Pardubice – 22. října
Před týdnem přijel do Svítkova jako druhý muž aktuální klasifikace českého přeboru. Bylo mu jasné, že udržet druhou příčku i po skončení devítidílné série nebude jednoduché. S Michalem Škurlou si sice před měsícem ve finálové rozjížďce pohrál jako světem protřelá kočka s vyjukanou myší, avšak na druhou stranu si uvědomoval Pražanovy kvality, rychlost a formu, do níž se v podzimních měsících dostal. Aby toho nebylo málo, musel v závěrečných výsledcích skončit před ním. Ztrácel dva body a bodový klíč přeboru odměňuje umístění na pódiu mnohem většími dávkami. Nakonec si stříbro odvážel Michal Škurla, zatímco Jaroslav Petrák opouštěl stadión v sanitce.
Zakletá sobota
„Docela mě to mrzí, že jsem šel domů dřív,“ usmívá se s odstupem celého kalendářního týdne. Nicméně minulou sobotu vraštil čelo. Zatímco Michal Škurla po třech startech prohrál jedinou rozjížďku, on mohl konkurovat pouze trojicí třetích míst.
„Celej‘ ten den byl takovej‘ zvláštní,“ povzdechne si. „Nedařilo se. Motorky předtím jely. A najednou jako, když se jim nechce. Čím to bylo nevím. Abych řek‘, pravdu, zatím jsem se k tomu nedostal. Říkal jsem si, že nejhůř budu třetí, Michal letěl, udělal víc bodů.“
Avšak přišla rozjížďka s číslem dvanáct, v jejíž první zatáčce se Jaroslav Petrák ocitnul nejprve na zemi a vzápětí i na palubě sanitního vozu. „Stalo se to, že mi Patrik Mikel sebral přední kolo,“ odpovídá vyrovnaným hlasem, cože se to krátce po vylétnutí pásky přihodilo. „Já to normálně složil. On mi sebral kolo a já po jeho zadním vyjel nahoru. Nasměrovalo mě to rovnou na prkna.“
Jaroslav Petrák si to namířil vstříc nafukovacím vakům s předním kolem ve vzduchu. „Motorku jsem už dolů nedostal,“ vzpomíná pardubický matador. „Tak jsem si říkal, že je lepší motorku zahodit, než sní jít do prken. Myslel jsem, že tam jen dokloužu, ale bylo to divoký. Musím se ještě zeptat Topase, proč ho nevyloučil. Ptal jsem se potom i Patrika, o co mu šlo. Jelo mu to dobře, byli jsme tam jen sami dva. A on mě moh‘ předjet na protilehlý rovince, kdyby byl rychlejší… On mi říkal, že mě neviděl.“
Zranění ve špatný čas
Pro odpovědi na podobné otázky se musíme vrátit do desáté jízdy. Václav Milík snadno kroužil pro tři body před Janem Kvěchem, který v sedle své dvěstěpadesátky ujel Sindy Weber. Mezitím se v depu na nejvyšší stupeň vítězů posadil Adam Fencl, který si vyprávěl s Patrikem Mikelem, jenž si našel pohodlné místečko po jeho boku.
Na otázku, proč nepřijel na startovní rošt, reagoval s bohorovným moravským klídkem, že má čas, protože jede až v desáté jízdě. Teprve na připomínku, že rozjížďka s číslem deset právě skončila pod šachovnicovým praporkem v rukou Jaroslava Kocka, vyskočil jako čertík z krabičky.
Série jízd, v nichž někteří závodníci museli z depa hned dvakrát, zmátla dokonale nejen březolupského juniora, ale i celý jeho doprovod. V té chvíli se hroutil svět, planeta brzdila svou rotaci, Měsíc se utrhnul z oběžné dráhy a Patrik Mikel přišel o vidinu stupňů vítězů. Nepomohlo by ani vítězství v oné nešťastné desáté jízdě, ovšem mladá krev se uklidní stejně snadno jako dravá horská říčka.
„Byly to vykloubený prsty,“ říká o čtvrtstoletí starší Jaroslav Petrák, že se původní zprávy o fraktuře ruky zaplaťpánbůh nepotvrdily. „Mám ještě naštíplou druhou kůstku za kloubem. Prostě je to v prdeli, v prdeli…“
Konec sezóny je již několik let lemován otázkami, zda třiačtyřicetiletý pardubický matador pověsí kombinézu na hřebík, jak už ostatně jeho všichni ostatní vrstevníci učinili. „To nevím,“ krčí rameny Jaroslav Petrák. „Zranění mě stálo závody. Teď nemůžu jet do Gyuly, kdyby mě zase chtěli Slovinci. Teď nevím, musím postavit novou motorku. Peníze jsou potřeba, prostě uvidím. Ještě jsem neřek‘, že končím…“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Pardubice – 15. října
Letošní Becher Cup se neodvíjel jako recesistický test match dvou týmů vystavěných okolo dvou pardubických borců. Ale šlo o dvě hodiny zábavy, čímž se pochopitelně rozumí především ježdění na ovále. Vedle aktivních plochodrážníků usedli za řidítka kupříkladu Michal Klein se svým otcem Romanem, který na sklonku osmdesátých let zkoušel závodní štěstí na pražské Markétě. Ovál testovali také mechanici Pavel Fuksa, Luboš Vrtáček či Vladimír Kalina. Ovšem když motocykl k sudu s metylem přitlačil Zdeněk Simota, musel každý zbystřit pozornost.
Plzeňský závodník byl oblečen v civilu, navíc každému muselo být divné, proč by vážil cestu z jihočeských Netolic až do Pardubic, aby si objel pár koleček, když by mohl dopoledne testovat cokoliv v závodním tempu. Záhada se vysvětlila obratem.
Zdeněk Simota mířil na nedělní pouťák do štýrského Murecku s Janem Holubem v roli mechanika. V sobotu odpoledne se ovšem role obrátily, protože Zdeněk Holub připravoval závodní stroj Janu Holubovi.
„Chtěl bych si to zkusit, jestli jsem to nezapomněl,“ říkal Jan Holub, když se poprvé chystal sjet z depa na ovál, nicméně sám hned plašil pochybnosti. „Ale to snad zapomenout ani nejde…“
Po nečekaném konci kariéry před dubnovou extraligou v Plzni se Jan Holub objevil v roli mechanika při pardubické extralize minulý týden. Nyní se proháněl po dráze a dával nad slunce najevo, že ze svého umění neztratil vůbec nic.
Ovšem otázka po případném comebacku prý ještě není na místě. „Nevím, jestli se vracím,“ pokrčil rameny, aby vysvětlil svůj letošní závodní půst. „Málo závodů. A hlavně peníze, na jaře to nevyšlo, jak jsem chtěl.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Pardubice – 15. října
Byť mu soupeři rozhodně neulehčili život, Václav Milík se dnes krátce po obědě stal vítězem posledního podniku letošního přeboru, aniž by ztratil jediný bod. Motivem jeho účasti bylo především testování spojek LZ, které českého šampióna naplnilo spokojeností a očekáváním na příští sezónu. Ondřej Smetana se nedostal do finále A, když v rozjezdu podlehl Hynku Štichauerovi. Jeho šňůra pódiových umístění sice praskla, nicméně přebornický titul má v kapse již dva měsíce. Duel o celkové stříbro vyvrcholil pádem Jaroslava Petráka v první zatáčce rozjížďky s číslem dvanáct. Sanitka jej odvážela s podezřením na zlomenou ruku, z čehož se zaplaťpánbůh vyklubaly jen dva vykloubené prsty. Druhý příčka tím pádem připadla Michalu Škurlovi, který ve finále A sice za svými zády neudržel Václava Milíka, ovšem Hynka Štichauera se Zdeňkem Holubem ano. Svého suveréna měl i doprovodný mistrovský závod stopětadvacítek, v němž staronový šampión neprohrál jedinou jízdu.
Michal Škurla míří za stříbrem
Ondřej Smetana je přeborníkem již v podstatě dva měsíce, když se ve Svitavách postavil na nejvyšší stupínek vítězů. Martin Málek, který jej mohl ryze teoreticky ohrozit, na své další přeborové starty rezignoval. Po Praze se vykrystalizovala trojice aspirantů na stříbro, z níž po Liberci odpadl Martin Mejtský. Jaroslav Petrák a Michal Škurla se tak postarali o hlavní zápletku dnešního závodu, ovšem bráno z hlediska dlouhodobého seriálu.
Zadání rovnice s výsledkem celkového stříbra bylo jednoduché, a sice získat více bodů než jeho konkurent. Nicméně startovní listina dostala výrazné posily v osobách Václava Milík a Hynka Štichauera, kteří v přeboru běžně nestartují. Navíc Ondřej Smetana neskrýval odhodlání nepřerušit svou sérii umístění na stupních vítězů každého podniku seriálu.
Hned v rozjížďce s číslem jedna o tom přesvědčil Hynka Štichauera, když jej nekompromisně v první zatáčce vystřídal ve vedení. Ovšem v šesté jízdě jej odvedl Michal Škurla, který měl za jeden výjezd na ovál šmahem o jeden bod než Jaroslav Petrák, který už startoval dvakrát.
Ondřej Smetana reaguje na připomínku, že soudě dle souboje s Hynkem Štichauerem bere i dnešní závod nesmírně vážně:
„Beru to normálně, ale Hynek se mnou asi nepočítal…“
Nutnost přizpůsobit rozpis čtrnácti přihlášeným závodníkům opět vedl ke skutečnosti, že účastníci nejezdili k roštu rovnoměrně. Někdo za sérii třech jízd nevyjel ani jednou, jiný zase jednou a další dokonce dvakrát.
Jaroslav Petrák v rozjížďce s číslem dvě odjel pouze Václavu Kvěchovi, jemuž se poté ve druhém kole rozpojil konektor kabelu zapalování. Zdeněk Holub a Patrik Mikel byli rychlejší. Ob tři jízdy později zase pardubický matador mohl jen sledovat, kterak mu ujíždějí Michal Škurla s Ondřejem Smetanou.
„Motorky předtím jely, teď jakoby se jim nechtělo,“ povzdechl si Jaroslav Petrák. Avšak ani s třetím startem nepřišlo zlepšení. V rozjížďce s číslem devět získal pardubický matador opět jediný bod na úkor Radka Podhadského. Ten dokonale profitoval z rozpisu, jenž mu zkraje přihrával do cesty méně zkušené soupeře, a pokaždé se do depa vrátil jako vítěz.
Jaroslava Petráka ovšem více zajímal Michal Škurla. V sedmé jízdě ztratil, když se musel dívat na záda Hynka Štichauera, přičemž je oba svým raketovým startem zaskočil Patrik Mikel. Jenže v rozjížďce s číslem devět odstartoval jako pánbůh. Nejenže jej Jaroslav Petrák v první zatáčce nestihnul, navíc jej objel Ondřej Smetana.
Václav Milík si nenechal sebrat vůbec nic
Po deseti jízdách se na hrotu průběžné klasifikace hřáli Ondřej Smetana, Zdeněk Holub a Michal Škurla. Trojlístek pražských juniorů byl na dráze už třikrát. Čtvrtým do party mohl být Patrik Mikel. Jenže zatímco v desáté jízdě Václav Milík na ovále předváděl cosi jako exhibici pro Jana Kvěcha a Sindy Weber, březolupský junior chyběl.
Seděl na stupních vítězů v depu, kde dnes proběhlo slavnostní dekorování, a zaujatě si povídal s Adamem Fenclem. Na otázku, proč si proboha nejede pro takřka jisté dva body, bohorovně reagoval, že startuje až v rozjížďce s číslem deset. Teprve na upozornění, že tuto jízdu právě odmával Jaroslav Kocek šachovnicovým praporkem, vyskočil jako čertík z krabičky.
Avšak pozdě bycha honiti! Václav Milík dohnal handicap nižšího počtu jízd vítězstvím v rozjížďce s číslem jedenáct. Dostal se na devět bodů. Zdeněk Holub jeden ztratil, když se po slabším startu dokázal dostat pouze před Adama Fencla v první zatáčce. Nicméně dnes o celkovém pořadí nerozhodoval aritmetický součet, ovšem trojice finálových jízd.
Patrik Mikel si sype hlavu popelem za prošvihnutou desátou jízdu:
„Posral jsem to, myslel jsem, že bude úprava po třech jízdách. Najednou byly čtyři, nezareagoval jsem…“
Toho si byl dobře vědomý Patrik Mikel, jemuž svitlo, že jej předchozí chyba bude stát věnec. V desáté jízdě skončil jeho duel s Jaroslavem Petrákem pádem pardubického závodníka. Ten skončil v sanitce, naštěstí se nepotvrdily první informace o zlomené ruce. Březolupský závodník posléze vyhrál repete, v němž Pavel Čermák skončil předčasně v pásce, avšak na áčko už mohl zapomenout.
Problémy měl i Ondřej Smetana. Když se vracel do depa z deváté jízdy, zadřel motor. Do třinácté jízdy musel na druhém motocyklu. Za svým prvním dnešním prvenstvím zamířil Hynek Štichauer, ale Pražan ho objel v první zatáčce. Hynek Štichauer se ale záhy podle čáry vrátil dopředu.
Ondřej Smetana ale neslevil a ve druhém okruhu opět objel svého protivníka. „Přetočil jsem se,“ vysvětloval, proč ho Hynek Štichauer opět podjel už ve výjezdu. Oba skončili s devíti body, které už měl i Zdeněk Holub. Na stejnou hranici se dostal rovněž Michal Škurla, když ho Václav Milík odvedl v rozjížďce s číslem čtrnáct.
Český šampión, jenž každou jízdu měl v rámci testování spojek LZ jiné nastavení motocyklu, byl jediným jasným účastníkem finále. Dvě trojky sem dostaly i Michala Škurlu a Zdeňka Holuba. Ovšem mezi Ondřejem Smetanou a Hynkem Štichauerem měl rozhodnout los. Oba závodníci ho odmítli a vyžádali si rozjezd, který považovali za férovější řešení. Lepší start měl Pražan, avšak domácí borec jej podjel. A tak se stalo, že už úřadující přeborník poprvé chyběl při vyhlašování nejlepší trojice.
Finále C ovládl Adam Fencl. Václav Kvěch, který nestartoval v poslední jízdě základní části, protože při čištění ulomil osu deflektoru, získal skalp Sindy Weber. Ondřej Smetana si vypil kalich hořkosti až do dna, když jej v nájezdu do druhého kola finále B o vedení připravil Patrik Mikel.
Do finále A odstartoval nejlépe Václav Milík. Ovšem Michal Škurla udeřil vnějškem první zatáčky a ve výjezdu putoval do vedení. Jenže pardubický mistr protáhnul nájezd do dalšího oblouku a od té doby mohl jen počítat kola, která ho dělí od dnešního triumfu. Boj o třetí příčku však neskončil. Hynek Štichauer jel ve druhém okruhu po celé protilehlé rovince pod Zdeňkem Holubem, než jej předčil v nájezdu do zatáčky u depa.
Mistr potvrdil titul
Z hlediska držitelů medailí mohl závěrečný podnik stopětadvacítek nabídnout ještě méně než přebor. Mezi Filipa Šifaldu, Milana Dobiáše a Daniela Šilhána byly již rozdány všechny medaile. Liberecký závodník měl smůlu, protože v rozjížďce s číslem dvě musel odstoupit již v první zatáčce vinou prasklé palivové hadičky. Oba Chabařovičené však od počátku kralovali.
Filip Šifalda vyhrál první jízdu stylem start – cíl a Milan Dobiáš ho napodobil hned v té druhé. Oba si suverénně počínali rovněž ve druhé sérii. Bodem zlomu pro jejich umístění se stala rozjížďka s číslem šest s jejich vzájemným soubojem.
Ovládl ji Filip Šifalda, který vykročil na nejvyšší stupínek pódia. Zato Milan Dobiáš ještě musel obhajovat stříbro. Na stupně vítězů mířil zpočátku i Pavel Kuchař. Poprvé odstartoval za Filipem Šifaldou, podruhé si druhé místo za Milanem Dobiášem vybojoval na Lukáši Vinterovi, jehož překonal vnějškem druhého výjezdu.
Jenže Lukáš Vinter ještě během prvního okruhu poslal za svá záda Daniela Šilhána, přičemž Pavel Kuchař byl za nimi. Také on však dokázal najít cestu před libereckého závodník. Na protilehlé rovince mu předjížděcí manévr ještě nevyšel, ovšem v následující zatáčce už ano.
Sedmá jízda přinesla hladký triumf Lukáši Vinterovi, který skončil svůj dnešní závod s devíti body. Aby ho vyrovnali, potřeboval by Pavel Kuchař vyhrát závěrečnou rozjížďku. Los mu do ní přihrál oba Chabařovičany.
Filip Šifalda od startu nedal sebemenší pochybnosti, že je titul ve správných rukou. Suverénně vyhrál a zakončil dnešní závod s dvanáctibodovým maximem. Milan Dobiáš měl plnou hlavu starostí s Pavlem Kuchařem. Pražan ho předjel v předposlední zatáčce a on se v nájezdu do závěrečného oblouku nestačil protáhnout zpátky.
Pavel Kuchař tím pádem obsadil čtvrtou pozici, ale postaral se o prodloužení závodu o dodatkovou jízdu. Milan Dobiáš totiž skončil s devíti body stejně jako Lukáš Vinter. V dodatkové jízdě měl ale vrch chabařovický borec.
Hlasy z depa
„Zkoušel jsem jawku, co udělal Polák Aleg,“ vyprávěl Václav Milík. „Myslím si, že je to na dobrý cestě. Chtělo by to jen udělat jen drobný změny, měnit vačku. Vyhrál jsem všechny jízdy. Každou jízdu jsme zkoušeli jiný nastavení ve spojce. S Alanem jsme přišli na věci, co by mi mohly pomoc v nový sezóně.“
„Bylo to super,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Motorka jela i já jel, bylo to super. V sedmý jízdě mi nevyšel start a předjel jsem jen Adama Fencla. Jsem spokojenej‘, je škoda, že Jarda spadnul. Snad bude v pořádku.“
„Byly to závody,“ rozhodil Hynek Štichauer rukama. „Od Zlatý přilby jsem asi vyhořelej‘. Nebylo to ideální, ale zajezdil jsem si, jsem celej‘ a beru to jako bonbónek.“
„Tož dobré,“ odtušil Patrik Mikel. „Super den, i ty starty mi šly jakžtakž. Posral jsem to, myslel jsem, že bude úprava po třech jízdách. Najednou byly čtyři, nezareagoval jsem…“
„Protože první jízda byla dneska dobrá, ale druhou a třetí to nejelo,“ vysvětloval Ondřej Smetana, proč praskla šňůra jeho přeborových umístění na pódiu. „A najednou jedu do depa a zadřel jsem. A ta druhá motorka už tolik nejela, nebylo to ono. Porazil mě i Páťa, já taky dělal menší chyby. Přetočil jsem se, když jsem jel před Hynkem.“
„Super,“ měl radost Radek Podhadský. „Dráha se mi líbila, byla pěkná. Body jsem vyjel, vyhrál jsem dvě jízdy. Pak už to bylo horší, ale líbilo se mi to. Spokojenost, ale je to těžký, snad se to příští rok zlepší.“
„Na prd,“ nebylo Adamu Fenclovi vůbec do řeči. „Pět bodů, nic moc. Špatnej‘ rozpis, aspoň jsem trénoval na příští rok…“
TOT
C
B
A
1. Václav Milík, Pardubice
3 3 3 3
12
1.
2. Michal Škurla, Praha
3 1 3 2
9
2.
3. Hynek Štichauer, Pardubice
2 2 2 3
9+3
3.
4. Zdeněk Holub, Praha
3 1 3 2
9
4.
5. Patrik Mikel, Březolupy
2 3 – 3
8
1.
6. Ondřej Smetana, Praha
3 2 2 2
9+2
2.
7. Radek Podhadský, Plzeň
3 3 0 2
8
3.
8. Jan Kvěch, Praha (250 ccm)
2 2 2 1
7
4.
9. Adam Fencl, Slaný
1 0 0 1
2
1.
10. Václav Kvěch, Praha
E 1 2 –
3
2.
11. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
0 1 0 1
2
3.
12. Jaroslav Petrák, Pardubice
1 1 1 F/R
3
–
13. Pavel Čermák, Praha
0 0 1 T
1
14. Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)
1 0 0 E
1
Poznámka: na základě přání Hynka Štichauera a Ondřeje Smetany nerozhodl o postupu do finále A los, nýbrž rozjezd
Konečné pořadí seriálu:
PLZ
MŠE
BŘE
CHA
ŽAR
SVI
MŠE
LIB
PCE
TOT
30.4.
1.5.
11.6.
18.6.
6.8.
13.8.
30.8.
10.9.
15.10.
1. Ondřej Smetana
22
25
22
22
25
25
(18)
25
(12)
166 (196)
2. Michal Škurla
NS
NS
18
25
NS
NS
25
18
22
108
3. Jaroslav Petrák
14
NS
10
NS
8
18
16
22
4
92
4. Martin Mejtský
8
14
(2)
16
6
16
12
12
NS
84 (86)
5. Filip Hájek
18
12
5
NS
3
8
14
16
NS
76
6. Martin Málek
NS
NS
25
NS
22
22
NS
NS
NS
69
7.Adam Fencl
NS
16
7
18
5
10
NS
NS
7
63
8. Michael Hádek
25
22
16
NS
NS
NS
NS
NS
NS
63
9. Patrik Mikel
NS
NS
8
NS
0
14
22
NS
14
58
10. Josef Novák
12
6
3
NS
7
6
10
14
NS
58
11. Radek Podhadský
7
NS
4
10
4
7
(3)
10
10
53 (56)
12. Jakub Valkovič
6
7
0
NS
10
12
5
NS
NS
50
13. Petr Babička
10
16
NS
12
NS
NS
6
NS
NS
44
14. Michal Dudek
16
NS
NS
NS
14
NS
NS
NS
NS
30
15. Sindy Weber
NS
NS
NS
8
0
1
4
8
5
26
16. Martin Gavenda
NS
NS
14
NS
12
NS
NS
NS
NS
26
17. Václav Milík
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
25
25
18. Václav Kvěch
NS
NS
0
NS
2
NS
8
7
6
23
19. Michal Tomka
NS
NS
1
NS
18
4
NS
NS
NS
23
20. Adam Čarada
NS
NS
NS
NS
16
5
NS
NS
NS
21
21. Piotr Dziatkowiak
NS
NS
12
7
NS
NS
NS
NS
NS
19
22. Hynek Štichauer
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
18
18
23. Zdeněk Holub
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
16
16
24. Anne Spaan
NS
NS
NS
14
NS
NS
NS
NS
NS
14
25. Petr Chlupáč
NS
NS
0
NS
NS
3
7
NS
3
13
26. Martin Švestka
NS
10
NS
NS
NS
NS
2
NS
NS
12
27. Ján Mihálik
NS
NS
6
NS
3
2
NS
NS
NS
11
28. Jan Kvěch
NS
NS
0
NS
NS
NS
0
NS
8
8
29. Dan Macl
NS
8
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
8
30. Pavel Čermák
NS
NS
0
NS
NS
NS
1
NS
2
3
31. David Pacalaj
NS
NS
NS
NS
1
NS
NS
NS
NS
1
NC Peter Vida
NS
NS
NS
NS
0
NS
NS
NS
NS
0
NC Patrik Búri
NS
NS
NS
NS
0
NS
NS
NS
NS
0
NC Ronny Weis
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
NS
–
NC Buddy Prijs
NS
NC
NC
NC
NS
NS
NS
NS
NS
–
NC Richard Geyer
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NC
NS
–
NC Geert Bruinsma
NS
NC
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
–
NC Mark Helmhout
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NC
NS
NS
–
NC Andrej Kobrin
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Sjoerd Rozenberg
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Kamil Brzezinski
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Erych Borczuch
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Emil Peron
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Krystian Wlodarczyk
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
Poznámka: do celkové klasifikace se počítá 75 procent nejlepších výsledků zaokrouhleno nahoru, což je sedm závodů
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 3
12
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
3 3 2 1
9+3
3. Lukáš Vinter, Praha
2 1 3 3
9+2
4. Pavel Kuchař, Praha
2 2 2 2
8
5. Jan Jeníček, Pardubice
1 0 1 2
4
6. Daniel Šilhán, Liberec
E 2 1 0
3
7. Terezie Nádraská, Plzeň
1 1 0 1
3
8. František Klier, Slaný
0 0 0 0
0
Konečné pořadí šampionátu:
PLZ
PHA
SLA
CHA
SVI
LIB
PCE
TOT
30.4.
3.5.
15.5.
18.6.
13.8.
11.9.
15.10.
1. Filip Šifalda, Chabařovice
11
12
10
9
(9)
11
12
65 (74)
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
10
9
9
10
8
(4)
9
55 (59)
3. Daniel Šilhán, Liberec
8
7
10
6
5
7
(3)
43 (46)
4. Jan Kvěch, Praha
7
NS
NS
NS
11
10
NS
28
5. Pavel Kuchař, Praha
1
5
5
NS
NS
8
8
27
6. Lukáš Vinter, Praha
NS
NS
NS
7
3
6
9
25
7. Karol Zupinski, PL
NS
NS
12
NS
NS
NS
NS
12
8. František Klier, Slaný
NS
NS
6
2
NS
2
0
10
9. Jan Jeníček, Pardubice
NS
NS
NS
2
0
NS
4
6
10. Petr Chlupáč, Praha
6
NS
NS
NS
NS
NS
NS
6
11. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
NS
2
3
NS
NS
NS
NS
5
12. Terezie Nádraská, Plzeň
1
NS
0
NS
NS
NS
3
4
13. Bruno Belán, Slaný
1
NS
3
NS
NS
NS
NS
4
14. Vojtěch Zamazal, Slaný
NS
NS
1
NS
NS
NS
NS
1
15. Jan Sochůrek
NS
NS
NS
NS
NS
0
NS
0
16. Michal Baštecký, Praha
NS
0
NS
NS
NS
NS
NS
0
Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D MArk IV) a Norbert Kalous
Pardubice – 14. října
Oficiální část české plochodrážní sezóny pětistovek definitivně skončí zítra dopoledne v Pardubicích. Deváté kolo nechalo přeboru rozhodnutí o majiteli stříbrné medaile, když novopečený přeborník má na vrchol rekord umístění na pódiu. Ovšem startovní listina je poměrně nabitá. O doprovod se postarají stopětadvacítky derniérou svého klasického šampionátu 2016. Po skončení závodu je na programu Becher Cup, pořadatelé dodávají, že tradiční, ovšem v nové podobě.
Becher Cup začal někdy před více než třiceti lety jako zábavný závod pardubických závodníků. Objevovali se v něm i mechanici a přátelé plochodrážníků, aby v posledních sezónách recesistický podnik nabral podobu test matche dvou družstev. K němu však zítra nedojde, nicméně svítkovský ovál zůstane vyhrazený pro volné svezení ať už za řidítky nebo na tandemu plochodrážních motocyklů.
Petr Moravec vysvětluje novou filozofii Becher Cupu:
„Kluci se závodu moc nekloněj‘. Chtějí, aby ten Becher byl spíše synonymem pro volnou zábavu. Tak jsme to rozhodli takto, prostě dvě hodiny závody, dvě hodiny zábava. Becher pohár to však je, nápoj místo poháru.“
Závodit se začne už dopoledne. Ondřej Smetana, který se přeborníkem stal definitivně koncem srpna v Praze a reálně již o čtrnáct dnů dříve ve Svitavách, má na dohled rekord. Ani jednou totiž v předchozích osmi podnicích nechyběl na stupních vítězů.
Pražan to však zítra nebude mít jednoduché. V závodě uvidíme nejen Václava Milíka, na němž si vylamují zuby nejen osvědčené extraligové kapacity, ale i světové hvězdy, ovšem také Hynka Štichauera a Zdeňka Holuba.
Svého rozuzlení nedošel boj o druhou příčku, v němž má Jaroslav Petrák dvoubodový vrch před Michalem Škurlou. Vzhledem k tomu, že ani jeden z nich neabsolvoval kompletní přeborový program, žádný výsledek se jim škrtat nebude. Strategie boje o druhého muže seriálu je proto až geniálně prostá, a sice získat lepší umístění než soupeř.
Pořadatelé napočítali čtrnáct přihlášek. Ke slovu proto přichází rozpis se čtrnácti základními jízdami. Po nich se dvanáct nejlepších utká v trojici finálových jízd, na základě jejichž pořadí vznikne závěrečná klasifikace.
Stopětadvacítek je osm. Čeká je stejný počet rozjížděk a Filip Šifalda stojí na prahu mistrovského titulu. Jeho nejbližšími sousedy jsou Milan Dobiáš a Daniel Šilhán, přičemž odstupy jsou již tak velké, že by pořadím mohla otřást jen nevídaná shoda okolností.
Pardubice – 11. října
Protože myšlenka na náhradní termín propršeného srpnového MACEC Cupu již padla, stane se sobotní přebor ve Svítkově posledním podnikem oficiálního českého kalendáře pětistovek této sezóny. Diváci se mají na co těšit, protože pořadatelé plánují tradiční vození zájemců na závodních strojích. A ve startovní listině se objeví také Václav Milík.
„Vezmu si jawku a pojedu, abych něco otestoval Alanovi,“ vysvětluje trojnásobný letošní šampión republiky svou účast v dopoledním sobotním závodě, přičemž samozřejmě myslí Alana Zubra a jeho spojky LZ.
Václav Milík pochopitelně nemůže v závěrečné klasifikaci předstihnout ani patnáctého Martina Gavendu, protože ten již nyní má dnes šestadvacet tabulkových bodů a za vítězství je k mání pětadvacet. Bude však dozajista hlavním favoritem a konkurentem Ondřeje Smetany, čerstvého přeborníka, jenž letos ani jednou nechyběl na pódiu.
Petr Moravec přibližuje sobotní program pro diváky:
„Závěrečné svezení plánujeme v sobotu po přeboru a je na to vyhrazen čas do čtrnácti hodin. Po té se na dráhu rozveze nový materiál, dráhu upraví těžké stroje a následně ji připravíme na zimu. Nechceme ji nechat otevřenou jako v loňském roce. To je plán do konce října, maximálně začátku listopadu. Jsme rádi, že máme firmy, co do toho s námi jdou a tomu se přizpůsobíme.“
Domácího mítinku se nezúčastní Josef Novák a Martin Mejtský, která čeká dlouhá cesta do rumunské Braily. Jsou totiž dvěma českými závodníky, kteří mají ve smlouvě s klubem účast v celém seriálu MACEC Cupu.
Pouze pořadatel závodu má prostor pro dalšího závodníka. Pardubičanům se podařilo do závodu v Leszně prosadit ještě Jaroslava Petráka. Ten tím pádem do Rumunska nemusí a může se doma soustředit na udržení druhého místa. V průběžné klasifikaci má prozatím náskok dvou tabulkových bodů před Michalem Škurlou.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Kiril Ianatchkov a Norbert Kalous