budu druhej‘, bral bych to. Pak ale mrzí finále, když člověk jezdí tři a půl kola první. Blbě jsem si to najel. Křečovitě jsem si držel svou lajničku, abych to neprosral, až jsem to prosral. Ale na to, že jsem v říjnu chtěl končit s plochou dráhou, tak dobrý.“
„Dobrý,“ bilancoval Eduard Krčmář své umístění. „V první jízdě jsem si nezapnul metyl. Pak jsem chtěl, abych to napravil. Nešly mi starty, byl jsem ale rychlej’. A finále? Změny v pořadí tam ani nešly sledovat…“
„Škoda finále,“ posteskl si Zdeněk Holub. „Pepík je závodník, trošku mi to tam šoupnul. Ale hezky jsem si to užil, doufám, že to půjde dál a dál. Zejtra Žarnovica a pak jedu do Polska na trénink. Škoda toho finále, z toho jsem nešťastnej‘, škoda.“
„Dneska super,“ zářil Michal Škurla. „Nejdřív mi rozjížďky vyšly, ale na poslední jsem nastavil blbě motorku. Chtěl jsem bejt‘ rychlejší, ale neodstartoval jsem. Jinak to prej‘ podle někoho mělo bejt‘ nejrychlejší za posledních šest let (smích).“
„Jeden zkurvenej‘ bod,“ ulevil si Ondřej Smetana připomínkou, jak těsně mu uniklo finále. „První závody sezóny byly dobrý, ale výsledek špatnej‘. Chce to ale chladnou hlavu. Není co zahazovat, srovnal jsem se s motorkou, první ostrej‘ start, jsem zdravej‘, motorka jede. Škoda nejvíc jízdy s Kůsákem a pak se Štichim. Jel jsem za nima, ale chvílema jsem se cejtil rychlejší.“
„Dobré,“ byl Martin Málek stručný. „Jsem spokojený, já jsem vlastně na krátké motorce od Březolup v říjnu neseděl. Tak jsem si přijel akorát to oživit.“
„Posral jsem to…“ měl Patrik Mikel příliš daleko ke svému typickému úsměvu. „Neměl jsem styl a motorka nebyla akorát…“
„Na první závod si myslím, že to byla úplně bomba,“ zamýšlel se Petr Chlupáč. „Pořádná zimní příprava se vyplatila. Hodně jsme chodili posilovat a cvičit. Dneska všechno šlapalo. Akorát upadla spojková páčka, ale jinak v pohodě.“
„Špatný, špatný…“ odtušil Filip Hájek. „Je to první závod, není od něho, co čekat, ale chtěl jsem to lepší.“
Praha – 7. dubna
Pavel Kuchař si v loňské sezóně plným právem vysloužil přezdívku buldozer stopětadvacítek. V sedmadvaceti závodech jen dvakrát nestál na stupních vítězů, ale především osmnáctkrát vyhrál z toho čtrnáctkrát s plným počtem bodů. Dnes dopoledne před Prague Open si svou zlatou bilanci vylepšil, když nepoznal přemožitele ani v jediné z jízd úvodního podniku mistrovství republiky na krátkých drahách. Za jeho zády se favoritům nevyhýbaly problémy. Lukáš Vinter musel vinou problémů s motorem skončit již během tréninku, pádům se nevyhnuli Vojtěch Šachl, Jaroslavu Vaníčkovi, Danielu Klímovi a ve finále B ani Bruno Belanovi. Jan Jeníček, jenž v základní části podlehl pouze Pavlu Kuchařovi v rozjížďce s číslem dvě, zase zůstal stát v úvodním kole finále A vinou defektu na hlavě motoru. Jaroslav Vaníček jezdil v té chvíli třetí, protože v první zatáčce upadl, nicméně za těchto okolností se natáhnul pro druhou pozici.
Zamíchané pořadí
Sluníčko pralo o sto šest a studený ranní vzduch se vytrácel jako bezdomovci z hlaváku po příchodu sekuriťáků. Plochodrážní fanoušci se těšili na odpolední Prague Open, nicméně primát prvního závodu letošní sezóny patřil kolibříkům. Ještě minulý týden nebyla malá Markéta sjízdná, čemuž padl na vrub úvodní Speedway Mini Cup. Navíc se zde ani netrénovalo, proto jedenácti přítomným závodníkům byla dopřána pořádná tréninková porce.
Michal Baštecký dorazil se svým tatínkem v civilu. Tmavé brýle na očích nebyla jen frajeřinka a ochrana před stále ještě šikmými slunečními paprsky. Pražský závodník ještě neměl svůj motocykl v milíkovských barvách ještě provětrat v závodní tempu. Smůla loňské sezóny měla své pokračování na soustředění v Goričanu, kde mu po pádu brýle pošramotily kost pod okem.
Pech zažil rovněž Lukáš Vinter, který byl převlečený ještě, než soupeři dorazili na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna. „Motor odjel jen dvě kola a zjistili jsme, že je hlava úplně volná!“ nadával závodníkův dědeček. Protože při deseti závodnících ve startovní listině se nelosuje ani dvanáctka, ani šestka, musela jury změnit startovní čísla. Bruno Belan se tak ze své původní šestky posunul na jedenáctku po nešťastném Lukáši Vinterovi.
Prvním vítězem české sezóny anno domini 2018 se stal Jaroslav Vaníček. Ani on neměl v tréninku jednoduchý život, protože mu pořád padal řetěz, což je signál unaveného měkkého rámu. Ke všemu jeho mechanikovi Lukáši Háskovi při utahování prasknul jeden šroub, takže pražský závodník musel osedlat druhý stroj.
Přesto se však hned po startu rozjížďky s číslem jedna nekompromisně dostal před Vojtěcha Šachla a Jakuba Exlera. Hned vzápětí se na vítěznou dráhu postupně vydali také Daniel Klíma, Pavel Kuchař a Bruno Belan, kteří jako jeden muž slavili svá vítězství ve stylu start – cíl. Avšak jen dva z úvodních vítězů nastavili svou vítěznou šňůru i po druhé sérii.
Jako první svůj úvodní triumf obhájil Jaroslav Vaníček. V páté jízdě vystřelil dopředu, ale v první zatáčce jel málem rovně, takže Daniel Klíma za jeho zády musel řešit problém, aby do svého klubového kolegy před sebou nevrazil. Nebezpečnou situaci zvládnul, jenže pykal ztrátou bodu. Ještě hůř však z čtveřice úvodních vítězů dopadl Vojtěch Šachl. V sedmé jízdě útočil na vedoucího Jana Jeníčka, přitom ještě musel čelit náporu Bruno Belana. Na začátku druhého okruhu upadl a byl diskvalifikován.
Nečekané věci
V osmé jízdě Pavel Kuchař dvakrát odvedl Alexandru Schauer, která upadla po prvním startu, nicméně rozhodčí Tomáš Topinka ctil úzus první zatáčky a pustil německou dívčinu do repete. Pražský stopětadvacítkářský buldozer hned po přestávce osaměl na hrotu aktuální klasifikace. V rozjížďce s číslem devět úřadoval opět již s vylétnutím pásky.
Do ní přitom málem vletěl Jaroslav Vaníček. Musel zpomalit, a když se skutečně startovalo naostro, rozjížděl jízdu jako třetí. Bruno Belan před ním nebyl rozhodně snadným oříškem k rozlousknutí, ale Pražanovo závodnické srdce dalo červenou defétistickým myšlenkám. Nicméně příběh Jaroslava Vaníčka v deváté jízdě neskončil happy endem. V první zatáčce druhého kola totiž upadl.
Závod nabízel šokující průběh i nadále. V desáté jízdě skončil kvůli pádu v první zatáčce Daniel Klíma. Jakub Exler se vmžiku natáhl pro tři body za vítězství, přičemž jich v celkovém součtu měl již sedm. O bod víc než Jaroslav Vaníček, o dva než Daniel Klíma! Na pět bodů se dostal i Vojtěch Šachl, který v jedenácté jízdě neměl sebemenší problém s Ericem Pufferem, který se chytil kšiltem přilby o startovní pásku.
Stoupala také hvězda Jana Jeníčka. Pardubický závodník již podruhé vyhrál, když ve dvanácté jízdě odstartoval na Alexandru Schauer. Prozatím dnes prohrál jen na úvod s Pavlem Kuchařem. A do konce základní části tomu nemělo být jinak. Jan Jeníček totiž v rozjížďce s číslem jedenáct dokázal vyzrát na Bruno Belana, který se po startu ujal vedení.
Slaňák v první zatáčce jeho útok spodní stranou ustál, jenže pardubický závodník se nevzdal. Kolem vnitřní čáry jel celou rovinku, aby se v nájezdu do druhého obloku přece jen po levé straně protáhl do čela. S jedenácti body měl finále A jasné.
Ještě před jeho třetím vítězstvím Daniel Klíma ve třinácté jízdě porazil Vojtěcha Šachla. Oběma jim však bylo jasné, že se dnes do jízdy o obsazení stupňů vítězů nepodívají. Zato Pavel Kuchař si podobné otázky ani nepřipustil a vyhrál rozjížďku s číslem devět. Jakub Exler v ní za sebou nechal Erica Puffera. A pakliže by Jaroslav Vaníček vzápětí nevyhrál rozjížďku s číslem šestnáct, chystal by se na první áčko své kariéry.
Podobný vývoj ale Jaroslav Vaníček nedopustil. V poslední jízdě základní části nedal ani náznak šance Alexandře Schauerové a Luboši Krejčovi. Třetí trojka eliminovala nešťastný pád a při rovnosti s Jakubem Exlerem a Bruno Belanem nabídla výhodu lepších pomocných kritérií.
One-man-show i drama
Finálový program začal sám Luboš Krejča. V základní části jej trápil mechanický bacil, takže se třikrát do jízdy ani neodlepil. Bod z šestnácté jízdy byl signálem lepších časů. A v déčku si pražský závodník odkroužil osamocená čtyři kola a ztrojnásobil svůj jediný bod.
Céčko už přineslo drama. Vojtěch Šachl, jehož od vyššího finále dělil pouhopouhý jeden bod, skvěle odstartoval a středem se hnal vstříc první zatáčce. Jenže Eric Puffer do něho ve skrumáži vrazil zleva a během okamžiku oba leželi na dráze. Naštěstí se nikomu nic nestalo a Tomáš Topinka nikoho nevyloučil.
Jenže Vojtěch Šachl se dostal do souboje s časem. Na jeho motocyklu pracoval nejen jeho tatínek, nýbrž pomocnou ruku nabídl i Zdeněk Kuchař a Pavel Kuchař starší. Problém s přilbou pro divišovského závodníka vyřešil Josef Novák, který se na závod kolibříků přišel podívat. Při repete Eric Puffer vystoupil ze svého motocyklu rovnou při vylétnutí pásky v ukázkovém wheelie. A Vojtěch Šachl neměl prakticky žádnou práci s Alexandrou Schauer.
Start finále B vyšel nejlépe Bruno Belanovi. Ovšem Daniel Klíma se hnal vnějškem první zatáčky, za jejíž půlkou se již směle mohl od vedoucí příčky směle nechat oslovovat pane. Naproti tomu na kola slánského závodníka se i nadále lepila smůla. V první zatáčce třetího okruhu upadl. Byť se rychle posbíral zpátky do sedla, Jakuba Exlera, jenž mu uzmul druhé místo, již překonat nedokázal.
Pavel Kuchař posléze proměnil áčko v další ze svých one-man-show. Jaroslav Vaníček se sice hnal dopředu v první zatáčce, ale upadl. A Jan Jeníček se z druhé pozice netěšil ani jediné kolo. Kvůli problémům s hlavou motoru zůstal stát. Jeho druhé místo tím pádem bral Jaroslav Vaníček, který se ke svému štěstí dokázal vrátit za řidítka.
D
C
B
A
TOT
1. Pavel Kuchař, Praha
3 3 3 3
6
18
2. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 F 3
4
13
3. Jan Jeníček, Pardubice
2 3 3 3
E
11
4. Daniel Klíma, Praha
3 2 F 3
3
11
5. Jakub Exler, Praha
1 3 3 2
2
11
6. Bruno Belan, Slaný
3 2 2 2
1
10
7. Vojtěch Šachl, Divišov
2 X 3 2
3
10
8. Alexandra Schauer, D
2 2 2 2
2
10
9. Eric Puffer, D
1 1 2 1
F
5
10. Luboš Krejča, Praha
E E E 1
3
4
Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil po tréninku kvůli poruše motoru
Praha – 6. dubna
Startovní listina zítřejšího Prague Open o sedmnáctku české velké ceny nakonec přece jen bude mít šestnáct účastníků i po rezignaci Ivana Bolšakova. Tomáš Topinka se nakonec domluvil na účasti s Martinem Mejtským. Pardubický závodník zítra o patnácté hodině nastoupí se startovním číslem sedm.
Praha – 6. dubna
Česká plochodrážní sezóna startuje zítra na pražské Markétě ve velkém stylu. Po úvodním mistrovském podniku stopětadvacítek na malé Markétě se pozornost soustředí na velký ovál. První letošní souboj české elity je o to lákavější, protože startmaršál Stanislav Klenovec v cíli finálové jízdy svou šachovnicovou vlajkou odmávne závodníka, který bude při české velké ceně mít minimálně vestu se startovním číslem sedmnáct. Ještě dnes však v hlavním městě musí řešit startovní listinu.
Tipujte:
Loading ...
Startovní číslo sedm totiž měl mít Ivan Bolšakov. Jenže Tomáš Topinka, který měl jezdecké obsazení Prague Open ve své kompetenci, našel po návratu z včerejšího tréninku ve svém počítači e-mail od Rusova manažera.
Ten svého svěřence omlouval, protože se zranil při tréninku v Pile. Ještě dnes okolo desáté hodiny nebyla díra po Ivanu Bolšakovi zalepena. Pořadatelé oslovili několik cizinců, ale není vyloučeno, že se dočkáme startu dalšího Čecha.
Jak šly roky s finálovou rozjížďkou Prague Open:
datum:
ročník:
pořadí v cíli:
10.4.2012
Václav Milík, Grzegorz Zengota, Jan Jaroš, Josef Franc
30.4.2013
Josef Franc, Václav Milík, Andrej Kudrjašov, Roman Čejka
11.4.2015
1.
Václav Milík, Josef Franc, Matěj Kůs, Patryk Malitowski
9.4.2016
2.
Josef Franc, Eduard Krčmář, Tomáš Suchánek, Viktor Trofimov
8.4.2017
3.
Josef Franc, Sebastian Ulamek, Hynek Štichauer, Václav Milík
Poznámka: do roku 2013 se závod konal pod názvem Markéta Open a v roce 2012 neměl vliv na nominaci pro SGP
Praha – 5. dubna
Zatímco v pražském klubu Lávka končila tisková konference Markéty, Zdeněk Schneiderwind na stadiónu v šestém obvodu hlavního města připravoval vesty, s nimiž budou v letošním roce závodit kolibříci na malých oválech. Vyrušil jej Jiří Beránek, ovšem návštěva prvního muže českého zastoupení PRO-TEC byla příjemnou záležitostí. Před odpoledním tréninkem na velké dráze si stopětadvacítkařskou vestu vyzkoušel i český šampión Josef Franc. Ten ale pochopitelně v sobotu nepojede.
„Nebude startovat dopoledne,“ upřesňuje Zdeněk Schneiderwind se smíchem informaci z úvodního odstavce, aby si čtenáři permanentně hledající konspirační teorie mezi řádky proboha nemysleli, že Josef Franc vynechává Prague Open. „Ale doufám, že pád kluků bude mít tak do deseti let stejný výsledky jako on nebo Eda Krčmář či Vašek Milík.“
Pozítří totiž pražský program startuje již dopoledne na malé Markétě, kde odstartuje letošní mistrovství republiky na krátkých drahách. Březnový trapný pokus paní Zimy ukázat, že vlastně ještě existuje, rozhodně neprospěl povrchu minioválu, na nějž se kolibříci ještě nedostali. S největší pravděpodobností zde nebudou trénovat ani dnes odpoledne. Proto Zdeněk Schneiderwind chtěl organizovat sobotní trénink již od osmé hodiny ranní.
„Trénink bude až od desíti,“ uznává Zdeněk Schneiderwind, že by zvuk motorů stopětadvacítek mohl na sousedy v okolí působit jako červený hadr v rukou toreadora na rozzuřeného býka v aréně. „Hned po něm bude první mistrák. Jirka Beránek včera přivezl pro kluky mazání na řetězy, takže můžeme začít závodit.“
Sobotní program na oválech pražské Markéty:
10:00
miniovál
trénink a po něm první závod MR na krátkých drahách