Praha – 3. září
I když se Filip Šitera nadále zotavuje z následků svého nešťastného červnového pádu při první lize v Liberci, v srdcích fanoušků středočeského klubu včera večer v Praze nechyběl. Tradiční billboard povzbuzující mšenské borce byl doplněn vzkazem, že ikona klubu rozhodně neztrácí podporu příznivců, kteří mu přejí brzké uzdravení.
Foto: Ladislav Malát
Praha – 4. září
V jedenácté jízdě včerejšího pátého extraligového kola na pražské Markétě atakoval Václava Milíka, který dokonale odstartoval. Byť protáhl po vnitřní straně nájezd do druhé zatáčky, vedoucí Pardubičan neudělal sebemenší chybičku a konsolidoval východočeské vedení. Zdeněk Holub se však záhy musel čelit hrozbě Hynka Štichauera oblečeného do mšenské vesty. V nájezdu do posledního oblouku však inkasoval náraz, jehož intenzitu přirovnal k nárazu od tramvaje, jejíž řidič si ovšem zapomněl pustit blinkry.
Hynek Štichauer útočil po vnitřní straně, avšak srazil se se Zdeňkem Holubem a oba skončili v nafukovacích vacích. Pardubičan vstal rychleji. „Říkal jsem, že jsem to nechtěl,“ omlouval se pražskému borci. „Byl to závodní pád, oba jsme chtěli.“
Zdeněk Holub nakonec opustil pražskou Markétu v sanitce s podezřením na zranění kolene. Avšak naštěstí následky srážky nebyly takové, jak se na první pohled zdálo.
„Před chvílí mě pustili z nemocnice,“ svěřoval se Zdeněk Holub magazínu speedwayA-Z krátce po poledni. „Nic mně nenašli. Naštěstí, kolize to byla, jako když se srazím s tramvají.“
Zdravotní patálie počátkem září je to poslední, co by si pražský junior přál. Za týden se na plzeňských Borech koná evropské finále juniorských družstev a český nároďák naznačil svůj potenciál už v semifinále mistrovství světa v Opole. Ke všemu vrcholí bitva o trůn českého juniorského krále, i když Zdeněk Holub má jasno, že se mu jako nejhorší bude škrtat jeho výsledek ze zítřejší Plzně.
„Zejtra určitě nepojedu,“ odmítá rozhodně možnost, že by se objevil na plzeňských Borech. „Nejdřív pojedu až Evropu. Bolí to a úplně s tím nehejbám. Do přištího tejdne to bude OK. Nechci křičet, že pojedu, ale každopádně se budu snažit dát se do kupy.“
Foto: Mirek Horáček
Praha – 3. září
Suverénní počínání Pardubic v první polovině letošní extraligy, v níž jen ve Mšeně se musely drát do čela, svádělo k pomyslnému rozdělení soutěže na vyšší a nižší divizi. Dnešní páté kolo na pražské Markétě však podobná přirovnání zbouralo jako domeček z karet. V první sérii se žádný z Pardubičanů neprohnal vítězně cílem pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce. Navíc skalpu Aleše Drymla se v rozjížďce s číslem čtyři dočkal nejen Matěj Kůs, nýbrž i Michal Dudek. Slaný vedl, jenže než se s ním Praha mohla pustit do křížku, Pardubičané se sebrali. Navíc Lubomír Vozár poslal na ovál náhradníka Martina Vaculíka. Slovenský borec poslal východočeský tým do čela svým rozhodnutým sólem před Sebastianem Ulamkem. Od té doby Pardubice neopustily postavení leadera ani po žolíkovém útoku Sebastiana Ulamka a Eduarda Krčmáře, který si Petr Vandírek a Milan Mach shodně načasovali do třinácté jízdy. Zatímco Mšenu šest bodů naráz příliš nepomohlo, Slaný přeskočil Prahu, kterou držel nad vodou úžasně bojující Matěj Kůs. Zdeněk Holub byl totiž po kolizi s Hynkem Štichauerem v poslední zatáčce jedenácté rozjížďky odvezen do nemocnice s poraněným kolenem. Duel Prahy a Slaného skončil patem, který rozetnul Eduard Krčmář, když v rozjezdu nedal ani náznak šance Josefu Francovi. Toho Tomáš Topinka musel nasadit, protože prodloužení mítinku nezpůsobilo nejen zrušení ukázky stopětadvacítek, ale i chvatný odjezd Matěje Kůse na ruzyňské letiště.
Model čtyřčlenných družstev přinesl zpátky do české extraligy souboje v jízdách, ale na druhou stranu také dominanci Pardubic a průhledné sestavy, které není obtížné uhodnout dopředu. Pro dnešní páté kolo soutěže to platilo beze zbytku a se svým týmem musel improvizovat jen Milan Mach. Hynek Štichauer, jenž za Slaný hostoval zkraje sezóny, dostal výhodnější nabídku od Rudolfa Grepla a oblékl vestu jeho Mšena.
Z možností, které se mu nabízely, vybral slánský manažer alternativu čtyřčlenné sestavy bez startovního čísla dvě. Tím pádem dostal náhradníka do hry již v rozjížďce s číslem jedna. Adrian Miedzinski se zdravě nabudil na další průběh, když v první zatáčce objel Václava Milíka, jenž odstartoval jako raketa. „Bláznivá dráha, skákavá, koleje přikrytý materiálem,“ vrčel ve svém depu pardubický závodník, aby spolu se svým otcem a mechanikem Vladimírem Kalinou přemýšleli o vhodném převodu.
Tomáš Topinka se vydal cestičkou jiné filozofie. Svoji pětku Josefa France si šetřil, takže na ovál vyrazil Filip Hájek. Ani pražský kouč nelitoval, jelikož se jeho junior vrátil do boxů s bodem, když Jan Holub zůstal stát na začátku druhého okruhu.
„Kdybych věděl, co se stalo, řeknu ti to (smích). Asi zapalování. Já už se v tom nevyznám, chtělo by to štěstí, aby přišlo.“
Piotr Dziatkowiak se ve druhé jízdě opět prezentoval jako nejslabší článek slánské sestavy. Nejrychleji odstartoval Michal Škurla. V první zatáčce ještě udržel Hynka Štichauera na uzdě, avšak ve výjezdu už nikoliv. Ke všemu se dopředu tlačil také Tomáš Suchánek. Ve výjezdu z druhého oblouku se objevil pod pražským juniorem. Na cílové rovince jej tlačil ven, aby byl v následujícím nájezdu druhý. I když poté stáhnul náskok vedoucího Hynka Štichauera, pod šachovnicovou vlajkou Stanislava Klenovce projel o mžik později.
Eduard Krčmář ve třetí jízdě otočil slánskou křivku od nuly opět k trojce. Jenže ještě předtím blikala červená světla kvůli pádu Ondřeje Smetany v první zatáčce. „Musel jsem to položit, abych nenaboural Holoubka,“ popisoval příčinu. Po restartu úřadoval Eduard Krčmář, a byť se na něho Zdeněk Holub intenzivně tlačil zespodu úvodního oblouku, nenechal si vedení sebrat.
Sotva vítězný Slaňák projížděl vraty depa do svého boxu, z opačné strany už mířil na ovál Matěj Kůs. Dal Eduardu Krčmářovi, který právě vrátil Slaný do čela aktuální klasifikace přednost, ale u pásky se zdržel. Martinu Málkovi totiž vypověděl službu motocykl, s nímž musel pádit do parkoviště závodních strojů.
Odsud mu spěchal v ústrety jeho dočasný mšenský klubový kolega Hynek Štichauer se svým strojem. Avšak nic platno, časový limit vypršel. Překvapení nastrojil Michal Dudek, který po skvělém startu vedl celý úvodní okruh. Nebyla to ovšem žádná selanka, protože Matěj Kůs mu byl těsně v patách. V první zatáčce druhého okruhu se vnějškem přenesl do čela. Slánský závodník ovšem uhlídal Aleše Drymla a Slaný zůstal v čele o bod před Markétou.
Avšak v rozjížďce s číslem pět se Michal Dudek na body vůbec nedostal. Vedl Sebastian Ulamek, jehož však v úvodním oblouku překonal Tomáš Suchánek. Na Polákův skalp si dělal čáku rovněž Josef Franc a ve třetím okruhu už šlo mluvit o výrazné hrozbě ze strany prvně nasazeného pražského náhradníka.
Mšenský Polák jeho útok po vnějšku předposlední zatáčky odrazil, jenže Josef Franc zůstal po jeho pravici a po protilehlé rovince se na poslední chvíli dostal ke dvěma bodům. Právě ony posunuly do čela pražskou Markétu. Jenže hned vzápětí ji vystřídaly Pardubice.
Hledání optimálního převodu v boxu Václava Milíka se evidentně potkalo s úspěchem. Zatímco Eduard Krčmář v první zatáčce objížděl vedoucího Michala Škurlu, pardubický závodník jel ještě dále po venku a předčil je oba.
V rozjížďce s číslem sedm triumfoval Sebastian Ulamek ve stylu start – cíl. Martin Vaculík na něho nasadil úder spodkem druhé zatáčky, ale předjetí se nedočkal ani tady, ani do konce jízdy, byť se snažil sebevíc.
Markéta se však stěhovala z pozice leadera jen dočasně. Matěj Kůs se po protilehlé rovince úvodního kola přehnal okolo Adriana Miedzinskeho, jako když jej potká. Polák udržoval revanšistické tendence a vnitřní stopu, avšak Pražan jej už vůbec nepustil ke slovu. Jeho úsilí bylo o to heroičtější, že dojížděl s prázdnou zadní pneumatikou.
Po druhé sérii vedli Pražané s jedním bodem k dobru na Pardubice, Slaný ztrácel dva a Mšeno pět bodů.devátou jízdu ovšem s přehledem vyhrál Martin Vaculík, který dostal svůj východočeský tým zpátky do čela. Josef Franc se ještě od roštu vrátil nechat si přitáhnout spojku, přesto ovšem zůstal trčet za druhým Sebastianem Ulamkem.
„Na první jízdu jsem si vzal druhou motorku, myslel jsem, že bude lepší, ale splet‘ jsem se,“ říkal Aleš Dryml po čtvrté jízdě. Ve druhé sérii jej Lubomír Vozár nechal sedět, takže čas pardubického kapitána přišel opět v rozjížďce. Dokázal nejlépe odstartovat, avšak Adrian Miedzinski se nehodlal smířit s pozicí hráče druhých houslí.
Ve druhé zatáčce se Aleš Dryml dostal do patálií. Byť se mu motocykl zvedl na zadní kolo, byl rychlejší než slánský náhradník na vnitřku. Přesto ještě neměl vyhráno, protože Adrian Miedzinski útočil až do cíle. Nejblíže k předjetí měl ve druhém okruhu, kdy udeřil pro změnu zprava, avšak také tentokrát se Aleš Dryml před ním nemusel sklánět.
Pardubický nápor ve stylu německé ofenzívy u Kurska pokračoval i v jedenácté jízdě. Václav Milík po vylétnutí pásky odvedl Zdeňka Holuba. Pražský junior protahoval nájezd do druhé zatáčky, jenže vedoucí Pražan nechyboval ani tentokrát. Zdeněk Holub naproti tomu musel čelit hrozbě z druhé strany.
Někdy od třetího okruhu se totiž na jeho druhé místo sápal Hynek Štichauer. Ten všechno vsadil na vabank poslední zatáčky. Namířil si to do ní zleva,jenže spadl i se svým pražským protivníkem. Zatímco Pardubičan v mšenských službách rychle vstal, pražský junior skončil v sanitce a nakonec ve střešovické nemocnici s podezřením na zranění kolene.
„Byl jsem na dráze, říkal jsem Zdeňkovi, že jsem to nechtěl. Byl to závodní pád, oba jsme chtěli.“
Jelikož se incident udál těsně před cílem, byly přiděleny technické body. A po opravě nafukovacích mantinelů se pokračovalo rovnou rozjížďkou s číslem dvanáct. V jejím cíli byl jako první Matěj Kůs, jenž potřetí triumfoval stylem start – cíl před Eduardem Krčmářem, Tomášem Suchánkem a Janem Holubem.
Po hattricku Matěje Kůse se Pražané dostali na tříbodový rozdíl od Pardubic. Protože Lubomír Vozár ve druhé sérii střídal Patrika Mikela Martinem Vaculíkem, bylo jasné, že pardubický junior musí povinně potřetí na ovál v rozjížďce s číslem třináct. Petr Vandírek a Milan Mach proto právě do ní naplánovali žolíkové útoky, na jejichž tsunami se však svezl i Michal Škurla.
Čelo vůbec neopustil Sebastian Ulamek, byť jej proháněl Eduard Krčmář, zatímco Michal Škurla překonal jen Patrika Mikela. Mšenu zdvojnásobený maximální zisk stačil prakticky pouze, aby se dostalo na dohled vedoucí trojky. Slaný ale vyrovnal pražský zisk a Pardubice vedly již jen o dva body.
Věci svého klubu se však ujal Aleš Dryml. V první zatáčce se mihnul okolo Eduarda Krčmáře, jehož Milan Mach poslal do akce již potřetí v řadě. Josef Franc vyšel naprázdno, když mu poslední bod sebral Hynek Štichauer.
V rozjížďce s číslem patnáct stál Matěj Kůs na roštu, což byl signál, že tady něco neštymuje. S pěti body ztráty mohl zraněného Zdeňka Holuba zastoupit jedině náhradník. „Sorry,“ znělo z úst Tomáše Topinky, když Matěje Kůse odvolával. Z časového limitu zbývala ještě minuta, když dorazil Josef Franc.
Nejlepší start předvedl Adrian Miedzinski, jemuž však také tentokrát bylo souzeno prát se jako lev, ale opět bez vítězství. V úvodním oblouku jej objel Martin Vaculík. Ve druhé zatáčce se dral pod slovenské eso. Ve druhém okruhu se mu to v nájezdu do druhého oblouku povedlo, avšak Martin Vaculík mu ve třetím kole oplatil navlas stejnou mincí.
Rozjížďka s číslem šestnáct viděla první dnešní prohru Matěje Kůse, o níž se postaral Václav Milík v první zatáčce. Pardubice před poslední pětinou evidentně mířily za pátým vítězstvím v řadě, zatímco Slaný a Praha se hotovily k bitvě o druhou příčku. V sedmnácté jízdě jejich duel dokonce odsunul do pozadí i Martina Vaculíka.
Slovák s bílým koněm na vestě nedokázal zvenčí překonat Matěje Kůse v první zatáčce. V nájezdu do té druhé přiletěl Adrian Miedzinski po vnitřku a převzal vedení. Slaný byl rázem o dva body před Markétou, což se ale záhy stalo minulostí.
„Měl jsem problémy. Neuměl jsem najít převody na tvrdou dráhu. A odhadl jsem to ne celkem dobře.“
Michal Dudek se totiž z osmnácté jízdy vrátil bez bodů. Sebastian Ulamek odčinil předchozí nulu suverénním prvenstvím. Josef Franc se v nájezdu do druhé zatáčky posunul před Tomáše Suchánka, čímž vyrovnal slánské skóre. Jenže hned vzápětí se Adrian Miedzinski opět porazil Matěje Kůse, jehož objel v úvodní zatáčce, a jeho trojka dostala Slaný o bod před Prahu.
V závěrečné jízdě domácí vykročili za druhým místem. „Něco jsem zkoušel a motorka nejela,“ vysvětloval Eduard Krčmář, proč si na svém štítě tentokrát do depa přinesl jen Ondřeje Smetanu. Naproti tomu Josef Franc vedl, což se však k velkému slánskému štěstí vůbec nelíbilo Václavu Milíkovi.
Ve druhém kole prodloužil nájezd do druhé zatáčky a převzal vedení. Josef Franc projel do třetího okruhu jako první, avšak z výjezdu do toho posledního se opět prosadil Václav Milík. „To byla dnes moje jediná dobrá jízda,“ meditoval Josef Franc. „A to mi to ještě Venca nenechal…“
Pardubice slavily vítězství, Mšeno protahovalo zklamáním své nosy, ale Praha se Slaným se musely rozjíždět o stříbro. Protože Matěj Kůs spěchal na letadlo do Anglie, Tomáš Topinka k němu nominoval Josefa France. Eduard Krčmář se vrátil k původnímu nastavení a změřil Pražana již s vylétnutím pásky.
„Krása,“ rozplýval se Václav Milík, aby jedním dechem dodal vysvětlení své jediné dnešní prohry. „Bláznivá dráha, skákavá, koleje byly přikrytý materiálem. Zezačátku nám dráha neprospívala nikomu. Pak jsme udělali převod a tři, tři. Vyhrávali jsme až do konce, takže radost. Když pojedeme jako tady i dál, titul je tam. Ale možná pojedeme ještě líp.“
„Vyhráli jsme, to je super, ale já nejsem spokojený,“ svěřoval se Martin Vaculík. „Měl jsem problémy, neuměl jsem najít převody na tvrdou dráhu. A odhadl jsem to ne celkem dobře. Uvidím, jak pojedu v extralize dál, Švédsko už nemám.“
„Vyhráli jsme, super,“ radoval se Aleš Dryml. „Na první jízdu jsem si vzal druhou motorku, myslel jsem si, že bude lepší. Splet‘ jsem se stejně jako v poslední jízdě. Ale to je plochá dráha, dneska to dvakrát nevyšlo. Asi si šetřím štěstí na Zlatou přilbu…“
„Jsem spokojenej‘, jen jsem nechtěl jet ten rozjezd,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Celý závody dobrý, na poslední jízdu jsem něco zkoušel a motorka nejela. Vrátil jsem to zpátky, v rozjezdu jsem odstartoval a pak si to jen držel. Jeli jsme de facto jen ve dvou, ale dva body Michal byly důležitý, takže jsem spokojenej‘, vlastně celej‘ tým fungoval.“
„Na hovno,“ bručel Josef Franc. „Od včera mi nejdou starty. Jedinou dobrou jízdu jsem měl s Vencou a on mi to nenechal. Trápeníčko, dneska jsem se plochou dráhou nebavil. Já bych chtěl, ale není to vončo.“
„Ze země s motorkou na hlavě,“ reagoval Hynek Štichauer na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „Byl jsem rád, že jsem celej‘. Byl jsem na dráze, říkal jsem Zdeňkovi, že jsem to nechtěl. Bylo to závodní pád, oba jsme chtěli. Nebyl jsem spokojenej‘ s motorkou, nebylo to ono. Jel jsem tady ten motor o jadranský lize, to byla jiná dráha, teď jsem se trápil.“
„Nebylo to úplně nejhorší,“ přemítal Ondřej Smetana. „První jízdu jsem to musel položit, ať nenabourám Holoubka. Z karbecu se vytáhlo lanko a byl tam půl plynu. Pak jsem už neodstartoval, měl jsem problém se starty. Jízda špatná nebyla, pomalej‘ jsem nebyl, akorát ty starty a první zatáčka. Rudka dobrý, nebolí, ale nemám ještě sílu.“
„Asi jsem někde nechal hlavu,“ přemítal Martin Málek. „Prostě jsem si připadal jako ve špatném snu. Bylo to všechno se vším, byl jsem před tím nachlazený a ležel jsem. Snad už tohle nepředvedu, co teď.“
| 1. ZP Pardubice | 37 | ||
| Václav Milík | 2 3 3 3 | 3 | 14 |
| Tomáš Suchánek | 2 3 1 – | 1 | 7 |
| Aleš Dryml | 1 – 3 3 | 0 | 7 |
| Patrik Mikel | 0 0 – 0 | 0 | |
| Martin Vaculík, SK | 2 3 3 | 1 | 9 |
| 2. AK 3ton Slaný | 32 | ||
| Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR) | 0 0 0 0 | 0 | |
| st.č.2-neobsazeno | |||
| Eduard Krčmář | 3 2 2 4* 2 | 1 | 14+3 |
| Michal Dudek | 2 0 1 – | 0 | 3 |
| Adrian Miedzinski, PL | 3 2 2 2 | 3 3 | 15 |
| 3. AK Markéta Praha | 32 | ||
| Matěj Kůs | 3 3 3 2 | 2 2 | 15 |
| Zdeněk Holub | 2 1 2 – | 5 | |
| Michal Škurla | 1 1 0 1 | – | 3 |
| Filip Hájek | 1 – – | 1 | |
| Josef Franc | 2 1 0 1 | 2 2 | 8+2 |
| 4. Grepl PDK Mšeno | 24 | ||
| Ondřej Smetana, Praha | 1 – 1 1 | 0 | 3 |
| Martin Málek | M 0 – 0 | 0 | |
| Hynek Štichauer, Pardubice | 3 1 X 1 | 1 | 6 |
| Jan Holub | E – 0 – | 0 | |
| Sebastian Ulamek. PL | 1 3 2 6* | 0 3 | 15 |
| bilance výsledků | malé body | tabulkové body | |
| 1. Pardubice | 5-0-0-0 | 198 | 20 |
| 2. Praha | 0-3-2-0 | 157 | 13 |
| 3. Slaný | 0-1-2-2 | 139 | 9 |
| 4. Mšeno | 0-1-1-3 | 135 | 8 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha – 3. září
Po přeložení červencového závodu ve Mšeně na zářijový svátek všech Václavů se česká extraliga rozdělila na dvě poloviny. Ta podzimní začíná dnes večer na pražské Markétě, kde před více než dvěma měsíci slavily Pardubice již svůj čtvrtý triumf. Východočeši zůstávají své vítězné formuli věrní i nadále a žádné razantní změny neprovedli ani její soupeři.
Hvězdy nejjasnější velikosti napříč všemi kluby evidentně zmizely zároveň se systémem dvojutkání. A pražská Markéta nezve jediného cizince ani na dnešek. „Myslím, že máme standardní sestavu,“ říká Tomáš Topinka, s nímž nelze nesouhlasit.
Matěj Kůs, Zdeněk Holub, Michal Škurla, Filip Hájek a Josef Franc v roli náhradníka jsou v sestavě pražské Markéty stejně překvapivá jména jako svetr a ponožky na Vánoce v některých rodinách. Nicméně Tomáš Topinka je přesto plný optimismu.
„Jedeme doma, myslím, že se budeme prát o první místo,“ přemítá. „Kluci jedou dobře, maj‘ formu. Když už Pardubice maj‘ vyhraný čtyři závody, nemá smysl stavět cizince. Chceme, aby jeli naši kluci, to je naše priorita, aby se Češi rozjeli.“
Řečeno slovy pražského kouče, standardní je i složení Pardubic. V případě Východočechů je v zásadě otázkou, kdo bude junior a pozvou-li na post náhradníka Martina Vaculíka či Mateje Žagara. V případě dnešního závodu dostali přednost Slovák a Patrik Mikel. Nicméně Lubomír Vozár se nechce příliš opájet myšlenkou na páté vítězství v řadě.
„Nemusíme vyhrát,“ oponuje a jedním dechem dodává argumenty. „Je to silná sestava, ale každý závod je jiný. Stačí jeden, dva defekty. Když vyhrajeme v Praze a pak i ve Slaným, není, o čem mluvit. Ale klidně můžeme být i druhý.“
Po zranění Filipa Šitery Mšeno požádalo soupeře o souhlas s dodatečným dopsáním Zdeňka Simoty na svou soupisku. Ostatní družstva souhlasila, přesto se však vedle pražského Ondřeje Smetany objevuje další host, kterým je Hynek Štichauer. Po comebacku nechybí ani Martin Málek a poslední mšenský mohykán Jan Holub. Sílu celku z městečka pod Kokořínem zvyšuje náhradník Sebastian Ulamek.
„Jede dobře a zajel pěkný závody,“ vysvětluje Petr Vandírek. „Když dnes zajede Martin Málek, mohlo by to bejt‘ dobrý. Bude to vyrovnaný, myslím, že Pardubice vyhrajou, ale tip nevím. Neřeknu, nevím…“
Úvodní tvrzení o absenci razantních změn neplatí pro Slaný. Bohužel, protože středočeský tým bude mít dnes jen čtyři zástupce. Roman Čejka dočasně přestal závodit, Michaela Hádka neuvolnili z práce a Hynek Štichauer místo slánské oblékne mšenskou vestu.
„Nebudu se vyjadřovat,“ je Milan Mach evidentně rozladěný z faktu, že bude mít k dispozici jen Piotra Dziatkowiaka. Eduarda Krčmáře, Michala Dudka a na pětce Adriana Miedzinskeho. „Jsem otrávený jednáním lidí na plochý dráze.“
| AK Markéta Praha: | 1 Matěj Kůs |
| 2 Zdeněk Holub | |
| 3 Michal Škurla | |
| 4 Filip Hájek | |
| 5 Josef Franc | |
| ZP Pardubice: | 1 Václav Milík |
| 2 Tomáš Suchánek | |
| 3 Aleš Dryml | |
| 4 Patrik Mikel | |
| 5 Martin Vaculík, SK | |
| Grepl PDK Mšeno: | 1 Ondřej Smetana, Praha |
| 2 Martin Málek | |
| 3 Hynek Štichauer, Pardubice | |
| 4 Jan Holub | |
| 5 Sebastian Ulamek, PL | |
| AK 3ton Slaný: | 1 Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR) |
| 2 neobsazeno | |
| 3 Eduard Krčmář | |
| 4 Michal Dudek | |
| 5 Adrian Miedzinski, PL |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Ledce – 2. září
Když při červencovém finále šampionátu českých dvojic zadřel svůj nejlepší motor, do něž letos investoval už bezmála padesát tisícovek, hovořil o dočasné přestávce. Pustit se do bojů na nekonkurenceschopném tréninkovém motocyklu nepokládal za důstojné a vzhledem k prázdné kase nebylo jiné řešení. Roman Čejka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že jej v akci neuvidíme ani při zítřejší extralize na Markétě, ale s největší pravděpodobností letos už vůbec.
„Je to jednoduchý,“ rozhodí bezradně rukama. „Nemám, na čem jezdit. Letos jsem nasázel padesát tisíc ze svýho do motoru. A odešlo to po třetím závodě. Druhej‘ pojízdnej‘ motor, co mám doma, není ani na trénování. A nemám finance, abych to dal dohromady. A tak zatím stojím.“
Otázka po délce závodní pauzy slánského závodníka je za těchto okolností více než logická. „Asi do konce sezóny,“ zamýšlí se. „Je velice pravděpodobný, že do konce sezóny. Otravoval jsem sponzory, ale je to špatný. Chodím do práce, snažím se vydělávat, ale potřebuju dvacet, třicet tisíc. A to je v prdeli. Je to špatný, talent by asi byl, docela mi to šlo, ale když nejsou peníze, je to v prdeli. A přes zimu nevím, fakt nevím…“
Foto: Mirek Horáček