Slaný – 18. dubna
Jannik Klein je dobře známou postavou českých oválů. Proto nemohl chybět ani při sobotní ouvertuře našeho juniorského šampionátu. Po třech sériích měl na svém kontě čtyři body. V rozjížďce s číslem čtrnáct svou sbírku mohl rozšířit, když se usadil za létajícím Michaelem Härtelem a vzdoroval Patriku Búrimu. Jenže po kontaktu s mantinelem ve druhém výjezdu třetího kola si to namířil ke stupňům vítězů, avšak vzduchem. Pohotový byl nejen Jan Kobzáň se svým fotoaparátem, ale naštěstí i všichni lidé u startovního roštu, kteří z trajektorie neovládaného motocyklu včas utekli.
Jannik Klein ve slánských boxech
V rozjížďce s číslem čtrnáct se zdálo, že dva body už Janniku Kleinovi neutečou
Cílem třetího kola již Rakušan neprojel
Pavel Fišer a Václav Buřič se za objektiovy svých aparátů nestačili ani leknout
Z trajektorie neovladáného stroje naštěstí všechny osoby utekly
Slaný – 18. dubna
Bez cizinců se v současnosti neobejde žádný z podniků českého juniorského šampionátu. Michael Härtel se dnes ve Slaném stal historicky prvním zahraničním borcem, jemuž se podařilo v naší juniorce zvítězit. Základ ke své cestě na nejvyšší stupínek vítězů položil v natřískané rozjížďce s číslem devět. V ní byl Eduard Krčmář vyloučen za pád Zdeňka Holuba, na něhož Němec v repete vyzrál a ani v žádné z dalších jízd nepoznal hořkost porážky. Zdeněk Holub nakonec skončil druhý, zatímco bodový zisk Eduarda Krčmáře, jenž ztratil body jen svou diskvalifikací, dotáhl Ondřej Smetana. Pražský junior si svého slánského rivala dobře přečetl. Ke všemu si v rozjezdu vylosoval výhodnější vnitřek. Vypálil do čela a statečně odvracel všechny nájezdy Eduarda Krčmáře, který nakonec rovnou z oválu zajel do depa. Smolařem se stal Josef Novák. V tréninku odepsal další motor, v rozjížďce s číslem dvě hned další, takže mu nezbylo, než se jít převléknout. Naopak kliku měli Patrik Búri a Jannik Klein, kteří vyvázli bez větší úhony ze svých divokých pádů. V Rakušanově případě o štěstí hovořilo i osazenstvo startovního roštu, když je těsně minul motocykl odražený od bariéry. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek opanoval Filip Šifalda.
Zdeněk Holub, Michael Härtel a Ondřej Smetana na stupních vítězů
Dvěstěpadesátka versus půllitry
Fronta stopětadvacítek u technické přejímky byla prakticky stejně dlouhá jako u velkých hochů – na snímku Sindy Weber, Milan Dobiáš a Petr Chlupáč
Dnešek rozhodně nebyl dnem na krásné dubnové počasí. Z mračna ženoucí se na středočeské královské město sice naštěstí nepršelo, avšak zima zalézala hluboko pod kůži. Depo bylo poměrně nabité, nicméně tlačenice v boxech šla na vrub především dvanácti stopětadvacítkářů. Juniorů se sešlo pouze třináct.
Martin Mejtský se chystá na první závod svého života
Nechybělo mnoho a bylo ještě hůř. „Pětistovka se rozletěla na tréninku v Chabařovicích,“ vyprávěl Adam Fencl o svých patáliích. „Už jsem to nestih‘ udělat.“ Řešení patové situace nabídlo opatření VV SPD, které do české juniorky pustilo závodníky v sedle dvěstěpadesátek, splňují-li věkový limit pro čtvrtlitry.
Z výrazů Josefa Nováka a Martina Kratochvíla je naprosto jasné, kolik uhodilo
Záměr byl především postavit na start Kryštofa Rybáře, jemuž bude patnáct až v srpnu. Loňský císař stopětadvacítek však nestačil postavit své dvěstěpadesátky včas a musel svůj debut odložit. Nicméně jeho cestou se vydal Adam Fencl, který svým ostrým debutem v závodě půllitrů prošel paradoxně v sedle dvěstěpadesátky.
Adam Fencl na téma konkurenceschopnosti dvěstěpadesátky ve startovním poli půllitrů:
„Na rovinkách bych potřeboval víc koní.“
Jannik Klein měl s dvěstěpadesátkou v rukou Adama Fencla docela honičku
Že motocykl s motorem s polovičním zdvihovým objemem nemusí být předem odepsaný, Adam Fencl podal pádný důkaz v rozjížďce s číslem tři. Vnějškem první zatáčky se dostal před Filipa Hájka. V osmé jízdě atakoval druhého Jannika Kleina až do cíle, jímž projel jen o chloupek později po Rakušanovi. V rozjížďce s číslem deset, kde čelil jen Patriku Búrimu, však zůstal polapený v pásce.
Patrik Búri (modrá) si hned na úvod poradil s Žigou Kovačičem
V ostatních případech ale bodoval a na seznamu jeho skalpů se ocitnul i pardubický závodní nováček Martin Mejtský. Každopádně nebýt odhodlání Adama Fencla pustit se do boje s dvěstěpadesátkou, startovní listina dnešního závodu by byla chudší a závod by se dojížděl jen v jedenácti účastnících.
Čtyři neporažení
Michael Härtel (modrá) na cestě za prvním ze svých pěti triumfů za sebou vede Adama Fencla (žlutá) a Patrika Mikela (bílá)
Technické peripetie Josefa Nováka odstartovaly o minulém víkendu v Lendavě a Lonigu. O třetí motor přišel pardubický junior při středečním tréninku ve Svítkově. Pěšky se do depa vracel i z dnešního tréninku a konečnou jeho ambicím vystavila už rozjížďka s číslem dvě, v níž nedokončil třetí okruh.
Josef Novák na téma svých zadřených motorů:
„Dneska dva, ten druhej‘ byl celkově pátej‘. V tom, co se zadřel o tréninku, byly vevnitř nový věci, v tom druhým už jetý, ten měl bejt‘ rezerva, kdyby se něco stalo. Loni to drželo, nechápu to, teď na začátku sezóny mám už pět zadřenejch‘ motorů.“
Ondřej Smetana ještě netuší, do jaké šlamastayky se dostal Parik Búri za jeho zády
Okruh žhavých favoritů se žádných negativních překvapení nedočkal. Eduard Krčmář přijel do cíle rozjížďky s číslem jedna téměř o půl rovinky před Patrikem Búrim. Po přestávce slánský závodník naložil stejně s Patrikem Mikelem.
A takhle to s Patrikem Búrim dopadlo
Ve velkém stylu rozehrál mítink také Ondřej Smetana. Ve druhé jízdě vedl už v nájezdu, v němž za svá záda poslal Martina Mejtského. Do čela vystřelil i v rozjížďce s číslem šest, z jejíhož úvodního výjezdu za ním vyrazil Patrik Búri. Nejzkušenější slovenský junior prve sice s Eduardem Krčmářem o půl roviny, avšak přiživil své aspirace porážkou Žigy Kovačiče.
Čtveřice arcirivalů v rozjížďce s číslem devět – zleva Michael Härtel, Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Ondřej Smetana
Nyní však musel docela slevit, když se ve druhém kole v první zatáčce přetočil a upadl. „Kdybych v první zatáčce nezaklap‘, Ondru bych předjel, ale takhle s tím nešlo nic dělat,“ nechal se slyšet. Ondřej Smetana zvládl repete vítězně ve stylu start – cíl.
Stejně jednoznačně si počínal Michael Härtel, který o svém potenciálu přesvědčoval v českých závodech již loni. Jeho výjezdy na ovál v rozjížďkách s čísly tři a sedm pojal jako obrovská sóla. Do utkání čtyř nejlepších v deváté jízdě směřoval neporažený rovněž Zdeněk Holub.
Michael Härtel přelstil Zdeňka Holuba i při repete
Vzhledem k dírám ve startovní listině mu ve čtvrté jízdě nečelil vůbec nikdo. Jediným soupeřem byl Michal Tomka, který však najel do pásky. „Spojka,“ volal z pod své helmy na svého otce Vladimíra. Zdeněk Holub neměl těžkou hlavu ani z rozjížďky s číslem osm, protože Jannik Klein a Adam Fencl byli zahledění sami do sebe a Pražan jim záhy zmizel z dohledu.
Verdikt rozjížďky s číslem devět i dodatkové jízdy
Ondřej Smetana po poslední místě přesedl na druhý motocykl, aby se z beránka proměnil ve vlka
Při vší úctě k závodníkům teprve rozjížďka s číslem devět nabídla hodnotný boj o vítězství a to hned v aranžmá čtyř závodníků. Nejlepší reakcí na let pásky se mohl pyšnit Zdeněk Holub. Michael Härtel byl však pekelně rychlý a vnější stranou prvního výjezdu převzal vedoucí pozici. Po skoku na lepší příčky prahnul také Eduard Krčmář, který za sebou stačil prozatím nechat pouze Ondřeje Smetanu.
Adam Fencl se po diskvalifikaci za najetí do pásky vrací předčasně do depa
Slánský junior se spodní stranou druhé zatáčky dostal pod Zdeňkem Holubem dopředu, avšak Pražan přitom upadl. „V tom nájezdu jsem byl o půl motorky dřív,“ odmítal svoji vinu na celém incidentu. Zdeněk Holub však měl opačný názor. „Sebral mi zadním kolem moje přední a už jsem ležel,“ popisoval.
žiga Kovačič za sebou vede Jannika Kleina a Patrika Mikela
Pavel Kubeš na věži se rozhodl pro diskvalifikaci Eduarda Krčmáře. Opakovaný start vynesl do vedení opět Zdeňka Holuba. Michael Härtel se v prvním oblouku držel u vnitřní čáry, avšak na rovince byl stejně rychlý jako prve a znovu se dostal před pražského juniora.
Nebýt diskvalifikace za pásku, Michal Tomka – na snímku v doprovodu svého otce Vladimíra – by atakoval dvojciterné skóre
Michael Härtel udržel punc neporazitelnosti, Zdeněk Holub ztratil bod, Ondřej Smetana dva a Eduard Krčmář rovnou tři. Slaběji obsazené zbývající jízdy třetí série byly správnou vodou na mlýn Patrika Búriho a Žigy Kovačiče. Slovák jel v rozjížďce s číslem deset sám, protože Adam Fencl skončil diskvalifikovaný za najetí do pásky. Ani Slovinec neměl vzápětí velké problémy, protože Patrik Mikel se pustil do svého soukromého boje o druhé místo s Michalem Tomkou, jehož předčil až na samotné metě.
Eduard Krčmář se po svém vyloučení pral jako lev, aby svou ztrátu eliminoval
Čtvrtá pětina vrátila dirigentskou taktovku závodu opět do rukou velké čtyřky. Třináctou jízdu opanoval Eduard Krčmář, čtrnáctou Michael Härtel. O vzruch se postaral Jannik Klein, když v poslední zatáčce třetího kola narazil do mantinelu. Ten jej odrazil zpátky a poslal Rakušana na stupně vítězů, které ovšem zatím ještě v klidu očekávaly konec závodu. Letící motocykl bez svého majitele pořádně vyděsil osazenstvo startu a hrstku fotografů, nicméně kromě leknutí nezpůsobil nic vážnějšího. Patrik Búri zdědil po Rakušanovi dva body, avšak o dva další přišel v osmnácté jízdě.
Patrik Búri cestou ze sanitky po svém druhém pádu v rozjížďce s číslem osmnáct:
„Doktor mi říká, jestli chci injekci na bolest. Mě ale bolí celé tělo.“
Filip Hájek triumfoval v rozjížďce s číslem dvanáct
Rovněž Zdeněk Holub a Ondřej Smetana své jízdy vyhráli, takže konečné řešení pódia dnešního závodu zůstalo na pátou sérii. V sedmnácté jízdě se o největší vzruch postaral Jannik Klein, když dorazil se špatným povlakem přilby a bez deflektoru. První nedostatek stihnul napravit, za druhý byl po projetí cílem diskvalifikován.
Zdeněk Holub pádí za druhým místem
Eduard Krčmář troubil sólo, s dvanácti body mu však nezůstalo nic, než čekat, jak se situace bude vyvíjet dál. Do role čekatele se záhy dostal i Zdeněk Holub, který po pádu Patrika Búriho a rozsvícení červených světel, ovládl rozjížďku s číslem osmnáct hned dvakrát. Na rozdíl od Eduarda Krčmáře se mu se čtrnácti body čekalo příjemněji, byť protahoval obličej, že při konzistenci Michaela Härtela se mu vítězný sen evidentně zřejmě nesplní.
Do žil Eduarda Krčmáře vlil naději Žiga Kovačič, když v rozjížďce s číslem devatenáct odvedl Ondřeje Smetanu. Pražan tím pádem věděl, že bude muset na start ještě jednou a právě s Eduardem Krčmářem. Michael Härtel hned na to rychle ujel Michalu Tomkovi a vyhrál závod před Zdeňkem Holubem.
Eduard Krčmář (vlevo) a Ondřej Smetana na startu rozjezdu
Rozjezd o bronz sliboval drama, jehož se dnešnímu dni přece jen tolik nedostávalo. Radek Smetana přistavil motocykl svého syna na tankování přesně v okamžiku, kdy Pavel Kubeš zmáčkl tlačítko časomíry. Ondřej Smetana vzápětí nezaváhal a již v prvním nájezdu jel v čele. Eduard Krčmář se snažil ze všech sil dostat se na stupně vítězů. Jediné, co však pokaždé inkasoval, byla cejcha od zadního kola svého rivala, který si první vavřínový věnec z juniorky už nenechal vzít.
Ondřej Smetana se svěřuje se svým receptem na Eduarda Krčmáře v rozjezdu:
„Důležitý bylo, že jsem si vylosoval vnitřek. Víc jsem si věřil. Přišel start a já byl v nájezdu vedle Edy. Najel jsem do zatáčky a byl jsem první. Předtím jsem koukal ne Edu, jak jezdí, a snažil se odhadnout, kudy by moh‘ jet. A odhad‘ jsem to dobře, určitě jsem to nečekal.“
Druhé dnešní maximum
Filip Šifalda má za sebou Jana Kvěcha
Stopětadvacítek se při premiéře jejich klasického šampionátu dnes sešlo dvanáct. I tady jsme si ovšem museli záhy škrtat, když mechanické problémy nedovolily Dušanu Hlaváčkovi absolvovat více než jednu rozjížďku.
Hned první série vyprodukovala trojici favoritů. Petr Chlupáč triumfoval v rozjížďce s číslem jedna před Sindy Weber a dvojicí debutantů na velkých oválech Pavlem Kuchařem a Michalem Bašteckým. Václav Kvěch vzápětí sebral vedení Danielu Šilhánovi v prvním nájezdu, zatímco Filip Šifalda ve třetí jízdě kraloval.
Václav Kvěch se rozhodně neztratil ani na klasické dráze
Stejně si počínal hned po přestávce, kde se seznam jeho obětí rozšířil o Petra Chlupáče a Václava Kvěcha. Vítězství v páté jízdě zvýšilo hodnotu akcií Daniela Šilhána, leč horší závěr mu vidinu na poháry sebral.
Milan Dobiáš přišel o pódium až v rozjezdu
Po nich prahnul také Milan Dobiáš, jenž ovládl šestou jízdu. Jenže zatímco Filip Šifalda v rozjížďce s číslem devět dočkal svého třetího triumfu, jeho v prvním výjezdu předčil Jan Kvěch. Jeho starší bratr Václav prve učinil důležitý krok, když v osmé jízdě zvítězil v epickém souboji se Sindy Weber a Danielem Šilhánem.
Milan Dobiáš se v desáté jízdě stal druhým borcem, jenž dnes porazil Petra Chlupáče. Úhelným kamenem jeho úspěchu se stal start. Než se totiž Pražan propracoval před Daniela Šilhána, byl Chabařovičan v prachu. Petr Chlupáč se však mohl chlubit jedním bodem navíc, než měl jeho přemožitel.
První závody na velkém ovále: Pavel Kuchař (modrá) a Lukáš Vinter (bílá)
Verdikt měla přinést poslední, dvanáctá jízda. Otěží vlády se chopil Václav Kvěch, avšak na protilehlé rovince se okolo něho prohnal Filip Šifalda. Čtvrtým maximem potvrdil dnešní triumf, zatímco Petr Chlupáč měl druhé místo jasné.
O poslední místečko na stupních vítězů však musel být vypsán rozjezd. Václav Kvěch v něm nezaváhal, ukázal výfuk Milanu Dobiášovi a Sindy Weber. A po Speedway Mini Cupu si poprvé vyzkoušel stupně vítězů i v klasickém šampionátu.
Hlasy z depa
Pardubičtí smolaři Josef Novák a Dušan Hlaváček
„Dobrý,“ nebyl Zdeněk Holub příliš spokojený s druhým místem a záhy vysvětlil proč. „Je to o jedno horší, než jsem doufal. Spadnul jsem, Eda mi sebral přední kolo a už jsem ležel. Škoda, že mě porazil Härtel, co ale nadělám?! Nevím, že byl tak rychlej‘. Ale v tom nejlepším případě bude tohle můj nejhorší výsledek, kterej‘ se bude škrtat.“
Takovou díru v pneumatice Ondřej Smetana ještě nezažil
„První tři jízdy takový nic moc,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Házelo to se mnou, kopalo to, nevěděl jsem, co s nastavením. Na čtvrtou jízdu jsem skočil na motorku, co mám do Mšena a na rozbitý dráhy. Najednou se to změnilo a já se cejtil pěkně. Škoda, že jsem ji nedal už na tu třetí jízdu.“
„Fakt nevím, co ti dneska mám říct,“ neskrýval Eduard Krčmář své zklamání. „Doufám, že je to ten nejhorší výsledek, co se bude škrtat.“
„Až na ty starty…“ limitoval Patrik Búri svou spokojenost. „Ten poslední už byl lepší. Mohlo být líp, vždycky může být líp.“
„Škoda toho prvního pádu,“ litoval Patrik Búri. „Doktor mi říká, jestli chci injekci na bolest. Mě ale bolí celé tělo. Těžká dráha.“
Michael Härtel jako jediný dnes porazil i Zdeňka Holuba
1. Michael Härtel, D
3 3 3 3 3
15
2. Zdeněk Holub, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Ondřej Smetana, Praha
3 3 1 3 2
12+3
4. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 U 3 3
12+R
5. Žiga Kovačič, SLO
1 2 3 2 3
11
6. Patrik Mikel, Březolupy
2 2 2 2 2
10
7. Patrik Búri, SK
2 X 3 2 X
7
8. Filip Hájek, Praha
0 1 3 1 2
7
9. Michal Tomka, SK
T 2 1 2 2
7
10. Martin Mejtský, Pardubice
1 1 2 0 1
5
11. Jannik Klein, A
2 2 0 F ex
4
12. Adam Fencl, Slaný (250 ccm)
1 1 T 1 1
4
13. Josef Novák, Pardubice
E – – – –
0
Poznámka: Jannik Klein byl z rozjížďky s číslem sedmnáct, v níž skončil třetí, diskvalifikován, protože nastoupil s motocyklem bez deflektoru
Petr Chlupáč, Filip Šifalda a Václav Kvěch na stupních vítězů stopětadvacítek
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 3
12
2. Petr Chlupáč, Praha
3 2 3 2
10
3. Václav Kvěch, Praha
3 1 3 2
9+3
4. Milan Dobiáš, Chabařovice
2 3 1 3
9+2
5. Sindy Weber, D
2 2 2 3
9+1
6. Daniel Šilhán, Liberec
2 3 1 1
7
7. Pavel Kuchař, Praha
1 2 2 1
6
8. Jan Kvěch, Praha
1 1 2 0
4 (los)
9. Lukáš Vinter, Praha
1 1 0 2
4 (los)
10. František Klier, Mšeno
0 0 1 1
2
11. Michal Baštecký, Praha
0 E 0 0
0
12. Dušan Hlaváček, Pardubice
E – – –
0
Poklusem k pódiu – Petr Chlupáč, Filip Šifalda a Václav Kvěch
Foto: Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
První rozjížďka stopětadvacítek v letošním šampionátu – zleva Michal Baštecký, Pavel Kuchař, Sindy Weber a Petr Chlupáč
Žarnovica – 18. dubna
Na začátku sezóny si v uplakané Lublani připomněl loňské semifinále mistrovství Evropy dvojic v maďarském Debrecenu. Tehdy jeho pád neskončil jen zničeným motocyklem, ale odskákalo to rameno. Následovala dlouhá přestávka, nicméně on tvrdě makal, aby se do sedla vrátil. I když neprožívá zrovna optimální duben, nepodává se defétistickým myšlenkám. Patrik Búri se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se potřebuje především rozjezdit a sbírat body už dnes ve Slaném.
Pevná vůle a touha po závodění pomáhá zpátky do sedla
Patrik Búri si povídal s magazínem speedwayA-Z
„Sezóna 2014 byla do značné míry poznamenaná frakturou ramenní kosti,“ začíná Patrik Búri své vyprávění rovnou od podlahy, vlastně od nešťastného květnového semifinále evropských dvojic v Debrecenu. „Vlastně jsem odjel dva závody a ve třetím si dolámal ruku. Přišla stopka od doktorů na tři měsíce. No, nechtěl jsem si přiznat, že nestihnu mistrovství Slovenska, a že mě později kvůli nevyježděnosti nezavolají na ZP.“
Avšak slovenský junior neseděl se založenýma rukama nad hrníčkem s rozlitým mlékem a neutápěl se žalem nad svým nešťastným osudem. „Měsíc po operaci jsem začal makat, cvičil jsem s rukou, abych ji nepřetížil, ale rozhýbal. Jezdil jsem do Banské Bystrice na rehabilitace k paní Halajové. Měsíc a půl po operaci jsem se dokázal přitáhnout na hrazdě, tedy zvednout celou váhu svého těla.“
Červenec s důležitým mezníkem slovenského kalendáře se rychle blížil. „Dělal jsem všechno proto, abych mohl zase jezdit,“ svěřuje se Patrik Búri. „Necelé dva měsíce a mohl jsem si zapsat první trénink po operaci. Myslím si, že to bylo o pevné vůle a chtění se vrátit se. První závody byly těžké. Ruka bolela a byl jsem tím omezený. Velmi jsem chtěl, až jsem na to doplatil. Ale přišla Zlatá přilba SNP a myslím, že to byl můj nejlepší výsledek v sezóně 2014 na domácí dráze. Když to tak shrnu, bylo fajn, že jsem se dal tak rychle do kupy a stihnul jsem odjet ještě hodně závodů.“
Až se jaro zeptá na zimní program, bude odpověďmi zaskočeno
Patrik Búri v akci
Loňská sezóna dešťů posunula závodění v Čechách až na neobvyklé podzimní termíny. Patrik Búri tak ještě na sklonku října absolvoval dva závěrečné podniky juniorského šampionátu. Vzhledem k začátku rekonstrukce oválu na žarnovickém Městkém stadiónu byla možnost sedět na motocyklu o to vítanější. Jenže o slovo se hlásila paní zima.
„Letos byla pro mě zima krátká,“ přebírá opět otěže vyprávění. „Dostal jsem se na vysokou školu a měl jsem toho velmi moc. Ale naštěstí jsem si vybral školu, která mně pomáhá i po fyzické stránce. Studuju tělesnou výchovu a geografii. A právě tělesná výchova dává pořádně zabrat. Mám zkoušky teoretické, ale i praktické. Hodně plavu, hraju futsal, běhám na atletice, cvičím při gymnastice, hraju tenis a dokonce chodím na aerobik. Myslím si, že už to cítím na motorce, že jsem se po fyzické stránce na sezónu připravil dobře.“
Závody se však nevyhrávají jen v tělocvičně, ale také v dílně, proto Slováci vyrazili na zkušenou do továrny GM. „V Itálii byl trenér Daniel a pán Mesiarik,“ přibližuje cestu na Apeninský poloostrov. „Klub zařídil zaučení se v GM. Zaučovali se na našich motorech. Víme přesně, co v kterém motoru je nové, a jak se chovají. Je jen škoda, že v Žarnovici nemáme potřebné vybavení na repase motorů. Je to otázka možná třech, čtyřech a doufám, že už bude možné opravovat větší závady motorů také u nás na Slovensku.“
Výlet do Slovinska za všechny peníze
Patrik Búri se na začátku sezóny plánuje především rozjezdit se
Hned první dubnový víkend vyrazil zúročit zimní dřinu na bodový příděl při závodech. Slovenské mladíky čekal debut v jadranských dvojicích v Lublani. Odtud se přesunuli do Krška na ouverturu společného slovinsko – chorvatského šampionátu.
„První dva závody mi vůbec, ale vůbec nevyšly,“ povzdechne si Patrik Búri při vzpomínce na velkou ránu a odstoupení celého družstva. „Byly příliš brzké a zbytečně unáhlené. Ukázalo se aprílové počasí. Do oběda svítilo sluníčko, potom bylo pod mrakem a nakonec od dvanácti začalo pršet. A pršelo celý závod. Neměli jsme s chalanmi hodně natrénováno. Možná dva, tři tréninky a to si ještě každý z nás vybral jeden špatný trénink, kde byl problém s řetězy nebo pády. Vůbec nebylo kdy startovat na pásku.“
Ve slovinské metropoli skočili Slováci do závodění rovnou oběma nohama. „V Lublani jsem měl první start na pásku,“ říká Patrik Búri. „A hned pád. Startoval jsem z první pozice, z druhé Gregorič, z třetí Čarada a nakonec Škorja. Měl jsem slabý start, ale motorka před zatáčkou neskutečně zrychlila. Gregorič se díky mému slabšímu startu dostal na vnitřní stopu dráhy a tím mě zavřel.“
A v ten moment Partrik Búri prožíval opravdu horké chvilky. Všechno by bylo v pořádku, kdyby motorka nezačala zrychlovat,“ popisuje. „Asi dvakrát jsem měl dotyk svým předním kolem o jeho zadní. Nedalo se to udržet a v dané situaci ani ubrat. Byl jsem totiž už příliš blízko u Makse a ubrat by znamenalo pád i s ním. Nic jiného mi nezbylo, než pustit motorku. Padla tak nešťastně, že mi to ohnulo vidli, střední rám a dokonce palivová nádrž byla prasknutá.“
Nálada poklesla hluboko pod bod mrazu. „Pršelo dál a organizátoři to nechtěli zrušit,“ pokračuje Patrik Búri. „Tak při vzpomínkách na Debrecen a skutečností, že je začátek sezóny, jsem odmítl dál startovat. Krško potom bylo pro mě trápení a ne ježdění. Neuměli jsme doladit motorku, aby startoval, dráha a počasí se stále měnilo. Chvíli svítilo slunce, chvilku pršelo a párkrát se prohnal i sněhová bouře.“
S plánem bodovat, bodovat a bodovat
Patrik Búri trénuje v Žarnovici
Duben však nastrojil další pohromu. „Konečně jsme měli v Žarnovici trénink na pásku a stalo se něco, co si nikdo nepřeje,“ povzdechne si Patrik Búri. „V první jízdě s Adamem Čaradou jsem vyhrál, povedl se mi start. Ve druhé zase naopak, Adam měl perfektní start a vedl. Do druhé zatáčky měl velkou rychlost, motorku zlomil tam, aby jel vnitřní částí dráhy. Tam se mu to kouslo a už nestačil pustit motorku.“
Všem přítomným se zatajil dech. „V plné rychlosti narazil do mantinelu,“ líčí Patrik Búri pád svého kamaráda. „Zůstal ležet v bolestech a nezbylo nic jiného, než zavolat záchranku. Potvrdila se zlomenina stehenní kosti a dlouhodobé léčení. Doufám, že se z toho dostane rychle, a že ještě v této sezóně spolu budeme hájit slovenské barvy.“
Dnes se Patrik Búri představí v prvním kole českého juniorského šampionátu, kde loni sedmým místem zaskočil nejen celou řadu svých soupeřů, ale především sám sebe. „Loni mi první závod v sezóně vyšel nad očekávání,“ svěřuje se. „Slaný jsem si zapsal mezi dráhy, které se mi líbí. Dokonce jsem byl zaskočený, kolik lidí přišlo na juniorku. Bylo vidět, že lidé ze Slaného žijou plochou dráhou. Navázat by bylo super, ale nemám velké oči, potřebuji se na začátek sezóny rozjezdit. Nechám se překvapit. Hlavně ať neprší!“
A co plány do letošní sezóny? „Velké nemám,“ odpovídá. „Potřebuji bodovat v juniorce, v jadranské lize dvojic a hlavně bodovat na domácích závodech. Konkrétní cíle na umístění si nedávám, nechávám tomu volnost. Budu rád, když se nezraním a možná překvapím svými výsledky a bojovností.“
Patrik Búri děkuje:
„Chtěl bych poděkovat rodině, že akceptuje mé absence doma, bratrovi Martinovi, mechanikům Ferovi, Miňovi a Marošovi. Dál lidem, kteří mi pomáhají. Velké díky patří i sponzorům: Duo-Ados, Speedway clubu, Fuchs, SMF, Beny, Broart, General trucking, JUMATI, Petrovi Cvangovi, K system, Gufero ZH, Bartfay, Spirit a Renovacia dverí Antol.“
Po tvrdé dřine při loňské ZP SNP nechyběl
Foto: Martin Mesiarik, Mirek Horáček a Antonín Škach
Třebsín – 18. dubna
Sezóna se ani ještě nestačila pořádně rozběhnout. Ve dvou jízdách Prague Open, kde chtěl bojovat o svou další velkou cenu, inkasoval po bodu. V rozjížďce s číslem dvanáct se konečně dostal dopředu, avšak skončil v nafukovacím mantinelu. Po přestávce se objevil na ovále pražské Markéty ještě jednou. Cíl ovšem neviděl, bolela ho pravá ruka. A pozdější lékařské vyšetření odhalilo frakturu, které přináší nemilou závodní přestávku. Michal Škurla, který dnes přijede na juniorku do Slaného jako divák, ji odhaduje zhruba na měsíc.
Michal Škurla během nešťastného Prague OpenMichal Škurla se dnes musí bohužel jen dívat
„Blbě jsem se tam zamotal,“ vrací se Michal Škurla ke svému pádu při Markéta Open. „Kůsák mi to tam poslal. Dojel jsem k nafukovačkám, škrtnul jsem si a šel.“
Protože nebyl diskvalifikovaný, pospíchal napříč travnatým prostředkem stadiónu do depa. Otec Tomáš spolu s Pavlem Ondrašíkem v jeho patách nesli poničený motocykl.
„Zkusil jsem ještě jednu jízdu,“ pokračuje pražský junior. „A zjistil jsem, že to nejde. Je to zlomený. Naštěstí to není tříštivá, ale normální zlomenina. Mám to tak na měsíc, takže se do Slanýho pojedu jen kouknout.“
Slaný – 17. dubna
Zítra na stadiónu ve Slaném odstartuje domácí šampionát juniorů. Po kvantitativní otázce neskýtá startovní listina příliš uspokojivý pohled. O první body do osmidílné série zasáhne pouze třináct závodníků, z toho pět cizinců. Stopětadvacítky, jejichž šampionát na klasické dráze ve středočeském královském městě rovněž začíná, mají v tomto směru navrch. Podle poslední aktualizace jejich startovní listiny z dnešního dopoledne se jich sejde dvanáct.
Debutující Martin Mejtský jezdil s Hynkem Štichauerem jako mechanik
Na vině jsou zranění Adama Čarady a Michala Škurly, po nichž se navzdory úsilí nepovedlo zalepit díry ve startovní listině. VV SPD vyšel vstříc Kryštofu Rybářovi, jenž na oslavu patnáctých narozenin ještě čeká, a umožnil mu absolvovat šampionát v sedle dvěstěpadesátky. Avšak krále loňských malých stopětadvacítkových drah ve Slaném neuvidíme vinou technických problémů.
Souboj Zdeňka Holuba a Eduarda Krčmáře při Prague Open byl předznamením české juniorky
Na druhou stranu ostrý debut s pětistovkou očekává Adama Fencla. Nováčkem je rovněž Martin Mejtský, mechanik Hynka Štichauera, který se vydal ve stopách svého strýce Petra Málka, jehož závodník comeback se vzhledem k pracovnímu vytížení prozatím smrsknul na roli náhradníků loňských šroubků v Senftenbergu.
Vzhledem k věku šampionát, který je v portfoliu domácích mistrovství vedle jednotlivců a družstev třetím nejstarším, opustili Václav Milík a Roman Čejka. Za současného stavu se dá očekávat bitva Eduarda Krčmáře, jenž Václava Milíka o dva tituly připravil, s pražskou trojkou.
Aktuální boom kolibříků je znát i v šampionátu stopětadvacítek. Z původní verze startovní listiny vypadli Poláci Marcin Turowski a Karol Župinski, nicméně nechybí oba Chabařovičané a Sindy Weber.
