Pardubice – 18. listopadu
Bylo to paradoxní. Uvnitř kostěnických oválů se zaplňovalo improvizované depo závodními motocykly, avšak ty pro speedway zůstávaly ve výrazné menšině. Dan Macl se už smiřoval s myšlenkou, že při plochodrážní rozlučce bude spolu s Vladimírem Višváderem závodit pro flat trackerům. Vtom se však objevila modrá dodávka Jaroslava Petráka. Sám pardubický matador nemohl jezdit, protože mu o den dříve vytahovali vodu z kolene. Jenže jeho motocykl si začal chystat David Vrtáček jinak mechanik Tomáše Suchánka.
„Zavolal mně Tomka brácha, Macek, jestli s nima nechci jet do Divišova,“ vypráví David Vrtáček, kterak se dostal do technického týmu Tomáše Suchánka. „Tak nějak jsem už i Tomáše znal, tak jsem řek‘ ‚proč ne, pojedu zafandit. A pak jsem si řek‘, že bych chtěl bejt‘ mechanik. Začal jsem jezdit s Tomkem po závodech a okoukával, jak se motorky dělaj‘ a tak dále a tak dále. A dostal jsem se tam, kde jsem. Prostě super. Díky plochý dráze jsem dost procestoval a poznal další super lidi.“
Většina mladíků jeho věku sní, že pestrobarevné motocykly bude ovládat na závodní dráze, nikoliv je opečovávat v boxech či v dilně. „Jasně, že jsem o tom přemýšlel, ale zaplaťpánbůh to nevyšlo,“ mává David Vrtáček rukou na možností své vlastní plochodrážní kariéry. „Se svezu třeba po sezóně, když je možnost.“
Na srandamači poslední říjnový den rozhodně nevypadal, že by plochodrážní stroj osedlal poprvé. „Ne, v Kostěnicích jsem na biku neseděl poprvý, pravda,“ netají se. „Už předminulej‘ rok jsem si byl s klukama zkusit šroubky na rybníku. A fakt velká prdel to byla (smích).“
O zábavu nebyla nouze konec konců ani v Kostěnicích. „Rozhodně to byla super strávená sobota,“ souhlasí David Vrtáček. „A teď rozhodně doufám, že nás s Tomkem čeká výborná sezóna!“
Kostěnice – 31. října
Rozjásané sluníčko na obloze se jakoby nechtělo smířit, že se plochodrážní sezóna dostala letos už za svůj konec. Tři šampionáty včetně onoho nejprestižnějšího zůstaly nedokončeny kvůli dešťům, avšak dnešní rozlučky si nemohly vybrat lepší počasí. Kostěnický srandamač zažil v permanenci oba malé oválky a trojici závodů vyhráli Dan Macl, flattrackista Michal Hloušek a motokrosař Vítězslav Marek.
Dvoutaktní převaha
Stopětadvacítky jsou na našich oválech již prakticky zdomácnělým zjevem a dokázaly si za dvanáct sezón svých ostrých sezón najít své vyznavače. Regulérní závodění dětí předškolního věku je však v českých plochodrážních poměrech přece jen popelkou.
Počin Motoklubu Úhřetická Lhota je v tomto ohledu nutno vnímat jako průkopnický. Prozatím neexistuje producent, který by vyráběl takové malé plochodrážní rámy, proto potěr zápolí za řidítky malých motokrosových strojů.
Dnešní rozlučka však byla především srandamačem, jak ji nazval Dan Macl. Proto nebyl problém, aby se v kategorii mladších juniorů svezl také jedenáctiletý Matouš Višváder. Jeho otec není typem člověka, který by z komára dokázal vytvářet velblouda. Naložil proto cestovní osmdesátku Garelli, kterou si svého času přivezl z Itálie, kam se vypravil na brigádu za sběrem jablek.
Mladší junioři dnes zápolili na menším z dvojice malých oválů. A startovní rošt rozjížďky s číslem tři skýtal vskutku netradiční pohled. Setkal se na něm Jan Jeníček se svojí plochodrážní stopětadvacítkou Shupa, Vítězslav Marek s motokrosovým motocyklem a Matouš Višváder z cestovním strojem s předním světlometem! Avšak dětský závod nabídl mnoho dalších neopakovatelných momentů, které bychom v běžném klání nezažili.
Tříletý Vincent Vaňátka se ostýchal přijít na nástup před zraky tolika lidí a obvyklý dětský stud mu zabránil odstartoval do jeho první jízdy. Během pauzy jej maminka v depu přemluvila příslibem nového lega a on rozjížďku s číslem čtyři vyhrál před Denisou Maclovou.
Dcera Dana Macla měla na dosah vítězství ve vůbec první jízdě dne. Postupně se probila do čela, avšak v první zatáčce třetího z šesti okruhů spadla. Chytla se za ruku táty, který já pádil na pomoc, a nakonec skončila v jeho náručí.
Vítězství už Denise Maclové nebylo dopřáno, navíc ve své poslední jízdě zůstala stát vinou mechanických patálií, takže se nakonec objevila jen ve finále C. To se však jelo až po skončení hlavního závodu na kolmo položené větší dráze. Dan Macl měl v hlavě jiné starosti, takže si nevšiml, že jeho dcerka se objevila na startovním roštu v teniskách.
Přítomnost Vladimíra Višvádera účinně zabránila napsat, že se něco takového stalo v našich plochodrážních podmínkách vůbec poprvé. V březnu to už bude čtyřiadvacet let, co během své vojenské služby utekl z pardubických kasáren, aby se na zimním stadiónu v Hradci Králové podíval na šroubkařskou show.
Nakonec v ní sám startoval, jenže protože neměl s sebou plochodrážní boty, jezdil v zelených vojenských teniskách. Image pohodáře, jehož by nerozházel snad ani pád meteoritu na kostěnické pole, neztratil ani po tolika letech. Zasvěcené tudíž nepřekvapilo, že zatímco se ostatní plochodrážníci již řadili na startovním roštu své první jízdy, on ještě kousal buřt, který si prve sám opekl na ohníčku.
Ale zpátky k závodu mladších juniorů. Dva favorité na sebe narazili již ve zmiňované rozjížďce s číslem tři. Kvůli pádu Matouše Višvádera se muselo startovat znovu, ale Vítězslav Marek měl opět vrch. Jan Jeníček nebyl spokojený s rychlostí své Shupy. Odstoupil, aby společně se svým dědečkem hledal optimální nastavení.
Poté už jen vítězil stejně jako Vítězslav Marek, takže se znovu potkali ve finále A, v němž jim dělal společnost Matyáš Novák. Syn úspěšného holického motokrosaře dokázal opět těžit z jízdních vlastností svého terénního dvoutaktu, proti čemuž Jan Jeníček ukázkovým plochodrážním stylem nic nezmohl. Vítězslav Marek stihnul dokonce předjet o kolo Matyáše Nováka, který záhy nato upadl.
Nejdřív je závodní ovál, teprve pak hospoda
Dětský závod byl přece jen předkrmem dění na větším z obou oválků. Dan Macl dlouho vyhlížel další plochodrážníky kromě sebe a Vladimíra Višvádera. Nakonec rozhodl, že pojedou jediný závod společně s flat trackery, když se na cestě od kostěnického nádraží objevila modrá dodávka Jaroslava Petráka.
Pardubický matador však musel na svou aktivní účast rezignovat, protože mu včera lékaři odstraňovali vodu z kolena, které ještě adekvátně bolelo. Nicméně z paluby jeho vozu se hrnul mechanik David Vrtáček, jenž se vůbec netajil svou touhou prohnat plochodrážní speciál dokola kostěnické dráhy.
Dan Macl proto vyhověl přání závodníků z flat tracku, kteří si vcelku rozumně přáli jezdit jen sami mezi sebou. Jejich sezóna není tak dlouhá a po všech stránkách vyčerpávající jako u plochodrážníků. Prahli po závodním svezení a neváhali platit startovné. Navíc jak už to u jejich podniků na rozdíl od klasické speedway chodí, spolu s nimi dorazila i nepřehlédnutelní skupinka motorkářů.
Hned rozjížďka s číslem jedna nabídla skvělou podívanou, když Michal Špaček vytrvale, ovšem marně stíhal Jiřího Krause. Bohužel v ní upadl Jiří Němec. Nestalo se mu nic, avšak ulomený zadní blatník byl u poškození jeho trialového Gas Gas jen pověstný vrcholek na špičce ledovce. A tak se borec, který svého koketoval s ledovou plochou dráhou a účastnil se prvního poháru FIM ve flat tracku, stal divákem.
Michal Špaček poté už neprohrál, ale ze čtyřčlenného finále A odstoupil již na startu kvůli poruše motocyklu. Vítězství si nenechal sebrat Petr Hloušek, byť to se svým bratrem Michalem a Jakubem Štěpánkem neměl vůbec jednoduché. Předtím se líbilo i béčko, kde Martin Hakl neměl ani chvilku klidu poté, co zbavil Jiřího Krause vedení.
Mezi plochodrážníky začal úřadovat Vladimír Višváder. Jejich první jízdu vyhrál stylem start – cíl, zatímco Dan Macl objel Davida Vrtáčka už v první zatáčce. Ve druhé rozjížďce už to neměl tolik jednoduché, jelikož motocykl Jaroslava Petráka osedlal Pavel Fuksa.
Ten se rychle zbavil dotírajícího Dana Macla, aby z jedné vody načisto zaútočil na vedoucího Vladimíra Višvádera. Místo lákavého skalpu se však ocitnul na zemi. „Radši jsem upad‘ sám, abych nevzal Čintaru s sebou,“ vysvětloval. „Ale bylo dobrý se tady svýzt.“
Vladimír Višváder pospíchal na sraz bývalých závodníků pardubického Racku ve Svítkově a tak poslední jízdu vynechal. Dan Macl v ní bez problémů porazil Davida Vrtáčka a stal se vítězem celého klání.
„Špatně se mi dejchalo v kombinéze, mám radši motokrosový oblečení,“ svěřoval se později. „Bylo tady docela dost lidí, akorát málo plochodrážních jezdců. Asi si budeme muset vychovat svoje vlastní sami. Líbilo se mi, že Vlado si šel nejdřív zajezdit a pak teprve do hospody. A líbili se mi i Vrták a Partyzán, že se tady svezli.“
senioři + veteráni – plochodrážní motocykly – větší dráha:
1. Dan Macl
2 2 3
7
2. Vladimír Višváder
3 3 –
6
3. David Vrtáček
1 – 2
3
4. Pavel Fuksa
– 1 –
1
senioři + veteráni – větší dráha:
B
A
1. Petr Hloušek
FT
2 3 3
8
1.
2. Michal Hloušek
FT
3 2 3
8
2.
3. Jakub Štěpánek
FT
3 3 2
8
3.
4. Michal Špaček
FT
2 3 3
8
E
5. Martin Hakl
FT
2 2 1
5
1.
6. Jiří Kraus
FT
3 1 2
6
2.
7. Jiří Němec
trial
1 – –
1
–
Poznámka: oproti původním záměrům jezdili plochodrážníci jen svoje vlastní jízdy
Kostěnice – 28. října
Takřka před rokem se miniovál v Kostěnicích poprvé představil veřejnosti. Na jaře vznikla kolmo na původní dráhu ještě menší dráha. V areálu se pilně trénuje, navíc po srpnovém sranda mači se tady na sobotu chystá druhá rozlučka se sezónou. Dan Macl, jednatel pořádajícího Motoklubu Úhřetická Lhota, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že přesná podoba závodního dne vznikne až rovnou na místě dle přesného počtu dorazivších závodníků.
„Budou jezdit malý na motokrosovejch‘ motorkách,“ přibližuje Dan Macl svoji představu. Potěr klubu z Úhřetické Lhoty, pro nějž ještě nejsou plochodrážní motocykly, takže se prohání za řidítky motokrosových strojů, se představil již minulou sobotu při Becher poháru. „Budou si moct vybrat, jestli pojedou tu krátkou dráhu 150 metrů nebo tu delší, co má 280 metrů. Bude to paráda, teď jsme to v neděli ujížděli autama.“
Z obavy o stav dráhy tentokrát nebudou závodit plnoobjemové motokrosové motocykly. „Vypustili jsme je, aby neohrozily trať,“ vysvětluje Dan Macl. „Jedině až po závodech, kdyby se chtěl někdo svýzt, ale jinak ne, protože by nám to rozbili.“
Diváci by však měli vidět závod plochodrážních pětistovek a flat tracku. „Domluvíme se podle toho, co se sejde,“ plánuje Dan Macl. „Buď budou plochodrážky jezdit zvlášť a flat tracky taky zvlášť nebo dohromady. Vím, že přijede Jarda Petrák, říkal, že by sem rád chodil trénovat. Ostatní o tom věcí, buď přijdou nebo ne.“
Ani po sobotním závodění nezůstane ovál poblíž drážního tělesa prvního železničního koridoru u pardubického vjezdového zhlaví kostěnického nádraží osiřelý. Dan Macl plánuje tréninky navzdory blížícímu se podzimu. A pokud zamrzne, necelé dva kilometry odsud má vyhlédnutý rybník pro šroubky.
Kostěnice – 24. září
Po srpnovém srandamači, který narazil na tropická vedra a termínové kolize, rozhodně miniovál v Kostěnicích nezahálí. Motoklub Úhřetická Lhota se na něm věnuje především tréninkům těch nejmenších. Ve svých plánech ovšem chová i rozlučku se sezónou, jenž je plánována na poslední říjnovou sobotu, tedy 31. října.