Archiv pro štítek: 2017 MEZ Kopřivnice

Stanislav Mělničuk nechal soupeře vybírat a pak jim dal zahrát ukrajinskou hymnu

Kopřivnice – 9. září
Byť se kopřivničtí pořadatelé obávali odlivu diváků z Letního stadiónu kvůli jiným lákavým akcím v nejbližším okolí, mezinárodní závod byl opět zaplaven davy nadšených diváků. Specifika obří dráhy s prakticky stejně rychlými motocykly prakticky vyloučily předjetí mimo první zatáčku, přesto však všichni viděli dramatickou podívanou. Rozhodoval v ní každý bod a například Robert Chmiel vypadl z poslední šance na pomocná kritéria. Něco podobného se stalo i Hynku Štichauerovi, jehož výsledek vzájemného souboje s Hubertem Legowikem vyřadil z přímého postupu do finále. Pardubičan nakonec nepostoupil z poslední šance. Ve finále triumfoval Stanislav Mělničuk, který si na startovní rošt ani nepřišel vybírat startovní místo. Po skvělém startu však dojel do cíle jako první a nechal rozeznít stadión ukrajinskou hymnou, jíž u nás na ploché dráze příliš často neslýcháme. Josef Franc stačil předjet Larse Skupieně a Huberta Legowika, ovšem vedoucího Ukrajince již dohonit nemohl.

Josef Franc, Stanislav Mělničuk a Hubert Legowikstojí na pódiu za zády šťastných pořadatelů
Josef Franc, Stanislav Mělničuk a Hubert Legowik stojí na pódiu za zády šťastných pořadatelů

Josef Franc naznačuje potenciál bojovníka dne

Divácký zájem byl tradičně ohromný
Divácký zájem byl tradičně ohromný

Zájem lidí o dnešní závod byl ohromný. Přitom ve Štramberku byla pouť a další akci pořádali na tatrováckém polygonu. Hlavní tribuna byla plná, lidé seděli také na betonových schodech. Jejich žízeň muselo hasit rovnou pět stánků s pivem. Diváků mohlo dorazit na dva tisíce.

Obrázek mohla nabídnout i dobročinná akce. Z každé prodané vstupenky pořadatelé dávali desetikorunu na léčbu vážně poraněné lyžařky. Nakonec pro Veroniku Fojtíkovou vybrali dvanáct tisícovek. Vezmeme-li v úvahu, že děti do patnácti let vstupné neplatili, ony dvě tisícovky jsou reálným číslem.

Josef Franc si připravuje ideální místo pro start
Josef Franc si připravuje ideální místo pro start

Počasí bylo krásné. Z šestnáctky kontraktovaných závodníků nechyběl nikdo. Po okázalém nástupu, kde byly na odiv vystaveny vskutku netradičně pojaté trofeje pro vítěze, se šlo do ostré akce. Většina rozjížděk měla nezměněné pořadí od startu až do cíle. A pokud se předjíždělo, v drtivé většině v první zatáčce. Jako třeba v rozjížďce s číslem dvě, když Robert Chmiel předčil Patrika Mikela.

Marcin Rempala (žlutá) v souboji s Josefem Francem (bílá)
Marcin Rempala (žlutá) v souboji s Josefem Francem (bílá)

Vyhrál Matěj Kůs, který byl v prvních dvou sériích jedním ze dvou českých vítězů. Tři body naráz dokázal inkasovat už jen Hynek Štichauer, který v první zatáčce v rozjížďce s číslem sedm podjel právě Matěje Kůse. Josef Franc byl dvakrát druhý, ale jasně obecenstvu demonstroval, komu bude dnes patřit pomyslný primát největšího bojovníka.

Hynek Štichauer vede před Matějem Kůsem
Hynek Štichauer vede před Matějem Kůsem

Ve čtvrté jízdě na pražského závodníka odstartoval Marcin Rempala, který nepovolil za celá čtyři kola. Osmou jízdu pak Josef Franc rozjížděl ještě hůře. Odjel až jako třetí. Záhy se však dostal před Ondřeje Smetanu a udeřil na druhého Rempalu, Tomasze. Přitom však musel jako oko v hlavě strážit Ondřeje Smetanu, který se ze všech sil snažil vrátit se nazpět.

Marcin Rempala ujíždí před Ondřejem Smetanou
Marcin Rempala ujíždí před Ondřejem Smetanou

Ondřej Smetana nešetřil bojovností ani ve dvanácté jízdě. Jejím ústředním motivem byl nápor Matěje Kůse na vedoucího Marcina Rempalu. Jenže jeho mladší kolega na něj tlačil zezadu stejně jako prve na Josefa France. Ani v tomto případě vak Ondřej Smetana neuspěl. Nicméně smůle se nevyvaroval ani Matěj Kůs, když hned po přestávce přišel o druhou příčku vinou poruchy motocyklu již ve druhém kole.

 

Jízdu nekončí vlajka s křížem

Lars Skupien vede za sebou Matěje Kůse, Tomasze Rempalu a Joshe Coyna
Lars Skupien vede za sebou Matěje Kůse, Tomasze Rempalu a Joshe Coyna

Josef Franc poté dvakrát vyhrál. Podlehl až v osmnácté jízdě Stanislavu Mělničukovi a stal se vítězem celé základní části a také prvním přímo postupujícím finalistou. Za ním se ovšem rozpoutala mela. Hned sedm závodníků se vešlo do rozpětí dvou bodů. Přitom do finále mohli jenom dva nejlepší a další dva mohli najít nápravu v rozjížďce poslední šance.

Černý Petr nakonec zůstal v rukou Roberta Chmiela, jenž ve startovní listině na poslední chvíli zastoupil Martina Málka, který se v neděli chtěl v Pfarrkirchenu připravovat na finále mistrovství světa dlouhodrážních družstev. Polákovi se v dnešním závodě stala osudná rozjížďka s číslem patnáct.

Za najetí do pásky v jedenácté jízdě pykal Stanislav Mělničuk
Za najetí do pásky v jedenácté jízdě pykal Stanislav Mělničuk

Jezdil poslední za Anne Spaanem, který doposud nesebral z kopřivnického oválu jediný bod. Holanďan Roberta Chmiela uhlídal a na cílové čáře před ním byl o pověstnou cyklistickou galusku. Polský závodník skončil s deseti body stejně, jako měli Stanislav Mělničuk a Marcin Rempala. Avšak oproti nim měl jenom dvě trojky. Slovo smůla mohl ve své mateřštině skloňovat rovněž Hubert Legowik.

Stanislav Mělničuk dohání bodové zpoždění
Stanislav Mělničuk dohání bodové zpoždění

Stal se totiž hlavním aktérem kuriózní situace, která nastala v osmnácté jízdě. Dopředu vystřelil právě Hubert Legowik. Za ním Stanislav Mělničuk, Matěj Kůs a Josef Franc, který se však ještě v průběhu prvního kola dostal před svého klubového kolegu. Matěj Kůs si rychle spočítal, že po předchozím defektu mu do poslední šance nepomůže už vůbec nic.

Matěj Kůs bavil v osmnácté jízdě obecenstvo
Matěj Kůs bavil v osmnácté jízdě obecenstvo

Začal proto bavit obecenstvo, s nímž se loučil jízdou po zadním kole. Sledoval jej i Pavel Matula v roli startmaršála s vlajkou s křížem v rukou. Zjevně ji držel dvě kola a nedal šachovnicový praporek. Hubert Legowik přestal jet. Mohl jen sledovat, kterak se před něj přesypali Stanislav Mělničuk a Josef Franc. Hubert Legowik nakonec stačil dojet ještě alespoň jako třetí.

 

Pražanova finálová stíhačka končí na druhé příčce

Souboj Roberta Chmiela (červená) a Ondřeje Smetany
Souboj Roberta Chmiela (červená) a Ondřeje Smetany

Rozjížďka s číslem osmnáct vnesla závodu nové pořádky. Jeho základní část nevyhrál Hubert Legowik, ale Josef Franc, jak jsme si již řekli. A právě tady Stanislav Mělničuk sebral onu rozhodující trojku navíc, která poslala do jízdy poslední šance jeho a nikoliv Roberta Chmiela.

Podobných zvratů jsme dnes viděli více. Třeba Marcin Rempala v páté jízdě nejprve vystřihnul letmák, aby posléze zůstal stát vinou defektu stroje. Letmý start se povedl v rozjížďce s číslem devět rovněž Larsi Skupienovi. Při repete poté přetrhnul pásku. Za tento incident se dnes nevylučovalo, trestal se trestnou čárou. O patnáct metrů dozadu šel v jedenácté jízdě Stanislav Mělničuk, avšak mladého Poláka poslal ven jeho předchozí startovní přestupek.

Josef Franc zvednul ve finále červený terč
Josef Franc zvednul ve finále červený terč

O štěstí mohl mluvit třeba Norbert Magosi. Ve čtvrtém kole šestnácté jízdy upadl z druhého místa a jeho motocykl zůstal ležet po hrůzostrašném pádu na nafukovacích mantinelech, které však neroztrhla. Fortuna nabídla svůj úsměv i Hynku Štichauerovi. Za zády vedoucího Marcina Rempaly dotíral na Norberta Magosiho, dokud ho na metě těsně nepředjel. I díky tomu chyběl na startovním roštu poslední šance Robert Chmiel, avšak pardubický závodník nikoliv.

Josef Franc (červená) ve finále podjíždí Huberta Legowika (modrá) a Larse Skupiene (žlutá)
Josef Franc (červená) ve finále podjíždí Huberta Legowika (modrá) a Larse Skupiene (žlutá)

Poslední šance však byla pro Hynka Štichauera konečnou stanicí. Zatímco Stanislav Mělničuk vyhrál stylem start – cíl, on jezdil třetí za Hubertem Legowikem. Zkusil pár útoků, které ale nevyšly, takže skončil třetí. Marcin Rempala byl beznadějně poslední a nakonec neprojel ani cílem.

Stanislav Mělničuk míří k vítězství
Stanislav Mělničuk míří k vítězství

Na finále jsme si chvilku počkali. Startovní místa si jeho účastníci vybírali rovnou na startovním roštu a Stanislav Mělničuk si dával na čas. Mezitím Josef Franc zvedl červený terč a Lars Skupien, jenž postoupil jako rovnou jako druhý na pomocná kritéria, sáhl po žlutém. Když Ukrajinec nedorazil, Hubert Legowik ho předběhl a vzal si bílou.

Na Stanislava Mělničuka zbyla modrá dráha. Z ní posléze vystřelil jako blesk. Za sebou měl Huberta Legowika a Larse Skupieně. Josef Franc byl poslední, avšak ještě v nájezdu do druhé zatáčky oba mladé Poláky předjel naráz. Poté stíhal vedoucího Ukrajince. Útočil, útočil, útočil, ale skončil jako tradičně v mistrovství republiky jednotlivců. Druhý.

Josef Franc dokázal ve finále porazit dva Poláky
Josef Franc dokázal ve finále porazit dva Poláky
TOT LaC FIN
1. Stanislav Mělničuk, UA 3 1 0 3 3 10 1. 1.
2. Josef Franc, Praha 2 2 3 3 2 12 2.
3. Hubert Legowik, PL 2 2 3 3 1 11 2. 3.
4. Lars Skupien, PL 3 2 T 3 3 11 4.
5. Hynek Štichauer, Pardubice 1 3 3 2 2 11 3.
6. Marcin Rempala, PL 3 E 3 1 3 10 R
7. Robert Chmiel, PL 2 3 2 0 3 10
8. Tomasz Rempala, PL 2 3 1 2 0 8
9. Matěj Kůs, Praha 3 2 2 E 0 7
10. Norbert Magosi, H 0 3 2 F 1 6
11. Ondřej Smetana, Praha 0 1 1 2 2 6
12. Patrik Mikel, Pardubice 1 0 1 2 2 6
13. Josh Coyne, AUS 1 1 2 1 1 6
14. Martin Gavenda, Praha 1 1 1 0 E 3
15. Anne Spaan, NL (ACCR) 0 0 0 1 1 2
16. Jakub Valkovič, SK 0 0 0 1 0 1

Foto: Mirek Horáček a Miroslav Klimsza

Stanislav Mělničuk se stal nečekaným vítězem
Stanislav Mělničuk se stal nečekaným vítězem

Kopřivnice je připravena na další ze svých letošních vrcholů

Kopřivnice – 7. září
Tři dny po sobě zveřejňovali kopřivničtí pořadatelé startovní listinu svého sobotního pouťáku. A dnes je jasné, že se na severomoravském obru spaseném pro plochodrážní závody od patnácti hodin začne odehrávat další skvělá podívaná. Termínové kolize s dalším kolem českého přeboru v Plzni mohou s ohledem na finanční podmínky litovat závodníci, kteří účast na západě Čech dostali od svých klubů befelem. Nicméně Richard Dufek, místopředseda PD Kopřivnice, si o nápadu pořádat v Čechách dva plochodrážní mítinky ve stejném dnu myslí svoje.

 

Josef Franc vyhrál v Kopřivnici červnový přebor
Josef Franc vyhrál v Kopřivnici červnový přebor

Rozpis kopřivnického závodu našel inspiraci pro svou podobu v evropském šampionátu jednotlivců. Po rozjížďce s číslem dvacet postoupí dva nejlepší rovnou do finále, zatímco zbývající čtveřice bude mít možnost kvalifikovat se do jízdy klíčové pro obsazení pódia v rozjížďce poslední šance.

V personálním obsazení mítinku se pozitivně odrazily kontakty s polskými kluby, jež si Kopřivnice vypěstovala v dávné minulosti. „Profitovali jsme z blízkosti Opole a Rybniku,“ říká Richard Dufek. „A když nám Martin Málek nakonec odřekl, pojede místo něho Robert Chmiel.“

Matěj Kůs dozajista v sobotu nabídne podobný pohled mnoha svým soupeřům
Matěj Kůs dozajista v sobotu nabídne podobný pohled mnoha svým soupeřům

Březolupský závodník chce totiž před světovým šampionátem dlouhodrážních družstev absolvovat co největší počet podniků long tracku. V neděli jej čeká pouťák v Pfarrkirchenu a on nenašel řidiče, který by s ním absolvoval noční sedmisetkilometrový přesun ze severní Moravy do Německa.

„Všem šestnácti závodníkům jsme posílali kontrakty,“ svěřuje se Richard Dufek. „Doufám, že všichni dojedou. Kdyby něco vypadlo, naskočil by David Pacalaj. Jinak jede do Plzně, protože Zdeno Vaculík usoudil, že pro něj bude lepší jet celý závod přeboru než dělat náhradníka u nás.“

Ondřej Smetana nepojede přebor v Plzni, nýbrž kopřivnický pouťák
Ondřej Smetana nepojede přebor v Plzni, nýbrž kopřivnický pouťák

Startovní listina je pestrá a hodně lákavá. Josef Franc, Hynek Štichauer, Ondřej Smetana a Patrik Mikel si v dubnové Praze potvrdili svou příslušnost do přímo nasazené osmičky pro druhé finále v Divišově. Nebýt zranění, byl by v ní dozajista i Matěj Kůs. A Martin Gavenda dokázal, že v Kopřivnici umí zajet, při červnovém přeboru, kde mu vidinu lepší příčky sebraly potíže se spojkou.

Norbert Magosi se v Kopřivnici ukázal již v červnu
Norbert Magosi se v Kopřivnici ukázal již v červnu

Soupeři českým závodníkům bude polská pětka Lars Skupien, Hubert Legowik, Tomasz a Marcin Rempalovi a již zmiňovaný Robert Chmiel. Vrátí se Norbert Magosi a díky Stanislavu Mělničukovi, Anne Spaanovi, Joshi Coynemu a Jakubu Valkovičovi se kopřivnickému obecenstvu v sobotu představí zástupci sedmi zemí.

Jakub Valkovič bude zastupovat slovenské barvy
Jakub Valkovič bude zastupovat slovenské barvy

Zdá se, že přeborový závod, který Plzeň dodatečně vložila na stejný termín, kopřivnickým pořadatelům nezkomplikoval život. „Částečně nás Plzeň poškodila,“ zvážní Richard Dufek. „Chtěli jsme osm Čechů. Michal Dudek, Simoťák, Zdenda Holub šli do Plzně. Ale nakonec se nám to podařilo a spokojení jsou všichni.

Martin Gavenda (červená) na snímku přesvědčuje Jana Kvěcha, že v Kopřivnici umí zajet
Martin Gavenda (červená) na snímku přesvědčuje Jana Kvěcha, že v Kopřivnici umí zajet

Nicméně Ondřej Smetana, který se po březolupském vítězství vrátil do čela přeboru před Zdeňka Holuba, však v kopřivnické startovní listině figuruje… „O něho jsme bojovali,“ vysvětluje Richard Dufek. „Nakonec jsme se s panem Moravcem a AK Markéta dohodli a pojede u nás. Termínová kolize s Plzní nešťastná byla, ale už nemá cenu se handrkovat a dělat rozbroje. Ale pravda je, že když máme dvacet závodníků v republice, dělat dva závody v jeden den je nesmysl.“


Mítink začíná tréninkem úderem čtrnácté hodiny, slavnostní nástup je na pořadu o šedesát minut později a závodit se začne za další půlhodinu.


 

Startovní listina mezinárodního pouťáku v Kopřivnici, sobota:

1 Lars Skupien, PL
2 Hubert Legowik, PL
3 Hynek Štichauer, Pardubice
4 Ondřej Smetana, Praha
5 Robert Chmiel, PL
6 Norbert Magosi, H
7 Matěj Kůs, Praha
8 Patrik Mikel, Pardubice
9 Stanislav Mělničuk, UA
10 Anne Spaan, NL (ACCR)
11 Martin Gavenda, Březolupy
12 Tomasz Rempala, PL
13 Marcin Rempala, PL
14 Josh Coyne, AUS
15 Jakub Valkovič, SK
16 Josef Franc, Praha

Poznámka: David Pacalaj nastoupí v případě odřeknutí některého závodníka, rozhodně nebude náhradníkem, jelikož by upřednostnil plzeňský přebor

Kopřivnické publikum se může těšit na další skvělý závod
Kopřivnické publikum se může těšit na další skvělý závod

Foto: Karel Herman

Vrácená stopětadvacítka Shupa nesignalizuje změnu kopřivnických plánů

Kopřivnice – 27. července
Někdy v půlce dubna se kopřivnický klub dohodl s Jaroslavem Šůsem o zapůjčení stopětadvacítky Shupa. V akci ji diváci viděli i při červnovém přeboru. Nyní je však zpátky v pražských dílnách, což ovšem neznamená žádný obrat v klubových plánech vychovat si vlastní jezdeckou základnu. Richard Dufek, místopředseda PD Kopřivnice, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na podzim chtějí rozšířit spektrum našich minioválů. Kromě toho nastínil, že zářijový pouťák by na severomoravském obru nemusel být posledním letošním závodem, jelikož v říjnu by Letní stadión mohl zažít podívanou, jakou doposud nespatřil.

 

Polská osmdesátka na nové dráze ve Štramberku

Shupě kopřivnický design slušel
Shupě kopřivnický design slušel

Shupa je již léta nedílnou součástí české závodní scény, takže Jaroslav Šůs neměl problém vyjít vstříc kopřivnické prosbě se zapůjčením motocyklu. „Po dohodě s AK PD Kopřivnice jsme postavili motocykl pro začínající závodníky,“ říká konstruktér úspěšných motocyklů. „Je to náš základní model na malých kolech, který označujeme 125 Basic. Také motor je v základním provedení. Pro první prezentaci měl motocykl zapůjčen i oblečení od Shupy. Dohodli jsme se však, že si Kopřivničtí posléze udělají vlastní design krytů rámu a řidítek, což se jim také hezky podařilo.“

Povedený design ostatně obdivovaly rovněž davy diváků, kteří se poslední červnovou sobotu stali svědky prvního opravdického plochodrážního závodu na Letním stadiónu po devíti letech. Avšak pozítří, kdy se vedle mistrovského flat tracku na severu Moravy rozhodne vůbec o prvním mistru republiky v kubatuře dvěstěpadesátek, už za její řidítka žádný z kopřivnických adeptů plochodrážního řemesla neusedne.

Polská osmdesátka se tuto sobotu ještě kopřivnickým divákům na odiv předvádět nebude
Polská osmdesátka se tuto sobotu ještě kopřivnickým divákům na odiv předvádět nebude

„Půjčili jsme si ji, ale půlka kluků je na ni velká a půlka malá, proto jsme ji s díky vrátili panu Šůsovi a zaplatili za pronájem,“ říká Richard Dufek, přičemž jedním dechem dodává, že kopřivnický závodní dorost zkrátka nepřijde. „Chceme koupit osmdesátku od polského výrobce. Jsou tam ale problémy s díly, takže se nepovede přivézt už na sobotní závod. Chtěli bychom také koupit půllitr pro kluky, co jim je už šestnáct, sedmnáct.“

O kousek blíže k realizaci je také minidráha. „Chceme ji udělat na podzim,“ přibližuje Richard Dufek. „Je to už předjednané s městem Štramberk na bejvalým škvárovým hřišti, co s ním už město nemá žádný další plány. Jen to ještě musíme podat formou žádosti a zpracovat projektovou dokumentaci.“

 

Mezinárodní pouťák versus český přebor

Absence Zdeňka Simoty v zářijovém pouťáku Richarda Dufka hodně mrzí
Absence Zdeňka Simoty v zářijovém pouťáku Richarda Dufka hodně mrzí

Po sobotních závodech má letošní kopřivnická závodní sezóna vyvrcholit zkraje září mezinárodním podnikem. Jenže přesně na stejný den dostala Plzeň přiklepnutý přeborový mítink, jenž byl původně na programu na Prvního máje ve Mšeně. Západočeská snaha uspořádat a především z vlastní kapsy zaplatit další podnik navíc, aby jejich plochodrážní rok nekončil již počátkem července, je nesporně sympatická. Na druhou stranu termínová kolize s dalším závodem se jeví více než nešťastně.

„My jsme ten termín měli první,“ povzdechne si Richard Dufek. „Petr Moravec se mi omlouval, ale jinak to nešlo, a že my přece jen cílíme na špičku. Má pravdu, ale určitě nám to odebere závodníky a dáme víc za cizince. Přijdeme třeba o Simoťáka, ale stane se, stane. Nepoloží nás to, ale je to škoda.“

Jaký je Váš názor?

Měly by Kopřivnice a Plzeň vyřešit termínovou kolizi přesunem jednoho závodu na jiný den?

View Results

Loading ... Loading ...

Tajemník plzeňského klubu Jaroslav Hrubý na druhou stranu argumentoval, že Plzeň přišla s termínem 9. září jako první. Poprvé totiž začala situaci ohledně přeboru sondovat již při světové kvalifikaci v Mariánských Lázních a v té chvíli AČR neevidoval na tento termín schválené zvláštní ustanovení jiného závodu.

Ať už termínová kolize dopadne jakkoliv, v Kopřivnici na závody přijde bezesporu více diváků
Ať už termínová kolize dopadne jakkoliv, v Kopřivnici na závody přijde bezesporu více diváků

Nicméně i Západočechům může termínová kolize uškodit. V sobotu v Březolupech totiž Adrian Rymel živě monitoroval situaci v průběžné klasifikaci českého přeboru. Pakliže by totiž nějaký borec kupříkladu Zdeněk Holub již najisto kvalifikoval do druhého finále šampionátu jednotlivců ve Mšeně, mohl by plzeňský závod oželet a preferovat lukrativnější start v Kopřivnici.

Za dané situace se jako ideální východisko může jevit přesun některého ze závodů třeba na neděli. „Všechno už dva měsíce marketingově směřujeme na sobotu,“ kroutí hlavou Richard Dufek. „Lidi nechodí sami od sebe, pro nás by teď nebylo vhodný termín měnit.“

 

Dlouhodrážní šampionát na Moravě čeká na verdikt

Josef Franc v červnu netestoval v Kopřivnici dlouhodrážní motocykl nadarmo
Josef Franc v červnu netestoval v Kopřivnici dlouhodrážní motocykl nadarmo

Nicméně sobota 9. září s mezinárodním závodem nemusí být posledním letošním závodem v Kopřivnici. Josef Franc po zdejším obru nejezdil v červnu za řidítky svého dlouhodrážního motocyklu pro nic za nic. Jeho počínání bylo testem, zda by se místo tradičních Mariánských Lázní nemohlo mistrovství republiky konat právě zde.

„Je velká pravděpodobnost, že se u nás pojede,“ rozzáří se Richard Dufek. „Do soboty se to definitivně potvrdí či vyvrátí. Termín by byl 8. října, den po posledním finále mistrovství republiky v Březoloupech. To by byl vrchol sezóny jako hrom!“

Již v sobotu se bude v Kopřivnici opět závodit
Již v sobotu se bude v Kopřivnici opět závodit

Kopřivnický ovál je se svými 480 metry nejdelší klasickým oválem na našem území, nicméně do lázeňského kilometru mu přece jen více než polovina délky schází, o šířce ani nemluvě. „Vím, že to není širokánské,“ uvědomuje si tyto skutečnosti také Richard Dufek. „Ale není to tady za roh. A ve čtyřech to tady půjde. Už od začátku bylo jasný, že v šesti, ani v pěti tady jezdit nemůžeme, nemáme dvanáctimetrový rovinky.“

Foto: Karel Herman