Praha – 6. září
Skončila rozjížďka s číslem jedna dnešního mistrovství republiky dvojic na pražské Markétě. Pardubický tandem Václav Milík – Szymon Wozniak inkasovala sedm bodů na úkor prvního pražského tandemu Josef Franc – Matěj Kůs. Úvodní duel skupiny A se však měl opakovat ve finále. Pražané totiž všechny ostatní soupeře deklasovali maximálním poměrem 7:2, zatímco Pardubičany obral o bod Sebastian Ulamek ve vestě Mšena. Béčko ovládl Slaný s Eduardem Krčmářem a Jakubem Jamrogem. Byť Zdeněk Simota zůstal dvakrát stát s defekty v kombinaci s Matejem Žagarem, na něhož nečekaný příjezd do Prahy spousta lidí zírala jako vykolejený rychlík, těsně předčil druhý tandem Pardubic. Plzeň však prohrála své semifinále s Pardubicemi a nakonec získala třetí místo, když v malém finále za sebou nechala Slaný, který ve druhém semifinále neuspěl s Pražany. Ve finále vystřihl nejlepší start Václav Milík. Podíval se za sebe a uzřel svého kolegu Szymona Wozniaka. Nicméně při dalším ohlédnutí mu výhled na parťáka zakryl Josef Franc, který se v nájezdu do druhého okruhu vklínil mezi Pardubičany. Ovšem Václav Milík nepustil vedení z rukou a Szymon Wozniak zároveň uhlídal Matěje Kůse. Titul tím pádem zůstal na východě Čech a jistě není bez zajímavosti, že klub bílého koníka má třetí zlato z českých dvojic, na němž se pokaždé podílel Václav Milík, ovšem vždy s jiným kolegou.
Mšenské ambice zhasínají
Titul z loňského Slaného měly Pardubice obhajovat ve stejné sestavě. Jenže Aleš Dryml se nakonec omluvil a Václav Milík se domluvil se svým wroclawským kolegou Szymonem Wozniakem. Když se v sobotu ve Svitavách zranil Patrik Búri, k jedné povolené změně se musela uchýlit také Žarnovica. Její volba padla ne zrovna nelogicky na Martina Málka.
Nicméně se ozvaly signály, že dvě jezdecké výměny nejsou poslední, a že za Michaela Hádka má nastoupit kdosi hvězdný. „Neřeknu ti to,“ nechtěl Leopold Klíma, předseda západočeského klubu, prozradit žádné detaily s ohledem, aby byl moment překvapení zachován až do konce. Jenže když vešlo ve známost, že Matej Žagar nemá povolení ke startu, vyšel plzeňský záměr najevo o pár hodin dříve, než Slovincova dodávka zatroubila u brány pražské Markéty.
Plzeň s Matejem Žagarem a Zdeňkem Simotou, který se na českou scénu vrátil po dvou sezónách výhradně britského závodění, byla rázem pasována na favorita skupiny B. V áčku se stejná role právem přisuzovala prvním párům Pardubic a Prahy, které na sebe narazily již v rozjížďce s číslem jedna.
Čekalo se ledacos, avšak taková převaha pardubických závodníků rozhodně nikoliv. Václav Milík vypálil dopředu současně s letem pásky. Szymon Wozniak se zařadil hned za něj. „Dvě kola jsem se učil jet smykem, až jsem musel zastavit, motorka mně vůbec nefungovala a hrozně jsem se na ní trápil,“ vysvětloval Matěj Kůs, proč nedojel do cíle. Reakce vyměnit motocykl byla pochopitelná.
Pražanům totiž nezbývalo nic jiného, než bodovat plnými dávkami. A to tím spíše, pakliže vedle Pardubic začalo se sedmičkou na svém kontě také Mšeno. Sebastian Ulamek a Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem tři odvedli Martina Málka, zatímco Patrik Mikel pykal na trestné čáře za své laškování s páskou.
Po úvodní prohře však už Pražané nezaváhali. V páté jízdě nedali ani náznak šance Martinu Málkovi s Michalem Tomkou. Mšeno vzápětí v rozjížďce s číslem sedm klopýtlo s Pardubicemi. Ondřej Smetana si stěžoval na rychlost svého motocyklu. Sebastian Ulamek za sebou nechal Szymona Wozniaka. Václava Milíka však vnějškem první zatáčky nestihnul a Pardubičan mu v cíli nadělil rovinu.
Aby mohl Mšeno pomýšlet na postup do finálové skupiny, muselo proti Pražanům udeřit naplno. Jenže domácí závodníci měli dobře spočítáno, která bije. V rozjížďce s číslem jedenáct sice nejlepší start předvedl Sebastian Ulamek, ovšem Matěj Kůs a Josef Franc se kolem něj přesypali jako rozzuřené vosy již v první zatáčce.
V té chvíli měla Praha šestnáct bodů, Mšeno dvanáct. Duel Pardubic s Březolupy ve třinácté jízdě proměnili Východočeši ve své jasné sólo. Po třech startech měli dvacet bodů a závěr skupiny A se proměnil ve formalitu. V sedmnácté jízdě Matěj Kůs s Josefem Francem zametli s Březolupy a stejný osud ob jednu rozjížďku později přichystali Žarnovici.
Martin Málek vysvětluje svou fata morganu červeného světla:
„Sluníčko svítilo do světla. Viděl jsem červeně a ke všemu se vlajkař ještě pohnul…“
Mšeno pilo z kalichu hořkosti i nadále. Ondřej Smetana stále laboroval s nastavením motocyklu. Ke všemu v rozjížďce s číslem patnáct, kde si Michal Tomka vyzkoušel rychlou předstartovní výměnu povlaku, opustil Ondřej Smetana druhou příčku již ve druhém okruhu kvůli zadřenému motoru.
Místo postupu bylo Mšeno rádo za třetí místo ve skupině. Paradoxně jim je přihrál Martin Málek. V rozjížďce s číslem devět, kdy jeho Žarnovica bojovala s Březolupy, zvednul ruku, sotva vyjel na protilehlou rovinku. Všechny zmátl, když pokračoval dál. Na začátku třetího okruhu podjel Martina Gavenda. A Patrik Mikel před ním zachránil druhé místo, když mu na cílové rovince postavil do cesty své zadní kolo. Martin Málek později v depu vysvětloval, že viděl červené světlo. A Žarnovica nakonec byla za třetím Mšenem jen o pouhý bod.
Hlasy z depa skupiny A
„Špatný,“ krčil rameny Ondřej Smetana. „První jízdu mi to tři kola nejelo, bylo to zdechlý. Pak mi to nejelo dvě jízdy ani na další motorce. Bylo to slabý, na poslední jízdu jsem vyladil motor. Jel jsem před Martinem Málkem, držel se Sebastiana. V tom se to zadřelo, měl jsem smůlu.“
„Až na pár kiksů,“ podmiňoval Martin Málek svou spokojenost. „Zezačátku to nejelo podle představ. Udělal jsem pár kiksů, nejhorší bylo červené světlo. Viděl jsem nesvítící červené světlo. Blbě jsem startoval, ke konci to už jelo, to jsem body dělal.“
Na postup jsou tři
Posílená Plzeň však nebyla v okruhu favoritů skupiny B rozhodně sama. Její největší soupeři se setkali hned na úvod v rozjížďce s číslem dvě. Start vystihli nejlépe Eduard Krčmář s Jakubem Jamrogem. „Dal jsem lehčí převod než o tréninku,“ zpytoval své svědomí Tomáš Suchánek. Jeho parťák Hynek Štichauer se mezitím sápal mezi slánský tandem. V nájezdu do první zatáčky druhého kola byl úspěšný, avšak Eduard Krčmář přitom upadl.
Pardubičan byl z repete vyloučen. Eduard Krčmář starší zatím odtlačil synův motocykl do depa, kam jeho potomek dojel sanitkou. Naštěstí z ní vystoupil bez újmy, Milan Mach jej poplácal po ramenou a on vzápětí spolu s Jakubem Jamrogem znovu odvedl Tomáše Suchánka.
Druhý pardubický tandem tak začínal svou pouť skupinou s nejnižším bodovým ziskem z celé pětice konkurentů. Ve čtvrté jízdě se dostal dopředu Zdeněk Holub startující v barvách Markéty. Na konci prvního kola jej předčil Michal Škurla ovšem oblečený v miletické vestě, avšak jeho klubový kolega se záhy úzkou skulinou protlačil nazpět. Michal Dudek zůstal stát ve druhém okruhu s fatální poruchou motoru. Jeho dva body zdědil Steven Mauer, takže Markéta porazila Miletice 6:3.
V rozjížďce s číslem šest se Pardubičané zpočátku vydali na cestu nápravy, když odstartovali jako jeden muž. Jenže po protilehlé rovince už za vedoucím Tomášem Suchánkem pádil tandem Matej Žagar – Zdeněk Simota. V aktuálním součtu měli Východočeši o bod více než Plzeň. Jenže západočeský tým ke svému zisku potřeboval jednu jedinou jízdu a pardubické postavení se začínalo komplikovat.
Ovšem ani Plzeňané nekráčeli po koberci vystlaném vonnými růžemi. Zdeněk Simota zůstal stát na sklonku druhého kola desáté jízdy, když jezdil za vedoucím Matejem Žagarem. „Rozepnul se mi řetěz,“ kroutil v depu hlavou. Zato Michal Dudek měl štěstí. Třetí místo, jež mu spadlo do klína, uhlídal navzdory dojezdu na prázdné pneumatice.
Jako první se však začal naplňovat chmurný osud pražské Markéty. Zdeněk Holub v rozjížďce s číslem osm skočil bleskově dopředu, ale potkal pásku. „Nepochopil jsem to,“ glosoval svou trestnou čáru. „Mám moc rychlej‘ reflex…“ Ať tak či onak při repete stačil za svá záda poslat pouze svého kolegu Stevena Mauera, zatímco Jakub Jamrog a Eduard Krčmář pádili za další sedmičkou.
Posléze ve dvanácté jízdě nedali Pražanům ani náznak šance Tomáš Suchánek a Hynek Štichauer, kteří po třech startech měli třináct bodů. V rozjížďce s číslem třináct Slaný zničil Miletice a posunul se na jednadvacet bodů. V šestnácté jízdě na pražský úkor excelovali Matej Žagar a Zdeněk Simota, kteří tak prozatím mohli kalkulovat s šestnácti body.
Protože Plzeň jela se Slaným až na závěr, měly Pardubice šanci postoupit, avšak v souboji s Mileticemi v rozjížďce s číslem osmnáct potřebovaly pokud možno plný bodový zářez. Ovšem Michal Škurla měl jiný názor. Zatímco jeho kolega Michal Dudek prošel v první zatáčce lehčím pádem, on se ujal vedení.
Michal Škurla líčí své vítězství nad pardubickým tandemem v osmnácté jízdě:
„Vyšlo to pěkně. Odstartoval jsem, zavřel Hynka a už si to jen hlídal.“
Pardubičané se mohli klidně stavět na hlavy, jak se snažili proniknout dopředu, avšak nakonec zaknihovali jen pět bodů. Stejně jako Praha a Miletice byli ze hry. I kdyby nakrásně Plzeň prohrála se Slaným 7:2, měla by stejně bodů jako Východočeši, které by však znevýhodnila prohra ze vzájemného střetnutí.
Nakonec však pomocných kritérií nebyla třeba. Dvacátá jízda se musela opakovat vinou letmého startu Zdeňka Simoty, který na něj při repete doplatil již v prvním okruhu poruchou spojky. Matej Žagar však svým triumfem stylem start – cíl jako první během dnešního večera připravil Eduarda Krčmáře a Jakuba Jamroga o body.
Hlasy z depa skupiny B
„Na hovno,“ mračil se Tomáš Suchánek. „První jízdu jsem zkurvil na převod, dal jsem lehčí než o tréninku. V poslední jízdě jsem měl zase těžší, když to ztvrdlo. Snad finále bude příští rok…“
„Nevyšlo to,“ odtušil Hynek Štichauer. „V první jízdě mě vyloučili, Eda si lehnul. Neměl tam místo, taková Pedersenovina, chtěl se válet, tak se válel. Pak jsem pokazil jednu jízdu, zůstal jsem na tvrdým uprostřed.“
„Pěkný závody,“ bilancoval Michal Škurla. „Startovalo to hezky. Škoda, že Michal měl defekty, chybělo nám pár bodů. Tím to skončilo.“
„Nic moc,“ nejásal ani Zdeněk Holub. „Nepochopil jsem to s tou páskou. Škoda, mám moc rychlej‘ reflex. Zrovna jsem se trefil, když šla páska nahoru.“
Jeden zub pomáhá finálovému rozhodnutí
Úvodní semifinále přiblížilo obhajobě titulu první pár Pardubic. Václav Milík slavil další triumf velkým sólem hráče prvních houslí. Matej Žagar se Zdeňkem Simotou pojali evidentně plán uhlídat za sebou Szymona Wozniaka. A díky společným pěti bodů trumfnout čtyři body pardubického suveréna.
Nicméně Szymon Wozniak spatřoval celou věc opačně. Vnějškem první zatáčky se přenesl z posledního místa rovnou mezi plzeňský tandem. V jeho silách nebylo vystrnadit jej z třetí pozice, takže do finále šly jako první Pardubice.
Matěj Kůs a Josef Franc pojali druhé semifinále bez jakýchkoliv kompromisů. Páska letěla nahoru tmavnoucímu nebi a oba Pražané se ujali vedení. Eduard Krčmář se však pustil do boje. Cílovou rovinkou prvního okruhu projížděl těsně okolo pravého boku Josefa France.
Vydržel tam celou následující zatáčku, z jejíhož výjezdu se posunul na druhou příčku. Slaňákův záměr pomoci Jakubu Jamrogovi byl nabíledni. Jenže Polák se na konci třetího okruhu málem rozloučil se svým motocyklem. A Josef Franc se ke všemu v nájezdu do posledního kola spodní stranou vrátil na druhé místo, takže Praha postoupila do finále s plnou sedmibodovou parádou.
V malém finále nejlépe odstartoval Matej Žagar a mazal pro čtyři body veškerou silou mechanických koní sevřených v útrobách svého GM. Za sebou měl Eduarda Krčmáře, s nímž se do křížku pustil Zdeněk Simota, zatímco Jakub Jamrog setrvával na čtvrté příčce.
I když se Zdeněk Simota mohl soustředit na udržení dvou bodů, mezi oběma Slaňáky se cítil asi jako římský křesťan ve lví kleci. Ve druhé zatáčce podjel Eduarda Krčmáře, který však kontroval hned v nájezdu do druhého okruhu. O kolo později na stejném místě ovšem své poslední slovo řekl Zdeněk Simota. A tak se Plzeň radovala z bronzu díky sedmibodovému maximu, které dnes dokázala dosáhnout jen proti pražské Markétě.
Závod vyvrcholil střetem týmů, jímž před nějakými dvěma hodinami dnešní závod začínal. Pražané plánovali nevšímat si Václava Milíka, ale znepříjemnit život Szymonu Wozniakovi. Josef Franc se rozhodl jít s převodem o zub dolů, zatímco Matěj Kůs se po důkladném uvážení rozhodl set up svého motocyklu nijak radikálně neměnit. Záhy měl litovat.
Václav Milík popisuje finálovou rozjížďku:
„Podíval jsem se za sebe, tam Wozniak. Paráda! Pak se koukám a je tam Pepa!“
Na pásku reagoval nejlépe Josef Franc. Pardubičané útočili spodem a zkušený Pražan ve snaze vyvézt Szymona Wozniaka nevědomky zkřížil dráhu Matěje Kůse. Václav Miílk pronikl v první zatáčce do čela a na protilehlé rovince měl za sebou svého polského parťáka.
Josef Franc vmžiku začal na pardubický tandem útočit. Matěji Kůsovi si uvědomil svou chybu s převodem, navíc na ztvrdlé dráze polykal od soupeřů před sebou kilogramy prachu. V nájezdu do druhého kola Josef Franc vskutku rozdělil Václava Milíka od Szymona Wozniaka. Jenže bílý koník vyskočil na nejvyšší stupínek i se šesti body.
Hlasy z depa po finálové skupině
„Protože jsem tam já!“ řehtal se Václav Milík při odpovědi na otázku, proč Pardubice vyhrály své tři tituly v soutěži dvojic s ním v sestavě. „To jsem ani nevěděl, to je pocta. Chtěl jsem jet s Alešem, ten se ale omluvil, nakonec jsem si vzal dobrýho kolegu ze Sparty. Jsme na sebe zvyklí, v Polsku trénujeme spolu, dvojice nám jedou. Ve hře byl ještě Tomasz Jedrzejak, Szymon řek‘, že má málo závodů. A jedeme domů s pohárem. Závod se vyvíjel dobře, nakonec jsme vyhráli 6:3. Přijeli jsme, zúčastnili se a vracíme se jako mistři.“
„Po dnešních závodech máme právem smíšený pocity,“ rozpovídal se Matěj Kůs. „Letošní ročník dvojic byl hodně silně obsazený. Druhý místo je výsledek, za kterej‘ se nemusíme s Pepou stydět, ale jak tam šance prvního místa byla, kazí mně to pocity. To, že Vaška budeme mít problém chytit, jsme věděli, jede v současný chvíli na světový úrovni. Ale Wozniak nebyl nijak přesvědčivý a tyhle závody jsou jen o tom nedojet poslední, byl jsem to ale já, komu se to v poslední jízdě podařilo. Jeli jsme proti nim hned první jízdu, dvě kola jsem se učil jet smykem, až jsem musel zastavit, motorka mně vůbec nefungovala a hrozně jsem se na ní trápil. Hned po první jízdě jsem skočil na druhou motorku a celý večer už se mně jelo výborně. Jízdu od jízdy jsem byl čím dál víc rychlejší. Prošli jsme bez porážky základní sérií včetně semifinále, po semifinálový jízdě jsem si na ně velice věřil. Nesoustředili jsme se na Vencu, toho jsme chtěli nechat odjet pryč a postarat se o Szymona. Na finálovou jízdu šel Pepa o zub dolů. Přemýšlel jsem, jestli to mám udělat taky, celý závody jsem s nastavením prakticky nehnul, byly to vždy jen kosmetický změny. Měl jsem ale poslouchat zkušenějšího a udělat to tady, ve finále jsem neměl vůbec rychlost, prakticky jsem je nemoh‘ chytit. Po startu jsem zasadil zadní kolo na venku do prken a chtěl nabrat rychlost. To se podařilo, ale ve výjezdu mě Venca s Pepou zavřeli a bylo hotovo. Jel jsem v ten moment poslední a od těch třech šlo tolik prachu, že jsem neviděl, kam jet, dráha už byla hodně suchá a tvrdá. A nebyl jsem schopnej‘ nic vymyslet.“
„Co bych řek‘, zklamala mě už první jízda, že jsem jim s Matějem nestačil,“ svěřoval se Josef Franc. „Nevím, proč nám to trvá, než to doladíme. Pak to bylo dobrý, ve finále jsem závodil s Wozniakem. To mi dodalo jiskřičku. Kdybych se zkusil vykašlat na předjíždění Wozniaka a zkoušel ho zpomalit, mohli jsme vyhrát. Ani jsem nevěděl, že se tam přichomejt‘ taky Matěj. Soustředil jsem se sám na sebe.“
„Čekal jsem to lepší, byly defekty,“ připouštěl Zdeněk Simota. „Ve druhý jízdě se mi za Matejem rozepnul řetěz. Pak když jsem udělal letmák, ohřála se spojka. Nezchladili jsme to, pak jsem udělal start a šlo to ven. Aspoň to třetí místo, to je lepší než čtvrtý místo, ale mohlo to bejt‘ ještě lepší. ale že jsme jeli s Matejem, bylo pro hodně lidí překvapení.“
„Dobrý, ale škoda, že jsme nebyli na bedně,“ litoval Eduard Krčmář. „Zkusili jsme to, třeba to vyjde příští rok…“
Josef Franc útočí na Václava Milíka
| skupina A: | ||
| 1. ZP Pardubice | 27 | |
| Václav Milík | 3 4 4 4 | 15(1) |
| Szymon Wozniak, PL | 4 2 3 3 | 12(2) |
| 2. AK Markéta Praha 1 | 23 | |
| Josef Franc | 2 4 3 3 | 12(2) |
| Matěj Kůs | E 3 4 4 | 11(1) |
| 3. Grepl PDK Mšeno | 16 | |
| Ondřej Smetana | 3 0 0 E | 3(1) |
| Sebastian Ulamek, PL | 4 3 2 4 | 13 |
| 4. Speedway Club Žarnovica | 15 | |
| Martin Málek | 2 2 3 2 | 9 |
| Michal Tomka, SK | 0 4 2 0 | 6(1) |
| 5. AK Březolupy | 9 | |
| Martin Gavenda | 2 0 0 0 | 2 |
| Patrik Mikel | 0 3 2 2 | 7 |
| skupina B: | ||
| 1. AK 3ton Slaný | 26 | |
| Eduard Krčmář | 3 3 4 2 | 12(3) |
| Jakub Jamrog, PL | 4 4 3 3 | 14(1) |
| 2. PK Plzeň – HBC Vrates | 20 | |
| Matej Žagar, SLO | 3 4 4 4 | 15 |
| Zdeněk Simota | 2 E 3 E | 5 (2) |
| 3. ZP Pardubice 2 | 18 | |
| Tomáš Suchánek | 2 4 4 3 | 13 |
| Hynek Štichauer | U 0 3 2 | 5(2) |
| 4. PRO – TEC SK Miletice | 14 | |
| Michal Dudek | E 2 2 R | 4(1) |
| Michal Škurla | 3 3 0 4 | 10 |
| 5. AK Markéta Praha 2 | 12 | |
| Zdeněk Holub | 4 2 2 2 | 10 |
| Steven Mauer, D | 2 0 0 0 | 2 |
| Finálová skupina: | SF1 | SF2 | MaF | FIN |
| 1. ZP Pardubice 1 | 6 | 6 | ||
| Václav Milík | 4 | 4 | ||
| Szymon Wozniak, PL | 2 | 2 | ||
| 2. AK Markéta Praha 1 | 7 | 3 | ||
| Josef Franc | 3(1) | 3 | ||
| Matěj Kůs | 4 | 0 | ||
| 3. PK Plzeň – HBC Vrates | 3 | 7 | ||
| Matej Žagar, SLO | 3 | 4 | ||
| Zdeněk Simota | 0 | 3(1) | ||
| 4. AK 3ton Slaný | 2 | 2 | ||
| Eduard Krčmář | 2 | 2 | ||
| Jakub Jamrog, PL | 0 | 0 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
