Praha – 8. září
V časovém horizontu několika nejbližších dnů se má VV SPD rozhodnout, zda se mšenský závod přeboru a první ligy pojede ještě jednou nebo jestli už obě soutěže skončily ve středu v Pardubicích. Není vyloučeno, že by se v případném repete objevil i Krzysztof Nowacki, byť jeho pozdní přeborová premiéra neskončila happy endem.
„Vjel jsem do koleje,“ vrací se polský závodník lézat závodící s českou licencí k nedělní rozjížďce s číslem tři. „Motocykl se mi zvedl a díky tomu se mi přetrhnul zadní řetěz a zlomil mi dvě žebra. Na dvou místech mi také praskla klíční kost. Už jsem po návštěvě lékaře a čekám na vyléčení. Možná se mi podaří závodit ještě v této sezóně. Zdravím všechny fanoušky a děkuji za pomoc synkovi Martinkovi.“
Krzysztof Nowacki věří, že se mu povede comeback ještě v této sezóně
Mšeno – 6. září
Bezděz skrytý za hradbou ocelově šedých mraků vzbuzoval dnes po poledni u plochodrážních fanoušků podobné pocity jako u malého krále Václava II., jehož tady uvěznil Ota Braniborský. Déšť sice postupně ustal, ale chladno a studený vítr ostře kontrastoval s tropickým žárem předcházejících dnů. Nakonec se přece jen rozběhl program rozjížděk přeboru spojeného s první ligou a doprovodných mistrovských stopětadvacítek. Nedostal se však ani do poloviny, když letěl ručník do ringu s ohledem na stav dráhy.
Předčasný konec byl vesměs uvítán
Zleva Milan Dobiáš, Daniel Šilhán, Filip Šifalda a Sindy Weber
Kolibříků se nakonec objevilo deset, chyběl Michal Baštecký, který se omluvil také ze včerejší Plzně. Mnoho z nich se objevilo ve Mšeně vůbec poprvé. A rodiče za volanty jejich automobilů teprve poznávali, že do depa se nejezdí skrz bránu, nýbrž až polní cestou za první zatáčkou.
Z deseti účastníků přeboru dorazili všichni a tak se společně vešli do depa i se stopětadvacítkami. Vedle boxů se měli rovným dílem dělit také o program rozjížděk. Kvůli nestálému počasí a slabé divácké účasti odpadl nástup a všechno vypuklo první jízdou slabší kubatury.
Traktory a diskuse charakterizovaly dnešní mítink
Stylem start – cíl ji ovládl Jan Kvěch. K podobnému kousku se vzápětí hotovil Filip Šifalda, jenže ve výjezdu z první zatáčky upadla Sindy Weber. Bratr s otcem jí běželi na pomoc a z jejich gest popohánějících posádku sanitky bylo jasné, že míšeňské dívčině je ouvej.
Konečná diagnóza zněla na utrženou čéšku. Čekání na sanitku, která Sindy Weber odvezla do nemocnice, provázela úprava dráhy. Ta se prodlužovala, i když už žlutý automobil zmizel po mělnické silnici. A nakonec se za jedním traktorem objevila i radlice.
Závodníci bedlivě sledovali stav oválu
Rozhodčí Pavel Kubeš neváhal osobně diváků na tribuně vysvětlit situaci, v níž pořadatelé dělali maximum, aby se závod uskutečnil. Ručičky hodinek se chystaly do kombinace tři čtvrtě na čtyři, když upravený ovál otestovali Jan Holub, Michal Dudek, Petr Babička a Michal Škurla. Záhy je následovali Ondřej Smetana, Filip Hájek a Krzysztof Nowacki. Následoval krátký brífing sudího s jezdci v depu, na němž padlo rozhodnutí, že se pokračuje.
Filip Šifalda dotáhl do konce své úsilí v opakované rozjížďce stopětadvacítek s číslem dvě. Pak již šly na řadu pětistovky. Ondřej Smetana úřadoval v jejich první jízdě. Stejným způsobem se hned nato prosadil i Michal Škurla. Místo soubojů se však závodníci soustřeďovali na udržení se v sedle. „Každej‘ nájezd má zadní kolo takhle třikrát v luftu,“ líčil Tomáš Suchánek a ukazoval asi dvacet centimetrů. Michal Dudek rezignoval rovnou.
Michal Dudek vysvětluje své odstoupení ze závodu:
„Ta dráha je nesjízdná, kolej za kolejí. Sice shrábli materiál, ale jsou tam fleky a trhá se to. Je to to samý jako před úpravou.“
Na třetí jízdu se nechystal ani Petr Babička. „Oba tréninky se mi jelo krásně,“ říkal. „Ale teď, jak to namočili, nedá se na tom jet. Radši to zabalím, než si něco udělat…“ Mezitím pokračovaly stopětadvacítky. Václav Kvěch v jejich třetí jízdě odrazil Daniela Šilhána. A potom se Filip Šifalda rychle vypořádal s Janem Kvěchem.
Krzysztof Nowacki se synkem a ovázanou rukou, přes níž ho praštil přetržený sekundární řetěz
Rozjížďka s číslem tři přeboru se stala kořistí Michala Škurly, který své úvodní tři body vynásobil dvěma. O první souboj dnešního dne se postaral Krzysztof Nowacki, jenž se první zatáčkou a po protilehlé rovince sunul před Filipa Hájka. Dva body mu však nebyly souzeny.
Ve třetím okruhu mu prasknul sekundární řetěz, který jej bolestivě udeřil přes ruku. Klobouk dolů před polským závodníkem, který ještě duchapřítomně stačil zajet na trávník a bravurně krizový moment zvládl. Více závodní akce jsme se už nedočkali, Pavel Kubeš svolal další mítink do depa, na němž už zaznělo jednoznačné ne.
Hlasy z depa
Michal Dudek rezignoval na účast ještě před předčasným koncem
„Dobrý rozhodnutí,“ ztotožnil se Tomáš Suchánek s vývojem událostí. „Pokračovat by byla sebevražda. Tohle není dráha na plochou. Bylo to šílený, myslím, že před extraligou maj‘, co dělat.“
„Na hovno, úplně na hovno, nebavilo mě to,“ konstatoval Jaroslav Petrák. „Na dráze máš buď hodně materiálu, pak nic a pak zase hodně. Jel jsem to jako na šroubkách. Kluky nechali trénovat na suchým, pak to nakropili a bylo to zase stejný jako před úpravou.“
„Na tomhle se má jet extraliga?“ divil se Jan Holub. „Budou mít, co dělat. Dráha byla hodně špatná. Kdybys tam jel sám, budiž, ale ve čtyřech je to nebezpečný. Škoda.“
Michal Škurla vyhrál dvě jízdy
„Mám nejvíc bodů, paráda,“ žertoval Michal Škurla. „Dráha byla kurevsky těžká, ale já jezdil dobře. Dařily se mi starty, šlo to. Pro lidi, co jsou málo zkušený, to nebyla dobrá dráha. Myslím, že je dobře, že se to zrušilo.“
„Škoda, že jsem neměl v první jízdě žolíka,“ uchovával si humorný nadhled také Ondřej Smetana. „Že bych měl stejně bodů jako Škurlík a moh‘ bych vyhrát (smích). Dráha o tréninku byla hrozná, pak jsme to zkoušeli a bylo to tvrdý. Jenže jak se to nakropilo, udělaly se hrboly a koleje. Já osobně bych to jel dál. Dráha byla sice těžká a nebezpečná, ale jsou to zkušenosti. A hlavně posilovačka.“
Situace v okamžiku předčasného ukončení závodu:
1.j
2.j
3.j
1 Jan Holub, Mšeno
2
2 Ondřej Smetana, Praha
3
3 Petr Babička, Slaný
0
–
4 Jaroslav Petrák, Pardubice
1
5 Michal Škurla, Praha
3
3
6 Tomáš Suchánek, Pardubice
2
7 Filip Hájek, Praha
0
2
8 Michal Dudek, Slaný
1
9 Krzyzstof Nowacki, PL (ACCR) – Slaný
E
10 Josef Novák, Pardubice
Mistrovství republiky 125 ccm:
1.j
2.j
3.j
4.j
1 František Klier, Mšeno
1
2 Jan Kvěch, Praha
3
2
3 Lukáš Vinter, Praha
2
1
4 Pavel Kuchař, Praha
E
F
5 Sindy Weber, D – Chabařovice
X
–
6 Filip Šifalda, Chabařovice
3
3
7 Daniel Šilhán, Liberec
2
2
8 Milan Dobiáš, Chabařovice
1
9 Václav Kvěch, Praha
3
10 Petr Chlupáč, Praha
1
Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Michal Baštecký
Žarnovica – 9. srpna
Zatímco startovní listina nedělního křížence přeboru a první ligy v Žarnovici se měnila dost radikálně, ráz počasí zůstával tropický. Informace z rádia o sto lidí, které už v týdnu porazila velká vedra, střídalo varování, že stupeň výstrahy se z dvojky mění na maximální trojku. Rtuť teploměru se nestyděla atakovat čtyřicítku a na kovovém zábradlí žarnovického depa se nedala držet ruka. V těchto podmínkách nezbývá než smeknout před všemi, kteří dali přednost ploché dráze před koupáním. A o pořadatelích a především samotných závodnících ani nemluvě. Mítink se stal jednoznačnou kořistí Tomáše Suchánka, který ani jednou neprohrál. Jako jediný také porazil Zdeňka Holuba. Jan Holub podlehl oběma, takže pořadí na stupních vítězů nebylo nikterak netradiční.
Zdeněk Holub, Tomáš Suchánek a Jan Holub stojí na stupních vítězů
Žarnovičané začínají vítězstvími, avšak pokračují pády
U comebacku Vladimíra Višvádera nechyběl ani jeho starší bratr Roman
Ohlášených pětadvacet závodníků se dnes v Žarnovici nesešlo a útok na rekord v počtu účastníků přeborového mítinku se nekonal. Maďarští amatéři a veterán Anton Wannasek obsadili místa třech náhradníků a ke slovu se dostal klasický rozpis pro šestnáct závodníků na dvacet jízd. Operativnost řešení byla patrná na přidělování startovních čísel.
Filozofii, aby se zástupci jednotlivých družstev střetnuli pokud možno v první sérii, tvůrce startovní listiny opomenul. Nicméně ligová soutěž je letos přece jen zastřena individuálním soupeřením. A to díky vskutku vyrovnané startovní listině slibovalo, že diváky čeká nejen tropické, ale především dramatické odpoledne.
Tomáš Suchánek vstoupil do závodu porážkou Martina Málka
Jan Holub ovšem řešil úplně jiné starosti, než proč má vestu se startovním číslem šestnáct. Bodla jej totiž vosa do krku a on si na něm musel držet obvaz ještě cestou na nástup. Do akce se dostal až ve čtvrté jízdě, v níž reagoval na let pásky nejrychleji ze všech. Jenže ještě před úvodním nájezdem jej překonal jeho jmenovec Zdeněk.
Jan Holub vysvětluje zisk dvou bodů z rozjížďky s číslem čtyři:
„Blbě jsem odstartoval. Škoda.“
Zdeněk Holub vede před svým jmenovcem Janem. Jaroslavem Petrákem a Patrikem Mikelem
Zatímco mšenský závodník láteřil na svůj start, Patrik Mikel by měl na toto téma ještě více výtek. Avšak ve druhém okruhu se mu povedlo v první zatáčce objet Jaroslava Petráka, který se vzápětí v depu hodně zamýšlel nad nastavením svého motocyklu.
Ještě před Zdeňkem Holubem splnil očekávanou úlohu favorita Tomáš Suchánek, jenž triumfoval ve třetí jízdě stylem start – cíl. Martin Málek, jenž se po zraněních nohy a klíční kosti teprve dostával do závodního rytmu po více než dvou měsících, ustál útok Rolanda Benkö. Maďar se ve druhém oblouku dostal spodem pod něho, avšak březolupský závodník byl při nájezdu do druhého kola přece jen rychlejší.
Ján Mihálik, padající za Zdeňkem Holubem, dostane do problémů i Vladimíra Višvádera
Kromě Zdeňka Holuba a Tomáše Suchánka se mezi vítěze první série zapsali domácí borci. Ronny Weis si ještě před startem úvodní jízdy ovazoval svou bolavou ruku, přesto však v úvodním nájezdu zprava minul Patrika Búriho. Jenže slovenský závodník neztrácel rozvahu a už ve výjezde Němce nestihnul. Vzápětí Josef Novák se žlutým povlakem vnějškem první zatáčky nestihnul Jána Mihálika, jenž dokonale profitoval z výhody žarnovické červené dráhy. Domácí junior se po včerejším slibném vstupu do české juniorky dočkal prvního vítězství v ostrém závodě své kariéry.
Patrik Búri, který na snímku padá v rozjížďce s číslem čtrnáct, byl velkým smolařem dnešního závodu
Ovšem v rozjížďce s číslem pět svůj bodový účet nerozmnožil. Držel se sice Zdeňka Holuba a nepustil před sebe Vladimíra Višvádera, jenž z pravé strany první zatáčky objel Petera Vidu. Jenže ve druhém oblouku se nechal rozházet a upadl. Aby do něho nenajel, šel Vladimír Višváder k zemi také.
Patrik Búri držel v rukou pohár s ještě hořčím nápojem. Že se v šesté jízdě nedostal na druhou příčku před Patrika Mikela, který mu včera sebral pódium, nakonec ještě nebylo tak hrozné. V rozjížďce s číslem deset jel třetí před Jánem Mihálikem, který kvůli montáži vypůjčeného deflektoru od Antona Wannaska, málem nestihl dvouminutový limit.
Zdeněk Holub vede před Jánem Mihálikem a Vladimírem Višváderem
Ve druhém kole Patriku Búrimu prasknul primární řetěz. Horší než diskvalifikace byly škody, které napáchal na rámu a spojce. Parta v nejvzdálenějším boxu se však rychle pustila do práce. Po wheelie v úvodním oblouku však Patrik Búri letěl rovnou do nafukovací bariéry. Jeho zklamání bylo neskrývané. A závodiště opustil ještě, než dnešní mítink skončil.
Tomáš Suchánek se nechce o průběžné vedení dělit ani se Zdeňkem Holubem
Tomáš Suchánek míří za svým druhým triumfem před zraky Patrika Búriho
V opakované páté jízdě se Zdeněk Holub stal prvním mužem, jenž dokázal zopakovat své úvodní vítězství. Tomáš Suchánek ho napodobil hned poté nejen tříbodovým ziskem, ale i suverenitou svého počínání. Na záda obou šestibodových začal dýchat Martin Málek, suverén sedmé jízdy, v níž kalil vodu Michal Tomka.
V první zatáčce objel Jaroslava Petráka, který prahnul po odvetě stejně jako indián po skalpech bledých tváří. Jenže slovenský mladík jel bezchybně. Pardubický matador musel hrát vabank poslední zatáčky. Její vnitřní stranou se cpal dopředu, nicméně Michal Tomka protnul metu o chloupeček dříve.
Pět bodů Martina Málka vyrovnal v rozjížďce s číslem osm Jan Holub. Ronny Weis s červeným povlakem skvěle odstartoval a držel vnitřní stopu prvního oblouku, až se mu za zadním kole prášilo vápno. Budějovický rodák, kmenový závodník Plzně a člen prvoligové soupisky Mšena v jedné osobě byl však na vnějšku rychlejší. V závěru odolal i Rolandu Benkömu, který míšeňského Sasa nechal za sebou ve druhé zatáčce.
Po druhé přestávce se Jan Holub vypořádal i s Martinem Málkem
Maďar se v desáté jízdě dočkal vítězství, které mu nesebrala ani červená světla po pádu Patrika Búriho. I při repete totiž za sebou dokázal udržet Jaroslava Petráka. Nicméně osud Rolanda Benköa se naplnil v rozjížďce s číslem třináct, jež má špatnou pověst už od Jidášových časů. Na jejím startu mu stejně jako včera explodoval motor a on opět závod nedokončil.
Ale zpátky na začátek třetí série! Duel pětibodových ovládl Jan Holub, který Martina Málka změřil již v úvodních metrech. „Odešlo zapalování,“ meditoval Pavel Málek. „Dojel pod depo a zdechlo to. Předtím taky, měnili jsme svíčku. Ale jak se to ohřeje, jde to do hajzlu.“
Patrik Mikel má za sebou Michala Tomku, Vladimíra Višvádera a Josefa Nováka
Rozjížďka s číslem dvanáct svedla na start oba neporažené. Tomáš Suchánek nedal Zdeňku Holubovi ani náznak šance. Po vylétnutí pásky vypálil do čela a jeho spanilou jízdu ukončila až šachovnicová vlajka. Jako jediný neporažený zůstal sám na hrotu průběžné klasifikace. Jmenovci Holubovi ztráceli bod, Martin Málek dva.
Zdeněk Holub přemítá nad svou prohrou v rozjížďce s číslem dvanáct:
„Nevyšel mi start. A pak už jsem s tím nic neudělal.“
Vladimír Višváder se kvůli poruše motoru se závodem rozloučil předčasně
Ve třetí pětině mítinku začala stoupat hvězda Patrika Mikela. V jedenácté jízdě objel v první zatáčce Vladimíra Višvádera. Z jeho motoru se začalo kouřit jako od parního válce. Očividná závada vyřešila jeho souboj s Michalem Tomkou o druhou příčku, ale stála za koncem comebacku závodníka, který shodou okolností v Žarnovici před více než čtvrtstoletím odstartoval svou kariéru. „Zadřeno, končím,“ rozhodil bezmocně rukama, když kráčel vzhůru do depa.
Patrik Mikel (bílá) objíždí Martina Mejtského
Drama Vladimíra Višvádera se však odehrávalo za zády Patrika Mikela. Tomu v rozjížďce s číslem třináct scházel k perfektně sehrané roli suveréna pouze povedený start. Roland Benkö už tušil, že odepsal motor, a Martin Mejtský se z vedení těšil pár metrů. V první zatáčce přiletěl Patrik Mikel zprava a o minutu později už mohl s devíti body přemítat o útoku na stupně vítězů. Paradoxně mu pomohla i smůla Martina Málka.
Štěstím občas přeje i nepřipraveným, nicméně informovaným
Sluníčko se na své pouti po nebeské báni dostalo přesně do pozice, aby svými paprsky střílelo do depa se stejnou přesností jako hrdinové ze ságy o hvězdných válkách. Martin Málek se rozhodl své technické patálie vyřešit přesednutím na druhý motocykl.
Tomáš Suchánek nepoznal hořkost porážky
Ale chyba lávky! Do čtrnácté jízdy se vůbec nerozjel. Nezbylo mu, než pozorovat skvělý start Zdeňka Holuba a let Patrika Búriho na nafukovaček v první zatáčce. Při repete opět vládl Zdeněk Holub, před nímž si však Tomáš Suchánek udržel jednobodový náskok, když úřadoval v rozjížďce s číslem patnáct.
Martin Málek vysvětluje své odstoupení v rozjížďce s číslem čtrnáct:
„Pavučiny ve výfuku (smích). Ale ne, vážně, problém byl za zadní ose. Skřípl se do ní napínák. Je nějaké vedro…“
Ronny Weis za sebou drží Jaroslava Petráka
Vedro bylo vskutku nesnesitelné. Byť odstoupení Patrika Búriho, Vladimíra Višvádera a Rolanda Benköa dávala prostor pro celou trojici náhradníků, Anton Wannasek měl sbaleno dříve, než odstartovala poslední série.
Na tropické teploty žehral Tomáš Suchánek. Hravě ovládl rozjížďku s číslem sedmnáct, zaknihoval vítězství v závodě s patnáctibodovým maximem a mohl vyprávět, že se potí kvůli žáru nikoliv vinou tlaku soupeřů.
Michal Tomka naštěstí vyšel ze svého pádu bez úhony
Hned další jízdy určily pořadí jeho společníků na stupních vítězů. Jan Holub vyhrál rozjížďku s číslem osmnáct, aniž by mezi startem a cílem opustil vedoucí pozici byť na sebekratší okamžik. Se třinácti body mohl vyčkávat, zda se Michalu Tomkovi podaří porazit Zdeňka Holuba, k čemuž mu při včerejší juniorce chyběl jen onen pověstný kousíček.
Popis devatenácté jízdy by ale vystačil na samostatný článek. Nejprve se páska nezvedla na pravé straně, podruhé beznadějně poslední náhradník Joszef Geczy upadl ve druhé zatáčce. Svítila červená světla, Maďar se dostal do bezpečí a startovalo se potřetí. Stejně jako prve se dostal do čela Zdeněk Holub.
Jan Holub si v osmnácté jízdě pojistil třetí místo
Jenže místo Michala Tomky měl za sebou Filipa Hájka. S takovým stavem věcí se však domácí junior nehodlal smířit. Jenže v nájezdu do první zatáčky druhého okruhu si o Pražana před sebou škrtnul a upadl.
„Kdybych si počkal, udělal bych ho,“ litoval Michal Tomka později v boxech. „Ale nevadí.“ Další start devatenácté jízdy byl už poslední. Zdeněk Holub opět zamířil do čela, aby s konečným skóre čtrnácti bodů obsadil druhou příčku.
Zdeněk Holub dnes prohrál jedinou jízdu
Než Jan Holub získal jistotu bronzu, udělal dobrý skutek. Všimnul si totiž, že zadní pneumatika motocyklu, který František Mikel postavil na hranu depa pro svého syna Patrika, je podezřele měkká. Otec březolupského závodníka nad tím nejprve mávnul rukou, že jde o běžný stav.
Jenže tlak v duši klesal dál, takže defekt byl evidentní. „Štěstí, že se ta jízda tolikrát opakovala,“ uvědomil si, kolik času získal na výměnu gumy. V rozjížďce s číslem dvacet sice kraloval Martin Málek, ovšem Patrik Mikel se díky druhému místu v celkové klasifikaci umístil před ním na čtvrté příčce.
Hlasy z depa
Tomáš Suchánek se na stupních vítězů těšil na dovolenou na Počúvadle
„Zapotil jsem se jen, že je takový vedro,“ poněkud zlehčoval Tomáš Suchánek svůj úspěch. „Teď už spěchám k jezeru. Dobrý dneska, minule mi tu na slovenským mistráku prasklo vahadlo. Teď jsem to vyzkoušel a dobrý. Samej‘ start – cíl, dráha byla dobrá, i když oproti minule tam byly díry. Ale na venku byla nějaká ta hranka, tak to pelášilo.“
„Kdybych neztratil ani bod, bylo by to super,“ podmiňoval Zdeněk Holub svoji spokojenost. „A ještě lepší by bylo, kdyby se poslední jízda neodjela až na osmnáctej‘ pokus. Se Suchošem mi nevyšel start a pak už jsem s tím nic neudělal.“
„Po čtrnácti dnech dobrý svezení,“ kvitoval Jan Holub. „Byla dlouhá pauza. Celkem je tam spokojenost. Akorát to vedro a vosy. Dráha byla závodivá, ne venku něco bylo, nebylo to úplně špatný. Škoda dvou jízd. V první jsem blbě odstartoval a pak to měl Tomáš rychlejší, na toho jsem neměl. V Míšni mu to, doufám, vrátím.“
Patriku Mikelovi chyběl na stupně vítězů jediný bod
„Dneska v pohodě, ale starty, starty…“ posteskl si Patrik Mikel. „Některé už šly, některé ne, ale už se to začíná zlepšovat. Škoda první jízdy, porazil jsem jen Jardu, ale každý bod se počítá. Suchoše dám až časem dá se říct, že jsem dneska porazil, koho jsem měl. Jsem kousek pod bednou, ale tak to je.“
„Docela nezvyk po dlouhém povalování se v kanceláři,“ svěřoval se Martin Málek. „Já se přijel rozjezdit, od Francie jsem nezávodil. Na krátké jsem dal jen dvě jízdy v červnu při extralize a předtím v květnu. Nemohl jsem nejdřív chodit, pak jsem nemohl máchat rukama. Dráha byla dnes docela obtížnější, bývá tady lepší, ale vedro a dvoudenní závody se na tom podepsaly, nedalo se s tím nic dělat. Spíš jsem testoval sám sebe, než závodil, rozhodl jsem se jet až minulý týden po kontrole v pátek.“
Martin Málek se chtěl především rozjezdit po dlouhé pauze
„Ale jo,“ odtušil Jaroslav Petrák na otázku, zda se mu dnešní mítink líbil. „Sice trošku s problémama, nedokázal jsem si doladit motorku. První tři jízdy jsem se trápil. Měl jsem to pomalý, pak se to doladilo, to teprve měly začít závody! Ale jinak dobrý, pěkná dráha, sem tam dírka, ale líbilo se mi to po měsíční pauze.“
Ján Mihálik na cestě za vítězství ve druhé jízdě předjíždí Martina Mejtského (modrá) před zraky Filipa Hájka
1. Tomáš Suchánek, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Zdeněk Holub, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Jan Holub, Mšeno
2 3 3 2 3
13
4. Patrik Mikel, Březolupy
1 2 3 3 2
11
5. Martin Málek, Březolupy
2 3 2 – 3
10
6. Filip Hájek, Praha
1 0 1 3 2
7
7. Jaroslav Petrák, Pardubice
0 1 2 2 2
7
8. Roland Benkö, H*
1 2 3 E –
6
9. Josef Novák, Pardubice
2 0 1 2 1
6
10. Michal Tomka, Žarnovica (SK)
1 2 2 1 X
6
11. Ronny Weis, Březolupy (D)
2 1 1 1 1
6
12. Ján Mihálik, Žarnovica (SK)
3 X 1 0 X
4
13. Patrik Búri, Žarnovica (SK)
3 1 X X –
4
14. Martin Mejtský, Pardubice
0 E 0 2 2
4
15. Vladimír Višváder, Žarnovica (SMF)
0 2 E – –
2
16. Petr Vida, Žarnovica (H – SMF)
0 1 0 1 0
2
17. Joszef Geczy, H* (res)
0 1 X
1
18. Csaba Varga, H* (res)
0
0
19. Anton Wannasek, Žarnovica (A – SMF)
DNR
Poznámka: jezdci nebodující v přeboru jsou označeni hvězdičkou (*)
Tomáš Suchánek nepoznal hořkost porážky
Klasifikace družstev:
1. Pardubice
Tomáš Suchánek 15, Jaroslav Petrák 7, Josef Novák 6
28
2. Březolupy
Patrik Mikel 11, Martin Málek 10, Ronny Weis 6
27
3. Praha
Zdeněk Holub 14, Filip Hájek 7
21
4. Žarnovica
Michal Tomka 6, Ján Mihálik 4, Patrik Búri 4
14
NC Mšeno
Jan Holub 13
13
NS Slaný
Jan Holub odráží Rolanda Bankö
Foto: Mirek Horáček
Kouř od motoru Vladimíra Višvádera nevěstí nic dobrého
Živanice – 6. srpna
Před třemi léty se během extraligového mítinku rozhodl přestat závodit a svou plochodrážní kombinézu provětrat při flat tracku a ledové dráze. Jenže u americké varianty motocyklového závodění na oválech nezůstal dlouho a pořádnou zimu můžeme v Čechách již třetím rokem vídat prakticky jen na malebných obrázcích Josefa Lady. A navíc uzrály další okolnosti pro jeho závodní comeback, protože po žarnovických veteránech se objeví i v přeboru. Vladimír Višváder se magazínu speedwayA-Z svěřil, co jej dostalo zpátky do sedla.
Slovenští zástupci při veteránském závodě v Žarnovici: zleva Anton Wannasek, Vladimír Višváder, Gašpar Forgáč a Ján Mesiarik
„Udělali průchozí výfuky,“ připomíná Vladimír Višváder, že mu předchozí tlumiče vzaly radost ze závodění. Nicméně na plochou dráhu se jezdil dívat. Ovšem předminulý měsíc zjistil, že pohled z tribuny není pro závodníka to pravé ořechové.
„Byl jsem pět dnů v kuse na závodech,“ vysvětluje. „Praha, Pardubice, Polsko… Zjistil jsem, že mě nebaví se na to koukat s pivem v ruce. Je lepší být mezi mantinely vevnitř.“
Počátek jeho nové kariéry nemohl být stylovější. Ve svých osmnácti odešel z rodného domu v Zohoru do Žarnovice, aby pracoval v Preglejce a pod vedením Zdena Vaculíka pronikal do tajů plochodrážního řemesla. A po nějakých sedmadvaceti letech se sem vrátil na závod veteránů.
Comeback odstartoval stylově na žarnovickém ovále
„Svez‘ jsem se v Žarnovici,“ komentuje Vladimír Višváder. „Měl jsem osmičku Jawu po bráchovi. Emoce už tam nejsou, ale chybí to. Vyčistíš si hlavu a svezeš se.“
Na žarnovickém ovále se Vladimír Višváder objeví rovněž v neděli. „Kostěnice vynechávám,“ plánuje. „A jedu devátýho na přebor do Žarnovice.“
V neděli bude Vladimír Višváder opět závodit v Žarnovici
Žarnovica – 5. srpna
Rekord v počtu závodníků v jednom mítinku českého přeboru byl ustaven předloni v dubnu, když se v pardubických boxech sešlo čtyřiadvacet závodníků. V neděli by mohl padnout, protože k žarnovickému kolu křížence první ligy s přeborem se přihlásilo pětadvacet borců. Pakliže se všichni na Slovensku setkají, pojede se systémem na pětadvacet rozjížděk s pěti jezdci na startovním roštu každé z nich.
Patrik Búri poveze na svém motocyklu startovní číslo jedna
Startovní listina je vskutku pozoruhodná směs. Chybí v ní úplně zástupci Slaného a v soutěži družstev nebude klasifikováno ani Mšeno, jemuž po zranění Filipa Šitery zbyl pouze Jan Holub. Největší závodnický podíl má pořádající klub. Vedle juniorů se s žarnovickou vestou objeví také borci, jež jsme doposud vídali v závodech veteránů či amatérů.
Jan Holub zůstal v mšenském týmu sám
A v neposlední řadě uvidíme ostrý závodní comeback Vladimíra Višvádera, jenž si minulý měsíc v Žarnovici střihnul veteránský podnik. Vůbec poprvé bude na plochá dráze závodit Radek Podhadský, jméno dříve známé z flat tracku.
Tradičně silné sestavy posílají do boje Praha a Pardubice, byť těm chybí Hynek Štichauer, který se v sestavě Glasgow vrátil do britské Premier League. A po poprvé fraktuře klíční kosti z dlouhodrážního mistrovství světa usedne za řidítka motocyklu i Martin Málek.
Startovní listina:
1 Patrik Búri, SK – Žarnovica
2 Michal Tomka, SK – Žarnovica
3 Ján Mihálik, SK – Žarnovica
4 Branislav Mesiarik, SK – Žarnovica
5 Vladimír Višváder, Žarnovica
6 Tomáš Suchánek, Pardubice
7 Jaroslav Petrák, Pardubice
8 Josef Novák, Pardubice
9 Martin Mejtský, Pardubice
10 Jan Holub, Mšeno
11 Ondřej Smetana, Praha
12 Zdeněk Holub, Praha
13 Filip Hájek, Praha
14 Michal Škurla, Praha
15 Martin Málek, Březolupy
16 Patrik Mikel, Březolupy
17 Štěpán Řezníček, Březolupy
18 Ronny Weis, D – Březolupy
19 Radek Podhadský, Plzeň
20 Roland Benkö, H
21 Szabolcs Vida, H (SMF) – Žarnovica
22 Peter Vida, H (SMF) – Žarnovica
23 Anton Wannasek, A (SMF) – Žarnovica
24 Steven Mauer, D
25 Mathias Schultz, D
Poznámka: protože přebor je určen pro držitele licencí AČR, SMF a DMSB, nezíská do něho Roland Benkö body; Steven Mauer, Mathias Schultz a Radek Podhadský nejsou uvedení na soupiskách žádného z prvoligových klubů
Tomáš Suchánek nebude atakovat nic menšího než první příčku
