AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mariánské Lázně – 4. května
Krásné nedělní odpoledne v Mariánských Lázních, jehož půvab rušil snad jen občasný deštík, přineslo příchozím divákům dramatickou podívanou plnou tvrdých soubojů na dráze, odvážných předjížděcích manévrů, ale i několika hrůzostrašných pádů. Zlaté věnce si na těžkém povrchu nakonec vybojovali Garry Smith mezi dvouventily a Anton Wannasek v kategorii čtyřventilových strojů.
Počasí o první květnové neděli bylo spíše aprílové. Chvíli bylo pod mrakem, chvíli dokonce pršelo, nakonec se však prokřehlí ale přesto spokojení diváci mohli radovat nejen ze slunečních paprsků ale i z nádherných závodů.
Prvními, kterým rozpis určil otestovat těžký promoklý písek mariánskolázeňské dráhy byly jezdci na dvouventilových strojích. Hned úvodní z trojice jízd této kategorie svedla proti sobě na start pět velkých favoritů, loňského vítěze Garryho Smithe z Velké Británie, bývalého šampióna Hartmuta Ernsta z Německa, jeho krajana Greisela, dalšího Angličana Maurice Jonese a Nora Kaare Heiu. Start se nejlépe povedl Ernstovi, za ním se však do stíhací jízdy pustil Smith, aby hned v nájezdu do druhé zatáčky na německého jezdce zaútočil. Ten se sice srdnatě bránil, ale déle než jedno kolo svému anglickému soupeři vzdorovat nedokázal. Garry Smith tak po nádherném souboji dovezl do cíle pět bodů, za ním se kolem šachovnicového praporku prohnali Ernst, Greisel, Heia, Jones a Peder Jensen z Dánska.
Druhá jízda dvouventilů musela být opakována, když norský jezdec Knut Olsen laborující se spojkou svého stroje přetrhl startovní pásku. Do opakovaného startu se nejlépe trefil jeho krajan Jan Jacobsen, ale vedení mu vydrželo jen na protější rovinku, kde se přes něj přehnal Němec Jürgen Brückner. Na třetí pozici kroužil další z Norů Jan Gunleik Kilen, ale jen do chvíle než musel kapitulovat před Angličanem Geoffem Urbenem, který tentokrát nesedlal svůj oblíbený Jap ale Jawu. V poslední jízdě před úpravou dráhy se na startu sešlo hned šest Britů. Prim mezi nimi hrál hned od startu jeden z velkých favoritů celého závodu Gerald Short. Krásný souboj se odehrával na druhé a třetí pozici. Bill Haynes jezdil důsledně vnější oblouky kolem mantinelu, na něj vytrvale vnitřkem útočil Mick Cooke na Japu. Jeho snaha vyvrcholila v posledním kole, když na cílové rovince Haynese s vypětím všech sil předstihl.
Po přestávce přišly na řadu čtyřventily. Angličan John Hartley nestačil v první jízdě na svého krajana Paula Evittse. Dobrou jízdu předvedla i nová tvář série Nor Peer Bakke, který jezdil na třetí pozici. Překvapivě hodně chyboval další z Britů Dave Hammond. Dalo mu hodně práce zkrotit na těžké dráze svůj poskakující stroj a postupně se propadl ze druhé až na pátou pozici. Druhou jízdu této kategorie, tedy celkově pátou, opanoval výborný Ital Francesco Barbetta. Za ním dorazil do cíle Nor maďarského původu Miklos Nemeth před dalším Italem Soattinem. V jízdě s číslem šest se představil jeden z největších favoritů Rakušan Anton Wannasek a suverénně zvítězil před nováčkem série Andreasem Büschkem z Německa a Dánem Munkedalem, který se ale musel nečekaně bránit vytrvalým útokům Rakušana českého původu Petra Dejmka. Ten se narozdíl od minulých let, kdy se jeho účast v závodě omezovala většinou vinou motocyklu opravdu pouze na účast, letos polepšil a prokázal velkou bojovnost.
Po další úpravě dráhy, která se pomalu zlepšovala, se na ovál vrátily opět dvouventily. Jak už to tak na dlouhé dráze bývá, specifický rozpis jízd k sobě čas od času svádí stejné závodníky. Tak se stalo, že na startu sedmé jízdy proti sobě stanuli opět Hartmut Ernst a Garry Smith. Divákům to rozhodně nevadilo, nebo jejich vzájemné souboje byly ozdobou celého odpoledne. Start se opět povedl lépe Ernstovi, ale Smith, jehož motocykl byl na rovinkách očividně o něco rychlejší, se začal na Němce rychle dotahovat a ve výjezdu z první zatáčky druhého kola jej předstihl. Z povzdálí sledoval jejich souboj Gerald Short, pro jehož motocykl bylo třetí místo v danou chvíli maximem. V další rozjížďce si bodovým přídělem spravili chu Greisel a Heia, třetí dojel Cooke. Třetí sérii jízd dovršil vítězstvím Maurice Jones.
Nepříjemný moment přišel v jízdě s číslem deset. V ní se vedení ujal John Hartley. Ve třetím kole se na protější rovince ve snaze proklouznout na vedoucí pozici dostal Francesco Barbetta do příliš těsného kontaktu se zadním kolem Angličanova stroje a vzápětí již letěl i se svým motocyklem v hrozivých kotrmelcích. Po chvílích nejistoty, kdy byl sympatický závodník převezen sanitkou do nemocnice, přišla potěšující zpráva, že Barbetta utrpěl pouze poranění kyčlí. Opakovanou jízdu vyhrál John Hartley. V jedenácté rozjížďce na sebe narazili Paul Evitts, Peer Bakke a Anton Wannasek. Z vítězství se radoval rakouský jezdec, druhý dojel Evitts a za ním Bakke. Dobře bojoval i v cíli čtvrtý Nemeth. Dave Hammond si v následující jízdě pěti body vylepšil své konto pošramocené nepovedeným úvodem závodu.
Zajímavou zápletku slibovala i jízda s číslem třináct. v ní se sešli Franz Greisel, Garry Smith a Gerald Short. Posledně jmenovaný byl však nucen ze souboje předčasně odstoupit vinou defektu, což ho, jak se později ukázalo, stálo účast ve finále A. Nádhernou jízdu předvedl Smith. Po totálně pokaženém startu najížděl do první zatáčky na čtvrtém místě, tam pořádně podržel plyn a ze zatáčky již uháněl na druhém místě. V závěru si ještě poradil s Greiselem a dal tak jasně najevo, kdo je momentálně mezi dvouventily králem. Problémy s motorem stály body Jürgena Brücknera v jízdě čtrnácté. Jeho zpomalující motocykl postupně předjeli Bill Haynes, Kare Heia i Jan Jacobsen. Poslední jízdu základního rozpisu dvouventilů opanoval Hartmut Ernst před Jonesem a Cookem. Svou jízdou dokonale napodobil předchozí vystoupení Garryho Smithe. Po problémech s řazením najížděl Ernst do první zatáčky až na posledním místě, odvážným manévrem se však záhy dostal na třetí pozici, na rovince už byl druhý a v nájezdu do druhého kola již úspěšně atakoval vedoucího Jonese.
Poslední tři jízdy čekaly i na účastníky čtyřventilové skupiny. Hned ta první však poskytla divákům značně dramatickou podívanou. Při průjezdu cílem se při souboji o 3. a 4. pozici pokusil Jens Munkedal jedoucí těsně u mantinelu vytlačit Juckniese na střed dráhy. 
Jeho motocykl se však zaklesl o hák německého soupeře a takto spojené stroje si to i s oběma jezdci zamířily ve stokilometrové rychlosti k levému sloupku startovacího zařízení. Přítomná obsluha startu stačila jen taktak uskočit stranou. Letící motocykly naštěstí sloupek o vlas minuly a skončily v kotrmelcích uvnitř travnaté plochy oválu. V sanitním voze opustil stadion pouze Munkedal s pohmožděným hrudníkem a zlomeninou prstu. Jürgen Jucknies si z jednoho z nejhrůznějších pádů, co zdejší ovál viděl, odnesl jen lehké zranění bérce. V cíli byl nakonec klasifikován jako třetí, nebo i s motocyklem proletěl cílem. Dánský jezdec byl pro zavinění pádu diskvalifikován. Na prvních dvou místech dojeli Hartley a Bakke.
Sedmnáctá jízda byla ve znamení souboje Evittse s Wanaskem, kteří se několikrát vystřídali na vedoucí pozici, aby se z pěti bodů nakonec radoval rakouský jezdec. A konečně poslední jízdu základního rozpisu pro sebe rozhodl Dave Hammond, který si tak druhým vítězstvím otevřel cestu mezi nejlepší šestku. Druhý dojel Nemeth. Diváky však v danou chvíli asi více zaujala situace na startu, kde zhasl motor Petra Dejmka. Zatímco ostatní jezdci už kroužili první kolo, traoví komisaři se marně pokoušeli roztlačit neposlušný stroj. Jejich snaha dospěla asi po deseti metrech k pádu Dejmka i se strojem na dráhu. Když konečně někoho napadlo, že bude nejlépe jezdce i motocykl co nejrychleji odstranit z dráhy, projížděl již Hammond cílem prvního kola. Naštěstí i tato situace dobře dopadla a závody mohly pokračovat.
Nepříjemně dlouhá pauza před finálovými jízdami v kombinaci s větrem a deštěm odradily část méně otrlých diváků a jejich řady značně prořídly. Zbytek se utíkal schovat na tribunu. Kdo však vydržel až do konce, dočkal se nejen sluníčka ale i pěkných soubojů na závěr. Finále C dvouventilových strojů vyhrál Jan Gunleik Kilen před Tomem Blackwoodem. Ve čtyřventilovém céčku startovali pouze dva jezdci. Frank Yates jezdil na čele, ale v poslední zatáčce přetočil svůj motocykl a ustlal si na dráze. Vítězství tak spadlo do klína Kennymu Blainovi z Velké Británie. Ve finále B dvouventilů nestartoval Jan Jacobsen. Po startu šel do vedení Gerald Short, kterého jen technická porucha nepustila do první šestky. Geoff Urben odpadl pro defekt již v první zatáčce, Heia krátce po něm na protější rovince. Druhý dojel za Shortem Cooke před Davisem. Trochu zdecimované bylo i startovní pole čtyřventilového béčka. Barbetta a Munkedal skončili v nemocnici. Dejmek neměl v pořádku motocykl. Zvítězil Nemeth, za ním dojeli Kevin Howse a Jucknies.
Odměnou pro nejvytrvalejší diváky byla obě finále A. Nejprve se mezi dvouventily v napínavé jízdě potřetí a naposledy utkali Hartmut Ernst a Garry Smith. Němec byl i tentokrát od startu v čele, ale stejně jako v předchozích jízdách nenašel zbraň, jak za sebou očividně rychlejšího britského jezdce udržet. Smith se v nájezdu do 2. kola dostal do vedení, které si s přehledem uhlídal až do konce. Třetí dojel Greisel a čtvrtý Jones před Haynesem a Brücknerem.
Nádhernou podívanou poskytl souboj nejlepší šestky mezi čtyřventily. Odpolední slunce milosrdně zahřívalo prokřehlé diváky, kteří s napětím sledovali spanilou jízdu Wannaska a ostrý duel o třetí pozici mezi Bakkem a Hartlym. Angličan se ještě v posledním kole pokusil ohrozit pozici norského jezdce, ale ten byl tentokrát nad jeho síly. Druhý dojel za Wannaskem Evitts, pátý Hammond a šestý nováček série Andreas Büschke.
Krásné závody, které byly zároveň generálkou před blížícím se finále mistrovství světa, by snad v příštím roce měly být konečně vylepšeny přítomností českého jezdce. Karel Kadlec, který musel kvůli termínové kolizi se závody v Německu tento podnik vynechat, však bude o veteránské vavříny bojovat už letos. Další podnik evropské série je na programu již na konci května v německém Mulmshornu.
| čtyřventily: | C | B | A | ||
| 1. Anton Wannasek, A | 5 5 5 | 15 | 1. | ||
| 2. Paul Evitts, GB | 5 4 4 | 13 | 2. | ||
| 3. Peer Bakke, N | 3 3 4 | 10 | 3. | ||
| 4. John Hartley, GB | 4 5 5 | 14 | 4. | ||
| 5. Dave Hammond, GB | 1 5 5 | 11 | 5. | ||
| 6. Andreas Büschke, D | 4 4 1 | 9 | 6. | ||
| 7. Miklos Nemeth, N | 4 2 4 | 10 | 1. | ||
| 8. Kevin Howse, GB | 2 4 3 | 9 | 2. | ||
| 9. Jürgen Jucknies, D | 2 1 3 | 6 | 3. | ||
| 10. Jens Munkedal, DK | 3 3 X | 6 | – | ||
| 11. Francesco Barbetta, I | 5 – – | 5 | – | ||
| 12. Petr Dejmek, A | 2 3 E | 5 | – | ||
| 13. Blain, GB | 1 2 2 | 5 | 1. | ||
| 14. Frank Yates, GB | 0 E 2 | 2 | – | ||
| 15. Silvano Soattin, I | 3 E E | 3 | – | ||
| 16. Olav Marsch, D | 1 0 3 | 4 | – | ||
| dvouventily: | C | B | A | ||
| 1. Gerry Smith, GB | 5 5 5 | 15 | 1. | ||
| 2. Hartmut Ernst, D | 4 4 5 | 13 | 2. | ||
| 3. Franz Greisel, D | 3 5 4 | 12 | 3. | ||
| 4. Maurice Jones, GB | 1 5 4 | 10 | 4. | ||
| 5. Bill Haynes, GB | 3 2 5 | 10 | 5. | ||
| 6. Jürgen Brückner, D | 5 4 2 | 11 | 6. | ||
| 7. Gerald Short, GB | 5 3 E | 8 | 1. | ||
| 8. Mick Cooke, GB | 4 3 3 | 10 | 2. | ||
| 9. Brad Davis, GB | 2 2 1 | 5 | 3. | ||
| 10. Kare Heia, N | 2 4 4 | 10 | E | ||
| 11. Geoff Urben, GB | 3 1 3 | 7 | E | ||
| 12. Jan Jacobsen, N | 4 1 3 | 8 | – | ||
| 13. Jan Kilen, N | 1 0 2 | 3 | 1. | ||
| 14. Tom Blackwood, GB | 2 0 1 | 3 | 2. | ||
| 15. Roy Gomm, GB | 1 3 0 | 4 | 3. | ||
| 16. Knut Olsen, N | E 2 1 | 3 | – | ||
| 17. Brian Bassett, GB | E – 2 | 2 | – | ||
| 18. Peder Jensen, DK | 0 E – | 0 | – |
Foto: Jiří Bayer
