Plzeň – 16. května
V pořadí již desátý závod světového poháru mládeže ve třídě 125 ccm hostil plzeňský stadión na Borech. Pěkný závod s plným počtem bodů absolvoval anglický reprezentant Kyle Bickley a na zdejším stadionu si tak napravil loňské smolné evropské finále, ve kterém v posledním kole po tvrdém souboji o vedoucí pozici ve výjezdu nešťastně upadl. Že jde o velice zkušeného mladého jezdce, hovoří i skutečnost, že po dílčím neúspěchu zde v Plzni následně v dalším závodě dominoval na travnaté dráze na stadionu v Bad Hersfeldu. Pohár tedy po zdejším úspěchu putuje opět za kanál La Manche.
Čechům pár bodíků uniklo
Druhý byl na plzeňské dráze Marcin Turowski z Polska se ziskem čtrnácti bodů, který rovněž předváděl velice pěkné jízdy a podlehl pouze již zmiňovanému vítězi. Poslední stupínek se třinácti body na svém kontě obsadil Wiliam Kruit z Nizozemí.
Naše mladé naděje ve vestách se státní vlajkou ČR na hrudi ale také nezklamaly a především potěšily organizační tým Sportovního centra mládeže při AK Slaný, pod jehož hlavičkou probíhá jejich příprava. Petr Chlupáč (10 bodů) nakonec obsadil velice pěkné páté místo. Po dojetí do cíle ve své poslední rozjížďce s číslem devatenáct ale neskrýval trošku své rozhořčení, že se mu nepodařilo přivézt plný počet bodů. Po lehce nevydařeném startu se před něho dostal dosud velice nevýrazně jedoucí Němec Tim Wunderer a Petr Chlupáč, ačkoliv útočil ze všech možných sil na vedoucí pozici, nakonec projel cílem o necelou délku motocyklu za ním.
Velkým překvapením bylo pro oba trenéry Sportovního centra, Jiřího Štancla a Miroslava Rosůlka, vystoupení Václava Kvěcha (8), který po mohutném finiši ve druhé části závodu nakonec skončil na místě sedmém. V prvních dvou rozjížďkách ale zaplatil svojí nováčkovskou daň, když díky své veliké dravosti a touze po závodění technicky nezvládl poslední zatáčku před cílem.
Poprvé najížděl oblouk jako vedoucí jezdec, ale výjezd do hlubokého materiálu téměř k ochranné bariéře a následné nutné zpomalení stroje jej nakonec stálo všechny body. Ve své druhé jízdě rovněž v posledním oblouku upadl, když byl na druhé pozici.
Ohromnou plochodrážní zkušeností byl závod rovněž pro mladičkého Václavova bratra Jana (6bodů a celkové dvanácté místo), který rovněž předváděl velice pěkné, vyrovnané jízdy a Lukáše Vintera, který sice získal pouhé dva body a umístil se tak na konečném čtrnáctém místě. Narychlo povolaný Dušan Hlaváček bez možnosti předchozí přípravy a tréninku po celý závod laboroval s technikou a tak nakonec jeden vyjetý bod znamenal patnácté místo.
Postřeh stíhá postřeh
Trenérská dvojice spolu s celým realizačním týmem, si navíc cenila výsledek jezdců i z toho důvodu, že v podstatě neměli možnost více se na závod připravovat. Dosud měli všichni na takovéto dráze odjeté pouze dva závody v rámci domácího šampionátu a dvě přípravná soustředění. Na tom druhém, probíhajícím právě na borském stadionu týden před světovým pohárem, měli navíc poprvé možnost odzkoušet pořádně připravené speciály firmou SHUPA a na základě toho se rozhodnout, jaké nastavení každému jezdci bude nejvíce vyhovovat. Proto poděkování všech také právem patří této společnosti, která na základě předchozího soustředění pro naše jezdce připravila výborně a bezchybně sloužící techniku pro celý závod a navíc na místě zajistila přímý, plnohodnotný servis a vše potřebné.
Po skončení závodu jsem rovněž zaznamenal několik příjemných postřehů. Prvním z nich byla nesmírná radost jak v očích, tak i ve slovech obou bratrů Kvěchových a rovněž tak i u jejich rodičovského doprovodu. Sami hodnotili závod jako velice vydařený. Bylo to pro ně vlastně první větší vystoupení na plochodrážním poli. Vždyť se závoděním na oválu oba začali teprve na počátku loňského podzimu a odkroužili něco málo v rámci krátké dráhy, dva závody v seriálu mistrovství republiky stopětadvacítek a nyní hned takovýto velký a vydařený závod. Nutno ale dodat, že jejich předchozí zkušenost z motokrosu má možná také trošku vliv.
Postřehem druhým bylo hodnocení ze strany našich trenérů. Z úst Jiřího Štancla zazněla slova: „Kluci jsou bojovníci, a Kvěchové obzvlášť, rostou nám noví dobří jezdci ploché dráhy.“ Obdobně radost z výkonu projevoval i Miroslav Rosůlek, který si navíc všímal především čistoty a stylu jízdy, za kterou velice chválil zejména Lukáše Vintera a Petra Chlupáče. Oba pak vyjadřovali spokojenost nad tím, že jejich práci na místě a především vysvětlování, jak si na dráze počínat v nájezdech a ve výjezdech z oblouků kluci plně pochopili a především se snažili vše maximálně dodržovat. Na místě byla i okamžitá rada Václavu Kvěchovi, aby upravil převod, protože je velice rychlý a pak má problém zvládnout motocykl. To jej nakonec v počátku připravilo o několik bodů.
Postřehem třetím byla slova šéfa firmy SHUPA Jiřího Bendy. „ Kluci byli spokojení, podařilo se nám připravit motorky tak, že nic v závodě neodešlo a všechno vydrželo až do konce. Hlavně, aby se nám to dařilo i nadále.“ Dále pak pochvaloval dobrou práci svých mechaniků i v průběhu závodů v depu.
Ze slov vítěze závodu Kyle Bickleye při rozhovoru v depu jsem zaznamenal, že se pravidelně věnuje jízdě na anglických oválech, které jsou ale většinou malinko kratší než zdejší dráha. V sedle motocyklu je pravidelně každý týden a často se účastní různých závodů. Přímá soutěž v jeho kategorii ale v Anglii není.
Postřeh čtvrtý, a neméně důležitý míří na adresu pořadatelů z plzeňského klubu. Všemi přítomnými byla velice kladně hodnocena připravenost celého podniku, zajištění a zabezpečení celého chodu, zázemím počínaje a samotnou dráhou a její úpravou konče. Závod měl spád, nebyly žádné dlouhé prostoje, s výjimkou nezbytného ošetřování polského nadějného jezdce Karola Zupinskeho po jeho nepříjemném pádu, který nakonec skončil dobře a bez větších následků. Za toto všem pořadatelům patří zcela jistě velké poděkování.
Foto: Václav Buřič
