Praha – 2. října
Všechno začalo v pátek. V posledním finálovém závodě světového juniorského šampionátu pronikl do semifinále, aby mu nakonec patřila osmá pozice. Pak přišla sobota. Při Zlaté stuze nebyl první jen v jedné semifinálové jízdě a díky mohutnému finiši ve finále dal svítkovský stadión rozeznít tóny české hymny. V neděli se pozornost davů soustředila zejména na Václava Milíka. Nicméně jeho postup do malého finále rozhodně nesmí být přehlížen a to nejen proto, že dva zástupce mezi nejlepší dvanáctkou závodu všech závodů měla naposledy před třemi lety. Famózní série pokračovala i zkraje nového týdne, protože při prolitém Tomíčkově memoriálu mu chyběl kousíček na pódium. Není proto divu, že byl Eduard Krčmář navýsost spokojen, ale o sobotním vyvrcholení mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech raději příliš detailně mluvit nechtěl.
Eduard Krčmář na včerejší tiskové konferenci, zablácený, ale spokojený
„Zlatou stuhu jsem chtěl vyhrát,“ netajil se Eduard Krčmář se svými ambice rozloučit se s juniorským věkem vskutku důstojným výsledkem. „Podařilo se. Ve finále trochu dělal potíže Zdeněk Holub. Pak se mi motorka rozjela.“
Nicméně na čela zatím úřadoval Michael Härtel. „Když jsem najížděl do poslední zatáčky, věděl jsem, že to vyjde,“ vrací se slánský závodník k nervy drásajícímu finiši, kde konečné slovo o vítězi řekl videozáznam. „Věřil jsem tomu. Dopadlo to o pět centimetrů a jsem rád.“
Těsný finiš Zlaté stuhy na velkoplošené obrazovce
Eduard Krčmář pochopitelně nemohl chybět ve startovní listině Zlaté přilby, kde si diváky získal již svým statečným bojem zkraje října 2014. Tehdy užuž bušil na semifinálová vrata. Hans N. Andersen však vyhrál poslední rozjížďku a při bodové rovnosti to byl právě on, kdo putoval mezi nejlepší dvanáctku.
Eduard Krčmář útočí na Michaela Härtela
Svůj tehdejší výkon Eduard Krčmář vylepšil až předevčírem, kdy se tři roky stará historie s těsným vyřazením svým způsobem opakovala, byť šlo o level výše. „Škoda, že se neudělalo velký finále,“ připomíná, že mu na cestu mezi nejlepší šestku po vítězství v rozjížďce s číslem devětadvacet chyběl jediný bod. „To by byl nejlepší výsledek.“
České hvězdy uplynulého víkendu – Václav Milík a Eduard Krčmář
Včera mohl být na tiskové konferenci po boku Maxe Fricka, Petera Kildemanda a Jurici Pavlice spokojený. „Škoda, že to pokazilo počasí,“ komentoval předčasný konec slavného závodu, který deštěm trpí takřka tradičně. „Ukončilo se to v pravý čas, na dráze už byly fleky a bylo to nebezpečný. Škoda, že Jurica Pavlic měl víc trojek. Byl lepší, doufám, že mně to vyjde příští rok.“
Rok je relativně dlouhá doba a březolupská sobota je mnohem blíže současné realitě. Před čtrnácti dny v Divišově si Eduard Krčmář vylepšil osobní rekord umístění v závodě ranku mistrovství republiky jednotlivců. Skončil druhý a v aktuálním pořadí ztrácí na Josefa France jediný bod.
Na cestě za čtvrtým místem v Memoriálu Luboše Tomíčka
Slibná podzimní forma Eduarda Krčmáře může v moravské vísce vést k dalšímu překvapení… „Na Březolupy mám velkej‘ plán, ale nechci o tom mluvit,“ zůstal však věrný své pevné zásadě nepouštět se před závodem do žádných spekulací.
S maminkou Jitkou po sobotním triumfu
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Praha – 2. října
První kapky padající na stadión po sedmnácté hodině daly jasně najevo, že se déšť přišel podívat na Tomíčkův memoriál rovněž letos. Co bylo horší, pár okamžiků před slavnostním začátkem se rozpršelo jako z konve. A byť svatý Petr v jednu chvíli slevil z intenzity vodního bombardování, déšť neměl konce. Pečlivě připravený ovál se ve třetí sérii dostal do křížku se sjízdností a řada borců nedokončila po zásahu hutné cejchy. Po kratším brífinku padl verdikt pokračovat, nicméně podmínky se zhoršovaly a po šestnácté jízdě letěl ručník do ringu k úlevě všech závodníků. Stejně jako v letech 1991, 2011 a 2016 zůstal slavný závod nedokončen. Vítězem se stal Max Fricke, jehož během čtyř výjezdů na ovál nikdo nedokázal porazit. Na stupně vítězů se dostali ještě Peter Kildemand, jemuž jediný bod uzmul Sebastian Ulamek, a Jurica Pavlic, který po úvodní nule neznal nic jiného než prvenství. Nejlepším českým účastníkem se stal Eduard Krčmář, jehož na pódium nepustila jen horší pomocná kritéria.
Peter Kildemand, Max Fricke a Jurica Pavlic na stupních vítězů
Déšť si nenechal ujít Tomíčka ani letos
Michael Härtel se chystá na závod a kaluže na zemi depa vypovídají o dešti
Okolo osmnácté hodiny byla intenzita lidí pospíchajících od petřinské stanice metra o poznání intenzivnější než v jiné všední dny. Důvod byl nasnadě. Řada chodců totiž směřovala své kroky k pokladnám stadiónu na Markétě. Tomíčkův memoriál byl více než silným lákadlem.
Jenže sotva se jejich oči dostaly při výstupu po schodech do úrovně s chodníkem, většině uniklo z úst jadrné zakletí. Asfalt se leskl kalužemi, na jejichž hladiny nepřestávaly dopadat další a další kapky. Nejhorší bylo, že se svého reje jakoby nemohly nabažit. A bylo to horší a horší.
Max Fricke se ujímá vedení v rozjížďce s číslem jedna před Krystianem Pieszczekem
Také nástup se bohužel neobešel bez přítomnosti deště, sice s drobnými, ale o to hustšími kapkami vody. Otálet by proto bylo nanejvýše pošetilé a naštěstí si Tomáš Topinka se svým týmem dal na přípravě závodního oválu jako vždycky hodně záležet. Jako první vítěz dorazil do cíle Max Fricke. V rozjížďce s číslem jedna triumfoval stylem start – cíl před Krystianem Pieszczekem, jenž proletěl první zatáčkou jako střela a poslal za svá záda Daniela Gappmaiera a Josefa France.
Josef Franc chytá spršky hutné cejchy
Čeští fanoušci se nedočkali triumfu našeho závodníka ani v rozjížďce s číslem dvě. Tady úřadoval Peter Kildemand, zatímco Václav Milík ozdobený aureolou vítěze Zlaté přilby musel v závěru odrážet Nicolase Covattiho, jenž spodní stranou závěrečného oblouku nabral nevídané zrychlení. Až v další jízdě mohly ochozy konečně bouřit v naší mateřštině!
Jurica Pavlic glosuje tradiční déšť radou pražským pořadatelům:
„Měli byste udělat střechu nad stadiónem.“
Peter Kildemand za sebou vodí Václava Milíka, Nicolase Covattiho a Michaela Härtela
Stačilo, aby Eduard Krčmář bleskově reagoval na let pásky k plačícímu nebi, v první oblouku odrazil dotěrného Petera Ljunga a dojel neohroženě jako vítěz k šachovnicové vlajce. Hned vzápětí rozpoutal emoce Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem čtyři nejprve nedal šanci útokům Andrease Jonssona, aby si vzápětí nedopřál klidu, dokud vnější stranou druhé zatáčky nezbavil ve třetím okruhu vedení Gleba Čugunova.
Eduard Krčmář drží v šachu Petera Ljunga
Druhá série viděla vítězit tři předcházející vítěze, kteří se tím pádem seřadili se šesti body na čele aktuální klasifikace. Bohužel neustávající slejvák ničil dráhu čím dál víc. Zatímco Max Fricke po perfektním startu pádil za dalším triumfem, Václav Milík v první zatáčce inkasoval takovou cejchu, že zůstal stát.
Čtvrtou jízdu zatím vede Gleb Čugunov (žlutá) před Matějem Kůsem (modrá), Andreasem Jonssonem (bílá) a Juricou Pavlicem (červená)
Povedený start se stal elementárním vodítkem k úspěchu. I proto si Matěj Kůs v rozjížďce s číslem šest vykoledoval žlutou kartu. Při opakovačce byl jednoznačně v čele Eduard Krčmář. Avšak v úvodním okruhu upadl Michael Härtel. Pospíchal do depa pro náhradní stroj, aby po třetím startu za sebou nechal Josefa France. Napotřetí nejlépe odstartoval Matěj Kůs.
Matěj Kůs (červená) útočí na Eduarda Krčmáře
Pražský závodník v první zatáčce odvrátil nájezd Eduarda Krčmáře. Uštědřil Slaňákovi první prohru dnešního večera a sám se vyhoupnul na šest bodů. Třetím neporaženým byl posléze Peter Kildemand v osmé jízdě. Zatímco Andreas Jonsson v jejím prvním kole odstoupil nejen z jízdy, ale jak se záhy ukázalo i z celého závodu, on útočil na vedoucího Krystiana Pieszczeka. Využíval hodně hluboký vnitřek a na cílové rovince se po něm dostal dopředu.
Počtvrté ve své historii zůstal závod nedokončen
Náhradník Ondřej Smetana získal bod na úkor Michaela Härtela
Jurica Pavlic začal dnešní mítink kulaťoučkou nulou. Důvod byl nasnadě. V rozjížďce s číslem čtyři prostě neodstartoval a v aktuálních podmínkách se nemohl dostat dopředu. Nicméně chorvatský závodník se rychle vydal na cestu k nápravě. Sedmou jízdu vyhrál stylem start – cíl a v první zatáčce rozjížďky s číslem deset objel Petera Ljunga, aby na své konto dodal další trojku.
Po úvodní nule Jurica Pavlic už jenom vítězil
Pochopitelně živil své naděje na postup do finálové jízdy, kde by pro pětku nejlepších závodníků letošní Memoriál Luboše Tomíčka začal prakticky od začátku. Jenže pero scénáristy stále držely dešťové víly a depem se šířilo očekávání předčasného konce závodu. Po třech sériích zůstal z trojice neporažených již jen Max Fricke.
Po dvanácti jízdách již takřka nikdo nevěřil, že závod bude pokračovat
Australan suverénně vyhrál devátou jízdu, v níž mladý Dán Kenneth B. Jürgensen již podruhé během večera upadl. V rozjížďce s číslem jedenáct se Peter Kildemand horko těžko prokousal na konci třetího kola před druhého Daniela Gappmaiera, zatímco Sebastian Ulamek sklízel sladké ovoce skvělého startu. A Matěj Kůs se žlutým povlakem na přilbě neměl po vylétnutí pásky sebemenší šanci v bubnové palbě hutných cejch proniknout dopředu.
Výpadek elektrické energii oslepil také světelnou tabuli
V rozjížďce s číslem dvanáct zůstal trčet vzadu Eduard Krčmář, jehož před sebe nepustil Nicolas Covatti. Ital s argentinskými kořeny zkoušel marně atakovat vedoucího Krystiana Pieszczeka. Slánský závodník zachránil alespoň poslední bod před Glebem Čugunovem, který už měl bahnité dráhy evidentně plné zuby a nedojel ani do cíle.
Peter Kildemand v dešťových kapkách ujíždí Danielu Gappmaierovi
Třetí série končila tři minuty před osmou. Zatímco v hlavní budově vypadla dodávka elektrické energie, což oslepilo rovněž velkoplošné obrazovky, ve druhé zatáčce vedl Pavel Ondrašík debatu se závodníky. Sportovní šéf pražské Markéty je spolu s Tomášem Topinkou přesvědčil, že zkusí ignorovat déšť a stále víc problematickou dráhu ještě ve čtyřech dalších jízdách.
Max Fricke ujíždí Peteru Ljungovi
„Už jsem měl sundanou helmu, že nepojedu,“ svěřoval se později Max Fricke. Nakonec to byl právě on, kdo vyhrál rozjížďku s číslem třináct a jako jediný nepoznal hořkost porážky. Ambice na jeho skalp živil Matěj Kůs, avšak inkasoval takovou porci materiálu z pražské dráhy od Australanova zadního kola, že rovnou zaroloval na zelený trávník. Vzápětí se od startu nejrychleji odlepil Josef Franc, avšak na první příčku neomylně zamířil Peter Kildemand. Se svými jedenácti body byl hned za neporaženým Maxem Frickem.
Eduard Krčmář vysvětluje své ježdění po zadním kole v patnácté jízdě:
„Měl jsem náskok, užíval jsem si to, snažil se udělat show pro diváky. Když tady člověk dneska jel vpředu, moh‘ si to dovolit, ale vzadu to bylo špatný.“
V patnácté jízdě dodal Eduard Krčmář na své konto klíčovou trojku
V rozjížďce s číslem patnáct nezaváhal Eduard Krčmář. Zatímco zabahněný Václav Milík u vidiny svého sobotního startu ve velké ceně v Toruni zůstal stát již na konci první zatáčky, on rychle za svá záda odeslal náhradníka Zdeňka Holuba. A pak už pádil do cíle, v němž se dostal na devět bodů, ale cestou přitom nezapomínal bavit diváky. Dostal se přitom na samý dohled stupňů vítězů.
Rozbahněná dráha vzala Václavu Milíkovi naději na další vítězství po včerejší Zlaté přilbě
Sebastian Ulamek přijel na start šestnácté jízdy s modrým povlakem. Nicméně vzhledem k okolnostem se rozhodčí Miroslav Topinka nechtěl pouštět do žádných konfrontací. A tak se polský matador postavil na vnitřek dráhy po bok Michaela Härtela, který měl logicky mordou přilbu rovněž. Nicméně pozornost si vynutil stejně zejména Jurica Pavlic, který jezdil první od startu až do cíle. A zapsal si třetí triumf v řadě.
Po šestnácti jízdách bylo jasné, že se je závodem konec
Nyní se závodníci sešli v depu. Hodiny ukazovaly přesně minutu před půl devátou, když všichni unisono dospěli k rozhodnutí, že právě skončená rozjížďka s číslem šestnáct byla dnes poslední. Samozřejmě platily dosavadní výsledky. Max Fricke byl vítězem, Peter Kildemand, jenž se s ním nepotkal, ale prohrál se Sebastianem Ulamkem, skončil druhý. Při rovnosti bodů s Eduardem Krčmářem o třetím místě Juricy Pavlice rozhodla pomocná kritéria.
Hlasy z depa
Max Fricke vyhrál všechny čtyři jízdy
„Jel jsem v Praze poprvé,“ rozhovořil se Max Fricke na tiskové konferenci. „Bylo skvělé sem přijet a zvítězit. Věřte mi, že mám zkušenosti na různých drahách, takže vím, co říkám, že ke konci to už nebylo ideální.“
Peter Kildemand se ztotožnil s předčasným koncem závodu
„Bylo to dobré rozhodnutí,“ ztotožnil se s předčasným koncem závodu také Peter Kildemand. „Déšť byl hodně silný. Nedalo se dělat nic jiného, aby všichni závodníci zůstali zdraví. Je to sport, pochopitelně se musíte snažit, ale rozhodnutí ukončit závod, bylo dobré.“
Jurica Pavlic nakonec skončil třetí díky lepším pomocným kritériím
„Jsem tady počtvrté v řadě a pokaždé prší,“ povzdechl si Jurica Pavlic. „Dnes bylo hodně bláta, rozhodovaly starty. Když je všude cejcha, je těžké závodit… Vím, že tady bylo hodně diváků, že museli být zklamaní. Kdybych byl v první zatáčce na čele, bylo by to v pohodě, ale jinak bych chytal cejchu.““
Eduard Krčmář se nakonec stal nejúspěšnějším Čechem
„Zkazil jsem třetí jízdu,“ uvědomoval si Eduard Krčmář, kde přišel o stupně vítězů. „Tam kdybych byl první, jsem teď spokojenej‘. Ale na to, jaký bylo počasí, to šlo. Na Tomíčkově memoriálu prší vždycky. Měl jsem dobrý starty a to rozhodlo. Když tady byl člověk první, je to paráda. Když nebylo, je to problém. Dráha byla pěkně připravená, věřil jsem bedně. Škoda, že Jurica měl více trojek. Byl lepší, doufám, že to dopadne příští rok. Ukončilo se to v pravý čas, na dráze už byly fleky, bylo to nebezpečný. Člověk najednou chytne vrstvu hutnýho materiálu a neví, co se stane. Diváci musej‘ bejt‘ naštvaný, druhej‘ rok v řadě se to zastavilo dřív. Ale zastavilo se to v pravej‘ čas. Doufám, že o tom padesátým ročníku počasí už vyjde.“
Nejlepším českým závodníkem se stal Eduard Krčmář, jenž skončil jako čtvrtý
1. Max Fricke, AUS
3 3 3 3
12
2. Peter Kildemand, DK
3 3 2 3
11
3. Jurica Pavlic, CRO
0 3 3 3
9
4. Eduard Krčmář, CZ
3 2 1 3
9
5. Krystian Pieszczek, PL
2 2 3 1
8
6. Nicolas Covatti, I
1 2 2 2
7
7. Matěj Kůs, CZ
3 3 R R
6
8. Peter Ljung, S
2 1 2 1
6
9. Sebastian Ulamek, PL
1 1 3 R
5
10. Michael Härtel, D
0 1 2 2
5 (los)
11. Gleb Čugunov, RUS
2 2 0 1
5 (los)
12. Josef Franc, CZ
1 0 E 2
3
13. Václav Milík, CZ
2 R 1 R
3
14. Daniel Gappmaier, A
0 1 1 1
3
15. Zdeněk Holub, CZ (res)
2
2
16. Andreas Jonsson, S
1 R – –
1
17. Ondřej Smetana, CZ (res)
1
1
18. Kenneth B. Jürgensen, DK
0 R F 0
0
Poznámka: kvůli neustávajícímu dešti byl závod ukončen po šestnácté jízdě; žlutá karta Matěj Kůs v rozjížďce s číslem šest
Snímek Josefa France ilustruje důsledky hutné cejchy
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Karel Herman
Praha – 1. října
Startovní číslo jedna zítřejšího devětačtyřicátého ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka je tradičně vyhrazeno vítězi Zlaté přilby města Pardubice. Jenže pražští pořadatelé Václavu Milíkovi již předem přidělili startovní číslo pět. Tato pochopitelně neznamená, že by jednička zůstala prázdná.
Tipujte:
Loading ...
Václav Milík bude zítra mít startovní číslo pět
Startovní listina pražského dvojčete Zlaté přilby byla totiž během pardubického super víkendu finalizována. S jedničkou pojede Max Fricke, zatímco další volná místa obsadili Krystian Pieszczek, Michael Härtel, Kenneth B. Jürgensen a obhájce loňského prvenství Peter Ljung.
Praha – 26. září
Tisková konference pořádajícího klubu necelý týden před 49. Memoriálem Luboše Tomíčka nemohla být o ničem jiném než o startovní listině tradičního závodu. Svého času to býval vrchol mezinárodní plochodrážní sezóny v Praze a ani dnes v časech Speedway Grand Prix Memoriál neztratil na své zvláštní přitažlivosti.
Tipujte:
Loading ...
Chybí čtyři jména
Na Markétě se už těší na diváky
Podobně, jako je to se Zlatou přilbou města Pardubic, i Tomíčkův memoriál má své skalní příznivce, kteří jdou na jediný plochodrážní podnik za rok, ale zato nikdy nechybí na tom svém oblíbeném. Jedno z kouzel Tomíčkova memoriálu je právě jeho přirozené spojení se Zlatou Přilbou. Dřív to byla příležitost porovnat domácí jezdce s mezinárodní elitou a jedinečná možnost pro diváky shlédnout na vlastní oči zahraniční hvězdy tohoto sportu.
Dnes z toho zůstalo jen to porovnání na konec plochodrážního roku a pořadatelé mají mnohem těžší úkol jednak najít vhodný termín v nabytém podzimním kalendáři, jednak vyhovět rostoucím požadavkům nejatraktivnějších jezdců. V letech minulých dokonce byl pokus oddělit Tomíčkův memoriál od pardubického super víkendu ve snaze zajistit co nejkvalitnější obsazení mítinku a vyhnout se sychravému říjnovému počasí. Každá taková změna má své pro a proti, ale ke cti pořadatelů je třeba poznamenat, že vždy zajistili kvalitní startovní pole.
Tomáš Topinka, Pavel Ondrašík a Josef Franc na dnešní tiskové konferenci
Letošní vydání se musí vypořádat s termínovými kolizemi stejně jako v předchozích letech, takže jako nejlepší se znovu okázalo spojeni se Zlatou přilbou. K dnešnímu dopoledne zůstaly jen čtyři prázdné řádky v seznamu a přitom jedno místo pořadatelé mají zarezervované pro vítěze z Pardubic, pokud už není domluvená jeho účast a pochopitelně za předpokladů, že se strany dohodnou. Filosofie sestavování startovní listiny je zase snaha připravit vyrovnané startovní pole bez jednoznačného favorita. Domácí špička je kompletně zařazená a pořádající klub neskrývá nadějí, že by se po dlouhých sedmi letech mohlo podařit zvítězit českému závodníkovi. Naposled se to povedlo Matěji Kůsovi v roce 2010, předtím Josefovy Francovi v roce 2006 a tento závodník je nejen na seznamu účastníků pondělního závodu, ale byl taky přítomen na tiskovce aby odpověděl na otázky novinářů.
Možná konfrontace SGP a SEC
Josef Franc se pochlubil bronzovou medailí z dlouhodrážního mistrovství světa
Když jsme se dostaly k Josefu Francovi, Mladý veterán jak hlásá jeden ze sloganů na jeho zavodním strojí, je letos ve výjimečné formě a navíc se mu daří. Opakovaně získal bronzovou medaili v mistrovství světa na dlouhé dráze a v týmové soutěží této plochodrážní discipliny byl individuálně nejúspěšnějším jezdcem.
Taková je momentální hodnota Josefa France a určitě se pokusí dostat se na pódium jak v neděli v Pardubicích, tak i v pondělí v Praze. Může pomýšlet i na stupeň nejvyšší a letos si určitě zaslouží domácí aplaus, obzvlášť že úspěch v mistrovství světa nebyl nijak zvlášť zaznamenán mimo plochodrážní obec.
Kromě Josefa France z domácích jezdců uvidíme Václava Milíka, Eduarda Krčmaře a Matěje Kůse. Všichni jedou na závěr sezóny ve výborné formě, což předvedli minulou sobotu v Divišově. Doplní je Zdeněk Holub a Ondřej Smetana sice na pozice rezerv, jenomže pro oba je Markéta domácí klubová trať, kde dokážou zajet výborně, dostanou-li příležitost.
Hlavní zodpovědnost za startovní listinu má Tomáš Topinka a ten neskrýval spokojenost z účastí objevu letošního světového poháru družstev Rusa Gleba Čugunova. Dále se mu podařilo dohodnout účast Andrease Jonssona.
Z Můstku se dnes dostanete metrem až na Markétu
O zbývajících volných místech Tomáš Topinka nechtěl moc spekulovat, dokud nebude mít podepsanou smlouvou, ale jedno jméno přece jen prozradil. Velice by si totiž přál účast i třetího z čela SEC Lotyše Andrzeje Lebědevse. Tím by se podařila přímá konfrontace jezdců SGP a konkurenčního evropského šampionátu.
Zatím je potvrzena účast Petera Kildemanda, ale třeba přibudou další jména z letošního ročníku velkých cen vzhledem k jejich hojné účastí v Pardubicích. Startovní listinu pořad může ovlivnit odložený play-off o třetí místo v polské extralize a takže finálové souboje v britské a švédské Lize. Nezávisle na tom, kdo ještě přibude na seznamu, sestava jezdců je dle záměru velmi vyrovnaná a máme se na co těšit.
Rozvrh pondělního závodu:
otevření stadiónu pro diváky v 16:30.
ihned a až do 17:30 pro diváky bude dostupné depo závodních strojů, což je velice neobvyklá atrakce při mezinárodních závodech.
17:45 autogramiáda až pěti závodníků
19:00 slavnostní nastup a okamžitě po něm první jízda
Ukažte dětem plochodrážní speciály zlbízka rovnou v pražském depu
Pro ty, co se nedostanou na Markétu, bude přímý přenos v televizi. Nic nenahradí ale burácení závodních speciálů, takže určitě neváhejte vyhradit si pondělní večer na návštěvu pražského stadiónu Markéta. Další příležitost podobně obsazeného závodu bude až 26. května 2018, což je už potvrzený termín pražského kola Speedway Grand Prix.
Startovní listina pondělního Tomíčkova memoriálu:
1 vítěz Zlaté přilby
2 Josef Franc, CZ
3 Daniel Gappmaier, A
4
5 Václav Milík, CZ
6
7 Nicolas Covatti, I
8 Peter Kildemand, DK
9 Sebastian Ulamek, PL
10 Eduard Krčmář, CZ
11
12
13 Gleb Čugunov, RUS
14 Matěj Kůs, CZ
15 Jurica Pavlic, CRO
16 Andreas Jonsson, S
17 Zdeněk Holub, CZ
18 Ondřej Smetana, CZ
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov
Praha – 19. září
Dnešní vyvrcholení extraligy není jedinou lákavou akcí, kterou plochodrážní stadión na Markétě nabízí. Vrchol podzimní části obstará první říjnové pondělí devětačtyřicátý ročník Memoriálu Luboše Tomíčka. Startovní listina zatím nabývá konkrétnější podoby a pořadatelé při jejím sestavování počítají s českou špičkou.
Mezi šestnáctkou startujících by se měli objevit Václav Milík, Eduard Krčmář, Josef Franc a Matěj Kůs. Pracuje se rovněž na doprovodném programu. Objeví se motocykly Harley Davidsson a roztleskávačky a během závodu nejspíše vložené jízdy stopětadvacítek. Pro diváky budou připraveny stánky s občerstvením i suvenýry a na závěr se chystá obligátní spektakulární ohňostroj.
Pódium loňském Memoriálu Luboše Tomíčka: zleva Václav Milík, Peter Ljung a Matěj Kůs
Praha – 20. prosince
Protože se v uplynulých dvou letech o zlatou přilbu mistra Lejhance bojovalo ve Svítkově v září, Memoriál Luboše Tomíčka se stal opět pondělním dvojčetem závodu všech závodů. Ve stejném aranžmá uvidíme napřesrok také jeho devětačtyřicátý ročník. Pavel Ondrašík se magazínu speedwayA-Z svěřil, že počátek října je pro pražský klub již nejzazším termínem.
Letos musel Pavel Ondrašík přijít s Gregem Hancockem a Emilem Sajfutdinovem vysvětlit, proč se Tomíčkův memoriál nedojede až do konce
Roku 2008 se Tomíčkův memoriál konal naposledy den po Zlaté přilbě města Pardubice. V další sezóně se osamostatnil kvůli oslavám šestého pražského obvodu a příjemnějšímu zářijovému klimatu. Z původní soboty se rychle stalo tradiční pondělí, nicméně na spojení s pardubickým super víkendem si pražský závod musel počkat až do předloňska. Příčinou však byl přesun Zlaté přilby, kterou však nyní Tomíčkův memoriál doprovodí k druhému dni měsíce října.
Václav Milík, Peter Ljung a Matěj Kůs se stali nejlepší trojicí loňského ročníku
„Určitě bychom preferovali dřívější termín, ale Zlatá přilba je letos na konci září, tak před námi byla otázka ‚kam s Memoriálem Luboše Tomíčka‘,“ přibližuje Pavel Ondrašík rozhodovací proces v rámci AK Markéta. „Dlouho jsme se o termínu radili a necháme i pro rok 2017 termín po Zlaté přilbě, tj. druhého října.“
Svou roli však svým způsobem sehrál i náročný program, který stadión na Markétě čeká na sklonku prázdnin. „Je pravda, že na konci srpna budeme na Markétě pořádat pro dvěstěpadesátky tréninkový kemp FIM společně s mistrovstvím světa v této kubatuře, které nám dá podle mě dost zabrat,“ uznává sportovní ředitel pražského klubu. „Dělat takto náročné akce hned po sobě, není úplně šťastné řešení. Rovněž letošní Memoriál byl divácky poměrně úspěšný a to také hovořilo pro zachování termínu.“
Letos se budou závodníci loučit s diváky Tomíčkova memoriálu v pondělí 2. října
Protože se Memoriál Luboše Tomíčka bude konat po Zlaté přilbě města Pardubice již potřetí v řadě, znamená to návrat tradice, kdy z Pardubic cestovaly řady především německých a britských fanoušků rovnou do metropole? „Jestli tento návrat bude nadobro, to zatím říci nemohu,“ krčí Pavel Ondrašík rameny. „Kdyby ale měl být termín až někdy v půlce října, tak bychom do toho již asi nešli.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Loading ...
