Liberec – 16. května
Nasazení startovních čísel svedlo trojici pretendentů mistrovského trůnu, kteří shodou okolností startovali v českých devatenáctkách naposledy, již do rozjížďky s číslem jedna. Eduard Krčmář a Zdeněk Holub letěli dopředu jako střely a nechtěli slevit ani o milimetr. Avšak ještě před nájezdem do první zatáčky se zahákovali jako středověké plachetnice. Zahnout bylo za těchto okolností nemožné a pád, který naštěstí nejvíc odskákalo přední kolo slánského borce, nevyhnutelný. Při repete se Eduard Krčmář vydal na vítěznou cestu, aby v dalších snazších jízdách neustále zlepšoval set-up svého motocyklu. Ve finále jej skvělý start katapultoval do vedení a po čtyřech kolech mohl slavit svůj třetí triumf v šampionátu za sebou. Zdeněk Holub za jeho zády měl plné ruce práce s Michalem Škurlou. Ten si zvolil vnější pozici na startovním roštu. A když mu záměr objet konkurenty stojící po jeho levici nevyšel, musel útočit. Avšak nakonec mu dle jeho slov chybělo ke stříbru jedno jediné kolo.

 

Drama základní části začíná i končí první jízdou

Přeložení šampionátu republiky do devatenácti let z původního zítřka na dnešek, bylo především v zájmu závodníků. Diváci šli v tomto případě poněkud do pozadí a to nikoliv neoprávněně. Termínová kolize se světovým pohárem stopětadvacítek v Plzni zkřížila plány možná jen několika jedinců. Avšak semifinálový duel našich hokejistů s Kanadou v pražském mistrovství světa byl až příliš velkou konkurencí.

Do libereckých Pavlovic si tím pádem našla cestu jen hrstka diváků, což pořadatelé předvídali a hlavní stan s občerstvením ponechali zavřený. Skvělé klobásky s pivem se nabízely jen u vchodu vedle nové tribunky, která však bohužel zela prázdnotou.

Diváci se rozhodně netlačili a stejně tak závodníci v depu. Źiga Kovačič, který měl na poslední chvíli doplnit startovní pole, nedorazil. A tak se o titul mistra republiky do devatenácti let anno domini 2015 utkalo původně ohlášených deset závodníků.

Trojice favoritů o titul, tedy Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Michal Škurla, dostala startovní čísla od jedničky do trojky. A tím pádem se utkala již v první jízdě základního rozpisu. Páska letěla nahoru a s ní Eduard Krčmář a Zdeněk Holub za svým ambiciózním cílem. Jenže jejich duel netrval dlouho. Už v první zatáčce oba leželi na zemi a později hovořili o štěstí, že se jim Michal Škurla a Kryštof Rybář dokázali včas vyhnout.

„Edík mě tam srovnal,“ popisoval incident Zdeněk Holub. „Řidítkama jsem mu vyplet‘ přední kolo. Myslel jsem, že ležíme všichni čtyři, ale naštěstí ne.“

Eduard Krčmář popisuje svou kolizi se Zdeňkem Holubem v rozjížďce s číslem jedna:

„Zahákli jsme se do sebe už dva, tři metry po startu. Zůstali jsme zaháklí až do prvního nájezdu. Nešlo vůbec zatočit. Naštěstí jsme seskočili, takže se nic nestalo.“

Karel Voborník, který do Liberce původně přijel jako předseda jury, ale nakonec musel usednout za rozhodcovský pult, nechal opakovat všechny čtyři. Repete však už nikterak dramatickými okamžiky nepřetékalo. Eduard Krčmář zmizel všem z dohledu už v prvních metrech.

Vykročil tak rázně na startovní rošt finálové rozjížďky. Oba Pražané měli ještě čtyři další rozjížďky, aby své bodové manko dohnali. A ostatní mohli rozjet svůj vlastní závod o poslední místečko v rozhodující jízdě vedle nich.

Nejlépe jej rozehrál Filip Hájek, jenž shodou okolností dnes slavil své osmnáctiny. V rozjížďce s číslem dvě vystřelil do čela, zatímco Richard Geyer od mantinelu nestihnul více než se zařadit za jeho záda. Jenže Pražan, jenž před třemi dny dokázal postoupit do finále mistrovství republiky jednotlivců, v první zatáčce posledního kola upadl.

„Natáhlo mě to tam a jel jsem rovně,“ přibližoval okolnosti. Jeho vítězství zdědil Richard Geyer, jehož tříbodový zisk hned vzápětí srovnal Patrik Mikel. Přitom rovněž ve třetí jízdě začínal zezadu. Jeho jediným soupeřem byl Bartosz Kibala. Polák sice odstartoval lépe, jenže březolupský mladík ztrestal jeho chybu ve výjezdu z první zatáčky třetího kola.

 

Eduard Krčmář nezaváhal ani ve své šesté jízdě

První série jízda jakoby zakonzervovala úroveň dramatu. Sotva Patrik Mikel projel vítězně cílem rozjížďky tři a pořadatelé upravili dráhu, nikdo jiný mimo okruh trojice hlavních favoritů nedokázal dojet do cíle jako první. Boj o čtvrté místo ve finále se tedy odehrával za zády Eduarda Krčmáře, Zdeňka Holuba a Michala Škurly, kteří nepřipustili ani stín pochybností, že by v rozhodující jízdě měli chybět.

Vrch si v něm udržoval Richard Geyer. Ve čtvrté jízdě se soustředil na udržení druhé příčky za zády Eduarda Krčmáře a v úvodním výjezdu před sebe nepustil vnějškem útočícího Patrika Mikela, zatímco Filip Hájek zůstal trčet vzadu a jeho bodové zpoždění se dostávalo na nedostihnutelnou úroveň. Jeho smůla však nekončila, v osmé jízdě vrazil do Bartosze Kibaly, který se před ním přetočil v první zatáčce. Kolize si ale naštěstí nevybrala následek v podobě zranění.

V rozjížďce s číslem devět předvedl Richard Geyer nejlepší start, avšak již od půlky zatáčky se musel dívat na záda Michala Škurly. Mnohem důležitější se ovšem stala skutečnost, že za sebou nechal nejen Josefa Nováka, ale především Patrika Mikela.

Březolupský junior prohrál s Němcem již podruhé, takže na něho v průběžné klasifikaci ztrácel dva body. Aby jej v závěrečných dvou sériích po třech jízdách překonal, musel by porazit Eduarda Krčmáře a Zdeňka Holuba. Druhá šance pracovala s nepravděpodobnou alternativou smůly Richada Geyera.

Ani jedna z možností se ovšem nestala realitou. Patrik Mikel skončil v desáté a třinácté jízdě druhý. Porážky Josefa Nováka, který dnes dle svých vlastních slov postrádal jiskru, na finále nestačily. Richard Geyer byl totiž v rozjížďkách s čísly jedenáct a třináct rovněž druhý. Patrik Mikel tím pádem vzal zavděk pátým místem před Adamem Fenclem. Chabařovičan se slánskou vestou absolvoval tři ze svých pěti jízd proti Kryštofu Rybářovi, který stejně jako on sedlal dvěstěpadesátku, a v pomyslné klasifikaci čtvrtlitrů hrál jednoznačně prim.

Finále, na něž si účastníci mohli obout novou pneumatiku, se stalo jednoznačnou kořistí Eduarda Krčmáře. Slánský závodník nezaváhal už při vylétnutí pásky a dostal se do vedení před Zdeňka Holuba. Michal Škurla měl při volbě drah na výběr jen trojku a čtyřku. Vybral si postavení až u mantinelu v naději, že všechny soky po své levici objede v první zatáčce.

Jeho záměr nevyšel a na začátku protilehlé rovinky měl za sebou pouze Richarda Geyera. Pustil se však do útoku. Ve třetím kole se v zatáčce u depa zdálo, že se dostane před svého kolegu. Zdeněk Holub však druhou příčku uhájil.

V poslední zatáčce svůj manévr vnějškem zopakoval. Ve výjezdu jej ale Zdeněk Holub zavřel. „Jezdit se na pět kol, mám stříbro!“ rozloučil se s devatenáctkami, v nichž letos jeli naposledy i Eduard Krčmář a Zdeněk Holub.

Zdeněk Holub komentuje své stříbrné loučení s devatenáctkami:

„Kdybych nebyl tak bolavej‘, dopadlo to jinak. Naštěstí jsem uhlídal Škurlíka a po těch mejch‘ dřívějších tragickejch‘ devatenáctkách tyhle nejsou tak tragický.“

 

Hlasy z depa

„Jsem spokojenej‘,“ nezastíral Eduard Krčmář. „Celý závody šly v dobrým, akorát jsem dolaďoval motorku. Byl jsem rychlej‘ už v první jízdě, ale ladil jsem to, abych byl ještě lepší. Ve finále jsem měl supráckej‘ start a pak si to už jen hlídal. Jsem rád, devatenáctky jedu poslední rok, proto jsem rád, že jsem vyhrál. Jsem rád, že to přeložili na dnešek. Je málo závodníků, byli tady tři nebo čtyři, co se s nima dalo závodit, ale finálová jízda byla vyrovnaná. Super, vyhrál jsem, mám radost!“

„Bolavý,“ odpovídal Zdeněk Holub na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo s připomínkou na pád v rozjížďce s číslem jedna. „Edík mě tam srovnal. Řidítkama jsem mu vyplet‘ přední kolo. Myslel jsem, že ležíme všichni čtyři, ale naštěstí ne. Ve finále jsem už byl bolavej‘, po těch všech mejch‘ tragickejch‘ devatenáctkách, tyhle tak tragický nejsou.“

„Bylo to docela dobrý,“ vyprávěl Michal Škurla. „Povedlo se mi nastavit motorku. Ve finále jsem se snažil útočit. Chtělo to ještě jedno kolečko. Jezdit se na pět kol, mám stříbro.“

„Tož, škoda, že nebyla finálovka,“ našel Patrik Mikel jediný stín na své páté příčce. „Konečně jsem udělal pár startíků, už doufám, že budou lepší. Mám to v Liberci rád, je to sice tahavější na ruky, ale to mi nevadilo, makal jsem v zimě. Dneska to mohlo být lepší, ale i horší.“

„Docela to jde,“ komentoval Adam Fencl své šesté místo. „Mohlo to bejt‘ lepší, ale dvě pade není ono. Příští závod pojedu už na půllitru. Jsou na to tři tejdny, snad to stihneme udělat…“

„Dneska mi to nešlo,“ nezastíral Josef Novák. „Nebyl jsem uvolněnej‘, žádná koncentrace, dráha mi tady nesedí. Ještě jsem nepřišel, jak to mám jet. Z výjezdu bych to měl v půlce zatáčky začít zasedávat, ale nebyl jsem koncentrovanej‘ a zasedával až z výjezdu. Co nadělám, snad to bude lepší.“

 

 

		TOT	FIN
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3 3	15	1.
2. Zdeněk Holub, Praha	2 3 3 3 3	14	2.
3. Michal Škurla, Praha	1 3 3 3 3	13	3.
4. Richard Geyer, D	3 2 2 2 2	11	4.
5. Patrik Mikel, Březolupy	3 1 1 2 2	9
6. Adam Fencl, Slaný (250 ccm)	1 2 2 1 2	8
7. Josef Novák, Pardubice	2 2 0 1 1	6
8. Bartosz Kibala, PL	2 F R 2 1	5
9. Filip Hájek, Praha	F 0 2 1 0	3
10. Kryštof Rybář, Divišov (250 ccm)	0 1 1 0 1	3

Foto: Antonín Škach

Liberec – 15. května
Zatímco stopětadvacítáři přibývají jako houby po dešti, než jejich produkty dorostou, s největší pravděpodobností čeká českou juniorskou scénu ještě pár let stagnace. Ta se plně projevuje v šampionátu do devatenácti let, jehož se zítra v Liberci zúčastní pouhých deset závodníků. Před pořadateli je nutno smeknout klobouk, že nechtějí porušit kontinuitu soutěže, nicméně posun o čtyřiadvacet hodin dopředu se dostává ještě do více nešťastnějšího světla.

 

Česká plochá dráha zachytila trend, jímž se vydala evropská motocyklová federace, poměrně záhy, a již roku 1999 se konal první šampionát do devatenácti let. Zestárnutí tehdejší juniorské scény se v následujících čtyřech letech řešilo spojením s jednadvacítkami, avšak od srpna 2004 patří mistrovství republiky do devatenácti let pevně do domácího termínového kalendáře.

Od té doby zažil bohatá i chudá léta a nyní se dle všech indicií dostal k dalšímu rozcestí. Všichni domácí junioři mladší devatenácti let budou v Pavlovicích přítomni. Navíc vstřícným krokem VV SPD se do startovní listiny dostal i čtrnáctiletý Kryštof Rybář, i když v sedle dvěstěpadesátky.

Bohužel se nepovedlo doplnit startovní listinu o více než dva zahraniční účastníky. Richard Geyer k nám jezdí již léta od svých stopětadvacítkařkých let, zatímco Polák Bartosz Kibala bude mít svou českou premiéru. Michal Tomka by měl mít motor po repasi až zítra, takže přesun ze Žarnovice do Liberce nemůže stihnout.

Nízký počet startujících již devatenáctky zažily loni v Praze nebo v červnu 2008 na plzeňských Borech. Jenže na Markétě je doplnila první liga a na Borech stopětadvacítky. Kolibříci měli být součástí závodu i v Liberci. Jenže přesun na stejný den s jejich plzeňským světovým pohárem se proti doplnění programu mistrovstvím republiky 125 ccm postavil.

Snaha nepostavit devatenáctky proti polské lize a připravit tak Eduarda Krčmáře a Pražany o možnost zrát v kvalitní lize je chvályhodná. Avšak jiný úplně jiný termín by evidentně představoval ideální východisko. Pořád existuje možnost doplnit startovní listinu o další závodníky a VV SPD slibuje zaujmout stanovisko. Nezbývá než doufat, že bude jiné, než přerušení tradice šampionátu nabízejícího měření sil nejmladších adeptů plochodrážního řemesla.

Patnáct jízd a finále

Pro zítřejší závod byl zvolen rozpis na patnáct jízd, odkud postoupí nejlepší čtveřice do finále. Jeho pořadí potom určí majitele sad jednotlivých medailí.

Pikantní je ovšem fakt, že se trojice Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Michal Škurla utká již v rozjížďce s číslem jedna. Trojka z jejich souboje bude velkým plusem, na druhou stranu poražení budou muset bojovat o to víc při svých dalších čtyřech startech.

Ani pro jednoho z této čtveřice totiž již žádní příště nebude vzhledem k datu narození v roce 1996.

 

1 Eduard Krčmář, Slaný

2 Zdeněk Holub, Praha

3 Michal Škurla, Praha

4 Kryštof Rybář, Divišov

5 Filip Hájek, Praha

6 Adam Fencl, Slaný

7 Josef Novák, Pardubice

8 Richard Geyer, D

9 Patrik Mikel, Březolupy

10 Bartosz Kibala, PL

11 neobsazeno

12 neobsazeno

 

 

Liberec – 27. dubna
Neděle 17. května měla být v Polsku dnem bez tamní ligy. Jenže velikonoční deštivé a sněhové přeháňky zrušily tradiční ouverturu všech třech divizí, jež našly své náhradní termíny právě předposlední neděli pátého měsíce. V onen den se však v Liberci měl konat český šampionát do devatenácti let. Náhradní řešení se našlo, nicméně přináší přesun na sobotu, kdy se však v Plzni koná světový pohár stopětadvacítek.

 

Termínová kolize na české plochodrážní scéně je vždy nepříznivá, byť hrstka fanoušků objíždějící stadióny závod od závodu se každoročně snižuje. Avšak vyhlašovat jeden den vítěze světového poháru a ve stejnou chvíli o pár desítek kilometrů dál mistra republiky, je upřímně řečeno poněkud silné kafe. I když Tomáš Topinka odhadoval, že změna postihne bratru deset platících diváků, určitě je škoda, že se přece jenom nenašel jiný termín.

„Po té co se z volného termínu bez polské ligy stal po Velikonocích termín se závody polské ligy,“ vysvětluje Petr Moravec důvod nešťastného přesunu libereckého závodu o čtyřiadvacet hodin dopředu. „Chceme dát šanci především hlavním favoritům šampionátu jet obojí. Při hledání termínů jde především o jezdce a pořadatele. Toto byl jediný, na kterém se dalo shodnout.“

Mistrovství republiky stopětadvacítek na klasické dráže, které mělo devatenáctky doprovázet, se pod Ještědem pojede až v rámci červnové první ligy. Obavy, že by se stejně jako loni v Praze šampionát do devatenácti let smrsknul na pouhé čtyři jízdy, jsou údajně liché. Plánuje se startovní listina se šestnácti jmény, kde samozřejmě budou početní prim hrát cizinci.

Foto: Mirek Horáček